S výsledky jednání tripartity seznámili média členové vlády i zástupci sociálních partnerů, 18. října 2021.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 18. října 2021 sešli prostřednictvím videokonference na jednání tripartity. Sociální partneři se na svém jednání věnovali situaci v automobilovém průmyslu a aktuální krizí v energetice.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo možnosti využití programu Antivirus a dalších nástrojů k řešení současné situace na trhu práce. Aktuálně existuje významné riziko zhoršení dobré kondice trhu práce. Vysoké riziko hrozí zejména u automobilového průmyslu, a to zejména z důvodu nedostatku polovodičů a z nich vyráběných čipů.
„Je ohrožena celá vertikála dodavatelů pro naše výrobce. Proto jsme diskutovali, jakou formou podpoříme zaměstnanost. Je tu program Antivirus, který se osvědčil v rámci covidu, to znamená příspěvek šedesát procent náhrady mzdy plus pojistného, tedy nákladů za dobu překážky v práci. Maximálně 29 000 korun na zaměstnance a měsíc. Tento program máme schválený plošně od Evropské komise do konce roku, ale zároveň Ministerstvo práce a sociálních věcí a ÚHOS vyjednávají jednak o novém zákoně o kurzarbeitu a také o prodloužení Antiviru,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.
Členové tripartity se na jednání domluvili, že stát podpoří automobilový průmysl a navazující segmenty. „Obrátím se dopisem na evropskou komisařku Margrethe Vestagerovou a požádám ji o schůzku. Ve čtvrtek budu na Evropské radě v Bruselu a chci s ní projednat, jestli by Komise tento náš návrh na prodloužení do konce roku v této modifikované variantě podpořila,“ uvedl předseda vlády. Vláda chce tuto pomoc firmám poskytnout zpětně od 1. října. Cílem opatření je zachovat maximální možnou míru zaměstnanosti v klíčovém odvětví výroby automobilového průmyslu.
Sociální partneři také řešili aktuální krizi v energetice, zvyšování cen energií a tepla a možnosti jejich řešení. Jednou z navrhovaných možností pomoci pro domácnosti je snížení DPH na energie z 21 procent na 0 procent. Vysoké nárůsty cen energií se týkají i firem. V některých sektorech skokové zdražení omezuje firemní možnosti investovat a vytváří tlak na zdražování.
„Budeme to dnes intenzivně řešit na vládě a přijmeme opatření, která jsme již avizovali. Chtěl bych znovu ubezpečit naše občany, že nehrozí žádné přerušení dodávek tepla nebo elektřiny do domácností,“ prohlásil premiér Babiš.
V letošním roce se jedná o sedmé zasedání tripartity. Poslední jednání Rady hospodářské a sociální dohody se konalo minulý měsíc. Od sněmovních voleb v roce 2017 se Rada hospodářské a sociální dohody sešla na 21 řádných plenárních schůzích a čtyřech mimořádných jednáních. Pracovní týmy se scházejí pravidelně a stejně tak i tripartity v krajích.
Za uplynulých 11 let se v Česku dokončilo 330 tisíc bytů. Nejvíce se stavělo ve Středočeském kraji, kde převažuje výstavba rodinných domů. Téměř polovina všech bytů v bytových domech pak byla dokončena v Praze.
V průběhu let 2010 až 2020 bylo dokončeno na 330 tisíc nových bytů, z toho více než 55 % v rodinných domech a téměř 30 % v domech bytových. Nejvíce rodinných domů, 45 tisíc, postavili ve Středočeském kraji. Vzniklo v nich 48 tisíc nových bytů, na něž bylo potřeba vynaložit investice ve výši 162 mld. Kč. V průměru nejdražší, ale také největší, se rodinné domy stavěly v Praze. V průběhu let se přitom investiční náklady na výstavbu neustále zvyšovaly. V roce 2020 šlo v průměru na jeden rodinný dům o investici ve výši 3,75 mil. Kč, v Praze 6,2 mil. Kč. Velikost domů se naopak postupně zmenšovala. „Průměrný obestavěný prostor se od roku 2010 snížil ze 771 m3 na 759 m3 a obytná plocha z 95 m2 na 91 m2. Mezi jednotlivými kraji jsou však značné rozdíly. Nejméně rodinných domů se dokončilo v Karlovarském kraji, nejmenší domy se stavěly v Plzeňském a Moravskoslezském kraji,“ říká Silvie Lukavcová z oddělení stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Rodinné domy se nejčastěji staví v dispozici 4+1. Klesá doba výstavby, v roce 2020 to byly zhruba tři roky. Aktuálně převažuje třída B energetické náročnosti a tento podíl v posledních letech výrazně roste. Rodinné domy mají nosné konstrukce v naprosté většině ze zděných materiálů, ale v posledních letech je možné pozorovat zvýšený zájem o dřevěné stavby.
Nejvíce bytů v bytových domech bylo dokončeno v Praze. „Praha je oproti jiným regionům výjimečná tím, že zde jako v jediném kraji převládají byty v bytových domech. Byla jich zde dokončena téměř polovina ze všech,“ upozorňuje Silvie Lukavcová. Nejméně bylo takových bytů dokončeno v Ústeckém kraji. Největší byty se v průměru stavěly v Karlovarském kraji, kde byly vynaloženy i největší investiční náklady na jeden byt.
Byty v bytových domech jsou především velikosti 2+1. Doba výstavby bytového domu bývá v rozmezí od několika měsíců po více než deset let. Nejčastější svislá nosná konstrukce je zděná, ve větších městech se více vyskytují montované konstrukce. Naopak podíl dřevostaveb je nižší než v případě rodinných domů a staví se spíše v menších obcích. V kategorii bytových domů převažují domy s energetickou třídou B a trend je v posledních letech obdobně jako v případě rodinných domů rostoucí. Mimořádně úsporné bytové domy s energetickou třídou náročnosti A se staví zřídka.
Automobilky a jejich dodavatelé by kvůli omezení výroby měli začít čerpat příspěvky z programu Antivirus. Stát by jim mohl proplácet 60 procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun. Podle zpravodajství Českého rozhlasu se na tom v pondělí shodla Rada hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartita. Po jednání to na tiskové konferenci řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Tuto podporu pro automobilový průmysl chce vyjednat v Evropské komisi. Vláda by mohla o spuštění programu jednat nejpozději 7. listopadu, dodal Babiš.
„Většina účastníků tripartity podpořila návrh varianty, že podpoříme automobilový průmysl plus navazující segmenty,“ uvedl premiér Andrej Babiš.
„Příspěvek státu by byl ve výši 60 procent na tu částku, kterou přispěje zaměstnavatel. Zaměstnavatel si bude platit 50 až 70 procent a zbytek by připlatil stát,“ uvedl ministr průmyslu a dopravy za ANO Karel Havlíček. „Myslíme si, že je to férové, protože jde o klíčové odvětví české ekonomiky, které generuje 10 procent HDP, 20 procent exportu. A bylo by ohroženo v řádu sta tisíců pracovních míst,“ doplnil.
Podle Karla Havlíčka by příspěvky mohli pobírat výrobci motorových vozidel, přívěsů a návěsů s klasifikací CZ NACE 29. Získat by je mohly i podniky, které těmto producentům dodávají a mají kvůli výpadkům poptávky potíže.
Ministerstvo práce spočítalo výdaje na měsíc asi na 440 milionů až 1,7 miliardy korun podle počtu podpořených firem a podle rozsahu omezení jejich výroby.
Z programu Antivirus se proplácely výdělky v zavřených provozech i náhrady mezd lidem v karanténě či firmám s výpadkem poptávky, surovin a personálu kvůli koronaviru.
Peníze je možné podle evropských pravidel poskytovat do konce roku, jedná se o prodloužení podpory do konce června příštího roku. Zatím by podniky mohly pobírat peníze za říjen a listopad.
Na tiskové konfrenci dále zaznělo, že program Antivirus je nyní pro všechny firmy. Premiér Andrej Babiš k tomu dále řekl, že dopisem požádá eurokomisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou o schůzku, aby s ní projednal úpravu pravidel Antiviru a jeho nastavení pro automobilový průmysl. Sejít by se s ní chtěl ve čtvrtek.
Pokud by, podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly, změny komise neodsouhlasila, měla by vláda Antivirus přesto spustit plošně.
Prezident zaměstnavatelského Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák uvedl, že automobilový průmysl obstarává devět procent hrubého domácího produktu a zhruba čtvrtinu produkce průmyslu i českého exportu. „Jsem optimista, že nebude problém s Evropskou komisí. Jestliže někdo v Bruselu uvažuje o prodloužení podpory do 30. června, proč by komplikoval a nesouhlasil s nasazením v České republice,“ uvedl Hanák.
Česko má od července i nový zákonný kurzarbeit. Podle ministerstva práce tento nástroj ale zatím není možné využít, čeká na schválení Evropskou komisí.
Automobilka Škoda Auto od pondělí dočasně výrazně omezuje nebo úplně zastavuje výrobu vozů. A to ve všech třech závodech, tj. v Mladé Boleslavi, Kvasinách i ve Vrchlabí. V Kvasinách nakonec zůstane v provozu jen jedna linka. Důvodem je nedostatek čipů potřebných pro výrobu aut.
Desetitisíce lidí, kteří teď do práce nebudou moct chodit, zůstávají doma nikoli za 85, ale za 80 procent průměrného platu, do kterého spadají například i mimořádné roční bonusy. Náhrada mzdy tak zhruba odpovídá dennímu výdělku, řekl pro Radiožurnál předseda odborů KOVO ve Škodě Auto Jaroslav Povšík.
Škoda Auto předpokládá, že situace se významně změní příští rok, kdy by měla znovu začít stabilní dodávka polovodičů.
Svaz průmyslu a dopravy ČR v pondělí 15. října na mimořádné tripartitě představil návrh, jak by vláda mohla pomoci firmám postiženým pocovidovou dodavatelskou krizí opětovným spuštěním programu Antivirus B. Vyzval rovněž vládu, aby připravila opatření, která sníží firmám rychle rostoucí náklady na energii.
POMOC FIRMÁM POSTIŽENÝM DODAVATELSKOU KRIZÍ
Koronavirová krize rozkolísala globální trhy s klíčovými surovinami a komponenty pro řadu odvětví průmyslu. Nejviditelnější je nyní situace v automobilovém průmyslu, kde automobilky po celé Evropě omezují výrobu, což se negativně dotýká i jejich dodavatelů. S výpadky výroby se následně potýkají i dodavatelské firmy z dalších odvětví. Nemohou přidělovat zaměstnancům práci, nicméně jim musí dál hradit část mzdy.
„Situace zejména dodavatelů v automobilovém průmyslu je vážná. Vláda by jim a dalším firmám, kterých se týká propad výroby, měla v této dočasné dodavatelské krizi pomoci. Na tripartitě jsme proto představili návrh, jak by vláda mohla pro tyto firmy opět spustit program Antivirus B. Pomoc s úhradou části mzdových nákladů pro zaměstnance, pro které firmy nemají dočasně práci, by podle nás měly získat podniky na základě jasně vymezeného ekonomického kritéria, a to výčtem příslušných oborů, případně dalšími ekonomickými ukazateli,“říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
SITUACE NA ENERGETICKÉM TRHU
Firmy se stejně jako domácnosti musí vyrovnávat s rychle rostoucími cenami energie, které se v řadě případů promítnou dále i do ceny produktů. Řada energeticky náročných podniků kvůli růstu nákladů na energii bude mít například méně prostředků na investice do svého rozvoje nebo investic spojených s plněním klimatických cílů ze Zelené dohody pro Evropu.
„Pro podniky jsou rychle rostoucí náklady na energii velký problém. U energeticky náročných odvětví se bavíme o nárůstu nákladů v řádech miliard korun za rok. Očekáváme od vlády, že představí jasný plán, jak uleví nejen domácnostem, ale i firmám od rychle rostoucích cen energií. Nabízí se například snížení příspěvku, který firmy platí v cenách elektřiny na podporu obnovitelných zdrojů,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Vážná je také situace na trhu energie po ukončení činnosti některých dodavatelů. „Energetický regulační úřad by měl okamžitě prověřit u všech dodavatelů, jestli mají dostatečně zajištěny dodávky elektřiny a plynu pro své zákazníky. Pravomoci mu k tomu dává energetický zákon. Domácnosti a firmy musí mít jistotu, zda jejich dodavatel bude schopen splnit své závazky,“dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Vážení zaměstnanci, říjnové volby demokratickým způsobem vyloučily všechny levicové strany z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, přičemž levice nemá zastoupení ani v Senátu a nebude ani zastoupena ve vládě ČR.
Jediným stálým ochráncem práv zaměstnanců v České republice zůstaly vedle soudů pouze Odbory, tedy jednotlivé odborové svazy a jejich organizace.
Vysoká inflace a změny, které lze očekávat od pravicové vlády a pravicového Parlamentu ČR, vyvolávají vážné obavy zejména z poklesu reálných mezd a propouštění zaměstnanců.
Jsme tradiční odborový svaz, působíme na celém území České republiky a vyjednáváme podnikové kolektivní smlouvy u více jak 180 zaměstnavatelů a kolektivní smlouvy vyššího stupně.
Starší zaměstnanci – podělte se o vaše zkušenosti.
Mladí zaměstnanci – pomozte nám řídit odborové organizace moderním způsobem.
České zdravotnictví je stabilní, personálně saturované, zdravotníci mají dostatek času na slaďování osobního a soukromého života, jejich platy a mzdy jsou na takové úrovni, že už další navýšení není třeba = ideální stav. A skutečnost? Mnoho nemocnic ohrožuje odchod jediného lékaře, v mnoha nemocnicích jsou zavřená oddělení, protože chybí sestry a další nelékaři.
Zdravotníci, kteří zůstávají, jsou považováni skoro za blázny. A jak by také nebyli. Lékaři běžně každý měsíc odpracují přes 300 hodin a sestry měly v období pandemie COVID-19 i dvacet šest dvanáctek. Že za tuto práci mají zaplaceno, je normální. Když se někdo rozhodne své práci obětovat osobní život, rodinu, přátele tak má alespoň peníze.
Ale má je opravdu? Informace o nárůstu průměrné mzdy v nemocnicích o 19 % je po rozboru navýšení úplně mimo. Jen odměny zvýšily průměr o 12 % a zbytek je 7 %!!! Paradoxy na nás číhají na každém kroku. Poslední nabídky na pozici strážníka u městské policie v jednom městě: nástupní plat 40 100 Kč, náborový příspěvek 100 000, požadované vzdělání SŠ, město nabízí zájemcům další benefity včetně možnosti zajištění ubytování. Která sestra má základní nástupní plat 40 100 Kč? A lékaři?
Hodně kamarádů mně po covidu sdělilo, že půjdou z nemocnic. Situace se nedá zvládnout a oni, jako ambulantní lékaři, budou mít daleko více času a stejné peníze. Žijeme v divné době a divné zemi. Za odbory jsme chtěli stabilizovat personál v nemocnicích zvýšením platů a mezd. Dle poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví – Rady poskytovatelů a také dle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je zvýšení platů a mezd údajně kontraproduktivní. V žádném jiném sektoru zvýšení platů kontraproduktivní není. Vláda například vytváří podmínky, kterými se umožní zvýšit tabulkové platy IT a dalších specialistů, ve školství má závazek pravidelného navýšení.
Ve zdravotnictví to ovšem zřejmě neplatí. Peníze a navýšení platů jsme po mnoha tahanicích a vysvětlování prosadili, a to přes odpor ministra zdravotnictví a zaměstnavatelů, opět u premiéra Andreje Babiše. Kdo se ovšem ozval jako první? Samozřejmě ti, kteří nechtěli nic, čili poskytovatelé/zaměstnavatelé. Napsali svým členům, že oni prý docílili zvýšení platů a někteří šli dokonce tak daleko, že tvrdili, že navýšení prosadili přes odpor prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Paradoxem je, že to byl on, kdo celou dobu prosazoval zvýšení financí a potažmo i zvýšení platů, a to jako jediný z řad ambulantního sektoru.
Na jednání s premiérem jsme chodili ve trojici: předseda LOK-SČL Martin Engel, prezident ČLK Milan Kubek a já. Opakovaně jsme upozorňovali na tristní personální situaci v nemocnicích a na dohody k navýšení mzdových indexů. Pro komplexní jednání jsme chtěli od ministra podklady, a to v časových řadách, aby bylo vidět, jak se komu navyšovaly úhrady a jaký je plán Ministerstva zdravotnictví pro rok 2022. Nedostali jsme nic.
Ministr Adam Vojtěch jen vše komentoval. Na prvním jednání sdělil, že navýšení úhrad kopíruje dohody a že bude v jednotlivých segmentech růst o 4 %. Sdělil také, že se nedohodli jen ambulantní specialisté a cudně zamlčel podmínku platnosti dohody u nemocnic, která platila jen v případě nezvýšení platů a mezd. Premiér Babiš se ovšem ptal na podrobnosti a na základě našeho doporučení dostal od ministra ekonomické podklady. A pak to začalo. Upozorňujeme, že nám podklady poskytnuté nebyly a vše interpretujeme jen podle toho, co bylo konstatováno ústně.
V podkladech byla dle sdělení premiéra úplně jiná čísla, než uváděl ministr. Navýšení úhrad o 4 % už nebyly 4 % všem, ale v průměru. A průměr? Například ambulantní specialisté – gynekologie navýšení o 16 %, stomatologie navýšení o 12 % – prý nové výkony. Navýšení u záchranné služby mínus 18 %, nemocnice růst o jedno procento. Vše proti plánu na rok 2021, žádné objektivní vyhodnocení, žádné zohlednění koronaviru. Dle ministra Adama Vojtěcha hrozí nedostatek financí ve zdravotnictví. Objektivní stav, kdy je na účtech zdravotních pojišťoven řádově okolo 60 mld. Kč, ministr nereflektoval.
Premiér chtěl znovu čísla, dostal je.
Odbory chtěly, aby byly navýšené platy a mzdy a aby na toto navýšení nemocnice dostaly finanční prostředky.
Česká lékařská komora chtěla, aby byla dodržena dohoda o zvýšení mzdových indexů o 10 % a aby proběhlo stejné navýšení jako u všech ostatních. Následně Milan Kubek požádal o zvýšení financí na platy a mzdy také v ambulantní sféře.
Za odbory jsme samozřejmě tento návrh podpořili, kolegyně v sociálních službách, v domácí péči, v mobilních hospicích, řidiči dopravy nemocných a raněných a všichni další si také zaslouží spravedlivou odměnu za svoji práci. Jaká byla dohoda? Zaměstnancům nemocnic v příloze nařízení vlády č. 1 a zdravotníkům zařazeným do 7. platové třídy v příloze č. 2 se zvýší platy o 1400 Kč. Zdravotníkům zařazeným od 8. platové třídy v příloze č. 2 a lékařům se zvýší platové tarify o 6 %. Adekvátně tomuto navýšení budou navýšené úhrady, a to tak, aby se mohly o stejné částky a stejná procenta zvýšit mzdy.
Ministr zdravotnictví původně tvrdil, že na zvýšení platů o 6 % stačí další tři procenta. Dle našich zkušeností samozřejmě nestačí, a proto Ministerstvo zdravotnictví navýšilo úhrady v průměru téměř o 9 %. Ne z důvodu tlaku Rady poskytovatelů, ale naprosto pragmaticky. Nemocnice by z navýšení o 3 % nezvládly zvýšit platy a mzdy o 6 %. Je nejvyšší drzostí zástupců jednotlivých segmentů tvrdit, že letošní navýšení platů je jejich zásluha. Dopisy některých pro jejich členy jsou až tak zavádějící, že dokonce vyznívají, že zástupci Rady poskytovatelů byli účastníky jednání s premiérem. Neuvěřitelné.
Společnost hrubne. Doby, kdy byl jednou z nejvyšších autorit lékař, a to i z důvodu morálních zásad a vzorového chování, bohužel pro část zástupců odborných společností už neplatí. Morální kredit vzal za své, a to jak při vyplácení odměn pro sestry z ambulancí, tak při jednání o platech. Normální slušní lékaři by se měli zamyslet nad tím, kdo je zastupuje, komu mohou věřit a kdo „jede“ v jejich neprospěch. Část zástupců Rady poskytovatelů určitě normálním lékařům nefandí.
Předseda vlády Andrej Babiš se nechal očkovat třetí dávkou vakcíny proti koronaviru, 14. října 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš se ve čtvrtek 14. října 2021 v pražské Ústřední vojenské nemocnici nechal naočkovat třetí dávkou vakcíny proti covid-19. Při té příležitosti opět apeloval na občany, především z rizikových kategorií, aby neváhali a v zájmu svého zdraví očkování rovněž absolvovali.
„Co je stále nejdůležitější, je skutečně to očkování. Já jsem byl na třetí dávce, ale my máme tady ještě podle statistik plno seniorů, kteří nejsou naočkovaní vůbec. Je to přesně 341.546 seniorů nad 65 let. A tady je strašně důležité, aby tito lidé se naočkovali,“ řekl premiér.
Očkování třetími dávkami je umožněné od 20. září 2021. Celkově bylo v České republice očkováno alespoň jednou dávkou již 67,44 % dospělé populace, další 1 % má rezervaci termínu a 1,2 % je registrováno. Posilující dávka poskytuje ochranu, která po očkování s časem postupně klesá. Nejrychlejší je pokles ochrany u osob starších 65 let a u osob s poruchou imunity nebo chronickým onemocněním.
„Máme dostatek vakcíny, očkovací centra fungují, takže my se chceme dále soustředit na to, abysme přesvědčovali lidi, že očkování je jediné řešení ochrany jejich života,“ dodal předseda vlády.
Premiér dostal první dávku vakcíny od firem Pfizer a BioNTech 27. prosince 2020. Druhou dávkou se nechal naočkovat 24. ledna 2021.
Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR, na základě podnětů od svých členů a zároveň i signálů z trhu s plynem, upozorňují na extrémní riziko, že od začátku příštího týdne začnou být odpojováni od dodávek plynu firemní zákazníci Bohemia Energy se spotřebou vyšší než 630 MWh ročně. Dodavatelé poslední instance totiž nemají povinnost těmto zákazníkům plyn dodávat, jak také vyplývá ze stanoviska Energetického regulačního úřadu. Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR proto dnes, tj. ve čtvrtek 14. října 2021, začaly mapovat mezi svými členy, kolika z nich odpojení od plynu hrozí. Zároveň vyzývají Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR k neodkladnému řešení této situace, neboť může dojít k nevratným škodám v ekonomice České republiky.
Podniky, které se strategicky věnují své digitalizaci, mají vyšší produktivitu, ziskovost a vzdělanější zaměstnance, ukázal průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podíl firem, které přemýšlejí systematicky o své digitální transformaci, roste. V rychlejší digitalizaci podnikům brání nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, financí nebo obavy z kyberútoků. Svazu průmyslu již tři roky mapuje, jak firmy přistupují k digitální transformaci. Letos se průzkumu zúčastnilo 96 podniků. Jeho výsledky představil Svaz ve čtvrtek 14. října na tiskové konferenci.
TOP 5 NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH ČÍSEL Z PRŮZKUMU SP ČR
● 73 % firem očekává, že díky digitalizaci získá náskok před konkurencí nebo s ní udrží krok.
● 74 % podniků chce díky investicím do digitalizace zvýšit svou produktivitu.
● 55 % podniků plánuje v příštích pěti letech zvýšit investice do digitalizace.
● Pro 66 % firem je největší překážka nedostatek kvalifikovaných lidí.
● 98 % podniků se v roce 2021 věnovalo zvyšování své kybernetické bezpečnosti.
Podniky rok od roku přikládají digitalizaci větší váhu. Strategii pro svou digitální transformaci má zpracovanou nebo ji připravuje 80 procent firem, přitom v roce 2019 bylo takových podniků jen 66 procent. Pětina firem v průzkumu se označila za digitální lídry ve svém odvětví. „Je potěšující, že podniky nad svou proměnou začínají přemýšlet strategicky. Firmy už ví, že jeden robot z vás digitalizovanou firmu neudělá. Naše průzkumy dlouhodobě potvrzují, že firmy chtějí díky investicím do Průmyslu 4.0 především zvyšovat produktivitu práce. Pokud k digitální transformaci přistupují systematicky, dosahují při zvyšování produktivity lepších výsledků, které jsou patrné už v relativně krátkém období,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
TŘI TYPY PŘÍSTUPŮ K DIGITÁLNÍ TRANSFORMACI: LÍDŘI, POUČENÍ A SKEPTICI
Rozdíly mezi firmami, které už mají digitální strategie, teprve je tvoří nebo se jimi nezabývají, jsou velké. V pokrocích i výsledcích, které digitalizace firmě přináší. Na základě výsledků průzkumu proto Svaz průmyslu rozdělil firmy do tří kategorií podle jejich digitální zralosti na lídry, poučené a skeptiky.
Lídři mají vlastní digitální strategii. Jde především o velké firmy, často součásti nadnárodních korporací. Vidí měřitelný dopad digitalizace do své ziskovosti, daří se jim relativně dobře plnit dílčí digitální cíle. Prodávají výrobky a poskytují služby, které splňují atributy Průmyslu 4.0. Aktivně vzdělávají své zaměstnance v digitálních dovednostech.
Mezi poučené patří firmy, které dosud k nasazování prvků Průmyslu 4.0 přistupovaly podle individuálních potřeb konkrétních pracovišť bez propojení se zbytkem firmy. Digitální strategii teprve zpracovávají. Za lídry zaostávají ve většině ukazatelů. Hodlají ve větší míře zvýšit investice do digitálních technologií v příštích pěti letech.
Skeptici jsou většinou střední a malé firmy, které nevidí významné přínosy digitální transformace a digitální strategií se nezabývají. Podceňují kybernetické hrozby a neřeší zvyšování digitálních dovedností zaměstnanců. Pokud si stanovují digitální cíle, tak v jejich plnění zaostávají za lídry i poučenými.
„Z průzkumu je vidět, že se nůžky mezi firmami rozevírají. Největší problém už za pár let mohou mít podniky, které stále digitální transformaci podceňují. Ocitnou se nejen v datové, ale i byznysové izolaci a digitálně zralejší konkurence je převálcuje,“ uzavírá Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
KLÍČEM K ÚSPĚŠNÉMU PŘECHODU NA DIGITÁLNÍ VÝROBU JE VZDĚLÁVÁNÍ LIDÍ
Investice do digitalizace a Průmyslu 4.0 mají dlouhodobě společného jmenovatele. Firmy očekávají, že jim přinese náskok před konkurencí nebo vyšší produktivitu. V posledním roce kvůli zkušenostem z covidové krize skokově vzrostl podíl firem, které od digitalizace očekávají zvýšení odolnosti vůči budoucím krizím. Ve srovnání s loňským průzkumem z 25 procent na 38 procent. Digitalizace bude hrát v příštích letech ve firemních investičních rozpočtech ještě větší roli. Zvýšit tento typ investic hodlá 55 procent dotázaných firem.
Při své digitální transformaci a souvisejících investicích ovšem firmy stále narážejí na řadu překážek. Nejčastěji si stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, část se setkává i s odporem zaměstnanců vůči novým technologiím a obavami, že jim už nebudou rozumět. I proto proti loňsku vzrostl počet firem, které aktivně školí své zaměstnance v digitálních dovednostech. Takových podniků je více než třetina a další pětina už vzdělávací programy připravuje.
„Firmy si začínají uvědomovat potřebu digitálních dovedností nejen u nově příchozích zaměstnanců, ale zejména u těch stávajících, bez jejichž aktivní účasti je jakákoliv transformace firmy těžko proveditelná. Ve zvýšené míře se začínají věnovat vnitrofiremnímu vzdělávání. Ubylo firem, které si myslí, že jejich zaměstnanci již všechny potřebné digitální dovednosti mají. Je důležité, aby podniky se svými lidmi o celé proměně mluvili, vzbudili v nich zájem a udělali z nich aktivní součást celého řešení,“ komentuje Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
FIRMY POSILUJÍ KYBERBEZPEČNOST
České firmy si uvědomují rizika kybernetické bezpečnosti. Téměř dvě třetiny dotázaných podniků považují za největší hrozbu v digitální oblasti v příštích dvanácti měsících právě kybernetický útok na firmu.
Firmy v posledních dvanácti měsících proto udělaly více opatření ke zlepšení kyberbezpečnosti než o rok dříve. Nejvíce vylepšovaly zabezpečení systémů a počítačů. Zatímco v roce 2020 se lepšímu zabezpečení věnovaly dvě třetiny firem, letos to bylo 81 procent dotázaných. Intenzivněji firmy pracovaly také na ochraně uložených dat a více než polovina vzdělávala své zaměstnance.
„Je dobře, že si firmy uvědomují nebezpečí, jaké pro ně představují kybernetické útoky. Bohužel z praxe posledních dvou let vidíme, jak byla tato hrozba kvůli rychlému rozšíření práce z domova opomíjena. Je potěšitelné, že vzdělávání zaměstnanců i v této oblasti vidí firmy jako důležité,“ říká člen představenstva Svazu průmyslu Jiří Holoubek.
Kompletní výsledky průzkumu si můžete přečíst zde.
Svaz průmyslu a dopravy ČR už podruhé vybral pět nejlepších projektů Průmyslu 4.0 za uplynulý rok. Mezi ně se dostaly aplikace umělé inteligence, 3D tisku či mobilních 5G sítí. Nejlepšímu z nich udělí Svaz průmyslu a dopravy Cenu za Průmysl 4.0 na svém Sněmu, který se uskuteční 8. listopadu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Všech pět finálových projektů představil Svaz ve čtvrtek 14. října na tiskové konferenci.
Ve druhém ročníku Ceny za Průmysl 4.0 Svazu průmyslu a dopravy ČR odbornou porotu zaujaly kromě aplikace 3D tisku a umělé inteligence také komplexní digitální transformace středně velké české rodinné firmy. Všechny vybrané projekty jsou skvělou inspirací pro ostatní firmy, jak přistoupit k digitální transformaci a zavádění technologií Průmyslu 4.0..
Svaz průmyslu díky Ceně za Průmysl 4.0 ukazuje veřejnosti a firmám praktické příklady digitální transformace a zavádění nových digitálních technologií. „Pořád se setkáváme s tím, že firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 izolovaně bez návaznosti na ostatní firemní systémy. Narážíme i na špatné chápání pojmu digitální dvojče. Dobré příklady z naší Ceny za Průmysl 4.0 by mohly firmám ukázat správnou cestu jejich digitální transformace,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Už teď mohou firmy přihlašovat další zajímavé projekty Průmyslu 4.0 do třetího ročníku Ceny za Průmysl 4.0. Jejím partnerem je Česká spořitelna, která vítěze odmění voucherem na 50 tisíc korun. Detailní informace o Ceně za Průmysl 4.0 jsou na webu Svazu průmyslu a dopravy ČR (https://www.spcr.cz/cena-za-prumysl-4-0).
TOP 5 projektů Průmyslu 4.0 za rok 2021
ASTRA MOTOR: OBRÁBĚCÍ NÁSTROJE DOSTALY SVÁ DIGITÁLNÍ DVOJČATA
Mají o pětinu lidí méně, ale zvládnou vyrábět a servisovat stejný počet nástrojů a k tomu nově přidávají i výrazně lepší služby zákazníkům. Tak se dá shrnout výsledek digitální transformace firmy Astra Motor, která vyrábí speciální obráběcí nástroje. Za měsíc firmou projde na osm tisíc nástrojů. Jde přitom o kusovou výrobu podle individuálních potřeb uživatele. U každého nástroje se liší i parametry, které ovlivňují jeho životnost. Efektivně pracovat s velkým množstvím dat o jednotlivých nástrojích by nešlo bez komplexní digitalizace firmy, na níž Astra Motor spolupracovala se společností Unicorn. Data z výroby sbírá automaticky bez aktivního přičinění pracovníků. Každý vyrobený nástroj má své digitální dvojče, které nese veškeré informace z jeho „života“, jako je dokumentace, informace o provedeném servisu, jeho pracovní časy nebo vícenáklady na servis. Astra Motor tak může hledat příčiny případné nižší životnosti nebo lépe zákazníkům plánovat jejich servis. Zároveň díky analýzám veškerých dat dál vylepšuje interní procesy a služby pro své klienty.
Co o projektu řekla odborná porota:
„Rodinná česká firma, která se rozhodla jít do digitální transformace a díky ní se jí otevřely další příležitosti a obchodní modely.“
„Pro firmu této velikosti s vysokou zákaznickou individualizací produktů je to velmi důležitý krok, bez kterého je další působení firmy na trhu velmi problematické.“
LINDE GAS: UMĚLÁ INTELIGENCE HLÍDÁ VÝROBU TECHNICKÝCH PLYNŮ
Jako sci-fi uvedené do reálného života, tak zhodnotila odborná porota systém PlantWatch nasazený ve společnosti Linde Gas. V Ropici nedaleko Třince sídlí jedno z deseti globálních řídicích center, k nimž jsou dálkově připojeny jednotlivé výrobny technických plynů. Díky automatizovanému řízení na jednoho operátora v Ropici připadá deset výroben od Čech až po Kazachstán či ruskou Sibiř. Jenže od určitého okamžiku množství přicházejících informací a alarmů operátory začalo zahlcovat. Proto Linde Gas v letech 2020 a 2021 nasadil v ropickém řídicím centru systém PlantWatch. Umělá inteligence vytrénovaná na spoustě dat z provozu jednotlivých zařízení místo lidí dohlíží, jestli výroba technických plynů běží v optimálním režimu. Pokud se od tohoto optima odchýlí, doporučí obsluze, jak má situaci napravit. PlantWatch ulevil operátorům a zajistil, že produkty mají stabilní kvalitu. Protože do PlantWatch se díky strojovému učení přesunulo know-how procesních specialistů, mohou výrobny nyní obsluhovat pracovníci, kteří nemají dříve vyžadované dlouholeté zkušenosti. Díky PlantWatch se zvedl počet řízených zařízení z Ropice o 40 procent, zejména růstem obchodu skupiny v Rusku a Kazachstánu. Do konce roku 2022 se zvýší počet pracovníků ropického centra o 30 vysoce kvalifikovaných expertů. Počet servisovaných zařízení se vyšplhá z nynějších 39 na 89 a do roku 2025 vzroste na 140 výroben.
Co o projektu řekla odborná porota:
„Je neuvěřitelné, co se podařilo týmu Linde Gas v Ropici vytvořit.“
„PlantWatch ztělesňuje vize Průmyslu 4.0 o digitálním dvojčeti a vzdáleném řízení výroby.“
ŠKODA AUTO: UNIKÁTNÍ FARMY 3D TISKÁREN ZACHRÁNILY VÝROBU TISÍCŮ AUT
Stačil měsíční výpadek dodavatele jednoho plastového dílu kvůli pandemii koronaviru a společnost ŠKODA AUTO mohla přijít o miliardy korun, protože by nemohla dokončit přes třináct tisíc vozů. Výrobu zastavit nemusela díky farmám s 3D tiskárnami, které automobilka začala budovat v roce 2019. V nich letos v létě tiskla také chybějící kryty do převodovky, které sloužily pro dočasnou aretaci neutrálu převodovky při pohybu vozu výrobní linkou a později byly nahrazeny originálním dílem. 3D farmy mají ale ve výrobě a logistice mnohem širší využití. Nyní se v nich vyrábí zejména pomocné přípravky a nástroje pro údržbu a provoz, jako například kontrolní šablony, držáky nářadí, organizéry, měrky či krytky. Specialisté 3D tisku ŠKODA AUTO jsou schopni pokrýt jakýkoliv požadavek z výroby a logistiky. Stačí náčrtek, nebo poškozený díl jako vzor, či slovní popis, co se má vytisknout. Díky 3D farmám automobilka může rychleji reagovat na problémy v provozu, šetří náklady na výrobu dílů, logistiku a skladování. Zároveň se při výrobě pomocných přípravků a nástrojů snižuje závislost na externích dodavatelích a vytváří nové kompetence postavené na technologiích Průmyslu 4.0. Celkem má ŠKODA AUTO v mladoboleslavském a kvasinském závodě 54 tiskáren pro tisk z plastu, největší kapacitou disponují údržby v provozech Výroby vozů. Provoz 3D farem běží bez dodatečného personálu, vše potřebné si zajišťují týmy údržeb samy. Všechny 3D farmy jsou sjednoceny v pracovní skupině, která úzce spolupracuje se ŠKODA Academy při zajištění odborného vzdělávání.
Co o projektu řekla odborná porota:
„Projekt 3D farem ŠKODA AUTO představuje (nejen) v českém výrobním prostředí unikát.“
„Velkým kladem je úspěšná implementace 3D tisku do souvisejících nejen čistě výrobních procesů.“
T-MOBILE CZ: NA OSTRAVSKÉ VŠB-TUO VZNIKL TESTBED PRO VYUŽITÍ 5G SÍTÍ V PRŮMYSLU
Mobilní 5G sítě slibují malou revoluci v digitální transformaci firem. Podniky díky nim budou moci vymýšlet aplikace, které by v průmyslovém prostředí byly dříve drahé nebo nemožné. Jenže novou technologii nebo specifické řešení je třeba před vlastní investicí ověřit. V tom firmám pomůže nový testbed, na jehož vybudování se na VŠB-Technické univerzitě Ostrava podílel T-Mobile CZ. Privátní 5G síť pokrývá kampus univerzity a studentům a pedagogům dává příležitost k testování a ověřování jednotlivých řešení od různých výrobců. Technologie 5G umožňují díky vysoké přenosové rychlosti a rychlé odpovědi přenos dat z průmyslově náročných prostředí do centrálních výpočetních systémů. Není tak třeba přímo ke strojům instalovat počítače a další zařízení odolná vůči prachu, vysokým teplotám nebo vibracím. V testbedu se už testují konkrétní aplikace v oblasti svařování a kontroly svarů, provozu autonomních robotů nebo virtuální a rozšířené reality. Většina z nich je určena přímo do výroby. Testbed je přístupný firmám, konkrétní spolupráci si musí dohodnout s VŠB-TUO.
Co o projektu řekla odborná porota:
„Velmi dobře připravený a postupně implementovaný projekt privátní kampusové sítě na VŠB-TUO pro testování jednotlivých i komplexních technických řešení z oblasti Průmyslu 4.0.“
„Projekt vytváří infrastrukturu pro vznik dalších inovativních řešení pro Průmysl 4.0 v ČR.“
VITESCO TECHNOLOGIES: UMĚLÉ OČI A NEURONOVÁ SÍŤ ZBAVILY LIDI ÚNAVNÉ PRÁCE
Ještě nedávno kontrolovalo devět operátorů desítky tisíc vysokotlakých senzorů pod mikroskopem. Hledali vady jako praskliny, nečistoty nebo bubliny, které v řídicím čipu senzoru nemají co dělat. Teď tuto únavnou a monotónní práci ve společnosti Vitesco Technologies dělá neunavitelná umělá inteligence. Infračervené kamery senzor vyfotí, neuronová síť obraz prohledá, jestli se na senzoru nevyskytuje některá z více než 20 typů vad, a výsledek zapíše do firemního informačního systému. To celé za pět sekund. Na kontrolní stanoviště se svádějí data ze tří výrobních linek. Správnou funkci celého systému hlídá jeden pracovník. Za týden pod kamerami projede až sto tisíc senzorů. Náhrada devíti operátorů spolu se snížením zmetkovitosti ušetří firmě během pěti let pět milionů korun a zabezpečí bezchybnou kvalitu výrobků. Pokud neuronová síť zaregistruje vyšší počet zmetků, vyšle signál řídicímu software, aby zastavil výrobní linky. Zabrání tak výrobě dalších špatných kusů. Vitesco Technologies počítá, že se jí investice do nového zařízení vrátí do dvou let. Díky zabezpečení kvality se zvýší i spokojenost zákazníků, mezi něž patří hlavní světoví výrobci automobilů. Firma plánuje, že obdobný systém nasadí i u dalších výrobních linek.
Co o projektu řekla odborná porota:
„Projekt je velmi dobrým příkladem využití open source neuronových sítí k řešení aktuálních otázek výrobních podniků.“
„Datové propojení na ostatní řídicí a kontrolní firemní systémy je předpokladem dalšího rozvoje interoperability vnitrofiremních procesů.“
