Projev premiéra Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně k návrhu na zmrazení platů politiků

Předseda vlády Andrej Babiš vystoupil v úterý 5. října 2021 na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny s projevem k návrhu na zmrazení platů politiků v následujících pěti letech.

Dobrý den, vážené poslankyně, vážení poslanci. Předstupuji zde ve Sněmovně se svým návrhem na zmrazení platů politiků na stávající úrovni na následujících pět let, tedy až do roku 2026. Pokud bychom to neudělali, platy se od ledna skokově zvýší, a to by v dnešní situaci bylo skutečně skandální.

Měli bychom jít příkladem. Sám svůj plat posílám samoživitelkám a za zvýšení našich platů bych se musel stydět, když žijeme z peněz daňových poplatníků. Dnes mají poslanci a senátoři i při letošním zmrazení nárok na základní plat ve výši 90 800 korun měsíčně a k tomu peněžité paušální náhrady 47 200 korun až 64 tisíc korun měsíčně na dopravu, reprezentaci a další. To jsou ty náhrady, za které si expremiér Sobotka našetřil na byt. Když to tedy zprůměrujeme, vychází to na nějakých 146 tisíc korun hrubého měsíčně. Pokud platy nezmrazíme, tak by vyskočily o více než 6,1 %, a to od příštího roku by bral řadový poslanec nebo senátor 96 300 korun měsíčně a peněžní náhrady by všem zákonodárcům vzrostly od 50 tisíc do 67 800 korun měsíčně.

V průměru by tak poslanci a senátoři brali 155 tisíc korun měsíčně. Jenže základní plat pobírá jen menšina. Většina politiků má nějakou funkci a funkce samozřejmě znamenají příplatky, proto jsou tak populární. Předseda výboru má dnes plat 127 800 korun měsíčně bez paušálních náhrad a po rozmrazení by bral 135 600 korun měsíčně. Místopředseda Sněmovny i Senátu dostává 173 200 korun každý měsíc a po rozmrazení by měl 183 700 korun měsíčně. Samozřejmě to není jako brát 48 milionů korun v dotacích pro svou neziskovku zabývající se právy žen v Barmě, ale i tak jsou to velmi slušné peníze.

A když jste nejen poslanec, ale i starosta, akumulujete funkce, tak to není problém se přiblížit i čtvrt milionu – to mi určitě potvrdí kolegové ze STAN. Vedle platů a finančních náhrad nesmíme opomenout výhody jako služební auto pro funkcionáře, telefony a počítače, expertné, asistenti, kanceláře, které jsou v řádu desítek tisíc měsíčně, ale i 2,5krát vyšší zahraniční diety, než dostávají obyčejní zaměstnanci. Snad kromě učitelů jsou poslanci a senátoři také jediní, kdo mají v létě dva měsíce prázdnin. A na rozdíl od členů vlády se na poslance a senátory nevztahuje zákon o střetu zájmů, takže si mohou dál v klidu podnikat, a přitom hlasovat o svém předmětu podnikání.

Když jsem svůj návrh podal, tak přišly očekávané reakce: Jako proč jsem si nevzpomněl dřív, že to rozpočet nevytrhne a že je to populismus. Na zmrazení platů jsem si vzpomněl už v červnu tohoto roku, ale tehdy můj návrh neprošel, protože jsem navrhoval zmrazit platy všem ústavním činitelům, tedy i soudcům a státním zástupcům, což byla chyba. Mně ale jde o platy politiků, a určitě nám všem. Nesouhlasím ani s námitkou, že to státní kasu nevytrhne. Odhaduje se, že zmrazení platů politiků by státní kase přineslo za pět let podle odhadů Ministerstva financí 727 milionů korun. A každý řádný hospodář ví, že mít 720 milionů korun nebo nemít, je rozdíl 7 milionů korun. Navíc, když čtu rozhovory opozičních politiků, tak se všichni dožadují větších úspor. Proto kde lépe začít než u sebe. A pokud jde o obvinění z populismu, možná proto, že vím, čím blíž je termín voleb, tím větší je ochota politiků přistoupit na některé, pro ně nepopulární kroky.

Každopádně vidím, respektive uvidíme, zda je pravda, že tradiční strany uzavřely dohodu, že až bude po volbách, tak ODS, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL návrh Senátu zamítnou a nechají platy všem politikům od příštího roku zase vzrůst o 6,1 %. Upřímně, nejsem tady od toho, abych hájil zájmy politiků a stranických sekretariátů, ale zájmy lidí, důchodců i pracujících rodin s dětmi i samoživitelek, zaměstnanců i živnostníků. Tedy zájmy těch, na které opoziční politici vždycky kašlali. Sice jim před volbami slibovali hory doly, protože potřebovali jejich hlas, ale jakmile bylo po volbách, tak na svoje sliby šmahem zapomněli, protože jim šlo jen o trafiky a koryta.

To pro hnutí ANO neplatí. Na rozdíl od spousty z vás jsem šel do politiky ne s cílem zbohatnout, ale určitě jste zaznamenali z tisku, ale s cílem zlepšit život všem našim občanům. A teď je mým zájmem životní úroveň, kterou jsme vydobyli, před pětikoalicí Pirátostan a SPOLU ochránit. Nemám problém přiznat, že neumím moc mluvit. Kupení prázdných slov považuji za ztrátu času a scházela mi trpělivost to věčné žvanění poslouchat. I když musím říct, že to žvanění je svým způsobem umění. Jen profesionální politici dokážou mluvit dlouhé hodiny, a přitom neříct vůbec nic. Ještěže se plat politiků neodvíjí od počtu vyřčených slov, protože by Česká republika skutečně asi musela vyhlásit státní bankrot. Pro mě vždycky byly rozhodující činy a výsledky.

A podle toho jsem se řídil v osobním životě jako podnikatel, jako ministr i jako předseda vlády. Vím, že pro spoustu z vás to bude obrovským překvapením, ale já jsem naprostou většinu našich slibů, slibů hnutí ANO, respektive té smlouvy, kterou jsem symbolicky uzavřel, splnil. Z té smlouvy, kterou jsem uzavřel v říjnu 2017, jsme splnili 20 z 22 bodů. Moje vláda v čele s hnutím ANO prosadila naprostou většinu závazků z programového prohlášení, a to i přes někdy velmi ostré spory. Také bych chtěl poděkovat ČSSD jako koaličnímu partnerovi a také některým kolegům z opozice, kteří se dokázali na svět dívat nezaslepeně, nejen skrze antibabišovské brýle. I když to z vyjadřování stranických bafuňářů nevypadá, v každé straně se najdou i rozumní lidé.

V politice a ekonomice jsou jednoznačná čísla. A i když můžete bez uzardění lhát, jako pan předseda Fiala často a jeho spojenci o inflaci, zadlužení v ekonomice, s čísly nehnete. A jejich srovnání nabízí velmi plastický obraz o našem hospodářství. Můžeme začít důchody. V roce 2009 po Topolánkově vládě vzniklé z politické korupce symbolizované přeběhlíky, jeho kasírtaškou Dalíkem a králem hazardu Kalouskem a ministrem zázračného zbohatnutí Řebíčkem a ministrem zdravotnických poplatků Julínkem nebo Promopro Vondrou brali senioři průměrný důchod 10 028 korun měsíčně. A když se rok poté Kalouskovou složenkou dostala ODS a TOP 09 k moci, tak se odměnila po kampani Přemluv bábu a dědka seniorům tím, že jim v roce 2010 zvýšila důchod o nulu. Nula, nula, nula korun, nula, nula, nic. A pak se pochlapila a seniorům přidala 45 korun. Senioři si dodnes moc dobře pamatují, jak jste to tehdy obhajovali tím, že si důchodci umějí stačit s málem. Ke konci roku 2013 byl tak průměrný důchod 10 913 korun měsíčně. Za čtyři roky dokázala ODS a TOP 09 našim seniorům přidat ani ne tisícovku.

Když jsem se v prosinci 2017 stal premiérem, tak průměrná penze byla 11 745 korun. Letos v březnu byl průměrný důchod 15 351 korun a na konci tohoto roku Ministerstvo financí odhaduje, že bude 15 445 korun. Svůj slib, že v roce 2021 bude průměrný důchod alespoň 15 tisíc, jsme tedy splnili. Lidem nad 85 let jsme přidali ještě tisícovku navíc. A v prosinci 2020 každý senior dostal mimořádný příspěvek 5 tisíc korun a navýšili jsme jim i příspěvek na léky. Průměrně moje vláda zvedala důchody téměř o tisíc korun rok co rok. Na rok 2022 senioři dostanou v průměru měsíčně 805 korun navíc a v roce 2023 se především ženám zvedne důchod o 500 korun za péči o každé vychované dítě. Příští rok tak průměrný důchod bude 16 280 korun měsíčně. Chceme totiž seniory připravit na případné utahování opasků, zdražování léků a zavádění zdravotnických poplatků, se kterými ODS, TOP 09 a STAN jistě přijdou, kdyby se dostali do vlády. Ostatně ta pětikoalice za lepší zítřky už oznámila, že okamžitě seniorům sebere jejich 75% slevu na jízdné ve vlacích a autobusech, kterou jsem osobně prosadil. Paní Pekarová z TOP 09 zvyšování důchodů označuje za uplácení, stejně jako pan Rakušan ze STAN. Pan Fiala zase říká, že je to nezodpovědný populismus. Tak na zvyšování důchodů, vážení senioři, pohlížejí zástupci opozice. Tak jak se asi budou vůči vám chovat, pokud se dostanou k moci. Zatímco oni si o vás, milí senioři, myslí, že jste korupčníci, protože se necháváte uplácet, já zvyšování důchodů považuji za narovnání historických křivd, kterých se na vás dopouštěli právě politici z ODS, TOP 09 a STAN. A pokud ANO bude mít vliv na příští vládu, tak slibuji, že v roce 2025 bude průměrný důchod 20 tisíc měsíčně. Shodou okolností volební číslo hnutí ANO je také 20. Takže to je symbolické.

A teď k platům. Teď si připomeneme: nyní je základní plat řadového poslance nebo senátora s paušálními peněžními náhradami asi 146 tisíc. Kdyby nedošlo k zmrazení, tak to bude 155 tisíc korun měsíčně. Ponechme teď stranou další peněžité náhrady za kanceláře, ubytování, administrativu, analýzy a tak dále, ale – to se může vyšplhat na desítky tisíc měsíčně – ale jak jsou na tom občané. Začněme průměrnou mzdou. V roce 2009 po Topolánkovi a Kalouskovi byla 23 488 korun měsíčně. V roce 2013 po Nečasovi a Kalouskovi byla 25 128 korun měsíčně. A v roce 2021 po Schillerové a Babišovi 38 275 korun měsíčně. Minimální mzda byla po vládách pravice v čele s ODS, TOP 09 a STAN v srpnu 2013 jenom 8 a půl tisíce korun, letos bude 15 200, tedy nárůst skoro o 80 %. Mimochodem podle čerstvých zpráv patří Česká republika mezi pět zemí s největším růstem hodinové minimální mzdy.

Teď si porovnejme politiky s reálnými profesemi. Učitelé, bývalá krevní skupina předsedy ODS Fialy. Za jeho šéfování Ministerstva školství v roce 2012 byl průměrný plat učitelů 25 988 korun, o devět stovek víc, než byla průměrná mzda. O rok později se mu podařilo plat učitelů zvýšit o 123 korun na 26 111. Hnutí ANO dalo učitelům slib, že budou letos průměrně brát 45 tisíc korun měsíčně. Budou ale brát víc, průměrně 46 tisíc korun měsíčně. A ve srovnání s průměrnou mzdou je to o osm tisíc korun více. Takže tady máme konkrétní příklad, jak si učitelů vážila ODS, TOP 09 a STAN a jak si jich vážíme my. My jsme jim vrátili po letech stagnujících příjmů v profesi kantora prestiž. Tu vy jim, kantorům zase vezmete.

A můžeme pokračovat dalšími státními zaměstnanci. Mimochodem to jsou ti, které chcete vyhazovat z práce, tedy nejen učitelé, ale policisté, hasiči nebo vojáci. Předsedkyně TOP 09 Pekarová u státních zaměstnanců podle svých slov chystá redukční dietu. Mluví o tom, že povyhází 13 % státních zaměstnanců, po Topolánkovsku chystá na úřadech „noc dlouhých nožů“ a se svazáckým zápalem sobě vlastním bude na úřadech hledat vnitřního nepřítele ve jménu pekarismu-fialismu. Mimochodem pokud jde o tu vaši kritiku, že od roku 2013 přibylo příliš mnoho státních zaměstnanců, tak těch vámi nenáviděných úředníků je minimum: 73 % to byli zaměstnanci v regionálním školství, 12 % příslušníci bezpečnostních sborů a 5 % vojáků z povolání. Po vládě ODS, TOP 09 a STAN byl v roce 2013 průměrný plat policistů 32 043 korun. Letos je to 50 530. Průměrný plat hasičů byl 31 802 korun a dnes je to 51 100 korun. Průměrný plat nepedagogických pracovníků byl 15 180 a dnes je 26 050 korun. Sestřičky po pravicových škrtech měly 28 388 korun a dnes dostávají průměrně 58 200 korun, a to je rozdíl 205 %. A mimochodem teď došlo k dohodě, že navýšíme sestřičkám platy o 7 %, i zdravotníkům. A pečovatelky a další lidé v sociálních službách za tradičních stran brali 16 827 korun a dnes berou průměrně 35 097 korun. To je rozdíl dokonce 208 %. A právě to jsou ti lidé, na kterých budete šetřit, i když to budete teď před volbami plamenně popírat. Vždycky jste je brali zkrátka, vždycky jste je považovali za něco horšího, než jste vy a není důvod předpokládat, že se to u vás bude kdy jinak měnit.

My jsme se chovali opačně. Lidem jsme nejenom přímo zvyšovali platy, ale i snižovali daně. Za období mé vlády se jedná téměř o 500 miliard korun. Zrušili jsme megapodvod ODS a TOP 09 zvaný superhrubá mzda, díky čemuž mají všichni zaměstnanci od začátku tohoto roku o 7 % vyšší čistý příjem. Uhájili jsme, aby živnostníkům zůstala sazba daně z příjmu 15 %. ODS a TOP 09 dnes mluví o dvou sazbách DPH a už připustili, že může dojít ke zvýšení některých položek.

Takže zatímco my jsme do snížené desetiprocentní sazby DPH převedli spoustu věcí – léky, dětskou výživu, knihy, točené pivo, nealko, dodávky tepla, vodné a stočné, hromadnou dopravu, stravovací služby, kadeřníky, opraváře i domácí péči – TOP 09 se už třese, jak lidem zase zdraží život. A ODS se jistě také vytasí s nějakým neotřelým nápadem, co ještě zdanit.

Když byla minule u vlády, tak zavedla daň z nabytí nemovitosti, kterou jsme po nich museli zrušit. Piráti zase mluví o ekologických daních, které ještě více zdraží energie, nebo o zdanění nerostů. Zase se prodraží veškeré stavby od bytů počínaje po dálnice konče. V dnešní době je to velmi konstruktivní řešení, jak na drahé stavební materiály. Zdražíme je tak, že si je nikdo nebude moci dovolit a tím pádem všichni ušetří. Ale my to nechceme, my jdeme opačnou cestou, my naopak chceme DPH na stavebniny zlevnit.

Zvyšovat platy a důchody a snižovat daně jsme mohli nejen kvůli systematickému boji proti daňovým únikům, na které se tradiční strany nikdy nezmohly, ale především kvůli růstu naší ekonomiky. Ostatně v HDP na hlavu jsme už předběhli Portugalsko, Španělsko nebo Itálii. Pokud jde o životní úroveň, tak jsme na špici někdejšího sovětského bloku. Než přišel covid, tak jsme ještě k tomu dokázali snižovat státní dluh, kterým se nyní zase pravicová opozice snaží vystrašit lidi.

Vážení diváci, vážení spoluobčané, prosím vás, žádný státní bankrot nehrozí, jak se vám snaží namluvit opoziční pseudoekonomové. Bude na důchody, bude na platy, bude na fungování státu. Tedy pokud samozřejmě nepovládne pětikoalice. I navzdory pandemii zůstáváme šestou nejméně zadluženou zemí v celé Evropské unii.

V roce 2013 byl po letech plundrování veřejných peněz tradičními politickým stranami dluh vůči HDP 44,4 %. Nám a hnutí ANO se v roce 2019 dluh podařilo srazit dokonce na 29 %. Nyní po té strašlivé pandemii, kterou opozice systematicky a cynicky zneužívá bez ohledu na zdraví a životy lidí ve své nihilistické předvolební kampani, do dneška bude k 31. prosinci tohoto roku veřejný dluh 43,5 %, tedy stále méně, než v jakém zuboženém stavu nám zanechala veřejné finance ODS, TOP 09 a STAN.

Máme nižší dluh než všichni naši sousedé. Ano, máme nižší dluh než Polsko, Slovensko, ale dokonce i než Rakousko a Německo. Rakousko má dluh vůči HDP 84 %, Německo 71 % a taková Francie 117 %. Průměr v celé Evropské unii je 91 % a v eurozóně dokonce 98 %. Tak o jakém státním krachu se tady proboha mluví?

Pokud jde o rychlost zadlužení, kterou opozice často šermuje, tak šlo o krátkodobý výkyv, protože jsme si předplatili v březnu tohoto roku celý dluh na letošní rok, abychom jako řádní hospodáři ušetřili na úrocích. Ke 30. září se náš dluh snížil o 148 miliard korun oproti červenci.

Co se týče toho zhruba 770 miliard schodku z let 2020 a 21, který jsme nezpůsobili my, ale covid, tak na proticovidová opatření šlo v září 2021 nějakých 580 miliard korun. Tedy na různé daňové úlevy, přímou pomoc podnikatelům a živnostníkům, příspěvek důchodcům, ošetřovné, odměny zdravotníkům. Proto ten deficit. Dokonce i Německo nebo Švédsko pravidelně hospodařící s přebytkovými rozpočty skončily kvůli pandemii hluboko v červených číslech.

My jsme ty miliardy, ze kterých vznikl ten deficit, investovali do našich lidí a českých firem. Kdybyste byli vy u moci, vážená opozice, tak byste lidem nedali ani vindru, a naopak jim zvedli daně. Tak to bylo v minulosti. Ten takzvaný „náš dluh“ nevznikl jako za tradičních stran. Do toho dluhu se nezapočítávají sanace za vaše miliardové rozkrádačky a tunely. Žádné Promopro, žádná Opencard, žádný IZIP, žádný ROP Severozápad, žádné systematicky tunelované zdravotnictví. To nejsou žádné pokoutně schválené církevní restituce, které jste předražili o 54 miliard a nechali schválit v půl jedné v noci rozdílem hlasu jednoho poslance, který pak shodou okolností skončil ve vězení.

A že naše vláda šla správnou cestou, ukazují nejnovější údaje Českého statistického úřadu, podle nichž česká ekonomika ve druhém čtvrtletí oproti stejnému období loni stoupla o 8,1 % a ekonomická aktivita se dnes již z 95 % dostala tam, kde byla před covidem. Britský list The Financial Times před 14 dny dokonce napsal, že prosperita Česka nemá obdoby a že naše země je premiantem východní Evropy v hospodářském růstu. I světové ratingové agentury nám přes všechna protipandemická opatření potvrzují stabilní rating, který jsme od roku 2013 dokonce třikrát vylepšili. Podle naší opozice a jejich ekonomických expertů nám hrozí aktuální státní bankrot, což je samozřejmě nesmysl.

Dámy a pánové, když se chcete bavit o zadlužení a bankrotu, tak je třeba připomenout, že tradiční strany mezi rokem 2007 až 13 rekordně zadlužily ekonomiku, krize nekrize, a následky vždycky nesli občané. V letech 2009 až 13 ODS, STAN a TOP 09 v čele s Kalouskem zadlužovali naši zemi v průměru 135 miliardami rok co rok. Zadřeli celou ekonomiku, snížili lidem platy, osekali důchody, zvedli daně a hospodářství uvrhli do recese. A to prosím o pandemii, o nějakém covidu, nikdy nikdo tehdy neslyšel.

Pokud by se na vysokých školách studovalo, jak zadlužit zemi, tak by politikům z ODS a TOP 09 mohli rozdávat tituly a nejlepšímu exministru financí rovnou dát profesuru. Na rozdíl od vás, tradiční opoziční politici, my jsme dluh zkrotili jednou a dokážeme to i podruhé po covidu. Chceme to ale udělat tak, abychom zachovali lidem platy a důchody, nezvedali jim daně a nesnižovali jejich životní úroveň. Postupně a v klidu, nechceme žádnou Kalouskovu šokovou terapii. Plánovanými úsporami bychom měli zarazit zadlužování na 50 % vůči HDP za tři roky, tedy v roce 2024. Takže zadlužení je pod kontrolou, státní bankrot se určitě konat nebude. Ekonomika šlape, investice fungují, platy, důchody a tím pádem životní úroveň roste.

Takže co nám ještě zbývá? Inflace. Samozřejmě když selže všechno, tak na Babiše se hodí ta inflace. Takže, vážené dámy a pánové, ano, asi můžu za inflaci nejen v Česku, ale v celém světě. Můžu za drahou ropu, za drahé přepravní kontejnery, za nedostatek čipů do aut. Můžu za to, že ČNB skokově zvedla úrokové sazby a prodražila všem firmám úvěry a lidem hypotéky. A samozřejmě budu asi moci za to, že když před Vánoci budete marně hledat v obchodech hračky pro děti, které v tu dobu budou někde v kontejnerech v Číně, tak samozřejmě za to může zase Babiš.

Takže teď ale vážně, prosím vás, pro vaši informaci. Na základě dat Českého statistického úřadu je v současné době inflace v České republice 3,1 %, což je pod průměrem Evropské unie, kde je inflace 3,2 %. Naši sousedé jsou na tom určitě hůř než my. Polsko 5 %, Slovensko 3,3 %, Rakousko 3,2 %. Německo dokonce 4,1 %, což je nejvíce za 30 let.

Opozice straší lidi dluhem. Když jsme u té inflace, tak mimochodem v roce 2008 byla 6,3 %. A kdo byl tehdy u vlády? No přece Topolánek z ODS. A jaký měl na to vliv? No žádný přece. Samozřejmě že neměl. To je stejné, jakože já na to nemám vliv. Ale co měl tehdy, bylo 600 tisíc nezaměstnaných. A to je u nás nezaměstnanost rekordně nízká covidu navzdory. Jádro a problém celé inflace je totiž v zahraničí.

Když se kvůli celosvětové poptávce zvednou třeba ceny takového železa o třetinu, tak s tím těžko něco uděláme. Stejně tak u cen zemního plynu a dalších a dalších komodit. Inflace je k nám prostě dovezena. Celý svět nejen dohání výrobu za období covidu, ale také se vyrovnává s extrémní poptávkou úplně po všem. Základní ekonomické pravidlo, které by mohli znát i předsedové stran pětikoalice, praví. Čím vyšší poptávka, tím vyšší ceny. Ale za to skutečně nemůže Babiš, ale volný trh.

Volný trh je přece něco, na co ODS vždycky jako pravicová strana přísahala, ale dobrá zpráva je to, že jde o přechodný stav a že to podle ekonomů odezní. A naší velkou výhodou je česká koruna, která inflaci dovezenou ze zahraničí tlumí. A kdybychom se zbavili koruny a přijali euro, jak to chce TOP 09, Piráti nebo STAN, tak je inflace ještě vyšší. A není pravda, že za vyšší ceny můžou naši občané, jelikož byli rozumní, tak si většinou ty peníze dali do úspor a nenavýšili spotřebu.

Na superhrubé mzdě jste se nedokázali dohodnout, a to jste v opozici. Tak si, prosím, už v té pětikoalici konečně ujasněte, co vlastně chcete, jestli chcete euro, nebo nechcete euro, měli byste to říct lidem, chcete dobrovolně přijímat migranty, nebo nechcete dobrovolně přijímat migranty, chcete zvedat daně, nebo nechcete zvedat daně? Takže zatím jediné to, že hlas pro ODS a SPOLU je hlasem pro Piráty ve vládě, to je jediné jasné, to deklarujete, sto jednička, a jediný cíl je zbavit se Babiše.

Takže pokud by se do vlády dostala ODS, TOP 09, STAN, Piráti a lidovci, tak tato fialo-zelená revoluční fronta způsobí naší zemi a našim dětem nedozírné škody, ze kterých se možná nikdy nedostaneme. Zmrazí důchody, sníží platy, zvýší daně, zavedou euro, zaškrtí ekonomiku, přivedou zemi do recese a začnou lidem sahat na majetek. A to nemluvím o privatizaci toho, co nám zbylo, jako Budvaru, České pošty, českých Lesů, Českých drah, ČEZu, Čepra, Mera, a to nemluvím o privatizaci nemocnic a zavádění zdravotnických poplatků. A to také nemluvím o zavádění školného, a vůbec nemluvím o tom, že by v Evropské unii pětikoalice, jak to deklaroval pan Bartoš, zrušila právo veta a předala naši svrchovanost Bruselu a dobrovolně přijímala ilegální migranty. Dopad vlády takové pětikoalice pocítí na vlastní kapse úplně každý, staří i mladí, samoživitelky i rodiny s dětmi, zaměstnanci i živnostníci, střední třída i sociálně slabší, státní zaměstnanci i lidi v privátní sféře, důchodci i podnikatelé, prostě všichni. Pětikoalici nejde o lidi nebo o naši zemi, kromě Antibabiše nemají žádný program.

Takže všichni vědí, že já nejsem zdatný rétor, jak to teď slyšíte, ale za mě mluví výsledky. Opozice vždy slibovala před volbami něco a po volbách na sliby zapomněla a my svoje sliby, hnutí ANO svoje sliby plní. Já myslím, že jsme udělali pro to maximum, abychom navýšili životní úroveň našich občanů. A věřte mi, že ten boj až do roztrhání těla bude naše země potřebovat. Takže na jedné straně tu máme hnutí ANO a na druhé straně pětikoalici SPOLU a Pirátostan. To bude zásadní volba za tři dny. O tom si lidé rozhodnou, jestli budou chtít pokračovat cestou investic do našich občanů a do České republiky, jako to poslední čtyři roky dělalo hnutí ANO, nebo si zvolí utahování opasků, zvyšování daní a snižování životní úrovně. Ano, to je ta změna, o které tu oni mluví. Jejich plán změny je jaký? Je to návrat do minulosti, kterou si všichni dobře pamatujeme, protože byli u vlády do roku 2013, a Pirátostan, to je ještě horší, odevzdá naši suverenitu do Bruselu, rozvrátí naši kulturu a ukradne naší zemi budoucnost. A hlas pro SPOLU znamená hlas pro Pirátostan.

Takže, vážení spoluobčané, tyto volby jsou nejdůležitější od vzniku samostatné České republiky a rozhodnou o budoucnosti naší země. Jediný program pětikoalice, SPOLU a Pirátostanu, je odstranit Babiše z politiky. Žádný jiný program nemají. Chápu, že plno lidí mě po té trvalé mediální masáži nemá rádo, ale pokud vám záleží na budoucnosti našich dětí a budoucnosti naší země, která je tím nejlepším místem na život v Evropské unii, a na naší úrovni a naší kultuře, tak si myslím, že ta vaše volba je jasná, je to hnutí ANO, a já vám samozřejmě slibuji, že se za vás budu rvát každý den až do roztrhání těla. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády

Světový den za důstojnou práci 7. října

Vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie zaniklo více než 200 milionů pracovních míst, dalších sto milionů je stále ohroženo a velké množství nezaměstnaných, z nichž naprostou většinu tvoří ženy, jednoduše vypadlo z trhu práce, budou všechny vlády 7. října v rámci Světového dne důstojné práce vyzvány, aby vypracovaly plány zaměstnanosti.

Více na stránkách Mezinárodní odborové organizace.

Nezaměstnanost v září klesla na 3,5 procenta

Úřad práce ČR evidoval k 30. 9. 2021 celkem 262 142 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 5 747 méně než v předchozím měsíci a o 14 873 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3, 5 %. To je o 0, 1 p. b. méně než v srpnu a o 0,3 p.b. méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za srpen 2021) nejnižší v celé EU, a to 3 % (průměr EU 6,7 %).
 
Trh práce ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích, zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. V řadě regionů nadále trvá, i přes počínající útlum sezónních činností, zájem o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod.
 
„Pandemie zasáhla ekonomiku velmi tvrdě. Pochopitelně tedy panovaly obavy, že koronakrize dopadne i na trh práce. Přestože se nezaměstnanost loni nepatrně zvýšila, díky programu Antivirus se černé scénáře nenaplnily. Pokládám to za velký úspěch Ministerstva práce a sociálních věcí i Úřadu práce ČR, který podporu vyplácel. Jen díky tomu jsme stále evropskými premianty,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
„V uplynulém měsíci došlo k oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se často potýkají s výpadky kvůli nedostatku materiálů a komponentů. K oživení došlo též v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání. A jako každý rok dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila,“ shrnuje aktuální situaci generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
 
Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v září v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji (5,3 %) a dále v Karlovarském kraji (4,5 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v září loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,2 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Karlovarském kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti září 2020 poklesl o 0,5 p. b. na 4,5 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Praha-východ (1,5 %), Jindřichův Hradec (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou a Jičín (1,8 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,9 %), Most (6,8 %) a Ostrava-město (6,3 %).
 
Struktura uchazečů o zaměstnání
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53 % ženy, což představuje 138 886 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 3,9 % a mužů 3,3 %. U žen došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,1 p. b., u mužů zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné hodnotě. V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 38 129 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,5 % z celkového počtu nezaměstnaných. Průměrný věk nezaměstnaných byl v září 42,8 roku, zatímco loni to bylo 41,9 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
 
V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,5 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 1 568 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 30. 9. 2021 celkem 94 841 a tvořili 36,2 % z celkového počtu nezaměstnaných. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání s vyučením bez maturity a se základním vzdělání. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 5 160) a uchazečů se střední školou (o 3 728).
 
Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci září bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 75 235. Jak už bylo uvedeno – v září dorazila do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. K 30. 9. 2021 jich Úřad práce ČR evidoval 12 805 (srpen 2021 – 7 505, září 2020 – 12 694, září 2019 – 9 793). Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce celkově 16 015 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to více o 5 814, meziročně pak více o 47 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6,1 % (srpen 2021 – 3,8 %, září 2020 – 5,8 %). V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), osobní a provozní služby (kadeřník) a podnikání. Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především pak lékařských fakult, škol zaměřených na informační a komunikační technologie (ICT), dále absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů, nebo třeba oborů zdravotnictví a farmaceutické vědy. Velká poptávka je také po absolventech řemeslných oborů.
 
Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky základních, středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Tyto aktivity se odehrávají v kombinaci v Informačních a poradenských střediscích (IPS) a ve školách. ÚP ČR zároveň organizuje burzy práce, veletrhy řemesel, vzdělání či přehlídky škol, na kterých jeho zástupci pomáhají zájemcům zorientovat se na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol. To vše v souladu s protiepidemickými opatřeními.
 
„Cílem je nasměrovat žáky a studenty tak, aby je vybraný obor nejen bavil, ale aby v něm také co nejdříve po absolvování studia našli uplatnění. Mladým lidem pomáhají při vstupu na pracovní trh též cílené projekty,“ shrnuje ředitelka Odboru zaměstnanosti a EU z Generálního ředitelství ÚP ČR Eva Stratilová.
 
V září naopak klesl počet nově evidovaných zaměstnanců ze školství. Celkem se jich do evidence nově přihlásilo 540 (srpen 2021 – 858, září 2020 – 557), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 1 314. Celkem jich úřad evidoval 2 932 (srpen 2021 – 3 811, září 2020 – 2 663), z toho nejvíce bylo učitelů v oblasti předškolní výchovy (591) a dále specialistů a odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání (522) či učitelů středních škol (kromě odborných předmětů) včetně konzervatoří a 2. stupňů ZŠ (497). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 1 906 volných pracovních míst v tomto oboru (srpen 2021 – 2 062, září 2020 – 2 009). Školy měly zájem hlavně o lektory a učitele jazyků (429 míst) a o učitele na středních školách, konzervatořích a na 2. stupních ZŠ (348 míst).
 
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v září 2021 v meziročním srovnání vzrostl o 13,5 p. b. na 34,9 %, tedy celkem na 91 590 osob a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání se srpnem zkrátila o 2 na 502 dnů.
 
 
  • Zdroj: Úřad práce ČR

Evropský týden BOZP se koná již brzy

Vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie zaniklo více než 200 milionů pracovních míst, dalších sto milionů je stále ohroženo a velké množství nezaměstnaných, z nichž naprostou většinu tvoří ženy, jednoduše vypadlo z trhu práce, budou všechny vlády 7. října v rámci Světového dne důstojné práce vyzvány, aby vypracovaly plány zaměstnanosti.

Více na stránkách Mezinárodní odborové organizace.

Ve dvou dnech proběhla jednání PV OSŽ Správy železnic a obou republikových rad

Ve dnech 30. 9. – 1. 10. 2021 proběhlo přeložené jednání Podnikového výboru OSŽ Správy železnic, po kterém následovalo pravidelné jednání obou republikových rad.
 
Prvním z celé řady jednání bylo zasedání PV OSŽ Správy železnic, které začalo v dopoledních hodinách 30. 9. 2021. Po krátkém úvodním slovu předsedy PV Petra Štěpánka, který celý PV moderoval, došlo na pravidelnou agendu podnikového výboru. Z informací o zásadních jednáních, která v minulých dnech proběhla, je třeba zmínit stav kolektivního vyjednávání na další období.
 
 
  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Rada vlády volila nového předsedu Grantové agentury ČR

Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 1. října 2021.
Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 1. října 2021.
V pátek 1. října 2021 proběhlo ve Strakově akademii pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). K hlavním bodům jednání patřily Návrh na jmenování člena předsednictva a předsedy Grantové agentury ČR, Implementace Metodiky hodnocení 2017+ a Velké výzkumné infrastruktury.

Nominace do předsednictva Grantové agentury ČR byly prvým bodem jednání. Členové RVVI navrhli vládě jmenovat z 6 kandidátů členem předsednictva prof. MUDr. Mgr. Milana Jirsu, CSc. Do funkce předsedy agentury byl Radou navržen doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D. Petr Baldrian působí jako vedoucí vědecký pracovník Mikrobiologického ústavu AV ČR, je docentem Univerzity Karlovy v oboru Enviromentální vědy. Ve své vědecké činnosti se zaměřuje na ekosystémovou ekologii a ekologii půdních mikroorganismů, mikrobiální procesy v životním prostředí, biotechnologie ad.

Na nominaci doc. Baldriana jsme se shodli jednoznačně. Očekáváme od něj férovou správu grantové agentury, podporu vynikající vědy, zejména takzvaného základního výzkumu, a také internacionalizaci výzkumného prostoru u nás,“ dodal první místopředseda RVVI Pavel Baran.

Pravidelným tématem zasedání je Implementace Metodiky 2017+. RVVI na svém prvním říjnovém zasedání schválila výstupy hodnocení za 4. rok, které budou zveřejněny na webu https://hodnoceni.rvvi.cz/. Rada dále schválila materiál „Zprávy o činnosti poradních orgánů RVVI a návrh na stanovení odměn za výkon veřejné funkce členů poradních orgánů za rok 2021 (Odborných panelů a Odborného orgánu hodnotitelů)“, který následně předloží k projednání vládě.  RVVI schválila doplnění všech šesti Odborných panelů a doporučila zde svému předsedovi jmenovat 24 členů v celkem dvaceti oborech.

V dalším ze standardních bodů k podpoře vědy a výzkumu z Národního plánu obnovy (NPO) diskutovali členové RVVI Návrh dočasného řešení financování části komponenty 5.2 NPO pro oblast průmyslového aplikovaného výzkumu. Rada byla informována o chybějících prostředcích na rezortní programy TREND a Doprava pro rok 2022, jejichž výdaje nebyly zahrnuty do instrumentu RRF (Recovery and Resilience Facility) Národního plánu obnovy. Rada požádala své předsednictvo, aby svolalo jednání Ministerstva průmyslu a obchodu, Technologické agentury ČR a dalších poskytovatelů za účelem přípravy řešení přesunu chybějících prostředků. Návrh řešení včetně návrhu rozpočtových opatření pro rok 2022 bude poté předložen na jednání Rady.

Rada se zabývala tím, jakým způsobem budeme moci program TREND financovat v roce 2022, hledáme chybějící prostředky přesunem mezi poskytovateli a zohledníme i dočasně volné nároky z nespotřebovaných výdajů. Vůle Rady a všech je, aby byl program vyhlášen včas, tj. ještě letos,“ sdělil k průběhu jednání místopředseda RVVI Vladimír Mařík. 

Rada schválila materiál „Výsledky velkých výzkumných infrastruktur: Pilotní analýza dat IS VaVaI a Hodnocení M17+“ a v této souvislosti požádala Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby zohlednilo výstupy této analýzy při hodnocení a návrhu dalšího financování výzkumných infrastruktur, jakož i v připravované analýze jejich socioekonomických dopadů.

Rada také diskutovala materiál „Nová pravidla etického posuzování biomedicínského výzkumu“ a ve spolupráci s Bioetickou komisí a Ministerstvem zdravotnictví připraví návrh variant legislativního řešení. Od 1. září 2021 vstoupil v ČR v účinnost Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s biomedicínským výzkumem (Dodatkový protokol CETS 195), jehož účelem je ochrana důstojnosti a svébytnosti lidských bytostí při výzkumu v oblasti biomedicíny. Ratifikace znemožňuje určité typy výzkumu, a zároveň předpokládá existenci národní právní normy, která má za cíl ochranu lidské bytosti během provádění výzkumu.

Z dalších významných témat byl na zasedání mj. schválen Statut ceny vlády nadanému studentovi a návrh změn datové struktury IS VaVaI 3.1, projednána byla Bilance činnosti RVVI za období 2017–2021. Rada také schválila zřízení pracovní skupiny pro otázky pracovních podmínek zaměstnanců a zaměstnankyň ve výzkumu a vyrovnávání příležitostí pro muže a ženy.

Vláda schválila programové dokumenty k pěti novým operačním programům

Vláda Andreje Babiše schválila na jednání v pondělí 4. října 2021 programové dokumenty k pěti novým operačním programům, které budou připraveny pro programové období Evropské unie od roku 2021 do roku 2027.

Vláda se zabývala pěti programovými dokumenty operačních programů na příští programové období Evropské unie, které navazují na vládou schválené znění Dohody o partnerství. Schválila programový dokument operačního programu Životní prostředí 2021–2027, který připravilo Ministerstvo životního prostředí. Cílem tohoto programu jsou ochrana a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel, přechod k oběhovému hospodářství a podpora efektivního využívání zdrojů, omezení negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a klima, zmírňování dopadů změny klimatu a příspěvek k řešení problémů životního prostředí a klimatu na evropské úrovni.

Druhým schváleným dokumentem byl operační program Zaměstnanost plus 2021–2027, jak ho předložila ministryně práce a sociálních věcí. Tento program navazuje na operační program Zaměstnanost realizovaný v programovém období 2014–2020 a je členěn do pěti priorit: oblast trhu práce, sociální začleňování, sociální inovace, potravinová a materiální pomoc nejchudším osobám a technickou pomoc. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Další schválený programový dokument se týká školství. Operační program Jan Amos Komenský (2021–2027) se zaměřuje na podporu výzkumu, vývoje a vzdělávání a navazuje na operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání z programového období 2014-2020. Je rozčleněn na čtyři priority – výzkum a vývoj, vzdělávání a dvě priority týkající se technické pomoci, které slouží k zajištění všech nezbytných procesů relevantních pro úspěšnou implementaci tohoto operačního programu. Detaily naleznete v tiskové zprávě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Kabinet schválil také programový dokument operačního programu Technická pomoc pro období 2021–2027, který navazuje na stejný program v předchozím programovém období a je zaměřen na podporu implementace fondů EU a na podporu regionálních partnerů fondů EU.

Poslední programový dokument se týkal operačního programu zaměřeného na konkurenceschopnost v programovém období 2021-2027. Ministerstvo průmyslu a obchodu jej připravilo pod názvem Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na období 2021–2027. Cílem tohoto programu je zvýšení přidané hodnoty a produktivity českých podniků, zejména malých a středních, zlepšení jejich postavení v rámci globálních hodnotových řetězců či větší využití nových příležitostí a s tím související intenzivnější stimulace vzniku a rozvoje nových inovativních firem. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-4–rijna-2021-191023/.

Premiér Babiš podepsal s odbory novou kolektivní dohodu vyššího stupně pro státní zaměstnance

Premiér Andrej Babiš s představiteli odborových organizací státních zaměstnanců po podpisu nové kolektivní dohody, 4. října 2021.
Premiér Andrej Babiš s představiteli odborových organizací státních zaměstnanců po podpisu nové kolektivní dohody, 4. října 2021.
Premiér Andrej Babiš podepsal v pondělí 4. října 2021 za vládu novou kolektivní dohodu vyššího stupně s odborovými svazy státních zaměstnanců. Smyslem kolektivní dohody je přispět ke zlepšení podmínek výkonu služby státních zaměstnanců, zejména zdravotních, sociálních nebo kulturních, a za tímto účelem upravit práva státních zaměstnanců, jakož i práva a povinnosti smluvních stran kolektivní dohody.

Kolektivní dohoda vyššího stupně se uzavírá na dobu jednoho roku s možností automatického prodloužení o další rok, pokud jedna ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně, že platnost kolektivní dohody vyššího stupně prodloužit nechce. Toto automatické prodloužení je však možné nanejvýš dvakrát. Dosud platná kolektivní dohoda mezi vládou ČR a odborovými svazy státních zaměstnanců byla podepsána s platností do 31. prosince 2019 a poté dvakrát prodloužena, její platnost tudíž k 31. prosinci 2021 definitivně vyprší.

Nová kolektivní dohoda vyššího stupně je výsledkem kolektivního vyjednávání, kterým byl za vládu pověřen náměstek ministra vnitra pro státní službu ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra, ministryní financí a ministryní práce a sociálních věcí. Kolektivní dohoda vyššího stupně je závazná pro všechny služební úřady a nároky z ní vznikají všem státním zaměstnancům ve všech služebních úřadech. Všem státním zaměstnancům tak vzniká zejména nárok na placené služební volno z osobních důvodů, tzv. indispoziční volno, a nárok na odměny ke služebním a životním výročím a na odměny při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod.

Nová kolektivní dohoda vyššího stupně se od předchozí dohody liší jen v několika detailech. Dílčí úpravy a upřesnění se týkají například podmínek vydávání služebních posudků, zpřesnění dikce článku týkajícího se rodičovství státních zaměstnanců a těhotenství a mateřství státních zaměstnankyň či odstranění omezujícího dovětku o tom, že služební úřady jsou povinny zabezpečit, aby určení množství služebních úkolů respektující předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a zohledňující čas na jídlo, oddech a přirozené potřeby státních zaměstnanců bylo vytvořeno před zahájením výkonu služby.

Nová kolektivní dohoda vyššího stupně pro státní zaměstnance vstoupí v platnost 1. ledna 2022 a vyprší 31. prosince 2022.

Hotovo! 160 kilometrů dálnice D1 je bez omezení

Dálnice D1 od dnešního dne bude sloužit řidičům bez omezení, 2. října 2021.
Dálnice D1 od dnešního dne bude sloužit řidičům bez omezení, 2. října 2021.
Po osmi letech zmizelo poslední zúžení na dálnici D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou. Za plného provozu tu postavila více než desítka stavebních firem 160 kilometrů dálnice znovu od základů. V jednu chvíli pracovalo na jednotlivých úsecích až tisíc dělníků, desítky stavebních strojů, některé práce probíhaly i v noci. Z Prahy do Brna se tak dá znovu dostat za dvě hodiny bez omezení rychlosti a bez zúžených jízdních pruhů.

Děkuju všem, co se podíleli na výstavbě úplně nové dálnice D1 Praha-Brno, a taky děkuju moc všem řidičům za trpělivost. Úžasná práce všech stavařů, kteří při výstavbě za provozu prokázali neuvěřitelnou odvahu a často riskovali životy. Moc si jich vážím,” uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

Modernizace D1 mezi Mirošovicemi (EXIT 21) a Kývalkou (EXIT 182) byla zahájena v květnu 2013 a trvala celkem devět stavebních sezón.

Děkuji všem řidičům za trpělivost i shovívavost. Dnešním dnem končí každoroční dopravní peklo vynucené modernizací, která vlastně byla stavbou nové dálnice za provozu. Už žádná jízda v kolonách a zúženích, naši nejvytíženější dálnici jsme dali znovu dohromady,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček.

V rámci modernizace došlo k rozšíření dálnice o 0,75 metrů na každé straně, což výrazně zvýšilo bezpečnost při odstavení vozidla a dále umožňuje v případě uzavření jednoho jízdního pásu vedení dopravy v režimu 2+2 jízdní pruhy na pásu druhém.

Kompletní rekonstrukce 160 kilometrů D1 probíhala v obou směrech a to včetně 92 dálničních mostů a 35 nadjezdů, křižovatkových větví, odbočovacích a připojovacích pruhů, středního dělícího pásu, kanalizace a několika odpočívek. Došlo k doplnění telematických zařízení, instalován byl také 160 kilometrů dlouhý optický kabel,“ říká generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Významně vzrostla také bezpečnost díky instalaci nových svodidel, modernizaci stávajícího systému tísňového volání SOS a výstavbě oplocení. Snížen byl negativní vliv dálnice na okolí doplněním protihlukových opatření a výstavbou 4 nových ekoduktů pro migraci zvěře.

Celkové stavební náklady 20 úseků jsou 21,8 miliardy korun bez DPH (tj. 26,3 mld. Kč s DPH). Po přepočtu na srovnatelnou cenovou úroveň roku 2012 jsou aktuální stavební náklady o cca 2 miliardy nižší, než byly původně schváleny.

Jeden kilometr nové D1 tak vyšel na 136 milionů korun bez DPH. Na 17 úsecích modernizace D1 se z 80 procent spolupodílela Evropská unie z Operačního programu Doprava.

Více informací najdete na www.novad1.cz nebo na www.facebook.com/dalniceD1.

Zdroj: Ministerstvo dopravy

Konference ASO: Sociální dialog jako nástroj sociální ochrany zaměstnanců a prevence diskriminace na českém trhu práce

Pod názvem „Sociální dialog jako nástroj sociální ochrany zaměstnanců a prevence diskriminace na českém trhu práce“ se 29. září v Kongresovém centru Praha uskutečnila mezinárodní konference, kterou pořádala Asociace samostatných odborů (ASO). Cílem konference bylo poukázat na význam sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání z hlediska ochrany práv a zájmů zaměstnanců v pracovním procesu.

Tomuto zaměření odpovídala i prezentace jednotlivých odborných studií, která přednesli pracovníci výzkumných ústavů, vysokých škol a dalších institucí, kteří se v rámci svých profesí tématikou pracovních vztahů a postavením zaměstnanců v pracovním procesu zabývají.

Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, který je za odbory členem Evropského hospodářské a sociálního výboru, což je poradní orgán Evropské komise, ve svém úvodním vystoupení přivítal účastníky konference i řadu pozvaných hostů z evropských odborových organizací, například zástupce maďarských odborů. Zároveň konstatoval, že zájem mezi odboráři, ale i dalšími odborníky, kteří se ve svých profesích touto tématikou zabývají, byl značný. Svědčí o tom, mimo jiné, i skutečnost, že průběh konference se byl překládán do pěti jazyků, to je pro ty, kteří se ke konferenci připojili on-line. Bohumír Dufek dále konstatoval, že v pořadí jde již o pátou konferenci na toto téma, kterou Asociace samostatných odborů pořádá.

Podle něho význam konference spočívá hlavně v tom, že ne vždy se daří sladit postoje zaměstnavatelů a podnikatelů s požadavky odborů v oblasti pracovních vztahů a výše odměn za vykonanou práci apod. Proto také Asociace samostatných odborů oslovuje pracovníky různých institucí a organizací, aby vypracovali studie, které pomohou vyjasnit si problémy, které mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v oblasti sociálního dialogu a zejména kolektivního vyjednávání existují, a to především z důvodu, aby v rámci sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání bylo dosaženo rozumného kompromisu.

Poté Bohumír Dufek uvedl, že jedním z hlavních požadavků odborů v rámci kolektivního vyjednávání je otázka dalšího navýšení platů a mezd a zajištění ochrany pracovník slušných pracovních podmínek zaměstnanců. Načež dodal, že druhým hlavním tématem kolektivního vyjednávání se v současné době stává i otázka bezpečnosti práce, to je vyvarování se pracovních úrazů či omezení možnosti onemocnění nemocemi z povolání.

Bohumír Dufek, který se jako předseda odborové centrály, pravidelně zúčastňuje jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, se v další části svého vystoupení věnoval současné společensko-ekonomické situaci v České republice. Zdůraznil, že další vývoj naší ekonomiky, ale i naší společnosti, bude ovlivněn určitou ekonomickou nestabilitou, která je dána především současným velmi výrazným růstem inflace, kterou nyní právě prožíváme, a která je k nám v podstatě dovezena ze zahraničí. Načež poznamenal, že odbory v současné době jednají s premiérem Andrejem Babišem o možnosti dalšího navýšení platů a mezd zdravotníků. Přičemž dodal, že odbory v rámci sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání dávají na jednu misku vah otázku maximálního navýšení mezd a na druhou stranu otázku udržení zaměstnanosti. Své požadavky pečlivě vyvažují tak, aby dokázaly u zaměstnavatelů vyjednat rozumný kompromis.

Poté Bohumír Dufek omluvil premiéra Andreje Babiše, který měl na této konferenci vystoupit, s tím, že jeho pracovní program byl změněn kvůli návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána.

V předtočeném projevu premiér Andrej Babiš ocenil dlouholetý dialog vlády a odborů. Načež předsedovi Asociace samostatných odborů Bohumíru Dufkovi poděkoval za uplynulé čtyři roky jejich vzájemného sociálního dialogu, kdy se obě strany vzájemně respektovaly a dokázaly si vyslechnout názory té druhé strany.

Poté se předseda české vlády věnoval charakteristice současného vývoje české ekonomiky. Zdůraznil, že je zapotřebí udržet konkurenceschopnost našich firem s tím, že česká vláda nepřipustí pád do dluhové pasti. Načež dodal, že Česká republika je šestou nejméně zadluženou zemí EU. Podle něho se česká ekonomika nepotápí ke dnu. Naopak, vyzdvihl, že se životní úroveň našich občanů zvyšuje. V této návaznosti připomněl zrušení karenční doby a navýšení rodičovských příspěvků z 220.000 Kč na 300.000 Kč s tím, že by vláda ČR chtěla tuto částku zvýšit na 400.000 Kč.

Premiér A. Babiš dále konstatoval, že některé odborové svazy v současné době navrhují zkrácení pracovní doby. Pro vládu ČR je tento návrh těžko akceptovatelný. Zároveň uvedl, že například návrh Asociace samostatných odborů na zvýšení minimální mzdy na 16.500 Kč měsíčně, je realistický. Podle premiéra by to mohl být dobrý kompromis. Přitom dále připomněl, že došlo k nárůstu platů zaměstnanců veřejného sektoru, kteří toto navýšení platů potřebovali, to je učitelům a zdravotníkům.

Andrej Babiš se rovněž zmínil o tom, že na úrovni vrcholných orgánů EU se nyní jedná o stanovení evropské minimální mzdy, takže očekává, že by odbory přišly s nějakým konkrétním návrhem, jak by evropská minimální mzda, a v návaznosti i naše minimální mzda, měla vypadat s tím, že o tomto návrhu odborů by se potom jednalo v rámci tripartity.

Samozřejmě, že premiér Andrej Babiš hovořil i o jiných ekonomických tématech, ale v naší zprávě o průběhu konference jsme se soustředily na ty, které úžeji souvisejí s odborovou tématikou.

V další části konference ASO se ujali slova jednotliví autoři či spoluautoři odborných studií k tématu sociálního dialogu jako nástroje sociální ochrany zaměstnanců a prevence diskriminace na českém trhu práce.

Poté začala odborná část konference, v jejímž průběhu byl k řečnickému pultu pozván t člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Jaroslav Ungermann, který je ekonomickým expertem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a zároveň i ekonomickým poradcem premiéra Andreje Babiše. Měl hovořit k odborné studii „Nové trendy v sociálním postavení zaměstnanců a jejich implementace do kolektivního vyjednává na podnikové úrovni“, jejímž je spoluautorem. Vzhledem k jeho zkušenostem z hlediska ekonomického a společenského vývoje v České republice je pochopitelné, že účastníkům konference doporučil, aby si studii, jejímž je spoluautorem, prostudovali ve sborníku a raději se věnoval charakterizování současného ekonomického a společenského vývoje u nás ve vazbě na další ekonomický vývoj v Evropě, potažmo ve světě.

Přičemž zdůraznil, že otázka sociálního dialogu bude v příštích několika letech velmi důležitá, neboť se sociální dialog bude odehrávat ve velmi složité ekonomické situaci.

Poté se zaměřil na otázku deficitu státního rozpočtu pro letošní rok, kdy konstatoval, že si nemyslí, že bude dosaženo schváleného schodku ve výši 500 mld. Kč, ale že schodek bude na úrovni 400 mld. Kč. To je, podle něho, doklad o tom, že naše země hospodaří s určitou rozvahou a odpovědností.

Dále prohlásil, že jednou z nejdůležitějších věcí, která se dotýká odborů, je otázka stanovení výše minimální mzdy. Připomněl, že jsou různé úvahy o tom, jak vysoko ji zvyšovat. Podpořil názor premiéra Andreje Babiše, že minimální mzda pro příští rok by se měla zvýšit na 16.500 Kč, neboť to odpovídá reálnému vývoji ekonomiky u nás.

Poté dodal, že se během posledních dvou let, díky covidové pandemii, projevily značné ekonomické rozdíly v jednotlivých regionech. Především se rozhodily mzdové relace mezi jednotlivými odvětvími a rovněž i mzdové tabulky v konkrétních společnostech a firmách. To, podle něho, není pro další ekonomický vývoj v naší zemi dobré. Přičemž poznamenal, že pokud se bude přidávat všem stejně, rozdíly v platech a mzdách mezi jednotlivými profesemi porostou. To může mít poté i negativní dopady na postavení těchto lidí v rámci firmy i jejich domácnosti.

Načež se Jaroslav Ungermann věnoval otázce nedostatku pracovních sil u nás. Dokumentoval to na skupině občanů 65+, kteří odcházejí do důchodu. Zhruba za 10 let, podle něho, bude nám v ekonomice chybě cca 280.000 lidí, kteří odejdou do důchodu. Přičemž nejhorší je to, že každým rokem u nás ubývá z pracovního procesu 50.000 lidí, kteří odcházejí do důchodu. Z toho plynou výrazné potíže české ekonomiky, které nás čekají. Proto také Česká republika musí změnit strukturu ekonomiky, ale to nelze učinit za pět let. To je dlouhodobější vývoj.

Východiskem, podle něho, je hledat dodatečné pracovní síly. Tedy zejména zahraniční pracovníky, protože oni jsou schopni pokrýt pracovní místa v těch profesích, které již čeští zaměstnanci nechtějí dělat. V této souvislosti odmítl názory některých odborových svazů, že zahraniční agenturní pracovníci, tím že pracují na nižší mzdy než ti tuzemští, snižují cenu práce u nás. Podle něho je to falešný argument. Poukázal znovu na to, že Češi tyto manuální práce dělat nechtějí. Většinou jde o sezónní práce, ať již v zemědělství, při česání ovoce, případně i ve stavebnictví. Podle něho je zapotřebí si, že i tito zahraniční pracovníci pracují tak, aby se naši lidé měli dobře. Vždyť také platí sociální a zdravotní pojištění, které odvádějí státu či zdravotním pojišťovnám.

Jaroslav Ungermann dále nastolil ještě jeden vážný problém – to je prodloužení aktivního věku lidí, kteří chtějí dále pracovat a nechtějí odejít do důchodu. Uvedl, že těmto lidem se zvýší důchod o 0,4 procenta za rok, což u průměrného důchodu činí cca 80 Kč měsíčně. To se lidem nevyplatí. Podle něho by tito lidé měli dostat více, a to i za tu cenu, že by nepracovali pět dní v týdnu, ale například jen dva či tři dny. Jim by zvýšil výměru důchodu o 1,5 procenta za rok, což by bylo asi 250 až 300 Kč měsíčně.

V další části svého vystoupení se Jaroslav Ungermann dostal k otázce přípravy nové, mladé generace, která během příštích let vstoupí do aktivního profesního života. Poukázal na to, že je u nás, a to ve srovnání s humanitními obory studia, příliš málo střeních škol technického zaměření, případně i technických učilišť. Absolventi těchto technických škol dnes chybí v naší ekonomice.

Obdobné je to i pokud jde o vysoké školy. Dnes máme 80 vysokých škol, kdy technických vysokých škol, ve srovnání s humanitními, je opět jen několik. Výsledkem je přemíra studentů, kteří vystudují obory, pro něž potom nebude v daném oboru uplatnění. Nad tím je potřeba se zamyslet.

Poté přešel Jaroslav Ungermann k problematice rostoucí inflace s tím, že u nás je inflace ve výši 4,1 %, zatímco v EU je to celkově 3,2 %. Ale, například Polsko má inflaci ve výši 5 %. Proto dodal, že o inflaci bychom měli u nás hovořit se znalostí věci. To je vzít do dalších ekonomických úvah to, jak rostou ceny, například stavebních materiálů, ceny kovů a dalších surovin, které dovážíme. To vše ovlivní další vývoj naší ekonomiky.

Na to navázal s otázkou růstu cen v energetice. Podle něho se elektřina musí vyrobit a poté se musí dále dostat do firem, do domácností. Problém je i v tom, že nejsou dostatečné kapacity přenosové sítě. S chystaný útlumem uhelných zdrojů a nedostatečnou podporou jaderné energetiky v EU, hrozí, že nebude možné tuto elektřinu vyrobit. Zároveň dodal, že i plány EI nahradit uhlí plynem mají své limity. Evropská unie jako celek spotřebuje cca 500 miliard kubíků plynu ročně. Plyn se musí odněkud vzít. Evropa vytěží celkem cca 250 mld. kubíků plynu ročně. Část plynu se dováží z Alžírska a Libye, asi 25 mld. kubíků. Takže zbývá asi 175 mld. kubíků, které je nutné dovézt. Podle Jaroslava Urgemanna někteří „odborníci“ uvažují, že by se uhlí dalo nahradit zkapalněným plynem. Ten je ale mnohem dražší. Navíc se dá odvézt kamkoliv, třeba do Asie, kde ho jeho majitelé prodají o 50 % dráže než v Evropě. Přitom, na základě různých „doporučení“ se dnes plyn kupuje na tzv. krátkodobých trzích. Mimochodem, 1000 kubíků plynu stojí na tomto trhu 800 dolarů. K tomu je nutné připočítat i náklady za dopravu a plus některé další poplatky. Protože Česká republika, stejně jako celá EU, je pod vlivem světového trhu, je nutné najít nějaké rozumné východisko z této situace, což bude obtížný a nejednoduchý úkol.

Pokud jde o prezentaci ostatních odborných studií, vzhledem k tmu, že je k dispozici audiovizuální záznam konference, jenom stručně charakterizujeme, k jakým problémům a otázkám, které se týkají sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání autoři těchto studií vystoupili.

Diskriminace na českém trhu práce v socioekonomickém kontextu byl název a téma odborné studie s níž vystoupil profesor Jakub Fischer z Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Nejprve vysvětlil, že první část této studie se týká makroekonomického vývoje České republiky v letech 2016-2020, přičemž data a podklady pro toho hodnocení byly čerpány z údajů Českého statistického ústavu (ČSÚ). Upozornil, že v roce 2009 se České republiky velmi silně dotkla globální ekonomické krize ve formě recese. Ovšem, již v roce 2015 zaznamenala Česká republika, díky silným investičním aktivitám, velice silný ekonomický růst. Jenže v letech 2017-2019 nastalo v české ekonomice určité zpomalení, kdy tempo růstu ekonomiky kleslo z 5 procent na 2,2 procenta.

Poté profesor Fischer poukázal i na to, že k jakým změnám v uplynulých několika letech došlo v odvětvové a zejména v regionální struktuře naší ekonomiky. Označil to za časovou bombu do budoucna. Jestliže Praha a Středočeský kraj jsou ekonomicky v popředí, Karlovarský kraj se dnes ekonomicky nachází na úrovní roku 1996. V další části svého vystoupení se profesor Fischer věnoval otázce rozdílů v odměňování mužů a žen v návaznosti na jejich věk, vzdělání a pracovní zařazení. Mimo jiné konstatoval, že ženy berou o čtvrtinu nižší platy a mzdy než muži.

„Vzdělávání zaměstnanců jako prevence před diskriminací na trhu práce“ – byl název odborné studie, kterou představila Zdeňka Šímová z Národního vzdělávacího fondu, o.p.s. K zajímavým postřehům Zdeňky Šímové patřil fakt, že ještě nedávno se říkalo, že v souvislosti zavádění nových technologií a pracovních postupů v rámci Průmyslu 4.0, dojde k zániku až poloviny původních profesí. To, ale podle ní, není až tak docela pravda. V příštích 10 až 20 letech se spíše očekává zánik až 14 procent profesí, přičemž ohroženo bude dalších 20 až 30 procent profesí.

Poté se Zdeňka Šímová se věnovala změnám ve struktuře zaměstnanosti, Podle ní rostou požadavky na vyšší potřebu kvalifikovaných a vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, kteří umí obsluhovat moderní stroje a techniku.

Věnovala se i novým formám zaměstnávání, kdy se mění nejen obsah pracovní činnosti, ale mění se i samotné formy práce. Kvůli covidové pandemii přešla řada firem k alternativním způsobům a formám zaměstnávání. Přičemž dodala, že v současnosti vzniká potřeba jak vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, tak i nízko kvalifikovaných pracovníků. Na základ dostupných dat očekává postupný úbytek středně kvalifikovaných pracovníků.

V závěru svého vystoupení se zaměřila na otázku vzdělávání v rámci kolektivního vyjednávání. Uvedla, že aktivita odborů v oblasti vzdělávání zaměstnanců není u nás příliš vysoká, neboť u nás na to pamatuje cca 5 % kolektivních smluv, zatímco v EU je to v průměru 25 % kolektivních smluv. Podle ní by se firmy a odbory této otázce v rámci kolektivního vyjednávání měly věnovat.

S prezentací odborné studie „Vliv kolektivního vyjednávání na rozdíly v postavení manuálních a duševních pracovníků na českém trhu práce“ vystoupila Ludmila Husaříková ze společnosti Trexima spol. s.r.o. Nejprve ukázala na rozdíly mezi manuálními a duševními pracovníky, a to zejména pokud jde o využívání pracovní doby a o otázku odměňování jednotlivých skupin zaměstnanců. Podle ní většina manuálních pracovníků pobírá nižší mzdu, než je medián u duševních pracovníků. Rozdíl mezi mediány obou těchto skupin činí až 12.000 Kč měsíčně. Mnohem lépe v obou kategoriích jsou placeni zaměstnanci, kteří pracují ve firmách, které jsou v zahraničním vlastnictví.

Expertka dále konstatovala, že v současné době rostou požadavky na kvalifikaci pracovníků, na vyšší zapojení do týmové práce a současně i schopnost pracovat samostatně. Přitom platí, že pracovníci v manuálních profesích mají pro svoji práci mnohem náročnější podmínky, než mají ti duševní. S rostoucí automatizací a robotizací se ukazuje, že některá pracovní místa se stávají nadbytečnými. Načež nahrazování zaměstnanců moderními stroji lze pozorovat nejen u manuálních pracovníků, ale i v administrativě.

Poté Ludmila Husaříková uvedla, že přestože odborová angažovanost v řadě zemí klesá, studie OECD uvádí, že kolektivní vyjednávání má příznivý vliv na pracovní podmínky a na vyšší mzdy. Podle ní je přítomnost odborů na pracovištích spojena s nižší pracovní zátěží zaměstnanců a vyšší kvalitou pracovního prostředí, což dokumentují i data, získaná z průběhu kolektivního vyjednávání v letech 2016 až 2020.

V závěru Ludmila Husaříková konstatovala, postavení manuálních a duševních pracovníků je rozdílné. Tyto skupiny pracovníků mají totiž odlišné zázemí a odlišnou strukturu pracovní doby. Rozdíly jsou i v úrovni odměňování. Podle ní je zapotřebí tyto rozdíly ve mzdách i v ochraně pracovních podmínek sledovat a reagovat na ně v rámci kolektivního vyjednávání.

Spoluautoři odborné studie „Role sociálního dialogu v boji proti diskriminaci v pracovním procesu v mezinárodním kontextu!“ Aleš Kroupa a Soňa Veverková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí se věnovali tomu, jak udržet na trhu práce některé skupiny zaměstnanců, které se v životě setkávají s diskriminací.

Aleš Kroupa hovořil o tom, že studie se zabývá těmito příklady diskriminace, to je u rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry nebo světového názoru a státní příslušnosti. Autoři studie přitom vycházeli z průzkumů veřejného mínění, jak je zpracovával Eurobarometr, jenže je řízen Evropskou komisi. Zároveň do studie zahrnuli i informace, které vyplývají z průzkumu pracovních a životních podmínek, které zkoumá tripartitní agentura Eurofound. Přičemž prezentací několika grafů ukázal, ve kterých situacích se lidé s diskriminací nejčastěji setkávají.

Na Aleše Kroupu navázala Soňa Veverková, která hovořila o diskriminačních důvodech v oblasti zdravotního a tělesného postižení, rasové a etnické příslušnosti, víry a světového názoru a příslušnosti k LGBT+ menšině. Konstatovala, že při hledání zaměstnání se s potížemi setkávají lidé, kteří patří do skupiny zdravotně a tělesně postižených. Podle ní je dnes centrem pozornosti, a to na úrovni jednotlivých států EU, skupina LGBT+. Podle ní jde v podstatě o bezproblémovou skupinu. Jde o lidí, kteří jsou vzdělaní, nemají rodinné závazky a nehrozí, že budou doma s nemocnými dětmi. Navíc své práci ve firmě věnují hodně času. Podle zaměstnavatelů jsou to ideální zaměstnanci.

Podle ní Soni Veverkové jsou také vážným problémem zůstávají jedinci odlišné rasové a etnické příslušnosti. S rostoucí migrací jde o problém v řadě zemí EU. Británie. Přičemž dále uvedla, že z jednoho průzkumu vyplývá, že lidé, pokud jde spolupracovníky v zaměstnání, dávají přednost kolegovi s bílou barvou pleti, dále s asijskými rysy, poté s černou pletí a na posledním místě jsou Romové. Pokud jde o diskriminace v případ víry, lidé si přejí na prvním místě křesťana, dále ateistu, žida, budhistu a na posledním místě je muslim.

S prezentací odborné studie „Role kolektivního vyjednávání při zajištění pracovních podmínek včetně spravedlivé odměny za práci“ se představil Jan Horecký z Masarykovy univerzity v Brně. Podle něho studie souvisí s postavením odborové organizace a zaměstnavatelů v rámci kolektivního vyjednávání. Konstatoval, že vliv sociálního dialogu a vliv kolektivního vyjednávání na spravedlivé podmínky v práci je neoddiskutovatelný. Zároveň dodal, že sociální partnerství a efektivní sociální dialog je cestou, a prakticky i jedinou možností, jak dosahovat na centrální úrovni, ale i na nižších úrovních, spravedlivé odměny a spravedlivých pracovních podmínek.

Poté Jan Horecký hovořil o různých formách zaměstnávání, s nimž se dnes pracovníci setkávají. Patří sem například flexibilní formy zaměstnávání, prekérní formy zaměstnávání apod. Běžně se dnes užívají i výrazy, agenturní zaměstnanci či zaměstnanci v platformové ekonomice (internetové). Podle něho se právě do těchto nových forem zaměstnávání prolíná i otázka diskriminace, především nerovného zacházení a přístupu k jednotlivým zaměstnancům. Zároveň poznamenal, tyto tendence nových forem zaměstnávání jdou ruku v ruce s postupující globalizací. V této návaznosti zdůraznil, že odbory by se na řešení těchto otázek, v rámci komunikace se zaměstnavateli, měly podílet. Pokud jde o model sociálního dialogu, inspirací pro nás by měl být severské státy.

V této návaznosti uvedl, že se dnes v EU uvažuje i o tom, že e firmy, jimž bude prokázána diskriminace zaměstnanců, se nebudou moci zúčastnit výběrových řízení na veřejné zakázky.

Název poslední odborné studie, která měly být na konferenci představena, zní: „Role kolektivního vyjednávání v oblasti sociální ochrany zaměstnanců“. Jak ale organizátoři konference jejím účastníkům oznámili, z technických důvodů byla tato její prezentace odložena na další konferenci Asociace samostatných odborů, která se uskuteční koncem prosince letošního roku, a to formou on-line připojení.

Závěr konference přirozeně patřil předsedovi ASO Bohumíru Dufkovi, který poděkoval přednášejícím i ostatním účastníkům za jejich účast na této konferenci.

My k tomu můžeme ještě dodat pro zájemce o shlédnuté konference, že její audiovizuální záznam je k dispozici na webech ASO i na jejím facebooku.