Aktuality – 142. stránka

Ministr dopravy Karel Havlíček navštívil ohrožené tratě, Mšeno a Trhový Štěpánov

V reakci na publikované snahy nového vedení Středočeského kraje zrušit či výrazně omezit osobní vlakovou dopravu na řadě tratí se ministr dopravy,průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) rozhodl této zvůli postavit a tyto tratě postupně navštěvovat. První na řadě bylo projetí tratě Mladá Boleslav – Mšeno – Mělník v pátek 6. 8. 2021.

V rekonstruovaném motorovém voze řady 810 řazeném na běžném vlakovémspoji s ministrem cestovali mimo jiné generální ředitelé Správy železnic Jiří Svoboda a ČD Ivan Bednárik. K delegaci se připojili i zástupci Středočeského kraje, předseda Výboru pro dopravu a člen zastupitelstva Ondřej Lochman (STAN) a náměstekhejtmanky pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování a radní Jiří Snížek (Piráti).

Na nádraží ve Mšeně přítomné uvítal starosta města Martin Mach a po krátkém pěším přesunu následovalo jednání na radnici, při kterém byla ze strany starosty vyjádřena kritika nad nepovedenou integrací autobusů do PID. Přítomní vyjádřili zájem o zachování vlakovýchspojů (s výjimkou pana Snížka) a podepsali se do petičního archu.

Vzhledem k blížícímu se termínu uzávěrky GVD 2021/22 bylo dohodnuto objednání vlaků ve stávajícím rozsahu s tím, že bude nutné dořešit jejichfinancování. Po krátké prohlídce města včetně návštěvy několika provozoven a vzorně udržovaných historických městských lázní následoval pěší návrat na nádraží a pokračování vlakem do Mělníka.

Ministerská návštěva další ohrožené tratě se uskutečnila v sobotu 14. 8. 2021 na nádraží v Trhovém Štěpánově, kde delegaci uvítal starosta městaJosef Korn. Sešlo se i velké množství převážně místních občanů, kterým osud vlakových spojů není lhostejný, někteří ještě měli v živé paměti zrušení koncového úseku do Dolních Kralovic v roce 1975 kvůli výstavbě VD Želivka, byť až do Bernartic mohla být dráhazachována – nenachází se v zatopeném území. Na podpis petice se vytvořila dlouhá fronta. Ačkoliv pan ministr zval paní hejtmanku Peckovou, z krajského úřadu nedorazil nikdo.

Starosta města v proslovu ke shromážděným občanům shrnul zklamání nad jednáním vedení kraje za hnutí STAN, které dostalo ve volbách nejvícehlasů a chce se občanům za projevenou důvěru odměnit rušením vlaků, resp. jejich osekáváním k větším uzlům a přestavbou na cyklostezky. Někde jezdí vlaky po 10 minutách a zde žádné? Snad kraj dostane rozum!

Ministr Havlíček zdůraznil, že vlaková doprava je veřejná služba jako zdravotnictví a školství, nelze vše hodnotit jen ekonomicky. Když krajpotřeboval přispět, rádi vyšli vstříc, ale takto, jako nyní Středočeský, se nechová žádný kraj, a to zavání vydíráním. Tratě se zmodernizovaly, přes miliardu šlo do úseků krajem nyní navržených ke zrušení vlaků. Chybí dlouhodobá koncepce, nelze se řídit tím,jak se pokaždé změní vedení kraje, je třeba motivovat lidi, aby nejezdili po silnici, ale po železnici. Úspora několika desítek milionů je pod rozlišovací schopnost i kraje, omezení vlaků by byl začátek konce. V závěru vyzval k podpisu petice.

Generální ředitel SŽ Jiří Svoboda též konstatoval, že omezování železniční dopravy je špatný krok, jsou připraveny investice do zabezpečenídalších přejezdů za účelem odstranění propadů rychlosti až na 10 km/h s podporou EU. Jak se jednou vlak zruší, je pozdější obnova problém, tratě chce SŽ udržet v provozu.

V závěru promluvil i Zdeněk Jandejsek, předseda představenstva RABBIT Trhový Štěpánov, a. s., zaměstnávající na 1700 lidí. Snahy kraje považuje za nepředvídatelné, elektrická auta jsou drahá a většina lidí si je nebude moci dovolit, proto lze očekávat návrat k veřejné dopravě, je třeba i mít úctu k předkům, kteří trať před necelými 120 lety vybudovali. Zaměstnanci vlakem jezdí, i nákladní dopravapo trati se intenzivně využívá, nedovedou si představit fungovat bez ní, dodal.

Přechod na plyn zachrání české teplárenství

S plynem se pořád počítá jako s palivem budoucnosti. „Zemní plyn postupně doplní v potrubí biometan z odpadů. Ve hře je také vodík nebo syntetický metan,“ říká Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

pozn.: Rozhovor se uskutečnil před zveřejněním balíčku Fit for 55.

O zemním plynu se dlouho mluvilo jako o přechodovém zdroji energie do doby, než Evropa bude klimaticky neutrální. Pořád to platí?
Zatímco na západě se začíná role plynu zpochybňovat, minimálně rétoricky, nikoliv ale investičně, tak ve střední a východní Evropě, do níž počítám i Německo, bude hrát plyn velkou roli. Samotné Německo bude do roku 2025 hodně investovat do plynofikace výroby elektřiny. Plány na východ od Berlína jsou více rozložené v čase. Ale v podstatě celý náš region počítá s tím, že plyn bude klíčovým přechodovým palivem pro dekarbonizaci teplárenství.

Plyn nahradí v teplárnách uhlí?
Jedinou možností, jak zachránit v České republice centrální zásobování teplem před rozpadem, je přechod z uhlí na plyn. Původně se předpokládalo, že tato transformace proběhne po roce 2030, ale kvůli rostoucí ceně emisních povolenek a další regulaci se odehraje už v průběhu tohoto desetiletí. Dnes topí v Česku plynem zhruba čtvrtina tepláren. Počítáme s tím, že minimálně ve střednědobém horizontu jich bude polovina.

Neexistuje nebezpečí, že nakonec protiplynová rétorika zvítězí a nynější investice do plynové infrastruktury budou na odpis?
Takové riziko určitě existuje. V Česku je klíčové udržet provozní podporu kogenerace tepla a elektřiny z plynových zdrojů, abychom zachovali systém centrálního zásobování teplem. Pokud se Česku povede tuto podporu u Evropské komise včas notifikovat, mohli bychom mít na patnáct až dvacet let vystaráno. A to je zhruba investiční cyklus plynových zdrojů.

Dlouho platilo, že teplo z uhlí je levnější než z plynu. Nepovede přechod tepláren na plyn ke zdražení tepla?
V posledních dvou letech už je v řadě případů teplo z plynových tepláren levnější než z těch uhelných. Je to dáno jednak rostoucí cenou emisních povolenek, jednak relativně nízkými cenami plynu. Česko má nyní k dispozici poměrně dost peněz na investice do změny paliva v teplárnách, zejména v Modernizačním fondu. Zájem tepláren o tyto prostředky je veliký. Pokud se v připravovaném zákoně o podporovaných zdrojích schválí také provozní podpora plynové kogenerace, tak by teplo mělo být pro konečné spotřebitele i nadále cenově přijatelné.

Teplárny si dlouho stěžovaly, že musí čelit neférové konkurenci plynu, u něhož maloodběratelé nemusí na rozdíl od tepláren platit poplatek za vypouštění CO2. Jak se díváte na možnost zdanění CO2 u plynu pro maloodběratele?
Otázka zdanění uhlíku se asi nakonec nevyřeší na úrovni České republiky, ale na úrovni EU. V kontextu diskusí o novém energetickém balíčku Fit for 55 se stále výrazněji na úrovni Evropské komise ozývají hlasy, které naznačují rozšíření systému EU ETS na sektor budov a sektor dopravy. Jako Český plynárenský svaz se domníváme, že pro maloodběr by mělo vzniknout individuální národní řešení, které zohlední kupní sílu nebo energetickou chudobu domácností.

Český plynárenský svaz a jeho členové už zkoumají možnosti využití alternativ k zemnímu plynu. Jak vzdálená je budoucnost, kdy v potrubí nebude proudit zemní plyn?
Jeden z projektů máme na území Prahy a týká se vstřikování biometanu do plynárenské soustavy. To je nejsnazší alternativní řešení, protože nevyžaduje rozsáhlé investice do úpravy infrastruktury. Biometan by měl primárně směřovat do dopravy, aby Česko naplnilo závazky ohledně podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v dopravě.

Kdo bude biometan vyrábět?
V Praze se zabýváme zásobováním Bubenče, protože by se biometan vyráběl v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Zatím máme v Česku jedinou bioplynovou stanici, která vyrábí biometan a je připojena k distribuční soustavě. Ta je v moravském Rapotíně. Další výrobny biometanu začnou vznikat, jakmile bude schválený zákon o podporovaných zdrojích energie, pokud umožní konverze stávajících nízkoúčinných bioplynek na výrobny biometanu a výstavbu nových. Ty by zpracovávaly odpady ze zemědělství, průmyslu a komunální sféry.

Jaké plyny mají potenciál nahradit zemní plyn?
Potenciál je především pro vodík. V jednom z našich projektů zkoumáme výrobu zeleného vodíku v Česku pomocí elektrolýzy vody z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů. Množství takto vyrobeného vodíku ale bude poměrně nízké s ohledem na naše přírodní podmínky a na to, jak Česko podporuje výstavbu fotovoltaických elektráren. Pokud bychom měli nahradit větší část zemního plynu vodíkem, tak ho budeme muset dovážet.

Myšlenka, že bychom si po drátech dovezli levnou zelenou elektřinu z Německa a z ní si tady vyrobili vodík, není reálná?
Proč by to někdo dělal, když elektrolyzéry mohou být přímo na severu Německa a vyrábět vodík tam.

Nebude jeho následný dovoz do Česka příliš drahý?
Samotné Německo počítá s tím, že třetinu až polovinu vodíku, který bude potřebovat, bude muset dovézt. Provozovatelé plynárenské infrastruktury zvažují přimíchávání určitého objemu vodíku do plynárenské infrastruktury. Bezpečné je to nyní dle všech evropských plynárenských organizací do objemu 2 procent. Náš provozovatel tranzitních plynovodů Net4Gas je zapojený do evropského projektu Hydrogen Backbone, který zkoumá, jak by se propojovaly oblasti s vyšší spotřebou vodíku. V delším časovém horizontu se uvažuje třeba o vyčlenění části páteřní soustavy výhradně pro přepravu čistého vodíku.

Je reálné uvažovat o velkovýrobě syntetického metanu z vodíku a oxidu uhličitého?
Ten je atraktivní v tom, že bychom nepotřebovali dodatečné investice do plynárenské infrastruktury. Ale v tuto chvíli neumí nikdo říct, jakou cestou se Evropa bude ubírat. Jestli cestou vodíku, jestli se vodík bude přimíchávat do zemního plynu nebo bude distribuován zvlášť, nebo cestou syntetického metanu.

Za jak dlouho musí být jasno, který směr se zvolí, aby firmy mohly včas začít do potřebných technologií a změn infrastruktury investovat?
Na konci letošního roku by Evropská komise měla zveřejnit čtvrtý plynárenský balíček pro obnovitelné a dekarbonizované plyny. Tam bychom měli získat představu o preferencích Komise. Ale i tady bude nutné mít různý přístup podle jednotlivých regionů a jejich technického a ekonomického potenciálu.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Rozhovory

Odborář: Zaměstnanci platí zdravotní pojištění, mají právo na proplácení testů

Zaměstnanci mají mít právo na proplácení testu na koronavirus i proto, že si platí zdravotní pojištění, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek. Věří také tomu, že testy ve firmách bude nakonec znovu proplácet stát. Zaměstnavatelé by ale podle něj měli začít s testováním svých pracovníků sami.

Vít Samek ve vysílání CNN Prima NEWS do jisté míry kritizoval vládu kvůli tomu, že ohledně otázky testování a potažmo i očkování lavíruje. Ministerstvo zdravotnictví, podle něho, „každý týden říká něco jiného“. I proto apeluje na zaměstnavatele, aby se o testy pro své zaměstnance minimálně zprvu postarali sami. „Věřím, že rozum zvítězí. Zvítězí tím, že zaměstnavatelé pochopí, že chtějí vyrábět a mít své zaměstnance zdravé,“ řekl místopředseda ČMKOS Vít Samek.

S tímto názorem souhlasí i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. „Zaměstnavatel je povinen vytvářet vhodné a zdravotně nezávadné prostředí,“ řekl v pořadu 360°. Připustil ale, že cesta, kdy společnosti testují své zaměstnance na své vlastní náklady, není správná. „Není to možná dobře, nicméně my vždy budeme hledat cestu, jak se starat o své zaměstnance,“ doplnil.

Podle něho jsou na tom malé i velké firmy v této věci prakticky stejně. Malá společnost sice nemá tolik peněz, ale velké podniky zase mnohdy zaměstnávají daleko více lidí. „Pro každého je to obdobná karta. Když je podnik malý, tak platí málo testů,“ popsal jednoduchou úměru Jan Rafaj. Podle něho právě firmy přispěly ke zlepšení koronavirové situace tím, že v uplynulých měsících zavedly testování svých zaměstnanců a některé k tomuto kroku přistoupily znovu i nyní.

S tím, aby zaměstnavatelé platili svým zaměstnancům testy, ovšem nesouhlasí šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. „To je přenesení odpovědnosti a nákladů. Pokud chce stát něco zavést, musí nést náklady,“ řekl v pořadu 360°.

Vít Samek je přesvědčen, že testy ve firmách nakonec skutečně bude platit stát. „Já věřím, že to vláda zaplatí,“ řekl místopředseda ČMKOS ve vysílání CNN Prima NEWS. Navíc v této věci mohou zaměstnanecké a zaměstnavatelské organizace spojit síly. „My s nimi budeme bojovat za to, aby jim to stát zaplatil,“ zdůraznil. Podle něho ale zároveň nelze přehlédnout fakt, že zaměstnavatelé mají povinnost minimalizovat riziko nemocí u svých zaměstnanců.

Miroslav Svoboda

Zdroj: CNN Prima NEWS

Češi rekordně střádají, na běžných účtech jim ale na úsporách hoduje inflace, jak uvedla Česká televize

Úspory českých domácností podle České národní banky dosahují téměř tří bilionů korun, přičemž téměř polovina peněz leží na běžných účtech. Kvůli inflaci ale lidé o část z nich mnohdy nevědomky přicházejí, protože během posledních čtyř let inflace překročila úroveň úrokových sazeb jak na běžných, tak i na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Podle zpravodajství České televize podle aktuální prognózy ČNB by letos na konci roku měla inflace dosáhnout až čtyř procent.

Česká televize ukázala několik konkrétních příkladů lidí, kteří pracují a šetří, ale veškeré úspory mají na běžných účtech. Přičemž ty mají jen minimální úroky. Takže, díky vlivu inflace reálná hodnota uložených peněz klesá, a to i výrazně.

„Část investorů, zvlášť těch mladších, jsou ochotni investovat třeba do akcií, které velmi svižně v posledních letech narůstaly. Pořád je to ale nesrovnatelně méně peněz, než se nachází na běžných účtech,“ zhodnotil pro Českou televizi současnou českou situaci analytik ČSOB Petr Dufek.

„Absolutní prim z pohledu úspor domácností hrají momentálně bankovní účty, které reprezentují až 57 procent veškerých úspor,“ potvrdila výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani.

Podle zpravodajství České televize někteří lidé vidí řešení této situace v nakupování kryptoměn, které se však ukazují jako vysoce rizikové.

Zároveň Česká televize dále uvedla, že české domácnosti drží víc než polovinu (53,5 procenta) všech naspořených peněz na nejméně výhodných, tedy běžných bankovních účtech. V investičních fondech mají přes jedenáct procent úspor, podobná suma leží i v penzijních fondech. Na stavebním spoření mají 10,5 a na životním pojištění 7,2 procenta naspořených peněz.

V průběhu této televizní reportáže se dále konstatuje, že v porovnání s předchozími roky je vidět, jak úspory Čechů rostou. Třeba loni stouply meziročně asi o tři sta miliard. Nejvýraznější změna úspor nastala právě u běžných bankovních účtů, peněz je na nich uloženo o zhruba 17 procent víc než před rokem. O devět procent pak vzrostl počet dluhových cenných papírů a podobně také investičních fondů.

Naopak na účtech s vyšším zúročením, tedy například těch spořicích, je o devět procent úspor méně.

Česká televize dále upozornila, že lidé ve velkém ukládají peníze i do nemovitostí. Největší zájem je o malé byty, které lze nadále pronajímat. Tento způsob využívá zhruba třicet procent aktivních investorů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments. Prudký růst cen především v Praze je pro některé investiční poradce varující.

„Osobně mám v tuto chvíli podezření, že už je na investiční nákup pozdě, že ceny nemovitostí už by do budoucna mohly růst výrazně pomaleji, dokonce si umím představit, že by mohly i klesnout, a v tu ránu by se tahle investice ukázala jako nepříliš rozumná,“ prohlásil analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Dalším příkladem zhodnocení peněz je i ta skutečnost, že zájemci ale nemusí kupovat jen byty ve velkých městech a nemusí jít jen o milionové částky. Zhodnotit peníze je možné i v realitních fondech. Ty nakupují nejen byty, ale třeba i kanceláře, sklady, nebo hotely.

„Jsou otevřeny pro všechny střadatele, jde vesměs o pravidelný vklad od 500 korun měsíčně. Fondy nemají nějaké velké rozdíly,“ přibližil specialista na nemovitostní fondy, portfolio manažer Conseq Investment Management Vladan Kubovec. Roční výnosy takových fondů dosahují obvykle tří až sedmi procent.

Roste i zájem o drahé kovy. Jen po zlatě se poptávka za poslední rok zvedla o třetinu. „Nejpoptávanější z hlediska kupujících je jedna trojská unce. Jde o 31 gramů a cena se pohybuje někde kolem 45 tisíc korun za cihličku,“ říká Pavel Řihák z investiční společnosti GoldenGate.cz. I když je zlato nejžádanějším drahým kovem, drobní investoři stále častěji sahají také po stříbru a platině.

Vláda schválila manuál pro začátek školního roku i 1,4 miliardy korun pro lidi zasažené tornádem

Vláda Andreje Babiše na mimořádném zasedání v pondělí 16. srpna 2021 schválila plán testování žáků a studentů na začátku školního roku. Schválila změnu pravidel od 1. září pro sportovní a kulturní akce. Rozhodla také o zvýšení a sjednocení zvláštního příplatku pro třídní učitele a uvolnění dalších prostředků pro oblasti postižené přírodní pohromou.

Vláda na jednání schválila plán na screeningové testování žáků a studentů na začátku školního roku. Plošné testování má pomoci získat komplexní informaci o virové náloži a s tím související potenciál šíření nákazy v populační věkové skupině v rozmezí věku 6 až 18 let, a to v období bezprostředně po letních prázdninách. Testování bude probíhat první školní den 1. (resp. 2. den u prvňáků a přípravných tříd), pak 6. a 9. září v případě antigenních testů a 1. a 9. září v případě testů RT-PCR.

Testování se nebude týkat dětí, které mají ukončené očkování, prodělaly onemocnění covid-19 nebo doloží potvrzení o provedení testu u poskytovatele zdravotních služeb. PCR testy nesmějí být starší než 7 dní, antigenní pak 72 hodin. Děti, které odmítnou testování, budou mít povinnost nosit ochranu dýchacích cest, a to jak v budově školy, tak venku, pokud nelze dodržet rozestupy alespoň 1,5 metru. Také se stanoví postup pro situaci, kdy je žák nebo pedagog ve škole pozitivně testován. Povinnost prokazovat se OTN mají i studenti vysokých škol, pokud žádají o ubytování v zařízeních patřících škole.

S účinností od 31. srpna dochází také k úpravě v povinnosti nošení ochranných prostředků dýchacích cest v souvislosti s provozem škol a školských zařízení.

Od středy 1. září se rozvolní omezení pro návštěvníky zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií a konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav. Nově může provozovatel umožnit vstup takovému počtu lidí, aby bylo možné dodržet rozestupy 1,5 metru. Změna se týká i kapacit diváků na kulturních přestaveních, sportovních utkáních, kongresech a vzdělávacích akcích. Zde bude možné naplnit až 100 % kapacity. V prostorech s kapacitou do 3000 diváků musí návštěvníci splnit některý z požadavků OTN. Při vyšší kapacitě pak z počtu diváků nad 3 000 musí minimálně polovina z těchto diváků očkována nebo po prodělání onemocnění covid-19 a zbývající část kapacity může být obsazena osobami disponujícími ostatními způsoby prokázání bezinfekčnosti.

Změna opatření se dotkne i pěveckých sborů. Jejich kapacita se navyšuje z 30 na 50 osob. Mění se také nejvyšší možný počet osob, které mohou sedět u stolu v restauracích a klubech ze 4 na 6. Pro účastníky neměnných kolektivů pak nově platí, že negativní výsledek antigenního testu má platnost 7 dní. Kontrolování této podmínky pak bude probíhat jednou týdně.

Vláda rozhodla také o zvýšení a sjednocení výše zvláštního příplatku pedagogického pracovníka za výkon prací třídního učitele na 1 500 až 3 000 korun měsíčně.

Vláda schválila návrh na poskytnutí dalších finančních prostředků Státnímu fondu podpory investic k pokrytí žádostí o dotace pro oblast jižní Moravy a Lounska, postiženou přírodní pohromou v červnu 2021. Vzhledem k neustálé rostoucímu počtu žádostí dojde k navýšení prostředků do výše 1,4 miliardy korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Nedostatky, které vytýká NKÚ u investic do sociálních služeb, jsou už minulostí. Byly napraveny

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu přispěly dotace vyplacené v letech 2017 až 2019 k dosahování cílů jednotlivých programů, nejvíce výtek NKÚ pak bylo k posilování kapacit pobytových sociálních služeb. V současnosti je právě navyšování počtu lůžek jednou z hlavních priorit MPSV. S většinou kritizovaných pochybení se už povedlo vypořádat.

V předchozích letech byl vyčleněn na navyšování pobytové kapacity poměrně nízký rozpočet (například v roce 2017 byl celkový rozpočet dvou programů, které jsou předmětem kontroly NKÚ cca 233 milionů korun). „V nejnovější aktualizaci programu jsme navýšili cílový počet nových lůžek. Rozdělení finančních prostředků je přizpůsobené tomu, aby sice pokrylo všechny cíle programu, ale větší důraz dáváme i na pobytové kapacity,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ta doplnila, že v roce 2021 bylo například v rámci jednoho z kontrolovaných programů vyhlášeno 6 nových výzev, přičemž na podporu poskytovatelů sociálních služeb jsou připraveny finanční prostředky ve výši 1,1615 miliardy korun.

Při přípravě dokumentace programu se vycházelo při stanovení potřebného počtu lůžek z odborného odhadu a ze šetření u krajských úřadů. „Víme samozřejmě, jaký je demografický vývoj, a to, že pravděpodobně vzroste potřeba počtu lůžek v sociálních zařízeních. Musíme ale také vycházet z možností, které jsou dány státním rozpočtem. Letos i tak počítáme s vyššími investicemi právě na vytváření lůžkových kapacit,“ dodává ministryně. Ta připomíná, že sice populace stárne, ale důležitý je rovněž rozvoj terénních služeb, protože ústavní péče je až jako nejzazší východisko. „Pro lidi je mnohem lepší být, pokud to jen jde, v domácí péči. Tomu jsme podřídili například i podporu dlouhodobého ošetřovného. Širší možnosti pečovat o své blízké doma za využití terénních služeb je smyslem i dalších legislativních změn, které MPSV připravovalo a z velké části už i prosadilo,“ vyzdvihuje Jana Maláčová.

Nejvyšší kontrolní úřad také vytýká MPSV, že vyplatilo vyšší dotace, než mělo. Akce kritizovaná NKÚ však byla podle ministerstva financována v souladu s řídícím dokumentem, při jehož vydávání je vždy sledována účelnost a hospodárnost vynaložení finančních prostředků státního rozpočtu. „V tomto konkrétním případě MPSV dotaci nekrátilo. Při administraci projektů ale vždy postupujeme v souladu se zákonem. Podle závěru Nejvyššího kontrolního úřadu měla být krácena dotace příjemci za situace, kdy celkové skutečné náklady na realizaci akce byly vyšší než náklady, s nimiž se počítalo při stanovení dotace poskytnuté ze státního rozpočtu,“ vysvětluje ministryně.

Dílčí nedostatky vesměs formálního charakteru byly odstraněny ještě v rámci kontroly, případně MPSV nastavuje taková opatření, aby k těmto dílčím pochybením v budoucnu už nedocházelo.

Podpora investic v oblasti sociálních služeb, která byla předmětem kontroly, zahrnuje široké spektrum potřeb. Obecně je cílena na zařízení sociálních služeb poskytující péči
formou pobytové, ambulantní a terénní péče, tedy na týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, odlehčovací služby. O dotaci mohou žádat kraje, obce, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti, ústavy, sociální družstva, spolky a obchodní společnosti.

Předsednictvo Bezpečnostní rady státu jednalo o vývoji v Afghánistánu

Předsednictvo Bezpečnostní rady státu (BRS) projednalo na svém zasedání v sobotu 14. srpna 2021 vývoj situace v Afghánistánu a evakuaci české ambasády v Kábulu. Dále rozhodlo o evakuaci zaměstnanců české ambasády z řad místních sil a afghánských tlumočníků. Schůzky se účastnil předseda vlády a ministři zahraničních věcí a obrany.

„O záležitosti jsme již v pátek večer jednali s ministrem Kulhánkem, se kterým jsme ve stálém telefonním spojení. Dnes večer jsme si potvrdili kroky, které budou následovat. Děláme vše proto, aby se naši diplomaté vrátili v pořádku domů. Co se týče pomoci spolupracovníkům české armády, chceme se o ně postarat, pracujeme na tom a máme na to plán. Teď se ale situace rychle zhoršuje, a proto jsem svolal Bezpečnostní radu státu. Od začátku jsem kritizoval odchod z Afghánistánu a bohužel se teď potvrzuje, že to byla chyba,“ řekl po jednání předseda vlády Andrej Babiš.

Předsednictvo projednalo stažení pracovníků české ambasády na letiště tak, aby byla zajištěna jejich bezpečnost. „Bezpečnostní situace v zemi se radikálně změnila. V tuto chvíli podnikáme veškeré kroky tak, aby naši diplomaté mohli bezpečně opustit Afghánistán. Postaráme se rovněž o místní síly na naší ambasádě, tak jak to dělají všechny evropské státy. Tito lidé sloužili České republice a my za ně máme plnou zodpovědnost. Ženám a malým dětem našich spolupracovníků hrozí smrt a mučení. Prostě tohle nemůžeme připustit,“ uvedl ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek.

Dalším tématem zasedání byla pomoc spolupracovníkům české armády. „Práce tlumočníků si vážím. O tlumočníky a jejich rodiny se postaráme. A ty, kteří projevili zájem o přemístění do ČR, přemístíme,“ upřesnil ministr obrany Metnar.

Evakuační lety budou probíhat v nejbližších několika dnech. Vzhledem k vyostřené bezpečnostní situaci v Afghánistánu a obrovské hrozbě pro naše spolupracovníky není možné komentovat do ukončení operace další detaily.

Jak Ministerstvo zahraničních věcí, tak Ministerstvo obrany budou nadále situaci v zemi sledovat a koordinovat.

Tempo růstu cen průmyslových výrobců zrychlilo

Meziměsíčně se zvýšily ceny průmyslových výrobců o 1,6 % a stavebních prací o 1,0 %, klesly ceny zemědělských výrobců o 1,8 % a ceny tržních služeb pro podniky o 0,8 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 5,2 %, ceny průmyslových výrobců o 7,8 %, stavebních prací o 5,6 % a tržních služeb pro podniky o 1,0 %.

Meziměsíční srovnání

Ceny zemědělských výrobců se snížily o 1,8 %. Klesly ceny brambor o 28,9 %, vajec o 6,8 %, olejnin o 5,3 % a drůbeže o 2,6 %. Vzrostly ceny skotu o 1,5 %, obilovin o 0,6 % a mléka o 0,2 %.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 1,6 %, což bylo nejrychlejší tempo růstu od ledna 2008. Ceny v odvětví dřeva, papíru a tisku byly vyšší o 7,8 % a v odvětví obecných kovů a kovodělných výrobků o 4,3 %. Rychle rostly i ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se zvýšily o 0,3 %, z toho ostatních potravinářských výrobků o 1,4 %, průmyslových krmiv o 1,0 % a mléčných výrobků o 0,6 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,0 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 2,9 %.

Ceny tržních služeb pro podniky klesly o 0,8 %, a to v důsledku snížení cen za reklamní služby a průzkum trhu o 16,0 %. Ceny v pozemní dopravě klesly o 0,6 %. Vzrostly ceny za poradenství v oblasti řízení o 3,3 % a za služby v oblasti nemovitostí o 0,6 %. Ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě, za vydavatelské služby a za finanční služby kromě pojišťovnictví a penzijního financování se shodně zvýšily o 0,5 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby vzrostly o 0,2 %.

Meziroční srovnání

Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 5,2 % (v červnu o 5,8 %). V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 6,8 %. Vyšší byly ceny obilovin o 14,2 % a olejnin o 8,2 %. Ceny zeleniny klesly o 7,1 %, brambor o 10,2 % a ovoce o 19,5 %. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 3,1 %. Vzrostly ceny mléka o 7,3 %, skotu o 5,1 % a drůbeže o 1,5 %. Klesly ceny vajec o 3,5 % a jatečných prasat o 6,6 %.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 7,8 % (v červnu o 6,1 %), více ceny vzrostly naposledy v listopadu 2004. Nejvíce se zvýšily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Významně vzrostly ceny obecných kovů a kovodělných výrobků o 20,0 % a chemických látek a výrobků o 37,7 %. Ceny dřeva, papíru a tisku byly vyšší o 17,9 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se zvýšily o 1,2 %, z toho rostlinných a živočišných olejů a tuků o 16,1 % a mléčných výrobků o 3,7 %. Snížily se pouze ceny dopravních prostředků o 1,1 %, z toho ceny dílů a příslušenství pro motorová vozidla o 2,4 %.

Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny meziproduktů o 15,5 % a energií o 9,1 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 5,6 % (v červnu po zpřesnění o 4,9 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 12,8 % (v červnu o 9,5 %).

Ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší o 1,0 % (v červnu o 0,9 %). Vzrostly ceny za služby v oblasti zaměstnání o 7,7 % a za poradenství v oblasti řízení o 6,0 %. Ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě, za právní a účetnické služby a za vydavatelské služby byly shodně vyšší o 2,0 %. Nižší byly ceny za informační služby o 5,5 %, za architektonické a inženýrské služby o 1,7 % a za reklamní služby a průzkum trhu o 0,5 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 1,1 % (v červnu o 1,2 %).

Ceny průmyslových výrobců v EU – červen 2021 (předběžná data)

V zemích Evropské unie (EU), podle údajů zveřejněných Eurostatem, byly ceny průmyslových výrobců v červnu meziměsíčně vyšší o 1,4 % stejně jako v květnu. Nejvíce se zvýšily ceny v Dánsku o 5,1 %. V Německu, v Rakousku a v Polsku vzrostly ceny o 1,1 %, v Česku o 0,8 % a na Slovensku o 0,2 %. Ceny klesly pouze v Irsku o 0,3 %.

V červnu meziročně vzrostly ceny v EU o 10,3 % (v květnu o 9,6 %). Nejvíce se zvýšily ceny v Irsku o 42,5 %. V Polsku byly ceny vyšší o 8,9 %, v Německu a v Rakousku o 7,6 %, v Česku o 6,1 % a na Slovensku o 3,5 %.

Příběhy výzkumu a vývoje: Světelné zázraky z nanosvěta

Experti ze společnosti IQS Group vyvíjejí stroj na revoluční nanomateriály.

Na první pohled je to jen kus matné plastové fólie. Při pohledu přes mikroskop se ze zdánlivého chaosu vyklube naprosto přesný řád. Na jednom centimetru čtverečním z fólie vystupuje 60 tisíc čoček s rozměrem ve stotisícinách milimetru. Každá z nich je pečlivě spočítaná, každá z nich může být jiná. Při vložení před světelnou LED diodu umějí nasměrovat její světlo přesně tam, kam je potřeba. Nebo vytvořit iluzi trojrozměrného obrazu. S tradičními optickými čočkami by něco takového nebylo možné, nebo minimálně by svítidlo bylo mnohem větší a těžší.

Vzít levný materiál, změnit jeho povrchovou strukturu, vdechnout mu tak úplně novou funkci, a mnohonásobně tím zvednout jeho hodnotu, to je filosofie české inovativní skupiny firem IQS Group. Kromě ploché optiky se zabývá také vytvářením holografických zabezpečovacích prvků na doklady či bankovky. I na nich vznikají barevné a prostorové optické efekty díky přesně spočítaným nanostrukturám na povrchu plastové fólie.

VÝVOJ ZAČÍNÁ VÝPOČTY

Z padesáti zaměstnanců v IQS Group je patnáct vědců, kteří vyvíjejí nové aplikace nanostruktur, včetně technologií pro jejich sériovou výrobu. Spolupracují i s experty z Akademie věd ČR. „Na inovacích ale u nás pracuje v podstatě polovina firmy. Nejdřív musíme vypočítat, jak má struktura s požadovanými vlastnostmi vypadat. Strukturu optimalizujeme a ověříme, že dělá to, co má. Následně ji zaznamenáme do kovového povrchu. To trvá u bezpečnostních prvků týdny, u ploché optiky i několik měsíců,“ popisuje inovační proces Tomáš Těthal, ředitel IQS Group.

Pak je ještě třeba vyrobit nástroj, který dokáže do plastové fólie nebo desky vytvořenou nanostrukturu obtisknout. A musí to dělat spolehlivě a kvalitně v desítkách až stovkách tisíc kopií za den. Teprve pak je výsledný produkt dostatečně levný.

PRUŽNÁ KERAMIKA

Zatímco trh s plochou optikou rychle roste díky zavádění diodových svítidel, chystá se firma dobýt ještě mnohem větší potenciální trh. „Zabýváme se 3D tiskem v nanorozměrech. Tím dáme materiálům úplně revoluční vlastnosti. Například jinak křehký keramický materiál se může díky vnitřní řízené architektuře v nanorozměrech stát zároveň pružným a pevným. Kovové materiály vytištěné z nanotrubiček si podrží pevnost kovu, ale mají zanedbatelnou hmotnost. Menší Boeing postavený z takového materiálu by vážil dvacet kilogramů,“ vysvětluje Těthal.

Na tomto projektu spolupracují experti z IQS nano, dceřiné společnosti IQS Group, s UPT Brno a společností ELTEK. Díky této spolupráci už postavili první generaci 3D nanotiskány. Zatím dokáže vytvářet trojrozměrné struktury do objemu milimetru krychlového. Třeba model indické královské hrobky Taj Mahal, který má průměr lidského vlasu. „Do konce roku budeme mít tiskárnu druhé generace. Ta bude umět tisknout struktury do objemu centimetru krychlového,“ říká Těthal. Vědci v kooperačním týmu už pracují na další generaci nanotiskárny, která připraví komerčně použitelné materiály v litrových objemech. Prodejem těchto tiskáren chce firma rozšířit svůj další byznys.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 3Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

kategorie Z členské základny

Napo je zpět s cílem poprat se s muskuloskeletálními poruchami na pracovišti

Od roku 2007, kdy Napo prostřednictvím svého filmu Posviťme si na břemena upozornil na muskuloskeletální poruchy související s prací, jej trvale vysoká prevalence tohoto závažného zdravotního problému v Evropě inspirovala k představení šesti dalších videí s tradiční dávkou humoru i užitečných rad.

Mezi rizikové faktory, se kterými se musí Napo, Napette a šéf vypořádat, aby eliminovali nebo zmírnili muskuloskeletální trápení na pracovišti, najdeme sedavou práci, monotónní a opakující se pohyby, nedostatek fyzické aktivity a zvedání těžkých břemen. Jednotlivé scény poukazují na včasné zásahy, technická nebo organizační preventivní opatření, ergonomické vybavení a muskuloskeletální zdraví od školního věku s cílem předat jednoduché poselství, že muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací lze předcházet.

Přidejte se k Napovi v jeho novém dobrodružství Napo ve filmu posviťme si na břemena – 2021.

Navštivte internetové stránky kampaně na období 2020–2022 Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž.

VÝVOJ ZAČÍNÁ VÝPOČTY

PRUŽNÁ KERAMIKA

Postranní panel