Tripartita

• Aktuální stav epidemické situace a doporučení dalšího postupu
  Sociální partneři budou informováni Ministerstvem zdravotnictví o aktuálním stavu epidemiologické situace. Bod bude projednán bez podkladového materiálu.
   
• Zpráva o postupu v přípravě programového období 2021+, Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu a Fondu pro spravedlivou transformaci
  Předložený materiál informuje o podobě podpůrných fondů pro ČR a regiony. Materiál je předkládán Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí.
   
• Dopady Zelené dohody pro Evropu na ČR
  Materiál Ministerstva průmyslu a obchodu informuje sociální partnery o postupu prací v přípravě transformačních scénářů. Cílem je minimalizace ekonomických a sociálních dopadů.
   
• Přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 mil. Kč
  Ministerstvo dopravy předkládá aktualizovaný harmonogram přípravy výstavby velkých dopravních staveb s předpokladem zahájení v následujících třech letech.
   
• Stav řešení kůrovcové kalamity a další postup v této oblasti
  Materiál Ministerstva zemědělství se zabývá řešením kůrovcové kalamity v lesích a strategií rozvoje lesů.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo financi právě pracuje na první verzi, Vláda ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá opozice, vláda nechystá.

Navýšení rozpočtu bude žádat například armáda. Stát její rozpočet za sedm let zdvojnásobil na 85 miliard ročně, ministr Lubomír Metnar (za ANO) bude žádat dalších deset. Mimo jiné počítá s dalším náborem. Armáda za uplynulých pět let přijala téměř čtyři tisíce nových vojáků. Lubomír Metnar by rád, aby se armádní řady příští rok rozšířily o další tisícovku. Ministerstvo navíc v příštím roce plánuje mimo jiné nákup nových bojových vozidel pěchoty. „Musíme se bavit o ozbrojených složkách, jsou nezbytné,“ nepochybuje Alena Schillerová.

O miliardy více než letos má dostat i ministerstvo školství, pokrýt plánuje třeba další růst platů pedagogů. Průměrný příjem učitele vzrostl za poslední čtyři roky o 15 tisíc – na přibližně 45 tisíc hrubého.

Naopak šetřit chce ministryně na platech úředníků. Navrhne zmrazení. „Budu chtít snižovat provozní výdaje u jednotlivých resortů v rozmezí pět až deset procent,“ plánuje. „V několika vlnách jsme revidovali nutnost počtu úředníků a další prostor ke snižování nevidím,“ obává se ale například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Naopak peníze, a to až pět miliard ročně, by do státní kasy měla přinést digitální daň, s jejímž zavedením ministerstvo financí stále počítá. Ovšem ani to spolu s mírnými provozními úsporami rozpočet příliš nevylepší.

Už loni v prosinci si vláda pro rok 2022 naplánovala schodek 286 miliard. Bez započítání daňového balíčku. Snížení daní zaměstnanců a další daňové škrty tak toto číslo zvýší o dalších minimálně 100 miliard.

Návrh státního rozpočtu na rok 2022 musí vláda sněmovně předložit do konce září. Definitivní schválení ale bude na konci roku, záležet tedy bude až na poslancích, kteří vzejdou z říjnových voleb. 

Okresní soud žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že nejde o diskriminací z hlediska věku. Odstupné má pomoci zaměstnanci překlenout dočasný výpadek příjmů, přičemž zákonodárce v zákonu výši odstupného stanovil na trojnásobek průměrného měsíčního výdělku jako jakýsi paušální odhad doby, než průměrně zaměstnanec najde jiné zaměstnání. Jestliže kolektivní smlouva upravuje poskytnutí odstupného ve vyšším rozsahu, jde o nepovinný nadstandard. Pracuje-li zaměstnanec u zaměstnavatele delší dobu, je logické, že zpravidla půjde o staršího zaměstnance, který bude velmi obtížně na trhu práce hledat nové zaměstnání, a proto je mu přiznáno výrazně vyšší odstupné. U žalobkyně však takováto složitá životní situace nenastala, protože již pobírala starobní důchod.

Krajský soud rozsudek potvrdil. Zdůraznil, že zaměstnavatel má sice zaručit rovná práva zaměstnancům nacházejícím se ve stejném nebo srovnatelném postavení, ovšem nejedná se o rovnost absolutní. Žalobkyně nemá pravdu, když tvrdí, že pouze jí jediné nebyl nárok na odstupné přiznán. Nelze opomíjet, že soukromé právo jako hlavní hodnotu chrání smluvní svobodu, a to včetně svobody při uzavírání kolektivních smluv, a že proto dosažení úplné rovnosti v rozdělování výhod není možné.

Žalobkyně podala dovolání. Má za to, že sociální výhody a peněžitá plnění, ke kterým se žalovaná v kolektivní smlouvě zavázala, jsou zcela určitě důsledkem dlouhodobě stabilní finanční situace v hospodaření žalované, na níž se žalobkyně po dobu více než 36 let svojí prací podílela. Vytkla soudům, že ve své argumentaci odůvodňující neposkytnutí zvýšeného odstupného zaměstnancům s nárokem na starobní důchod tím, že jsou oproti ostatním propuštěným zaměstnancům zajištěni důchodem, zaměňují okamžik vzniku nároku na starobní důchod s okamžikem přiznání starobního důchodu, které nejsou totožné. Poukázala přitom na ustanovení § 67 zák. práce, které z nároku na odstupné nevylučuje osoby pobírající důchod, natož osoby, kterým vznikl nárok na důchod. Žalovaná navíc pro účely odstupného v kolektivní smlouvě zohlednila pouze příjem ze starobního důchodu, nikoli také jiné vedlejší příjmy zaměstnanců, jako například příjmy z nájmů nemovitostí, z podnikatelské činnosti atd., které obvykle dosahují vyšších částek, než je obvyklá výše důchodu.

Odstupné představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout často složitou sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez svého zavinění ztratil dosavadní práci. Odstupné může být určeno jen ve větším rozsahu, než stanoví zákoník práce v ustanovení § 67 odst. 1 a 2. Odchylná úprava je přípustná nejen plošně vůči všem zaměstnancům stejného zaměstnavatele, ale i vůči skupinám zaměstnanců nebo vůči jednotlivým zaměstnancům. Zvýšené odstupné lze vázat i na splnění určitých podmínek, vše ovšem za předpokladu, že stanovení těchto podmínek není v rozporu s právními předpisy.

Kolektivní smlouva je dvoustranným právním úkonem mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, popř. organizací zaměstnavatelů, kterou se upravují individuální vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, zejména plnění poskytovaná zaměstnancům apod. V ustanoveních, která upravují individuální nebo kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, z nichž vznikají nároky blíže neurčenému okruhu jednotlivých zaměstnanců, má kolektivní smlouva normativní povahu.

Tato smluvní volnost však není neomezená a nemůže být absolutní, neboť musí respektovat odpovídající práva a oprávněné zájmy jak zaměstnavatele, tak zaměstnanců, a zejména musí být v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů, mezi které náleží rovněž zásada rovného zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

Pojmy přímá diskriminace a nepřímá diskriminace upravuje antidiskriminační zákon. V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace zaměstnance z důvodu věku. Smyslem tohoto zákazu je zabránit tomu, aby se věk zaměstnance stal kritériem, které bude zaměstnavatel uplatňovat při úpravě práv zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Kolektivní smlouva, která by obsahovala ujednání porušující zákaz přímé nebo nepřímé diskriminace z důvodu věku, je v této části pro rozpor se zákonem neplatná.

Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná ujednáním v kolektivní smlouvě znevýhodnila skupinu zaměstnanců, kterým v okamžiku skončení pracovního poměru již vznikl nárok na starobní důchod, kteří se jinak nacházeli ve srovnatelné situaci. Vzhledem k tomu, že nárok na starobní důchod vzniká zaměstnanci pouze tehdy, jestliže kromě potřebné doby pojištění dosáhne zákonem stanoveného věku, lze sdílet názor žalobkyně, že je zde určitý diskriminační znak. Pro vznik práva na odstupné zásadně není významné, zda zaměstnanec ihned po rozvázání pracovního poměru nastoupil do práce k jinému zaměstnavateli nebo začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, jakých příjmů v novém zaměstnání nebo při samostatné výdělečné činnosti dosahuje, zda je poživatelem starobního či jiného důchodu nebo zda je zabezpečen svým majetkem. Kromě toho nelze přehlédnout, že odstupné sjednané nad zákonný rámec, tak jak bylo pojato v kolektivní smlouvě, zřejmě představovalo také určitou formu odměny za dlouholetou práci zaměstnance. Odmítnutí tohoto plnění zaměstnancům, kterým v době skončení pracovního poměru vznikl nárok na starobní důchod (a kteří tedy již dosáhli důchodového věku), by tento smysl zřejmě postrádalo, neboť lze logicky předpokládat, že v této skupině zaměstnanců budou zastoupeni zvláště dlouholetí zaměstnanci žalované. Ujednání bodu kolektivní smlouvy, které zakládá toto rozdílné zacházení, je proto z důvodu porušení zákazu diskriminace neplatným právním úkonem.

Nejvyšší soud ČR rozsudek odvolacího soudu zrušil.

Článek vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5763/2015.

Pandemie covidu-19 těžce zasáhla zdraví populace a výkon ekonomiky. Ani funkcionáře a pracovníky odborového svazu nákaza neminula. Například na pražském pracovišti covid-19 a následnou karanténu prodělali téměř všichni, pracovníci svazu. I za tohoto stavu však zachovali plné fungování. Za ztížených pracovních podmínek připravovali a připravují zajištění nejdůležitější svazové události letošního roku: sněm OS PHGN, který se uskuteční 22. dubna. Sněmovní jednání proběhne formou videokonference a organizátoři musí 55 delegátům umožnit hlasování a schválení klíčových materiálů, které jsou nezbytné k dalšímu fungování odborového svazu. Navíc vedení OS PHGN, jeho funkcionáři, absolvují každý měsíc desítky náročných jednání. Jak to zvládají, na to se HGN zeptal předsedy odborového svazu Rostislava Paličky.

Jak se daří jednat s partnery a organizacemi, když se nemůžete osobně setkat? 
Stávající situace nám, podobně jako našim členům a zaměstnancům, velice komplikuje práci. Musíme fungovat i v čase koronavirové pandemie, protože je řada jednání a akcí, které prostě absolvovat musíme. Například s prvním místopředsedou odborového svazu Josefem Zelenkou jsme členy Transformační platformy na národní úrovni, do níž jsou zapojené uhelné regiony. Jedná se o projekty, které budou financované z platformy Evropského transformačního fondu pro spravedlivou transformaci. Jedná se o finanční pomoc členským státům a regionům EU pro dosažení spravedlivé transformace. Přechod na udržitelnou a klimaticky neutrální ekonomiku bude vyžadovat značné investice v celé Evropě. Těžební průmysl – černé a hnědé uhlí, rašelina nebo ropná břidlice – a související výroba energie a také uhlíkově náročná odvětví, například výroba cementu, oceli, hliníku, hnojiv či papíru, představují značnou výzvu pro regiony, které jsou na těchto činnostech silně závislé. Tyto oblasti budou muset restrukturalizovat nebo diverzifikovat své hospodářství, zachovat sociální soudržnost a rekvalifikovat příslušné pracovníky a mladé lidi, aby se mohli připravit na budoucí povolání. S cílem řešit specifické problémy v těchto regionech připravila Komise takzvaný mechanismus pro spravedlivou transformaci, který jim poskytne cílenou podporu. Jako členové zde získáváme informace, které předáváme zatím do Karlovarského a Moravskoslezského kraje, které jsou, a ještě budou těžce zasažené probíhajícím útlumem těžby uhlí. V této chvíli se seznamujeme s metodikami, jak a podle čeho se budou projekty vybírat. 

Jste i členem rady ČMKOS. O čem nyní jednáte? 
Na poslední radě se nejvíce diskutovalo o pandemii, o tom, jak zasahuje průmyslové firmy, státní orgány, kulturu, zdravotnictví, školství, a další odvětví. Jednali jsme také o novém sídle ČMKOS. Bývalý Dům odborových svazů už odborům nepatří. Změnily se podmínky služeb pro svazy, konkrétně podražily. Podle poslední informace by nové sídlo ČMKOS mohlo být v ulici Politických vězňů v Praze. O tom se ale bude dál jednat. Měli jsme na toto téma už i poradu vedení odborového svazu za účasti předsedkyně revizní komise Dity Hricové. 

Jak se připravujete na dubnový sněm? 
Pro jednání sněmu je nezbytná informace o kontrole fyzického majetku, kontrola čerpání rozpočtu odborového svazu za rok 2020 a návrh rozpočtu pro rok 2021. Ke sněmu se váže také příprava příslušné legislativy. S technickým zajištěním videopřenosu sněmu nám pomůžou pracovníci IT oddělení ČMKOS. Stěžejním materiálem bude návrh rozpočtu na rok 2021. A o tom musí mít možnost hlasovat všech 55 delegátů sněmu. Na poradě vedení se navzájem informujeme o dění v členských organizacích, o jejich potížích a o tom, jak může odborový svaz poskytnout radu nebo účinnou pomoc. Projednali jsme průběh testování zaměstnanců ve firmách, ke kterému jsme museli zajistit zvláštní legislativu, například k poskytování respirátorů zaměstnancům. Naši svazoví právníci, které rovněž postihl covid-19 a karanténa, přesto pracují na plný výkon, dnes a denně připravují potřebnou legislativu. 

Svaz vlastní dva hotely v Luhačovicích. Jak se daří zajišťovat rekonstrukci bazénu a bazénové haly? 
Rekonstrukci řešíme prakticky denně. Firmě Centroprojekt se bohužel nedaří plnit termín dokončení opravy bazénu. Poslední termín je 8. května. Bazénová hala je už ale hotová. Kromě toho řešíme problémy s kotelnou v hotelu Harmonie 1. 

Co říkáte aktuálnímu dění u sousedů v Polsku? 
Pečlivě ho sledujeme. Odborové organizace působící v Jastřembské uhelné společnosti, která je největším producentem koksovatelného uhlí v EU, ustavily stávkový výbor a žádají záruku zaměstnanosti a těžby černého uhlí na dalších deset let. U nás černé uhlí těží pouze jedna důlní společnost: státní podnik OKD. Zde má poslední důlní lokalita ČSM ukončit těžbu v roce 2022. Doufáme, že dojde k přehodnocení tohoto termínu. Tím, že se ukončí těžba, totiž neskončí spotřeba a spalování koksu v hutnických firmách v Moravskoslezském kraji. Černé uhlí zde bude i nadále pouze s tím rozdílem, že se bude dovážet ze zahraničí za dražší peníze a region přijde o tisíce pracovních míst. Budeme závislí na dovozech, a to naší energetické bezpečnosti nijak neprospěje. 

Odborový svaz s ČMKOS zaslali v únoru stanovisko k rozhodnutí vlády neprojednat vyžádaný materiál, který vypracovala Uhelná komise, a místo toho ho dát do připomínkového řízení. Co je jeho obsahem? 
ČMKOS a OS PHGN, jehož zástupci jsou členy jak Uhelné komise, tak jejích pracovních skupin, trvají na tom, aby vláda projednala a přijala doporučení, jež byla přijata více než tříčtvrtinovou většinou hlasů Uhelné komise, a jak se na tom též na únorovém jednání tripartity jednohlasně shodli zástupci zaměstnavatelů a odborů. Pro naši ekonomiku, ale i život občanů je klíčové v první řadě udržet výrobu elektrické energie, k tomu zajistit těžbu uhlí pro elektrárny a bezchybný provoz atomových elektráren a rozvodné soustavy. Politikaření vlády k tomuto cíli určitě nepovede. Na elektřině závisí dodávky vody a plynu pro obyvatelstvo. Na elektřině dnes závisí všechno: mobily, počítače, stejně jako platební karty, pekárny chleba, zemědělci, prostě všechno. Vyvážíme elektřinu, ale prioritu musí mít její spotřeba v České republice. Na druhou stranu, jak se bude utlumovat naše průmyslová výroba, bude mít fungování elektrizační soustavy dnes i do budoucna prioritu nejvyšší – nakonec i fungující zdravotnictví v čase koronavirovém je na elektřině kriticky závislé. Je zřejmé, že plynulé a dostatečné dodávky energie nezajistí dnes ani v budoucnosti obnovitelné zdroje. Kdo tvrdí opak, lže, a je jedno, jestli z nevědomosti, nebo ze zištných důvodů. Důsledky to bude mít stejně neblahé pro nás pro všechny. 

Článek vyšel v HGN č.4/2021