- Aktuální stav epidemické situace a doporučení dalšího postupu
Sociální partneři budou informováni Ministerstvem zdravotnictví o aktuálním stavu epidemiologické situace. Bod bude projednán bez podkladového materiálu.
- Zpráva o postupu v přípravě programového období 2021+, Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu a Fondu pro spravedlivou transformaci
Předložený materiál informuje o podobě podpůrných fondů pro ČR a regiony. Materiál je předkládán Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí.
- Dopady Zelené dohody pro Evropu na ČR
Materiál Ministerstva průmyslu a obchodu informuje sociální partnery o postupu prací v přípravě transformačních scénářů. Cílem je minimalizace ekonomických a sociálních dopadů.
- Přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 mil. Kč
Ministerstvo dopravy předkládá aktualizovaný harmonogram přípravy výstavby velkých dopravních staveb s předpokladem zahájení v následujících třech letech.
- Stav řešení kůrovcové kalamity a další postup v této oblasti
Materiál Ministerstva zemědělství se zabývá řešením kůrovcové kalamity v lesích a strategií rozvoje lesů.
Nejméně 300 miliard, odhaduje Schillerová deficit na rok 2022. Víc peněz chce armáda i školství
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo financi právě pracuje na první verzi, Vláda ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá opozice, vláda nechystá.
Navýšení rozpočtu bude žádat například armáda. Stát její rozpočet za sedm let zdvojnásobil na 85 miliard ročně, ministr Lubomír Metnar (za ANO) bude žádat dalších deset. Mimo jiné počítá s dalším náborem. Armáda za uplynulých pět let přijala téměř čtyři tisíce nových vojáků. Lubomír Metnar by rád, aby se armádní řady příští rok rozšířily o další tisícovku. Ministerstvo navíc v příštím roce plánuje mimo jiné nákup nových bojových vozidel pěchoty. „Musíme se bavit o ozbrojených složkách, jsou nezbytné,“ nepochybuje Alena Schillerová.
O miliardy více než letos má dostat i ministerstvo školství, pokrýt plánuje třeba další růst platů pedagogů. Průměrný příjem učitele vzrostl za poslední čtyři roky o 15 tisíc – na přibližně 45 tisíc hrubého.
Naopak šetřit chce ministryně na platech úředníků. Navrhne zmrazení. „Budu chtít snižovat provozní výdaje u jednotlivých resortů v rozmezí pět až deset procent,“ plánuje. „V několika vlnách jsme revidovali nutnost počtu úředníků a další prostor ke snižování nevidím,“ obává se ale například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Naopak peníze, a to až pět miliard ročně, by do státní kasy měla přinést digitální daň, s jejímž zavedením ministerstvo financí stále počítá. Ovšem ani to spolu s mírnými provozními úsporami rozpočet příliš nevylepší.
Už loni v prosinci si vláda pro rok 2022 naplánovala schodek 286 miliard. Bez započítání daňového balíčku. Snížení daní zaměstnanců a další daňové škrty tak toto číslo zvýší o dalších minimálně 100 miliard.
Návrh státního rozpočtu na rok 2022 musí vláda sněmovně předložit do konce září. Definitivní schválení ale bude na konci roku, záležet tedy bude až na poslancích, kteří vzejdou z říjnových voleb.
Nepřiznání vyššího odstupného z důvodu nároku na starobní důchod lze považovat za diskriminaci z důvodu věku
Okresní soud žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že nejde o diskriminací z hlediska věku. Odstupné má pomoci zaměstnanci překlenout dočasný výpadek příjmů, přičemž zákonodárce v zákonu výši odstupného stanovil na trojnásobek průměrného měsíčního výdělku jako jakýsi paušální odhad doby, než průměrně zaměstnanec najde jiné zaměstnání. Jestliže kolektivní smlouva upravuje poskytnutí odstupného ve vyšším rozsahu, jde o nepovinný nadstandard. Pracuje-li zaměstnanec u zaměstnavatele delší dobu, je logické, že zpravidla půjde o staršího zaměstnance, který bude velmi obtížně na trhu práce hledat nové zaměstnání, a proto je mu přiznáno výrazně vyšší odstupné. U žalobkyně však takováto složitá životní situace nenastala, protože již pobírala starobní důchod.
Krajský soud rozsudek potvrdil. Zdůraznil, že zaměstnavatel má sice zaručit rovná práva zaměstnancům nacházejícím se ve stejném nebo srovnatelném postavení, ovšem nejedná se o rovnost absolutní. Žalobkyně nemá pravdu, když tvrdí, že pouze jí jediné nebyl nárok na odstupné přiznán. Nelze opomíjet, že soukromé právo jako hlavní hodnotu chrání smluvní svobodu, a to včetně svobody při uzavírání kolektivních smluv, a že proto dosažení úplné rovnosti v rozdělování výhod není možné.
Žalobkyně podala dovolání. Má za to, že sociální výhody a peněžitá plnění, ke kterým se žalovaná v kolektivní smlouvě zavázala, jsou zcela určitě důsledkem dlouhodobě stabilní finanční situace v hospodaření žalované, na níž se žalobkyně po dobu více než 36 let svojí prací podílela. Vytkla soudům, že ve své argumentaci odůvodňující neposkytnutí zvýšeného odstupného zaměstnancům s nárokem na starobní důchod tím, že jsou oproti ostatním propuštěným zaměstnancům zajištěni důchodem, zaměňují okamžik vzniku nároku na starobní důchod s okamžikem přiznání starobního důchodu, které nejsou totožné. Poukázala přitom na ustanovení § 67 zák. práce, které z nároku na odstupné nevylučuje osoby pobírající důchod, natož osoby, kterým vznikl nárok na důchod. Žalovaná navíc pro účely odstupného v kolektivní smlouvě zohlednila pouze příjem ze starobního důchodu, nikoli také jiné vedlejší příjmy zaměstnanců, jako například příjmy z nájmů nemovitostí, z podnikatelské činnosti atd., které obvykle dosahují vyšších částek, než je obvyklá výše důchodu.
Odstupné představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout často složitou sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez svého zavinění ztratil dosavadní práci. Odstupné může být určeno jen ve větším rozsahu, než stanoví zákoník práce v ustanovení § 67 odst. 1 a 2. Odchylná úprava je přípustná nejen plošně vůči všem zaměstnancům stejného zaměstnavatele, ale i vůči skupinám zaměstnanců nebo vůči jednotlivým zaměstnancům. Zvýšené odstupné lze vázat i na splnění určitých podmínek, vše ovšem za předpokladu, že stanovení těchto podmínek není v rozporu s právními předpisy.
Kolektivní smlouva je dvoustranným právním úkonem mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, popř. organizací zaměstnavatelů, kterou se upravují individuální vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, zejména plnění poskytovaná zaměstnancům apod. V ustanoveních, která upravují individuální nebo kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, z nichž vznikají nároky blíže neurčenému okruhu jednotlivých zaměstnanců, má kolektivní smlouva normativní povahu.
Tato smluvní volnost však není neomezená a nemůže být absolutní, neboť musí respektovat odpovídající práva a oprávněné zájmy jak zaměstnavatele, tak zaměstnanců, a zejména musí být v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů, mezi které náleží rovněž zásada rovného zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
Pojmy přímá diskriminace a nepřímá diskriminace upravuje antidiskriminační zákon. V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace zaměstnance z důvodu věku. Smyslem tohoto zákazu je zabránit tomu, aby se věk zaměstnance stal kritériem, které bude zaměstnavatel uplatňovat při úpravě práv zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Kolektivní smlouva, která by obsahovala ujednání porušující zákaz přímé nebo nepřímé diskriminace z důvodu věku, je v této části pro rozpor se zákonem neplatná.
Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná ujednáním v kolektivní smlouvě znevýhodnila skupinu zaměstnanců, kterým v okamžiku skončení pracovního poměru již vznikl nárok na starobní důchod, kteří se jinak nacházeli ve srovnatelné situaci. Vzhledem k tomu, že nárok na starobní důchod vzniká zaměstnanci pouze tehdy, jestliže kromě potřebné doby pojištění dosáhne zákonem stanoveného věku, lze sdílet názor žalobkyně, že je zde určitý diskriminační znak. Pro vznik práva na odstupné zásadně není významné, zda zaměstnanec ihned po rozvázání pracovního poměru nastoupil do práce k jinému zaměstnavateli nebo začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, jakých příjmů v novém zaměstnání nebo při samostatné výdělečné činnosti dosahuje, zda je poživatelem starobního či jiného důchodu nebo zda je zabezpečen svým majetkem. Kromě toho nelze přehlédnout, že odstupné sjednané nad zákonný rámec, tak jak bylo pojato v kolektivní smlouvě, zřejmě představovalo také určitou formu odměny za dlouholetou práci zaměstnance. Odmítnutí tohoto plnění zaměstnancům, kterým v době skončení pracovního poměru vznikl nárok na starobní důchod (a kteří tedy již dosáhli důchodového věku), by tento smysl zřejmě postrádalo, neboť lze logicky předpokládat, že v této skupině zaměstnanců budou zastoupeni zvláště dlouholetí zaměstnanci žalované. Ujednání bodu kolektivní smlouvy, které zakládá toto rozdílné zacházení, je proto z důvodu porušení zákazu diskriminace neplatným právním úkonem.
Nejvyšší soud ČR rozsudek odvolacího soudu zrušil.
Článek vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5763/2015.
Ani covid-19 nám nezabrání uspořádat dubnový sněm, říká předseda OS PHGN Rostislav Palička
Pandemie covidu-19 těžce zasáhla zdraví populace a výkon ekonomiky. Ani funkcionáře a pracovníky odborového svazu nákaza neminula. Například na pražském pracovišti covid-19 a následnou karanténu prodělali téměř všichni, pracovníci svazu. I za tohoto stavu však zachovali plné fungování. Za ztížených pracovních podmínek připravovali a připravují zajištění nejdůležitější svazové události letošního roku: sněm OS PHGN, který se uskuteční 22. dubna. Sněmovní jednání proběhne formou videokonference a organizátoři musí 55 delegátům umožnit hlasování a schválení klíčových materiálů, které jsou nezbytné k dalšímu fungování odborového svazu. Navíc vedení OS PHGN, jeho funkcionáři, absolvují každý měsíc desítky náročných jednání. Jak to zvládají, na to se HGN zeptal předsedy odborového svazu Rostislava Paličky.
Jak se daří jednat s partnery a organizacemi, když se nemůžete osobně setkat?
Stávající situace nám, podobně jako našim členům a zaměstnancům, velice komplikuje práci. Musíme fungovat i v čase koronavirové pandemie, protože je řada jednání a akcí, které prostě absolvovat musíme. Například s prvním místopředsedou odborového svazu Josefem Zelenkou jsme členy Transformační platformy na národní úrovni, do níž jsou zapojené uhelné regiony. Jedná se o projekty, které budou financované z platformy Evropského transformačního fondu pro spravedlivou transformaci. Jedná se o finanční pomoc členským státům a regionům EU pro dosažení spravedlivé transformace. Přechod na udržitelnou a klimaticky neutrální ekonomiku bude vyžadovat značné investice v celé Evropě. Těžební průmysl – černé a hnědé uhlí, rašelina nebo ropná břidlice – a související výroba energie a také uhlíkově náročná odvětví, například výroba cementu, oceli, hliníku, hnojiv či papíru, představují značnou výzvu pro regiony, které jsou na těchto činnostech silně závislé. Tyto oblasti budou muset restrukturalizovat nebo diverzifikovat své hospodářství, zachovat sociální soudržnost a rekvalifikovat příslušné pracovníky a mladé lidi, aby se mohli připravit na budoucí povolání. S cílem řešit specifické problémy v těchto regionech připravila Komise takzvaný mechanismus pro spravedlivou transformaci, který jim poskytne cílenou podporu. Jako členové zde získáváme informace, které předáváme zatím do Karlovarského a Moravskoslezského kraje, které jsou, a ještě budou těžce zasažené probíhajícím útlumem těžby uhlí. V této chvíli se seznamujeme s metodikami, jak a podle čeho se budou projekty vybírat.
Jste i členem rady ČMKOS. O čem nyní jednáte?
Na poslední radě se nejvíce diskutovalo o pandemii, o tom, jak zasahuje průmyslové firmy, státní orgány, kulturu, zdravotnictví, školství, a další odvětví. Jednali jsme také o novém sídle ČMKOS. Bývalý Dům odborových svazů už odborům nepatří. Změnily se podmínky služeb pro svazy, konkrétně podražily. Podle poslední informace by nové sídlo ČMKOS mohlo být v ulici Politických vězňů v Praze. O tom se ale bude dál jednat. Měli jsme na toto téma už i poradu vedení odborového svazu za účasti předsedkyně revizní komise Dity Hricové.
Jak se připravujete na dubnový sněm?
Pro jednání sněmu je nezbytná informace o kontrole fyzického majetku, kontrola čerpání rozpočtu odborového svazu za rok 2020 a návrh rozpočtu pro rok 2021. Ke sněmu se váže také příprava příslušné legislativy. S technickým zajištěním videopřenosu sněmu nám pomůžou pracovníci IT oddělení ČMKOS. Stěžejním materiálem bude návrh rozpočtu na rok 2021. A o tom musí mít možnost hlasovat všech 55 delegátů sněmu. Na poradě vedení se navzájem informujeme o dění v členských organizacích, o jejich potížích a o tom, jak může odborový svaz poskytnout radu nebo účinnou pomoc. Projednali jsme průběh testování zaměstnanců ve firmách, ke kterému jsme museli zajistit zvláštní legislativu, například k poskytování respirátorů zaměstnancům. Naši svazoví právníci, které rovněž postihl covid-19 a karanténa, přesto pracují na plný výkon, dnes a denně připravují potřebnou legislativu.
Svaz vlastní dva hotely v Luhačovicích. Jak se daří zajišťovat rekonstrukci bazénu a bazénové haly?
Rekonstrukci řešíme prakticky denně. Firmě Centroprojekt se bohužel nedaří plnit termín dokončení opravy bazénu. Poslední termín je 8. května. Bazénová hala je už ale hotová. Kromě toho řešíme problémy s kotelnou v hotelu Harmonie 1.
Co říkáte aktuálnímu dění u sousedů v Polsku?
Pečlivě ho sledujeme. Odborové organizace působící v Jastřembské uhelné společnosti, která je největším producentem koksovatelného uhlí v EU, ustavily stávkový výbor a žádají záruku zaměstnanosti a těžby černého uhlí na dalších deset let. U nás černé uhlí těží pouze jedna důlní společnost: státní podnik OKD. Zde má poslední důlní lokalita ČSM ukončit těžbu v roce 2022. Doufáme, že dojde k přehodnocení tohoto termínu. Tím, že se ukončí těžba, totiž neskončí spotřeba a spalování koksu v hutnických firmách v Moravskoslezském kraji. Černé uhlí zde bude i nadále pouze s tím rozdílem, že se bude dovážet ze zahraničí za dražší peníze a region přijde o tisíce pracovních míst. Budeme závislí na dovozech, a to naší energetické bezpečnosti nijak neprospěje.
Odborový svaz s ČMKOS zaslali v únoru stanovisko k rozhodnutí vlády neprojednat vyžádaný materiál, který vypracovala Uhelná komise, a místo toho ho dát do připomínkového řízení. Co je jeho obsahem?
ČMKOS a OS PHGN, jehož zástupci jsou členy jak Uhelné komise, tak jejích pracovních skupin, trvají na tom, aby vláda projednala a přijala doporučení, jež byla přijata více než tříčtvrtinovou většinou hlasů Uhelné komise, a jak se na tom též na únorovém jednání tripartity jednohlasně shodli zástupci zaměstnavatelů a odborů. Pro naši ekonomiku, ale i život občanů je klíčové v první řadě udržet výrobu elektrické energie, k tomu zajistit těžbu uhlí pro elektrárny a bezchybný provoz atomových elektráren a rozvodné soustavy. Politikaření vlády k tomuto cíli určitě nepovede. Na elektřině závisí dodávky vody a plynu pro obyvatelstvo. Na elektřině dnes závisí všechno: mobily, počítače, stejně jako platební karty, pekárny chleba, zemědělci, prostě všechno. Vyvážíme elektřinu, ale prioritu musí mít její spotřeba v České republice. Na druhou stranu, jak se bude utlumovat naše průmyslová výroba, bude mít fungování elektrizační soustavy dnes i do budoucna prioritu nejvyšší – nakonec i fungující zdravotnictví v čase koronavirovém je na elektřině kriticky závislé. Je zřejmé, že plynulé a dostatečné dodávky energie nezajistí dnes ani v budoucnosti obnovitelné zdroje. Kdo tvrdí opak, lže, a je jedno, jestli z nevědomosti, nebo ze zištných důvodů. Důsledky to bude mít stejně neblahé pro nás pro všechny.
Článek vyšel v HGN č.4/2021
Skončí zjednodušená změna zaměstnavatele u cizinců
V souvislosti s blížícím se koncem nouzového stavu si dovolujeme upozornit, že k 11. dubnu 2021 skončí i dočasná možnost zjednodušené změny zaměstnání držitelů zaměstnaneckých a modrých karet podle krizového opatření vlády.
Od 12. dubna 2021 tak bude možno měnit zaměstnavatele nebo pracovní zařazení opět již výhradně podle pravidel stanovených zákonem o pobytu cizinců:
- držitel zaměstnanecké karty: oznámení změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení Ministerstvu vnitra alespoň 30 dní předem; změna zaměstnavatele nejdříve po 6 měsících od vydání karty;
- držitel modré karty: změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení během prvních 2 let pouze po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra.
Bližší informace naleznete také na stránkách MV ČR.
-
kategorie Právní infoservis
Únorová data za průmysl vybízí k opatrnosti
Po relativně optimistickém závěru loňského roku únorová data potvrzují, že pandemie nadále doléhá na ekonomiku, včetně průmyslu. Za únor průmyslová produkce po očištění o počet pracovních dnů vykázala meziroční pokles o 2,6 %, oproti lednu klesla o 2 %. Celkově je z pohledu objemu průmyslové produkce letošní začátek roku ve srovnání s roky před propuknutím koronaviru v lednu i v únoru mírně horší.
„Průmysl jede dál, vloni dokázal po jarním šoku svou produkci opět nastartovat. Podílí se významně na odvodech do veřejných rozpočtů, aktivně plní protipandemická opatření a drží výkon celé ekonomiky,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR a dodává: „Koronavirová krize průmysl ale dál ovlivňuje. Firmy se potýkají se zpomalením dodavatelsko-odběratelských vztahů či dostupností pracovních sil. Nově musely část pracovníků vyčlenit na povinné testování na Covid-19. Na druhé straně se průmysl snaží aktivně hledat investice v digitální oblasti, které firmám pomáhají zvládat dopady epidemie.“
Únorový růst zahraničních zakázek o 8,9 % a růst exportu o 3,8 % dokazuje, že se naše exportní zaměření pozitivně projevuje na celkovém výkonu ekonomiky. I přes tyto pozitivní výsledky však bude pandemie a nejistota s ní spojená ekonomiku nadále ovlivňovat.
„Také výsledky letošního prvního šetření, které pravidelně Svaz průmyslu a dopravy společně s ČNB provádí mezi podniky, naznačují, že firmy jsou v očekávání zakázek a investic opatrné minimálně pro první polovinu tohoto roku. Výhled na celý rok 2021 je ale v oblasti zakázek i investic celkově mírně pozitivní,“ objasňuje Bohuslav Čížek.
Naše ekonomika je silně propojena se zahraničím, především se zeměmi EU a cestou z ekonomických problémů je co nejrychlejší proočkovanost v Česku i v ostatních zemích a následné odstraňování bariér pro činnost ekonomiky a provozování obchodu.
- Gbelec Ondřej
-
kategorie Tiskové zprávy
Premiér Babiš uvedl do funkce nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera
Petr Arenberger, který se ujal funkce ministra zdravotnictví, působil jako ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Ve funkci nahradil Jana Blatného, jehož prezident Miloš Zeman na návrh předsedy vlády k dnešnímu dni z funkce odvolal.
„Důvodem není, že bych byl nespokojen s jeho prací. Byl to skutečně pracovitý ministr a my jsme i velmi dobře komunikovali. Problém byl v tom, že se zkrátka rozcházíme v názoru, jak by měl rezort zdravotnictví fungovat,“ vysvětlil důvod výměny na postu ministra zdravotnictví premiér Andrej Babiš.
Nový ministr, kterého předseda vlády uvedl do funkce, by měl mimo jiné personálně posílit ministerstvo, zrychlit vyřizování nezbytné agendy především v souvislosti s bojem proti pandemii nemoci covid-19 a také lépe představovat veřejnosti své návrhy, jak řešit epidemickou situaci. Zaměřit se má i na projekty, které s epidemií covid-19 nesouvisejí.
„Novému ministru gratuluji. Očekávám, že jeho rezort bude nadále jasně, veřejně a transparentně komunikovat své návrhy. Že je bude komunikovat, až se to projedná i v rámci vlády, aby se to ministři ve vládě nedozvídali z médií, ale aby komunikace také probíhala v rámci kolektivu vlády před tím, než to jde ven. To si myslím, že je důležité, to jsem ministrům opakovaně připomínal – že je potřeba mít jednotnou komunikaci,“ uvedl předseda vlády. „Přeji panu ministrovi hodně úspěchů a jsem rád, že převzal tuto roli v této chvíli, kdy je to pro nás všechny klíčové,“ dodal premiér.
„Izolačka“ uspěla, lidé se kvůli propadu příjmů už nebojí zůstávat doma v izolaci nebo v karanténě
stejném počtu nakažených v lednu 2021 bylo v karanténě nebo izolaci 144 tis. osob, což je o 8 % méně, v únoru bylo v karanténě nebo izolaci 141 tis. osob, což je ve srovnání
s říjnem 2020 o 9,5 % méně. Tato čísla nasvědčují tomu, že postupně klesala ochota lidí hlásit kontakty.

Otevření škol v přírodě je v současné době opět vysoce aktuální téma, říká předseda ASO Bohumír Dufek!
V pondělí 12. dubna 2021 se koná další kolo jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Jedním z bodů programů tohoto jednání by měla být, podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka, opět otázka možného otevření škol v přírodě. Bohumír Dufek totiž tuto otázku vidí jako jedno z možných a nejlepších řešení situace, kdy je zapotřebí v době současné pandemie koronaviru našemu školství odlehčit touto formou výuky v přírodě, a nikoliv v zavřených školních budovách.
Proto jsme také Bohumíra Dufka požádali o stanovisko, aby nám vysvětlil svoje argumenty, kterými chce zdůvodnit, proč chce, aby se tripartita touto otázkou zabývala.
⃰V čem vlastně vidíte za současné pandemické situace přínos škol v přírodě?
Nejprve musím připomenout, že názor Asociace samostatných odborů na otevření škol v přírodě, jako její předseda, prosazuji při jednáních s našimi vládními činiteli již od léta loňského roku. Ačkoliv podle tehdejšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové by vláda ČR na tento projekt věnovala z rozpočtu 1 miliardu korun, myšlenka otevření škol v přírodě však tehdy nezaznamenala téměř žádnou odezvu u ministra školství Roberta Plagy. Znovu jsem tuto otázku nastolil na říjnovém jednání tripartity v loňském roce. Bohužel opět bez patřičné odezvy. Jenže, postupem doby se ukazuje, že tato myšlenka se konečně částečně ujala na ministerstvu školství, kdy před několika dny proběhla v médiích informace, že ji konečně podporuje i ministr školství R. Plaga. Ale zdá se, podle médií, že to zatím naráží na neochotu se tím zabývat ze strany ministerstva zdravotnictví a příslušných hygienických a epidemiologických institucí. To si myslím, že je škoda. Snad tomu pomůže i výměna ministra.
Pokud jde o zdůvodnění přínosu škol v přírodě, tak je to, podle našeho názoru, pořád lepší varianta, aby se děti učily pospolu, a byli přitom v přírodě, přičemž při stanovení určitých hygienických opatření by nedocházelo k šíření nákazy. Byla by to v podstatě jakási zvláštní forma karantény. Mimochodem, tehdy v říjnu tuto myšlenku podpořil i předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů MUDr. Martin Engel.
Ovšem, dále musím podotknout, že smysl by to mělo tehdy, kdyby peníze na tento projekt věnoval náš stát, nikoliv rodiče. Vždyť mnozí z nich za současné situace na tom nejsou v době lockdownu s rodinnými financemi nejlépe.
Takže, proto se pokusím tento projekt, to je otevření škol v přírodě, na jednání tripartity, znovu nastolit. Uvidíme, jak na to budou přítomní vládní činitelé a zástupci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů reagovat. Myslím si, že u ostatních odborářů podporu k tomuto projektu nalezneme, vždyť mnozí z nich ji vyjadřovali již loni v říjnu, na tehdejším jednání tripartity.
HISTORIE: Koaliční zákon vyhlášený 7. dubna 1870. Počátek odborů
Stávky byly vždy považovány za nejdůležitější zbraň, kterou mohli dělníci disponovat. Organizování stávek bylo u nás ale dlouho ilegální. Rakouské právo totiž nedovolovalo koalice, tedy úmluvy, jejichž cílem bylo vynutit odepřením práce vyšší mzdy nebo jiné lepší pracovní podmínky. Živnostenský řád, který v Rakousku platil od roku 1860, vyhlašoval vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem za předmět svobodné dohody. Tato svoboda neměla ale pro jednotlivého dělníka praktickou cenu. Dělník vystupoval sice jako svobodný, při uzavírání smlouvy právně rovný a rovněž nebyl právně nucen pracovní smlouvu uzavřít a přistoupit na podmínky, které vyhovovaly podnikateli. Skutečnost, že byl nemajetný (v podstatě v tom smyslu, že žil ze dne na den) a bez pracovních prostředků, mu nedávala jinou možnost než vstoupit do zaměstnání bez prodlev a na základě podmínek které určoval zaměstnavatel.
Dělník měl právo žádat umluvený plat v pravý čas, slušné zacházení a pravdivé vysvědčení, když z práce vystupoval. Na druhé straně měl zachovávat věrnost, poslušnost a úctu, dodržovat pracovní dobu (výslovně se zakazovaly „modré pondělky“). Nejhůře se mohli dělníci provinit stávkou za účelem zlepšení pracovních podmínek: „Umluví-li se mezi sebou dělníci horní a hutní, tovaryši řemeslničtí … nebo úředníci …, aby společným odepřením práce nebo jinými prostředky na davatelích práce vyšší mzdu denní nebo týdenní neb jiné výmínky vynutili, jest to přestupek, a náčelníci mají se za to potrestati vězením zostřeným od osmi dnů až do tří měsíců…“
Za těchto okolností všem patřilo uzákonění koaliční svobody k nejdůležitějším, svým způsobem kardinálním požadavkům dělnictva, neboť jeho pomocí se mohli domáhat všech dalších. Do říšské rady, rakouského parlamentu, pronikla myšlenka koaliční svobody díky liberálnímu poslanci Dr. Morizi Roserovi. Tento lékař – lidumil ze severních Čech – prosazoval především zkrácení pracovní doby a zákaz dětské práce; v jednom projevu, v němž své návrhy obhajoval, se zmínil i o požadavku na odstranění zákazu koalic a „zavedení koaličního práva“. Roserovy návrhy byly přiděleny parlamentnímu výboru, jejich projednávání se ale vleklo.
Není divu, že rakouskému dělnictvu už docházela trpělivost. Dne 13. prosince 1869 se před budovou říšské rady ve Vídni shromáždily desetitisíce lidí a po krátkém jednání se jedenáctičlenná deputace odebrala za ministerským předsedou hrabětem Eduardem Taaffem, aby mu předala rezoluci požadující neomezené právo spolčovací, zrušení zákona o nucených společenstvech, naprostou svobodu tisku a zavedení všeobecného, rovného a přímého práva hlasovacího. Taaffe přijal jen tříčlennou delegaci, v níž byl i český dělník Johann Baudyš. Taaffe přislíbil, že bude požadavky dělnictva tlumočit ministerské radě, rozhodně ale odsoudil nátlakový způsob předání rezoluce. Dělníci se mu zase snažili vysvětlit, že chtějí postupovat mírumilovně a v rámci zákonů, že se považují za občany Rakouska, ale mají pocit, že s nimi stát nepočítá.
Akce vídeňského dělnictva vzbudila živý zájem v celém Rakousku. V Praze se 2. ledna 1870 shromáždily asi čtyři tisíce dělníků, kteří ve své rezoluci prohlásili, že „právo volného spolčování a smlouvání se (právo koaličné) jest jedno z nejnutnějších podmínek k zdárnému vývoji otázky dělnické. Uznáváme proto za nezbytnou potřebu, aby zrušeny byly zákony omezující přirozené právo dělníkův, spolčovati se a smlouvati se na obhájení ohrožených zájmů svých; uznáváme za povinnost každého dělníka, aby ze všech sil svých a všemi zákonnými prostředky se přičinil o dobytí práva koaličního.“
Říšská rada se už tímto požadavkem musela zabývat. Nechyběli samozřejmě politici, kteří odsuzovali, že se tak děje pod tlakem dělnických mas, na druhé straně požadavek koaliční svobody celkem vyhovoval liberálnímu smýšlení většiny z nich. V parlamentních debatách prohlašovali, že práce je zboží a má svou cenu, která se řídí podle zákona nabídky a poptávky. Vlastníci tohoto zboží – dělníci mají nepochybně právo s ním svobodně disponovat. K tomu právu patří i oprávnění použít všech prostředků, aby své vlastnictví prodali co nejvýhodněji prodat.
Po celkem krátkých parlamentních debatách byl 7. dubna 1870 koaliční zákon podepsán panovníkem a vydán. Formulace, jaké zákonodárci užili, neodpovídaly úplně představám a nadějím dělnictva. Předně koaliční svoboda platila jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, kteří ji mohli proti dělnictvu také využít v podobě výluk. Dále zákon rušil ustanovení trestního zákoníku o zákazu koalic, ale takové koalice prohlašoval za právně neplatné („nemají právního účinku“). Tak se uvolňoval prostor pro případné stávkokazectví; přitom každý, kdo by stávkokazům nějak překážel, by se dopustil přestupku. To umožňovalo mj. postih stávkových hlídek. Podle další judikatury se za zastrašování stávkokazů považovaly i urážky stávkokazů, resp. i samotné slovo stávkokaz se chápalo jako urážka.
Přes všechny možné překážky, které se mohly klást do cesty jeho praktickému uplatnění, znamenal tento zákon pro dělnické a odborové hnutí velký přelom. Proto se 7. duben 1870 někdy dokonce považuje za den, kdy se v habsburské monarchii zrodilo odborové hnutí.

Bojovníci za desetihodinovou pracovní dobu z Crimmitschau, 1904

Dělnická stávka, dřevoryt podle obrazu Christiana Ludwiga Bokelmanna, 2. polovina 19. století.

Robert Koehler, Stávka, 1894

Emilio Longoni, Stávkový řečník, 1891
Ilustrace převzaty z výstavního katalogu Německého historického muzea Stávka – realita a mýtus. (Streik – Realität und Mythos. Herausgegeben im Auftrag des Deutschen Historischen Museums von Agnete von Specht, Berlin 1992) /https://www.dhm.de/archiv/ausstellungen/streik/index.html/
