Vláda schválila odměny pro zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách, podnikatelům pomohou nové programy

Až 75 000 korun dostanou formou mimořádné odměny lékaři a další zdravotnický personál v zařízeních poskytujících lůžkovou péči o pacienty s covid-19. Mimořádné odměny za nasazení během epidemie dostanou i pracovníci v nezdravotnických profesích a v sociálních službách. Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 8. března 2021 schválila i dva nové podpůrné programy pro podnikatele postižené dopady koronavirové krize v roce 2021. Navýšen bude i objem peněz na program Antivirus.

Zdravotnickým pracovníkům zaměstnaným u poskytovatelů lůžkové péče bude prostřednictvím dotačního programu Ministerstva zdravotnictví vyplacena odměna až 75 000 korun, a to v závislosti na počtu skutečně odpracovaných hodin za období od 1. října 2020 do 28. února 2021 na pracovišti poskytovatele, maximálně však do výše úvazku. Na rozdíl od jarních odměn tentokrát bude možné vykázat všechny odpracované hodiny do úvazku 1,0 i zdravotníkům s kratším úvazkem, kteří z důvodu zajištění péče v nemocnicích byli nuceni pracovat nad jejich úvazek ve smlouvě. Nezdravotničtí zaměstnanci v těchto zařízeních dostanou v případě odpracování celého pracovního úvazku odměnu 30 000 korun. Vláda na tyto odměny vyhradila ze státního rozpočtu 12,2 miliardy korun a odměny by zaměstnanci měli dostat v dubnové výplatě. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Mimořádné odměny dostanou i zaměstnanci v sociálních službách. Výše jejich mimořádné odměny bude závislá na výši pracovního úvazku a počtu skutečně odpracovaných hodin a náročnosti práce. Pracovníci u zřizovatelů I. kategorie v přímé péči a zdravotní personál budou mít v přímé péči nárok až na 50 000 korun, ostatní zaměstnanci 30 000 korun, ve II. kategorii pro ostatní služby to bude 25 000 korun pro zaměstnance v přímé péči a 15 000 korun pro ostatní. Ministerstvo práce a sociálních věcí vypíše i dotační titul na mimořádné odměny ve výši 25 000 korun pro sociální pracovníky obecních a krajských úřadů a pro zaměstnance v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Na tyto odměny vláda uvolnila nad rámec finančních možností MPSV dalších pět miliard korun. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda odsouhlasila také dva nové dotační programy na pomoc podnikatelům postiženým dopady vládních protiepidemických opatření a koronavirové krize obecně. Oba jsou alternativou současných covidových programů s výjimkou Antiviru a Covid – Nájemné. Mají za cíl zjednodušit dosavadní systém podpor a podnikatelům nabídnout možnost výběru té formy, která pro ně bude výhodnější.

První program Covid 2021 bude dotací na provozní náklady ve výši až 500 korun na den za každého zaměstnance v pracovním poměru včetně spolupracujících osob a jednatelů se smlouvou o výkonu funkce jednatele. Podmínkou pro přiznání podpory je alespoň padesátiprocentní pokles tržeb za rozhodné období oproti srovnávacímu období, což je pro první výzvu 1. leden až 28. únor 2021 v porovnání se stejnými měsíci roku 2019 nebo 2020. mezi dalšími podmínkami pro přiznání dotace například je, že žadatel nebyl ke dni 31. 12. 2019 podnikem v obtížích. Na tento program bylo vládou vyčleněno 6 miliard korun.

Alternativou pro podnikatele bude program Covid – Nepokryté náklady. O pomoc z tohoto programu si budou moci zažádat ti podnikatelé, pro které nebude program Covid 2021 výhodný, či ty subjekty, které doposud nemohly získat odpovídající podporu, protože neprovozují svou činnost v provozovně na základě nájemní smlouvy či nemají zaměstnance. I tento program je založen na podmínce poklesu obratu nejméně o 50 procent za rozhodné období (leden a únor 2021) ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 a zároveň na podmínce, že se podnikatelský subjekt nachází za rozhodné období ve ztrátě. Dotace ve výši 60 procent nepokrytých fixních nákladů, maximálně 40 milionů korun, má těmto podnikatelům pomoci s úhradou části nákladů či výdajů, které nejsou pokryty výnosy nebo příjmy. Také na tento program bude připraveno až šest miliard korun.

Dalších osm miliard korun přidá vláda na pokrytí nákladů cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus v letošním roce. Důvodem navýšení alokace je skutečnost, že vláda 22. února rozhodla o prodloužení programu Antivirus do 30. dubna, s čímž původní schválený rozpočet programu nepočítal. Dosud měl program Antivirus k dispozici 12 miliard korun, po jeho prodloužení odhadlo Ministerstvo práce a sociálních věcí možné náklady až na 20 miliard korun.

Vláda také pověřila vicepremiérku a ministryni financí, aby vydala rozhodnutí, kterým se prodlouží prominutí daně z přidané hodnoty při prodeji filtračních polomasek a respirátorů třídy minimálně FFP2 a dalších typů respirátorů bez výdechového ventilu. Odpuštění DPH zatím platilo do 3. dubna, ministryně financí ho generálním pardonem prodlouží až do 3. června a nově se bude vztahovat i na filtry a další příslušenství.

Ministerstvo financí současně také prodlouží možnost podat daňové přiznání. Pro daňové subjekty, které mají povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období 2020 do 1. dubna, se termín bez pokut a úroku z prodlení posouvá na 3. května, u subjektů, které mají podávat daňové přiznání v prodloužené lhůtě do 3. května, se posouvá do 1. června. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda schválila také úhradu převozů pacientů mezi Českou republikou a dalšími evropskými státy z prostředků státního rozpočtu. Jedná se o případy, kdy by byli pacienti s nemocí covid-19 kvůli kapacitním problémům českých nemocnic na základě dohody se zahraniční stranou převezeni do zdravotnického zařízení mimo ČR. Pokud by takovému českému pacientovi v důsledku legislativy platné v zemi, kam byl převezen, vznikla povinnost uhradit spoluúčast, stát ji uhradí za něj. Výplatu případných finančních náhrad za tyto případy dostalo na starost Ministerstvo zdravotnictví, o refundaci výdajů za převozu může následně požádat Evropskou komisi.

Vláda se zabývala také plánem na postupné zavedení plošného testování žáků, studentů a zaměstnanců ve školách a školských zařízeních. S testováním by se mělo začít tak, jak se budou postupně v závislosti na epidemické situaci vracet k prezenční výuce jednotlivé ročníky škol. Ministři rozhodli, že pro účely testování ve školách vyčlení ze státních hmotných rezerv 7 654 450 kusů testovacích sad vhodných k samotestování. Testy zajistí Správa státních hmotných rezerv, a to z převodu z Ministerstva vnitra ve výši 2 654 450 sad a zbytek nákupem formou veřejné zakázky s využitím všech možností zákona o zadávání veřejných zakázek.

Vláda souhlasila i s vydáním dvou nových mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, která reagují na výskyt nových, nebezpečnějších mutací koronaviru na českém území – britské, brazilské a jihoafrické. Pokud laboratoře budou mít podezření, že testovaný vzorek může být některou z těchto mutací, budou mít nově povinnost nahlásit tuto skutečnost do Informačního systému infekčních nemocí a na výzvu Státního zdravotního ústavu odeslat vzorek ke konfirmačnímu vyšetření v Národní referenční laboratoři pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. Pacienti, u nichž se pak prokáže nákaza jihoafrickou mutací nebo rizikový kontakt s takto nakaženou osobou, budou muset nejdříve po 14 dnech od pozitivního testu či od posledního kontaktu absolvovat ještě jeden PCR test s negativním výsledkem.

Vláda na pondělním jednání projednala a schválila také několik kontrolních nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu, podpořila poslanecký návrh novel zákonů odsouvajících zavedení tzv. chráněného účtu a účinnost pravidla o zákazu provádění výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a pravidla, že se zákaz nakládat s peněžními prostředky na účtu povinného postiženého výkonem rozhodnutí nevztahuje na částku do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce. Přijala i čtyři koncepční dokumenty – Dopravní politiku ČR pro období 2021–2027 s výhledem do roku 2050, Vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce ČR, Strategii podpory malých a středních podniků v České republice pro období 2021–2027 a Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030.

Rozhodla také na návrh ministra zdravotnictví o odvolání MUDr. Jarmily Rážové, Ph.D. ze služebního místa hlavního hygienika, a to ke dni 14. března 2021. Od 15. března bude pověřena zastupováním hlavního hygienika MUDr. Pavla Svrčinová, Ph.D., a to do doby jmenování nového hlavního hygienika.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-8-brezna-2021-187166/.

Finalizují přípravy Národního plánu obnovy

Pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které předsedá premiér Andrej Babiš, proběhlo 5. března 2021 opět formou videokonference. Členové RVVI projednávali zejména stav příprav hospodářské strategie (Národní plán obnovy) a východiska přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 2022 pro oblast VaVaI.

Hlavním bodem druhého letošního zasedání RVVI byly aktuální informace o podpoře vědy a výzkumu v rámci Národního plánu obnovy. Vicepremiér Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou Rady, zdůraznil v úvodu jednání, že v současné fázi návrhu alokace prostředků národního fondu pro vědu žádné zásadní změny nenastávají.

Příprava Národního plánu obnovy je v závěrečné fázi. Finanční prostředky, které budou z tohoto zdroje využitelné na výzkum, vývoj a inovace, jsou s velkou pravděpodobností definitivně zafixovány ve výši 12,5 mld. Kč. Pokračují nicméně stále jednání s Evropskou komisí s cílem je uzavřít a předložit finální návrh plánu k projednání vládě tak, aby Česká republika splnila termín předložení Komisi do konce dubna,“ potvrdila k tématu náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková, pověřená vedením vyjednávacího týmu na půdě Evropské komise.

Rada pokračovala jednáním o východiscích přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace na rok 2022, přičemž upozornila, že výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na rok 2022 nekryjí aktuální potřeby, kapacity a závazky systému VaVaI. Současně bylo dohodnuto, že vicepremiér Karel Havlíček bude o této skutečnosti informovat příslušné členy vlády.

V pravidelné rozpravě k Implementaci Metodiky hodnocení 2017+ členové Rady schválili materiál „Vypořádání námitek výzkumných organizací k hodnocení výsledků v Modulu 1 při hodnocení H19“. Jedná se o výsledky škálování po 3 letech implementace schválené u většiny poskytovatelů.

Rada dále mj. schválila plán činnosti RVVI na letošní rok a teze nadlimitní veřejné zakázky Koncepční a analytická podpora Rady pro výzkum, vývoj a inovace. 

Rada byla rovněž informována o přípravě ustavení právnické osoby ELI-ERIC – evropské výzkumné infrastruktury – s plánovaným sídlem v Dolních Břežanech. Českou republiku má v této právnické osobě společně reprezentovat MŠMT a Akademie věd ČR.

Na počátku jednání přivítal první místopředseda Pavel Baran nového člena Rady, kterým se na základě usnesení vlády ze dne 8. února 2021 stal prof. Václav Hořejší. „Těším se, že budu moci přispět k podpoře návrhů Rady ve prospěch české vědy. Mojí prioritou je podpora kvalitního základního výzkumu, jehož význam bývá někdy (a možná i některými členy RVVI) podceňován,“ vyjádřil Václav Hořejší ke svému působení v poradním a odborném orgánu vlády.

  • Zdroj: Vláda ČR
 

Bez zapojení všech nelze účinně čelit pandemii!

Výzva ITI – zastřešující platformy pro divadlo, tanec a nový cirkus k současné situaci

Praha 3. 3. 2021: Se znepokojením sledujeme, jak se vývoj epidemie stávajícími opatřeními nedaří brzdit. Stát dosud z omezení vyjmul průmysl, a to na úkor ostatních oblastí, kde je zásadně omezen běžný život. Kultura je v krizovém stavu již celý rok. Přesto své pracovníky již řadu měsíců testuje, pracuje v ochranných pomůckách, díky tomu není zdrojem nákazy a udržuje svou kontinuální činnost. Apelujeme na dodržování stejných pravidel pro všechny rizikové oblasti, včetně průmyslu a veřejné správy, bez ohledu na dílčí ekonomické ztráty. Apelujeme zároveň na bezpečný návrat kultury do života společnosti.

Hodnoty, které vytváří kulturní sektor, jsou postaveny na kreativitě a talentu, zaměstnáváme desetitisíce lidí a do státního rozpočtu ročně přispíváme miliardami korun. Svou činností pomáháme formovat společnost, přinášíme impulzy, iniciujeme dialog, stimulujeme kritické myšlení, vzděláváme, kultivujeme prostředí, upozorňujeme na rizika a hlavně nabízíme smysluplnou a účinnou obranu proti sociopatologickým jevům ve společnosti.

Přistoupili jsme na omezení našeho ústavního práva na kulturu a vzdělání daného Listinou základních práv a svobod. Nemůžeme posílat děti do školy ani navštívit rodiče, pokud nejsou v ohrožení života, nemůžeme svobodně trávit volný čas. To však nadále není možné, aniž by stejná opatření platila v ostatních odvětvích. Kultura, školství a služby vůbec jsou nastavenými pravidly omezeny nejvíce, dlouhodobý dopad těchto omezení může být pro celou společnost devastující.

Žádáme o vytvoření pravidel pro kulturu, školství, volný čas a rodinný život. Je třeba myslet na kvalitu života a nastavit rovné podmínky pro všechny. Nedůslednost maří efekty dalších opatření, která mají negativní jak ekonomický, tak sociální dopad na životy rodin, běžných občanů a firem.

Nechceme dále přihlížet dělení naší společnosti na ty, co mohou, a na ty, co nemohou. Pravidla musí platit pro všechny.

V době, kdy nevíme přesně, jak se bude pandemická situace vyvíjet, je nutné systémově a v návaznosti na všeobecná omezení začít plánovat otevírání našich aktivit a objektů veřejnosti. Kulturu nelze otevřít ze dne na den, plán musíme znát týdny či měsíce dopředu. Naše práce pak pomůže společnosti se postupně zotavit z covidového a postcovidového marasmu.

Jen díky solidárnosti ve společnosti a zapojení všech lze pandemii čelit. Chování každého z nás dnes více než kdy jindy ovlivňuje budoucnost ostatních.

Yvona Kreuzmannová, prezidentka českého střediska ITI
Marta Smolíková, Adriana Světlíková a Jakub Vedral, prezidium českého střediska ITI

Asociace českých divadelních kritiků (české středisko Mezinárodní asociace divadelních kritiků AICT) zastoupená v Radě ITI Karlem Králem
Asociace nezávislých divadel zastoupená v Radě ITI Štěpánem Kubištou
Asociace profesionálních divadel ČR zastoupená v Radě ITI Evou Kejkrtovou Měřičkovou
Asociace tanečních umělců ČR zastoupená v Radě ITI Lindou Svidró
ASSITEJ (české středisko Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež) zastoupená v Radě ITI Dagmar Bednárikovou
Cirqueon zastoupený v Radě ITI Eliškou Jevičovou
ČOSDAT (Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků) zastoupená v Radě ITI Františkem Fabiánem
Divadelní fakulta JAMU zastoupená v Radě ITI Blankou Chládkovou
Herecká asociace zastoupená v Radě ITI Ondřejem Kepkou
Jednota hudebního divadla zastoupená v Radě ITI Radmilou Hrdinovou
SIBMAS (české středisko Mezinárodní organizace divadelních knihoven a muzeí) zastoupená v Radě ITI Sylvou Pracnou
UNIMA (české středisko Mezinárodní unie loutkářů) zastoupená v Radě ITI Stanislavem Doubravou
Vize tance zastoupená v Radě ITI Marií Kinsky

Řešení sporu Boeing-Airbus na dobré cestě

5. března došlo k dohodě  mezi administrativou EU a USA a na 4 měsíce byla pozastavena cla na letadla, jejich části a ostatní výrobky, uvalená vzájemně na základě rozhodnutí WTO v paralelně běžících sporech o nedovolenou podporu leteckým výrobcům.

„Je to první důležitý krok na cestě k dlouhodobému řešení problému, který kalí tak důležité vztahy mezi EU a Spojenými státy. Toto rozhodnutí uvítají firmy na obou stranách, neboť jim v této nelehké době ubude alespoň jedna z významných překážek vzájemného obchodu. Věřím, že obě strany dosáhnou trvalého řešení tohoto problému a odstartují tak novou etapu vzájemných vztahů Evropské Unie a Spojených států amerických, založenou na respektu, pravidlech a společných hodnotách,“ uvedl ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR Lukáš Martin.

Fára Pavel
kategorie Obchodní politika

SP ČR nesouhlasí s návrhem tzv. úřední maturity

Svaz průmyslu a dopravy ČR zásadně nesouhlasí s návrhem na tzv. úřední maturitu. Přestože chápeme složitost současné situace, zavedení úřední maturity nepodporujeme, protože by mohla diskriminovat letošní držitele maturity oproti maturantům z jiných ročníků.

„Úřední maturitu by totiž někteří zaměstnavatelé nemuseli uznávat jako plnohodnotnou. Není pravda, že zaměstnavatelé maturitu nevyžadují. Maturita je pro ně úřední celostátně platné ověření dosažených znalostí, protože váha známek i kvalita výuky na jednotlivých školách se liší. Firmy vždy posuzují nejvyšší dosažené vzdělání, v případě nejasností s letošní maturitou by tak mohly absolventům nasadit platové tarify jako pro absolventy základního vzdělání,“ upozorňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Existuje také mnoho oblastí, kde zákon maturitu vyžaduje. Týká se to hlavně bezpečnosti provozu, například u elektro specializací. Zaměstnavatel, který by pustil na elektrické zařízení někoho, kdo není dostatečně certifikovaný a trénovaný, by se tak dopouštěl obecného ohrožení.

„Samotným žákům by pak úřednická maturita jen ublížila. Spousta studentů, kteří se intenzivně připravují, by se cítili poškozeni. Od začátku pandemie navíc udělaly školy velký posun v digitalizaci. Pro zvládnutí maturit proto podle nás stačí návrh, s jakým přišlo ministerstvo školství. Tedy aby se prodloužil čas u didaktických testů, upravil harmonogram maturit a praktické zkoušky se posunuly až do srpna. Schůdnou možností podle nás také je, aby žáci, kteří se na květnovou maturitu necítí, získali osvědčení o absolvování středního vzdělávání v daném oboru a měli možnost si maturitu bez dalších podmínek dodělat do 5 let,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Návrh na zavedení úřední maturity s námi nikdo nekonzultoval. Je to přitom tak zásadní rozhodnutí, že by se k němu měly vyjádřit i zaměstnavatelské svazy. Takzvaná úřední maturita je úplně nová věc, proto ji chceme nejprve probrat na tripartitě,“ dodává Milena Jabůrková.

kategorie Tiskové zprávy

Vláda uložila pracovní povinnost žákům a studentům zdravotnických škol, testování bude povinné i pro zaměstnance ve veřejném sektoru

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 5. března 2021.
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 5. března 2021.
Od pondělí 8. března je uložena pracovní povinnost i žákům a studentům lékařských fakult a zdravotnických škol, kteří dovršili 18 let. Krizové opatření, které umožní hejtmanům a pražskému primátorovi využít je pro práci ve zdravotnických zařízeních, schválila vláda na mimořádném jednání v pátek 5. března 2021. Současně kabinet rozhodl rovněž o zahájení povinného plošného testování zaměstnanců veřejných zaměstnavatelů.

Pracovní povinnost se od pondělí 8. března bude týkat žáků a studentů čtvrtého a pátého ročníku prezenčního studia všeobecného lékařství na lékařských fakultách veřejných vysokých škol; všech ročníků, s výjimkou posledního, denní nebo prezenční formy bakalářských a pětiletých magisterských studijních programů na vysoké škole nebo oborů vzdělání na vyšší odborné škole, třetích a čtvrtých ročníků denního studia na střední zdravotnické škole připravujících se na nelékařské zdravotnické povolání podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních a bakalářského nebo pětiletého magisterského programu jednooborové psychologie, s výjimkou posledního i všech ročníků prezenční formy zdravotnických magisterských studijních programů navazujících na zdravotnický bakalářský program a magisterského programu jednooborové psychologie navazujícího na bakalářský program. Výjimku budou mít pouze studenti, kteří prokáží, že už pracují pro poskytovatele zdravotních služeb, který poskytuje akutní lůžkovou péči pacientům s nemocí covid-19.

Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, jehož vydání vláda odsouhlasila, bude od 10. března zahájeno povinné testování zaměstnanců také ve veřejném sektoru. Od středy 17. března nebudou smět být na pracoviště vpuštěni neotestovaní zaměstnanci státních úřadů a institucí, územních samosprávných celků a jimi zřizovaných či založených firem, veřejných vysokých škol, služebních úřadů, bezpečnostních sborů a ozbrojených složek státu. Povinnost se týká zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň 50 osob. Ti, kteří zaměstnávají méně než 50 osob, mohou o zavedení testování rozhodnout. Povinnost se zatím nebude týkat škol a školských zařízení podle školského zákona a také všech zaměstnanců pracujících na home office.

Kabinet řešil také možnosti dalšího rozšíření home office v rámci úsilí o maximální snižování mobility občanů. „Diskutovali jsme o tom se všemi ministry a konstatujeme, že se naše rezorty home office snaží maximálně využít. To znamená, že přítomnost podle jednotlivých ministrů je 15 až 20 procent zaměstnanců na pracovištích. To je samozřejmě důležité. Vláda mě pověřila, abych vyzval všechny zaměstnavatelské svazy, aby udělaly maximum pro to, aby jejich zaměstnanci home office využívali,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

Vláda projednala také několik dílčích změn v mimořádných opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Zásadní změnou je výjimka z povinnosti pravidelného testování pro všechny zaměstnance a další osoby (například klienty v sociálních službách), kteří v posledních 90 dnech prokazatelně prodělali covid-19 nebo byli kompletně naočkováni. Naopak povinnost projít povinným testem v posledních sedmi dnech před vstupem na pracoviště se bude od úterý 9. března týkat i agenturních pracovníků a dalších osob, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci. Zaměstnavatelé, kteří zajišťují pro své zaměstnance antigenní samotesty, budou mít ke stejnému datu povinnost vést evidenci provedených testů u zaměstnanců.

Vláda v souvislosti se zahájením plošného testování ve veřejném sektoru také rozhodla, že ze státních zásob Ministerstva vnitra uvolní milion testů pro potřeby organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací.

Výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-5–brezna-2021-187115/.

Povinné testování by se mělo rozšířit i na malé podniky a úřady, uvedl vicepremiér Karel Havlíček

Povinné testování zaměstnanců by mělo platit i pro malé podniky do 50 pracovníků a malé úřady, klíčové bude fungování testování v následujících dnech, uvedl v Otázkách Václava Moravce České televize vicepremiér, ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Začít by mohlo od přespříštího týdne.

„Naší ambicí je, aby se všichni zaměstnanci v České republice testovali na týdenní bázi. Pokud vše půjde dobře, a v tom příštím týdnu to bude hodně zatěžkávací zkouška, protože pojedeme (v testování) tři segmenty, tedy střední firmy, velké firmy a státní zaměstnance, tak poté jsme připraveni udělat ho i pro firmy malé, ty do 50 zaměstnanců a malé úřady. Jinými slovy 4,3 milionu lidí by se testovalo na týdenní bázi,“ zdůraznil Karel Havlíček. 

Zároveň uvedl, že zatím nepočítá s větším příspěvkem na testování než dosud. Aktuálně stát v případě samotestování, prostřednictvím schválených sad, přispívá přes úlevy na zdravotním pojištění šedesát korun na test, což je, podle dalšího účastníka televizní debaty, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy asi čtyřicet procent současné ceny.

Firmy si v minulých dnech na růst cen testovacích sad už stěžovaly a jejich zdražení připustil i Karel Havlíček. Podle něho se však v momentě, kdy budou do Česka přicházet v následujících dnech miliony kusů testů, jak očekává, jejich cena sníží. Dodal, že kdyby se například příspěvek navýšil na devadesát korun, pak by to vedlo pouze ke zvýšení zisku těm, kteří testy do Česka dovážejí. V příštím týdnu by do České republiky mělo, podle Karla Havlíčka, tak přijít dalších patnáct milionů testů.

Karel Havlíček také připustil, že testování by mohlo probíhat i delší dobu než jen několik týdnů. Konkrétně minimálně do května, případně až do prázdnin.

Třetí účastní televizní besedy, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, zdůraznil, že celý systém testování má stále několik nedostatků a vad. Vyřešit by se tak například měl vztah k pracovní době. „Protože někde se stává i to, že někteří říkají udělejte si to (testování) po pracovní době. Nebo se začíná třeba vyhrožovat, když nebudeš testovat, vyhodíme tě z práce a podobně,“ přiblížil předseda ČMKOS.

„Zatím jsme nezaregistrovali problém, že by byly nějaké extrémní fronty, protože třeba velcí zaměstnavatelé jako Škodovka nebo Ocelárny Třinec, ti si to dokázali rozložit do jednotlivých dnů a zvládali to dobře,“ reagoval Karel Havlíček. Dodal ale, že pokud tam nějaký problém bude, tak se vyřeší. „Od toho je tripartita,“ zdůraznil vicepremiér.

Josef Středula doplnil, že už v této záležitosti poslala ČMKOS dotaz na ministerstvo práce a sociálních věcí, v němž požádala, aby se tomu věnovala pozornost, protože opravdu vzniká nebezpečný výkladový problém.

Karel Havlíček v diskusi také slíbil, že vláda bude v příštích dnech a týdnech vyhlašovat přijatá opatření s předstihem alespoň 24 hodin před jejich platností. Připustil, že vláda v této souvislosti udělala v minulých dnech chyby.

Povinné testování alespoň jednou týdně musely tento týden zahájit firmy. Velké nad 250 zaměstnanců měly s testováním začít ve středu, dokončit ho musejí do 12. března. Od pátku měly s testování začít i střední podniky, které mají od 50 do 249 pracovníků.

Od 10. března pak začne povinné testování i pro veřejný sektor, a to pro úřady s 50 a více pracovníky. V současnosti podle vicepremiéra je povinné testování pro přibližně tři miliony pracovníků.

Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19. Nemusejí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování nebo v posledních pěti dnech absolvovali PCR nebo antigenní test a mají o tom doklad.

Žádné rozvolňování opatření kvůli covidu po 21. březnu, do kterého vláda současná omezení nastavila, Tomáš Prouza neočekává. „Nedělejme si iluzi, že za tři týdny (od zpřísnění opatření) se něco změní. To bude trvat výrazně déle. Nepochopil jsem pana ministra (Jana) Blatného, který začal slibovat nějaké rozvolnění 21. března, bavíme se někdy o průběhu dubna nejdříve,“ uvedl Tomáš Prouza.

Podle něho tak minimálně ještě i pro část dubna budou platit víceméně stejná omezení jako dosud. „Počet lidí v nemocnicích ukazuje něco, co se dělo před třemi týdny a my se musíme dívat na počty nově nakažených, ty ale díky testování ve firmách a úřadech půjdou nahoru minimálně týden až dva. A musíme se bavit také o tom, jaká je pozitivita testů. Máme tady padesát procent PCR testů. Pokud chceme mít jistotu, že je viru v populaci málo, tak všichni epidemiologové říkají, že musí být mezi pěti až deseti procenty,“ uvedl Tomáš Prouza s tím, že i testování ve firmách musí běžet nejprve delší dobu, tedy v řádu týdnů. Jeho svaz chce tak vládě předložit návrh na postupné rozvolňování ve dvoutýdenních cyklech.

Stejný názor má i Josef Středula. „Situace se nedá předvídat, že by měla být radikálně lepší, to by musela být hodně dramatická opatření a třeba využití Velikonoc právě k tomu, abychom tam měli nějaký čas, kdy dojde k přerušení vazeb,“ uvedl s tím, že ČMKOS opět navrhl tyto svátky doplnit o další volné dny, podobně jako už navrhoval na podzim nebo v období kolem Vánoc. Rozhodnutí je ale na vládě, dodal.

Podle Tomáše Prouzy takové kroky ale měly větší smysl na podzim, teď už o tom přesvědčen není. „Pokud bude fungovat testování ve firmách, tak se z pohledu epidemiologů firmy stávají výrazně bezpečnějším prostředím, než když nechávám promíchat rodiny několik dní doma,“ vysvětlil.

Podobně to vidí i Karel Havlíček. Do Velikonoc bude ve firmách už celkově podle něho čtyřikrát protestováno. „V zásadě můžeme říci, že co zaměstnanec, to bude testován. A pak je otázka, k čemu by nám bylo to, že by šli domů, protože když je týden nebudeme testovat a stanou se pozitivní, oni v té chvíli nebudou sedět doma, ale chodit třeba po obci a budou dále vir roznášet,“ dodal. Firmy dostanou na kompenzacích tolik, co loni, uvedl Karel Havlíček

Tomáš Prouza připomněl, že je také potřeba dořešit systém firemních kompenzací. „My jsme si spočítali, že padesát šest procent firem dostalo loni méně než jednu třetinu nákladů a deset procent firem vůbec nic,“ přiblížil s tím, že podniky potřebují především mít garanci, že systém bude fungovat dlouhodobě, podobně jako testování. „Nebavíme se o programu na měsíc nebo na dva. A musíme slyšet, co vláda udělá s firmami, které v roce 2020 propadly sítem a nedostaly vůbec nic,“ zdůraznil.

Karel Havlíček uvedl, že firmy mohou počítat přibližně se stejnou výší podpor jako v loňském roce. Kdy do podniků přišlo 210 miliard korun a přibližně polovina šla přímou podporou a polovina nepřímou. „Totéž se plánuje i nyní. Tedy je to plus minus miliarda za den. Ale znova říkám, je v tom i nepřímá podpora, to znamená odpuštění daní, odklady, případně záruční schémata,“ upřesnil Havlíček. Zároveň doplnil, že co se týká aktuálních podpor, v zásadě podniky v této době na nic čekat nemusí. „Antivirus jede stále dále jako jeden pilíř (podpory). Druhý pilíř je kompenzační bonus, který jsme zdvojnásobili, a to z 500 korun na tisíc denně, tedy je to třicet tisíc korun měsíčně pro živnostníka, ten pokračuje rovněž dál. A nyní doděláváme ještě dva programy,“ konkretizoval.

Jeden z nich bude navazovat na Covid – uzavřené provozovny a, podle Karla Havlíčka, bude spuštěn až doběhne stávající. „A čtvrtý, to je ten záchytný, my mu říkáme program Covid – nepokryté náklady, který jsme si do značné míry vyjednávali v posledních týdnech, a ten bude rovněž zpětně a bude tak, že bude pokrývat část nákladů, respektive část ztráty. A tam se blížíme do finále,“ uvedl Karel Havlíček s tím, že návrhy chce v pondělí předložit vládě.

Na druhé straně doplnil, že se stále vedou jednání, zda pro vstup do tohoto kompenzačního programu bude rozhodující pokles tržeb větší než čtyřicet nebo padesát procent. Každopádně by pro porovnání tohoto propadu mělo jít o srovnání prvního kvartálu 2021 vůči kvartálu 2019, zdůraznil Tomáš Prouza. „Ale větší díra je v tom, že evropská pravidla umožňují kompenzovat až sedmdesát procent fixních nákladů klasickým firmám a až devadesát procent fixních nákladů nejmenším firmičkám. A tady se zatím bavíme o šedesáti procentech v lepším případě a nevidím důvod, proč mají mít české firmy horší podmínky než jinde v Evropě,“ zdůraznil.

Podle Karla Havlíčka je ale důvod jasný. „Protože na to prostě nebudeme mít. My dnes dáváme na mzdy, tedy na Antivirus, kompenzační bonus, který nás bude stát deset miliard korun měsíčně, přičemž OSVČ už dostaly skoro osmdesát miliard. A jestli dnes říkáme, protože tyhle programy se netýkají pouze uzavřených provozoven nebo jejich dodavatelů, ale týkají se úplně všech firem v Česku, tak jestliže bychom v tuto chvíli začali takto masivně kompenzovat všem, kteří mají propad meziroční ‚jenom‘ třicet procent, tak tam dostáváme skoro všechny firmy a neufinancujeme to,“ uvedl.

Zároveň ale dodal, že ani tak firmy nebudou tratit, protože kompenzace jim zajištuje od března pandemický zákon. Pokud tak například firma bude mít škodu milion, polovinu z ní dostane v rámci kompenzačních programů a zbývajících nepokrytých půl milionu korun si bude moci nárokovat v rámci pandemického zákona, doplnil Karel Havlíček.

  • Zdroj: Česká televize

Příběhy firem, které pomáhají zastavit šíření epidemie

Firmy v České republice jsou zodpovědné a aktivně pomáhají zastavit šíření nemoci Covid-19. Už vloni na jaře po vypuknutí pandemie tuzemské podniky přijaly řadu bezpečnostních opatření, mnohdy i nad rámec vládních nařízení. Na rozdíl od vlády průmyslové firmy nezaspaly ani v létě a většinu opatření dodržovaly po celý rok. V posledních dnech a týdnech, kdy je epidemiologická situace v Česku kritická, navíc firmy hygienická opatření ve svých provozech ještě zesílily. Ještě před vyhlášením povinného testování začaly zaměstnance ve svých podnicích ve velkém testovat, používají roušky nebo další ochranné pomůcky. Svaz průmyslu a dopravy pro vás teď přináší příběhy několika firem, které příkladně bojují proti šíření nemoci Covid-19.

BAEST Machines & Structures, a. s. začali s testováním zaměstnanců ještě před zahájením povinného testování ve firmách. Pravidelného testování se navíc zcela dobrovolně zúčastnili všichni pracovníci firmy. Díky tomu tak společnost drží šíření nákazy ve svém provozu pod kontrolou.

Hrdinům první linie pomáhá Coca-Cola HBC. Lékařům, zdravotníkům, záchranářům, dobrovolnickým spolkům, ale i pokladním a kurýrům ze všech koutů Česka a Slovenska společnost věnovala už více než 2 miliony lahví nápojů. Nápojové automaty ve vybraných obchodních centrech přeměnila na rouškomaty, své klíčové zaměstnance firma umístila na home office.

Temelin testovani 2021Ve společnosti ČEZ zaměstnance testovali ještě před zavedením povinného testování ve firmách. Jen za únor provedli zdravotníci v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany celkově tři tisíce testů. Na preventivní testy chodí vedle zaměstnanců elektráren i pracovníci jejich dodavatelů. V Temelíně zaměstnance plošně testují od února, v Dukovanech přistoupil ČEZ k masivnímu testování už v závěru loňského roku.

Doosan Škoda Power pravidelně desinfikují firemní prostory, interně trasují. Zaměstnancům poskytují roušky a respirátory i pro využití mimo společnost.

Společnost Heimstaden v rámci prevence testuje zaměstnance na Covid-19 již od počátku ledna. Za roušky firma utratila už přes 2 miliony korun a díky obezřetnosti zaměstnanců a důsledným interním opatřením drží nákazu ve firmě pod kontrolou. Před nemocí navíc chrání i své současné a potenciální klienty. Veškeré záležitosti s nimi řeší online a nabízí i bezkontaktní prohlídky a předání bytů.

LIKO-S zaměstnancům před vstupem na pracoviště například dlouhodobě měří teplotu. Zaměstnanci se také nesmějí pohybovat mezi jednotlivými provozy, aby neohrozili své kolegy. Všechny kancelářské provozy navíc firma rozdělila tak, aby měl každý pracovník svůj bezpečný prostor.

V papírnách Mondi Štětí zavedli mimo jiné bezkontaktní předávání směn či plexiskla mezi pracovními místy. Od srpna 2020 provozují vlastní testovací centrum pro zaměstnance i obyvatele regionu. Nyní už se připravují i na registraci očkovacího centra.

Spolana testovani 2021Orlen Unipetrol své zaměstnance průběžně testuje již několik měsíců. Protože provozy v Kralupech nad Vltavou, Neratovicích nebo v Pardubicích fungují nepřetržitě, testuje firma pracovníky i na nočních směnách. Ve svých výrobních závodech navíc už začátkem podzimu společnost preventivně uzavřela všechny jídelny. Místo nich zaměstnanci dostávají jídlo z výdejních okének.

Seznam.cz testuje zaměstnance na své pražské centrále už tři týdny. Pracovníky testují každý všední den v dopoledních hodinách, dvakrát týdně navíc umožňují otestovat i jejich rodinné příslušníky. Zaměstnancům, kteří docházejí do kanceláří, nabízí na každý den dva respirátory, dezinfekci nebo vitamíny.

dodrzuj rozestup 2021Většina zaměstnanců T-Mobile pracuje už od počátku pandemie v režimu home office. Z domova pracují od loňského jara dokonce i zaměstnanci call center. Techniky pracující v terénu a zaměstnance na prodejnách firma vybavila respirátory a pravidelně je každý týden testuje. Společnost navíc k zodpovědnému chování nabádá i své zákazníky a snaží se s nimi co největší množství záležitostí řešit online.

Uvedené příběhy jsou jen hrstkou z těch, které tuzemské firmy ve svých provozech každý den prožívají ve snaze zabránit šíření nemoci Covid-19. Pokud byste mezi nimi rádi viděli i svou firmu, pošlete nám své zkušenosti s hygienickými opatřeními ve vašem podniku na adresu: spcr@spcr.cz. Rádi se o váš příběh a pozitivní zkušenost s ostatními podělíme.

kategorie Z členské základny

Q&A: Testování na Covid-19 ve firmách

Řešíte, jak zajistit testování zaměstnanců na Covid-19?  Podívejte se na nejčastější otázky a odpovědi nebo si přečtěte náš manuál k testování.

TESTOVÁNÍ

Kterých firem se testování týká a od kdy musí začít testovat?
Povinné testování ve firmách nad 249 zaměstnanců platí od středy 3. března 2021, a to s frekvencí alespoň jedenkrát za týden. Do 12. března musí být otestováni všichni zaměstnanci těchto firem.

Od pátku 5. března platí povinné testování pro firmy s 50 až 249 zaměstnanci. Zaměstnanci těchto firem musí být otestováni do 15. března 2021, a to s frekvencí alespoň jedenkrát za týden.

Povinnost podstoupit testování se nevztahuje na zaměstnance, kteří vykonávají práci mimo pracoviště zaměstnavatele (z domova), tzn. nejsou vůbec přítomni na pracovišti zaměstnavatele. Testovat není povinné ani zaměstnance, kteří prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u nich doba izolace, nejeví žádné příznaky, a od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 90 dní.

Jakým způsobem můžeme testování provádět?
Od 1. března 2021 máte celkem už 5 možností:

  1. Pro testování ve firmě můžete využít vašeho závodního lékaře nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb.
  2. Testovat přímo ve firmě můžete i na základě smlouvy s externím poskytovatelem zdravotních služeb.
  3. Testovat zaměstnance můžete ve státem a zdravotními pojišťovnami garantované síti odběrových center, odběrových míst a antigenních odběrových center.
  4. Testovat zaměstnance můžete v ordinacích dalších poskytovatelů zdravotních služeb provádějících testování. Stejně jako u předchozích třech případů je toto antigenní testování hrazené zdravotními pojišťovnami, a to každé 3 dny.
  5. Souběžně s výše uvedenými možnostmi můžete testovat i pomocí samotestování přímo ve firmě.

Můžeme k samotestování použít jakékoliv testy?
Musíte použít pouze certifikované testy se schváleným prodejem na území ČR. Testy, které mají výjimku od ministerstva zdravotnictví, mohou být používány i laiky/veřejností. Všechny ostatní testy (certifikované testy se schváleným prodejem na území ČR) mohou být používány pouze profesionálním zdravotníkem. Laik je legálně použít nesmí. Pokud byste chtěli na samotestování využít příspěvek od státu, musíte si antigenní testy pro samotestování koupit pouze od schválených dodavatelů, jejichž seznam průběžně aktualizuje na svém webu ministerstvo zdravotnictví. Pokud byste chtěli testovat na vlastní náklady, můžete si antigenní testy pořídit i od jiných dodavatelů (postupujte dle návodu k použití). Na takové testy ale není možné čerpat státní příspěvek. 

Pokud máme více poboček s různým počtem zaměstnanců, kde máme testovat?
Do podmínky minimálně 50 zaměstnanců se počítají všichni zaměstnanci ve všech pobočkách. Pokud má firma v jedné pobočce 20 zaměstnanců a v druhé 35, má povinnost je testovat.

Musí zaměstnanci podstupovat testování přímo na centrále firmy, pokud máme více poboček nebo pracují v terénu?
Zaměstnanci z regionálních poboček nemusí jezdit za testy do centrály firmy např. na druhém konci republiky, ale mohou se nechat otestovat sami v libovolném odběrovém místě či samotestem doma.

Jak se zachovat, pokud má zaměstnanec pozitivní výsledek testu?
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č.j.: MZDR 47828/2020-15/MIN/KAN (ze dne 1. března 2021) zaměstnancům nařizuje v případě, že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele, opustit pracoviště do místa svého aktuálního bydliště a informovat svého praktického lékaře, pokud jeho zaměstnavatel nestanovil, že má uvědomit podnikového lékaře zaměstnavatele. (Není-li zaměstnanec schopen informovat svého nebo podnikového lékaře, musí informovat jiného poskytovatele zdravotních služeb nebo orgány hygieny.)

Poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví, kteří byli uvědoměni o pozitivním výsledku testu, jsou povinni zaměstnanci bezodkladně vystavit žádanku na konfirmační PCR test. Zaměstnanec je povinen tento test podstoupit.

  • a) Potvrdí-li konfirmační PCR test předchozí pozitivní výsledek, zaměstnanci je nařízena izolace (tj. karanténa ve smyslu § 191 zákoníku práce, která je důležitou osobní překážkou v práci a půjde tak o omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci s náhradou mzdy/platu podle § 192 až 194 zákoníku práce; to neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené).
  • b) Je-li konfirmační PCR test negativní, zaměstnanec se může vrátit na pracoviště.

Doba mezi pozitivním výsledkem antigenního testu prováděného laickou osobou (samotestování) a konfirmačním PCR testem je jinou překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, který má povinnost nepřipustit na pracovišti přítomnost zaměstnance, který nemá negativní test. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. To neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené či změně harmonogramu rozvržení směn..

LEGISLATIVA

Na základě čeho je nařízeno povinné testování?
Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon), nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS.

Podrobněji § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb:

  • m) příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19,
    a v následujícím odstavci 3 je uvedeno:
  • (3) Osoby, na něž se mimořádné opatření vztahuje, jsou povinny se jím řídit. To se týká zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Co když zaměstnanec odmítne testování?
Zaměstnavatel neotestovanému zaměstnanci neumožní vstup na pracoviště. Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout na výkonu práce z domova, čerpání dovolené, na poskytnutí neplaceného volna, případně změně harmonogramu rozvržení směn. Nedojde-li k dohodě, lze se klonit k závěru, že půjde o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance podle § 199 odst. 1 zákoníku práce, za kterou zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy/platu (zaměstnavatel může náhradu poskytnout pouze na základě vlastního uvážení nad rámec zákona). K závěru, že se jedná o omluvené pracovní volno, se lze uchýlit mj. z důvodu, že při testování dochází k zásahu do tělesné integrity zaměstnance. Je však třeba upozornit, že zaměstnanci hrozí finanční sankce podle zákona č. 94/2021 Sb. (pandemický zákon).

Povinnost podstoupit testování na výzvu zaměstnavatele je zaměstnanci jednoznačně stanovena mimořádným opatřením (čl. III.). Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, jakožto opatření obecné povahy, lze podřadit pod ostatní předpisy, které jsou zaměstnanci povinni dodržovat, byli-li s nimi zaměstnavatelem řádně seznámeni ve smyslu § 301 písm. c) zákoníku práce (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. PL. ÚS 8/20).

Platí při testování nějaké povinnosti pro zaměstnavatele vyplývající z ochrany osobních údajů?
Úřad pro ochranu osobních údajů poskytl své vyjádření k aktuální povinnosti testovat zaměstnance na přítomnost nákazy COVID-19. Ta je zaměstnavatelům nařízena novým mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Zaměstnavatelé při plnění uložené povinnosti provádět testování zaměstnanců na přítomnost nákazy SARS-CoV-2 zpracovávají osobní údaje ke splnění právní povinnosti, která se na ně vztahuje dle obecného nařízení.

Při testování zaměstnanců je zpracovávána i zvláštní kategorie osobních údajů vypovídajících o zdravotním stavu, z důvodu veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví dle obecného nařízení. Samotné záznamy o provedení testů u jednotlivých zaměstnanců je možno využívat pouze v přímé souvislosti s plněním povinností uložených mimořádným opatřením. Vlastní záznamy o provedení testů u zaměstnanců mohou obsahovat pouze základní identifikační údaje zaměstnance, údaje o přesném čase provedení testu a výsledek testu na nákazu SARS-CoV-2.

Stejné omezení rozsahu pouze na nezbytné osobní údaje platí i pro případné dokumenty prokazující výjimku z povinného testování daného zaměstnance. Doba uchování evidence provedených testů zaměstnanců nebyla v tomto opatření stanovena. Lze dovodit, že zaměstnavatelé mají povinnost vést evidenci provedených testů zaměstnanců nejméně do zrušení mimořádného opatření k provádění povinného testování zaměstnanců a do vypořádání finančních nároků, které jim mohou testováním vzniknout. Samotná evidence provedených testů zaměstnanců musí být náležitě zabezpečena a přístup k ní by měly mít pouze osoby pověřené plněním úkolů k dodržování mimořádného opatření. Každý ze zaměstnavatelů musí přihlédnout ke svým organizačním a technickým dispozicím, aby evidenci provedených testů řádně zabezpečil před možnou ztrátou nebo zpřístupněním neoprávněným osobám.

Upozornit je třeba i na povinnost poskytnout zaměstnancům informace o zpracování osobních údajů za účelem testování, mimo jiné o právním základu tohoto zpracování, případném předání údajů orgánům ochrany veřejného zdraví jako příjemcům a době uložení údajů. Záznamy o zpracování osobních údajů zaměstnanců za účelem testování jsou vedeny jako součásti záznamů o činnostech zpracování podle článku 30 GDPR.

FINANCOVÁNÍ

Budou zaměstnavateli proplaceny testy?
V případě zájmu o kompenzaci je nutné použít k samotestování pouze antigenní testy schválené ministerstvem zdravotnictví. Kompenzace je ve výši max. 60 Kč vč. DPH/test. Pojišťovny zpětně proplatí příspěvek až 240 Kč za daný měsíc a testovaného. První vyúčtování proběhne po skončení měsíce března. Náklady nad tuto částku hradí plně zaměstnavatelé.

Pokud má zaměstnanec zkrácený pracovní úvazek, je úměrně zkrácen i jeho nárok na počet testů v měsíci?
Ne, zaměstnanec má nárok u zaměstnavatele na 4 testy bez ohledu na výši pracovního úvazku.

Pozn.: Odpovědi vycházejí i z podkladů od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Gbelec Ondřej
kategorie Právní infoservis

Na železnici se testuje

Mimořádné opatření MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN ze dne 1. 3. 2021 nařizuje, že všichni zaměstnavatelé na území České republiky, kteří jsou podnikatelem nebo státním nebo národním podnikem a zaměstnávají alespoň 250 osob, smí nejpozději od 12. března 2021 umožnit svým zaměstnancům osobní přítomnost na pracovišti zaměstnavatele pouze za předpokladu, že zaměstnanec podstoupil v posledních sedmi dnech RT-PCR test na přítomnost viru SARS-CoV-2 a jeho výsledek je negativní.

Na základě vydaných vládních opatření byl s účinností od 1. března 2021 a s jeho doplněním z 2. března 2021 vydán Pokyn GŘ Správy železnic. V souladu s těmito opatřeními a pokyny byli zástupci odborových organizací u Správy železnic podrobně seznámeni s postupem a technickým zabezpečením tohoto kroku při prováděném testování (samotestování) zaměstnanců na pracovištích a v některých případech i mimo pracoviště. Již 2. 3. 2021 bylo na některých pracovištích provedeno testování a na ostatní pracoviště jsou distribuovány testovací sady s podrobným popisem (návodem), jak testování aplikovat, informoval předseda PV OSŽ při Správě železnic Petr Štěpánek.

Na základě vydaných vládních opatření byla ve středu 3. 3. 2021 i ve společnosti ČD Cargo vydána opatření k povinnému testování zaměstnanců na COVID-19. Základní principy a postupy byly dohodnuty na úterním (2. 3.) jednání odborových centrál s vedením společnosti ČD Cargo. Pro samotestování byly objednány neinvazivní testy, zaměstnanec může využít i odběrová centra (více na stránkách PV OSŽ ČD Cargo).

Na základě výše uvedeného opatření stanovily postupy pro provádění testů na onemocnění Covid-19 i České dráhy. Pro testování se používají testy schválené Ministerstvem zdravotnictví ČR. Testy budou prováděny u zaměstnanců v počtu jednoho testu za týden (4 testy za měsíc) s tím, že první test musí být proveden nejpozději do 12. 3. 2021.

  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ