Vláda schválila změny v investičních pobídkách

Novela zákona o investičních pobídkách a souvisejícího nařízení vlády obsahuje například konec schvalování všech pobídek, rozšíření hmotné podpory či zpřísnění podmínek vyšší přidané hodnoty.

Vláda České republiky schválila na svém jednání 22. března 2023 dvě novely týkající se investičních pobídek – novelu zákona o investičních pobídkách a související novelu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách. Co to v praxi znamená?

NOVELA ZÁKONA O INVESTIČNÍCH POBÍDKÁCH (ZOIP)

V novele ZoIP dochází k jedné klíčové změně, kdy vláda bude opět schvalovat jen ty investiční pobídky, které počítají také s přímou podporou (tedy dotací).

Schvalování všech pobídek vládou přináší rizika netransparentního procesu a pro řadu investorů je tak odrazující. Investoři hledají zejména stabilitu a jasné podmínky. Zároveň se celý proces výrazně prodloužil z průměrných cca 3-5 měsíců na 9–12 měsíců. Schvalování vládou tak v praxi vedlo ke snížení žádostí o investiční pobídky, což v současné obtížné ekonomické situaci není dobré.

Svaz před těmito problémy varoval a vítá, že vláda nyní od upouští od schvalování všech pobídek a bude schvalovat jen ty „strategické“. Díky dalším změnám v nařízení vlády bude ale nejspíše docházek k tomu, že investiční pobídky s přímou podporou např. nízkých desítek milionů korun u žádostí, které nově na přímou specificky určenou podporu dosáhnou, bude vláda muset opět rozhodovat o mnoha žádostech. Za SP ČR by proto bylo ideální, pokud by bylo nutné schvalování jen větších investičních pobídek.

V meziresortním připomínkovém řízení (původní stanovisko SP ČR dostupné zde) bohužel tato připomínka SP ČR nebyla akceptována.

Další novinkou v návrhu zákona je, že resorty by měly posouzení plnění podmínek dělat v kontextu přínosu pobídky pro stát. Dnes ministerstva MPSV, MF, MZe a MŽP posuzují předpoklady splnění podmínek pro udělení pobídek. Na tomto doplnění trvalo ministerstvo financí a teprve praxe ukáže, k čemu tato změna povede.
Přestože vláda novelu schválila, jde teprve o polovinu legislativního procesu. Nyní novela zákona zamíří do Sněmovny, kde se může finální znění ještě změnit.

NOVELA NAŘÍZENÍ VLÁDY O PROVEDENÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O INVESTIČNÍCH POBÍDKÁCH

Větší změny se odehrály v samotném nařízení vlády. To upravuje konkrétní podmínky, druh a výši investiční podpory jednotlivým investicím.

Přehled změn nařízení vlády:
  • A) větší zaměření na vyšší přidanou hodnotu ve výrobě,
  • B) přímá finanční podpora výroby výrobků souvisejících s obnovitelnými zdroji a přechodem na nízkouhlíkové hospodářství a
  • C) zvýšení míry přímé hmotné podpory u strategických investičních akcí ve výrobě.

Nařízení vlády jako prováděcí předpis k ZoIP bylo schváleno vládou a tedy je již platné.

 Podrobnější informace k jednotlivým změnám nařízení:

A) VĚTŠÍ ZAMĚŘENÍ NA VYŠŠÍ PŘIDANOU HODNOTU

Větší zaměření na vyšší přidanou hodnotu znamená vlastně zpřísnění podmínek pro udělení pobídek. Dle MPO je smyslem podpořit vytváření dlouhodobé konkurenční výhody ČR založené na využívání znalostí a inovací. Do budoucna bude pro českou ekonomiku zapotřebí mít zde investice, které se budou schopny vyrovnat s růstem cen a mezd a budou moci být i dobrým zdrojem daňových příjmů. Toho jsou schopny právě investice s vyšší přidanou hodnotou, které výrazně přispějí k tvorbě hrubého domácího produktu a zároveň rozšiřují znalostní potenciál české ekonomiky.

Podmínky se tedy zpřísňují, na druhou stranu je třeba dodat, že v rámci meziresortního připomínkového řízení bylo navrhováno ještě daleko větší zpřísnění podmínek.

Konkrétně finální změny:
  • dojde k umožnění přímé finanční podpory (hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategické investiční akce) i pro centra pro tvorbu softwaru, datového centra a centra sdílených služeb, pokud budou součástí významného projektu společného evropského zájmu (IPCEI), a to bez nutnosti plnění dalších podmínek min. investice, min. počtu zaměstnanců (či vyšší přidané hodnoty),
  • rozšíření podmínky vyšší přidané hodnoty na všechny regiony ČR, mimo regiony s podílem nezaměstnaných osob alespoň ve výši 7,5 % (v současné době se jedná pouze o okres Karviná),
  • rozšíření povinnosti pobírání průměrné mzdy v kraji z 80 na 100 % zaměstnanců (jde o průměrnou výši všech zaměstnanců v provozovně, na kterou je žádáno),

  • zpřísnění dvou substitučních podmínek vyšší přidané hodnoty:

    • zvýšení výše výdajů v oblasti výzkumu a vývoje (růst min. vynaložení prostředků na spolupráci s výzkumnou organizací z 1 na 2 % způsobilých nákladů), zároveň však související podmínka minimálního 10% podílu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků může být splněná za celou firmu, nejen za podpořenou provozovnu;
    • zvýšení podílu výzkumných a vývojových pracovníků na počtu zaměstnanců ze stávajících 2 % na 3 %.

B) PŘÍMÁ FINANČNÍ PODPORA VÝROBY VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S OBNOVITELNÝMI ZDROJI A PŘECHODEM NA NÍZKOUHLÍKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Přímá finanční podpora výroby výrobků určených k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů, ke zvyšování energetické účinnosti nebo snižování energetické náročnosti budov, a to bez nutnosti plnění dalších podmínek min. investice, min. počtu zaměstnanců či vyšší přidané hodnoty.

Smyslem je dle MPO větší podporou přispět i k naplňování energetických cílů českého hospodářství a energetické soběstačnosti ČR cílenější podporou výroby technologií a zařízení, která budou přispívat k energetickým úsporám a energetické transformaci. Nově nastavené podmínky by měly více podpořit investiční aktivitu soukromých podnikatelů v oblasti vybraných výrobků s energetickým významem pro Českou republiku a přispět k lokalizaci jejich výrob do ČR či přispět k navyšování stávajících výrobních kapacit u domácích výrobců.

Tedy sem spadají investiční akce, které mají za cíl zajistit výrobu následujících výrobků:
  • Tepelná čerpadla včetně řídicích systémů
  • Fotovoltaické systémy včetně řídicích systémů
  • Solární termické systémy včetně řídicích systémů
  • Solární hybridní systémy, rekuperační jednotky a teplovzdušné solární panely
  • Jaderné reaktory a neozářené palivové články pro jaderné reaktory
  • Parogenerátory a kondenzátory
  • Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory
  • Větrné turbíny
  • Generátorová soustrojí poháněná energií větru
  • Elektrolyzéry pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů energie, vodíkové palivové články
  • Měřiče dodávky nebo spotřeby plynů, kapalin a elektrické energie
  • Bateriová úložiště pro elektřinu pocházející z obnovitelných zdrojů energie včetně řídicích systémů
  • Izolační materiály používané jako tepelná izolace konstrukcí a rozvodů ve stavebnictví
  • Dobíjecí stanice pro elektromobily, plnicí stanice pro vodíková elektrická vozidla
  • Teplovodní kotle na biomasu a elektřinu pro vytápění vnitřních prostorů
  • Výkonové čipy
  • Trakční baterie pro elektrická vozidla včetně řídicích systémů
  • Elektromotory pro elektrická vozidla

SP ČR uvítal, že MPO akceptovalo naši připomínku žádající doplnění podpory výroby řídicích systémů trakčních baterií a také elektromotorů pro elektrická vozidla.

 

C) ZVÝŠENÍ MÍRY PŘÍMÉ HMOTNÉ PODPORY U STRATEGICKÝCH INVESTIČNÍCH AKCÍ VE VÝROBĚ

U strategických investičních akcí ve výrobě pak došlo ke zvýšení míry přímé hmotné podpory až na 20 % z celkových způsobilých nákladů plošně za ČR a bez původního absolutního omezení částky.

kategorie Z hospodářské politiky

Vláda jednala o transformaci České pošty, do Parlamentu předloží i novelu zákona o investičních pobídkách

Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání novinářům mimo jiné zdůvodnil plánovanou transformaci České pošty, 22. března 2023.
Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání novinářům mimo jiné zdůvodnil plánovanou transformaci České pošty, 22. března 2023.
Ztrátová Česká pošta by měla v nadcházejících dvou letech projít zásadní transformací, která zefektivní její činnost a povede k ekonomické stabilizaci tohoto státního podniku. Základní parametry této transformace projednala vláda Petra Fialy na schůzi ve středu 22. března 2023. Zabývala se také návrhem novely zákona o investičních pobídkách a rozhodla o prodloužení kompenzací pro ubytovatele válečných uprchlíků z Ukrajiny.

Ekonomická stabilizace České pošty při zachování dostupnosti nabízených služeb v potřebném rozsahu je hlavním cílem plánované transformace tohoto státního podniku, kterou ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem a vedením České pošty připravilo Ministerstvo vnitra. Česká pošta se ocitla v dlouhodobě neřešených ekonomických problémech a potýká se také s permanentním poklesem zájmu o některé její služby.

„Pošta má dva základní problémy. Je to špatné financování, respektive dluh, který tady zanechala minulá vláda, která si u pošty objednávala řadu služeb, ale neplatila za ně. Neposkytla dostatečné finanční prostředky, takže je tam ztráta z provozu služeb, která se shromažďovala po léta a předcházející vláda neudělala vůbec nic pro to, aby si s tou situací poradila. Druhý velký problém, který občané pociťují a zmiňují, je kvalita služeb a celkové fungování České pošty,“ shrnul aktuální situaci premiér Petr Fiala.

Vládou podpořená transformace má spočívat především ve fyzickém oddělení státních a komerčních služeb včetně změny právní formy komerční části podniku na akciovou společnost, která zůstane ve stoprocentním vlastnictví státu. Součástí plánu je širší využívání poštovních poboček jako kontaktního místa občanů se státní správou a také jejich postupná redukce ze současných 3 200 na 2 900.

„Naše vláda v žádném případě nechce dopustit, aby Česká pošta, která poskytuje řadě občanů, a hlavně seniorům třeba, nenahraditelné služby, zkolabovala nebo zkrachovala, a podle toho také postupujeme,“ konstatoval předseda vlády. „Pro občany je důležitá především jedna věc a to sdělení zní od naší vlády naprosto jasně: My jsme připraveni Českou poštu zachránit, dostat ji do kondice a díky našim krokům nebude muset pošta odcházet z obcí, ve kterých je v tuto chvíli jedna pobočka a kde jsou její služby nenahraditelné,“ zdůraznil premiér Fiala.

Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda schválila také návrh novely zákona o investičních pobídkách a novelu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, kterými mění dosavadní pravidla projednávání žádostí o udělení investiční pobídky a parametry pro jejich schválení. S výjimkou strategických investičních akcí už o jejich schválení nebude rozhodovat vláda, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu podle zadaných kritérií. Jejich posuzování se tak vrátí k praxi platné před rokem 2019.

„Měníme podmínky pro udělení investičních pobídek tak, abychom se zaměřili na podporu projektů s vysokou přidanou hodnotou, které budou přispívat k posunu české ekonomiky do vyšších technologických pater, k vyšší produktivitě práce. Investice s nízkou přidanou hodnotou budou moci být podpořeny výhradně v regionech, které se potýkají například s výraznou nezaměstnaností,“ upřesnil premiér Fiala. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kabinet změnil také tři nařízení vlády, která se vztahují k zákonům označovaným jako lex Ukrajina. O rok, do 31. března 2024, prodloužila platnost nařízení, které řeší vyplácení kompenzací pro obce, kraje a další ubytovatele, kteří poskytují válečným uprchlíkům z Ukrajiny nouzové ubytování a dočasné nouzové přístřeší. O tři měsíce, do 30. června, se prodlužuje nařízení, na jehož základě je vyplácen tzv. solidární příspěvek domácnostem, které uprchlíkům poskytly přístřeší ve svých domácnostech či bytech. Podmínky pro vyplácení se přitom nemění. Další informace o vyplácení příspěvku pro solidární domácnost obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

O rok, do 31. března 2024, se prodlužuje nařízení vlády o nepřijatelnosti žádostí o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky. Současně se rozšiřuje výčet výjimek z nepřijatelnosti žádostí o udělení oprávnění k pobytu na území ČR podávaných na zastupitelských úřadech na Ukrajině například o žádosti za účelem sloučení rodiny, žádosti českých krajanů či žádostí o udělení modré karty.

Vláda odsouhlasila také udělení podpory společnosti Agentura Cyklistika na uspořádání mistrovství světa v cyklokrosu v roce 2024 v Táboře. Vláda chce této významné sportovní akce pořádané v tradiční baště cyklokrosu využít k propagaci České republiky v zahraničí a k podpoře podnikatelského prostředí v regionu. Organizátorům stát prostřednictvím Národní sportovní agentury přispěje částkou až 28 milionů korun.

Projednala také dalších pět nařízení vlády, která do roku 2027 stanoví podmínky pro vyplácení hlavních zemědělských dotací v oblastech ekologického zemědělství, šetrného hospodaření, zmírňování dopadů klimatické změny i pomoci producentům posílit jejich postavení při vyjednávání s obchodními řetězci. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-22–brezna-2023-203851/.

Zisk českého zemědělství loni mimořádně stoupl na 22 miliard korun, letos bude naopak následovat značný propad!

Zhodnocení hospodářských výsledků českých zemědělců v loňském roce a výhledy jejich hospodaření na letošní rok – to byl hlavní námět tiskové konference, kterou včera, ve středu 22. března, uspořádal Zemědělský svaz ČR.

V úvodu konference viceprezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha oznámil, že podle interního šetření Zemědělského svazu ČR dosáhly oslovené zemědělské podniky v loňském roce průměrného čistého zisku 6.242 Kč na hektar. Načež dodal, že pokud se tento výsledek přepočte na výměru užívané zemědělské půdy v České republice, potom lze, za celé odvětví zemědělství za rok 2022, očekávat zisk až ve výši 22 mld. Kč. „To je výrazně více než v roce předchozím, kdy byl čistý zisk odvětví na úrovni 9,1 mld. Kč,“ zdůraznil.

Podle Martina Pýchy za mimořádným výsledkem stojí příznivý souběh dvou faktorů. Jednak, po mnoha letech stagnace, vloni došlo k růstu výkupních cen agrárních komodit, což se příznivě projevilo na tržbách. Zároveň ale uvedl, že ceny vstupů na nákladové straně sice také významně rostly, ale to se z větší části účetně promítne až do roku 2023. Zároveň dodal, že většina zemědělských podnikatelů totiž v loňském roce ještě používala osiva a hnojiva nakoupená za předkrizové ceny a také jim dobíhaly fixace nižších cen energií.

Ovšem, jak dále Martin Pýcha varoval, v letošním roce však tyto tržní trendy zafungují opačným způsobem. Takže, pokud se nic nečekaného nestane, lze letos předpokládat naopak dramatický propad hospodářského výsledku. Od podzimu loňského roku již výkupní ceny řady zemědělských produktů klesají, na druhé straně se do hospodaření naplno promítne loňský růst nákladů. Navíc, v důsledku radikální změny vládní agrární politiky produkční zemědělci od letoška přicházejí o významnou část dotací. Snížení dotací je navíc doprovázeno nárůstem povinností a omezení, které musí zemědělci plnit, což povede k dalšímu snižování příjmů a zvyšování nákladů. V zemědělství u nás podniká téměř 30.000 fyzických a právnických osob, které zaměstnávají přes 97.000 přepočtených pracovníků.

„Predikovaný nárůst zisku působí famózně, ale je to hra čísel, která ne zcela odpovídá realitě. Zemědělci mají ve skladech hnojiva, osiva a další vstupy za miliardy, které budou používat až letos, a proto je do loňských nákladů nemohli zaúčtovat. Tyto vstupy přitom byly nakupovány již za velmi vysoké ceny, což se negativně promítne až do letošního hospodaření. Připomínám, že ceny hnojiv, krmiv a osiv se vloni meziročně zvýšily o desítky až stovky procent. Růst ceny paliv a energií je všeobecné známý. Kvůli popsanému účetnímu časovému posunu nabídne reálnější srovnání až průměr hospodářského výsledku za roky 2022 a 2023,“ dále uvedl Martin Pýcha.

Rentabilita zemědělství se zlepšila až v posledních 10 letech

Zemědělský svaz ČR dále upozorňuje na skutečnost, že po vysoce ztrátových 90. letech se české zemědělství přehouplo do zisku zhruba od roku 2000. Situace se dále zlepšila po vstupu do EU v roce 2004, kdy i čeští zemědělci dosáhli na evropské dotace a znevýhodnění proti zahraničním konkurentům se částečně snížilo. Čeští zemědělci zároveň při této příležitosti konstatují, že proti „starým“ unijním zemím dodnes nedošlo k dorovnání výše dotací a také u většiny agrárních komodit jsou ceny placené českým zemědělcům pod evropským standardem. Až v poslední 10 letech začalo odvětví vykazovat solidní rentabilitu s průměrným ročním ziskem přes 11 mld. korun.

Podnikatelský důchod není zisk

Martin Pýcha v další části tiskové konference uvedl, že se zisk po zdanění u nás často zaměňuje za podnikatelský důchod, který zveřejňuje Český statistický úřad na konci března. Načež přítomným novinářům promítl graf, který ukazuje, jak je to ve skutečnosti s výší zisku a výší podnikatelského důchodu, viz graf. Přičemž, podle něho, jde o to, že podnikatelský důchod obsahuje kromě zisku také prostředky na investice a odměnu podnikatelů – fyzických osob, tedy ekvivalent mezd vyplácených právnickými osobami svým zaměstnancům.

 

Podle Zemědělského svazu ČR na závěr roku 2022 a v 1. čtvrtletí 2023 již dochází k poklesu výkupních cen zemědělských produktů. Například již klesly ceny u pšenice, řepky olejky nebo jablek, a naopak stagnují ceny mléka a brambor. Čeští zemědělci tvrdí, že ceny masa zatím neklesají, což je dáno historicky velmi nízkými výkupními cenami, které se po dobu dvaceti i více let téměř nezměnily. Podle nich, jejich výše byla neudržitelná. Takže jak dále říkají, muselo dojít buď k navýšení ceny nebo k ukončení živočišné výroby, což se, podle Martina Pýchy, bohužel také děje. „Dochází k omezení živočišné výroby, která ustupuje mnohem rentabilnější rostlinné výrobě. Zejména pšenici a řepce, které se stále vyplatí pěstovat i kvůli vysokým evropským a světovým cenám těchto komodit,“ říká Martin Pýcha.

Zemědělské výkupní ceny stále rostou pomaleji než inflace

 

Podle Martina Pýchy růst cen potravin české zemědělce netěší. Přitom oni jsou ti poslední, kdo s tím může něco dělat. Jsou nejslabším článkem dodavatelského řetězce, a jejich vliv na koncové ceny (pro spotřebitele) je malý, dodává. Načež dále upřesnil, že „jen největších 10 obchodních řetězců mělo, v roce 2021, roční tržby 415 mld., což je 2,5x více, než kolik utržili všichni čeští zemědělci dohromady – 160 mld. I ty největší zemědělské podniky při vyjednávání o ceně čelí mnohonásobně větší tržní síle. Navíc výkupní cena samotného zemědělského produktu je obvykle někde na úrovni 20-30 % toho, co zaplatí koncový zákazník.“

Změna dotací se negativně dotkne asi 2000 podniků

V nepříznivém výhledu na letošní rok je třeba zohlednit dopad nové agrární politiky. Podle studie, kterou si nechal Zemědělský svaz ČR zpracovat u poradenské společnosti KPMG, budou mít změny vládní dotační politiky, účinné od letošního roku, negativní dopad na přibližně 2000 zemědělských podniků. Změnou jsou zasaženy především střední a větší podniky (kategorie ekonomické velikosti X-XIV podle databáze FADN), které aktuálně zajišťují 77 % zemědělské produkce v Česku.

Hlavním problémem je změna parametrů tzv. redistributivní platby. Jejím původním smyslem je dorovnávat ekonomické nevýhody malých zemědělců, jelikož ti nemohou využívat takových úspor z rozsahu jako větší podniky. Podle Martina Pýchy Česká republika zvolila, v rámci EU, téměř nejvyšších 23 % redistributivní platby, což je změnou velmi radikální a jdoucí proti stávající struktuře českého zemědělství. Těžištěm zemědělské produkce jsou zde na rozdíl od západní Evropy relativně větší podniky, kterým vláda vzala významnou část podpory. To bude v krátkém až střednědobém horizontu ohrožovat jejich konkurenceschopnost, a povede ke zpomalení investic a snižování náročných typů produkce, jako je maso, ovoce nebo zelenina. Načež Martin Pýcha zdůraznil, že „výsledkem této politiky bude navýšení objemů dovozů, a s tím spojená nejistota výše cen a dostupnosti potravin v ČR.“ Poté ještě dodal, že „nezanedbatelný je ekologický dopad nadbytečných dovozů.“

SP ČR přivítal zástupce Výboru pro vnitřní trh BusinessEurope

Výbor pro vnitřní trh (IMCO) je klíčovým orgánem Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, který řeší záležitosti týkající se situace a vývoje politik na jednotném trhu EU a má pod sebou šest pracovních skupin zabývajících se digitální ekonomikou, dopravou, zlepšováním regulace, veřejnými zakázkami a volným pohybem zboží a služeb. Jeho zástupce přivítal Svaz průmyslu a dopravy ČR 16. března v Praze.

 

Vnitrni trh v Praze 2023 03 16 02

Vnitřní trh letos slaví 30 let své existence a jeho správné fungování je základem prosperity evropských firem a konkurenceschopnosti EU. Právě v této klíčové době Svaz průmyslu přivítal vůbec poprvé experty na vnitřní trh z celé Evropy v Praze. Jednání řídila předsedkyně výboru a stálá delegátka Svazu v Bruselu Jana Hartman Radová, která výboru už druhým rokem předsedá. Delegaci Svazu během zasedání vedla viceprezidentka Milena Jabůrková. Obě představitelky SP ČR zdůraznily důležitost spolupráce na evropské úrovni a silný hlas BusinessEurope v Bruselu, kde společně bojujeme za vytváření příznivějších podmínek pro podnikání, ale také potřebu zajistit konkurenceschopnost, snížit regulatorní zátěž a odstraňovat překážky na vnitřním trhu.

Vnitrni trh v Praze 2023 03 16 03

Kromě zástupců BusinessEurope, členů výboru z členských svazů BusinessEurope napříč Evropou a předsedů daných pracovních skupin se jednání zúčastnili také hosté z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, a to náměstek Petr Očko a ředitel Martin Bednář. V návaznosti na čerstvé zkušenosti z českého předsednictví s nimi proběhla diskuze mimo jiné o dynamice diskusí o jednotném trhu a souvisejících politikách v Radě, ale také například o celkovém legislativním prostředí EU v digitální oblasti a technologické suverenitě.

Vnitrni trh v Praze 2023 03 16 04

Jednání výboru se zaměřilo i např. na vývoj týkající se nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu (Single Market Emergency Instrument), roční zprávu o jednotném trhu v roce 2023 a také právě zveřejněné sdělení Komise týkající se 30. výročí jednotného trhu. Vícekrát bylo zdůrazněno riziko fragmentace vnitřního trhu a potřeba řešit nadměrné zatěžování byznysu stále novou regulací, které brání evropským firmám v jejich konkurenceschopnosti na domácím i globálním poli. Výbor v Praze proto projednal i další strategické kroky, které evropský byznys v zájmu vnitřního trhu a konkurenceschopnosti podnikne.

Vnitrni trh v Praze 2023 03 16 01

Premiér Fiala se v Brně sešel s předsedy soudů a otevřel automatickou třídicí linku

Pracovní oběd s předsedy Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu ke 30 letům české justice, 20. března 2023.
Pracovní oběd s předsedy Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu ke 30 letům české justice, 20. března 2023.
Předseda vlády Petr Fiala se v pondělí 20. března zúčastnil v Brně besedy se studenty Gymnázia Brno Vídeňská. Poté se spolu s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem zúčastnil pracovního oběda u příležitosti 30 let české justice s předsedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Odpoledne pak předseda vlády slavnostně zahájil provoz moderní automatické třídicí linky v areálu městské svozové a odpadové firmy SAKO Brno.

Se studenty Gymnázia Vídeňská premiér diskutoval o obsahu učiva středních škol či dopadech klimatických změn, zajímali se také o důchodovou reformu. Studenti předsedovi vlády navrhli uspořádat soutěž „Jeden den premiérem“.

„Je to nápad, který by navázal na už uskutečněnou soutěž „Jeden den hejtmanem“, kterou pořádá kraj a organizuje ji právě Gymnázium Vídeňská. Přijde mi to jako dobrý nápad a mám radost, že studenti projevují takovouto iniciativu a zájem o veřejné dění,“ uvedl premiér.  

Petr Fiala se dnes také s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a primátorkou Brna Markétou Vaňkovou zúčastnil pracovního oběda u příležitosti třiceti let české justice v brněnské Vile Tugendhat, kde společně s předsedy Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu diskutovali o aktuálně řešených úkolech soudnictví a spravedlnosti.

Pravidelný provoz automatické třídicí linky na plast, papír a kovové obaly zahájil dnes v areálu městské svozové a odpadové firmy SAKO Brno premiér Petr Fiala spolu s primátorkou Brna Markétou Vaňkovou a ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem. Moderní linka není založena na ručním třídění, nýbrž na vysokém stupni automatizace provozu. Podstatou moderní technologie jsou optické senzory, které dokážou rozlišit a separovat různé druhy odpadů mnohem rychleji a efektivněji než stávající ruční dotřiďování.

„Česká republika patří ve sběru recyklovatelných komodit mezi nejlepší státy v Evropě. Co nám ale chybí, jsou technologie na roztřiďování separovaného odpadu a také výrobní kapacity pro samotnou recyklaci. Otevření této moderní třídicí linky, na kterou poskytl dotaci Státní fond životního prostředí, považuji za první vlaštovku. Pevně doufám, že podobné projekty v dalších městech budou následovat.,“ uvedl na závěr své cesty předseda vlády Petr Fiala.

Stávající systém zvládal maximálně 6 tisíc tun plastu ročně s čistotou třídění maximálně 35 %. Očekává se, že v nové lince se roztřídí více než 20 tisíc tun plastového odpadu, navíc s trojnásobně vyšší čistotou třídění. Na výstavbu linky poskytl Státní fond životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí dotaci 43 mil. Kč.

Nekulova blamáž. Drahé potraviny přehodil na ČOI, ta je řešit nemůže. Zpražil ho i prezident SOCR Prouza

Česká obchodní inspekce (ČOI) na podněty spotřebitelů, kteří si u ní stěžují třeba na drahé papriky. Podle zpravodajství televize CNN Prima NEWS přitom k zasílání podnětů nabádal veřejnost ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ho nyní kritizuje za to, že zbytečně zahlcuje kontrolní orgány místo toho, aby navrhoval snížení DPH u potravin, jak původně sám ministr Nekula před určitým časem připouštěl.

Ministr Nekula vyzval spotřebitele, aby na jeho resort posílali podněty na nekalé, nemorální nebo jinak závadné chování obchodních řetězců, výrobců potravin či zemědělců. „Podněty budeme dál posouvat kompetentním orgánům,“ uvedl k tomu ministr.

Přitom tyto podněty na drahé potraviny má prověřit právě obchodní inspekce (ČOI). Ta se ale brání, že s vysokými cenami nic udělat nemůže. „I kdyby cena cukru byla 100 korun za kilogram, ČOI s tím nemůže nic udělat. Marži česká inspekce nemůže ze zákona kontrolovat. Obchodník navíc svojí marží ani neporušuje žádný zákon,“ vysvětlil mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

Opozice žádá Nekulovu hlavu

Podle CNN Prima NEWS se do ministra zemědělství Zdeňka Nekuly „obul“ také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. „Je vidět, že ministr Nekula má problém s chápáním platných zákonů. Chápu, že by se mu líbilo hrát si na státní plánovací komisi, ale ta doba dávno skončila,“ řekl pro CNN Prima NEWS Tomáš Prouza.

Ministerstvo zemědělství ale v zahlcování kontrolních úřadů problém nevidí a vyzývá je k větší akci. „Dozorové orgány by měly naplno využít svých zákonných pravomocí, aby tvrdě postihovaly jednání poškozující spotřebitele,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Čtyřiceti podněty se zabývá i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kvůli kterým oslovil dvě stě firem.

Podle SOCR ČR by stačilo snížit DPH na potraviny

Právě v úterý 21. března 2023 by měla na ministerstvu zemědělství zasedne nově vytvořená meziresortní pracovní skupina. Ta má za cíl zjistit, kdo z dodavatelského řetězce zneužívá situaci. „Abychom zrychleným tempem dokázali napravit situaci, která negativním způsobem dopadá na občany ČR,“ sdělil ministr Nekula.

„Pokud má ministr pocit, že potraviny jsou drahé, stačilo by, kdyby na vládu přinesl snížení DPH, které už rok slibuje,“ doplnil ho Tomáš Prouza. Od dříve připouštěného snížení DPH už ale dává ministr Nekula ruce pryč. Prý by ze státního rozpočtu vypadly důležité prostředky, které jsou potřeba třeba na důchody, konstatoval.

Podle CNN Prima NEWS jistá očekávání má od meziresortní skupiny prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. „Jelikož je v této skupině obsaženo ministerstvo financí, zemědělství a také ministerstvo průmyslu a obchodu, očekávám, že odstraní příčiny. Potraviny nejsou drahé samy o sobě, ale proto, že je u nás enormně vysoká cena elektřiny a plynu, a je zastropovaná na enormně vysoké výši. Ceny energií jsou v Česku zastropované daleko výše než v zahraničí, což samozřejmě zvyšuje i cenu výrobků. Máme tu drahé odpady i obaly. Meziresortní skupina by se měla zabývat tím, jak snížit tyto zvýšené náklady, eventuálně tím, jak snížit DPH na potraviny,“ řekla Dana Večeřová ve vysílání CNN Prima NEWS.

BusinessEurope pomáhá po zemětřesení v Turecku a Sýrii

Podle dostupných informací z Turecka, kde zemětřesení přímo zasáhlo více než 15 milionů lidí, je odhadovaná cena obnovy a rekonstrukce více než 80 miliard dolarů.

BusinessEurope, které je Svaz průmyslu aktivním členem, úzce spolupracuje se svými členy TÜSİAD a TİSK a snaží se maximálně podpořit Turecko a Sýrii v obnově po ničivém zemětřesení.

V souvislosti s tragickými ztrátami na lidských životech a humanitárními, sociálními a hospodářskými dopady způsobenými zemětřesením v únoru 2023 v Turecku a Sýrii, evropská podnikatelská komunita znovu potvrzuje svou solidaritu a spolupráci s tureckou podnikatelskou sférou. Vyzýváme ke koordinované a dobře cílené mezinárodní podpoře při dalším rozvoji tureckého hospodářství a při pomoci obnovy a rekonstrukce zemětřesením postižených regionů v souladu s mezinárodními závazky, které se vztahují na tuto oblast, a také s cíli udržitelného rozvoje.

Zemětřesení si v Turecku dosud vyžádala více než 48 000 obětí na životech a zasáhla více než 13 milionů lidí v deseti provinciích, které hostí velké množství uprchlíků. Přibližně 1,5 milionu lidí přišlo o střechu nad hlavou a téměř 2 miliony lidí se z postižených oblastí přestěhovaly do jiných regionů. Humanitární situace v regionu je i nadále velmi náročná. Zatímco přímé hospodářské ztráty v podobě škod na budovách, infrastruktuře a výrobních zařízeních mohou činit přibližně 40 miliard dolarů, náklady na obnovu se podle některých odhadů vyšplhají až na 100 miliard dolarů.

Od prvních dnů katastrofy EU mobilizovala strategické rezervy programu rescEU a v Turecku provedla jednu z největších pátracích a záchranných operací. Tento týden Evropská komise společně se švédským předsednictvím uspořádala v Bruselu mezinárodní dárcovskou konferenci na podporu obyvatel Turecka a Sýrie. Tato akce by měla být zásadním příspěvkem k pomoci, obnově a rekonstrukci postiženého regionu prostřednictvím koordinace dalších finančních prostředků mezinárodního společenství pro oběti zemětřesení v Turecku a Sýrii. BusinessEurope vítá tuto iniciativu Evropské komise a švédského předsednictví. Během konference konané 20. března 2023 bylo přislíbeno 7 miliard eur pro obnovu pro obnovu po ničivém zemětřesení v Turecku a Sýrii, miliardu má poskytnout Evropská komise.

Také konfederace evropského podnikání BusinessEurope se do solidární pomoci zapojila a prostřednictvím svých členských federací TÜSİAD (Turecká asociace průmyslu a obchodu) a TİSK (Turecká konfederace zaměstnavatelských svazů) pozorně sledovala vývoj situace. Mnoho evropských podniků rychle a ve stále větší míře poskytovalo obětem potřebnou podporu, což dokazuje, že podnikatelská komunita hraje v souvislosti s rostoucími humanitárními potřebami po zemětřesení klíčovou sociální roli. Navzdory úsilí turecké společnosti a pomoci mezinárodního společenství bude ale proces obnovy dlouhý. Při řešení bezprostředních humanitárních potřeb a překonávání lidského utrpení existují ohromné výzvy, jako je např. likvidace stovek milionů tun potenciálně škodlivých trosek, přičemž je třeba zabránit znečištění životního prostředí. Zajištění udržitelného sociálního a hospodářského života ve střednědobém a dlouhodobém horizontu prostřednictvím pomoci, obnovy a rekonstrukce bude mít zásadní význam pro udržitelný rozvoj a sociální a hospodářskou odolnost regionu.

S přihlédnutím k dynamické a složité povaze situace navrhujeme držet se těchto zásad:  

  • Úzce komunikovat a spolupracovat na úrovni mezi EU a Tureckem s přístupem zahrnujícím více zúčastněných stran pro stanovení účinného a komplexního rámce pro obnovu a proces evropské integrace Turecka
  • Účinně koordinovat mezinárodní pomoc, jakož i úsilí veřejného a soukromého sektoru o zajištění spolehlivých řešení
  • Cílené využívání finanční podpory EU v souladu s cíli ekologické a digitální tranzice k řešení udržitelné a transformační obnovy regionu

BusinessEurope díky svým tureckým a dalším členům pečlivě monitoruje situaci na místě a podporuje průběžný tok informací a pokračující zapojení podniků do procesu. Jsme připraveni sdílet informace s Evropskou komisí v dalších fázích plánování pomoci a obnovy po zemětřesení. Pevný postoj evropské podnikatelské komunity k solidaritě a spolupráci je jednou z největších předností Evropy při obnově a překonávání extrémních obtíží, kterým společně čelíme. Vítáme také úsilí Evropské komise o zvýšení evropské odolnosti vůči přírodním katastrofám a prohloubení spolupráce v rámci evropského mechanismu civilní ochrany.

Celý dopis předsedkyni Ursule von der Leyen v kopii komisařům Lenarčičovi and Várhelyimu přikládáme zde.

Zástupci českých firem vyráží do Jižní Koreje a na Tchaj-wan

V úterý 21. března odlétá dlouho očekávaná podnikatelská mise do Jižní Koreje a na Tchaj-wan. Téměř stovka zástupců českých firem a institucí tam pod vedením prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka a ve spolupráci s Česko-taiwanskou obchodní komorou doprovodí předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR Markétu Pekarovou Adamovou na její oficiální návštěvě. Co do počtu přihlášených firem půjde o nejpočetnější podnikatelskou misi Svazu průmyslu a dopravy od roku 2017. 

Podnikatelská část výpravy, kterou společně zajišťují Svaz průmyslu a dopravy ČR a Česko-tchajwanská obchodní komora, bude celkově složena z přibližně 100 zástupců tuzemských firem, institucí a samospráv. Přímo na palubu vládního speciálu, který delegaci předsedkyně Poslanecké sněmovny dopraví postupně do Korejské republiky a následně i na Tchaj-wan, usedne v rámci podnikatelské mise téměř padesátka účastníků. Zástupci dalších více než 50 firem a organizací se přidají k misi 25. března v Tchaj-peji. 

„Velmi nás těší velký zájem firem. Obě země jsou pro české podnikatele zajímavé a mají pro náš export obrovský potenciál. V Korejské republice i na Tchaj-wanu na firmy čekají podnikatelská fóra s místními partnery, během mise se navíc plánují podepsat významná memoranda o obchodní spolupráci,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Mise se zúčastní zejména firmy a podnikatelé z oblastí nanotechnologií, inovací ve zdravotnictví, umělé inteligence, cirkulární ekonomiky, smart cities, ICT a energetiky, ale i z dalších oborů s vyšší přidanou hodnotou. Účast byla doporučena firmám, které již mají navázané vztahy a partnery v obou zemích a chtějí partnerství podpořit, stejně jako podnikům a startupům, které se s teritoriem chtějí teprve seznámit.

V JIŽNÍ KOREJI BUDOU PODNIKY ROZVÍJET SPOLUPRÁCI NAPŘÍKLAD NA POLI KVANTOVÝCH POČÍTAČŮ

Jižní Korea se v posledních letech stala jedním z nejvýznamnějších mimoevropských obchodních partnerů ČR. Příležitosti pro české firmy nabízí zejména v oblasti ICT a digitálních technologií, dále v dopravním průmyslu a infrastruktuře, vodohospodářství, energetice, zdravotnictví nebo farmaceutickém průmyslu či v letectví. Podnikatelé v Soulu projednají své obchodní příležitosti během B2B fóra, které Svaz průmyslu organizuje ve spolupráci s místní Korea International Trade Association. V pátek se účastníci mise setkají s významnými korejskými firmami v Busanu. 

„Tchaj-wan i Korea jasně sází na inovace, uvědomují si obrovské ekonomické důsledky využití kvantových technologií. V České republice, kde je kvantový výzkum na světové úrovni začíná práce na vybudování kompetenčního centra, které by spojovalo univerzity, technologické lídry ve vývoji kvantových počítačů s firmami a startupy nejenom z Česka, ale právě třeba i z Koreje nebo Tchaj-wanu. V kompetenčním centru by mohly pracovat společně a vytvářet konkrétní aplikace pro firmy napříč průmyslovými odvětvími. Takový typ spolupráce by mohl otevřít zcela novou dimenzi v oblasti inovací a přinést hmatatelné výsledky pro všechny zúčastněné subjekty. Právě proto se během mise setkáme s kvantovými experty na Yonsei University v Soulu a také na Národní tchajwanské univerzitě,“ přibližuje plány viceprezidentka SP ČR Milena Jabůrková, která v podnikatelské delegaci zaštiťuje program pro firmy z oblastí vyspělých technologií a ICT.

NA TCHAJ-WANU PODNIKATELE ČEKÁ JOINT BUSINESS COUNCIL

Delegaci podnikatelů v Tchaj-peji čeká již osmnácté setkání Česko-tchajwanské podnikatelské rady, tzv. Joint Business Council, pořádaný Svazem průmyslu a dopravy ve spolupráci s místním partnerem, Čínskou mezinárodní asociací pro ekonomickou spolupráci CIECA, jehož cílem je prohloubit obchodní vazby mezi českými a taiwanskými firmami. České firmy a instituce navštíví také Smart City Expo, jednu z nejvýznamnějších akcí svého druhu v ICT oblasti v asijsko-pacifickém regionu, kde předsedkyně Poslanecké sněmovny otevře českou expozici.

Průběžné informace z mise lze sledovat na speciálním portálu Poslanecké sněmovny PČR.

SVAZ PRŮMYSLU POŘÁDÁ PODNIKATELSKÉ MISE JIŽ 30 LET

V roce 2023 si Svaz průmyslu a dopravy ČR připomíná 30. výročí od zahájení podnikatelských cest v doprovodu vysokých představitelů státu. Za tu dobu Svaz uspořádal celkem 213 podnikatelských misí do 107 zemí světa, během kterých pomohl více než 5 000 českých firem a podnikatelů. 

V letošním roce plánuje Svaz průmyslu uspořádat podnikatelské mise například do USA, Japonska, Kazachstánu a Uzbekistánu, nebo Chile a Uruguaye.