Proces postupující digitalizace a robotizace v zemědělství, nutnost dalších investic do zavádění nových technologií, optimální využívání nejnovějších poznatků z vědy a výzkumu v praxi a postupný přechod od precizního zemědělství k Zemědělství 4.0, který probíhá ve světě v současné době – to byly hlavní otázky, o nichž se hovořilo na nedávné odborné konferenci „Zemědělství 4.0“, která se uskutečnila koncem října, a jejímž pořadatelem byl Zemědělský svaz ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze.
V úvodu konference, která byla zorganizována prostřednictvím videopřenosu, vystoupil viceprezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu Ing. Martin Pýcha, který uvedl, že svaz se ve své činnosti snaží dlouhodobě se věnovat zavádění nových technologií do zemědělské výroby. Zdůraznil, že v současné době se členové svazu především zabývají otázkou, jestli české zemědělství má šanci uspět v současném světě. Přičemž jim z toho vychází jeden závažný poznatek, a to že právě otázka investic do nových technologií, bude základním kamenem dalšího rozvoje zemědělství u nás.
Podle Martina Pýchy základní otázkou, kterou se nyní je nutné zabývat, je to, zda čeští a moravští zemědělci si udrží konkurenceschopnost na trhu, a to nejen v EU, ale i ve světě. Načež poznamenal, že většina našich zemědělců se setkává s tím, že na jedné straně rostou náklady v zemědělství, ať již jde o růst mezd zaměstnanců či vstupů do zemědělské výroby, a na straně druhé, se setkávají s rostoucí globální konkurencí na evropském a světovém trhu. To vše se přirozeně projevuje v ekonomice jednotlivých zemědělských podniků. Ale, skutečnost, že rostoucí poptávka po potravinách, a to v celém světě, je příležitostí pro naše zemědělce, že v tomto konkurenčním boji mohou obstát.
V další části svého vystoupení se předseda Zemědělského svazu ČR věnoval tomu, že čeští zemědělci se v současné době setkávají s novými kritérii evropské zemědělské politiky, které jsou vyjádřeny v principech nové Společné zemědělské politiky na léta 2021 – 2027, jejíž hlavní zásady schválil Evropský parlament koncem října. Podle Martina Pýchy jde o naprosto jasný signál, že na pořadu dne je otázka mnohem většího důrazu na ekologizaci evropského zemědělství a jeho vlivu na životní prostředí. Ovšem, jak podotkl, aby naši zemědělci byli konkurenceschopní na evropském a světovém trhu, je zde jediná možnost, jak toho dosáhnout, to je investovat do nových technologií.
Uvedl, že Zemědělský svaz ČR v této souvislosti usiluje o několik věcí. V první řadě založil první Českou technologickou platformu pro zemědělství, což je v podstatě diskusní platforma pro setkávání lidí z praxe a zároveň i pro výměnu zkušeností a názorů mezi výzkumnými ústavy, pracovníky na straně jedné a zemědělskou praxí na straně druhé. Přirozeně, že jde o urychlení výměny poznatků z vědy a výzkumu a současně i zemědělské praxe. Tato technologická platforma zároveň monitoruje know-how a výzkum a poznatky o inovacích v zahraničí a snaží se je přinášet do České republiky, a to ve spolupráci s výzkumnými ústavy a univerzitami. Samozřejmě, že nejde jen o automatické předávání těchto zahraničních poznatků do zemědělské praxe u nás. Je na našich zemědělcích, aby sami zvážili, jestli jsou pro ně zajímavé či nikoliv.
V této souvislosti, jak dále uvedl Martin Pýcha, Zemědělský svaz ČR rovněž usiluje o to, aby i český stát podporoval investice do českého zemědělství a do nových technologií. Především jde o využití prostředků, které jsou alokovány do druhého pilíře Společné zemědělské politiky, to je do Programu rozvoje venkova. Tedy, jde o zajištění investic do zemědělství. Zároveň, jak Martin Pýcha upozornil, jde i o využití prostředků, které jsou zahrnuty do Operačního programu životního prostředí. V současné době o tom svaz jedná s ministerstvem životního prostředí, aby v rámci tohoto operačního programu ministerstvo tyto investice podpořilo.
Když Martin Pýcha hovořil o investicích do zemědělství, zároveň poukázal na skutečnost, že nové technologie jsou u nás velmi často přijímány nekriticky, až extrémně pozitivně. Podle něho to je jedna z věcí, kterou Zemědělský svaz ČR ve své činnosti nechce akceptovat, neboť automatické zavádění robotů nemusí být vždy pro daný zemědělský podnik ekonomicky výhodné. Proto se každá investice do zemědělství musí zvážit a správně posoudit. Jak dále poznamenal, české zemědělství musí mít připravené takové lidi, kteří to právě dokáží posoudit. To přitom není vůbec jednoduché. Právě tato konference by měla, podle Martina pýchy, přispět k tomu, aby se naši zemědělci na celou touto problematikou zamýšleli a učinili správná rozhodnutí. Na druhé straně, jak zároveň uvedl, lidé v praxi se nemají další digitalizace a robotizace bát. Zde by měla pomoci i školní výuka, ať již na středních zemědělských, tak i na vysokých školách.
V této návaznosti Martin Pýcha poznamenal, že současný vývoj technologií je v předstihu před legislativou. V České republice již jezdí po polích autonomní roboti, ale autonomní roboti zatím v žádné legislativě zatím ukotveni nejsou. To je jeden z úkolů, který se Zemědělský svaz ČR snaží vyřešit.
V další části svého vystoupení Martin Pýcha hovořil o tom, že digitalizace, automatizace a robotizace se nezavádí jen v rostlinné výrobě, ale i v živočišné výrobě, co je právě velmi významné téma této konference. Uvedl, že jejím smyslem je diskuse odborníků a výměna poznatků z výzkumu i praxe, kdy jde o obrovské množství dat a informací, které nové technologie musí umět zpracovat tak, aby příslušní pracovníci v zemědělských podnicích měli, pro svá rozhodnutí o dalším postupu ve výrobě, ty nejlepší a správné údaje. To vše by mělo sloužit k tomu, aby české zemědělství mělo co nejlepší postavení na evropském a světovém trhu, dodal Martin Pýcha.
„Od precizního zemědělství k Zemědělství 4.0“ – právě s tímto tématem vystoupil, jako první řečník v odborné části konference, prof. Dr. Ing. František Kumhála z Technické fakulty České zemědělské univerzity (ČZU) a Centra precizního zemědělství ČZU v Praze. V rámci své přednášky o vyspělé technice, informačních technologiích a procesu automatizace výroby v zemědělském podniku je především zaměřil na využívání přesné navigace zemědělských strojů, které se pohybují po poli. Načež poznamenal, že její využívání běžně znamená úsporu 10 až 15 procent nákladů na zpracování půdy. Zároveň dodal, že v některých případech se hovoří až o 40procentním zlepšení produktivity práce, a to zejména na velkých farmách, neboť využití přesné navigace dovoluje zavedení řízených přejezdů po pozemcích, což je důležité pro mapování výnosů. Jde přitom o informace, které jsou nutné k řízení celého procesu obdělávání pozemků. Podotkl, že porovnáním historického vývoje výnosů zde vzniká možnost vytváření i víceletých výnosových map. Jako konkrétní příklad, který představil během svého vystoupení, byla výnosová mapa pokusného pozemku Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, která je součástí výzkumné činnosti ústavu v rámci získávání potřebných poznatků o výhodách, které zemědělcům přináší precizní zemědělství.
V další části svého vystoupení konstatoval, že dnešní technologie již umožňují, aby jeden operátor řídil více strojů. Což dokumentoval na příkladu činnosti britského Národního centra pro přesné zemědělství, které – ve spolupráci s Harper Adams univerzitou – pomocí robotizovaných strojů dokázalo vypěstovat pšenici na orné půdě „na dálku“, bez operátorů v kabinách strojů nebo agronomů na pozemku.
Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D., z Technické fakulty ČZU, který je zároveň angažován v Centru precizního zemědělství a Centru polní robotiky ČZU, vystoupil s přednáškou na téma „Robotika v zemědělství ČR“. Uvedl, že se nacházíme v době 4. průmyslové revoluce, která se dá nazvat i jako „doba datová“. Zároveň poznamenal, že naše společnost rychle přijímá nové technologie a bere je za samozřejmé. Ovšem tato doba přináší i určitý sociální aspekt, jakým je i zánik pracovních míst v souvislosti s digitalizací a robotizací. Například v Německu se do roku 2030 čeká úbytek pracovních míst 45 až 70 % pracovních míst. Konstatoval, že bychom měli hovořit o Společnosti 4.0, a nikoliv jen o Zemědělství 4.0.
Poznamenal, že systém tradičního rozhodování, založeného na zkušenostech farmáře, jako jsou jeho obchůzky a kontroly pozemků, se postupně dostávají do stádia minulosti. Dnes je již využíván pravidelný monitoring z autonomních bezpilotních prostředků a dalších strojů. Dochází k významnému nárůstu a přijetí smart technologií, která integrují data, bezdrátovou komunikaci a vyspělou techniku. Zdůraznil, že bezdrátové senzory umožňují internet věcí. Podle něho internet věcí vytváří potenciál zvýšit zemědělskou produktivitu do roku 2050 až o 70 procent. Podle něho globální trh pro zemědělskou robotiku v nejbližších letech vzroste ze současné jedné miliardy na 14 – 18 miliard USD.
Milan Kroulík se rovněž věnoval i otázce dalšího průběhu automatizace polních strojů, kdy konstatoval, že současným trendem je přechod k výkonným a velkým traktorům, a to až o celkové hmotnosti od 21.000 do 31.000 kg. Ovšem, jak dále uvedl, toto navyšování velikosti a výkonu traktorů nejde dělat do nekonečna, neboť jsou zde stanovena určitá omezení, jako je maximální šíře traktoru či maximální zatížení na nápravu do výše 15.000 kg.
Upozornil, že v současné době se využívají i dálkově ovládané stroje, a to pro řešení nepředvídatelných situací. Rovněž i autonomní vozidla, kdy je člověk na pozici cestujícího. Lidé budou i nadále zapojeni do rozhodovacího procesu a roboti budou v procesu napomáhat. Provádění úkolů, rozhodování a jednání v reálném čase bude bez zásahu člověka. Předvedl to na ukázce organizace činnosti jedné konkrétní robotické farmy.
„Pěstební technologie s podporou precizního zemědělství“ byl název přednáška doc. Ing. Václava Branta, Ph.D., z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU, a který je zároveň i pracovníkem Centra precizního zemědělství ČZU v Praze. V úvodu svého vystoupení se věnoval otázce, kterým směrem a kam se má zemědělství v nejbližší době posunout. Uvedl, že pokud jde o obecné problémy zemědělství, dají se pojmenovat jako energetická náročnost výroby potravin z ropy a elektrické energie. Dále je to porušená bilance koloběhu energie a hmoty, ať již lokální či a globální. Rovněž nerovnoměrná produkce potravin a růst populace, úbytek zemědělské půdy a její degradace – to jsou další faktory, které charakterizují současnou situaci v zemědělství. Zdůraznil, že velkým problémem je současný nedostatek pracovníků v zemědělství, neboť pro řadu lidí je to společensky neatraktivní profese s tím, že řadě případů se to dá nazvat i jako obchod s levnou pracovní silou. Dále upozornil, že existuje i silná dezinformační kampaň o fungování zemědělství a v neposlední řadě i ekonomická nejistota trhů.
Cílem Zemědělství 4.0 by, podle něho, mělo být snížení spotřeby energií a PHM, produkce hnojiv a omezení transportu zemědělských produktů na velké vzdálenosti. Dále omezení globalizace trhu s komoditami a vstupy, které jsou lokálně dostupné. Následovat by mělo rychlé zavádění nových technologií. Potřebné je i omezení negativního vlivu na životní prostředí, snížení skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek do atmosféry.
Poté se Václav Brant věnoval přínosům precizního zemědělství. Konstatoval, že sice není jednoznačná odpověď na energetické přínosy principů precizního zemědělství, ale je zde jednoznačný vliv na snížení PHM, hnojiv a pesticidů. Systémově se zvyšují nároky na materiály potřebné v elektronických systémech. Roste tlak na budování a napájení přenosových sítí. Dochází k recyklaci rychle stárnoucího hardwaru.
Dá se říci, že cílem vystoupení Václava Branta bylo prostřednictvím konkrétních příkladů na systémy, které jsou využitelné pro pěstování všech plodin na zemědělské půdě. Přičemž tyto systémy vytvářejí rámcově podpůrné, ale také i zásadní podmínky pro další vývoj zemědělství z hlediska produkčních a mimoprodukčních funkcí.
„Nástroje pro zpracování dat v zemědělství“ byl název přednášky doc. Mgr. Jitky Kumhálové, Ph.D., z Technické fakulty ČZU a Centra precizního zemědělství ČZU, která hovořila o geografických informačních systémech, o využití grafických dat, ať již vektorových (objekty jsou popsány pomocí geometrických parametrů) či rastrových (objekt je popsán jako shluk bodů) a o využití dálkového průzkumu Země. Především poukázala na možnosti využití družicových snímků, ale i bezpilotních prostředků a rovněž i satelitní navigace. To vše, podle ní, umožňuje zemědělcům mít přesné informace o poloze zemědělských strojů na polích, což je základní informací, kterou potřebují řídící pracovníci pro přesné navádění strojů při agrotechnických operacích. Díky této technice zpracování dat, mají zemědělci k dispozici i takové informace, jako je například poškození porostů pšenice ozimé mrazem apod.
„Agribots – zemědělské systémy v Zemědělství 4.0“ – byl název přenášky, se kterou vystoupil doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V úvodu svého vystoupení hovořil o tom, že od původní myšlenky vytvořit systém Průmysl 4.0 se v současné době přešlo i k tomu, že od precizního zemědělství se přechází k vytvoření systému Zemědělství 4.0. Poukázal na to, že je v zemědělství aktivně využívána podpora v navigaci, a to přes agenturu GSA, která provozuje systém Galileo, a která sídlí v pražských Holešovicích. Dále se věnoval problematice „Promyslová revoluce a kybernetika“. Přičemž poukázal na to, že v současné době se vyrojily značné požadavky na zavádění a organizaci výroby, která je řízena prostřednictvím datových systémů. Konstatoval, že v současné době dochází k výrazné integraci lidí a strojů, takže by se spíše dalo hovořit i o tom, že vhodným pojmenováním by byl termín Společnost 4.0.
V této návaznosti zdůraznil i potřebu celoživotního vzdělávání lidí. Díky nový technologií, stojí před naší společností i otázka vyřešení řady sociálních výzev. Jako konkrétní příklad této snahy o řešení, uvedl vznikající japonský systém vize Společnost 5.0.
V další části svého vystoupení se věnoval problematice precizního zemědělství z pohledu využití všech nejnovějších poznatků v oblasti strojírenství. Hovořil o principech kolaborativní robotiky (kolaborativních robotů, které jsou určeny ke sdílení pracovního prostoru s lidmi). Dále připomněl, že současná doba vyžaduje i nutnost využívat flexibilní plánování při řízení výroby. v závěru této části své přednášky se věnoval i tomu, jak funguje autonomní traktor Agribot.
„Technologie 4.0 v chovu skotu“ byla názvem přednášky Ing. Bohumila Belady ze společnosti Farmtec, a.s., který na konkrétních příkladech uvedl, jak jejich společnosti pomohla zorganizovat výstavbu a uvedení do provozu řadu moderních výrobních provozů, jako jsou například farmy pro chov dojnic v Uhelné Příbrami, kruhové dojírny v Bukovci. kombinované dojírny pro ovce a kozy v Pěnčíně a farmy pro chov prasat Převýšově. K provozům, které společnost Farmtec vybudovala mimo jiné patří i nově postavené stájím pro výkrm kuřat v Pánově na Hodonínsku. Bohumil Belada na těchto příkladech ukázal, jak se dnes v živočišné výrobě prosazuje moderní technika, která má za cíl pomoci nahradit klasickou lidskou dřinu, kterou zemědělci znají po staletí, a to využitím nových robotických prvků, ať již při dojení či jiných činnostech.
„Trendy a budoucnost v automatickém chovu skotu“ byl název přednášky Ing. omáše Hrůši ze společnosti AGRO – partner, s.r.o., který se věnoval především otázce provázanosti vývoje automatizace a faktorů úspěchu. Vyjmenoval osm trendů v automatizaci:
- Automatizace především velkých farem;
- Kladné vnímání veřejností, pokud jde o využití automatizace a robotizace
- Dobře propracovaný a vytvořený ovládací systém, který je nutný pro úspěch využití automatizace a robotizace
- V současné době se v živočišné výrobě nevyužívají jen dojící roboti;
- Zemědělcům tuto složitou a moderní techniku jsou schopni dodat jen velcí dodavatelé;
- Nejde jen o využití robotů v zemědělské výrobě, ale zejména o to, že roboti mají přispět k řešení daného problému zemědělské výroby;
- Nyní se začíná prosazovat i automatizace v odchovu telat.
Jako konkrétní pozitivní příklad v zavádění automatizace Tomáš Hrůša uvedl, že v severských státech Evropy tato automatizace a robotizace je velmi aktivně využívána. Což dokumentoval řadou statistických údajů.
V další části svého vystoupení Tomáš Hrůša hovořil o klíčových faktorech úspěchu. Podle něho sem patří najmutí a udržení kvalitní pracovní síly, využití potenciálu krav, splňování zpřísňující se legislativy, efektivní nakládání s hnojem nebo kejdou, efektivní využití krmení a dobré vztahy s okolím.
Závěrečné slovo videokonference Zemědělství 4.0 logicky opět patřilo předsedovi Zemědělského svazu ČR Martinu Pýchovi, který shrnul její průběh.
Konferenci si lze stáhnout na webu Zemědělského svazu ČR pod označením: https://youtu.be/jeo6eSdAvVk.
