Jste doma kvůli zavřenému provozu? Vypomáhat v nemocnici či sociálních službách můžete. Zaměstnavatel o příspěvek z Antiviru nepřijde

Zákoník práce nijak nebrání výpomoci ve zdravotnictví či sociálních službách volným zaměstnancům z nuceně uzavřených provozů. Může se jednat např. o pracovníky gastronomických zařízení, maloobchodu, služeb atd. Jejich zaměstnavatelé se také nemusí obávat, že přijdou o příspěvek z programu Antivirus.
 
Česká republika se v současné době potýká s nedostatkem personálu ve zdravotnictví a sociálních službách v důsledku sílící pandemie nákazy COVID-19. Narůstají počty nemocných, zvyšuje se absence pracovníků v důsledku karantén či nutnosti zajištění péče o dítě z důvodu uzavření školských zařízení. Kapacity zdravotního a sociálního systému a jejich schopnost zvládnout krizovou situaci jsou přitom zcela závislé na dostatečném personálním obsazení.
 
Na druhé straně opatření, která vláda přijímá s cílem zamezit šíření nákazy, vyvolávají překážky v práci zaměstnancům v řadě profesí. Ti se tak stávají de facto volnou pracovní silou. Na ministerstvo práce a sociálních věcí se řada z nich obrací se zájmem využít čas zejména ve prospěch zdravotnictví či sociálních služeb. Obávají se však, že by takový postup byl v rozporu se zákony a rovněž toho, aby jejich současný zaměstnavatel nepřišel o nárok na refundaci mzdových nákladů v rámci programu Antivirus.
 
Ministerstvo práce a sociálních věcí daný postup preferuje
 
„Velmi si cením ochoty lidí, kteří se chtějí zapojit do pomoci a přispět tak k řešení současné krize. Ujišťuji proto všechny, zaměstnance i jejich zaměstnavatele, že je skutečně možné volný čas využít k výpomoci v nemocnicích či sociálních službách, a to, aniž by zaměstnavatel ztratil nárok na podporu v rámci programu Antivirus“, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
Podle § 304 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnanci vedle svého stávajícího zaměstnání mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost pouze s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele. Právě v současné krizové situaci je nanejvýše žádoucí, aby se zaměstnanci, pro které jejich dosavadní zaměstnavatel nemá dočasně práci, zapojili do činnosti v oblasti kritické infrastruktury. Výkon vedlejší výdělečné činnosti však nesmí bránit plnění pracovních povinností u dosavadního zaměstnavatele. Odpadne-li tedy důvod překážky v práci, musí být zaměstnanec připraven obnovit pracovní činnost pro svého zaměstnavatele.
 
Důležité tedy je, aby se zaměstnanci, kteří chtějí přispět svojí prací k řešení současné personální krize, se svým zaměstnavatelem dohodli a postup koordinovali.
 
Taková výpomoc „volných zaměstnanců“ tedy není překážkou pro jejich zaměstnavatele, aby mohli čerpat příspěvek z programu Antivirus. Příspěvek se váže výhradně na vznik překážek v práci u stávajícího zaměstnavatele, a pokud trvají, je zaměstnavateli poskytován. To, zda dotčení zaměstnanci vykonávají přechodnou pracovní činnost ve zdravotnictví či sociálních službách, není pro poskytnutí příspěvku relevantní.

Stanovisko OS SOO – práce z domova

Vláda České republiky ve svém usnesení č. 1080 ze dne 21. října 2020 přijala řadu krizových opatření. Jedním z nich je příkaz orgánům veřejné moci a správním orgánům co nejvíce omezit činnost spojenou s pobytem na úřadě, včetně střídání oddělených skupin zaměstnanců a umožnění práce na dálku.
 
Dále vláda České republiky dne 26. října 2020 přijala usnesením č. 1102 další krizová opatření. Mimo jiné nařídila všem zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště.
 
Práce na dálku tedy v tuto chvíli není pouze doporučením, ale zaměstnavatelé jsou povinni ji využívat v maximální možné míře. Porušení krizového opatření by mohlo být pokutovatelným správním deliktem. Domníváme se, že může dojít i k porušování zákoníku práce v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rovněž i k porušování zákona o ochraně veřejného zdraví.
 
Z výše uvedeného dle našeho názoru jednoznačně vyplývá, že pokud je výkon práce v režimu práce z domova alespoň částečně možný, je zaměstnavatel povinen ho u daného zaměstnance nebo zaměstnankyně v maximální možné míře využít.
 
Zároveň uvádíme, že v případě, že z při fyzickém pobytu zaměstnance v kanceláři, který nebyl nevyhnutelný, dojde k jeho nákaze nemocí Covid-19, bude dána odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci ve smyslu § 265 odst. 1 nebo 2 zákoníku práce, včetně povinnosti kompenzace případného úmrtí.

Některé firmy zakazují zaměstnancům trasování a eRoušku

Josef Středula: Jde o nám o rychlou nápravu, nikoliv o skandalizaci firem
Některé firmy přikazují svým zaměstnancům, aby se neúčastnili trasování kontaktů hygienou a nepoužívali aplikaci eRouška. V diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula
 
O tuto informaci Josefa Středuly projevila zájem i další média, zejména se zajímala o konkrétní firmy a jaký bude v takových případech postup odborů. „Odborové organizace, které ve firmách působí, mají důvěru zaměstnanců, lidé jim věří a v těchto dnech se na ně obracejí a svěřují jim své negativní poznatky. Naším cílem není tyto firmy skandalizovat, ale chceme rychlou nápravu situace. Proto jsme se rozhodli interně ve spolupráci s ministerstvem práce a Státním úřadem inspekce práce konkrétní případy řešit. Pokud by i přesto zaměstnavatelé svůj přístup nezměnili, pak jsme připraveni je zveřejnit. Znovu zdůrazňuji, jde nám o rychlou nápravu, nikoliv skandalizaci,“ uvedl Josef Středula.  

Ekonomika se začne vracet k normálu v roce 2021

První fáze dopadů krize způsobené pandemií koronaviru už začala odeznívat. Obdobný vážný problém některým oborům ale přinesou podzimní restrikce. dlouhodobější fáze dopadů způsobená nižší poptávkou, poklesem zakázek a všudypřítomnými obavami bude komplikovat situaci nejen v byznysu celý letošní a příští rok.

Dopady koronaviru můžeme rozdělit na dvě výrazné fáze. První nastala hned po březnovém „zmrazení“ české ekonomiky. Část podniků začala omezovat či zavírat výrobu. Mohly za to obavy z nakažení zaměstnanců a nižší poptávky po výrobcích či subdodávkách. S velkými obavami jsme sledovali lockdown v některých „zmrazených“ oborech. Řada zaměstnanců ani podnikatelů nemohla vydělávat a zároveň platit daně a odvody, což má kromě sociálních dopadů negativní vliv i na veřejné finance, které tak teď musí hospodařit s vyšším dluhem. První fáze byla nečekaná a naprosto nová. Zasáhla velmi silně i sektory, ve kterých se v minulosti krize projevovaly někdy jen mírně nebo se zpožděním. Nový fenomén úplného zastavení některých oborů bude nadále mementem, které nám připomnělo rizika podnikání.

DATA HOVOŘÍ JASNĚ

Druhý kvartál letošního roku je typickým případem, kdy zmrazení ekonomiky vedlo k jejím velkým nominálním propadům. V prvním čtvrtletí HDP klesl o 2 %, na čemž se podepsala již koronavirová druhá část března, byť zpomalování ekonomiky jsme z různých indikátorů cítili již v minulém roce. Druhý kvartál z pohledu HDP podruhé v řadě klesl, což je podle základních ekonomických definic indikátor recese, a navíc klesl o závratných 10,9 %. Tento propad již značně převyšuje jednu dekádu starou krizi, kdy byly propady maximálně poloviční.

Průmysl se v měsících zasažených pandemií propadl na historická minima. V dubnu klesl o 33,7 %, v dalších měsících se hloubka meziročních propadů postupně vyrovnala, vždy zhruba o 10 procentních bodů. Za květen zaznamenali statistici pokles 25,7 %, v červnu to bylo 11,9 %, červenci pokles 5 %, v srpnu 5,5 %. Tato fáze má ovšem oproti klasickým krizím určitá specifika. Po hlubokých, téměř „bleskových“ propadech v daných měsících či kvartálech můžeme očekávat – ovšem při příznivém vývoji zdravotní situace – postupné oživování ekonomiky.

Nyní se zdá, že blesková fáze krize skončila v létě, kdy meziměsíční data vykázala poměrně vysoké míry nárůstu ekonomické aktivity napříč sektory. Tato fáze ale samozřejmě ovlivní výsledné průměrné hodnoty v celém letošním roce. Přestože se může zdát, že se ekonomika vrací na pozitivnější trajektorie, Svaz průmyslu pro letošek čeká propad o 7,8 %. To je zhruba o polovinu horší celoroční výsledek, než jsme měli za poslední hospodářské krize před víc než deseti lety. Podzimní obnovení restrikcí bude mít dopady především na odvětví, na která jsou opatření zacílena. Přelijí se ale i do ostatních sfér a prohloubí bohužel i celkový ekonomický vývoj. Podzimní situace bude také záležet na ekonomické náladě a množství lidí, kteří budou muset využít ošetřovné či nemocenskou. Makroekonomicky se na celkové situaci podepíše i nutnost financovat pomoc, což bude tlačit na zvyšování deficitu a dluhového financování vládní pomoci.

 

KRIZE, KTERÉ ZA POSLEDNÍCH 100 LET OVLIVNILY SVĚTOVOU EKONOMIKU

Krach vídeňské burzy 1873
  • Prasknutí bubliny a především zmařená očekávání jsou typické pro jeden z prvních velkých propadů ekonomiky. Přestože nemáme data v moderním slova smyslu, tak to bylo téměř poprvé, kdy již de facto moderní společnost založená na postupném a nadějném technickém pokroku zažila velmi silnou deziluzi. Pro ilustraci, pokud srovnáme předkrizový „nejlepší“ rok 1871 a krizový rok 1873, tak průmyslová produkce v monarchii (podle tehdy vykazovaných dat) propadla o více než 15 %.

Velká hospodářská krize v roce 1929

  • Odstartoval ji krach na newyorské burze v říjnu 1929. Ve čtvrtek 24. října začaly klesat ceny akcií. Investoři začali panikařit a chtěli se jich zbavit, což způsobilo jejich ještě hlubší propad. Začaly krachovat továrny a společnosti. Následně vzrostla nezaměstnanost, zkrachovaly některé banky a krize se díky provázanosti ekonomiky přelila do Evropy. Americký HDP v letech 1929–1933 poklesl o téměř 33 %.

Ropná krize v 70. letech

  • V roce 1973 země OPEC snížily těžbu ropy a vyhlásily embargo pro země, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války. Kvůli tomu se skokově zvýšila cena ropy. To přineslo ekonomickou recesi v západní Evropě a v USA. Vše zlé je ale k něčemu dobré, kvůli vyšším cenám se od 70. let většina zemí světa intenzivně snažila snížit energetickou náročnost svých ekonomik a hledat alternativy klasických zdrojů.

Americká hypoteční krize v roce 2008

  • V létě 2007 se propadly burzovní trhy v USA. Na podzim 2008 pak udeřila finanční krize naplno, zkrachovaly přední světové banky a akciové trhy, vzrostla cena ropy. V září 2008 se i pražská burza propadla na minimum předchozích let. Průmyslová produkce v Česku se podle ČSÚ v listopadu 2008 propadla o 17,4 %. Český HPD pak propadl v roce 2009 téměř o 5 %.

 DRUHÁ FÁZE PŘINÁŠÍ KLASICKOU KRIZI

Druhá fáze se v české ekonomice projevuje nižší poptávkou, poklesem zakázek nejen u výrobců a dodavatelů, ale i u poskytovatelů různých služeb. Významnou roli v této situaci hrají obavy, které budou mít následně dopad na celou ekonomiku. Lidé i firmy ze strachu z krize odloží či přímo zruší některá spotřební či investiční rozhodnutí, což problémy ekonomiky jen přiživí. Očekávání ekonomické krize se tak ve výsledku naplní samo.

Zatím nevíme, jak dramatická a jak bolestivá tato fáze bude. Vycházet můžeme mimo jiné z výsledků šetření Svazu průmyslu a dopravy mezi podniky, které provádíme společně s Českou národní bankou. Firmy ve druhém čtvrtletí 2020 očekávaly negativní vývoj v oblasti zakázek i nárůst negativního hodnocení domácí i zahraniční poptávky. Zhoršené hodnoty nejspíše přetrvají i po zbytek roku 2020. Značně poklesl také indikátor očekávání vývoje budoucích investic. Z šetření odrážejícího názory podnikatelů je patrné, že dopad pandemie byl a bude značný. Obvykle se nestává, aby se názor podnikatelů vycházející z reality objednávek a uzavřených kontraktů změnil z měsíce na měsíc či z kvartálu na kvartál. Patrná je určitá setrvačnost, a to v souladu s předpokladem, že druhá fáze dopadů pandemie bude trvat déle, jistě po zbytek tohoto roku a možná ještě i zkraje roku příštího.

Zatím předpokládáme, že k růstu se česká ekonomika vrátí v příštím roce. Odhadujeme, že meziročně by měla vzrůst o 4,8 %. Ovšem tento růst budeme poměřovat s krizovým rokem 2020 prezentovaným rekordním poklesem. Čísla za rok 2021 budou sice vypadat pozitivně, ale v podstatě bude příští rok v objemu výroby či tržeb jen podprůměrný. Přesto tato paradoxní situace zapůsobí na ekonomiku pozitivně. Kladná čísla z jinak podprůměrného roku v konečném důsledku napomohou k rychlejšímu překonání krize a lepším výsledkům pro následujících období. Odstartují větší spotřebu a investice.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu a dopravy ČR Spektrum. Celé vydání 4Q/2020 čtěte  zde.

kategorie Z hospodářské politiky

Svaz průmyslu řešil na tripartitě zjednodušení stavebního zákona

Svaz průmyslu a dopravy ČR v pondělí 2. listopadu znovu hájil zájmy zaměstnavatelů na tripartitě. S vládou a odbory řešil především aktuální vládní opatření proti šíření koronaviru. Prezident Svazu Jaroslav Hanák zopakoval dlouhodobý požadavek Svazu na zjednodušení stavebního zákona, bez něhož bude investování a další výstavba v Česku stále složitější. Svaz vládu také dlouhodobě vyzývá, aby představila plán na znovuotevření škol.

NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON

„Za posledních zhruba 15 let se jedná snad o 27. novelu stavebního zákona. V Česku je však dávno po dvanácté, kdy stavební zákon měl fungovat. Všichni chceme, aby se investovalo, ale přitom stále nemáme funkční stavební zákon. Bez jeho zjednodušení se nikam neposuneme. Tato situace může bránit i plnění plánu obnovy a hrozí, že nabízené miliardy z Evropské unie efektivně nevyužijeme. Paní ministryně musí být v novelizaci aktivní a získat podporu pana premiéra pro další změny k sjednocení řízení a jednotlivých úřadů. Žádáme tímto ale i ostatní politické strany a jednotlivé resorty, aby nehájily individuální zájmy, ale přispěly ke skutečné kompletní rekodifikaci s plnou integrací všech řízení. Ve Sněmovně je třeba návrh dále upravit a zajistit např. integraci všech řízení o povolení stavby včetně nakládání s vodami,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VALORIZACE ZVLÁŠTNÍHO PŘÍPLATKU A PŘÍPLATKU ZA PRÁCI VE ZTÍŽENÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ

„Jsme pro, aby například zaměstnanci ve zdravotnictví, záchranných složkách nebo sociálních službách dostali mimořádné odměny, protože mnozí z těchto lidí byli nebo ještě stále jsou v souvislosti s pandemií koronaviru vystaveni nesmírné zátěži. Nesouhlasíme ale s návrhem valorizace zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, protože je navrhováno jako plošné a trvalé opatření namísto jednorázového a cíleného, které by bylo namístě s ohledem na výjimečnost a dočasnost situace,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

SOCIÁLNÍ OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI S ÚTLUMEM TĚŽBY UHLÍ

„Vyhodnocení sociálních a ekonomických dopadů útlumu těžby uhlí považujeme za nesmírně důležité, a to i s ohledem na včasné zajištění souvisejících programů a proměnu daných regionů. V regionech dotčených útlumem těžby uhlí je nutné zaměřit se na podporu, využití lokalit po těžbě nebo podporu základního a středního školství. Zároveň vládě také doporučujeme, aby zpracovala přehled všech finančních zdrojů, které na opatření útlumu využití uhlí směřují,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

PLÁN NA OTEVŘENÍ ŠKOL

„Vláda by měla jasně říct, kdy se znovu otevřou školy. Především děti na prvním stupni musíme za dodržení hygienických podmínek vrátit co nejdřív zpátky do škol. Jenom na prvním stupni máme více než půl milionu dětí, to je půl milionu rodičů, kteří už několik týdnů žijí v nejistotě a nevědí, co bude. Vítáme, že vláda připravila krizové ošetřovné, ale to samozřejmě nevyřeší počet pracovníků, kteří hlídají doma děti,“ komentuje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Svaz průmyslu už od června upozorňoval vládu, že na další zavření škol a možný lockdown je potřeba se kvalitně připravit. „Už v červnu jsme vyzvali vládu, aby připravila školy jak vybavením, tak připojením na distanční výuku při dalším případném lockdownu. Tehdy nám bylo řečeno, že se na tom pracuje. Výsledkem je, že jsme ve stejné situaci jako na jaře,“ dodává Jaroslav Hanák.

V zářijovém průzkumu, který Svaz průmyslu a dopravy provedl mezi svými členy už před zavřením škol, třetina firem uvedla, že výpadek docházky kvůli koronaviru může ohrozit jejich výrobu. Jde především o malé a střední firmy. Tuto obavu uvádějí např. firmy z chemického průmyslu a slévárny. Během jarního nouzového stavu uvádělo 50 % firem, že část jejich zaměstnanců přecházela na ošetřovné kvůli péči o dítě z důvodu uzavření škol.

kategorie Tiskové zprávy

Vláda prodloužila nouzový stav a s ním i všechna dosud platná krizová opatření do 20. listopadu

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 30. října 2020
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 30. října 2020
Nouzový stav v České republice potrvá do 20. listopadu. Na základě předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny o jeho prodloužení o tři týdny rozhodla vláda na mimořádné schůzi 30. října 2020. Současně k témuž datu s drobnými změnami a doplněními prodloužila i všechna krizová opatření, která měla vypršet v úterý 3. listopadu.

S platností od 31. října vláda schválila výjimku ze zákazu provozovat svou provozovnu či živnost v souvislosti s blížící se Památkou zesnulých pro prodejny pietního zboží, např. věnců, květinové výzdoby na hroby, pietních svíček apod., a to včetně stánkařů a pojízdných prodejen. Tyto provozovny navíc dostaly výjimku i ze zákazu nedělního prodeje. Dále dostali výjimku ze zákazu maloobchodního prodeje a služeb i kameníci a další provozy zabývající se zpracováním kamene.

Až do 20. listopadu mohou platit v České republice krizová opatření, která vláda přijala v rámci nouzového stavu jako kroky, jež mají pomoci zastavit šíření pandemie nemoci covid-19. Umožnil to souhlas Poslanecké sněmovny s pokračováním nouzového stavu, na jehož základě vláda mohla svá opatření prodloužit o další tři týdny. Dosud platná nařízení vlády přitom doznala jen drobných změn.

Do krizového opatření, které nařizuje hejtmanům a pražskému primátorovi zajistit péči pro děti od 3 do 10 let zaměstnanců vybraných profesí a institucí, jejichž činnost je nezbytná pro zvládnutí pandemické krize, nově přibyly od 2. listopadu i děti zaměstnanců škol a dalších školských zařízení, České pošty a Finanční správy.

Prodlouženo je od 2. listopadu i omezení provozu škol s tím, že toto opatření bude přinejmenším pro vybrané ročníky zrušeno, jakmile to epidemická situace umožní. Omezení bude ale nově rozšířeno i na speciální školy, bude od pondělí probíhat výuka distančně.

U omezení volného pohybu osob byly mezi výjimky nově zařazeny cesty na vzdělávání a zkoušky a cesty k volbám do orgánů pojišťoven, u omezení práva shromažďovacího bylo upřesněno, že povolena budou shromáždění pouze ve venkovních prostorách.

omezení maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách se omezení provozu lázní změní tak, aby lázně mohly přijímat pacienty z nemocnic, a nově jsou ve výjimkách také praxe a zkoušky u zdravotníků a nelékařských zdravotnických povolání.

Vláda projednala a přijala i několik nových opatření. Rozhodla o tom, že po dobu nouzového stavu nebude provozovateli informačního systému datových schránek náležet odměna vyplývající ze zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tedy že pro všechny uživatele datových schránek bude od 2. listopadu odesílání poštovních datových zpráv zdarma.

Vláda vzala na vědomí také rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které nařizuje provozovatelům léčeben dlouhodobě nemocných, domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů se zvláštním režimem a poskytovatelům sociálních služeb poskytujícím odlehčovací služby v pobytové formě, že musí do sedmi dnů preventivně otestovat všechny pacienty a klienty novými antigenními testy na přítomnost viru SARS-CoV-2. Tyto testy pak budou muset každých sedm dnů opakovat a na základě výsledků přijmout příslušná opatření.

Vláda schválila také krizové opatření, které se týká zajištění a organizace vyčlenění prostor s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u nichž se prokázala nákaza koronavirem. Krajští hejtmani a pražský primátor mají za úkol s účinností od 9. listopadu 2020 vyčlenit nebo zřídit na území každého kraje a hlavního města Prahy prostory s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem a jejich zdravotní stav nevyžaduje poskytování zdravotní péče, alespoň v rozsahu 80 lůžek na 550 000 obyvatel kraje nebo hlavního města Prahy a dalších 80 lůžek u regionů nad 550 000 obyvatel. Tato zařízení musí mít odpovídající personální zabezpečení. Zároveň musí být kraje a hlavní město Praha připraveny v případě akutní potřeby tuto kapacitu navýšit na 200 lůžek.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-30–rijna-2020-184590/.

Vystoupení předsedy vlády Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně k žádosti o prodloužení nouzového stavu

Premiér Andrej Babiš předstoupil v pátek 30 října 2020 před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o prodloužení nouzového stavu vyhlášeného vládou kvůli nepříznivé epidemické situaci šíření nemoci covid-19. Při té příležitosti přednesl před poslanci a poslankyněmi tento projev.

Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci,

předstupuji dnes před vás jménem vlády s žádostí o prodloužení nouzového stavu, který vláda vyhlásila usnesením číslo 957 ze dne 30. září 2020, nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky, a to na dobu od 00.00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů. Nouzový stav vyhlášený vládou tedy končí 3. listopadu 2020. Jediným zájmem vlády i důvodem prodloužení nouzového stavu je samozřejmě ochrana zdraví a života našich občanů.

Vláda v rámci aktuální situace vyhodnotila, že epidemiologická situace v České republice není vůbec příznivá. Stále evidujeme vysoký počet pozitivně diagnostikovaných pacientů, rostoucí počty hospitalizací a také významný zásah do rizikových skupin obyvatelstva. Vyhodnocení situace probíhá na základě analýz příslušných parametrů. Jedná se například o epidemiologická kritéria, denní přírůstky pozitivně diagnostikovaných pacientů, týdenní a čtrnáctidenní trendy, počty hospitalizací nebo přítomnost komunitního šíření dle hlášení krajských hygienických stanic.

Jakákoliv opatření v boji s virem se začínají projevovat na tempu šíření nákazy s desetidenním odstupem. Stále se nám zrychluje růst hospitalizovaných a rychle ubývá počet potřebných lůžek v nemocnicích. Sice na základě středečních a čtvrtečních dat se zdá, že pandemie začíná pomalu oslabovat, ale data o mobilitě napovídají, že se sice dál zpomaluje aktivita lidí, jenže je zatím jen velmi pozvolná.

Využívání veřejné dopravy kleslo podle Applu o 58 procent, zatímco v březnu to bylo cca o 80 procent. Přítomnost lidí v maloobchodech klesla o 57 procent, zatímco na jaře to bylo 61 až 79 procent. Na pracovištích, a my stále apelujeme na home office, nyní ubylo 32 procent lidí, zatímco na jaře to bylo 45 procent. A v úterý také vyskočila pozitivita testů až na 34,4 procenta.

I díky datům o mobilitě lidí, ale i kvůli stále vysokým počtům nakažených je zřejmé, že zdaleka nemáme náš boj vyhraný. Epidemie je ve zlomové fázi, a proto jsou i nadále naplněny podmínky pro vyhlášení nouzového stavu podle článku 5 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Přesně z tohoto důvodu tu dnes před vámi stojím s návrhem a žádostí o prodloužení nouzového stavu.

Musíme co nejdříve docílit toho, aby se šíření epidemie zpomalilo, ochránili jsme naše občany, rizikové skupiny a zabránili kolapsu nemocničních kapacit. Stejně tak nutně potřebujeme snížit reprodukční číslo R pod hodnotu 1. Teprve pak můžeme uvažovat o postupném uvolňování vládních opatření.

Vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci v České republice vláda přistoupila k dalším plošným opatřením, která bez prodloužení nouzového stavu nebudou platná. Jsou to klíčová opatření, která mají za cíl dostat epidemii pod kontrolu.

Aktuální opatření spočívají v těchto omezeních: přísné omezení volného pohybu osob mezi 21. hodinou až 5. hodinou ranní, omezení volného pohybu osob mezi 5.00 až 21.00, nařízení zaměstnavatelům maximálně využívat u zaměstnanců práci na dálku, tzv. home office, zákaz prezenční výuky na všech typech škol, zákaz maloobchodního prodeje zboží a prodeje za poskytování služeb až na výjimky, uzavření provozoven stravovacích služeb, ukončení uměleckých a sportovních událostí, omezení poskytování ubytovacích služeb, zákaz pití alkoholických nápojů na veřejně přístupných místech, zákaz prodeje na tržištích, tržnicích a mobilních provozovnách s výjimkou farmářských trhů, zákaz maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách v neděli po celý den a v pondělí až sobotu v čase mezi 20. hodinou až 5. hodinou ranní s výjimkami, zákaz návštěv ve zdravotnických zařízeních a v pobytových sociálních službách, povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest ve stanovených případech, nařízení pracovní povinnosti studentům zdravotnických, sociálních nebo pedagogických oborů.

K tolik diskutovanému a médii často kritizovanému zákazu vycházení bych rád uvedl příklady z jiných zemí, které nemají tak vysoké nárůsty počtu nakažených v přepočtu na počet obyvatel, ale přitom podobné opatření také zvolily. Tak například ve Francii prezident Macron oznámil, že pro každý pohyb mimo domácnost je vyžadován vyplněný formulář s udáním důvodu opuštění domova a nepovolují se cesty mezi regiony. Již předtím platil zákaz vycházení mezi 21. hodinou a 6. hodinou

 Ve stejném čase je zákaz vycházení uplatňován i ve Slovinsku. Podobně je to ve Španělsku, Belgii, Řecku. V sousedním Polsku se dokonce osoby mladší 16 let mohou v čase od 8 hodin ráno do 16 hodin odpoledne pohybovat na veřejnosti pouze v doprovodu dospělé osoby.

V souvislosti s prodloužením nouzového stavu přirozeně vznikají otázky, jak dalece se tento stav projeví na stavu ekonomiky. V první řadě zatím nepředpokládáme uzavření ekonomiky v takovém rozsahu, jak tomu bylo na jaře. Nepočítáme s tím, že bychom iniciovali uzavření průmyslových podniků.

Prosím vás, tady v mediálním prostoru všichni mluví o lockdownu a nikdo to nedefinoval. Tady mám článek, že ve Francii vyhlásili druhý lockdown. To slovo skutečně nikdo nikdy nedefinoval, ano, uzavření, a ve Francii druhý lockdown znamená, že zavřeli restaurace a bary.

A pokud někdo stále mluví o Izraeli, prosím vás, tak je potřeba skutečně se obeznámit s tím, co Izrael udělal, protože se říkalo – udělali totální lockdown. Není to pravda Podle našeho honorárního konzula Davida Hebkého ve druhé vlně lockdownu byly v Izraeli otevřeny všechny tzv. manufactures. Výroba v jednotlivých výrobních provozech se v průběhu září nezastavila. Pouze jim bylo doporučeno dodržovat platná nařízení Ministerstva zdravotnictví. Otevřen zůstal výrobní průmysl, farmaceutický průmysl, potravinářská výroba, chemický průmysl, vojenský průmysl, hi-tech.

Po zaměstnancích nebyly vyžadovány testy na přítomnost covid-19. My tady uvažujeme o tom, že bychom nějakým způsobem možná i podpořili ty antigenní testy, ale k tomu se ještě dostanu. Takže podstata tzv. izraelského lockdownu, který tady všichni opakují a vyzývají k němu, spočívala hlavně v omezení kontaktu osob v rámci rodiny, příbuzenstva, známých a omezení pohybu na vzdálenost jeden kilometr od domu a cesta do práce. Takže prosím vás, pokud někdo mluví, že v Izraeli byl totální lockdown, není to pravda, v Izraeli nikdy takový lockdown nebyl a izraelské firmy vyráběly dál.

Vraťme se k tomu, co se stalo na jaře. Došlo k přerušení výroby některých významných průmyslových firem, a pokud k tomu došlo, tak to bylo nejen z důvodu epidemie, ale rovněž proto, že klesl odbyt jejich produkce, a to nikoliv na domácích trzích, ale na zahraničních trzích. Největší firmy v automotiv jsou součástí globálních koncernů a ty nakonec rozhodly o tom, co se zde bude vyrábět. My jsme nikdy výrobu Škodě Auto nezavřeli, rozhodl o tom Volswagen. A pokud se podíváte na čerpání Antivirů, tak právě automotiv je tam na prvních místech, celkově až miliardové částky.

Jsme exportní ekonomika, a proto každá porucha na zahraničních trzích se rychle projeví na výrobě našich firem, protože jsme významným dodavatelem komponentů. To se týká, jak už jsem říkal, celého odvětví automotiv. Musíme si uvědomit, jak mnoho našich firem je závislých na vývoji v zahraničí.

Jestli vidíme, že např. německý automotiv za letošních osm měsíců zaznamenal pokles výroby o třetinu, tak to má přirozeně vliv i na naše firmy. Dochází sice k poklesu jejich produkce, která je nižší než v minulém roce, přesto se zotavují velmi rychle a například největší český výrobce v automotiv Škoda Auto hlásí lepší výsledky za září 2020 než v roce 2019. Celý propad odvětví by neměl dosáhnout ani 20 procent, což je nad očekávání na jaře.

Pevně věřím, že naší ekonomice pomůže i schválená nová metoda testování, založená na antigenních testech, které dokážou detekovat infekční pacienty. OKD tyto testy užíval od června tohoto roku a do těchto dnů zachytili šest pozitivních pacientů a vyhnuli se tak dalšímu propuknutí nákazy. Antigenní testy budeme používat hlavně, a ty testy by měly dorazit dnes, a neprodleně, předpokládám nejpozději v neděli, v pondělí, začneme testovat hlavně na ochranu seniorů a rizikových skupin obyvatelstva, které jsou nákazou covid-19 nejvíc ohroženy.

Naše vláda schválila finanční prostředky pro 10 miliónů antigenních testů a samozřejmě schválila i odměnu pro lékaře, kteří budou testovat, ve výši 200 korun. Takže celkově jsou to zatím 2 miliardy korun a dá se předpokládat, že tyto antigenní testy budeme používat.

Já jsem velice rád, že to dělá například Škoda Auto, a myslím si, že dobré managementy a dobří majitelé firem by to měli dělat ve vlastním zájmu. My přemýšlíme o tom, jak podpořit tyhle antigenní testy ve firmách, aby je dělaly, aby jim záleželo na tom, že jejich zaměstnanci budou chodit do práce a nebudou v riziku nakažení. O tom samozřejmě vláda bude diskutovat a přemýšlím o nějaké motivaci pro firmy, v rámci NERV jsme to diskutovali.

Zatím nejsou k dispozici data o vývoji českého průmyslu za celé třetí čtvrtletí, ta budou k dispozici až příští týden. Za poslední tři měsíce červenec, srpen, září je průmyslová výroba nižší zhruba o desetinu oproti minulému roku a to není špatný výsledek s vědomím samozřejmě, co nás postihlo, ta pandemie covid-19.

V podstatě stejný vývoj lze zaznamenat ve stavebnictví. Také tam je pokles zhruba o desetinu. Vliv na to má i mimořádná míra veřejných investic do dopravní infrastruktury. Právě inženýrské stavebnictví a státní výdaje do tohoto sektoru pomáhají udržet klíčové odvětví s ohledem na zaměstnanost v relativně dobré kondici.

Současně můžeme vidět i velmi pozitivní vývoj v zemědělství, kde bylo dosaženo vyšší sklizně hlavních plodin než v minulém roce. Nejvíce byla zasažena část sektoru služeb, kde ve druhém čtvrtletí – opět nejsou k dispozici novější data – došlo k poklesu o pětinu vlivem totálního uzavření především v dubnu a částečně i v březnu a květnu, ale v letních měsících tento sektor pracoval bez větších omezení, a tak ztrátu z tohoto období trošku narovnal.

K samotnému vývoji hrubého domácího produktu za letošní rok. Za první pololetí letošního roku poklesl hrubý domácí produkt o necelá 3 procenta oproti prvnímu pololetí minulého roku. Očekávám, že celoroční data o poklesu HDP se budou pohybovat kolem 6,5 až 7 procent, jak předpokládají prognózy Ministerstva financí. Vývoj ekonomiky bychom měli posuzovat střízlivě, bez katastrofických předpovědí. Řada průmyslových odvětví v současnosti běží a bude tomu tak i nadále – energetika, chemie, elektrotechnický průmyslu, potravinářský průmysl, slušné tempo si drží i automotiv. Stejně tak běží i některé služby – IT, finanční služby, poradenství, rekordy hlásí obchod on-line, e-shopy atd.

Proto tvrdím, že bychom se měli vyhýbat katastrofickým předpovědím. Není to dobré také proto, že tím vyvoláváme ovzduší strachu z budoucnosti, a to se přirozeně přenáší i na vývoj na spotřebitelském trhu a ve sklonu k investicím.

Vláda se snaží pomoci. Schválili jsme investiční programy a na příští rok v oblasti infrastruktury. Nikdy nebyl rozpočet SFDI tak vysoký, jako je v příštím roce. Navazujeme tím na letošní rok a příští rok je nakonec investice 187 miliard, nejvíc v historii, na letošní rok, kdy se nakonec podaří zvýšit výdaje do dopravní infrastruktury vůči 2019 o více než třetinu.

Současně zahajujeme podporu podnikových investic, zrychlujeme odpisy, posilujeme investiční záruky a měníme investiční pobídky. Hlavní opatření vlády směřovala ale k provozní podpoře, např. kompenzační bonus, antivirus, COVID-Nájemné, COVID-Bus, COVID-Úvěry, COVID-Kultura, COVID-Sport, COVID-Ubytování, vyšší ošetřovné, odpuštění odvodů, odklad plateb DPH, sociální pojištění atd.

Tato opatření mají udržet koupěschopnost obyvatelstva i přispět k řešení finanční situace firem. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu celková přímá a nepřímá podpora OSVČ činila dosud více než 50 miliard korun. Stejně tak je odhadovaná celková podpora firem a OSVČ na téměř 200 miliard korun, samozřejmě podpora zaměstnanců.

Navíc pokračují záruční programy, v rámci kterých budou firmy čerpat další desítky miliard. Víc se těžko dá v současné situaci dělat. V tom se chováme stejně jako ostatní evropské země, i ony otevírají programy v řádech desítek miliard eur, aby udržely chod ekonomiky a kompenzovaly ztráty firem. I tyto vlády jsou si vědomy, že však nelze zcela zvrátit vývoj na trzích. I přes masivní podporu – a to bych rád zdůraznil – že v těch relativních číslech se nelišíme od vyspělých zemí Evropské unie.

Tady se stále diskutuje o zadlužení. Já bych jenom rád připomněl, že od nástupu Sobotkovy vlády, kdy jsem byl ministr financí, jsme snížili dluh ze 41,3 na 29 minulý rok. Pokud ten dluh teď roste, tak je to logické v pandemii. Ale poslední čísla Eurostatu, myslím z 22. října, říkají přesně to, co my tady opakujeme stále: Že v roce 2020 budeme – a to je odhad Evropské unie – v dluhu v sektoru vládních institucí na úrovni 39,4 procenta, takže podstatně níž než v roce 2013. Takže pokud tady opozice mluví o zadlužení, tak ona zadlužovala za normálních časů, normálních časů.

Takže toto já zásadně odmítám a naše zadlužení je jedno z nejmenších v Evropě. Je to hluboko pod úrovní dosahovanou v západoevropských zemích. Německo má 71, znovu opakuji – u nás 39 – Francie 117, Velká Británie 93 procent, Holandsko 59, Rakousko 84, Slovensko 63. I v těchto zemích podíl dluhu na HDP roste, stejně jako u nás, ale my se samozřejmě těžko můžeme porovnávat s malými zeměmi typu Estonsko, kde je úplně jiná ekonomika a kde žijí dva miliony obyvatel.

Většina našich opatření je naplánována do konce roku, takže to, co my děláme a jak pumpujeme peníze do ekonomiky, děláme, abychom nastartovali naši ekonomiku, abychom udrželi zaměstnanost, abychom udrželi příjmy lidí. Takže tato opatření jsou naplánována do konce letošního roku.

My musíme řešit krizovou situaci, přesto již nyní myslíme na další období a počítáme nadále s masivní podporou investic. Rozšíření programu bankovních záruk, podporou zaměstnanosti přes kurzarbeit a dalším navýšením výdajů na výzkum, vývoj a inovace. A my chceme podržet všechny zaměstnance, a proto jsem přišel i s tím pozměňovacím návrhem, kde snižujeme daně pro všechny zaměstnance o sedm procent.

Tady proběhla debata o důchodech. Ano, důchodová reforma, to je určitě, můžete nám vyčítat důchodovou reformu. Desítky let se neudělala a to je záležitost, na které je potřeba se domluvit všichni. A že to má řešení? Určitě to má řešení! Na výdajové stránce to zvládne každý, je potřeba řešit tu příjmovou. A tam samozřejmě je to o zaměstnavatelích, o zaměstnancích a o státu. Ale je důchodová komise, tam jsou všichni zastoupeni, tak ty návrhy, které jsou, jsou zatím na výdajové stránce. A na té příjmové, tak příští, ani ne za celý jeden rok jsou volby, takže předpokládám, že každá strana a hnutí bude mít svoji daňovou politiku.

K těm důchodům, prosím vás, čísla jsou jasná: 2013 na důchody šlo 383 miliard, 2021 půjde 537 miliard. Takže o 153 miliard navíc. A pokud průměrný důchod 2013 byl 10 913, tak příští rok bude 15 336, to je navýšení o 49 procent. Takže myslím, že důchody jsou jasné. Vždycky to byla naše priorita, důchodci, jejich lepší život. A v tom žebříčku v Evropě, i když my navyšujeme na rozdíl od našich předchůdců, tak stále je to málo.

Naše vláda potřebuje čas. Za této situace hasíme vzniklé problémy, děláme operativu, každodenní operativu a to nám samozřejmě odčerpává čas a prostor pro hledání aktivních opatření. Přesto již nyní pracujeme na strategických opatřeních střednědobého a dlouhodobého hospodářského charakteru. Vicepremiér pro hospodářství Havlíček a jeho tým připravují restart ekonomiky založený na transformaci průmyslu, energetiky a dopravy.

Nová hospodářská strategie bude založena na přidané hodnotě, výrazně vyšším stupni využití nových technologií, nových programech pro vznik start-upů a spin-offů. Stejný tým dokončuje plán obnovy postavený na digitalizaci, chytrých investicích, posílení vědy, vzdělávání a trhu práce, vše ve vazbě na trendy spojené s dekarbonizací a klimatickými cíli.

I přes fakt, že procházíme nejnáročnějším obdobím novodobých dějin a museli jsme omezit ekonomické aktivity nebývalým způsobem, je patrné, že dobrá kondice našeho hospodářství před krizí v kombinací s provozní podporou v průběhu pandemie a zaváděním strategických opatření dlouhodobého charakteru můžeme z krize vyjít posíleni. Máme k tomu dobré předpoklady. A já tomu pevně věřím.

S ohledem na uvedené vláda žádá podle čl. 6 odst. 2 Ústavního zákona o bezpečnosti České republiky Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu do 3. prosince 2020. Současně s tím vás chci požádat, abychom všichni právě nyní zapomněli na politiku a všechny vzájemné animozity.

Pandemické krize jako nyní nezažíváme jen my, ale i většina Evropy a zbytek světa. Určitě není nejlepší čas pro politické spory a hádky. Koronavir porazíme a zdraví i životy našich občanů totiž ochráníme jen společně. Na jaře jsme to nakonec dokázali a díky tomu jsme pandemii zastavili mezi prvními zeměmi v Evropě. Zkusme to proto zopakovat i nyní, když se koronavir vrátil ještě silnější než na jaře.

Klidně naši vládu věcně a konstruktivně kritizujte, je to vaše právo a my určitě nejsme bezchybní. Pojďme ale, prosím, znovu táhnout za jeden provaz. Je to i naše povinnost vůči veřejnosti. Bez toho koronavir neporazíme.

Já vám děkuji za pozornost a vaše pochopení.

Andrej Babiš, předseda vlády

Je nám hůř, vzkazuje čtvrtina domácností. Velké problémy mají i firmy, po zavření obchodů nemají kde prodávat

Více než čtvrtina českých domácností hodnotí svoji ekonomickou situaci jako horší než před rozšířením pandemie covidu-19 do České republiky. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi. Zároveň čtyři pětiny dotázaných uvedly, že dodržují vládní nařízení, ostatní je dodržují zčásti kromě procenta dotázaných, kteří je zcela ignorují.

Většina obyvatel souhlasí, podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi, s vládními opatřeními, která mají zpomalit šíření nového typu koronaviru. U jednotlivých opatření se ale míra podpory liší.

S tím, aby se pracovalo z domova v provozech, kde je to možné, souhlasí 86 procent respondentů. S tím, aby byly uzavřené domovy pro seniory, a to i za cenu přerušení kontaktu v rodině, 80 procent dotázaných. Tři čtvrtiny respondentů přijímají i to, že se nesmějí stýkat s přáteli. Noční zákaz vycházení má podporu 58 procent oslovených.

Téměř tři čtvrtiny oslovených souhlasí i s pokračováním nouzového stavu, který vláda v pátek se svolením poslanců prodloužila do 20. listopadu.

Podíl lidí, kterým se delší trvání nouzového stavu nelíbí, je jen o málo nižší než procento těch, kteří v průzkumu uvedli, že se během pandemie zhoršila ekonomická situace jejich domácnosti. Těch je 27 procent (lepší je situace dvou procent domácností, stejná 71 procent). Sedm procent respondentů dokonce uvedlo, že situace jejich domácnosti je nyní mnohem horší než v březnu.

Kromě domácností trpí i celá česká ekonomika. Podle analytiků přichází kvůli uzavření velké části obchodů a služeb každý den o dvě miliardy korun. Po krátkém letním zpomalení propadu proto očekávají další velké ztráty.

„Očekáváme, že ve čtvrtém čtvrtletí česká ekonomika poklesne přibližně stejným tempem jako ve druhém čtvrtletí,“ upřesnil analytik Komerční banky František Táborský. Ve druhém čtvrtletí klesla česká ekonomika o necelých jedenáct procent, což bylo nejvíce v historii.

Ztráty nepočítají pouze majitelé obchodů, které musí zavřít, nebo například zřizovatelé divadel. Výrazný úbytek zájmu eviduje i výrobní sektor. „Dopad na náš segment a na náš byznys je relativně velký. Pohybujeme se o 25 procent níže než v minulém roce,“ upozornil ředitel obchodu a marketingu výrobce svítidel Preciosa Lighting Jan Volšík. Zároveň ale není situace firmy kritická. „Zakázky máme,“ ujistil Jan Volšík.

Velké problémy mají podniky, které jsou závislé na prodejnách, na něž se nevztahují výjimky z plošného uzavření obchodů. Společnost DRACI co LETÍ.cz, která vyrábí létající draky, nemá odbyt, protože její výrobky se prodávaly ve stáncích a v nich se nyní může prodávat jen jídlo v rámci farmářských trhů. Na podzim přitom bývá zájem o draky největší. „Kvůli opatřením, která nastávají, se naše sezona zkrátila více než o třetinu,“ poukázal obchodní zástupce DRAKŮ co LETÍ.cz Petr Doležal. Firma proto propouštěla, v dílně zůstaly pouze dvě šičky.

Oživení výrazně nepodpoří ani spotřeba domácností. Mzdy totiž rostou podle odhadů pomaleji než inflace. Zatímco loni výdělky stouply o sedm procent, letos se počítá se dvěma a půl procenty. A podobná čísla se čekají i příští rok.

  • Zdroj: Česká televize

Vláda prodloužila nouzový stav a s ním i všechna dosud platná krizová opatření do 20. listopadu

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 30. října 2020
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 30. října 2020
Nouzový stav v České republice potrvá do 20. listopadu. Na základě předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny o jeho prodloužení o tři týdny rozhodla vláda na mimořádné schůzi 30. října 2020. Současně k témuž datu s drobnými změnami a doplněními prodloužila i všechna krizová opatření, která měla vypršet v úterý 3. listopadu.

S platností od 31. října vláda schválila výjimku ze zákazu provozovat svou provozovnu či živnost v souvislosti s blížící se Památkou zesnulých pro prodejny pietního zboží, např. věnců, květinové výzdoby na hroby, pietních svíček apod., a to včetně stánkařů a pojízdných prodejen. Tyto provozovny navíc dostaly výjimku i ze zákazu nedělního prodeje. Dále dostali výjimku ze zákazu maloobchodního prodeje a služeb i kameníci a další provozy zabývající se zpracováním kamene.

Až do 20. listopadu mohou platit v České republice krizová opatření, která vláda přijala v rámci nouzového stavu jako kroky, jež mají pomoci zastavit šíření pandemie nemoci covid-19. Umožnil to souhlas Poslanecké sněmovny s pokračováním nouzového stavu, na jehož základě vláda mohla svá opatření prodloužit o další tři týdny. Dosud platná nařízení vlády přitom doznala jen drobných změn.

Do krizového opatření, které nařizuje hejtmanům a pražskému primátorovi zajistit péči pro děti od 3 do 10 let zaměstnanců vybraných profesí a institucí, jejichž činnost je nezbytná pro zvládnutí pandemické krize, nově přibyly od 2. listopadu i děti zaměstnanců škol a dalších školských zařízení, České pošty a Finanční správy.

Prodlouženo je od 2. listopadu i omezení provozu škol s tím, že toto opatření bude přinejmenším pro vybrané ročníky zrušeno, jakmile to epidemická situace umožní. Omezení bude ale nově rozšířeno i na speciální školy, bude od pondělí probíhat výuka distančně.

U omezení volného pohybu osob byly mezi výjimky nově zařazeny cesty na vzdělávání a zkoušky a cesty k volbám do orgánů pojišťoven, u omezení práva shromažďovacího bylo upřesněno, že povolena budou shromáždění pouze ve venkovních prostorách.

omezení maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách se omezení provozu lázní změní tak, aby lázně mohly přijímat pacienty z nemocnic, a nově jsou ve výjimkách také praxe a zkoušky u zdravotníků a nelékařských zdravotnických povolání.

Vláda projednala a přijala i několik nových opatření. Rozhodla o tom, že po dobu nouzového stavu nebude provozovateli informačního systému datových schránek náležet odměna vyplývající ze zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tedy že pro všechny uživatele datových schránek bude od 2. listopadu odesílání poštovních datových zpráv zdarma.

Vláda vzala na vědomí také rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které nařizuje provozovatelům léčeben dlouhodobě nemocných, domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů se zvláštním režimem a poskytovatelům sociálních služeb poskytujícím odlehčovací služby v pobytové formě, že musí do sedmi dnů preventivně otestovat všechny pacienty a klienty novými antigenními testy na přítomnost viru SARS-CoV-2. Tyto testy pak budou muset každých sedm dnů opakovat a na základě výsledků přijmout příslušná opatření.

Vláda schválila také krizové opatření, které se týká zajištění a organizace vyčlenění prostor s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u nichž se prokázala nákaza koronavirem. Krajští hejtmani a pražský primátor mají za úkol s účinností od 9. listopadu 2020 vyčlenit nebo zřídit na území každého kraje a hlavního města Prahy prostory s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem a jejich zdravotní stav nevyžaduje poskytování zdravotní péče, alespoň v rozsahu 80 lůžek na 550 000 obyvatel kraje nebo hlavního města Prahy a dalších 80 lůžek u regionů nad 550 000 obyvatel. Tato zařízení musí mít odpovídající personální zabezpečení. Zároveň musí být kraje a hlavní město Praha připraveny v případě akutní potřeby tuto kapacitu navýšit na 200 lůžek.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-30–rijna-2020-184590/.

Ministryně Jana Maláčová napsala zaměstnancům sociálních služeb

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová napsala dopis zaměstnancům sociálních služeb, v němž oceňuje jejich práci, informuje o opatřeních, která by měla zajistit jejich ochranu před nákazou koronavirem, a o opatřeních, která by měla umožnit lépe zvládnout náročné zaměstnání a péči o děti.
 
Připomíná, že již bylo rozhodnuto, že se od 1. ledna 2021 zaměstnancům sociálních služeb zvýší platy a mzdy o 10 %. Zdůrazňuje, že bude zaměstnancům sociálních služeb i nadále naslouchat a ministerstvo pro ně udělá vše, co bude v jeho silách.
 
Dopis byl rozeslán poskytovatelům sociálních služeb a snahou ministerstva je, aby se dopis dostal k co nejvíce lidem.
Ministryně Jana Maláčová si práce všech zaměstnanců v sociálních službách velmi váží a oceňuje výbornou spolupráci s odbory. 
 
Dopis ministryně Jany Maláčové najdete níže jako soubor ke stažení.
Přílohy: