Loučení s uhlíkem bude dlouhé a drahé

Spektrum 2020 4Q

SPEKTRUM 4Q/2020 KE STAŽENÍ

Z obsahu

  • Loučení s uhlíkem bude dlouhé a drahé
  • Richard Vidlička: Změny v energetice přinesou nové příležitosti i pro průmyslové firmy
  • Poprvé virtuálně: Sněm Svazu průmyslu se letos odehrál online
  • Průzkum SP ČR: Situace se nezlepšuje, firmám stále chybí zakázky
  • Anketa: Co pomůže firmám na cestě z koronakrize?
  • Matyáš Fošum: Bez osvěty se neobejdeme
  • Potřebujeme průmyslový design i kvalitní prezentaci České republiky
  • Digitální ekonomika přináší benefity, rizikem je ale bezpečnost
  • Český kosmický průmysl roste. Firmám teď pomohl v krizi
Gbelec Ondřej
kategorie Spektrum

Jiří Cienciala: V ocelárně jsem si vydělával už v patnácti na nové lyže

Položil základy dnešního úspěchu Třineckých železáren. Za změny, které v huti zaváděl, si nejednou vysloužil spoustu kritiky. „Trvalo to několik let, ale lidé nám uvěřili, že budeme úspěšní. A o správnosti naší cesty jsme přesvědčili také akcionáře železáren. Toho si cením nejvíce,“ říká Jiří Cienciala, který byl letos uveden do Galerie osobností průmyslu Svazu průmyslu a dopravy ČR.


Třinecké železárny jste vedl čtrnáct let od roku 1997. Jak zpětně hodnotíte restrukturalizaci českého hutnictví na přelomu století?
Byl to podraz na českém hutnictví. Říkám tomu hutnický Mnichov. Místo vytvoření silného českého ocelářského podniku sloučením tří hutí s využitím všech synergií, což vládě doporučil i nezávislý evropský poradce Eurostrategy, to skončilo nešťastnou privatizací ostravských hutí. Celý projekt jsme zpracovali na Hutnictví železa. Vláda ho měla projednat, ale krátce před termínem jeho schválení oznámila, že všechno bude jinak.

Kdo měl sloučený hutnický podnik zainvestovat?
Vedoucí roli měly hrát Třinecké železárny. Náš nejhorší hospodářský výsledek byl z roku 1999, a to jsme vykázali 115 milionů korun zisku. Ostravská Nová huť tehdy měla 5 miliard korun ztrátu a Vítkovice dokonce 6 miliard. Odborníci z Eurostrategy tehdy napsali, že se ve světě takové případy řeší prodejem ostatních problémových hutí nejlepší firmě za symbolickou korunu. Dovedete si představit, co asi po takovém posudku vzniklo. Panika. Jak může být ostravská Nová Huť, „první stavba socialismu“, prodána za korunu.

Pokud by se šlo cestou českého ocelářského holdingu, jak by tuzemské ocelářství vypadalo?
Mnohem lépe než dnes. Tehdy jsme se domluvili na dělbě práce, kdo co bude vyrábět, které výroby se zastaví, do čeho se bude investovat. Řešili jsme vše i s hlavními světovými odběrateli. Díky synergiím by se ušetřilo dost peněz. Byla by to velká síla, ne z pohledu kvantity, ale kvality.

Nakonec šel každý podnik svou cestou. V čem byla unikátní cesta Třineckých železáren?
Třinecké železárny byly zcela privatizovány jako jedna z prvních českých hutí a měly štěstí, že je ovládla skupina Moravia Steel. Jejími vlastníky jsou osobnosti, které měly a mají zájem huť rozvíjet a zvyšovat její konkurenceschopnost. Restrukturalizace Třineckých železáren byla postavená na změně obchodní politiky, vytvoření nové podnikatelské strategie, zavedení nových prvků firemní kultury a moderních forem řízení.

Jak jste vymýšleli restrukturalizační plán?
Jedenáct procent firmy tehdy patřilo americké firmě CMC z Dallasu. Jejich ředitel Stan Lee se účastnil zhruba tříhodinové porady našeho vedení. Na ní všichni mohli přijít s vlastními nápady k jednotlivým bodům, aniž by zpochybňovali myšlenky druhých. Na konci se vybraly ty nejlepší. Za jeden půlden jsme měli celou strategii hotovou. Podle ní se pořád jede, jen se aktualizuje na základě měnících se podmínek na trhu.

Co bylo nejtěžší při prosazování této strategie?
Přesvědčit lidi, že změna je nutná a potřebná. Když jsme se dostali do druhé ocelářské krize v letech 2008 a 2009, potřebovali jsme snížit náklady, abychom ji přežili. Podařilo se nám za rok ušetřit 1,3 miliardy korun. V tom byl i vysoký podíl osobních nákladů. Nepropouštěli jsme lidi, vyhlásili jsme plán solidarity. Vedení Třineckých železáren, a to až po vedoucí provozů, neměli prémie několik let. Dělníci si také nechali snížit platy. Bylo to hodně založeno na patriotismu, na sounáležitosti všech k regionu a k huti. To je v Třinci unikátní.

V čem spočívala změna obchodního modelu?
Vyráběli jsme a stále vyrábíme kolejnice, což je hi-tech produkt. Ale dělali jsme jich jen 150 tisíc tun z 2,5 milionu tun celkové produkce. Velkou část výroby tenkrát tvořila stavební ocel. To ale nebyl produkt pro budoucnost. Věděli jsme, že přijde automobilový průmysl a budeme potřebovat speciální kvalitní oceli. Takže jsme změnili sortiment od stavební oceli směrem ke kvalitní oceli s vyšší přidanou hodnotou označované jako SBQ.

Jaké nové prvky firemní kultury jste zaváděli?
Autentickou týmovou práci. Vedle normální struktury řízení jsme aplikovali projektové řízení. Do něj jsme zapojili celý kolektiv včetně řadových zaměstnanců. Když jsme věděli, že je někdo v něčem dobrý, tak jsme ho přizvali do projektových týmů. Když jsme věděli, že takový zaměstnanec má autoritu a je to přirozený vůdce, tak jsme ho nechali tým šéfovat. To byl často problém, protože najednou řídil vedoucího provozu nebo mistra.

Nebouřili se proti tomu vedoucí pracovníci?
Schytal jsem za to spoustu kritiky. Ale pořád jsem říkal: „Nebojte se, přinese to výsledky.“ A přineslo.

Které období v Třineckých železárnách bylo nejsložitější?
Nejtěžší bylo projít údolím smrti v roce 1997. Krize vrcholila v letech 1998 a 1999. Spadlo na nás hned na začátku krizové řízení. Ale my jsme tomu tak neříkali, protože slovo krize vzbuzuje negativní reakce u bankéřů i zaměstnanců. Nazývali jsme to konsolidované řízení. Vysvětlovali jsme lidem, co je konsolidace, aby tomu všichni rozuměli. Chodili jsme po provozech jako agitátoři. Jinak to ale nejde, aby tomu lidé uvěřili. Proto jsme vyhráli.

Čeho si za svou manažerskou kariéru nejvíce ceníte?
Toho, že jsme přesvědčili akcionáře Třineckých železáren o správnosti naší cesty. Jejich nadšení ze začátku nebylo velké. Ale po roce, dvou jsme jim ukázali, že jejich investice má cenu.

Inspirovaly vás nějaké manažerské vzory?
Ze zahraničních to byl Jack Welch a z českých Zbyněk Frolík. Zbyněk je můj vrstevník. V Třinci jsme volili stejné metody řízení, jako to dělal on ve své firmě na nemocniční lůžka. Máme i podobné názory a podnikatelskou filosofii, že lidé musí být na prvním místě. Musí také existovat taková firemní kultura, aby si management nemyslel, že je něco víc než dělníci. Mně to nedělalo problém.

Protože jste věděl, jak vypadá práce dělníků v ocelárně?
Od patnácti let jsem dělal v ocelárně jako brigádník. Můj otec tam byl mistrem. Když jsem potřeboval nové lyže, tak řekl: „Přijď na brigádu, za dva měsíce si vyděláš na dvoje, troje lyže.“ Když mi bylo 18 let, mohl jsem přímo na můstku obsluhovat ocelářskou pec.

V roce 2014 jste se stal vládním zmocněncem pro Moravskoslezský kraj. Razil jste myšlenku, že se z Moravskoslezského kraje má stát centrum moderního a inovativního průmyslu. Jak se ji daří naplňovat?
Úroveň kraje jako inovačního regionu jednoznačně stoupá a dál poroste. Posiluje také vysoké školství, které vychovává odborníky v nových oborech vyžadujících inovace. Vysoká škola báňská udělala obrovský pokrok. Jen byla škoda, že se víc investovalo do budov než do lidí. Baráky vědu nedělají, tu dělají mozky. Teď už učitelé a vědci jezdí na špičkové zahraniční univerzity. Máme tady také Ostravskou univerzitu, Slezskou univerzitu.

A pokud jde o strukturu průmyslu a ekonomiky?
Z 80 procent už jsme tam, kde jsme chtěli být. Těch posledních 20 procent bude ale ta nejtěžší práce. Je třeba vybrat obory, v nichž můžeme být nejlepší v Česku i v Evropě. Bez pochopení ministerstev průmyslu a školství to ale nepůjde.

Je poslední překážkou k modernizaci moravskoslezské ekonomiky útlum OKD?
Vůbec ne. Na OKD se už dělají a ještě budou dělat nejrůznější vědecké a výzkumné činnosti, jak využít OKD po skončení těžby uhlí. Třeba jestli se dá podzemní voda použít pro lázeňství nebo pro přečerpávací elektrárny. Prototyp takové elektrárny už se zkouší. Do budoucna budou doly zdrojem špičkových pracovních příležitostí, i když se v nich už nebude těžit uhlí.

Jak vzpomínáte na své působení v úřednické vládě Jiřího Rusnoka?
Byla to zajímavá zkušenost a na ministerstvu průmyslu se nám leccos podařilo. Třeba jsme utlumili obří penězovod do solárních elektráren. Povedlo se to i díky mé určité manažerské naivitě. Dělal jsem to přece proto, abych zachránil peníze státu.

Manažerská naivita existuje?
Existuje. Je to víra, že všichni mají stejný cíl. Tak jsem byl vychovaný. V železárnách jsme to tak dělali. Ale na úrovni státu to moc nefunguje.

Gbelec Ondřej
kategorie Rozhovory

Vláda rozhodla o dalším zpřísnění preventivních opatření proti šíření nemoci covid-19

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 21. října 2020.
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 21. října 2020.
Od čtvrtka vstoupí na území České republiky v platnost další, přísnější preventivní opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2. Na základě nepříznivých čísel o vývoji nemoci covid-19 je po mimořádném jednání ve středu 21. října vyhlásila vláda Andreje Babiše. Zásadně bude omezen maloobchod a služby, činnost úřadů i volný pohyb obyvatel.

Vzhledem k dramatickému nárůstu výskytu nových případů nemoci covid-19 přistoupila vláda k dalším zásadním opatřením, které mají přispět ke zlepšení situace a zamezit zhroucení zdravotnického systému. „Nárůst je obrovský a bohužel ta opatření, která jsme udělali v minulých týdnech, křivku nárůstu nezploštily. Vypadá to, že zatím nefungují,“ uvedl premiér Andrej Babiš. „Proto jsme se rozhodli k těmto opatřením, za která se samozřejmě všem omlouvám, protože to podnikatelům, občanům, zaměstnancům znepříjemní život. Omlouvám se i za to, že jsem v minulosti de facto tuhle možnost vyloučil. Protože jsem si neuměl představit, že se to může stát,“ poznamenal předseda vlády. „Bohužel se to stalo, a my musíme v první řadě ochránit životy našich občanů. To není jenom o životech nemocných s covidem, to je o ochraně životů všech občanů,“ dodal premiér Babiš.

Vláda proto rozhodla, že od čtvrtka 22. října od 6.00 po dobu vyhlášeného nouzového stavu do 3. listopadu včetně bude až na výjimky zakázán volný pohyb osob na území celé České republiky. Stejně jako na jaře ale bude z tohoto zákazu existovat několik výjimek, a to především na cesty do zaměstnání a v souvislosti s podnikáním, na cesty za rodinou, na nákupy základních životních potřeb či na cesty do zdravotnických zařízení. Lidé budou moci si vyjít i do parků, do přírody nebo vyjet na vlastní rekreační chatu či chalupu a pobývat tam. Na veřejně přístupných místech se s výjimkou členů domácnosti budou moci společně pohybovat jen dvě osoby, omezena je i účast na svatbách a pohřbech na deset lidí a právo shromažďovací na nanejvýš sto osob ve skupinách po dvaceti. Znění krizového opatření na https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Pohyb-osob-1078.pdf.

Až na přesně stanovené výjimky bude od 22. října od 6.00 zakázán i maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách. Mezi výjimky patří například prodej potravin, pohonných hmot, drogerie či novin, tabáku a časopisů, otevřeno budou mít i autoservisy, čistírny, lékárny, pohřební služby či květinářství. Zavřít budou muset až na výjimky i hotely a další ubytovací zařízení či foodcourty v nákupních centrech. Znění krizového opatření na https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Omezeni-obchodu-a-sluzeb-1079.pdf.

Vláda od čtvrtka od 6.00 omezí i provoz orgánů veřejné moci a správních orgánů, a to na nezbytné minimum nutné k zajištění chodu veřejné správy. Úřední hodiny zůstávají omezeny na pět hodin denně dva dny v týdnu, přičemž úřady mají zajistit svůj chod vždy nejnižším možným potřebným počtem zaměstnanců na pracovišti. Stejné doporučení vláda vydala i pro ostatní zaměstnavatele. I ti mají v tomto období upřednostnit práci z domova, udělování dovolených a placeného pracovního volna a zredukovat činnost na nezbytné minimum. Znění krizového opatření na https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Organy-verejne-moci-1080.pdf.

Kabinet v souvislosti s nově přijatými krizovými opatřeními schválil také rozšíření Výzvy 2 programu Covid – Nájemné. Do dotačního programu budou nově zařazeny i ty provozy, které byly dnes vyhlášenými opatřeními zakázány nebo výrazně omezeny. Alokace programu bude v důsledku tohoto rozšíření navýšena o 1,8 miliardy korun na celkem tři miliardy korun. Vláda tyto finanční prostředky uvolní z vládní rozpočtové rezervy. Výzvu už Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo na https://www.mpo.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/covid-19-najemne–255305/.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-21–rijna-2020-184363/.

Předseda LOK-SČL Martin Engel: Druhá vlna pandemie koronaviru staví české zdravotnictví do velmi složité situace!

Rozhovor s předsedou Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martinem Engelem

Vláda, na návrh ministra zdravotnictví Romana Prymuly, vyhlásila v rámci nouzového stavu řadu opatření, jejichž cílem je zploštit narůstající počty nakažený osob během pandemie koronaviru Covid-19. Kde vidíte příčiny této situace a jaký je váš apel vůči naší veřejnosti?

Ano, vláda, pod tíhou situace, která nastala v posledních týdnech, logicky musela vyhlásit řadu opatření, které mají za cíl zarazit exponenciální růst osob nakažených covidem-19, a včetně enormně narůstajícího počtu těch, kteří jsou hospitalizováni v nemocnicích. Nemluvě i o tom, že roste i počet úmrtí na covid-19.

Jenže, podle mého názoru, tato opatření přišla nesmírně pozdě. Do značné míry mají pravdu ti, kteří veřejně poukazují na to, že ke zpoždění přijetí těchto opatření došlo v souvislosti s volbami do krajských zastupitelstev a jedné třetiny Senátu, které proběhly počátkem října. Bohužel, politika v tomto případě dostala přednost před potřebou zajistit zdraví našich občanů. Vždyť údaje, které ministerstvo zdravotnictví zveřejňovalo již koncem srpna a v průběhu měsíce září, ukazovaly na to, že opatření tohoto rázu měla být přijata již alespoň před několika týdny. Nyní je situace téměř neúnosná. Pokud ale bude naše veřejnost dodržovat přijatá opatření, mohlo by se to za několik týdnů zvládnout.

Zároveň k tomu chci říci, že ti, kteří nechtějí dodržovat nařízená pravidla, by si neměli vykládat svoji osobní svobodu tak, že zkrátka mohou vše, co se jim zalíbí. Vždyť osobní svoboda musí končit tam, kde nastupuje vyšší zájem. V tomto konkrétním případě to znamená, snažit se zajistit zdraví všech občanů, kteří žijí v naší společnosti. Ukázalo se, že noční život v barech a rovněž i otevření škol k 1. září, byly těmito momenty, které přispěly k šíření této pandemie. Proto je nutné dodržovat a plnit všechna tato nařízená opatření.

Závažným problémem je skutečnost, že řada lékařů a zdravotních sester se nakazila nemocí Covid-19. Jak tuto situaci vidí zdravotnické odbory?

Situace v českém zdravotnictví je v těchto dnech nesmírně vážná. Nyní se hovoří o tom, že se postaví záložní polní nemocnice v pražských Letňanech s tím, že by obdobná nemocnice měla vyrůst i v Brně. V médiích se neustále hovoří o případném nedostatku lůžek. Načež jsou zveřejňovány informace, jak jich nakonec bude k dispozici dostatek. Ale problém spočívá především v tom, že se potýkáme s nedostatkem lékařů a zdravotních sester. Nejde jen o nakažené covidem-19, ale i ty, kteří mají karanténu. Mimochodem, když jsme, to je Lékařský odborový klub – Svaz Českých lékařů (LOK-SČL) a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR), uspořádali koncem září tiskovou konferenci, upozornili jsme tehdy, že v českém zdravotnictví chybí zhruba 1500 lidí. V těchto dnech, to je k 20. říjnu, jde již o 7500 chybějících zdravotníků, z toho 1500 lékařů. Přitom se v těchto dnech dozvídáme, že se nakazí téměř 100 lékařů denně. Tyto chybějící lékaře neumíme nikým nahradit. Vojenských lékařů je málo a navíc mají jiné lékařské odbornosti, než jsou ty, které jsou potřeba na odděleních, kde se nalézají pacienti s covidem-19.

Rovněž volání potom, abychom využili i ambulantních specialistů, není zatím příliš účinné. Ti se totiž tomuto pracovnímu nasazení logicky brání. Většinou jde totiž o lékaře, kteří z nemocnic odešli kvůli stresu, který je součástí značného pracovního vytížení právě nemocničních lékařů. Viz jejich služby v noci, o víkendech a svátcích. Zde bych ovšem podotkl, že v mimořádné situaci, v níž se nyní nalézáme, by jakékoliv standardní podmínky, na něž jsou ve své soukromé praxi ambulantní specialisté zvyklí, měly jít, podle našeho názoru, stranou.

Pokud jde o zdravotní sestry, za ně mohou zaskočit medici. Ovšem, ty lze využít v běžné praxi zdravotních sester, nikoliv na takových specializovaných pracovištích, jako je ARO či jiná oddělní, která vyžadují po zdravotních sestrách určitou odbornost.

Ještě chci k tomu dodat, že stabilizovat situaci v českých nemocnicích je velmi obtížné. Vláda ČR, ministerstvo zdravotnictví, ale i samotné zdravotní pojišťovny, by měly být připravené na to, že náklady na zdravotní péči, a to zejména v nemocnicích, porostou. Proto také, a to zdůrazňuji, tyto náklady by měly být nemocnicím uhrazeny.

Hovoříme-li o úhradě nákladů v nemocnicích, musíme připomenout, že české zdravotnictví je financováno na základě úhradové vyhlášky. Jak vypadá jednání zdravotnických odborů s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou o úhradové vyhlášce pro příští rok?

Pokud jde o přípravu konečného znění úhradové vyhlášky, která by měla být přijata k 31. říjnu, tak mohu říci, že jsme s ministrem Prymulou měli možnost o tom jednat 5. října, kdy nám potvrdil, že v úhradové vyhlášce pro rok 2021 nebude platit znění, že bude zaveden systém tzv. DRG ve výši 40 procent, tedy placení podle diagnózy. Ministr Prymula uznal, že v důsledku koronavirové krize není nyní standardní doba pro vyhlášení této zásadní změny v úhradě za akutní lůžkovou péči, jak ji připravoval bývalý ministr zdravotnictví Vojtěch. Zde musím podotknout, že již předchozímu ministrovi Vojtěchovi jsme argumentovali, že v nynější době je to nesmyslná změna úhradové vyhlášky. Tehdy nám odpovídal, že to ministerstvo zdravotnictví připravuje již tři roky, a proto se to musí spustit. Takže, oceňujeme, že ministr Prymula tuto záležitost vidí reálně.

Ještě chci k tomu dodat, že jsme se dohodli na navýšení platů v příštím roce, a to o 10 procent. Ovšem, jsme toho názoru, že bychom se k této otázce, to je navýšení tarifních tabulek, měli vrátit v průběhu příštího roku. Podle nás je důvodem pro další zvýšení jejich platů skutečnost, že to co nyní lékaři a ostatní zdravotníci, prožívají, kdy jsou v permanentním stresu, tak si zaslouží ještě výraznější ohodnocení jejich práce, než mají dosud. V této návaznosti bych připomněl i příslib premiéra Babiše z dubna letošního roku, že by zdravotníci měli dostat zásadním způsobem přidáno na platech.

Přejděme zpět k dalším otázkám, které se projevily v době této pandemie. Hovoří se o tom, že hygienická služba nemá, díky politice předchozích vlád v posledních 30 letech, dostatečné kapacity na to, aby současnou situaci dobře zvládala. Jakým způsobem lze, podle vás, tuto situaci vyřešit?

Musím říci, že škody vůči hygienické službě byly u nás páchány nejen v nějaké delší historii, ale i v období této vlády. Dobře si pamatuji, jak nedávno ministryně financí Schillerová přišla s nápadem, že 10 procent zaměstnanců ve státní správě má odejít pryč a tato místa mají být zrušena. My odboráři, jako členové pracovního týmu tripartity pro zdravotnictví, jsme tehdy upozorňovali, že v případě hygienické služby je toto opatření nesmyslné, že právě hygienické službě nelze ubrat zaměstnance, zejména ty v terénu nebo v laboratořích. To jsme přitom ani nepředvídali, k čemu dojde, že v současné době bojujeme s pandemií tohoto obrovského rozsahu.

Pokud jde o to, jak chybějící pracovníky hygienické služby nahradit, není to jednoduchá záležitost. Vždyť jde o velmi úzkou specializaci. Aby, na jejich místa přišli lidé z jiných lékařských oborů, to prostě jednoduše nejde. Pomoci sice mohou právě probíhající nábory nových pracovníků do call center. Prostě tam lze využít lidí, kteří s tímto druhem pracovní činnosti mají zkušenosti, ale lékaře-hygieniky rovněž nikým nenahradíte. Mávnutím proutku je dnes neseženete.

Přirozeně, že jsem uvítal, že jich přijde, jako posila, zhruba 140, což je přibližně deset do každého kraje. Ale tato posila, v současné situaci, přichází již pozdě. Vláda, či jiné odpovědné orgány, se tímto problémem měly zabývat již v letních měsících, když se hovořilo o tom, že přijde druhá vlna pandemie. Pouze nikdo v té době nevěděl, jak bude silná. V této návaznosti bych připomněl, že oslavy vítězství nad covidem, jak například proběhly na Karlově mostě, či jiné obdobné akce, se staly příčinou toho, co právě nyní prožíváme. Takže, výsledkem těchto „oslav“ je, že nám rostou počty nakažených, hospitalizovaných, ale i zemřelých.

Nelze této situaci do budoucna pomoci tím, že by se obnovila hygienická fakulta?

Máte pravdu, jde o otázku, že do budoucna asi ano. Pokud se tedy český stát takto rozhodne, tak absolventi této fakulty vyjdou ze školních lavic nejdříve za šest let či spíše až za osm, protože nějakou dobu potrvá, než se změní legislativa a vyřeší i organizační a technické otázky, jako jsou potřebné kapacity budov a dostatek studentů. My ale potřebujeme rychlé řešení, které zatím není.

Ještě bych k tomu dodal, že v době mých studií existovala třetí lékařská fakulta, tzv. hygienická. Tehdy museli absolventi této fakulty žádat ministerstvo zdravotnictví, aby mohli přestoupit do klinické praxe. Jinak to prostě nešlo. Na tuto dobu si dobře pamatuji. Takže, za pozdější zrušení hygienické fakulty, nyní neseme následky.

Věnujme se také akutnímu problému, to je trasování. Občané si stěžují, že se výsledky odběrů dozvídají až za pět dní. Co s tím?

Pokud jde o trasování a sdělování výsledků odběrů, to je skutečně velký problém. V prvé řadě jde vůbec o to, jak zajistit odběry. To, že se na výsledky čeká několik dní, v praxi to znamená, že odběry v tomto případě ztrácejí svůj smysl. Systém by měl být nastaven tak, aby se občan výsledek svého odběru dozvěděl v ten samý den odběru nebo alespoň do druhého dne. Sice vím, jak je to dnes složité, ale prioritou ministerstva zdravotnictví, potažmo všech odběrových míst a příslušných laboratoří, by mělo být, aby systém fungoval. Jedině tak je naděje, že se nám Covid-19 podaří omezit a postupně eliminovat. Chce to prostě větší pružnost při organizování testování našich občanů, ať se již nacházejí na libovolném místě naší republiky. Vím, že je snadné toto doporučení vyslovit, ale odpovědná místa měla dosti času minimálně během letních měsíců najít funkční řešení.

Ministerstvo zdravotnictví neustále skloňuje, aby se lidé přihlásili do systému e-roušky a zavedli si ji do svého mobilu. Ovšem, k tomu lze konstatovat, že nyní, podchytit veškeré kontakty z hromadné veřejné dopravy, není v tomto systému stejně nic jednoduchého. Prakticky je to neřešitelné. Neumím si představit, jak v této fází, kdy probíhá skoro 30 tisíc odběrů za den, se to dá zvládnout, aby to fungovalo. Výpomoc v call centrech je dobrá věc, ale myslím si, že tyto velké skupiny lidí, kteří využívají veřejnou dopravu, se nemůže, z technického hlediska, podařit natrasovat. Zde to chce znovu apelovat na naše občany, aby na minimum omezili styky v prostředí, kde jim hrozí, že by se mohli nakazit.

Mnohé nemocnice v současné době oznamují, že omezují neakutní lékařské výkony. Mohl byste našim čtenářům vysvětlit, v čem spočívá příčina těchto omezení a za jakých podmínek může dojít k nápravě této situace?

K tomuto problému bych uvedl, že k omezení neakutní lékařských výkonů, což jsou například některé ortopedické operace či jiné operativní zákroky, v řadě nemocnic dochází již několik týdnů. Ale veřejnost je s tím seznamována prakticky až nyní, když je obecně známo, že počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 roste neúměrným počtem. Zkrátka, zažili jsme to již na jaře, tedy v průběhu první vlny pandemie. V létě to vypadalo, že se to do podzimu postupně vrátí k normálu, ale druhá vlna pandemie nás, de facto, zaskočila. Takže, pacienti, kteří čekají na neakutní lékařské zákroky, bohužel, budou muset chvíli počkat. To je do doby, až tato druhá vlna pandemie opadne. Chci dále upozornit, že se tato situace netýká jen České republiky, ale i ostatních zemí v Evropě a prakticky i v celém světě. Prostě, musí se to brát tak, že řešení pandemie koronaviru je momentálně důležitější a potřebnější záležitost, neboť je touto nemocí ohrožena na životě podstatnější část lidské populace. S tím nikdo nehne. Je třeba to prostě vzít na vědomí.

V médiích se objevují úvahy některých expertů, že když během pár měsíců zvládneme druhou vlnu, tak nás na jaře možná čeká třetí vlna této pandemie. Jak by se na ni náš stát měl připravit?

Řekl bych, že v současné době zápasíme s druhou vlnou této pandemie, a zatím není ani na dohled její konec. Ještě chvíli s ní asi budeme bojovat. Právě proto nechce člověk ani myslet na to, že by na jaře měla přijít třetí vlna této pandemie. Sice, podle určitých poznatků, které vycházejí z působení běžných chřipek, lze částečně předpokládat, že v letních měsících, až se projeví vyšší teploty, tak virus zeslábne. Ale, to jsou zatím jen jakési úvahy. Jak to bude ve skutečnosti probíhat, to nikdo neví.

Doufejme, že již bude k dispozici vakcína, kterou začali, již na jaře, hledat v řadě ústavů po celém světě. Zatím mohu jen říci, že nevím, kdy přijde na trh a jak bude účinná. Faktem je, že v řadě těchto ústavů se na hledání této vakcíny přestává pracovat. Údajně je to i proto, že se zkracují lhůty pro vyzkoušení těchto vakcín na zvířatech, případně i na lidech. To však vytváří riskantní situaci, takže se nelze divit, že ne všichni se potom do dalšího výzkumu hrnou s nadšením, jako tomu bylo na jaře. Prostě, musíme počkat, že ji někdo nakonec vyrobí a bude nejen účinná, ale i bezpečná.

 

Sodexo: Snižujeme restauracím provizi na 3 %

Gastronomický sektor opět čelí opatřením, která mají zabránit šíření nemoci covid-19. Pro mnohé podniky je tento podzimní lockdown výrazně náročnější než ten jarní. Proto společnost Sodexo Benefity vyslyšela výzvu Luboše Kastnera z platformy Moje restaurace Asociace malých a středních podniků ČR a přistoupila ke snížení svých poplatků pro malé restaurace.
 
„Restaurace jsou pro nás klíčovými partnery, a proto všem malým podnikům, které o to požádají
a splní kritéria, snížíme poplatky na tři procenta od 3. listopadu. Prozatím snížení plánujeme na šest měsíců, ale bude záležet na aktuální situaci. V následujících dnech budeme restaurace kontaktovat a začneme sbírat žádosti,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel Sodexo Benefity. „Doufám, že zákonodárci pomohou restauracím také tím, že zastaví stravovací paušál, kterým by dle studie IOM VŠE pro AMSP přišly prakticky o celý dodatečný obrat, který dnes ve stravenkách mají,“ dodává Daniel Čapek.
 
Podle Terezy Knířové, manažerky komunikace Sodexo Benefity, je program pomoci určený restauracím, jídelnám, kavárnám či čajovnám, které nabízejí teplé jídlo a jsou partnery společnosti Sodexo Benefity a lze u nich tudíž platit stravenkami nebo stravenkovou kartou. „Dlouhodobě všem našim gastro provozovnám nabízíme proplácení stravenek až s nulovými poplatky u speciálně nasmlouvaných partnerů. Nově je to například ProfiKošík,“ dodává Tereza Knířová.
Ztráty gastro sektoru byly již na jaře masivní. Jak vyplývá z údajů společnosti Sodexo, v porovnání s únorem 2020 obraty v restauracích klesly v dubnu a květnu v průměru o 80 % (Pozn.: Podle Asociace malých a středních podniků ČR celý gastro sektor přijde letos o 60 až 80 miliard korun).
„V červnu se obraty zvedly na 80 % dlouhodobého průměru a v dalších dvou měsících již byly ve standardní výši,“ vypočítává Daniel Čapek. „Propad za první tři dny nového úplného uzavření restaurací je tentokrát „jen“ 40 %, což je zřejmě dáno tím, že provozovatelé dokázaly daleko rychleji než na jaře přejít na okénkový prodej a rozvoz. Je ale otázka, jak dlouho tuto úroveň udrží, pokud stát přijde s dalším utažením šroubů,“ dodává.
 
150 milionů na pomoc
Sodexo Benefity také v reakci na fatální dopady anticovidových opatření na gastronomický sektor připravilo záchranný finanční program, který provozovatelům restaurací pomáhá obnovit provoz. „Spustili jsme ho hned po květnovém uvolnění omezení a během těch tří „normálních“ měsíců se do něj zapojila zhruba stovka restaurací, jimž jsme půjčili celkově 4,5 milionu korun,“ popisuje Daniel Čapek a dodává: „Naším cílem je pomoci provozovatelům s cash flow a dát jim k dispozici tolik potřebnou hotovost pro nový rozjezd. Je totiž jasné, že banky se do půjček gastro sektoru příliš nehrnou.“
Jak to celé funguje? Partnerská restaurace může od Sodexo Benefity získat půjčku ve formě zálohy až do výše 80 % toho, co v posledních měsících „normálního“ provozu průměrně proplácela ve stravenkách. Tato bezúročná půjčka se pak postupně splácí každý měsíc dle proplacených stravenek. „Máme teď připravenou druhou vlnu tohoto programu, abychom mohli opět podat pomocnou ruku restauracím ve chvíli, kdy se budou vracet do plného provozu,“ říká Tereza Knířová a připomíná, že společnost na program pomoci vyčlenila až 150 milionů korun.
 
Chci jídlo domů
Další forma pomoci směřuje k těm, kdo provozují výdejní okénko nebo rozvoz. „Znovu jsme v našem webovém vyhledávači www.mujpass.cz spustili filtr Chci jídlo domů, kde lze jedním kliknutím zobrazit restaurace, které tyto služby poskytují a můžete u nich platit stravenkami nebo stravenkovou kartou,“ říká Daniel Čapek.
Na jaře se do programu Chci jídlo domů zapojilo 919 restaurací. „Dostaly se během uzavření na 50 % obratu před covidem, když ostatní restaurace byly na oněch zmiňovaných 20 %. Ještě lépe dopadly restaurace se speciální nabídkou – například pití k jídlu zdarma. Ty se dostaly na 90 % tržeb před covidem,“ říká Čapek a připomíná, že všechny údaje jsou počítány z transakcí stravenkovou kartou Sodexo.
„Momentálně je do programu zapojeno nyní 768 restaurací a počet každý den roste. Jejich nabídku komunikujeme na 700 000 uživatelů našich stravenek a stravenkových karet,“ přibližuje aktuální stav Tereza Knířová. Všechny je možné najít na webové stránce www.mujpass.cz.
 
Sodexo v České republice
Od roku 1992, kdy Sodexo vstoupilo na český trh, poskytuje všech 2 000 zaměstnanců skupiny v ČR služby, které zlepšují kvalitu každodenního života. Sodexo nabízí firmám i institucím služby v oblastech zaměstnaneckých benefitů, motivačních programů a řešení pro veřejnou správu, ať už prostřednictvím elektronických karet a poukázek na stravování a volný čas, dárkových poukázek nebo systému na správu benefitů Cafeteria. Dále pak i služby v oblasti komplexních řešení služeb na míru u klienta (firemní restaurace a širokou škálu služeb facility managementu – správy budov, údržby mechanických zařízení a elektro, revizí, projekt managementu, úklidu a administrativních služeb).
 

Vláda by měla do konce roku prodloužit i program Antivirus B

Aktuální protiepidemická opatření od čtvrtka zasáhnou další významnou část ekonomiky. Nově nemohou otevřít maloobchody a služby s výjimkou prodejen základního sortimentu. Opatření navíc už dopadají i na firmy a provozy, které nejsou uzavřeny přímo z rozhodnutí státu. Ve firmách vypadávají z pracovního procesu klíčoví zaměstnanci, kteří se dostávají do karantény nebo doma zůstávají na ošetřovném kvůli uzavření škol. Podniky tak musí i při využití různých organizačních opatření zásadně redukovat provozy a rozsah služeb. Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR proto společně vyzývají vládu, aby do konce roku prodloužila program Antivirus B v nezměněné podobě. Ten může pokrýt zásadní výpadek lidí ve firmách, který již není možné změnit např. reorganizací provozů.

Vláda schválila minulý týden prodloužení programu Antivirus A do konce roku 2020 a přijala nový model Antiviru Plus, který má platit taktéž do konce roku 2020. Vzhledem k tomu, že v Česku znovu platí nouzový stav a vláda svým rozhodnutím opět omezila nebo zakázala činnost některým sektorům ekonomiky, jako například restauracím nebo maloobchodům, je prodloužení těchto programů zásadní. Pro mnohé další firmy, které současnými opatřeními nejsou omezené přímo, je ale klíčové i prodloužení programu Antivirus B.

„Vyzýváme vládu, aby prodloužila i režim B programu Antivirus. Od čtvrtka nemohou otevřít maloobchody a služby s výjimkou prodejen základního sortimentu. Opatření ale dopadají i na firmy a provozy, které nejsou uzavřeny přímo z rozhodnutí státu. Ve firmách vypadávají z pracovního procesu klíčoví zaměstnanci, kteří se dostávají do karantény nebo kvůli uzavření škol zůstávají doma na ošetřovném se svými dětmi. Podniky tak musí i při využití různých organizačních opařeních redukovat provozy a rozsah svých služeb. Další skupiny firem se do problémů dostávají i sekundárně. Pokud jsou například zavřené restaurace, logicky dopadne tato situace i na jejich dodavatele. Epidemie negativně ovlivňuje také exportéry. Ti jsou závislí na situaci v zahraničí. Proto je velmi důležité, aby se na tyto podniky nezapomínalo. Pomoc potřebují i ty,“ upozorňuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR dlouhodobě apelovaly nejen na prodloužení programu Antivirus A, ale především programu B. Antivirus A je cíleně mířený právě na podporu firem s nuceným omezením provozu, zatímco Antivirus B může pomoci i podnikům, které současná opatření zasáhla nepřímo. Jeho nenahraditelná role spočívá v tom, že může pokrýt zásadní výpadek pracovníků v důsledku rozšiřující se karantény v jednotlivých firmách, na který již není možné reagovat změnou vnitřních firemních pravidel a postupů.

„Členové Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR jsou také malé a střední podniky, které ve velké většině vyrábí subdodávky pro finální výrobu velkých podniků v ČR i v zahraničí a na ně především dopadají důsledky pandemie ve zpracování dodávek. Rovněž v oblasti služeb, které organizace realizují, dochází k dopadu pandemie. Proto prodloužení Antiviru B je podstatné pro jejich další činnost,“ upozorňuje prezident KZPS ČR Jan Wiesner.

Místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková k tomu doplňuje: „Antivirus byl obecně vládou komunikován jako nástroj k udržení smysluplné zaměstnanosti. Vyjmutím programu Antivirus B by se stal v zásadě torzem a zpochybnilo by to i dosavadní záměr vlády. Tento nástroj zcela jistě není hlavní příčinou neflexibilního pracovního trhu, jak někdy zaznívá. Ve většině případů je to právě naopak – zejména v segmentu malých a středních podniků (MSP) sehrává svou roli v udržení zapracovaného týmu lidí, do nichž firma investovala a o které se může opřít při opětovném rozjezdu, poté, co krize odezní. Pustí-li je nyní na pracovní trh, ihned se jich chopí kapitálově silnější nadnárodní korporáty, a segment MSP se z takového kroku může regenerovat velice dlouhou dobu. Pomoci firmám s náklady na zaměstnance by mělo být prioritním opatřením, neboť tyto náklady tvoří drtivou část nákladů firem a velice rychle odčerpávají cash.“

„Není pro nás přijatelné, aby některým podnikům stát zvýšil náhrady a uhradil jim prakticky 100 procent nákladů po dobu uzavření včetně navýšení maxima náhrady, zatímco ostatním, na které epidemie také dopadá a jsou rovněž v problémech, které si nezpůsobily, hodil přes palubu. Z těchto důvodů požadujeme i prodloužení Antiviru B,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průzkumy SP ČR dlouhodobě ukazují, že význam programu Antiviru A, ale také Antiviru B neustále roste napříč firmami všech velikostí. Už jeho první prodloužení do konce srpna 2020, které Svaz průmyslu a dopravy prosazoval, uvítalo kvůli horšící se hospodářské situaci 71 % firem. Z výsledků průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR je také patrné, že program Antivirus prokazatelně pomáhá firmám udržet si klíčové zaměstnance, pro které nemají přechodně dostatek práce a budou je potřebovat pro rozjezd po skončení krize.

Kontakty pro média:

Lenka Dudková
PR manažerka
Svaz průmyslu a dopravy ČR
+420 724 012 626
ldudkova@spcr.cz • www.spcr.cz

Ing. Pavla Břečková, Ph.D.
Místopředsedkyně představenstva
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
+420 737 245 205
breckova@audacio.cz • www.amsp.cz

Jan Zikeš
Vedoucí tajemník
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
+420 775 15 77 50
zikes@kzps.cz • www.kzps.cz

 

Prezident SP ČR J. Hanák: Aktuální opatření ovlivní celou ekonomiku

Chápeme, že zdravotní situace si vyžaduje mimořádná opatření. Pro společnost ani českou ekonomiku však není dobrá nejistota, která dlouhodobě panuje. Uzavření provozoven se nepřímo dotkne i dalších sektorů a jejich dodavatelů například v potravinářském průmyslu. Protiepidemická opatření se tedy po dodavatelském řetězci přelévají až do výrobního sektoru, na který nesmíme zapomínat. Řada oborů dodává stroje a vybavení do uzavřených provozů. Nejistota snižuje investice. Firmy se obávají nedostatku lidí, kteří mohou být na ošetřovném, nemocenské nebo v karanténě. Stejně tak se obávají, že se sníží poptávka u některých produktů, které závisí na maloobchodním prodeji nebo jsou součástí poskytovaných služeb.

Proto je klíčové, aby vláda prodloužila i program Antivirus B. Odhadujeme, že kvůli dalším opatřením může být celkový propad HDP okolo 10–12 %, namísto původních 8 %, které jsme předpovídali před měsícem. Záleží ale, jak dlouho budou opatření nakonec trvat, v jakém rozsahu či jak se celková situace podaří stabilizovat.

Žádáme vládu, aby zavedla také nějaké krizové moratorium výjimek pro plnění povinností firem, které jim garantuje možnost bezsankčně z objektivních důvodů nedodržet některé zákonem stanovené lhůty pro plnění povinností plošně.

Jsme rádi, že vláda na rozdíl od jara již dnes zveřejnila výjimky, na které se aktuální protiepidemická omezení nevztahují. Je dobře, že zůstává otevřená řada oprav, výdejen a servisů. Pro Česko jako exportní zemi je klíčové, že zůstávají otevřené hranice. Řada firem již na jaře zavedla mnoho hygienických opatření, takže mohou pokračovat v provozu.

Gbelec Ondřej
kategorie Tiskové zprávy

Lidé pobírající některé dávky zřejmě nebudou muset dokládat aktuální příjmy

Vláda dnes v úterý schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který zjednoduší administrativu u některých dávek. Rodiny a senioři pobírající přídavek na dítě, příspěvek na bydlení nebo zvýšený příspěvek na péči nebudou muset pro nárok na výplatu ve 4. čtvrtletí dokládat Úřadu práce ČR příjmy a náklady na bydlení za 3. čtvrtletí letošního roku.
 
Automaticky jim bude přiznána stejná výše dávek jako předchozí tři měsíce roku 2020. Úpravy musí ještě schválit Parlament ČR a podepsat prezident republiky.
 
Důvodem předložení této úpravy je jednak minimalizace kontaktu mezi příjemci dávek a úředníky, aby došlo k eliminaci rizik přenosu COVID-19. Dále také maximální zjednodušení a urychlení administrativy tak, aby byla zajištěna plynulá výplata dávek a potřební občané nezůstali na holičkách. Obdobná úprava platila a osvědčila se i během první vlny epidemie.
 
Co to znamená v praxi?
• Všichni, kteří pobírají uvedené tři dávky, nebudou pro 4. čtvrtletí dokládat příjmy. U příspěvku na bydlení nebudou dokládat ani náklady na bydlení.
• Pro stanovení výše a výplaty dávek za poslední čtvrtletí roku 2020 se bude vycházet z údajů o příjmech a nákladech, které byly doloženy pro nárok na výplatu a výši uvedených dávek za předchozí čtvrtletí.
• Jedná se tedy o automatické prodloužení přiznaných dávek ve stejné výši.
• Těm, kteří již na začátku října všechny potřebné dokumenty doložili, bude dávka přepočítána, ve zbylých případech (v tuto chvíli více než 60 %) bude přiznána stejná výše dávky jako v předchozím čtvrtletí.
 
Návrh změny zákona nyní poputuje do Poslanecké sněmovny a měl by být projednán v legislativní nouzi.
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2021 a přijala další opatření na podporu ekonomiky v době pandemie

Česká republika bude v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Příslušný návrh zákona o státním rozpočtu ČR přijala vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 19. října 2020. Zároveň kabinet podpořil i další opatření, jimiž chce pomoci překonat těžké období pandemie koronaviru například umělcům v audiovizuální tvorbě, cestovním kancelářím a průvodcům či investorům. Lidé také nebudou muset tak často na úřady při vyřizování dávek.
 
Státní rozpočet České republiky počítá v roce 2021 s příjmy ve výši 1,487 bilionu korun a výdaji ve výši 1,807 bilionu korun. Zohledňuje priority vlády v příštím roce, aktuální makroekonomické predikce i aktualizaci očekávaných příjmů z Evropské unie včetně nových finančních nástrojů, kterými chce Evropská unie pomoci členským státům krizi překonat. Návrhem vláda plní parametry dané novelou zákona o rozpočtové odpovědnosti, která pro rok 2021 dočasně vytvořila fiskální prostor na úrovni strukturálního deficitu ve výši až čtyř procent HDP.
 
Vláda souhlasila také s návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2021 a střednědobým výhledem na roky 2022 a 2023, který pro příští rok počítá s vynaložením 128,7 miliardy korun, z čehož 83 miliard je naplánováno na investiční výdaje (podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva dopravy). Odsouhlasila i návrhy rozpočtů Státního fondu podpory investic a Státního fondu životního prostředí.
Značnou část jednání vláda věnovala dalším opatřením na podporu těch segmentů ekonomiky, které se ocitly v tíživé situaci v důsledku pandemie koronaviru. Schválila návrh novely zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a novely insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, a zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, kterou chce prodloužit nezbytná opatření v insolvenčním právu, jež byla přijata už v souvislosti s jarní vlnou. Mají pomoci podnikatelům, kteří se kvůli dopadům pandemie ocitli v ekonomických problémech a hrozil by jim krach.
 
Návrh novely zákona o investičních pobídkách má zase pomoci investorům snáze splnit v této obtížné době podmínky pro udělení investiční pobídky. Hlavním cílem návrhu je opětovné zavedení možnosti prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek v odůvodněných případech. Oba zákony chce vláda projednat v Parlamentu ve stavu legislativní nouze, aby mohly vstoupit v platnost co nejrychleji.
Ve stejném režimu chce vláda prosadit i návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, jímž chce na nezbytně nutnou míru omezit kontakt veřejnosti s pracovišti Úřadu práce ČR. Žadatelé o dávky státní sociální podpory a příspěvek na péči ve čtvrtém čtvrtletí nebudou muset na úřadech dokládat požadované dokumenty, úřady automaticky převezmou podklady z předchozího čtvrtletí. Toto pravidlo se nebude týkat pouze podávání nových žádostí. 
 
Vláda souhlasila také s finanční podporou drobných firem, které působí v audiovizuálním průmyslu. Změnila usnesení vlády č. 408 z 9. dubna 2020 o některých opatřeních k minimalizaci dopadů pandemie koronaviru COVID 19 na sektor kultury a snížila schválený objem financí na zajištění regionální kulturní infrastruktury v oblasti kulturního dědictví ze 110 milionů na 12 milionů korun a ušetřenými 98 miliony podpoří provozovatele kin, produkční a distribuční společnosti prostřednictvím Státního fondu kinematografie. O schválení přesunu v souladu se zákonem požádá schválit Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
 
Nový dotační program vypíše i Ministerstvo pro místní rozvoj a ten bude určen na podporu cestovního ruchu. Na program Covid – Podpora cestovního ruchu vláda vyčlenila půl miliardy korun. O dotace budou moci požádat cestovní kanceláře, které mohou dostat až 2,75 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, jež jsou součástí spojených cestovních služeb na rok 2020, cestovní agentury, které mohou dostat 500 korun za zrušený zájezd z důvodů pandemie, který byl zakoupen v období od 1. prosince 2019 do 1. října 2020, a za zrušený pobyt v lázních v době, kdy byla zařízení uzavřena, a incomingové cestovní agentury, pro něž je určena podpora ve výši 50 000 korun. O stejnou částku budou moci požádat i turističtí průvodci.
 
Vláda také odsouhlasila vyhlášení výběrového řízení na pozici předsedy Úřadu pro hospodářskou soutěž po Petru Rafajovi, který rezignoval k 1. prosinci 2020, a ustavila tříčlennou výběrovou komisi ve složení Ing. Yvona Charouzdová, JUDr. Mgr. Vlastimil Fidler, RNDr. Josef Postránecký.
 
Kabinet se zabýval také několika úpravami krizových a mimořádných opatření. Od středy si lidé budou muset nasadit roušky i v automobilech, pokud jedou s někým, kdo není členem společné domácnosti, a na veřejně přístupných místech v zastavěném území obce, pokud se v tom místě vyskytují více než dvě osoby blíže než dva metry od sebe a nejedná se o členy jedné domácnosti. Zdravotnická zařízení následné a dlouhodobé péče a pobytová sociální zařízení budou mít povinnost vyčlenit lůžkové kapacity pro klienty s covid-19 a ze zákazu provozu školských zařízení budou nově vyňaty i praktické vyučování a praktická příprava žáků a studentů zdravotnických oborů. Nemocnice budou muset do systému koordinace péče ISIN nově nahlásit přijetí pacienta do lůžkové péče s covid-19 do jedné hodiny.
 
  • Zdroj: Vláda ČR

Usnesení Vlády České republiky č. 1049 o přijetí krizového opatření, týkající se pracovnělékařských služeb v době nouzového stavu

Dne 16. října 2020 vydala Vláda České republiky usnesení č. 1049 o přijetí nouzového opatření. Toto usnesení blíže specifikuje oblast pracovnělékařských služeb za nynější doby trvání nouzového stavu, a to především možnost využití čestného prohlášení ve stanovených případech či možnost neprovádění periodických prohlídek.
 
Ochrana zdraví zaměstnanců při práci spadá do kontrolní působnosti Ministerstva zdravotnictví a orgánů ochrany veřejného zdraví (hygienických stanic), na jejichž stránkách nalezete více informací k ochraně zdraví při práci při epidemii covid-19. 
 
Přílohy:
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce