Svaz průmyslu a dopravy požaduje, aby vláda prodloužila stávající program Antivirus do konce roku. Tím získá dostatek času na kvalitní přípravu systémového kurzarbeitu, který by se měl rozjet od začátku roku 2021. V aktuálním legislativním návrhu kurzarbeitu platnému k 9. 9. 2020 jsou totiž problémové body, které musí vláda dořešit.
Svaz průmyslu a dopravy požaduje, aby legislativní návrh kurzarbeitu splňoval:
1. Jasné a předvídatelné podmínky spuštění: Podle aktuálního návrhu je ke spuštění kurzarbeitu v České republice nutné nařízení vlády, které stanoví bližší podmínky. Svaz průmyslu a dopravy požaduje, aby kurzarbeit měl jasné a předvídatelné podmínky, za kterých firmy mohou v krizi požádat stát o pomoc s udržením zaměstnanců.
2. Posuzování žádostí centrálním expertním týmem: Posuzování žádostí firem vyžaduje ekonomické znalosti a zkušenosti z firemního prostředí. Svaz průmyslu proto doporučuje vznik malého centrálního expertního ekonomického týmu například při Generálním ředitelství Úřadu práce, který by byl aktivován spolu s kurzarbeitem. Expertní tým bude posuzovat a rozhodovat o zařazení firem do režimu kurzarbeitu dle jasně daných kritérii. Podobné případy tak budou vždy posuzovány stejně v celé republice.
3. Smysluplné vzdělávání zaměstnanců: Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje návrh, aby se zaměstnanci v částečné zaměstnanosti dál vzdělávali a zvyšovali si kvalifikaci. Zároveň požaduje, aby firmy měly možnost ovlivnit, jaké vzdělávací kurzy jejich zaměstnanci absolvují.
4. Snížení odvodů za sociální pojištění: Podle aktuálního návrhu podoby kurzarbeitu by musel zaměstnavatel i v době nepráce platit za zaměstnance odvody zdravotního a sociálního pojištění. Platbu příspěvku na zdravotní pojištění Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje. U sociálního pojištění ale žádáme, aby se stejně jako v Německu odváděná částka snížila.
Způsob aktivace
V Německu se kurzarbeit aktivuje, pokud podnik splní podmínky nároku. Zákon stanovuje podmínky široce, jejich splnění kvalifikovaně posuzuje úřad práce.
X
V Česku by o aktivaci kurzarbeitu rozhodoval stát. Vláda by určila období, kdy lze podat žádost, rozsah ztráty práce, podpůrčí dobu i výši podpory.
Vzdělávání zaměstnanců
Pro rekvalifikace v rámci kurzarbeitu v Německu obecně není zvláštní úprava. Obsah, druh a délka vzdělání jsou dohodnuty mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v rámci zákonných podmínek. Pokud ale v době koronavirové zaměstnanec minimálně 50 % času, který nepracuje, tráví rekvalifikací, může zaměstnavatel požádat o vrácení příspěvku zaplaceného na sociální zabezpečení z vyplacené podpory.
X
Pokud v Česku zaměstnanec, který nepracuje, tráví minimálně 20 % času rekvalifikací, zvýší se podpora za daný měsíc o 10 %. Zaměstnavatel ale nemůže ovlivnit zaměření rekvalifikace.
Placení odvodů sociálního pojištění
V Německu se odvody platí ve snížené výši 80 %. V době koronavirové navíc může zaměstnavatel požádat o vrácení příspěvků zaplacených na sociální pojištění z vyplacené podpory.
X
V Česku by se odvody na sociální zabezpečení měly platit v plné výši.
Podrobné srovnání základních prvků německého kurzarbeitu a aktuálního českého návrhu si můžete přečíst zde.
Nástroj pro mimořádnou podporu (Emergency Support Instrument – ESI) využívá Evropská komise k podpoře členských zemí, které se potýkají s pandemií covid-19. Pomocí ESI mimo jiné přispívá na vývoj nové vakcíny na nemoc covid-19. V současnosti Komise jedná s šesti farmaceutickými firmami, pro rozšíření portfolia chce oslovit i sedmého, firmu Novavax. Vzhledem k tomu, že stávající rozpočet ESI ve výši 2,61 miliardy eur již nepostačuje těmto potřebám, navrhla Komise jej navýšit z rozpočtů národních států o 750 milionů eur. Na Českou republiku připadl podíl ve výši 11,5 milionu eur.
Vláda dnes odsouhlasila, že Česká republika tento příspěvek ESI poskytne. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že firma Novavax bude svou vakcínu vyrábět i v České republice, a pokud by se ČR k příspěvku nepřipojila, hrozilo by, že bude z možnosti dodávky vakcín od této firmy vyloučena. Finance, které Evropská komise výrobcům vakcín prostřednictvím ESI poskytne, navíc budou členským státům EU vráceny ve formě nižších cen vakcín na covid-19.
Kabinet vzal na vědomí zřízení mezirezortní Rady pro podporu strategických technologií a produktů, která bude fungovat v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Úkolem Rady bude mimo jiné řešit krizové situace, mobilizovat případně a centrálně koordinovat tuzemské výrobní potenciál a kapacity, řídit podporu výzkumu a vývoje, chytré investice a certifikace a také nákup strategických výrobků, které v ČR chybí. Radu budou tvořit zástupci ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy a dále představitelé klíčových odvětví hospodářství, asociací, svazů a komor a vybraní odborníci. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.
Vláda schválila návrh novely zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů. Současná verze zákona je už zastaralá, některá ustanovení se už ukazují jako nedostatečná nebo v praxi problematicky využitelná, což může vést ke ztížení plnění zákonných úkolů inspekce. Kromě úprav, které si vyžádala praxe, chce vláda novelou také harmonizovat tento zákon se souvisejícím zákonem o Policii České republiky, upravit problematiku mezinárodní spolupráce či problematiku stížností na inspekci a její příslušníky a zaměstnance. Zavést chce také zákonné oprávnění příslušníků inspekce vstupovat do všech služebních prostor bezpečnostních sborů a oprávnění provádět kontrolu přítomnosti návykové látky.
Ministři a ministryně se také zabývali celkem deseti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu a projednali i dva poslanecké návrhy novel zákonů. Jak novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, tak i novelu zákona o kompenzačním bonusu vláda po diskusi odmítla podpořit.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-14-zari-2020-183587/.
Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Cílem těchto opatření je minimalizovat pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu, poškození zdraví zaměstnance, nebo jiné mimořádné události na pracovišti.Úspěšní manažeři firem již pochopili, že investice do BOZP se jim rozhodně vyplatí, a to jak ekonomicky, tak ve formě dobré pověsti (image) jako zaměstnavatele, který si váží zdraví svých zaměstnanců. Tito zaměstnavatelé tak vsadili na prevenci a uvědomili si její ekonomický a obchodní přínos.
Někteří zaměstnavatelé však stále kladou ekonomickou stránku firmy na první místo a BOZP berou spíše jako ekonomické břemeno, přičemž argumentují, že pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu nebo poškození zdraví zaměstnance je malá, takže investovat čas a peníze do této oblasti se jim nevyplatí.
Podívejte se na reálné příklady, které skončily tím nejhorším možným způsobem – smrtí. Je to tragická událost jak pro rodinu zaměstnance, tak i pro firmu.
Přinášíme vám souhrnný přehled možností cestování do zahraničí za služebním účelem. Seznam obsahuje informace o zemích, které aktuálně umožňují vstup na své území občanům a rezidentům ČR.
Velká část těchto států uplatňuje vůči ČR specifická pravidla pro překročení hranic, do menší skupiny zemí je možno cestovat bez jakýchkoli omezení. Tento režim vychází z průběžně vyhodnocované epidemiologické situace v ČR i na místě.
Před každou cestou důrazně doporučujeme si zkontrolovat aktuálně platné podmínky pro cestování do daného státu. Ministerstvo zdravotnictví ČR pravidelně na svých webových stránkách aktualizuje seznam zemí, ve kterých panuje příznivá epidemiologická situace. Do ostatních zemí s vyšším rizikem nákazy se doporučuje cestovat jen v nezbytných případech z důvodu rozsáhlých restriktivních opatření a možných komplikací v dopravě. Situaci v zemi je možné si ověřit na stránkách českého zastupitelského úřadu, na které uvádíme odkaz u každé zemi v seznamu.
Při návratu zpět do ČR ze zemí, které se nenachází na seznamu nízkorizikových zemí Ministerstva zdravotnictví, je nutné vzít v potaz platná opatření a povinnosti, které jsou podrobně popsány v tomto článku.
Země EU a EHP: Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko (a Lichtenštejnsko)
Země mimo EU: Albánie, Černá Hora, Kosovo, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko
Země EU a EHP:
Dne 8. září zařadila Belgie Prahu do červené zóny, občané ČR s trvalým pobytem v Praze tedy budou muset nastoupit do 14denní karantény a absolvovat také test na přítomnost koronaviru. Zbytek ČR je zařazen do oranžové kategorie, karanténa a test jsou v tomto případě pouze doporučené. Před cestou musí také každý cestující, který v Belgii stráví více než 48 hodin, vyplnit formulář Public Health Passenger Locator Form.
ČR byla nově zařazena na seznam rizikových zemí. Na území Dánska mohou vstoupit pouze lidé v odůvodněných případech, mezi které se počítá též služební cesta. Předložení výsledku testu ani karanténa nejsou v takovém případě vyžadovány.
V Estonsku platí pro občany ČR povinnost 14 denní karantény, kterou je možné zkrátit na dobu 7 dnů dvěma negativními testy absolvovanými po vstupu do země.
Cestování do Finska je možné jen v odůvodněných případech, mezi které náleží zaměstnání nebo vyslání pracovníka do zahraničí. Oprávněnost vstupu posuzuje pohraniční stráž na základě předložených dokladů o účelu cestu.
Pro občany ČR platí při vstupu do Irska povinnost 14denní karantény. Před odjezdem je také nutné vyplnit formulář COVID-19 Passenger Locator Form. Po jeho vyplnění je na email zasláno potvrzení, které se předkládá na hranicích.
Cestovatelé mají možnost se na letišti rozhodnout, zdali chtějí po příjezdu do země setrvat 14 dnů v karanténě anebo podstoupit dva testy v rozmezí 5 dnů. První test na letišti je zpoplatněn, druhý je zdarma.
V případě cesty na Sardinii nebo do regionu Apulie platí povinnost nahlásit pobyt minimálně 48h předem. Registrační formuláře jsou dostupné na těchto odkazech: Sardinie, Apulie. V případě, že cestující pobýval nebo tranzitoval 14 dnů před příjezdem do Itálie v Bulharsku nebo Rumunsku, je povinen nastoupit do karantény. Na pobyty nebo tranzity v Chorvatsku, Řecku, Maltě nebo Španělsku se vztahuje povinný test ne starší než 72h.
Před odletem do země je nutné vyplnit registrační formulář Cyprus Flight Pass a v rámci něho doložit negativní výsledek testu na koronavirus.
ČR aktuálně spadá do kategorie zemí, jejíž obyvatelé musí předložit při vstupu do Litvy negativní PCR test ne starší než 72 hodin, přihlásit se do 12 hodin od vstupu do země na u Národního centra veřejného zdraví vyplněním elektronického formuláře a podstoupit 14denní karanténu.
ČR je aktuálně zařazena do skupiny zemí, jejíž obyvatelé musí po vstupu do země nastoupit do 14denní karantény.
Do 1.10. platí v Maďarsku zákaz vstupu pro cizí státní příslušníky. Omezení se nevztahuje na obchodní a služební cesty, tento účel je však nutné na hranicích věrohodně doložit. Zde cestující také podstoupí krátkou lékařskou prohlídku.
ČR byla umístěna na seznam zemí, jejíž obyvatelé musí předložit negativní výsledek testu ne starší než 72h. Test může být vykonán rovněž na letišti. Výsledky by v takovém případě měly být k dispozici do hodiny.
Dne 9. září označila spolková vláda Prahu za rizikový region. Každý, kdo přijíždí do Německa a během posledních 14 dnů pobýval v Praze, je povinen se odebrat do 14denní karantény nebo disponovat negativním výsledkem testu ne starším než 48 h. Z této povinnosti platí v jednotlivých státech určité výjimky (v Bavorsku se například vztahují na nezbytně nutné pracovní cesty). Cestovatelů z ostatních oblastí ČR a pendlerů se opatření netýká.
ČR aktuálně nesplňuje norská kritéria bezpečných zemí, lidé přijíždějící z ČR jsou tedy povinni po příjezdu nastoupit do 10denní karantény. Na hranicích musí též doložit adresu, na které po tuto dobu setrvají (potvrzení hotelu, podepsané prohlášení). Negativním testem nelze karanténu nahradit.
Všichni cestující musí nejpozději 24 hodin před vstupem do Řecka vyplnit elektronický formulář Passenger Locator Form, na jehož základě obdrží QR kód. Ten slouží mj. k namátkovému testu, který může být cestujícímu proveden při vstupu do Řecka. V případě cesty do Řecka pozemní cestou je také nutné předložit negativní výsledek testu, který nesmí být starší než 72h.
ČR byla zařazena do kategorie zemí, jejíž občané musí po příjezdu nastoupit do 14denní karantény. Tato povinnost se však nevztahuje na cesty za účelem neodkladného obchodního jednání. Cesta v takovém případě nesmí přesáhnout 48h a musí být doložena příslušnými dokumenty.
Na území VB platí pro občany ČR povinnost 14denní karantény po příjezdu. Před cestou je také nutné vyplnit kontaktní formulář.
Země mimo EU:
Vstup na území je umožněn všem občanům EU po předložení negativního výsledku testu na koronavirus, který není starší než 48 h.
O nové vízum je v současné době možné požádat jen v určitých případech, mezi které náleží i obchodní účely. Je nutné se prokázat negativním testem na koronavirus, který není starší než 3 dny, a tento doklad zaslat čínské ambasádě v Praze ještě před cestou. Ta cestujícímu zašle zpět prohlášení o zdravotním stavu, které se předkládá při vstupu na čínské území.
Země je otevřena všem cizím občanům podle vízových předpisů. Na místech vstupu je zavedena povinnost předložit negativní výsledek PCR testu ne starší než 72 h.
Držitelé obchodního víza do Indie, které bylo vydáno po 30. 6. 2020, náleží do jedné z kategorií, kterým je umožněn v současné době vstup do Indie. Všichni cestující musí být registrováni přes elektronický formulář a po příletu nastoupit 14denní karanténu.
Všechna mezinárodní letiště v Iráku jsou nyní v provozu a do země je možné vstoupit s platným vízem. Platí povinnost předložit negativní výsledek testu na koronavirus ne starší než 3 dny. Před cestou doporučujeme si ověřit podmínky vstupu také u iráckého velvyslanectví v Praze.
Země přestala vydávat turistická víza, je však stále možné zažádat o vízum obchodní. Na letišti je nutné předložit negativní výsledek testu na koronavirus, který není starší než 96h. Cestovatelé, kteří vykazují známky onemocnění, jsou umístěni do karantény. Pozemní hranice jsou uzavřené, letiště je však v provozu. Do země létají vybrané aerolinky.
Vstup do země je povolený, ale značně omezený. Korea v dubnu zrušila až do odvolání bezvízový styk pro řadu zemí včetně ČR. Po příletu jsou všichni cestující testováni na koronavirus. Krátkodobí návštěvníci musí následně absolvovat karanténu ve státním zařízení na své náklady, pouze držitelé dlouhodobých víz ji mohou podstoupit na soukromé adrese.
Jordánská vláda dne 8. 9. částečně zprovoznila letiště v Ammánu pro komerční lety a zároveň vydala seznam zemí, jejichž občané mohou do země vstupovat. ČR byla umístěna do zelené kategorie, pro kterou platí povinnost prokázat se negativním výsledkem na koronavirus a následně podstoupit další test po příletu na letišti. V případě negativního výsledku pobyt není nijak dále omezen.
Kazachstán dočasně zrušil bezvízový styk s řadou zemí světa včetně ČR. K žádosti o vízum je nutné předložit potvrzení o negativním výsledku testu na koronavirus. ČR byla v seznamu bezpečných zemí zařazena do 1. kategorie. V případě, že po příletu cestující nebudou vykazovat známky onemocnění, budou vpuštěni na území bez dalších omezení.
V současnosti je možné vstoupit do emirátů Dubaj a Abú Dhábí. Před odbavením na letišti je nutné předložit negativní výsledek testu na koronavirus. Cestování mezi emiráty je značně omezeno, každý region navíc uplatňuje další specifická pravidla pro pobyt cizinců.
Individuální cestující musí na hranicích předložit negativní výsledek PCR testu a následně se podrobit 14denní karanténě. Ta může být předčasně ukončena, pokud se cestující nechá po 6. dnu testovat a výsledek bude negativní.
Společná zemědělská politika EU na léta 2021 – 2027, dále vztahy mezi obchodníky a zemědělci, a to z hlediska obchodní etiky a zejména vysokých obchodních přirážek, zároveň i plánovaný zákaz klecových chovů nosnic – to byly hlavní body programu čtvrtečního jednání vrcholných představitelů Agrární komory (AK) ČR. Na tiskové konferenci agrární komory o tom informovali prezident AK ČR Jan Doležal, viceprezident AK ČR a předseda zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
V úvodu vystoupil prezident AK ČR Jan Doležal, který přítomným novinářům sdělil, že zemědělci v Evropě stále čekají na reformu nové Společné zemědělské politiky. Konstatoval, že debaty o ní zcela zastínila tzv. Nová zelená dohoda pro Evropu a s ní související strategie „Farm to Fork“, tj. od zemědělce ke spotřebiteli, a současně i Strategie pro biodiverzitu, které mají zemědělství „připravit na 21. století“. Jan Doležal v této souvislosti poznamenal, že s ohledem na „zelenou revoluci“, která by měla Evropskou unii stát více než 1 bilion euro, není evropský agrární sektor na takto ambiciózní reformu vůbec připraven. Zdůraznil, že Agrární komora ČR, potažmo Česká republika, proto prosazuje dvouleté přechodné období Společné zemědělské politiky se zachováním současných pravidel. „Čeští zemědělci musí mít jistotu nepřerušených plateb, obzvlášť s ohledem na stagnaci až propad výkupních cen včetně nárůstu nákladů,“ řekl Jan Doležal.
V souvislosti s projednáváním otázky, jak by asi měla vypadat Společná zemědělská politika na příští sedmileté období, Jan Doležal dále uvedl, že by měly být nastaveny rovné podmínky pro všechny zemědělce v rámci celé EU. Tudíž i pro české zemědělce, neboť společenskou poptávku po šetrnějším zemědělství, jak požaduje Evropská komise, nejsou čeští zemědělci, a to vzhledem k nízkým výkupním cenám zemědělských komodit a narůstajícím nákladům, schopni naplnit, a to zejména bez dotačních podpor, které například dostávají farmáři v řadě vyspělých západoevropských zemí.
Jan Doležal v této návaznosti prohlásil, že v roce 2004 při vstupu do EU bylo, nově přistupujícím státům, přislíbeno srovnání podmínek mezi západní a východní částí EU. „Již před vstupem do EU existovaly rozdíly v cenách půdy a v cenách práce. Přestože náklady zemědělců jsou v Česku stejné nebo vyšší než u jejich západních kolegů, úroveň podpor je stále výrazně nižší. Úroveň ochrany přírodních zdrojů nebo welfare zvířat je v ČR přitom mnohdy na špičce EU. Nyní se dozvídáme, že i v souvislosti s reformou Společné zemědělské politiky máme dělat stále více, ale za méně peněz v porovnání s obdobím 2014-2020. Nechápeme, proč máme neustále tahat za kratší konec provazu,“ řekl prezident AK ČR Jan Doležal.
Důležitým tématem jednání vrcholných představitelů Agrární komory ČR byly obchodní přirážky, které uplatňují zahraniční obchodní řetězce. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová k tomu uvedla, že obchodní přirážky u vysoce zpracovaných výrobků mnohdy dosahují až 100 %, což snižuje také jejich dostupnost pro spotřebitele. Přitom, podle ní, by řetězce mohly prodávat za poloviční, možná i nižší ceny, pokud by si účtovaly stejné přirážky jako malí obchodníci.
Jako příklad uvedla průměr obchodních přirážek u brambor, přičemž vycházela z údajů Ovocnářské unie ČR a statistiky ČSÚ, kdy výkupní cena od zemědělce je ve výši 7,43 Kč za 1 kilogram, tak při prodejní ceně pro spotřebitele brambor činí obchodní přirážka příslušného řetězce přes 140 procent. Podle ovocnářů je to obdobné například i u jablek, kdy výkupní cena 1 kg jablek u zemědělce je ve výši 10,38 Kč, tak při prodeji tohoto kilogramu jablek spotřebiteli činí obchodní přirážka řetězce téměř 135 procent.
Podle Dany Večeřové by naše veřejnost by měla vědět, že prodejní ceny potravin na našem trhu nejsou dány výší výkupních ceny od zemědělců, ale výší obchodních přirážek, které si účtují obchodní řetězce. Podle ní by řetězce mohly prodávat za poloviční, a možná i nižší ceny, pokud by si účtoval stejné přirážky jako malí obchodníci!
Mimochodem, v této souvislosti na tiskové konferenci rovněž zaznělo, že během koronavirové pandemie a nouzového stavu výrazně stouply ceny některých potravin. Zvýšení spotřebitelských cen v obchodech tak bylo výrazně vyšší než zvýšení cen od tuzemských či dovozových dodavatelů. Obchodníci, kteří mohli mít během nouzového stavu otevřeno, tak zvýšili svoje ceny více, než je v normálních situacích obvyklé.
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová dále uvedla, že i s ohledem na problémy se zásobováním a skokový nárůst cen některých potravin se v posledních měsících v médiích diskutuje téma soběstačnosti. Zároveň konstatovala, že „zvýšení soběstačnosti i z hlediska zpracování domácí produkce je dobrou cestou, nicméně je to proces, který bude vyžadovat podporu krátkých dodavatelských řetězců, tedy prvovýroby, skladování a také zpracování. Proto by část prostředků z Fondu obnovy měla směřovat také do Programu rozvoje venkova a projektů zaměřených na podporu prvovýroby a zpracovatelského průmyslu“.
V další části tiskové konference předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha se ve svém vystoupení věnoval otázce zákazu klecových chovů nosnic, jak navrhují ochránci zvířat a někteří poslanci tuto jejich myšlenku v podstatě přijímají za svou. Podle Martina Pýchy zákaz klecových chovů nosnic pouze v České republice nic neřeší. Je nutné je zakázat v celé EU. „Slepicím v jiných státech Evropy tím nepomůžeme, produkce vajec se z ČR přesune do zemí, kde se slepice chovají v tzv. obohacených klecích. Do České republiky se budou nadále vozit vejce z klecových technologií, protože řada obchodů i spotřebitelů upřednostňuje cenově dostupná vejce,“ konstatoval Martin Pýcha.
Podle Martina Pýchy by se v případě zákazu mělo jednat o kompenzacích pro chovatele za zmařené investice do technologií. Vždyť chovatelé investovali značné prostředky do chovů nosnic, nejenom v roce 2012, kdy v EU začal platit zákaz chovu slepic v menších, tzv. neobohacených klecích, ale ještě v roce 2018. Tehdy byla, podle něho, splněna ze strany zemědělců celospolečenská dohoda napříč unií. Nyní je ze strany ochránců zvířat napadaná jako nedostatečná, dodal Martin Pýcha. Zároveň dodal, že hrozí nebezpečí, že po zákazu klecových chovů u nás, se na náš trh budou dovážet vejce z ostatních zemí EU, kde fungují obohacené klecové chovy i nadále s tím, že by k nám mohly být dováženy vejce dokonce ze zemí, které jsou mimo EU, přičemž v těchto zemích až 90 procent vajec pochází z neobohacených chovů.
Navíc, podle Martina Pýchy, hrozí, že by v případě tohoto zákazu mohlo u nás skončit 30 až 35 % chovatelů nosnic, neboť by odmítli znovu investovat do jiných způsobů chovů, zvláště když vyhověli zákazu neobohacených klecových chovů, jak je EU odsouhlasila v roce 2012.
Podle Martina Pýchy je také zásadní otázkou, a to pro českého koncového zákazníka, především výsledná cena vajec. Jde totiž o to, cena vajec se může skokově navýšit až o několik korun u jednoho vejce, a to právě v závislosti na obchodní přirážce maloobchodu. Je to dáno tím, že kromě přímého prodeje vajec spotřebitelům, jsou na trhu i tzv. výrobní vejce, které jsou využívány jako suroviny pro další zpracování. Přičemž tato změna by se také nakonec projevila i ve zvýšení cen řady dalších potravinářských výrobků ve spotřebním koši. Načež, jak na tiskové konferenci rovněž zaznělo, různé studie navíc potvrzují, že produkce z obohacených klecových chovů je pro člověka zdravotně nejméně riziková.
V souvislosti s projednávání otázky zákazu klecových chovů nosnic prezident AK ČR Jan Doležal prohlásil, že Agrární komora ČR zrušila demonstraci zemědělců, která byla plánována na Malostranské náměstí dne 15. září. Důvodem svolání této demonstrace bylo, že se ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně měla v tomto týdnu projednávat otázka zákazu klecových chovů nosnic v České republice. Jan Doležal v této návaznosti zároveň uvedl, že Agrární komora ČR nebojuje proti zákazu klecových chovů a priori, ale zákaz by měl platit v celé Evropské unii, aby měli všichni chovatelé stejné podmínky. Zrušení plánované demonstrace zdůvodnil tím, že by se její účastníci mohli nakazit koronavirem, což by bylo nebezpečné zejména pro živočišnou výrobu. „Pokud bychom pozvali tyto chovatele, nebo vůbec členy komory do Prahy, tak tady hrozí riziko nákazy a potom se ty členové rozjedou zpět do regionů. A pokud by se tito lidé ocitli v karanténě, nedej bože byli nemocní, tak by byly problémy i v těchto provozech,“ řekl Jan Doležal. Rozhodnutí o nekonání demonstrace, podle něho, padlo kvůli navyšujícím se počtům lidí nakažených koronavirem.
Jan Doležal dále prohlásil, že spoléhá na to, že zákonodárci se na celý problém budou dívat s rozumem, a že zváží všechny, zejména ekonomické důsledky tohoto zákazu. Zároveň se také domnívá, že by měl místo zákonodárců, by měl o tom, jaká vejce se budou v naší veřejnosti kupovat, rozhodnout spotřebitel svým nákupním chováním.
