Výsledky průzkumu SP ČR o zavádění Průmyslu 4.0 ve firmách

Firmy v ČR se aktivně zabývají digitální transformací a zaváděním prvků Průmyslu 4.0. Polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat více peněz. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 procent investičního rozpočtu. Firmy už samy na nástup digitalizace připravují také své zaměstnance. Aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, který od července do září 2019 mapoval, jak firmy v Česku zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připravené.

 

produktivita

Celou prezentaci s výsledky průzkumu najdete zde.

kategorie Z hospodářské politiky

Premiér Babiš jednal na Evropské radě o rozšiřování i rozpočtu EU

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci shrnující výsledky summitu Evropské rady, 18. října 2019.
Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci shrnující výsledky summitu Evropské rady, 18. října 2019.
Předseda vlády České republiky Andrej Babiš pokračoval v jednání s představiteli členských států v rámci zasedání Evropské rady. Během čtvrteční pracovní večeře lídři diskutovali o rozšíření EU a vnějších vztazích. Následně v pátek 18. října 2019 projednávali témata víceletého finančního rámce EU a institucionálních otázek.

Hlavy států a předsedové vlád po nalezení dohody ohledně vystoupení Spojeného království z EU pokračovali během čtvrtečního programu Evropské rady diskusí o rozšíření EU.

Premiér Babiš jasně vyjádřil podporu otevření přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií. Před summitem zaslali premiéři V4 (České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska) dopis všem členským státům, kde jasně vyjádřili politování nad přetrvávající blokací ze strany některých států. Otevření těchto jednání je důležité pro budoucnost celého regionu západního Balkánu. Evropská rada se k tomuto tématu vrátí na příštích jednáních.

Jsem velice zklamaný z té diskuse, protože jsme to řešili už podruhé a byly tam jasné přísliby. Bohužel jsme nedosáhli konsensu, takže nebylo přijato žádné písemné rozhodnutí a vrátíme se k tomu na nějaké příští Evropské radě,“ řekl premiér Babiš po čtvrtečním jednání Evropské rady.

V rámci vnějších vztahů hlavy států a předsedové vlád diskutovali o situaci v Sýrii a turecké vojenské intervenci.

„Nově došlo k dohodě mezi Spojenými státy a Tureckem o pozastavení vojenských akcí. My jsme potvrdili stanovisko ministrů zahraničních věcí. Vyzvali jsme Turecko k ukončení všech vojenských akcí a samozřejmě jsme mluvili o pozastavení dodávek zbraní. Vyjádřili jsme zároveň solidaritu s Kyperským státem ve věci nezákonných těžebních aktivit Turecka ve výsostných vodách této země. Deklarace ministrů zahraničních věcí mluví o tom, že zastavení dodávek zbraní je v kompetenci jednotlivých členských států,“ zhodnotil český premiér jednání Evropské rady o Turecku.

Na summitu EU lídři řešili také institucionální otázky. Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila priority budoucí Komise. Evropská rada zároveň formálně schválila Christine Legardeovou na post prezidentky Evropské centrální banky.

„Dnes jsme začali s institucionálními otázkami. Po finském premiérovi, jehož země má nyní předsednictví, mluvila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Doufejme, že od 1. prosince již bude v úřadě. Její priority se týkají zejména bezpečnosti, evropských hodnot, právního státu, hybridních hrozeb a klimatu. Já jsem vystoupil a hovořil jsem zejména o vnitřním trhu. Samozřejmě vnímáme ochlazení světových ekonomik. Vyzval jsem Evropskou komisi, aby se tomu věnovala. Pro české podnikatele je v tomto ohledu řada překážek zejména v oblasti služeb,“ uvedl předseda české vlády.

Andrej Babiš debatoval v pátek s ostatními představiteli členských států o víceletém finančním rámci, sedmiletém rozpočtu Evropské unie po roce 2020. Premiér bránil priority České republiky, kterými jsou dostatečné prostředky na kohezní a zemědělskou politiku. Předseda vlády prosazoval zároveň větší pravomoci pro členské státy při rozhodování o přerozdělování evropských fondů.

Minimální mzda musí růst na důstojnou úroveň

Česká republika v mezinárodním měřítku stále drží v úrovni minimální mzdy na nejnižších příčkách. Mámě pořád levnou pracovní sílu a nízké mzdy. Ministryně práce a sociálních věcí proto dnes vyzvala sociální partnery, aby se domluvili na růstu minimální mzdy pro příští rok do konce měsíce října.
 
Snažit se konkurovat podhodnocováním ceny práce je cesta, která oslabuje schopnost lidí žít na slušné úrovni a vede ke zvyšování výdajů státu na sociální dávky.
 
„Je nutné zásadním způsobem zvýšit minimální mzdu, protože je ostudně nízká. Minimální mzda má totiž ochránit zaměstnance před chudobou a motivovat lidi pracovat. Jen tak poroste jejich kupní síla a zvýší se životní úroveň, která je nyní v mnoha případech na hranici slušné existence, a to nemůžu dále tolerovat,“ komentovala svůj postoj ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
Minimální mzda se pravidelně zvyšuje i v okolních státech, se kterými má Česká republika mnoho společného. Nejde pouze o historický vývoj, ale i ekonomiku a hospodářství. Polská vláda například v září schválila nárůst minimální mzdy pro příští rok o 350 zlotých na 2 600 zlotých (15 500 Kč) a do roku 2023 ji polská vláda chce navýšit na 4 000 zlotých (24 tisíc Kč). I slovenská vláda nedávno stvrdila další rekordní růst minimální mzdy pro příští rok na 580 eur (cca 15 tisíc Kč) z letošních 520 eur (13 390 Kč), což je nárůst o 11,5 procenta.
 
Ministryně práce navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy zhruba o deset procent, tedy na 14 700 Kč.
 
V první řadě by bylo dobré pokusit se najít dohodu se sociálními partnery vlády. Ministryně práce a sociálních věcí je proto vyzvala, aby se společně dohodli na výši minimální mzdy od roku 2020, a to nejlépe do konce měsíce října. Pokud by nedošlo ke shodě na úrovni Tripartity, byla by vláda nucena rozhodnout sama bez podpory sociálních partnerů. Zároveň ministryně práce a sociálních věcí upozornila, že v zájmu všech zúčastněných je, aby se o navýšení minimální mzdy rozhodlo co nejdříve.
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Firmy jednaly o obchodu v Austrálii a na Novém Zélandu

mise Novy Zeland rijen 2019Svaz průmyslu a dopravy zorganizoval podnikatelskou misi při příležitosti návštěvy náměstka Ministerstva zahraničních věcí Martina Tlapy na Nový Zéland a do Austrálie.

Nový Zéland nabízí šance pro firmy působící zejména ve výstavbě nové infrastruktury a v odpadovém hospodářství. To se dozvěděla podnikatelská delegace během jednání a podnikatelského fóra Trade and Enterprise v novozélandském Aucklandu.

V příštím desetiletí čekají Nový Zéland infrastrukturní projekty v hodnotě 125 miliard novozélandských dolarů. Zástupci novozélandské vlády při jednání s českým podnikatelům potvrdili, že se budou stavět nové silnice, železnice a čističky odpadních vod.

PROJEDNÁVÁ SE DOHODA O VOLNÉM OBCHODU

Hlavními obchodními partnery Nového Zélandu jsou v současné době Čína, Austrálie a USA, to by se však mohlo změnit po podpisu dohody o volném obchodu mezi EU a Novým Zélandem, která se právě vyjednává. Další vyjednávací kolo proběhne v listopadu a Svaz průmyslu a dopravy podpis dohody plně podporuje. Na novém Zélandu už nyní mají šanci prosadit se firmy v oborech zemědělství, automotive a podniky, které se věnují novým technologiím. Dohoda o volném obchodu však zjednoduší vstup na novozélandský trh firmám působícím ve všech oborech.

V AUSTRÁLII SE CHYSTAJÍ VELKÉ INFRASTRUKTURNÍ PROJEKTY

Během jednání v Austrálii se podnikatelé dozvěděli od vlády států Victoria a New South Wales, že se v příštích 4 letech chystají velké infrastrukturní projekty v hodnotě 90 mld. australských dolarů v New South Walesu a 30 mld. australských dolarů ve Victorii. Ve Victorii se plánuje nové vlakové spojení na letiště, v systému místního MHD přibydou 3 nové vlakové stanice a 9 km vlakových tunelů. V Sydney se staví nové tramvajové tratě, připravuje se modernizace stávajícího odpadního systému a očekává se výstavba téměř dvoumilionové průmyslové a rezidenční oblasti v blízkosti nového letiště. Oba státy také plánuji otevřít nové evropské zastoupení, které po Brexitu částečně nahradí londýnské pobočky.

Ministr obchodu státu Victoria Martin Pakula při svém jednání s náměstkem zahraničních věcí Martinem Tlapou sdělil podnikatelům, že očekává rychlé dokončení vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a Austrálií, která přinese výhody v oblasti zemědělství, obranného průmyslu, při vstupu zahraničních hráčů do nových infrastrukturních projektů a zejména bližší ekonomické vztahy.

České firmy a organizace dostaly příležitost prezentovat své služby a zboží potenciálním australským zákazníkům na podnikatelském a investičním fóru v prostorách organizace NSW Business Chamber, kterého se zúčastnilo okolo 20 zástupců australských firem.

Na závěr čeští podnikatelé navštívili vládní výzkumnou agenturu CSIRO a technickou univerzitu UTS v Sydney. Delegace se zde seznámila se vzdělávacími programy v oboru Průmysl 4.0.

Lenka Dudková

kategorie Podnikatelské mise a semináře

Premiér po jednání o brexitu: Česká republika podpoří odchod Velké Británie jen s dohodou

Andrej Babiš přichází foyerem budovy Evropa na jednání Evropské rady, 17. října 2019.
Andrej Babiš přichází foyerem budovy Evropa na jednání Evropské rady, 17. října 2019.
Předseda vlády České republiky Andrej Babiš se ve čtvrtek 17. a v pátek 18. října 2019 účastní summitu EU. Hlavním tématem dosavadního jednání lídrů členských států byl brexit. Na jednání byla schválena nová dohoda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

Český premiér na zasedání Evropské rady jednal o dohodě o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Během odpoledne byly hlavy států a předsedové vlád seznámeni s návrhem dohody, která byla vyjednána Michelem Barnierem a jeho týmem. Státy se během zasedání shodly na dohodě o vystoupení a politické deklaraci k rámci budoucího vztahu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.

Evropská rada nejprve vedla debatu i za přítomnosti britského předsedy vlády Borise Johnsona. Následně sedmadvacet členských států schválilo dohodu o vystoupení Spojeného království z EU. Na tomto základě lídři vyzvali Komisi, Parlament a Radu, aby umožnili toto vystoupení do 1. listopadu 2019, tedy aby přijali nutné návazné formální kroky. V případě Evropského parlamentu to znamená hlasování o souhlasu s dohodou. Nejprve by však britský Parlament měl o dohodě hlasovat v sobotu 19. října 2019.

„Poprvé se zúčastnil Evropské rady britský premiér Boris Johnson, což je velmi charismatický lídr, mluví konkrétně a stručně. Přišel, řekl, že je rád, že je tu s námi a zároveň doufá, že je tu naposledy. My jsme pak odsouhlasili dohodu, poděkovali jsme Barnierovi a jeho týmu za vyjednávání, a teď se předpokládá, že v sobotu ji britský parlament schválí. Evropský parlament by ji měl schválit v pondělí. Takže si držme palce, aby to teď v sobotu dopadlo a Velká Británie k 31. říjnu odešla s dohodou,“ řekl premiér Babiš po jednání Evropské rady.

Mimo to Evropská rada schválila politickou deklaraci, která nastavuje rámec budoucího vztahu mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. O tomto vztahu se začne jednat až po faktickém vystoupení Spojeného království.

„Kdyby to nedopadlo, musíme hledat jiná řešení. Česká republika podpoří odchod Velké Británie jen s dohodou, hard brexit je pro nás špatně,“ řekl premiér Babiš po jednání Evropské rady.

Summit EU nyní pokračuje pracovní večeří, kde se bude hovořit o vnějších vztazích či rozšiřování EU.

Svaz: Schodek agrárního obchodu letos může být 45 miliard korun

Zemědělský svaz ČR na základě srpnových dat zhoršil svůj odhad letošního agrárního zahraničního obchodu. V srpnu činil 29,6 miliardy korun, meziročně se tak prohloubil o 2,4 miliardy korun, do konce roku může propadnout až na 45 miliard korun, sdělil ČTK mluvčí svazu Vladimír Pícha. Dříve svaz mluvil o tom, že může stoupnout nad loňských rekordních 40 miliard Kč.

„Příčina je stále stejná, exportujeme především suroviny a dovážíme zpracované potraviny či polotovary. Zářným příkladem je bilance obchodu s masem, které tvoří více než polovinu – 55 procent – záporného salda,“ uvádí Pícha.

V zahraničí je podle něj poptávka po českých zvířatech na porážku i o genetický materiál. „Ovšem k nám se dováží zpracované maso a masné výrobky. Ještě na počátku tohoto tisíciletí jsme dováželi ročně 60.000 tun masa. Za osm měsíců tohoto roku to bylo 326.000 tun. Tristní situace je u vepřového, kde naše soběstačnost klesla pod 50 procent,“ dodal mluvčí. Podle odhadu svazu bude propad nadále pokračovat, v příštím roce by mohla být soběstačnost ČR ve vepřovém pod 40 procenty.

Schodek agrárního zahraničního obchodu se loni meziročně prohloubil zhruba o 7,88 miliardy korun, dosáhl 40,3 miliardy. Byl to tak zatím nejhorší výsledek. Do Česka se v minulém roce dovezlo agrární zboží za 228,6 miliardy korun, což je meziroční navýšení přibližně o dvě miliardy korun, naopak vyvezlo za 186,1 miliardy korun, což je meziročně méně o více než deset miliard korun.

Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka bylo naposledy kladné v roce 1993. Od té doby je bilance v minusu. Částečné zlepšení salda pod 20 miliard korun se podařilo za dřívějšího ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který již tehdy uvedl, že by chtěl, aby schodek klesl na nulu. Na konci jeho funkčního období, tedy předloni, však již schodek přesáhl 30 miliard korun.

Současný ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) se loni několikrát vyjádřil, že by byl pro to, aby se na českých pultech v obchodních řetězcích zhruba za 70 procent vyskytovaly české produkty, a to u komodit, které jsou Češi schopní vyrobit.

Rok Vývoz (mil. Kč) Dovoz (mil. Kč) Agr. saldo (mil. Kč)
1993 vznik ČR 32.276 31.497 779
2000 47.729 65.011 -17.282
2001 49.411 69.228 -19.817
2002 45.174 69.040 -23.866
2003 48.805 74.259 -25.455
2004 vstup ČR do EU 61.526 93.822 -32.295
2005 78.520 103.522 -25.003
2006 78.542 112.737 -34.195
2007 96.880 129.333 -32.453
2008 106.931 131.048 -24.117
2009 101.708 133.735 -32.027
2010 105.364 140.008 -34.644
2011 120.381 156.674 -36.293
2012 (nejvýraznější meziroční zlepšení) 148.309 173.026 -24.717
2013 160.594 184.674 -24.080
2014 180.247 199.909 -19.662
2015 201.383 220.686 -19.303
2016 201.592 224.676 -23.084
2017 (velké meziroční zhoršení) 196.121 228.563 -32.442
2018 186.077
  • Zdroj: ČTK, Zemědělský svaz ČR na základě dat ČSÚ

Konec levné práce v ČR rozjely odbory

 
Komentář předsedy ČMKOS Josefa Středuly
 
Už i respektovaná zahraniční média si začínají všímat snahy některých středoevropských států zbavit se pověsti zemí s levnou pracovní silou. Naposledy to byly Financial Times, které upozornily na tyto snahy v Polsku, Maďarsku a České republice. Já si ze své čerstvé cesty na Slovensko odvážím informaci, že tamní poslanci schválili ústavní většinou výši minimální mzdy od roku 2021 na 60 procentech průměrné mzdy, pokud se sociální partneři nedohodnou jinak.
 
Polský premiér Morawiecki před několika dny oznámil záměr vlády zvýšit od roku 2023 minimální mzdu ve své zemi na 4000 zlotých (asi 24 tisíc korun), což by oproti dnešku představovalo růst téměř o 80 procent. Jak je vidět, u našich východních sousedů je hlavním tahounem změny politiky levné práce vláda. V České republice jsou to odbory.
 
V případě debat o zvýšení minimální mzdy v České republice slýchám pouze kritiku, že kvůli jejímu postupnému zvyšování se dostaneme do ekonomické krize, firmy budou krachovat a lidé budou bez práce.
 
Jak ale vidíme v okolních zemích, tuto obavu tamní vlády nesdílejí. Naopak, jdou výrazně nad rámec dnešních požadavků českých odborů. Připomínám, že my navrhujeme od příštího roku výši minimální mzdy 15 tisíc korun, což ani zdaleka nedosahuje výše 60 procent průměrné mzdy.
 
Článek Financial Times doslova poukazuje: „Podle Mateusze Szczureka z OECD existuje ve střední Evropě velké množství ,zombie‘ podniků, které se pohybují na hranici přežití a které blokují pracovní sílu, jež by mohla být využita efektivnějším způsobem.“
Jsem rád, že efektivní kampaň za konec levné práce v naší zemi rozjely odbory. Je ale na čase, aby se už přidala i vláda. Abychom zase za pár let nehleděli s otevřenými ústy, jak jsme mohli tak zaspat…
 
Komentář předsedy ČMKOS vyšel deníku Právo dne 18. 10. 2019
 

Premiér ocenil nejodpovědnější zahraniční investory

Hlavní cenu pro odpovědného zahraničního investora převzal z rukou premiéra Babiše Bohdan Wojnar za Škodu Auto, 14. října 2019.
Hlavní cenu pro odpovědného zahraničního investora převzal z rukou premiéra Babiše Bohdan Wojnar za Škodu Auto, 14. října 2019.
Člen představenstva Škody Auto, Bohdan Wojnar převzal v pondělí 14. října 2019 v Lichtenštejnském paláci z rukou předsedy vlády Andreje Babiše cenu Odpovědný zahraniční investor. Vláda se letos poprvé rozhodla tímto způsobem ocenit firmy se zahraničním kapitálem za mimořádný investiční přínos pro ekonomiku České republiky.

Cenu si v premiérovém ročníku odnesly celkem čtyři společnosti. Vedlejší ocenění Odpovědný zahraniční investor v České republice v kategorii Pozitivní dopad na životní prostředí předal ministr Brabec společnosti Innogy Česká republika. Vedlejší cenu v kategorii Pozitivní dopad na region získala z rukou vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčeka společnost Albert Česká republika, a vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová předala vedlejší ocenění v kategorii Pozitivní společenský dopad společnosti Vodafone Czech Republic. Na závěr slavnostního večera pak premiér Andrej Babiš předal hlavní cenu zástupci největšího tuzemského výrobce automobilů Škoda Auto.

Smyslem a cílem ocenění je podpořit zahraniční subjekty podnikající v České republice k investicím do aktivit s významným celospolečenským přínosem pro Českou republiku. „Chceme firmy motivovat, aby byly společensky odpovědné. Aby se za to nestyděly a aby se tak mohly prezentovat na veřejnosti. Peněz, které potřebujeme na podporu kultury, vzdělávání, sportu a dalších věcí, není nikdy dost,“ vysvětlil účel nového ocenění premiér Andrej Babiš.

Z předávání cen chce vláda vytvořit novou tradici. „Je pro nás důležité, aby kapitál zůstával v co největším rozsahu tady v České republice,“ dodal předseda vlády.

Návrh státního rozpočtu pro rok 2020 je rozumným kompromisem!

Rozhovor s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem

Vláda ČR předložila koncem září do Poslanecké sněmovny k projednání a ke schválení nejdůležitější zákon letošního roku, to je návrh státního rozpočtu pro rok 2020. Proces schvalování bude probíhat ve Sněmovně asi do konce roku. Jaký je vlastně pohled odborů na předložený návrh státního rozpočtu pro příští rok?

Nejprve musím říci, že vláda ČR v rámci sociálního dialogu předložila svým sociálním partnerům, tj. zaměstnavatelům a odborům, návrh státní rozpočtu na jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tzv. tripartity 16. září. Skutečností je, že návrh rozpočtu počítá s investicemi do průmyslu, do stavebnictví, tj. především do dopravní infrastruktury. Samozřejmě, že návrh rozpočtu pamatuje i na mandatorní výdaje, to je na důchody či na sociální podpory. Mimochodem, zaměstnavatelé měli k tomu poznámku, že pro příští rok mandatorní výdaje opět narostou, a to kvůli růstu počtu státních zaměstnanců. Vláda se ovšem brání tím, že jde o růst počtu lidí u policie, armády apod., nikoliv úředníků na ministerstvech a jinde ve státních úřadech.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová nás, to je zaměstnavatele a odbory, upozornila, že státní rozpočet by měl pamatovat i na to, že se může rozkolísat světová či evropská hospodářská situace, ať již kvůli možnosti tvrdého brexitu (tj. odchodu Velké Británie z EU) či kvůli možné obchodní válce mezi USA a Čínou. Doufejme, že jejich nedávná dohoda tomuto řinčení zbraní v mezinárodním obchodě naštěstí zabrání.

Naproti tomu prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák vidí nebezpečí především v tom, že v sousedním Německu dochází ke zpomalení tamější ekonomiky, což se může velice negativně dotknout našeho průmyslu, a to zvláště automobilového. Zdůraznil při tom, že jsme významní subdodavatelé pro německé podniky, zejména automobilky. Takže, jakýkoliv pokles ekonomiky u nich, se asi s půlročním zpožděním projeví i u nás. V podstatě by to znamenalo, že by nebyl odbyt pro řadu našich výrobků. Ve svém důsledku by to znamenalo i možné propouštění lidí z práce. Ale doufejme, že toto nebezpečí nebude tak akutní.

Shrnu-li postoj odborů, to je Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů (ASO), tak jsme, až na pár připomínek z naší strany, návrh státního rozpočtu pro příští rok vcelku přijali.

O které připomínky šlo?

Například předseda ČMKOS Josef Středula tehdy na jednání tripartity konstatoval, že návrh státního rozpočtu se nezabývá zvýšením částek životního a existenčního minima, které nebyly valorizovány od roku 2012. Odbory totiž poukazují na to, že vzhledem k růstu životních nákladů v posledních několika letech, není možné, aby člověk, který je na těchto dávkách závislý, mohl normálně žít, existovat. Naopak, zaměstnavatelé toto zvýšení životního a existenčního minima odmítají, protože je na to, přes různé koeficienty, navázána řada sociálních dávek. V tomto bodu není mezi zaměstnavateli a odbory zatím shoda. Avšak myslím si, že v následujícím období je možné najít nějakou rozumnou míru kompromisu.

Zároveň musím dodat, že jsme, jako odboráři, ocenili velice intenzivní jednání o růstu platů zaměstnanců ve státní správě a veřejných službách. Současně však musím podotknout, že díky tomu, Českomoravská konfederace odborových svazů má ve svých řadách 13 odborových svazů, které působí ve stání správě a veřejné sféře, tak ČMKOS více méně prosazovala plošné zvýšení platů všem zaměstnancům této sféry. Postoj Asociace odborových svazů se liší v tom, že pokud jde o úředníky ministerstev a jim podřízených úřadů, tak ti již mají poměrně slušné platy. Ale v případě zaměstnanců veřejné správy v krajích a obcích, jako jsou například knihovníci či členové orchestrů a hudebních těles v malých městech a obcích, tak ti mají velmi nízké platy. Mnohdy na úrovni kolem 18.000 Kč hrubého měsíčně. To je opravdu málo. Proto ASO prosazovala zvýšení platů právě v těchto nízce placených profesích.

Ale co učitelé? Ti teď hrozí jednodenní stávkou…

Chci zdůraznit, že v naprosté shodě se zaměstnavateli, požadují odbory vyšší růst platů u pedagogických pracovníků. Za odbory mohu říci, že podporujeme názor školských odborů, aby zvýšení platů šlo především do tarifní složky platu. Školské odbory totiž odmítají názor ministerstva školství o tom, že jen určitá částka platu půjde do jeho do tarifní složky. Přičemž druhá část tohoto zvýšení platu půjde do netarifní složky odměn, aby ředitelé škol mohli ocenit ty nejlepší učitele. Školské odbory to zdůvodňují tím, že se v řadě případů stává, že z této netarifní složky odměn jsou mnohdy oceněni ti, kteří se spíše umějí vlichotit do přízně svých ředitelů škol, než ti nejlepší pedagogové.

Proto školské odbory trvají na tom, aby toto zvýšení platů šlo do tarifní složky platu. Zároveň požadují růst platů o deset procent v roce 2020, a aby mohli i nadále počítat s růstem platů o devět procent v roce 2021. Proto také odmítají stanovisko ministra školství Roberta Plagy, že by plošně přidal všem učitelům 2.700 Kč měsíčně. Výsledkem celé situace je, že od 24. září jsou školští odboráři ve stávkové pohotovosti a před několika dny dokonce vyhlásili, že jsou připraveni jít do jednodenní stávky, aby všichni učitelé dostali přidáno oněch 10 % platu. Pokud vím, ministr Robert Plaga zatím požadavek školských odborů odmítá, ale podle našeho názoru by měl pokračovat sociální dialog s tím, že by se na ministerstvu školství našly nějaké úspory v provozních výdajích, aby se obě strany nakonec dokázaly dohodnout.

Další skupinou, která požaduje razantní zvýšení platů a mezd, jsou lékaři, zdravotní sestry a další zdravotnický personál v nemocnicích a zařízeních následné a domácí péče. Jaké jsou jejich požadavky?

Problém českého zdravotnictví spočívá v tom, že peníze do něho nejdou ze státního rozpočtu, ale na základě tzv. úhradové vyhlášky, kdy ministerstvo zdravotnictví, po dohodě se zdravotními pojišťovnami, určí kolik a jakou výši peněz dostanou nemocnice a další zařízení následné a domácí péče, a to včetně ambulantních lékařů, za jejich lékařské a zdravotní výkony. Tyto peníze v podstatě poskytují zdravotní pojišťovny. Podle názoru zdravotnických odborů jsou tyto úhrady, které dostávají nemocnice a zařízení následné a sociální péče nedostatečné, nestačí pokrýt provoz těchto zařízení a rovněž i platy a mzdy lékařského a zdravotnického personálu jsou podhodnocené, a to ve srovnání s tím, kolik dostávají lékaři a zdravotnický personál ve vyspělých zemích EU a dalších státech světa, tedy v USA, Kanadě a jinde.

Argument zdravotnických odborů spočívá v tom, že Česká republika dává do zdravotnictví necelých 7 % HDP, zatímco ve vyspělých zemích, podle statistiky OECD, je to 9 až 11 % HDP. To je potom rozdíl v sumě peněz, které jsou dávány do zdravotnictví v jednotlivých zemích. Takže zdravotnické odbory požadují po ministerstvu zdravotnictví, potažmo po vládě ČR, aby se tato situace změnila.

*Pokud vím, zdravotničtí odboráři nejsou ve svých požadavcích sami…

Máte pravdu, zdravotnické odbory společně s Asociací českých a moravských nemocnic a většinou poskytovatelů následné a domácí péče, vytvořili v průběhu letních měsíců tzv. Krizový štáb 9 proti kolapsu zdravotnictví, který požaduje výrazné navýšení financí do systému českého zdravotnictví. Krizový štáb 9 poukazuje v této souvislosti na to, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nedávno podepsal platnost úhradové vyhlášky pro rok 2020 s tím, že na jejím základě nebude dostatek financí na odpovědné a rozumné financování českého zdravotnictví. Podle zdravotnických odborářů se situace v českých a moravských nemocnicích dostává do složitého a v řadě případů i krizového stavu. Chybějí lékaři, kteří odcházejí buď do zahraničí, případně do privátní ambulantní sféry, kde mají své „pohodlí“. To je dáno pevnou pracovní dobou, bez nočních a víkendových přesčasů, a také za velmi slušné peníze. Naproti tomu lékaři, zdravotní sestry a ostatní zdravotnický personál v nemocnicích musí pracovat tak, že jejich přesčasové hodiny, které tráví na pracovištích, nikoliv doma u svých rodin, o hodně překračují čas, který povoluje zákoník práce. To se, mimochodem, odráží i ve ztížené kvalitě lékařské a zdravotní péče pro pacienty, neboť lékaři a zdravotnický personál je potom unavený, když okamžitě nastupuje do další směny.

*Kolik tedy peněz Krizový štáb požaduje?

Proto také Krizový štáb 9 přišel v letních měsících s požadavkem, aby z 55 až 60 miliard korun, které jsou na účtech zdravotních pojišťoven, a které občané pojišťovnám odevzdali ve formě zdravotního pojištění, bylo převedeno 25 miliard korun do českého zdravotnictví. To ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, potažmo premiér Andrej Babiš, odmítli.

Takže v posledních týdnech jsme byli svědky usilovného jednání o těchto požadavcích krizového štábu, kdy z politických stran zdravotníky podpořili ČSSD a KSČM. Mimochodem, předsedovi KSČM Vojtěch Filipovi se podařilo, aby k původně přislíbeným šesti miliardám korun, dostalo zdravotnictví dalších 900 mil. Kč pro domácí péči, včetně 300 mil. Kč na mzdy a 4,7 mld. Kč pro ostatní segmenty zdravotní péče. To samozřejmě, jako odbory oceňujeme.

*Před několika dny jsem zaznamenal, že bylo jednání ohledně změn v zákoníku práce. O co šlo?

Na základě připomínkového řízení ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje novelu zákoníku práce, která se týká spravedlivějšího výpočtu dovolené nebo sdíleného pracovního místa. Aby byla cesta tohoto návrhu parlamentem co nejsnazší, tak 14. října došlo na Úřadu vlády ČR k podpisu „Gentlemanské dohody“ mezi zástupci vládní koalice, odborů i zaměstnavatelů. Všechny strany se dohodly, že budou podporovat návrh právě v této aktuální podobě. Jedná se o čestnou dohodu a její plnění není právně vymahatelné. Uvedený návrh, na kterém jsme se shodli, obsahuje celou řadu vylepšení pracovního práva.

Mezi hlavní změny patří například sdílené pracovní místo, což je nový institut, který umožňuje zaměstnavateli zaměstnat více zaměstnanců v kratším pracovním úvazku tak, aby pokryl jedno pracovní místo. Nejméně dva zaměstnanci si budou moci sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat svou pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb.

Dalším z témat této dohody je i dovolená, která přichází s návrhem výpočtu odvíjejícího se nově od počtu odpracovaných hodin a nikoli dní jako doposud.

Jedním z dalších klíčových témat je i doručování písemností zaměstnavatelem, což je změna reagující na praktické problémy, které doručování komplikovaly.

Snižuje se rovněž administrativní náročnost, která je kladená na zaměstnavatele, a to tak, že se ruší povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení DPP s výjimkou těch dohod, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo které zakládaly účast na nemocenském pojištění.

Součástí návrhu je také úprava provádějící transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o vysílání pracovníků do zahraničí v rámci poskytování služeb.

Prohlášení OSZSP ČR a LOK-SČL

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů považují za nezbytné reagovat na Prohlášení Koalice soukromých lékařů a Sdruženi soukromých gynekologů ČR.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů jsou členy Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví, který od počátku sděloval, že zdravotnictví jako celek je podfinancované, že do něj jde nízké procento HDP (v ČR necelých 7 %, v zemích OECD 9 %, v zemích EU téměř 10 %). Proto chtěl z peněz, které neoprávněně leží na účtech zdravotních pojišťoven, řešit problémy systémově a přidat do všech segmentů zdravotnictví. Zvýšení o 5 % proto požadoval i pro ty, kteří se se zdravotními pojišťovnami dohodli, i když často pod nátlakem.

Místo podpory tohoto požadavku, který by pomohl pacientům a byl by výhodný pro poskytovatele péče, pomohl by odstraňovat nesmyslné regulace a neproplácení části poskytnuté péče atd., zástupci soukromých lékařů začali Krizový štáb mediálně napadat a vyzývat ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby požadavkům Krizového štábu nevyhověl.

Skutečnost, že lékaři ostře vystupují proti tomu, aby bylo víc peněz na úhradu poskytované péče, považují Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů za zcela neuvěřitelnou, ale rozhodly se ji respektovat a nadále už proto Krizový štáb řešil pouze nedostatečné financování nemocniční péče, domácí péče a péče v sociálních službách.

Za stejně neuvěřitelný odboráři považují postoj ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, jenž jako jediný ministr nehájí svůj resort, jeho zaměstnance a pacienty, kteří jsou na fungování zdravotnictví odkázaní. Dění okolo úhradové vyhlášky, ministrovo zamlčování skutečných závažných potíží a překrucování evidentních faktů jsou toho důkazem.

Po pátečním jednání premiéra Babiše s poskytovateli péče bylo rozhodnuto, že v souladu s požadavkem Krizového štábu bude upravena úhradová vyhláška a budou do ní zahrnuty další prostředky, především na zvýšení mezd a platů. V tu chvíli i ti, kteří vystupovali proti požadavkům Krizového štábu na zvýšení peněz, požadují více financí i pro sebe a ministrem slíbené zvýšení vítají.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů vyjadřují lítost nad tím, že některé subjekty ve zdravotnictví raději útočí na své kolegy a jsou ochotné se do krve prát o mizernou ohlodanou kost nízkých úhrad, místo aby byly schopné se solidárně spojit s ostatními a společně usilovat o zlepšení stavu pro poskytovatele zdravotní péče, zaměstnance i pacienty.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů tento vychytralý postoj zástupců soukromých lékařů považují za parazitování na boji Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví za zlepšení financování zdravotní péče a za ve svých dopadech škodlivý pro celé zdravotnictví.

Přílohy: