Firmy hledají obchodní příležitosti v Kazachstánu

Osmnáctičlenná podnikatelská delegace pod vedením prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka a předsedy představenstva Komory SNS Františka Masopusta odletěla ve středu 16. října na misi do Kazachstánu. Mise doprovází na oficiální zahraniční cestě předsedu Poslanecké sněmovny PČR Radka Vondráčka. Podnikatelé budou mít možnost jednat na B2B úrovni na dvou podnikatelských fórech v Nor-Sultanu, bývalé Astaně, a v Shymkentu.

Kazachstán je hospodářsky nejvyspělejší zemí Střední Asie. Působí zde úspěšně více než desítka českých firem z chemického, automobilového či strojírenského průmyslu a finančního sektoru. Třídenní podnikatelská mise dává šanci osmnácti zástupcům českých firem rozvinout svůj byznys i v této středoasijské zemi.

„Z hlediska našich snah o diverzifikaci exportu je Kazachstán velice významnou destinací. Pro Českou republiku je Kazachstán nejdůležitějším obchodním partnerem ve Střední Asii a jedním ze strategických partnerů z hlediska exportní politiky ČR. Tomu odpovídá i četnost našich aktivit ve vztahu ke Kazachstánu. Svaz průmyslu a dopravy zorganizoval do této země celkem devět podnikatelských misí, uzavřel s místními partnery několik bilaterálních smluv a uspořádal nespočet seminářů,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který podnikatelskou delegaci vede.

Kazachstán je jedním z největších dodavatelů ropy do ČR, dobře se daří též obchodu s dalšími energetickými surovinami a silničními vozidly. „Vnímáme, že jsou zde velké nevyužité možnosti ve strojírenství, které se nyní v Kazachstánu úspěšně rozvíjí a kam proudí významné soukromé investice. České společnosti se zde mohou zapojit do modernizace výrobních kapacit a obnovy strojírenské základny,“ dodává Jaroslav Hanák.

České firmy se mohou také uplatnit v oborech, jako jsou těžební průmysl nebo vodohospodářství. „Na podnikatelskou misi do Kazachstánu jedeme se Svazem průmyslu, protože v zemi vidíme příležitost, jak rozšířit své obchodní kontakty,“ říká jeden z účastníků mise Vladimír Koutský, jednatel společnosti Sigma Pumpy Hranice. Dalším perspektivním oborem je letecký průmysl, kde se českému výrobci Aircraft Industries už podařil průlom na kazašský trh a dohodl kontrakt na dodávku několika letounů.

Český vývoz do Kazachstánu už tři roky roste. Loni tuzemské firmy vyvezly do středoasijské země zboží a služby za 6,4 miliardy korun. Za letošních prvních osm měsíců se objem vývozu vyšplhal na 4,3 miliardy korun. V roce 2017 se v kazachstánském hlavním městě uskutečnila mezinárodní výstava Expo, která pomohla získat zajímavé projekty několika českým firmám. Svaz průmyslu během konání výstavy zorganizoval do Kazachstánu tři podnikatelské mise.

Lenka Dudková
kategorie Tiskové zprávy

Vláda chce znesnadnit zneužívání práva na informace, schválila také Národní kosmický plán

Vicepremiéři Jan Hamáček a Karel Havlíček komentují na tiskové konferenci výsledky jednání vlády, 14. října 2019.
Vicepremiéři Jan Hamáček a Karel Havlíček komentují na tiskové konferenci výsledky jednání vlády, 14. října 2019.
Vláda Andreje Babiše schválila na jednání v pondělí 14. října 2019 návrh novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Důvodem novelizace je, že současná právní norma nedostatečně chrání povinné subjekty proti zneužívání práva na informace. Ministři se zabývali také Národním kosmickým plánem do roku 2025 či zajištěním příprav českého předsednictví v Radě EU pro rok 2020.

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím přináší nové nástroje, kterými se úřady a instituce budou moci bránit žadatelům zneužívajícím práva na informace. Vláda tak chce řešit současný stav, kdy jsou povinné subjekty zahlcovány často nesmyslnými žádostmi. Do zákona proto navrhuje vložit úplně nový důvod odmítnutí žádosti, a to zneužití práva na informace. Rozšířit se mají i důvody odmítnutí žádosti, a to o bankovní tajemství, ochranu rovnosti účastníků soudních, rozhodčích a obdobných řízení či ochranu státních hmotných rezerv.

Podle návrhu, který teď půjde do Parlamentu, by musel žadatel v případech mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací předem uhradit zálohu na úhradu nákladů s vyhledáváním spojených. Nově se součástí návrhu zákona má stát i novela zákona o právu na informace o životním prostředí.

Vláda schválila také Národní kosmický plán 2020–2025, který má Českou republiku i v dalších letech udržet na špici kosmickém odvětví. Rozvoj oblasti kosmických aktivit schválený dokument považuje za důležitou součást rozvoje hospodářství a dobrého jména České republiky s obrovským ekonomickým, sociálním, strategickým a bezpečnostním potenciálem. Česká republika disponuje světově uznávanými odborníky i úspěšnými firmami v oboru. V Praze také sídlí Agentura EU pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), jejíž činnost se má od roku 2021 rozšířit na celý kosmický program Evropské unie.

Ministři se zabývali také zajištěním výběru mýtného po roce 2019 v návaznosti na aktuální stav přezkumného řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Nový satelitní mýtný systém je již téměř připraven ke spuštění, v současnosti probíhá jeho pilotní provoz.

Vláda řešila také finanční a personální zajištění příprav českého předsednictví Radě Evropské unie v roce 2020. Schválila navrženou úspornou variantu, která chce předejít chybám posledního českého předsednictví v roce 2009. České předsednictví má být podle návrhu vlády racionální, úsporné a také udržitelné a přívětivé k životnímu prostředí.

Před jednáním kabinetu zasedl Výbor pro EU na vládní úrovni, který se zabýval především mandátem pro předsedu vlády na nadcházející jednání Evropské rady v Bruselu 17. a 18. října. Hlavním tématem jednání představitelů EU bude blížící se brexit, ale zabývat se budou i dalším vyjednáváním o víceletém finančním rámci a klimatickou politikou. Vyslechnou i novou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která představí priority nově složené Komise.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-14-rijna-2019-176889/.

Summit EU o strategické agendě, prioritách EK, rozpočtu a Brexitu

Ve dnech 17. a 18. října 2019 se uskuteční zasedání Evropské rady a Evropské rady dle čl. 50 Smlouvy o EU. Evropský byznys volá pro ekonomické udržitelnosti a představuje svých 50 priorit.

BREXIT

Na jednání Evropské rady dle čl. 50 proběhne diskuse a výměna názorů k dosavadnímu vyjednávání a provádění přípravy na vystoupení UK z EU ke dni 31. října 2019. Boris Johnson představil dne 2. října 2019 v rámci výroční konference Konzervativní strany svůj návrh alternativních řešení pro klíčovou otázku pojistky, tak aby na Irském ostrově nevznikla tvrdá hranice. Následný dopis adresovaný předsedovi Evropské komise (EK) Junckerovi obsahoval tzv. explanatory note. Obsahem jednání ER50 bude debata o (ne)přijatelnosti protinávrhů UK směrem k alternativním opatřením na irské hranici. V ideálním případě udělení souhlasu k nově upravené, kompromisní dohodě o vystoupení, politické deklaraci o rámci budoucích vztahů a všech relevantních protokolů.

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC (VFR)

Dle návrhu FI PRES se diskuse dotkne celkového objemu, objemu hlavních kapitol a kondicionalit, ke kterým by měli prezidenti a předsedové vlád poskytnout vodítka pro další práci. Na základě přípravných prací se FI PRES domnívá, že pro budoucí jednání by bylo vhodné celkové rozmezí úrovní 1,03 % – 1,08 % (HND EU 27 včetně EDF), tj. rozpětí 1 050 – 1 100 miliard EUR pro celkový objem ve srovnání s 1 135 miliardami EUR navrženými Komisí. Dále má FI PRES za cíl zachování modernizovaného rozdělení mezi podíly politik. Pokud jde o objemy hlavních oblastí politiky, předsednictví uplatňuje následující v rámci rozmezí 1,03 % – 1,08 %: zachování rozdělení mezi hlavní oblasti politiky; vyvážení objemů soudržnosti a SZP; nalezení úspor v návrhu komise na nové priority.

STRATEGIE RADY 2019 – 2014 A PRIORITY NOVÉ KOMISE

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová představila své priority pro následujících 5 let, a to v šesti prioritních okruzích, které jsou částečně inspirovány Strategickou agendou na období 2019-2024, přijatou na červnové Evropské radě. Prioritní okruhy nesou názvy: Evropský zelený úděl, Ekonomika ve službách lidí, Evropa připravená na digitální věk, Ochrana evropského způsobu života, Silnější Evropa ve světě a Nový impuls pro evropskou demokracii.

KLIMATICKÁ POLITIKA

Evropská rada se bude zabývat také výměnou názorů k mezinárodním aspektům změny klimatu, a to zejména v kontextu klimatického summitu, který proběhl v sídle OSN v New Yorku dne 23. září 2019. A dále pak v souvislosti s mezinárodním vyjednáváním o rámci ochrany klimatu pod záštitou Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které proběhne v prosinci 2019 v Santiagu de Chile.

ROZŠÍŘENÍ EU A TURECKO

Evropská rada má potvrdit rozhodnutí Rady pro obecné záležitosti (GAC) o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií (o kterém se zatím stále jedná). Kypr bude informovat o aktuálním vývoji v návaznosti na červnové závěry Evropské rady ohledně průzkumných a těžebních aktivit Turecka ve východním Středomoří. Rada se bude informovat o turecké intervenci v severní Sýrii, situaci uprchlíků v Turecku a dopadům na migrační situaci ve východním Středomoří a podél západo-balkánské trasy.

POSELSTVÍ BUSINESSEUROPE

BusinessEurope ve svém dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi zdůrazňuje, že chce-li si Unie zachovat své životní standardy a prosazovat globálně své hodnoty, musí si zachovat konkurenceschopnost a ekonomickou udržitelnost. Evropské podniky jsou vedoucí silou při hledání udržitelných řešení a vytváření prosperity. BusinessEurope současně zveřejnil 50 priorit, kterým by se Komise měla věnovat už v prvních 100 dnech svého působení.

Vladimíra Drbalová

Gbelec Ondřej
kategorie Evropská rada

Sociální partneři podepsali dohodu o novele zákoníku práce

Sociální partneři dnes podepsali gentlemanskou dohodu o novele zákoníku práce. Ta obsahuje body, na nichž se sociální partneři dohodli už na jaře, ale nakonec se nedostaly do parlamentu. V této podobě s novelou všichni sociální partneři souhlasí a podpoří ji. Za zaměstnavatele dohodu vyjednal a podepsal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

„Jsme rádi, že iniciativa Svazu byla pochopena a vyslyšena všemi sociálními partnery. Je to poprvé v historii sociálního dialogu v České republice, kdy jsme s partnery takovou dohodu podepsali,” oceňuje jednání sociálních partnerů Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který z pozice největšího zaměstnavatelského svazu tradičně vyjednává za české podniky s vládou a odbory na tripartitě.

„Těší nás, že jsme se na novele zákoníku práce v této podobě shodli. Pro byznys jsou důležité zejména úpravy v oblasti doručování písemností, které pomohou odstranit mnoho dnešních výkladových problémů. Ulehčení firmám přinese i zrušení povinnosti vystavovat potvrzení o zaměstnání u dohod o provedení práce do 10 000 Kč,” komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který gentlemanskou dohodu podepsal coby zástupce zaměstnavatelů v Radě hospodářské a sociální dohody.

„Novela navrhuje i spravedlivější počítání dovolené. Nově by se měla počítat podle odpracovaných hodin, a ne podle odpracovaných dnů nebo směn. Je to fér pro všechny zaměstnance ať už pracují pravidelně 8 hodin 5 dní v týdnu, nebo mají třeba krátký a dlouhý týden s různě dlouhými směnami. Trochu na půl cesty zůstává navržená úprava sdíleného pracovního místa. Její využitelnost ukáže až praxe,” doplňuje Jaroslav Hanák.

Zástupci vládní koalice a sociální partneři se podpisem gentlemanské dohody zavázali, že nebudou bez vzájemné dohody prosazovat ani podporovat žádné další změny této doplněné transpoziční novely. Nebudou také bez vzájemné dohody podporovat ani prosazovat žádné další návrhy změn zákoníku práce.

Novela zákoníku práce bude nyní předložena k projednání a schválení vládě.

kategorie Tripartita

Gentlemanská dohoda k novele zákoníku práce

Spravedlivější výpočet dovolené nebo sdílené pracovní místo. To jsou některé ze změn, které obsahuje novela zákoníku práce z dílny MPSV. Aby byla cesta tohoto návrhu parlamentem co nejsnazší, tak 14. 10. 2019 na Úřadu vlády došlo k podpisu „Gentlemanské dohody“ mezi zástupci vládní koalice, odborů i zaměstnavatelů. Všechny strany se dohodly, že budou podporovat návrh právě v této aktuální podobě. Jedná se o čestnou dohodu a její plnění není právně vymahatelné. Za odbory svůj podpis připojil Josef Středula, předseda ČMKOS.
 
 
Návrh, na kterém se sociální partneři i koalice shodli, obsahuje celou řadu vylepšení pracovního práva. Vzhledem k dlouho a složitě hledanému kompromisu, bylo navrženo písemné zachycení dosažených kompromisních ujednání.
 
Mezi hlavní změny patří například sdílené pracovní místo, což je nový institut, který umožňuje zaměstnavateli zaměstnat více zaměstnanců v kratším pracovním úvazku tak, aby pokryl jedno pracovní místo. Nejméně dva zaměstnanci si budou moci sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat svou pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb.
Dalším z témat je dovolená, která přichází s návrhem výpočtu odvíjejícího se nově od počtu odpracovaných hodin a nikoli dní jako doposud.
 
Jedním z dalších klíčových témat je i doručování písemností zaměstnavatelem, což je změna reagující na praktické problémy, které doručování komplikovaly.
 
Snižuje se rovněž administrativní náročnost, která je kladená na zaměstnavatele, a to tak, že se ruší povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení DPP s výjimkou těch dohod, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo které zakládaly účast na nemocenském pojištění.
 
Součástí návrhu je také úprava provádějící transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o vysílání pracovníků do zahraničí v rámci poskytování služeb.

Komise pro spravedlivé důchody se zabývala problematikou příjmů a výdajů v příštích desetiletích

Komise pro spravedlivé důchody se na svém 7. jednání v pátek 11. října 2019 zabývala tématem příjmů a výdajů důchodového systému v příštích desetiletích. Vedení resortu práce a sociálních věcí považuje za zásadní zajistit stabilní pravidla vícezdrojového financování důchodového systému. MPSV nejen z tohoto důvodu představilo úpravu I. pilíře, která by mohla znamenat nastavení základního důchodu pro všechny. Jeho výše by odpovídala minimálnímu životnímu standardu důchodců. Tato změna by pro občany znamenala také srozumitelnější výpočet důchodů. Členové komise jednomyslně podpořili další rozpracování návrhu na rozdělení průběžného důchodového pilíře na solidární a zásluhový.
 
V ČR pozorujeme významné demografické změny – v populaci výrazněji narůstá podíl osob starších 65 let, současně se zvyšuje střední délka života. Tyto změny budou mj. znamenat postupný nárůst výdajů na důchody. MPSV proto členům Komise pro spravedlivé důchody představilo možnosti, kterými by bylo možné zajistit dostatečné příjmy penzijního systému.
 
Ve srovnání s ostatními státy EU dává ČR na důchody osmý nejnižší podíl HDP. Země jako Rakousko, Francie, Portugalsko a Itálie vydávají na důchody o 6 p. b. HDP více. Přitom jsou tyto země schopné se s vyššími výdaji vypořádat a nalézt dostatečné zdroje na jejich pokrytí a současně udržovat stabilitu veřejných financí.
 
Výzvou budoucích desetiletí je tedy především otázka zajištění příjmů na rostoucí výdaje. V jiných zemích EU je pravidlem, že příjmy na krytí důchodů jsou dvojí – pojistné a státní rozpočet. Příjmy ze státního rozpočtu jsou na důchody v ČR využívány pravidelně, ale nesystémově.
 
Podle MPSV je proto nutné otevřít a rozpracovat a diskuzi o možnostech zajištění dalších daňových a nedaňových příjmů. ČR aktuálně kryje pojistným téměř 80 % všech výdajů sociálního zabezpečení, což je nejvíce ze zemí EU. V EU je tato hodnota zpravidla mezi 50 až 60 %. Český důchodový systém obsahuje řadu výdajů, které by měly být kryty z obecných daní, jedná se např. o náhradní vyloučené doby. Vícezdrojové financování je v zemích EU zcela běžné.
 
V souvislosti nejen s ideou vícezdrojového financování důchodového systému ministerstvo předložilo členům k diskuzi také návrhy na rozdělení I. důchodového pilíře na 0. a I. pilíř.
 
Tímto modelem by bylo zabezpečeno vyčíslení výdajů důchodového systému solidární a zásluhové povahy, dále by přinesl vyšší srozumitelnost pro občany a také umožnil nastavit základní výši důchodů pro všechny penzisty, která by zajišťovala jejich minimální životní standard.
 
Nultý pilíř by v takovém uspořádání plnil výhradně solidární úlohu. Všem seniorům s nárokem na důchod by poskytoval stejnou základní penzi. Výše základního důchodu by

tak nebyla závislá na předchozích příjmech důchodce. I. pilíř by tak v novém uspořádání plnil zásluhovou roli.
 
Resort práce členům komise předložil několik ilustrativních příkladů 0. a I. pilíře. Zavedení těchto změn, tedy základního důchodu, by nemuselo vést ke zvýšení rozpočtových nákladů důchodového systému.
 
Komise pro spravedlivé důchody se na dnešním jednání jednomyslně shodla na dalším rozpracování tématu rozdělení průběžného pilíře na solidární a zásluhový.
K dalšímu jednání se Komise pro spravedlivé důchody sejde 15. listopadu 2019.
 
 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
 

Ve Sněmovně se diskutovalo o problémech zdravotnictví. Zástupce ministerstva tam nebyl

Ano, my to myslíme vážně! Nám není zdravotnictví lhostejné, chceme o jeho financování diskutovat. I proto se konala ve středu 9. října na půdě Poslanecké sněmovny panelová diskuze na téma Dostupné zdravotnictví a jak dál?, kterou uspořádala poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD) ve spolupráci s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR pod záštitou poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické. Diskuze byla rozdělena do čtyř panelů a k účasti na ní byli přizváni zástupci Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví, stejně jako zástupci Ministerstva zdravotnictví.

Zdravotnictví je v krizi, chybějí peníze, není na platy, na mzdy, na rozvoj, nemocnice se zadlužují, některé již stojí před krachem. Takovéto informace zaznívaly z úst diskutujících neustále v průběhu celého dne. Také z tohoto důvodu je politováníhodné, že se diskuze, i přes pozvání, nezúčastnil žádný zástupce Ministerstva zdravotnictví! Vždyť kdo jiný by měl diskutovat o současnosti a budoucnosti zdravotnictví, když ne zástupci Ministerstva zdravotnictví?

Je české zdravotnictví dostupné? Existují bariéry, které brání dostupnosti zdravotní péče?

První panel nesl název Je české zdravotnictví dostupné? Existují bariéry, které brání dostupnosti zdravotní péče? Jaká je role malých nemocnic v rámci poskytování zdravotní péče? Svou prezentací jej uvedli místopředsedové Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Petr Fiala a Lukáš Velev.

Petr Fiala hned na úvod zmínil slova premiéra Andreje Babiše o tom, že v roce 2021 půjde do zdravotnictví celých devět procent hrubého domácího produktu. Dle propočtů AČMN by to ovšem znamenalo zvýšit objem financí do zdravotnictví v letech 2020 a 2021 vždy o 57 až 58 miliard korun oproti dnešním prognózám. Naproti tomu stojí fakt, že zůstatky zdravotních pojišťoven v září tohoto roku činily celých 57 miliard korun, tedy více než jedno procento HDP. Dalším číslem, kterým místopředseda AČMN vzbudil rozruch v sále, byl výpočet hrubého měsíčního příjmu lékaře a zdravotní sestry, vždy za základní pracovní dobu, tedy 40 hodin týdně. Ten činí 47 068 korun hrubého pro lékaře a 27 270 korun v případě zdravotní sestry, což odpovídá 1,48, respektive 0,86násobku průměrné mzdy v ČR.

Lukáš Velev srovnal výdaje na zdravotnictví v České republice s průměrem Evropské unie. V roce 2016 šlo do zdravotnictví v ČR 7,1 % HDP, zatímco průměrné výdaje na zdravotnictví zemí EU činily 9,9 % HDP. Ze zmíněných čísel je patrné, že i kdybychom dosáhli cíle a české zdravotnictví by bylo financováno celými 9 % HDP, pořád budeme daleko za průměrem EU, natožpak vyspělými zeměmi západní Evropy. V další části svého vystoupení místopředseda AČMN vzpomenul zavřená oddělení jednotlivých nemocnic z důvodu nedostatku personálu a zpochybnil argumentaci zdravotních pojišťoven ohledně vysokých zůstatků na jejich účtech. Peníze si prý schovávají takzvaně na horší časy. Lukáš Velev je přesvědčen, že až skutečně hospodářská krize či recese přijde, bude mít větší šanci na její zvládnutí zdravá nemocnice, která si nenese žádné vnitřní dluhy z let minulých.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek rozdělil zdravotnictví na virtuální, ve kterém je vše zalité sluncem, které má dostatek zdravotnického personálu, nezná pořadníky na vyšetření, zákroky, kde je dostatek financí v podstatě na cokoli, tedy to, o kterém hovoří ministr Vojtěch, a na to zdravotnictví, ve kterém pracujeme. Upozornil na rozevírání pomyslných nůžek v dostupnosti zdravotní péče v hlavním městě a v regionech, přičemž zdůraznil potřebu více peněz pro celé zdravotnictví z účtů zdravotních pojišťoven.

Diskutující naráželi na to, že fakticky neexistuje jediné zdravotnické zařízení, které by dodržovalo zákoník práce. Nedostatek personálu je takový, že nelze udržet chod zařízení bez toho, aniž by se ve velkém porušoval zákoník práce. I přesto nástupní mzda pomocného zdravotnického personálu v krajské nemocnici činí 17 tisíc hrubého. Za takovýchto podmínek opravdu více lidí do zdravotnictví nepřijde.

Proč jsou domácí péče, zdravotní péče v sociálních službách a následná péče „Popelkou“?

Dalším blok, který nesl název Proč jsou domácí péče, zdravotní péče v sociálních službách a následná péče „Popelkou“?, se zabýval financováním právě těchto odvětví. Za naprosto neuvěřitelnou označil i sám premiér Andrej Babiš během jednání s Krizovým štábem informaci o maximálním hrubém platu sestry v domácí péči ve výši 21 463 korun hrubého. Tu se dozvěděl, stejně jako účastníci diskuzního panelu, z úst Ludmily Kučerové, koordinátorky zdravotních aktivit Charity Česká republika, která zastupovala sektor domácí péče.

Společně s Petrem Boťanským, členem Odborné společnosti Gratia futurum 913 a zároveň ředitelem Domova pro seniory Severní Terasa, upozornili na největší nedostatky v segmentech 913 a 925. Ve svém vystoupení vyslovili požadavky, které shrnuli do výzvy vládě a poslancům, ve které požadují zapracování navrhovaných požadavků do úhradové vyhlášky a seznamu zdravotních výkonů, dále navýšit rozpočet pro segmenty 913 a 925 pro rok 2020 a samozřejmě výdaje na zdravotnictví ve výši 9 % HDP.

Jsou potřeby pacientů na prvním místě? Co pacienti očekávají od zdravotníků?

Třetí panel nesl název Jsou potřeby pacientů na prvním místě? Co pacienti očekávají od zdravotníků? a svými příspěvky jej uvedli prezident Svazu pacientů České republiky Luboš Olejár, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása a Pavel Kalvach, člen předsednictva Rady seniorů České republiky.

Luboš Olejár ve svém vystoupení vyzval všechny přítomné, a nejen ty, aby v reakci na slova ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a premiéra Andreje Babiše o tom, jak je české zdravotnictví v naprostém pořádku a nehrozí mu žádná krize, napsali své zkušenosti z každodenního fungování českého zdravotnictví na e-mailovou adresu posta@vlada.cz

Je práce ve zdravotnictví bezpečná? Máme, či nemáme krizi?

Poslední diskuzní blok s názvem Je práce ve zdravotnictví bezpečná? Máme, či nemáme krizi? doprovodili svými příspěvky předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel a předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a zároveň spolupořadatelka diskuzního panelu Dagmar Žitníková.

Martin Engel hovořil o současné personální krizi, kterou způsobila arogance politiků minulých i současných v čele se současným ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, který svými kroky a svým jednáním vyhání lidi pryč z českého zdravotnictví. Pokud se nezmění pracovní podmínky lékařů v českých nemocnicích, budou podle Engela i nadále odcházet za prací do zahraničí. A zvýšený počet mediků na lékařských fakultách povede jen k dalšímu a většímu úprku mladých lékařů a lékařek za hranice České republiky.

Dagmar Žitníková opět upozornila na kritický nedostatek personálu, na diskriminaci v odměňování a ujistila přítomné, že bude dále usilovat o zvýšení mezd a platů zaměstnanců ve zdravotnictví od 1. ledna 2020. Zároveň upozornila na fyzické a psychické přetěžování zaměstnanců, na čím dál větší neatraktivitu povolání, a tím i menší ochotu mladých lidí jít studovat zdravotnické obory. V kontextu pracovních nabídek ostatních oborů tak jednoznačně bude docházet k prohlubování stávající personální krize.

V závěru svého vystoupení poděkovala za spolupráci a podporu při vyjednávání o změnách v úhradové vyhlášce jak poslankyni Aleně Gajdůškové, která celou diskuzi během dne řídila a moderovala, tak odborné mluvčí ČSSD pro oblast zdravotnictví Lence Tesce Arnoštové.

Ta na konci celé diskuze potvrdila slova všech zúčastněných o probíhající krizi ve zdravotnictví. Zároveň podpořila požadavek Krizového štábu a vyslovila odhodlání ČSSD prosadit navýšení úhradové vyhlášky na příští rok o dalších 7 miliard korun.

Výsledkem diskuzního panelu pak byly závěry reflektující na čtyři panely samotné diskuze, které bude poslankyně Alena Gajdůšková prezentovat na zasedání poslaneckého výboru pro zdravotnictví i na grémiu ČSSD.

Závěry panelové diskuse:

1. Zdravotní péče je podfinancovaná, přitom peníze ležící na účtech pojišťoven jsou penězi pacientů, kterými si platí zdravotní péči. Hrozí kolaps personálního zajištění zdravotní péče.

2. Domácí péče zajišťuje násobně pacientů proti lůžkovým a pobytovým zařízením. Pojišťovny nemohou zadržovat platby za poskytnutou péči. V současnosti dluží proplacení péče za stamiliony. Potřeba k zajištění péče je navýšení v rozsahu cca 1 mld. Kč. Je nutné připravit podmínky pro doplnění profesí ošetřovatelů a možnost uplatnění neformálních pečovatelů.

3. Dostupná a kvalitní zdravotní péče znamená čekací dobu dle zdravotního stavu pacienta na vyšetření zpravidla do 14 dnů a na operaci do 1 měsíce a uspokojení potřeby dofinancování zdravotní péče nemocnicím, domácí péči a sociálním službám.

Od roku 2021 je nutné stanovit mechanismus valorizace plateb za státní pojištěnce.

Vláda zřejmě nemá informace o skutečném stavu českého zdravotnictví. Účastníci panelové diskuze na návrh Svazu pacientů ČR vyzývají veřejnost k zasílání popisu konkrétních případů problémů v oblasti zdravotnictví na Úřad vlády a Ministerstvo zdravotnictví s požadavky na jejich řešení.

Spokojený zaměstnanec znamená spokojený zaměstnavatel, a to znamená spokojený pacient.

4. Je nezbytně nutné řešit nedostatek zdravotníků. Vytvořit legislativní a finanční podmínky pro příjem nových zaměstnanců.

Ke zlepšení atmosféry a situace ve zdravotnictví je zásadní vytvořit dobré pracovní prostředí pro zaměstnance včetně nabídky benefitů tak, aby pracovní místa ve zdravotnických zařízeních byla dostatečně konkurenceschopná na trhu práce v ČR.

Účastníci setkání upozorňují na diskriminaci v odměňování ve zdravotnických zařízeních formátu obchodních společností, kde jsou mzdy o 8 až 10 tisíc nižší než platy v příspěvkových organizacích státu i krajů. Proces dorovnání výše mezd v jednotlivých právních formách zdravotnických zařízení není ukončen.  

Nastavení parametrů úhradové vyhlášky neodpovídá současným potřebám financování zdravotní péče. V případě, že úhradová vyhláška bude vydána v současné podobě, hrozí další zhoršování dostupnosti a kvality zdravotní péče pro pacienty a další odchody zdravotních sester a lékařů z českých nemocnic.

Pro udržení kvality a rozsahu zdravotní péče je bezpodmínečně nutně zvýšit objem financí ve zdravotnictví minimálně na 9 procent HDP.

  • Zdroj: OS zdravotnictví a sociální péče ČR

Společně pro budoucnost

V Norimberku jedná 24. sjezd IG Metall
 
Společně pro budoucnost – solidárně a spravedlivě, to je hlavní motto 24. řádného sjezdu IG Metall, který byl 6. října zahájen v Norimberku. 483 delegátů, kteří zastupují více než 2,27 milionů členů této odborové organizace, během jeho jednání zvolí její nové vedení a schválí pracovní program na další období.
 
                                                              
Místopředsedkyně IG Metall Christianw Brennerová během zahajovacího sjezdového projevu
 
Ústředním tématem sjezdu je nadcházející hluboká transformace hospodářství a společnosti. Jak během zahajovacího ceremoniálu zdůraznila místopředsedkyně IG Metall Christiane Brennerová, tato mimořádná zlomová situace představuje zásadní výzvu nejenom pro zaměstnance, podniky a politiku. „Chceme společně pracovat na budoucnosti, která bude hodnotná pro všechny občany.“ Proto je podle Brenerové nutné „prosadit takovou transformaci, která bude sociální, ekologická a spravedlivá. To jsou naše hodnoty a těmi také žijeme!“ 
 
Sjezdu německých kováků se účastní řada významných domácích i zahraničních hostů. Předseda DGB Reiner Hoffmann ve své sjezdové zdravici zdůraznil, že před hlubokými změnami nelze jednoduše zavřít oči a myslet si, že to nějak nakonec dopadne. „Cenu za podobný přístup by v konečném důsledku zaplatili pracující. To odbory nepřipustí. Zaměstnavatelé musí konečně pochopit, že změny se nedají jednoduše nečinně vysedět, ale že je nutné transformaci společně se zaměstnanci a odbory aktivně utvářet. Moderní svět práce proto potřebuje i moderní spolurozhodování“, zdůraznil Hoffman.
 
Význam odborů zdůraznil ve svém projevu i spolkový ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil: „Německu se ekonomicky vede dobře. Pracovní trh je dobrý, v mnoha odvětvích a regionech máme plnou zaměstnanost. Skutečností ale také je, že mnozí v naší zemi mají obavy o svá místa a o budoucnost. Musíme se postarat o to, aby dnešní zaměstnanci mohli pracovat i zítra. Téma kvalifikace se tak stává osudovou otázkou našeho sociálního tržního hospodářství. Proto potřebujeme novou realistickou víru v budoucnost. A k tomu potřebujeme silné odbory a silné podnikové rady zaměstnanců.“
Sjezd IG Metall potrvá do 12. října.

Školské odbory budou jednat o případné stávce kvůli platu učitelů

Vedení školských odborů bude dnes jednat o případném vyhlášení stávky ve školách, a to kvůli růstu platů učitelů. Odboráři jsou od 24. září ve stávkové pohotovosti. S plánovaným navýšením platů pedagogů o deset procent sice souhlasí, ale požadují vše do základu výdělku. Ministr školství Robert Plaga navrhuje, aby se čtvrtina peněz rozdělila na odměny.
 
ČTK

Zlaté české ručičky 2020

Vyhlašujeme další ročník úspěšné soutěže pro šikovné mladé lidi. Žáci a žákyně středních škol v ní vyrábí hračky pro děti v dětských domovech.
 
Plakát Zlaté české ručičky 2020
Přílohy: