Zástupci vlády, Parlamentu i opozice se shodli na postoji České republiky k ruské agresi i na pomoci Ukrajině

Tisková konference po jednání zástupců vlády, Parlamentu a opozice k zahraniční politice v Hrzánském paláci, 28. února 2022.

Zástupci vlády Petra Fialy se v pondělí 28. února 2022 v Hrzánském paláci setkali s představiteli Parlamentu ČR a předsedy parlamentních opozičních stran. Tématem jednání byla zahraniční a evropská politika České republiky, ale hlavně aktuální postoj vlády k vojenskému napadení Ukrajiny Ruskou federací a české pomoci Ukrajině.

Setkání k zahraniční politice svolal premiér Petr Fiala ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Pozvání přijali předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a předsedové parlamentních opozičních stran Andrej Babiš a Tomio Okamura. Za vládu se kromě premiéra Petra Fialy schůzky zúčastnili také 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Hlavním tématem byl postoj České republiky k ruské agresi vůči Ukrajině, pomoc, kterou Česká republika Ukrajině a jejím občanům poskytuje, a také kroky přijaté v odvetě vůči Ruské federaci.

„Dlouhodobě říkám, že v zahraničí můžeme být tak silní, nakolik jsme doma jednotní, a musím konstatovat, a říkám to s velkou radostí, byť je to v souvislosti s tragickými událostmi, že česká politická scéna je v postoji k ruské agresi a k podpoře Ukrajiny a jejímu statečnému boji naprosto jednotná. Musím říci, že napříč politickým spektrem panoval zcela jednoznačný postoj a v té klíčové věci byla shoda,“ shrnul průběh a výsledky schůzky premiér Petr Fiala.

Kromě hlavního tématu, ruské invaze na Ukrajinu, se politici věnovali také přípravám českého předsednictví Evropské unii ve druhém pololetí letošního roku. Ministr vnitra Vít Rakušan informoval o aktuálním rozhodnutí vyslat 50 českých policistů na slovensko-ukrajinské hranice, jejich úkolem bude pomáhat při registraci osob překračujících státní hranici.

„Jsem rád, že se dnešní jednání uskutečnilo. Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným a vyjádřit své potěšení nad podporou a jasnou pozicí celé politické reprezentace. Na toto dnešní setkání naváže mé čtvrteční večerní setkání s prezidentem Milošem Zemanem a budu věřit, že všichni klíčoví ústavní činitelé a všechny politické instituce dají navenek jasný, jednotný a silný postoj, který je v těchto nesmírně těžkých časech mimořádně důležitý,“ uzavřel premiér Fiala.

Informace pro občany Ukrajiny

V souvislosti s aktuální situací na území Ukrajiny Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo vnitra ČR na svých stránkách uveřejnilo informace jak pro nově příchozí občany Ukrajiny, tak ty, kteří již žijí na území České republiky a již mají určitý typ pobytového oprávnění.

Podrobnější informace naleznete na následujících odkazech:

Covid-19 citelně postihl ekonomiku cestovního ruchu

Cestovní ruch se v Česku v roce 2020 kvůli pandemii koronaviru stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství. Jeho podíl na tvorbě hrubého domácího produktu země se propadl na 1,48 %, což ve finančním vyjádření představovalo 84,3 miliardy korun. Detailní pohled na ekonomické postavení odvětví přináší aktualizované časové řady „Satelitního účtu cestovního ruchu“.

Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 1,45 %. Meziročně se jednalo o dramatické snížení, neboť v roce 2019 stejný podíl dosáhl 2,76 %, tedy více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Výrazně se propadla produktivita celého odvětví,“ uvedl Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu ČSÚ.

V roce 2020 navštívilo Českou republiku 10,3 milionu zahraničních návštěvníků. Meziročně jich bylo o 72,4 % méně. Naopak čeští občané realizovali téměř 63 milionů cest v tuzemsku a 5,4 milionu cest do zahraničí.

Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 135,8 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2019 byl nicméně tento indikátor v meziročním srovnání o 127 % vyšší.

Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil 36 %, což bylo 49,0 miliard korun. Zbývajících 64 % finančních prostředků (86,9 miliardy korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.

Zaměstnanost v oboru činila 222,0 tisíce osob a meziročně se snížila o 7,3 %. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství poklesl na 4,16 %. V turismu tak pracoval každý čtyřiadvacátý Čech.

  • Zdroj: Český statistický úřad

Vláda Petra Fialy schválila další vojenskou pomoc bojující Ukrajině

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 27. února 2022.
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 27. února 2022.
Česká republika podpoří Ukrajinu bojující proti agresi ze strany Ruské federace dodávkou dalšího vojenského materiálu v hodnotě zhruba 400 milionů korun. Vláda Petra Fialy tento dar ukrajinské armádě schválila na mimořádném jednání v neděli 27. února 2022.

„Na dnešek jsem svolal mimořádné jednání vlády, a to na základě včerejšího telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který mě požádal o konkrétní pomoc v podobě dodání konkrétních zbraní, které jeho země potřebuje. Během včerejšího večera jsme zjistili, že jsme schopni požadovaný materiál dodat, proto jsem svolal toto mimořádné jednání a vláda návrh na dodání tohoto materiálu schválila,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. Česká republika zajistí předání zásilky ukrajinské straně v nejkratším možném čase.

O jaký vojenský materiál se konkrétně jedná, nebude vláda z bezpečnostních důvodů specifikovat. „Mohu pouze konstatovat, že celkový objem finančních prostředků, za který ho pořizujeme, je 400 milionů korun a že je to jiný druh zbraní, než které jsme schvalovali minule. Tedy nejedná se o lehké zbraně, jedná se o materiál, který může ukrajinský národ použít ke své obraně a který potřebuje právě teď,“ připomněl český premiér předchozí rozhodnutí vlády, jímž Česká republika darovala obráncům Ukrajiny pistole, samopaly, kulomety a další ruční palné zbraně a k nim zhruba milion kusů odpovídajícího střeliva.

Předseda vlády také ocenil obrovskou vlnu solidarity s ukrajinským lidem, která se v České republice po napadení Ukrajiny Ruskem zvedla. „Děkuji i z tohoto místa veřejnosti, našim občanům za obrovskou podporu, kterou vyjadřujete krokům vlády, jednání České republiky na všech úrovních, za podporu Ukrajině, jejím lidem a za všechny aktivity, které lidé spontánně projevují a snaží se pomoci našim ukrajinským přátelům v těžké situaci,“ řekl premiér Fiala.

Požádal ale zároveň občany, kteří chtějí Ukrajině pomoci, aby tak činili prostřednictvím humanitárních organizací, případně v koordinaci se státními orgány, aby pomoc byla organizovaná a skutečně efektivní. „Dnes dostali jednotliví členové vlády také úkol zřídit koordinační místa a informovat, kam se lidé mohou obracet, kam mohou dodávat svou pomoc a kde jim také poradí, jaké kroky je možné dělat a jak co nejúčinněji ukrajinským přátelům pomoci,“ podotkl Petr Fiala.

Vláda také opět prodiskutovala současnou situaci státu v otázce výše zásob strategických energetických surovin v případě, že by došlo k zastavení dodávek ropy a plynu z Ruské federace. Česká republika v současnosti disponuje zásobami ropy a ropných produktů na více než 90 dnů a zásobníky plynu na území ČR mají kapacitu kolem čtyř miliard metrů krychlových. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely je aktuálně v zásobnících na území státu uskladněno přibližně 800 milionů m3 plynu, což by při současných denních odběrech vystačilo více než na měsíc, ale vzhledem k očekávanému zvyšování průměrné denní teploty a snižování denní spotřeby plynu i na delší dobu. Evropské státy jsou navíc připraveny si v případě krize vzájemně vypomoci. Více informací na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/ceska-republika-je-pripravena-na-pripadne-omezeni-ruskych-dodavek-ropy-a-plynu-do-evropy–266112/.

Výsledek mimořádného jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-27–unora-2022-194587/.

Vláda schválila další dar v podobě vojenského materiálu Ukrajině

V sobotu 26. února 2022 schválila vláda České republiky návrh předložený ministryní obrany Janou Černochovou na povolení výjimky z podmínky trvalé nepotřebnosti vojenského materiálu a bezúplatný převod tohoto vojenského materiálu Ukrajině.

Na základě této výjimky daruje Česká republika Ukrajině ruční střelné zbraně (pistole vz. 82, útočná puška vz. 58 a vz. 61 Škorpion, kulomety vz. 59, odstřelovací pušky Dragunov a Falcon) a náboje pro tyto zbraně, včetně truhlíků, palet a kontejnerů v celkové hodnotě více než 188 mil. Kč. Předmět daru byl stanoven na základě jednání Ministerstva obrany ČR s ukrajinskou stranou. Vláda dále schválila, že ukrajinská strana si dar převezme na dohodnutém místě. Přepravu na dané místo zajistí nejrychlejším možným způsobem Ministerstvo obrany ČR.

Bezohledný bandita Putin se přepočítal, Rusové utrpěli velké ztráty. Ukrajina se nevzdává. Ukrajinci bojují nesmírně statečně. Posíláme další pomoc a není poslední,“ sdělila ministryně obrany Jana Černochová.

Zároveň také vláda upravila podmínky darování dělostřelecké munice z 26. ledna 2022. Původně bylo stanoveno, že dar má být předán ukrajinské straně na území České republiky a jeho přepravu na Ukrajinu si měla zajistit ukrajinská strana. Po zahájení ruské agrese to však není v silách ukrajinské strany. Proto bylo domluveno, že přepravu do dohodnutého místa předání zajistí česká strana. Tato změna byla nezbytná k tomu, aby Ministerstvo obrany ČR mohlo takovou přepravu zajistit a uhradit náklady s ní související.

Předmět daru:

  • 9mm pistole vz. 82 30 150 ks
  • 7,62mm útočná puška vz. 58 5 000 ks
  • náboj NB 7,62-43 500 000 ks
  • náboj NB 7,62-SV 43 125 000 ks
  • 7,65mm samopal vz. 61 Škorpion 2 085 ks
  • náboj NB 7,65-Browning 1 000 000 ks
  • 7,62mm univerzální kulomet vz.59 3 200 ks
  • 7,62mm odstřelovací puška Dragunov 12 ks
  • náboj NB 7,62-59 (TŽ,OKRAJ.) 1 000 000 ks
  • náboj NB 7,62-SV 59 (TŽ-SV) 1 000 000 ks
  • náboj NB 7,62-PZ 59 (PZ OKRAJ.) 150 000 ks
  • 12,7mm odstřelovací puška Falcon 19 ks
  • materiál nezbytný pro přepravu (truhlíky, palety, kontejnery)

Celková účetní hodnota daru činí 188 106 550,- Kč.

Zdroj: Ministerstvo obrany

Vláda projednala pomoc Ukrajině i další sankce proti Ruské federaci, zaměří se i na boj s dezinformacemi v kyberprostoru

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 25. února 2022.
Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 25. února 2022.
Česká republika vyčlení 1,5 miliardy korun na pomoc občanům Ukrajiny, kteří prchají před ruskou agresí a nemají možnost materiálního zabezpečení z vlastních nebo jiných prostředků. V rámci naléhavé pomoci Ukrajině poskytne také 300 milionů korun na humanitární účely. Konkrétní formy pomoci projednala vláda Petra Fialy na mimořádné schůzi v pátek 25. února 2022. Rozhodla také o dalším balíčku sankcí, které Česká republika nad rámec unijních dohod uvalí na Ruskou federaci, a vyzvala k dalšímu posílení kybernetické bezpečnosti a k přijetí konkrétních kroků, které zamezí ruské straně v šíření dezinformací v kyberprostoru na občany ČR.

Vláda přijala prohlášení, kterým se ostře vymezila proti hybridnímu působení proti zájmům České republiky v souvislosti s agresí Ruské federace proti Ukrajině. Deklarovala v něm mimo jiné, že v aktuální krizové situaci nehodlá šíření dezinformací proti zájmům České republiky a našich partnerů v NATO a EU tolerovat.

„Vláda České republiky odsoudila aktuálně prováděné hybridní působení proti zájmům České republiky a vyzvala všechny relevantní subjekty, aby přijaly opatření, která povedou k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese. Udělali jsme kroky k tomu, abychom oslabili hybridní působení a dezinformační kampaň, které jsme vystaveni,“ prohlásil předseda vlády Petr Fiala.

V souvislosti s ochranou kybernetické bezpečnosti České republiky vláda také přijala preventivní kroky, které mají vést k jejímu posílení. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozšíří dlouhodobý monitoring z hlediska přítomnosti nejznámějších zranitelností i na další státní instituce a zároveň dostal za úkol vytvořit podmínky pro budování bezpečné a efektivní komunikační platformy, která bezpečně propojí státní správu a kritickou infrastrukturu, což je i jeden z bodů Programového prohlášení vlády Petra Fialy.

Ministři a ministryně se intenzivně zabývali i dalšími formami pomoci Ukrajině a Ukrajincům„Přestože máme pozitivní dojem z jednotného postupu států Evropské unie a NATO vůči Ruské federaci a je to určitě cenné, máme s kolegy z vlády pocit, že můžeme a musíme s naší historickou zkušeností udělat ještě něco navíc. Proto jsme se dnes rozhodli pro další sérii konkrétních kroků a opatření, kterými chceme jako Česká republika pomoci Ukrajině a jejím občanům v nerovném boji s ruským agresorem,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Vláda rozhodla vyčlenit 1,5 miliardy korun z rozpočtu Ministerstva vnitra na pomoc těm občanům Ukrajiny, kteří v důsledku ruské agrese a z ní vyplývajícího ohrožení přicestovali do České republiky. V rámci Programu pomoci občanům Ukrajiny připravilo Ministerstvo vnitra asistenční systém pro 5 000 osob v nouzi. Pomoc zahrnuje zajištění ubytovacích kapacit, stravování, základních hygienických prostředků, kapesného, sociální a materiální asistence a zajištění dopravy a je zatím koncipována na čtyři měsíce. Česká republika zároveň těmto uprchlíkům vystaví víza, která umožňují bez nutnosti dalších povolení nechat se v České republice zaměstnat. Další informace k pomoci občanům Ukrajiny obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Česká vláda uvolnila také 23,653 milionu korun zajištění pomoci zejména na východě Ukrajiny v oblasti zdravotní péče a přístupu k vodě a sanitaci a 25 milionů korun z programu Pomoc na místě na pomoc vysídleným obyvatelům Ukrajiny na jejím území a v sousedních státech. Celkem bude na naléhavou pomoc Ukrajině k dispozici ze státního rozpočtu 300 milionů korun, které budou určeny pro nouzové ubytování, zajištění pitné vody, potravin, dalších základních materiálních potřeb a zdravotní péče na území Ukrajiny i sousedních zemích, které budou čelit vlně migrace.

Česká republika je v závislosti na možnostech přístupu do jednotlivých částí Ukrajiny schopna poskytnout také rozsáhlou materiální pomoc ze zásob Správy státních hmotných rezerv i jednotlivých rezortů i na základě přímého nákupu s využitím humanitární výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. V rámci programu MEDEVAC Je připravena realizovat rovněž evakuaci zraněných civilních obyvatel k léčbě do České republiky a další související zdravotnické aktivity. Vláda rovněž pověřila ministra průmyslu a obchodu, aby poskytl Ukrajině pohonné hmoty, o které její vláda požádala státy NATO, a Česká republika je připravena vyhovět i žádosti Ukrajiny o dodávky krve a krevní plazmy.

Vláda odsouhlasila rovněž další restriktivní kroky proti Ruské federaci„V návaznosti na vojenskou agresi Ruské federace na území Ukrajiny, a to je také velmi silný krok, vláda rozhodla o zastavení udělování víz a dlouhodobých a trvalých pobytů státním příslušníkům Ruské federace s výjimkou humanitárních důvodů. O tom, že je to správný krok, budeme přesvědčovat i naše partnery z jiných evropských zemí,“ řekl premiér Fiala.

Ministerstvo financí dostalo za úkol prověřit ruské firmy a firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání finančních prostředků z veřejných zdrojů. Česká republika také urychlí proces vystoupení z dvou postsovětských bank – Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a Mezinárodní investiční banky a vyzveme i ostatní členy ze zemí Evropské unie, aby postupovali stejně. „Jednotlivá ministerstva v tuto chvíli zpracovávají analýzu, jaké konkrétní sankce můžeme dále na Ruskou federaci a ruské firmy uvalit. Zadal jsem také, aby byla provedena revize pobytových oprávnění ruských občanů v České republice v souvislosti se sankcemi, které budou uvaleny na Ruskou federaci,“ dodal předseda vlády. Vláda rovněž pověřila ministra dopravy, aby rozhodl o omezení leteckého provozu některých leteckých společností nad Českou republikou. Informaci o společném postupu České republiky a Polska v této věci naleznete v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Kompletní výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-25-unora-2022-194543/.

Kvalita pracovního života 2020

V úzké spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR, v. v. i., byl mezi lety 2004 a 2015 Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP), vytvořen souhrnný indikátor subjektivně vnímané kvality pracovního života (KPŽ; Subjective Quality of Working Life, SQWLi). V roce 2020 byl zahájen projekt Kvalita pracovního života 2020, navazující na předchozí projekty v dané oblasti, s hlavním cílem aktualizovat časové řady dat shromážděných v předchozích letech. Projekt, který je blíže představen v tomto článku, byl úspěšně ukončen k 31. 12. 2021.

Cílem bylo vytvořit jednoduchou, srozumitelnou, souhrnnou informaci o KPŽ založenou na kvalitních teoretických a empirických podkladech. Sestavený kompaktní výzkumný nástroj byl představen v podobě baterie položek dotazníku, z jehož výsledků je možné spočítat jednoduchý index, který také umožní s co nejmenším počtem číselných údajů regionální, odvětvové, časové a další srovnávání. SQWLi byl posléze využit v rámci národně reprezentativních průzkumů v České republice ke sledování vývoje kvality pracovního života v čase, ale také k detailní analýze činitelů KPŽ z pohledu různých částí pracovní populace (např. dle pohlaví nebo věku).

Aktualizace časových řad proběhla v souladu s metodikou měření pomocí indexu SQWLi standardizovaným a reprezentativním šetřením pro zajištění maximální spolehlivosti dat. Toho bylo dosaženo za pomoci kvótního nebo pravděpodobnostního postupu výběru dotazovaných, kde základním souborem pro výběr je množina všech ekonomicky aktivních obyvatel ČR ve věku 18 a více let. Pro dotazování v roce 2020 byl zachován původně plánovaný minimální počet 2000 respondentů: celkem bylo obesláno 6095 respondentů, navrátilo se 2033 vyplněných dotazníků. Analýza dat ukázala, že v roce 2020 došlo k mírnému poklesu celkového hodnocení kvality pracovního života z 75.7 na 74.9 bodů (míra důležitosti jednotlivých aspektů zůstává dlouhodobě téměř nezměněna). Tato změna je v rozporu s předchozím trendem zvyšování kvality pracovního života mezi lety 2017 a 2019.

I když je SQWLi nedocenitelný jakožto nástroj pro ohodnocení kvality pracovního života s vysokou mírou konzistence napříč časem, jeho zaměření je relativně úzce spojené s klasickými tvrdými faktory kvality pracovního života (např. výše výdělku a technické vybavení v zaměstnání) a nenabízí detailnější vhled do aktuálních témat v pracovním světě (např. dopad práce z domova) a jejich vztahu k celkové kvalitě pracovního života. Z důvodu neustálého vývoje společnosti, forem práce a, mimo jiné, také dalekosáhlých dopadů COVID-19 v letech 2020 a 2021, byl reprezentativní průzkum populace pro projekt KPŽ 2020 rozšířen o kategorie, pro které sice neexistovala historická data, nicméně umožnila další metody analýzy, především v ekonomickém směru. A také poskytla informace o širším spektru témat spojených s kvalitou pracovního života.

V rámci projektu bylo sepsáno šest odborných článků publikovaných v Časopise výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA), které do velké míry toto rozšíření reprezentativního dotazníku využívají. Veškeré články jsou bez omezení k dispozici online, níže je jejich souhrn.

  • Změny kvality pracovního života v České republice v důsledku pandemie COVID-19 (autor: Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A. Ph.D., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.). Tento článek poukazuje na dopady pandemie covid-19 na život pracujících lidí v České republice. Analýza populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že specifické důsledky jako jsou pokles příjmu, ztráta zaměstnání a nutnost/možnost pracovat z domova byly v rámci populace rozšířeny velice nerovnoměrně. Na jedné straně např. pouze 18 % dotázaných úředníků odpovědělo, že v důsledku covid-19 poklesl jejich příjem, na druhou stranu na stejnou otázku odpovědělo kladně 56 % samostatně výdělečně činných a podnikatelů. V celkovém průměru pocítila ztrátu příjmu v důsledku covid-19 téměř čtvrtina pracující populace a třetina začala pracovat z prostředí domova. Druhá část analýzy pak ukazuje výrazný propad v celkové subjektivně měřené kvalitě pracovního života pro ty, kterých se negativní dopady týkaly, stejně jako pro pracující z domova v případě, že neměli připravené adekvátní technologické zázemí nebo se nemohli soustředit na práci.    
  • Harmonizace osobního a pracovního života (autor: Mgr. Naděžda Čadová, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.). Článek přináší informace o tom, jak je pro české pracující důležitá harmonizace osobního a pracovního života v porovnání s jinými aspekty práce a současně, jak jsou s ní momentálně spokojeni. Podrobněji se věnuje i tomu, zda se v těchto otázkách liší muži a ženy, lidé různého vzdělání, věku a pracující v různých osobních situacích. Další část článku se pak zabývá tím, kolik hodin ekonomicky aktivní skutečně odpracují a jaké je rozložení jejich pracovní doby.
  • Jak se pandemie covid-19 promítla do kvality pracovního života? (autor: Ing. Jan Červenka, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.). Text na základě srovnání dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2020 realizovaného na přelomu listopadu a prosince s daty ze srovnatelných výzkumů z let 2018 a 2014 analyzuje dopady pandemie COVID-19 a změn v pracovní oblasti, které si vynutila či přinesla, na kvalitu pracovního života měřenou prostřednictvím subjektivního indikátoru pracovního života (SQWLi). Výsledky ukazují, že v hodnocení řady dílčích aspektů práce došlo k posunům provázeným výraznou změnou dřívějšími výzkumy stabilně reprodukovaných profesních, odvětvových a jiných rozdílů. Vedle některých očekávatelných negativních posunů se objevily i změny hodnocení v pozitivním směru, přičemž v obou případech se tyto změny často lišily v závislosti na typu ekonomické aktivity, profesi či odvětví.
  • Dopad absence a prezentismu na produktivitu práce v České republice (autor: Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A. Ph.D., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.). Tento článek představuje jednu z prvních kvantifikací problému prezentismu – přítomnosti v zaměstnání navzdory špatnému zdraví nebo nemoci, v důsledku kterých dochází k poklesu pracovní schopnosti – v prostředí České republiky. Analýza na základě populačně reprezentativních dat od více než dvou tisíc respondentů z listopadu 2020 ukazuje, že pouze 53 % pracujících necítí žádný vliv svého (špatného) zdraví na produktivitu práce a 6 % dotazovaných naopak odpovědělo, že byli zcela neproduktivní. Větší počet pracujících zažilo prezentismus (30 % všech dotazovaných) než absenci (20 %), nicméně prezentismus má v průměru na jednotlivce menší dopad a v konečném důsledku jsou obě proměnné stejně vlivné. Patrné jsou také trendy napříč platovými třídami a typem zaměstnání, kde méně kvalifikovaní pracující a ti s nižšími příjmy vykazují výrazně vyšší ztrátu produktivity. Sběr dat proběhl během kulminace pandemie COVID-19 a výsledky, především z hlediska absence, proto mohou být do jisté míry zkresleny.
  • Diferenciace indikátoru subjektivní kvality pracovního života (autor: Ing. Jan Červenka, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.). Indikátor subjektivní kvality pracovního života představuje empirický nástroj, jímž je v sadě různých dílčích aspektů práce reprezentujících šest základních domén spojených s prací a zaměstnáním měřena subjektivní kvalita pracovního života v hlavním zaměstnání ekonomicky aktivní populace České republiky. Daný nástroj v případě dílčích aspektů práce poskytuje údaje ve dvou základních dimenzích, které se vzájemně doplňují. Jednu dimenzi představuje spokojenost měřená na hodnotící škále s póly „velmi špatné“ a „velmi dobré“, druhou dimenzi tvoří subjektivně vnímaná důležitost dílčích aspektů práce měřená na škále s krajními hodnotami „naprosto nedůležité“ a „zcela zásadní“. Na datech sebraných v průběhu let 2018 až 2020 jsme se nyní pokusili podrobněji otestovat, jak se v rámci různých třídění druhého stupně budou diferencovat souhrnné indexy reprezentující jednotlivé domény pracovního života, jež byly zkonstruovány z těchto dat. Základní výsledky těchto analýz a některé vývody z nich prezentujeme v následujícím textu.
  • Problémy chování na pracovišti a jejich dopad na životní a pracovní spokojenost (autor: Mgr. Ing. Martin Štěpánek, M.A. Ph.D., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.). Tento článek poukazuje na negativní dopady problémů chování na pracovišti – existenci šikany, ponižování, špatného vztahu s nadřízeným aj. – na celkovou kvalitu pracovního života, pracovní angažovanost a širší spokojenost se životem a pracovní (ne)pohodu. V první části se zaměřuje na pravděpodobnost výskytu problémů u různých skupin zaměstnanců, dále pak poukazuje na vysokou pravděpodobnost výskytu dalších problémů u zaměstnanců, kteří už trpí jedním problémem. V poslední části pak analyzuje rozdíly v cílových ukazatelích v závislosti na výskytu jednoho a více problému na pracovišti. Analýza byla provedena na základě populačně reprezentativních dat od téměř dvou tisíc respondentů z listopadu 2020.

V rámci projektu byla na základě veřejného výběrového řízení také zahájena spolupráce se společností Beneš & Michl za účelem vytvoření nových webových stránek Kvalita pracovního života. Práce na nových webových stránkách byla zahájena na začátku září 2021 a v době psaní tohoto souhrnu projektu je v poslední fázi testování před oficiálním spuštěním na nové adrese www.pracovnipohoda.cz, která byla vybrána za účelem přiblížení tématiky širší veřejnosti, nejen odbornému publiku.

 

 

  • Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., BOZPinfo

Pomoc pro občany Ukrajiny a jejich zaměstnavatele

Souhrnné informace k možnostem pomoci občanům Ukrajiny, kteří přicházejí v důsledku válečného konfliktu do České republiky, případně v ČR dlouhodobě žijí a pracují a také zaměstnavatelům, kteří občany Ukrajiny zaměstnávají nebo zaměstnají.

Podrobnosti týkající se povolení k zaměstnání, ale i možnosti čerpání některých nepojistných sociálních dávek jsou k dispozici na portálu MPSV v češtině a ukrajinštině.

Občané Ukrajiny, kterým Ministerstvo vnitra udělilo speciální vízum, mohou žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytídoplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc a dále o příspěvek na bydlení.

Komplexní informace týkající se všech dávek a oblasti zaměstnanosti v rámci agendy Úřadu práce ČR.

Než se vydáte na Úřad práce ČR 

Volná pracovní místa v ČR 

Informace související s povolením k pobytu v návaznosti na konflikt na Ukrajině jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra.

 
 
 
  • Zdroj: Úřad práce České republiky

Bezpečnostní rada státu se zabývala aktuální bezpečnostní situací po napadení nezávislé Ukrajiny vojsky Ruské federace

Tisková konference po mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu po napadení Ukrajiny Ruskou federací, 24. února 2022.

Premiér Petr Fiala v důsledku nočního napadení Ukrajiny vojsky Ruské federace svolal na čtvrtek 24. února 2022 mimořádné jednání Bezpečnostní rady státu. Bezpečnostní rada státu znovu prověřila připravenost všech složek státu na důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a na možné další scénáře vývoje bezpečnostní krize na východě Evropy a rozhodla také o konkrétních krocích vyjádření nesouhlasu vůči nepřátelským krokům Ruské federace a naopak na pomoc napadené Ukrajině.

Bezpečnostní rada státu na mimořádném zasedání reagovala na další zhoršení bezpečnostní situace na východě Evropy poté, co vojska Ruské federace bezdůvodně a bezprecedentně napadla území suverénní a nezávislé Ukrajiny.

„I po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu chci znovu ujistit všechny občany České republiky, že v tuto chvíli nejsou žádné informace ani signály o tom, že by naší zemi nebo jejím občanům hrozilo jakékoliv bezprostřední nebezpečí. Postupujeme jasnými kroky, ať už k zajištění bezpečnosti České republiky a jejích občanů, tak politickými kroky, které vyjádří naší podporu Ukrajině a vyjádří také náš nesouhlas vůči postupu Ruska a jeho agresivní politice,“ uvedl po jednání předseda vlády Petr Fiala.

V reakci na vystupňovanou ruskou agresi rozhodla Česká republika o odvolání souhlasu se zřízením Generálních konzulátů Ruské federace v Brně a Karlových Varech, což znamená, že tyto konzuláty musí neprodleně ukončit činnost a jejich zaměstnanci jsou vyhoštěni z České republiky. Současně ministr zahraničních věcí na protest proti postupu Ruska a Běloruska rozhodl o povolání českých velvyslanců v Rusku a Bělorusku na konzultace do vlasti. Česká republika také přerušuje činnost generálních konzulátů ČR v Petrohradu a Jekatěrinburgu„Pozastavíme také náběr vízových žádostí ruských občanů na všech zastupitelských úřadech s výjimkou humanitárních případů,“ doplnil předseda vlády.

Bezpečnostní rada státu projednala také další humanitární pomoc pro postiženou Ukrajinu„Na dnešní Bezpečnostní radě státu jsme se rozhodli uvolnit bezprostředně 50 milionů korun a následně dalších 250 milionů, tedy dohromady 300 milionů korun, na humanitární pomoc Ukrajině. Ministerstvo vnitra také spouští informační servis pro ukrajinské občany v České republice,“ upřesnil premiér Fiala. Česká republika má zároveň připraven čtyřstupňový plán na zvládnutí případné uprchlické vlny občanů Ukrajiny.

Bezpečnostní rada státu řešila i otázku zásobování České republiky strategickými energetickými surovinami – ropou a zemním plynem. „Chci občany v této souvislosti ujistit, že Česká republika je připravena i na případné výpadky dodávek těchto surovin. Máme zde zásobníky, máme dostatečné zásoby a jsme schopni případné snížení nebo výpadek dodávek řešit. Víme také, že konkrétní kroky dělá i Evropská unie. Předsedkyně Evropské komise Usrula von der Leyenová mě ujistila a řekla to poté i veřejně, že jsou připraveny dohody s dodavateli z třetích zemí, kteří by v případě omezení nebo výpadku energetických dodávek z Ruska, máme na mysli především plyn, by je byly schopny nahradit a tyto výpadky pokrýt,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Bezpečnostní rada státu konstatovala, že Česká republika bude i nadále své kroky úzce koordinovat s partnery v Severoatlantické alianci a Evropské unii a je odhodlána i na mezinárodní úrovni prosazovat vůči Ruské federaci co nejtvrdší ekonomické a diplomatické sankce.

Premiér Fiala: Jsme v tom společně, jsme v tom my všichni dohromady, jsme v tom my společně s Ukrajinou

Na úvod mimořádné schůze sněmovny, jejímž jediným bodem bylo stanovisko k ruské agresi proti Ukrajině, zazněla ukrajinská hymna, 24. února 2022.
Na úvod mimořádné schůze sněmovny, jejímž jediným bodem bylo stanovisko k ruské agresi proti Ukrajině, zazněla ukrajinská hymna, 24. února 2022.

Předseda vlády Petr Fiala předstoupil 24. února 2022 před Poslaneckou sněmovnu, kde informoval o krocích, které česká vláda činí v souvislosti s agresí Ruské federace vůči Ukrajině.

 

Vážená paní předsedkyně, vážený velvyslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, když jsem zde před dvěma dny před vás předstoupil a informoval vás o krocích, které česká vláda v souvislosti s krizí na Ukrajině činí, řekl jsem tehdy, že Evropa je krok od války. Tato slova se mi pronášela těžce a v duchu jsem si přál, abych se mýlil.

Dnešní ráno ale ukázalo, že nejčernější scénář, před kterým jsme mnozí varovali, se naplnil, a přestože jsme si mnozí nechtěli tuto skutečnost, tuto možnost vůbec připustit, tak je bohužel dnes realita. Ruská federace pod vedením Vladimíra Putina vojensky napadla Ukrajinu. Suverénní a demokratickou zemi, která se rozhodla jít vlastní cestou, mimo sféru zájmů Ruska. Rusko také napadlo zemi, která je našim partnerem, se kterou máme historické vazby a odkud pochází řada lidí, kteří žijí zde mezi námi, kteří zde pracují, kteří jsou našimi přáteli.

A k našim přátelům se nemůžeme postavit zády. Našim přátelům musíme v těžkých časech pomáhat, a to i za cenu vlastního nepohodlí a vlastních ztrát. My dobře z minulosti víme, jaké to je, když se od nás spojenci odvrátí. Když se nás rozhodnou opustit v zájmu domnělého míru. Tyto země vždycky nakonec utrpěly vetší ztráty, než kterým se snažily zabránit. Tuto chybu nesmí svět opakovat. Musíme jednat společně, musíme jednat rozhodně, musíme jednat tvrdě a musíme jednat morálně. (Potlesk.)

Dnes večer proběhne jednání Evropské rady, kterého se zúčastním a na kterém budu jménem České republiky prosazovat co nejtvrdší postoj vůči Ruské federaci, protože agresor musí zaplatit cenu, cenu takovou, která ho donutí další útok zastavit.

To musí být náš cíl, k tomu musejí naše kroky směřovat. Tím naším cílem musí být svobodná, bezpečná a demokratická Ukrajina, taková, jakou před pár dny ještě byla, a my musíme učinit všechno pro to, aby se jí znovu stala.

Nebudu zde tvrdit, že České republiky se tato válka netýká. Bylo by to nekorektní a nebyla by to pravda. Chtěl bych ale současně všechny spoluobčany uklidnit, že díky rozumným krokům, a to i rozumným krokům předcházejících vlád v minulosti, tedy díky tomu, že jsme vstoupili do Severoatlantické aliance, že jsme vstoupili do Evropské unie, tak jsme nyní v bezpečí a zvládneme tuto kritickou situaci i ekonomicky.

Dnes dopoledne i odpoledne zasedaly krizové štáby jednotlivých ministerstev a také Bezpečnostní rada státu, na které jsme jednotlivé kroky a opatření koordinovali, kde si také členové Bezpečnostní rady státu a vlády rozdělili úkoly, tak, abychom byli připraveni na jakýkoli další vývoj. My průběžně vyhodnocujeme rizika pro jednotlivé oblasti našeho života, ať už se jedná o vnitřní bezpečnost, energetickou bezpečnost nebo také negativní dopady na českou ekonomiku, na české firmy, na jejich zaměstnance.

Ukrajině, a to bych chtěl říct, pomáhá Česká republika kontinuálně a tuto pomoc v posledních týdnech a dnech navyšujeme samozřejmě v reakci na potřeby ukrajinské strany. Ministerstvo zahraničních věcí poskytuje humanitární a rozvojovou pomoc Ukrajině průběžně od roku 2014. V uplynulém roce se jednalo zhruba o 75 mil. korun. I díky tomu máme dnes na Ukrajině zmapované potřeby i vytipované partnery a víme kam pomoc účinně směřovat.

V posledních týdnech začala také probíhat akutní humanitární pomoc ze strany Ministerstva zahraničních věcí České republiky, které prozatím poskytlo traumasety ukrajinskému Červenému kříži pro terénní zdravotní péči, podpořilo také dva projekty nevládních organizací v celkové hodnotě 10 mil. korun a připravuje další pomoc zejména v oblasti zdravotní péče také v hodnotě zhruba 10 mil. korun.

Jak jsem zde na půdě Parlamentu také již několikrát zmiňoval, vláda 26. ledna schválila na návrh Ministerstva obrany dar Ukrajině 4 tis. kusů dálkových nábojů ráže 152 mm, které jsou použitelné děly ukrajinských ozbrojených sil. A v těchto dnech řešíme s Ukrajinou způsob transportu tohoto daru na Ukrajinu.

Bezpečnostní rada státu také dnes rozhodla o uvolnění prostředků na okamžitou humanitární a migrační pomoc pro občany Ukrajiny. Ministerstvo zahraničních věcí uvolní 24 mil. korun na zajištění pomoci zejména na východě země v oblasti zdravotní péče a přístupu k vodě a sanitaci. Ministerstvo vnitra 25 mil. korun na pomoc vnitřně vysídleným a uprchlíkům. Bezpečnostní rada státu dále předložila vládě návrh na uvolnění finančních prostředků v celkové výši 250 mil. korun na naléhavou humanitární pomoc Ukrajině. Česká republika je v závislosti na možnostech přístupu do jednotlivých částí Ukrajiny tak schopna poskytnout rozsáhlou materiální pomoc ze svých zásob v gesci Správy státních hmotných rezerv, i na základě přímého nákupu.

Dále je možné realizovat evakuaci zraněných civilních obyvatel k léčbě do České republiky a další související aktivity v rámci programu Medevac. Rovněž formou peněžního daru jsme připraveni podpořit ukrajinský humanitární fond. To jsou konkrétní kroky humanitární pomoci a já jsem rád, že je zde mohu zmínit.

Vzhledem k očekávanému zvýšenému vysídlení bude část pomoci realizována rovněž v sousedních zemích Ukrajiny, a to formou dotací pro české neziskové organizace, materiální a finanční pomoci hostujícím zemím a peněžních darů mezinárodním organizacím.

Další dimenzí je pomoc uprchlíkům v sousedních zemích a též příjem uprchlíků na území České republiky, včetně zajištění zdravotní péče a dalších souvisejících věcí.

Ministerstvo vnitra má připravené pečlivé krizové plány pro případný příliv uprchlíků z Ukrajiny. A já zde jménem české vlády dávám garanci ukrajinským občanům, kteří jsou na našem území. Nemusíte se obávat o prodloužení víz, nemusíte se obávat o spojení se svými rodinami, jste zde vítáni a jste zde v bezpečí. (Potlesk.)

Na Bezpečnostní radě státu jsme se rovněž bavili o zásobování energiemi. Chtěl bych občany ujistit, že Česká republika má dostatečné zásoby pro případ omezení nebo výpadku dodávek energetických surovin a zároveň ve spolupráci s Evropskou unií pracujeme na zajištění případných alternativních dodávek zemního plynu.

Jak jsem se už zmínil, tak s Evropskou unií, s našimi partnery v Severoatlantické alianci koordinujeme naše kroky a jsme připraveni a budeme zastávat postoj, že je potřeba přijmout co nejtvrdší sankce a co nejrozhodnější kroky pro to, abychom Rusko odradili od dalších nebezpečných akcí. Některé kroky ale činíme také na národní úrovni, protože chceme i jako Česká republika říct Rusku, Ruské federaci, jasné ne. Ne agresi, ne manipulacím a lžím a ne porušování základních mezinárodních dohod. My víme, o co jde, my s tím máme své zkušenosti, a proto ne ruské agresi zaznívá z České republiky velmi silně.

Česká republika se proto rozhodla odebrat souhlas s provozováním ruského konzulátu v Karlových Varech a v Brně a zároveň pozastavuje fungování našich konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu. (Potlesk.)

Toto jsou některé kroky, které česká vláda a jednotlivé resorty v těchto hodinách činí. Další kroky samozřejmě budou následovat na základě dohody v rámci Evropské unie. Já dnes večer odlétám, za chvíli odlétám na mimořádné jednání Evropské rady, které se bude věnovat této situaci a samozřejmě také na základě dohody v rámci Severoatlantické aliance mimořádný summit Severoatlantické aliance se uskuteční zítra odpoledne a já se ho zúčastním spolu s prezidentem republiky Milošem Zemanem, ale samozřejmě ty další kroky budou vycházet nejenom z dohody mezi Evropskou unií a státy Evropské unie a státy Severoatlantické aliance, ale také na základě požadavků Ukrajiny, které v těchto dnech musíme obzvláště naslouchat. Je nám jasné, že další kroky musejí být rychlé, účinné a tvrdé. Jedině tak to může fungovat a jedině tak můžeme přispět k tomu, aby se ruská agrese zastavila.

Dámy a pánové, závěrem bych chtěl poděkovat za podporu a konstruktivní přístup jak představitelům opozice, tak panu prezidentu Zemanovi. Jsem si vědom našich rozdílných postojů na řadu věcí, rozdílných postojů na domácí politiku, ale velmi oceňuji, že v čase krize umí Česká republika postupovat společně, konstruktivně, a mluvit jedním hlasem. I toto vnímám jako krok k návratu naší – v poslední době poněkud vyhrocené – politické situace do normální roviny, a to i zde na půdě Poslanecké sněmovny. Myslím si, že v těch kritických chvílích musí politické spory stranou, musíme v zájmu bezpečnosti České republiky a Evropy táhnout za jeden provaz a já jsem rád, že se to děje a děkuji vám za to. Jsme v tom společně, jsme v tom my všichni dohromady, jsme v tom my společně s Ukrajinou.

Děkuji za pozornost.

Petr Fiala,
předseda vlády