MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÁ KONFERENCE

P R O G R A M

09.30 – 10.00                  PREZENCE 

10.00 – 10.15 
Zahájení konference,
Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru

10.15 – 10.30
Národní plán obnovy ČR, příležitost k řešení energetické krize,

Ing. Jozef SÍKELA, ministr průmyslu a obchodu

10.30 – 10.45
Vystoupení k současné situaci v energetice

Ing. Vladimír Novotnýbývalý člen Evropského hospodářského a sociálního výboru

10.45 – 11.00
Vystoupení Ing. Jaroslava UNGERMANA, CSc.člena Evropského hospodářského a sociálního výboru 

11.00 – 11.15
Vystoupení premiéra České republiky prof. PhDr. Petra FIALY, Ph.D., LL.M.

11.15 – 11.30
Vystoupení Ing. Jaroslava HANÁKAprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR

11.30 – 11.45                  PŘESTÁVKA NA KÁVU

11.45 – 12.00
Vystoupení k současné ekonomické situaci a výhled ekonomiky

Ing. Pavel Juříček, Ph.D.předseda představenstva a GŘ Brano Group

12.00 – 12.15
Vystoupení k problematice zdravotnictví – Proč nikdy nedoženeme EU-15?

prof. MUDr. Ing. Petr Fiala, Ph.D, FICAE.

12.15 – 12.30
Vystoupení k problematice železniční dopravy

Mgr. Martin MALÝpředseda Odborového sdružení železničářů

12.30 – 12.45                  ZÁVĚR KONFERENCE

 

Jednacím jazykem konference bude čeština. Konference bude tlumočena do angličtiny.

Konference bude živě přenášena prostřednictvím ČTK, portálu ASO www.odbory.info a  facebookové stránky ASO.

 

Slabiny plánované důchodové reformy (tisková konference)

V pátek 17. února 2023 se od 10:00 uskuteční tisková konference ČMKOS na téma „Slabiny plánované důchodové reformy“.
 
Na tiskové konferenci mj. vystoupí: Josef Středula, předseda ČMKOS, Vít Samek, místopředseda ČMKOS a expert na téma důchodové reformy Martin Fassmann, hlavní ekonom ČMKOS.

Megatech Hlinsko končí již v březnu

Závod MEGATECH Industries Hlinsko, který měl končit k poslednímu prosinci 2023, by měl přestat vyrábět již k 31. březnu 2023. ZO OS KOVO ETA, a. s., Hlinsko se podařilo pro odcházející zaměstnance vymoci nárokový motivační plán, celkem by každý mohl navíc získat 96 000 Kč.

Závod v Hlinsku, který se zabývá výrobou automobilových komponent, se ocitl již před časem v problémech. „Vliv mělo prohlubování globální krize v automobilovém průmyslu, která má na zaměstnavatele dopady v drastickém snížení odvolávek (objednávek) klíčových zákazníků,“ uvedl Rudolf Procházka, vedoucí RP OS KOVO v Hradci Králové

Společnost začala v loňském roce převádět zaměstnance ze závodu v Hlinsku do Jablonce, nakonec se odborová organizace dozvěděla, že se firma rozhodla závod v Hlinsku ukončit. Tamní Kováci vstoupil v červenci loňského roku do časově neomezené stávkové pohotovosti . Základní organizace se nadále snažila vydobýt pro končící zaměstnance výhodné podmínky. „Při jednání jsme vycházeli z návrhu motivačního programu zaměstnavatele, společný Sociální plán se uzavřít nepodařilo. Přesto je značným úspěchem odborové organizace to, že motivační plán zaměstnavatele je nárokový, což původní program negarantoval! Dle dohody je zajištěn i nárok na odstupné ve výši pětinásobku průměrného platu pro zaměstnance, kteří ve firmě odpracovali více než 20 let. Dále jsme vznesli požadavek, aby byla prodloužena platnost kolektivní smlouvy do pololetí roku 2023, tedy do úplného uzavření firmy. Celkový nárok zaměstnance při splnění podmínek činí 96 000 Kč,“ prohlásil Rudolf Procházka. „Pro nás je to srdeční záležitost a úspěchy v jednání nevidíme tak zřetelně. I když pro zaměstnance jsme vybojovali téměř nemožné,“ uvědomuje si úspěchy ve vyjednávání i Alena Šírová, předsedkyně ZO OS KOVO ETA, a. s., Hlinsko.

Rudolf Procházka očekává, že firma svým závazkům dostojí: „Od firmy očekávám, že vyplatí veškeré platby, které byly zaměstnancům přislíbeny. Megatech nepůsobí pouze v Hlinsku, ale např. i v Brně a Jablonci nad Nisou. Dále působí i zahraničí. Majitel musí najít finanční zdroje, aby ekonomicky zajistil zaměstnance, které v Hlinsku propouští. Pokud platby neproběhnou, musejí majitelé počítat s tím, že se s OS KOVO opět utkají.“

 

Kdo může za drahé potraviny? Zemědělci to nejsou, říká šéf Agrární komory

Turbulentní cenový vývoj potravin je téma, které rezonuje ve veřejném prostoru několik měsíců. Ze zdražování potravin se vzájemně obviňují zemědělci, výrobci i obchodníci. Proto také deník Právo uveřejnil na toto téma rozhovor s prezidentem Agrární komory ČR Janem Doležalem pod názvem „Kdo může za drahé potraviny? Zemědělci to nejsou, říká šéf Agrární komory“.

Právě na tuto otázku v titulku rozhovoru, to je, kdo může za drahé potraviny, Jan Doležal říká, že „obecně platí, že čeští zemědělští prvovýrobci mají omezený vliv na výkupní ceny a už vůbec neovlivňují ceny na pultech. Výkupní ceny zemědělských komodit jsou určovány na světových burzách, tedy vztahem nabídky a poptávky“. Načež zároveň vyzývá k „vyložení karet na stůl“ ohledně obchodních přirážek, a to všech složek v dodavatelsko-odběratelské vertikále, to je zemědělců, zpracovatelů a obchodníků.

Na otázku redakce, že zemědělci, výrobci potravin a zpracovatelé si přes média vyměňují vzkazy, kdo může za drahé potraviny na pultech, a jak to tedy ve skutečnosti je, Jan Doležal odpovídá, že rozumí rozhořčení zákazníků nad vysokými cenami základních potravin, protože jako spotřebitel samozřejmě také absolvuji pravidelné týdenní nákupy a nad čísly na cenovkách se sám nestačí divit. Takže dodává, že v první řadě je třeba říci, že viníkem drahých potravin rozhodně nejsou zemědělci. V drtivé většině případů jsou producenty suroviny, která se dále zpracovává. Ať už se hovoří o pečivu, mléčných, nebo masných výrobcích, na ceně pro spotřebitele se zemědělci podílejí jen velmi omezeněBěhem posledních deseti let dokonce procentuální podíl klesáTam, kde dodávají napřímo, jako je třeba ovoce, zelenina nebo brambory, jsou výkupní ceny dokonce meziročně nižší, případně pod výrobními nákladyCeny pro spotřebitele ale rostou. Příkladem mohou být jablka, která se v loňském roce prodávala od pěstitelů za 13 korun za kilogram, přičemž na pultech za 32 korun za kilogram. Zkrátka obchod nakupoval levněji, ale prodával dráže. Všem, tedy zemědělcům, potravinářům i obchodu, za poslední rok a půl rekordně rostly náklady, zejména na energie, ale roli hrají u zemědělců zejména pohonné hmoty, minerální hnojiva, krmiva pro hospodářská zvířata, ale roste třeba i pachtovné či mzdy a odvody zaměstnanců. Všechny zmíněné články dodavatelsko-odběratelské vertikály mají ale odlišné manévrovací možnosti promítnout zvyšování vstupů do cen, za které prodávají. Která skupina je v tom úspěšná a do jaké míry, je vidět z oficiálních statistik, podle nichž zemědělci zdražovali u řady komodit nejpomaleji oproti ostatním. Obecně platí, že čeští zemědělští prvovýrobci mají omezený vliv na výkupní ceny a už vůbec neovlivňují ceny na pultech. Výkupní ceny zemědělských komodit jsou určovány na světových burzách, tedy vztahem nabídky a poptávky.

Na další otázku, že zástupci obchodníků ale přesto viní ze zdražování zemědělce, Jan Doležal odvětil, že se vzkazy přes média zemědělci nezačali a osobně „dává přednost věcné diskusi před nepodloženými výkřiky snad přes všechny komunikační kanály, které existujíJeden by si mohl myslet, že to Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR dělá proto, že si na takzvané vyložení karet na stůl ohledně obchodních přirážek netroufá. Rétorika lobbisty supermarketů Tomáše Prouzy, který stojí v čele svazu obchodníků a mluví za něj, mi připomíná spíše známé rčení o potrefené huse.“

Na otázku, zda může uvést konkrétní příklady, Jan Doležal odpověděl, že příkladem za všechny je cukr, u kterého ministr zemědělství Zdeněk Nekula nedávno vyzval obchodníky, aby vysvětlili, proč ho prodávají za tak vysoké ceny. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR se ve své odpovědi ohradil, že za to mohou zemědělci. Toto proběhlo médii, načež Jan Doležal předložil deníku Právo oficiální statistiky. To je, že v období od loňského září do prosince zdražil cukr v obchodech o 77 procent, zatímco u výrobců se cena zvýšila o 51 procentVýkupní ceny cukrové řepy se v tomto období dokonce snížily o 14 procent. Zároveň uvedl, že pěstování cukrové řepy se v Česku věnuje kolem 950 pěstitelů, přičemž na každého z nich připadá průměrná výměra kolem 60 hektarů. Tomu odpovídá i jejich vyjednávací síla ve vztahu k odběratelům a vliv na výkupní ceny.

Dalším známým příkladem potravin, které na pultech rychle zdražily, jsou vejce a drůbeží maso. Kuřata v obchodech zdražila v loňském roce, podle oficiálních statistik, v meziročním srovnání o 26 procent a u zpracovatelů o 27 procent, zatímco výkupní ceny kuřat u zemědělců stouply pouze o 18 procent. Vejce v obchodech zdražila loni o 42 procent oproti předchozímu roku, zatímco u českých zemědělců to bylo o 28 procent. Z toho je, podle Jana Doležala, jasné, že chovatelé drůbeže nejsou ti, co zdražují zákazníkům vejce a drůbeží maso. V tomto případě má na ceny vliv kromě zvýšených nákladů také epidemie ptačí chřipky, která se šíří po Evropě, a Česko není výjimkou.

Výmluvná je také situace na trhu s jablky. V loňském roce putovala do Česka levná polská jablka, která původně měla směřovat na Ukrajinu, čímž došlo k pokřivení domácího trhu a k tlaku na snížení výkupních cen tuzemských pěstitelůFarmářská cena jablek loni klesla o průměrných 10 procent oproti předešlému roku, zatímco v obchodech se cena snížila o pouhé procento.

Na otázku, jak může v tomto ohledu zasáhnout stát, Jan Doležal odpověděl, že to není jednoduchá otázka. Na liberálním trhu těžko může kdokoliv diktovat, kolik mají stát základní potraviny. Nicméně, Jan Doležal oceňuje přístup premiéra Petra Fialy, s nímž jsme společně s prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou jednali na začátku února o cenovém vývoji potravin. Výsledkem diskuse na Úřadu vlády ČR ve Strakově akademii, které se zúčastnili také ministr zemědělství Zdeněk Nekula, ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, byl návrh na uspořádání kulatého stolu o obchodních přirážkách napříč různými výrobními odvětvími, tedy s účastí zemědělců, potravinářů i obchodníků. Agrární komora ČR k tomu předloží konkrétní fakta a vyzývá k tomu i Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle Jana Doležala nestačí argumentovat údaji o růstu cen na komoditních trzích, neboť ty spotřebitelské ceny ovlivňují minimálně. Je potřeba podívat se na jednotlivé položky a rozklíčovat podíl prvovýrobce, zpracovatele a obchodu. Načež dodal, že o situaci na českém trhu s potravinami koncem ledna jednal také s guvernérem České národní banky Alešem Michlem, protože potraviny jsou stále významným inflačním faktorem. „Můžeme sice debatovat o přijetí eura nebo o dalším zvyšování úrokových sazeb, pravdou ale je, že zlevnění potravin by nejvíce pomohlo, kdyby řetězce přestaly zneužívat situace,“ konstatoval Jan Doležal.

Na otázku redakce, zda má na mysli sledování obchodních přirážek, o kterém ministerstvo zemědělství mluvilo několik měsíců, a které by stejně mělo jen povahu monitoringu aktuální situace, Jan Doležal odpověděl, že zemědělci se sledování obchodních přirážek nebrání, protože nemají co skrývat. Podle něho ale tato iniciativa nejde za zemědělci, toho se musí skutečně zhostit příslušná státní instituce. Nicméně Agrární komora ČR dlouhodobě vyzývá ke snížení sazby DPH na základní potraviny, kterou máme jednu z nejvyšších v Evropě. K podobným krokům již dočasně přistoupilo například Polsko, které loni snížilo DPH u vybraných potravin na nulu, či Španělsko, které od letošního ledna u základních potravin jako chléb, mouka, sýry, vejce, ovoce a zelenina či luštěniny snížilo DPH ze 4 procent na nulu a u dalších potravin jako oleje či těstoviny z 10 procent na 5. Podobně to dělá i sousední Slovensko, které má speciální sazbu na základní potraviny. Podobný krok by, podle zemědělců, pomohl k zajištění kvalitních a cenově dostupných potravin i pro české zákazníky. Ovšem s jednou podmínkou, bylo by třeba ohlídat, aby se toto snížení sazby skutečně projevilo na spotřebitelských cenách a nepřispělo jen ke zvýšení zisků obchodních řetězců. K zajímavému počinu přistoupili na Slovensku, kdy se zástupci slovenského maloobchodu zavázali v deklaraci k nezvyšování marží u 15 základních druhů potravin. Na to by se ale museli v České republice nejdříve znát přirážky u všech článků vertikály, což jsou údaje, které tuzemské obchodní řetězce pečlivě skrývají.

Na otázku redakce, že zemědělci dostávají řadu dotací, různé kompenzace kvůli nepříznivému vývoji počasí, tak proč to ke snížení cen potravin nestačí, Jan Doležal odpověděl, že zemědělské dotace tvoří jen malou část ceny potravin. Přímo na produkci jde jen 15 procent podpor, zbytek směřuje na péči o půdu, krajinu, zajištění dobrých životních podmínek zvířat a podobně. To jsou věci, které zbytek světa vůbec neřeší, přitom se i evropské potraviny prodávají za světové ceny. Přičemž uvedl příklad současné reformy evropského zemědělství, kdy původním záměrem bylo zjednodušit dotace a nastavit spravedlivější podmínky mezi členskými státy Evropské unie, přičemž opak se stal pravdou. Konkrétně srovnal podmínky v Polsku a České republice. „Základní platba u nás je 75 eur, v Polsku 118. Přitom v Polsku je levnější půda, nájemné a nižší mzdy. Už vůbec se nemůžeme bavit o nefunkčním kontrolním systému, což v Polsku podporuje kvantitu místo kvality. Nad českými producenty bdí přísné kontrolní orgány, což ale znamená, že trh dostává kvalitu, a ne kvantitu. Je to vidět například na levných a předotovaných dodávkách vajec a drůbežího masa z Polska, které si nechávají dovážet do Česka velké obchodní řetězce a podrážejí tak ceny kvalitních českých produktů. Od našich dodavatelů některé řetězce už neberou vejce od nosnic z klecových chovů, z Polska jim to nevadí. Dotace, různé daňové slevy už nepomáhají zlevňovat potraviny, jen přispívají ke křivení trhu. Řada zemědělců dokonce volá po jejich zrušení, což by ale bylo nutné udělat plošně po celé Evropě,“ řekl deníku Právo prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Na otázku redakce, že ale bez dotací by patrně bylo problematické zavádění moderních postupů pěstování plodin nebo zlepšování standardů péče v chovech hospodářských zvířat, Jan Doležal odvětil, že v první řadě musí zdůraznit, že mluvit o zavádění moderních postupů v zemědělství je zkreslené, protože to se již dávno děje. Půda je pro pěstitele základním výrobním prostředkem a zachování jejích přirozených vlastností pro budoucí generaci patří k dobré zemědělské praxi. Co se týká chovů hospodářských zvířat, snahou je co nejvíce napodobit přirozené podmínky zvířat. Když se zvířata cítí dobře, má to vliv také na jejich užitkovost.

Co se týká precizního zemědělství, Agrární komora ČR vítá podporu v rámci investic, ale přímá platba na pozemky má, podle produkčních zemědělců, vyšší motivační účinek. Precizní zemědělství považuje agrární komora za trend jdoucí správným směrem, který přispívá k šetrnějšímu zacházení se zemědělskou půdou, a tím i k zachování jejích přirozených vlastností. Zemědělci stále častěji využívají metody precizního zemědělství, které pracují s technologiemi jako GPS, GIS, DPZ a se senzory sledujícími odrazivost vegetace ve snaze zajistit maximum informací o stavu a vlastnostech konkrétního bloku zemědělské půdy, a na základě toho pak na tomto pozemku hospodařit, a to včetně cílené aplikace hnojiv či přípravků na ochranu a ošetřování rostlin. Ostatně precizní zemědělství proniká již také do učebních osnov zemědělských škol. Agrární komora ČR vítá probíhající diskusi o metodách precizního zemědělství a věří, že bude nadále pokračovat i s účastí Komory.

Na otázku, že letos Janu Doležalovi končí tříletý mandát ve vedení Agrární komory ČR, zda ho bude na květnovém sněmu obhajovat, Jan Doležal odpověděl, že si velice cení podpory, kterou dostává od členů v posledních dnech a týdnech. Jde například o Regionální agrární komoru Středočeského kraje, Regionální agrární komoru Jihočeského kraje a Regionální komoru Ostravska, které mu ve svém usnesení vyslovily podporu v další kandidatuře na sněmu Agrární komory ČR v květnu tohoto roku. O přímé rozeslání výzvy k podpoře kandidatury ostatním komorám, svazům a společenstvům ho například požádala OAK Jindřichův Hradec. Mnozí agrárníci mu také vyjádřili podporu, a to osobně při příležitosti konání 20. agrárního plesu, který byl z důvodu dosažení tohoto jubilea spojen s charitativní akcí a zemědělci darovali během slavnostního večera nadačnímu fondu Kapka naděje kolem 100 tisíc korun. S ohledem na nelehké období, které máme za sebou, si toho velmi váží a zavazuje ho to k další práci v Agrární komoře ČR, ve které by chtěl pokračovat, pokud k tomu bude mít podporu členské základny. Tím také odpověděl na dotaz, který se k němu přímo nebo zprostředkovaně od minulého podzimu dostával čím dál častěji. Tedy zda bude kandidovat. Jan Doležal zdůraznil, že kandidovat bude. Podle něho se z boje nemá utíkat. Pevně věří, že produkční zemědělci ještě neřekli poslední slovo. Načež dodal, že je třeba stavět na tom, co se podařilo, tedy na dobré mediální komunikaci a zlepšující se komunikaci se státní správou a s ostatními nevládními organizacemi.

  • Zdroj: Právo, Agrární komora ČR

Úřad práce ČR provedl loni téměř 122 tisíc kontrol domácností, které pobírají dávky

V uplynulém roce provedli zaměstnanci Úřadu práce ČR 20 898 sociálních šetření a 100 927 šetření v místě, tedy v součtu bezmála 122 tisíc kontrol. V návaznosti na ně pak ÚP ČR zamítl 360 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a odejmul 902 už vyplácených dávek. Úspory za loňský rok tak přesáhly 29 mil. Kč.
 
V předcházejícím roce 2021 vykázal ÚP ČR 16 781 sociálních šetření a 80 725 šetření v místě. Za meziročním nárůstem stojí mimo jiné i fakt, že se bezpečnostní opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 postupně uvolňovala a úřad tak opět mohl začít naplno aplikovat sociální šetření v místě.
 
„V době pandemie bylo nutné omezit osobní styk s klienty. Proto jsme se více zaměřili na elektronickou komunikaci. Tato praxe se velice osvědčila. Řada klientů se naučila elektronickou cestu využívat. A v tomto duchu pokračujeme i nadále. Proces digitalizace a automatizace má obrovský potenciál a je to hlavní cesta v transformaci Úřadu práce ČR. Současně se i nadále zaměřujeme na intenzívnější práci s dlouhodobě nezaměstnanými uchazeči o zaměstnání, a především pak s příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi, včetně ověřování skutečností v místech, kde tito klienti žijí,“ shrnuje generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.
 
Podstatou a cílem šetření je získání informací o životní a sociální situaci žadatele. Zaměstnanci ÚP ČR mohou v jeho průběhu ověřit, jestli se konkrétní žadatel nebo příjemce skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu, včetně trvání výplaty. V opačném případě Úřad práce ČR dávku odejme či sníží. Zároveň se ještě více zaměří na individuální práci s takovým klientem a snaží se ho podpořit ve vstupu na trh práce. Šetření probíhá v přirozeném prostředí žadatele. Účelem je zjistit, v jakých životních, sociálních i materiálních podmínkách žadatel o dávku skutečně žije. V rámci šetření ÚP ČR zjišťuje, jaké panují v rodině žadatele či příjemce dávek rodinné vztahy, jak komunikuje s okolím nebo jak je schopen zabezpečit chod domácnosti. V případě, že pečuje o nezletilé dítě, jestli dbá na jeho řádnou školní docházku. Pro účely přiznání dávek v hmotné nouzi je podstatné, kolik lidí žije ve společné domácnosti a jaké jsou jejich příjmy a společné výdaje, či jaký mají majetek. Při vlastním šetření úředníci posuzují, zda klient bydlí v bytě nebo v domě, jak velkou plochu obývá se všemi společně posuzovanými osobami, jestli má např. garáž, zahradu a jak je vybavená domácnost. Mezi dávky v hmotné nouzi patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
 
Přímé efekty provedených sociálních šetření podle druhu dávky
 
Druh dávky 01/2022–12/2022
Příspěvek na živobytí 7 569 104 Kč
Doplatek na bydlení 4 501 114 Kč
Mimořádná okamžitá pomoc 17 586 549 Kč
Celkem 29 656 767 Kč
 
K neoprávněnému pobírání dochází především v oblasti nepojistných sociálních dávek. Jedná se hlavně o příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí, v menší míře pak o příspěvky na péči, zvláštní pomůcku, mobilitu nebo dávky mimořádné okamžité pomoci. Mezi nejčastější důvody zamítnutí či odejmutí dávek patřily v loňském roce případy, kdy klient nespolupracoval s ÚP ČR, nedodal ani po doručení výzvy potřebné podklady, nebo neuvedl skutečnosti ovlivňující nárok na dávku a případně její výši.
 
„Je potřeba upozornit na to, že Úřad práce ČR je správní úřad a jako takový musí vždy postupovat podle platné legislativy. Jestliže tedy klient nesplňuje zákonem stanovené podmínky, nemůže mu ÚP ČR dávku přiznat. Pokud ji dotyčný už pobírá a dojde z jeho strany k porušení zákona, je ÚP ČR povinen situaci prošetřit a v případě důvodného podezření výplatu dávek pozastavit. Pokud se následně prokáže, že klient porušil zákonné normy, pak ÚP ČR musí dávky odejmout. Naopak těm, kteří se prokazatelně bez podpory státu neobejdou, podává úřad pomocnou ruku,“ upozorňuje vedoucí Oddělení nepojistných sociálních dávek z Generálního ředitelství ÚP ČR Ondřej Muravecký.
 
ÚP ČR má velmi dobře nastaven vnitřní kontrolní systém, stejně jako spolupráci s Policií ČR a obcemi. Jeho zaměstnanci využívají při odhalování neoprávněného pobírání dávek také znalosti místních poměrů. Pokud získají podezření, že se konkrétní klient pobírající dávky dopouští podvodu či trestného činu, oznámí ihned tuto skutečnost příslušnému státnímu zastupitelství nebo PČR.
 
Pokud má Úřad práce ČR podnět na možné neoprávněné vyplácení nepojistných sociálních dávek, ihned situaci prošetří. Jestliže se jedná o částky vyšší než 5 tis. Kč a existuje podezření na spáchání trestného činu, předává celou věc orgánům činným v trestním řízení. Prokáže-li se neoprávněné pobírání dávky, vyčíslí ÚP ČR přeplatek a požaduje vrácení vyplacených peněz. Pouze v těchto případech, tedy tehdy, když probíhá správní řízení o přeplatcích, pak vyžaduje ÚP ČR standardně podrobný výpis z bankovního účtu.
 
Zaměstnanci ÚP ČR vždy vyřizují veškeré záležitosti týkající se nepojistných sociálních dávek v kanceláři příslušného kontaktního pracoviště ÚP ČR. Nikoli na ulici nebo v jiných veřejných prostorech. Při kontrolách v místě bydliště se úředníci prokazují služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním, jako doložkou služebního průkazu.
 

Maďarští učitelé již více než rok protestují

Maďarští učitelé se již více než rok snaží bojovat za zlepšení podmínek ve vzdělávacím sektoru a za svá práva.

Před vypuknutím pandemie v roce 2018 maďarský odborový svaz učitelů PSZ společně s dalšími odborovými svazy ve vzdělávacím sektoru vytvořil společný stávkový výbor a v souladu s právními předpisy zahájil stávková jednání. Po pauze během pandemie byla jednání v roce 2021 obnovena. Nikam to ale nevedlo, protože vláda se snažila „natahovat čas“ a k vyjednávání určila osobu bez rozhodovacích pravomocí.

Maďarští učitelé a jejich organizace ve svých jednáních poukazovali na to, že v Maďarsku chybí pedagogové, platy pedagogů jsou nedostatečné a vzdělávání je podfinancované.

V konkrétních číslech to znamená, že:

  • na začátku školního roku 2022/23 chybělo ve vzdělávacím systému 16 000 učitelů;
  • v následujících pěti letech vzdělávací systém opustí dalších 22 000 učitelů;
  • více než 40 % pedagogů je starších padesáti let a jen 7 % pedagogů je ve věku do třiceti let;
  • v posledních dvanácti letech klesl podíl financí HDP vydávaných na sektor vzdělávání z 5,8 % v roce 2008 na 3,8 % v roce 2020;
  • hrubý plat začínajícího pedagoga je 312 000 Ft (780 EUR);
  • plat pedagogů dosahuje jen 66 % průměrného platu ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků;
  • učební plány (osnovy) jsou zastaralé;
  • povinnost vyučovat 25,5 hodiny přímé pedagogické činnosti týdně patří k nejvyšším v Evropě;
  • ve školách chybí nepedagogický personál a specialisté.

V říjnu 2021 došlo k první stávce. Následná jednání s vládou ale nikam nevedla, a proto se maďarští učitelé rozhodli zahájit v roce 2022 masivnější protesty.

Dne 31. ledna 2022 učitelé a jejich odbory vyhlásili dvouhodinovou varovnou stávku. Dne 16. března 2022 stávkovali znova, tentokrát už doopravdy. Maďarským učitelům se podařilo přesvědčit veřejnost, že demonstrace a stávky mají vyšší cíl než jen zvyšování platů učitelů, tedy že jde o budoucnost vzdělávání dětí a jejich následné možnosti uplatnit se na trhu práce.

V září 2022 učitelské odbory za podpory rodičů, dalších učitelských organizací a nevládních organizací vytvořily lidský řetěz kolem vzdělávacích institucí a následně i v ulicích Budapešti. Kromě toho se téměř ve všech regionálních centrech a v Budapešti konaly demonstrace. Lidských řetězů se zúčastnilo téměř 100 000 lidí po celé zemi. V říjnu demonstranti vytvořili řetěz i kolem hlavního města. Na největší demonstraci 23. října 2022 se na nábřeží Dunaje v Budapešti sešlo téměř 80 000 lidí. K další velké demonstraci došlo 26. listopadu 2022 před budovou Parlamentu v Budapešti. Zde demonstranti předali zástupcům ministerstva vnitra (to totiž vykonává nad školstvím v Maďarsku kontrolu) svoje požadavky, které jsou formulovány devíti body. Tyto body jsou:

  1. Veřejný dialog a pravdivé informace

Obnova vzdělávání vyžaduje veřejný dialog a pravdivé informace jak ze strany vlády, tak i ze strany médií.

  1. Úcta k učitelům

Musí skončit zastrašování a perzekvování učitelů za vyjadřování jejich názorů.

  1. Právo na stávku

Učitelům by mělo být navráceno právo na stávku.

  1. Zodpovědné ministerstvo školství

Tedy ministerstvo, které je zodpovědné, kompetentní a nezávislé.

  1. Menší pracovní zátěž

To znamená méně tlaku jak na učitele, tak i na studenty.

  1. Umožnění kvalitního vzdělávání všem

Zajištění kvalitního vzdělávání na všech jeho stupních.

  1. Atraktivní platy ve školství

Plat byl měl odpovídat náročnosti povolání a jeho důležitosti pro společnost.

  1. Prostředí ve školách odpovídající 21. století

Zajištění takového výukového prostředí, které by odpovídalo požadavkům 21. století.

  1. Profesionalita, modernizace, svoboda

Zajištění profesionální autonomie učitelů.

Dvě třetiny veřejnosti za učiteli stojí a často spontánně organizují akce na jejich podporu. Nicméně vláda i nadále odmítá s učiteli jednat a brání reformám školství. Jediné, na co je ochotná přistoupit, je splnit požadavek zvýšit učitelům platy. Ty chce ovšem financovat především z evropských fondů, což je pro maďarské učitelské odbory nepřijatelné. Stávky a demonstrace tedy i nadále pokračují. Zatím poslední stávka proběhla 31. ledna 2023.

Maďarští odboráři se obrátili na Mezinárodní organizaci práce, Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a Maďarský ústavní soud, kde se domáhají zrušení omezení práva na stávku.

Jaké má vlastně maďarské školství podmínky

Problém maďarského školství se datuje už do roku 2013, kdy vláda strany Fidesz Viktora Orbána provedla rozsáhlou centralizaci školství a hlavně oblast školství poměrně dost zpolitizovala. Veřejné školy se tak z gesce místní samosprávy dostaly pod centrální vedení vlády. To sice na jednu stranu pomohlo chudším obcím, které se se zřizováním a správou škol těžce potýkaly jak administrativně, tak z profesního hlediska, ale na druhou stranu to také vedlo ke snížení autonomie škol a zavedení nových národních osnov (zdůrazňujících mj. vlastenectví). Orbánova vláda navíc sektor vzdělávání převedla pod kontrolu ministerstva vnitra. V dalších letech pak docházelo k omezování práva učitelů na stávku. Školství je považováno za jedno ze základních odvětví, jako jsou na příklad zdravotnictví a energetika. Ve školách i po čas stávky musí být zajištěn dozor nad studenty, minimálně 50 % hodin se musí odučit a poslední ročníky nesmí mít omezenou výuku. Tyto povinnosti tedy stávku prakticky znemožňují, neboť učitelé by tak mohli stávkovat jen ve svém volném čase.

Přiložené video maďarského svazu PSZ ukazuje momenty z jednotlivých demonstrací a stávek:

https://drive.google.com/file/d/1NpEAIj3hWdQ8NKU82YXNIQ45yXtehWDA/view?usp=sharing

Stanovisko Agrární komory České republiky k dosavadnímu pojetí pojmu „významná tržní síla” Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

Agrární komora České republiky (dále jen „Agrární komora”) si tímto stanoviskem dovoluje reagovat na dosavadní výkladové metodiky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dál jen „ÚOHS”) související s novelou zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”), a to zejména na stanovisko ze dne 4. 1. 2023 publikované na webu ÚOHS pod názvem „K pojetí významné tržní síly” (dále jen „stanovisko”).
 

Chov prasat v Česku podle Agrární komory upadá kvůli nízkým výkupním cenám

Chov prasat v Česku patří, podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala, jak ve svém zpravodajství uvedla ČTK a na svých webech také publikovala i Agrární komora ČR (AK ČR), k nejohroženějším oborům živočišné výroby v ČR a pomalu vymírá. Důvodem jsou nízké výkupní ceny jatečných prasat, řekl. Loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesly stavy chovů o 11 procent na 1,329 milionu kusů. Podle Zemědělského svazu ČR se na poklesu chovů výrazně projevil růst cen energií a řada chovatelů stále stojí před rozhodnutím, zda udržovat ztrátové provozy.

Jan Doležal dále uvedl, že v současnosti ubývá porážek prasat a některé podniky již snížily počet porážecích dní v týdnu. Výkupní cena byla v loňském roce v průměru 33 Kč za kilogram živé váhy. Prezident AK ČR rovněž poznamenal, že cena sice loni vzrostla o čtvrtinu, ale náklady zemědělců se zvýšily například u energií až v řádu stovek procent.

„Máme informace od chovatelů, že na každém kusu na porážku dopláceli 800 až 1000 korun. Lze očekávat, že prodražování chovu prasat bude pokračovat i v letošním roce. Naši členové zvažují utlumení nebo v některých případech dokonce ukončení chovů prasat,“ řekl Jan Doležal.

Zároveň doplnil, že ceny českých chovatelů sráží dolů dovozy masa do obchodních řetězců ze zemí, kde jsou chovatelé díky vyšším dotacím v lepším postavení než čeští zemědělci. Dováží se hlavně z Německa, Španělska a Polska. Upozornil také na to, že řada podniků v minulých letech investovala do zlepšení pohody zvířat. V současné době se tyto investice podle něj ukazují jako zmařené.

Agrární komora ČR již dříve upozorňovala na to, že postupně klesá soběstačnost ve výrobě vepřového masa v Česku. Nyní na úrovni 44 procent, před 20 lety to přitom bylo kolem 95 procent. V roce 1993 bylo v Česku 4,6 milionu prasat, podotkl Jan Doležal.

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha uvedl, že v o něco lepší situaci jsou chovatelé skotu. V chovech se, podle ČSÚ, stavy loni zvýšily o 2,3 procenta na 1,39 milionu kusů. V živočišné výrobě také vzrostly ceny výrobců v živočišné výrobě, a to o 24,4 procenta. „Bohužel růst tržeb za vepřové, drůbeží a hovězí maso a ceny mléka nestačil na pokrytí zvýšených nákladů na energie a krmiva,“ řekl Vladimír Pícha.

Loni podle ČSÚ klesly také chovy drůbeže o 7,9 procenta na 23,764 milionu kusů. Podle Jana Doležala podobně, jako u chovů prasat, klesly stavy kvůli vysokým nákladům. V ČR i v Evropě se také šíří ptačí chřipka. Státní veterinární správa koncem ledna uvedla, že v Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže.

Kvůli opatřením proti šíření nákazy budou mít, podle Jana Doležala, chovatelé další náklady například kvůli nutné dezinfekci. „Současně budou chovatelé nuceni přejít na alternativní způsoby ustájení drůbeže kvůli zákazu klecových chovů od roku 2027. To znamená náklady na přestavby v řádech miliard korun a řada zemědělců nyní zvažuje, zda se jim chov drůbeže do budoucna vyplatí,“ uvedl.

Dodal, že nejistota chovatelů hospodářských zvířat se v Česku stále zvyšuje a postrádá od státu vizi budoucího vývoje zemědělství.

Odchod do důchodu v 68 letech? Česko potřebuje reformu a prevenci, upozorňuje sociolog Daniel Prokop

Důchodový věk v České republice může dosáhnout až 68 let, současné zvyšování je ale stále pozvolné. Důležitější může být zkvalitnění zdravotní péče a důsledná prevence. Díky tomu se zvýší šance na dožití, která je v Česku stále relativně nízká. Problémům se, podle publicistiky Českého rozhlasu, v dalším dílu projektu Život k nezaplacení věnoval sociolog Daniel Prokop.

První otázka redakce byla, zda Daniel Prokop považuje za chybu zveřejnění informace ministerstvem práce a sociálních věcí z října loňského roku o tehdejší výhodnosti odchodu do předčasného důchodu. Daniel Prokop to samozřejmě označil za chybu, ale myslí si, že i kdyby se to nezveřejnilo, tak by stejně následovaly odchody do předčasného důchodu. Vždyť lidé takto získají více peněz v důchodu, když se jim stihnou jejich důchody valorizovat. Podle Prokopa by to mělo být tak, že se důchody nevalorizují až od doby řádného odchodu do důchodu.

Podle Prokopa hranice odchodů do penze se bude muset zvyšovat, ale protože je u nás špatné zdraví střední a starší generace, je nutné pracovat na zdravotní prevenci.

Načež dodal, že jednou z věcí je to, jak zabránit předčasným odchodům do důchodu. Podle něho se v tomto roce sice ještě vyplatí odcházet do předčasného důchodu, ale vláda bude muset rychle udělat opatření, aby se valorizovalo až od doby řádného odchodového věku, zdůraznil.

Dále konstatoval, že lidé, kteří tak odešli do důchodu v letech 2021 až letos, budou mít výrazně vyšší důchody než lidé, kteří odejdou později. Přestože vydělávali stejně, budou mít o tisíce vyšší důchody. V průměrném důchodu jde zhruba o 3500 korun navíc.

Podle něho je to dost nespravedlivé. Protože, když někdo vydělával celý život stejně, jako jiný, a jenom nestihl náhodnou inflační vlnu. Načež uvedl, že je třeba přemýšlet o tom, jak tyto rozdíly zmírnit. Je pro to, aby se více valorizovaly vysoké penze. Vysoké penze se valorizují asi o 22 %, a nízké o 17 %.

Řešením by bylo, že se například za tři roky penze nezvednou víc než o 5000 korun. Důchodci s vyššími důchody narazí na dlouhodobější limit. Tím se, podle něho, vyrovná rozdíl mezi vysokými a nízkými důchody a zároveň rozdíl mezi novými a staršími důchodci. Omezí se valorizace existujících vysokých důchodů.

Na otázku redakce, co by mělo být klíčovým tématem důchodové reformy, jestli je hranice odchodu do penze, Daniel Prokop odpověděl, že hranice odchodu do důchodu se bude muset zvyšovat. Kdyby se, podle něho, nezvyšovala, musí klesat důchody, což společnost také nechce. Dále řekl, že současné zvyšování hranice odchodu do důchodu je pozvolné. Problémem je špatné zdraví střední a starší generace. Podle něho 68 let je dnes nedosažitelných.

Současně prohlásil, že naděje na dožití v Česku je relativně nízká, a v Moravskoslezském nebo v Ústeckém kraji je, tato nízká naděje, ještě výraznější. Je nutné pracovat na prevenci, aby lidé mohli déle pracovat díky svému zdravotnímu stavu.

Jako nesmysl označil, že najednou přibydou výjimky pro hasiče, pro některé zdravotníky nebo pro horníky. Podle něho by tyto náročné profese mohly odcházet do důchodu dříve, ale musí to být tak, že zaměstnavatel přispívá do fondu, a nikoliv, aby lidé měli předdůchod za státní peníze. To jsou totiž peníze ostatních důchodců, kteří by, kvůli těmto výjimkám, museli chodit do důchodu naopak později.

Redakce poté připomněla, že někteří politici „uklidňují“ veřejnost tím, že se to týká jenom čtyřicátníků…

Podle Prokopa se to začne zvyšovat až po roce 2030, a to velmi pozvolně. Reálně se na hranici odchodu do penze v 68 letech naše společnost dostane až v roce 2055. Řešit by se ale měl životní styl, protože v současnosti daňový systém vůbec nezohledňuje škodlivost potravin, nemotivuje ke zdravotní prevenci.

Podle sociologa zdravotní stav dnešních čtyřicátníků bude za 25 let pravděpodobně špatný. Společnost se musí zamyslet nad tím, aby byl systém v Česku udržitelnější, jak z hlediska důchodů, tak z hlediska zdravotnictví. Načež dodal, že právě v prevenci leží desítky miliard korun. „Když nad tím budeme dobře přemýšlet, ušetříme ve zdravotnictví i v důchodech,“ dodal.

Aby se věk zvyšoval, musí, podle Prokopa, stát ucpat „díry“ v příjmech. Nemůže se zvyšovat důchodový věk na 68 zaměstnancům, když dotují důchody OSVČ. Na straně příjmů unikají desítky miliard a pro určité typy zaměstnání je to výrazně výhodné, nemůže za to platit zbytek tím, že bude odcházet do důchodu v 68 letech.

Zároveň upozornil, že do systému, v dobách propadu, mohou proudit finance z jiných daní. Třetí pilíř navíc asi nefunguje jako pojištění na stáří. To jsou hrozně malé peníze a lidé si spoří v pozdním věku a nevybírají si to. Padesátníci by mohli dostávat například pět procent jejich důchodu, nebo aspoň nějakou část.

Na otázku, jestli si myslí, že je fér říkat lidem, aby si naspořili dostatek peněz na období, kdy budou v penzi bez ohledu na pilíře, Daniel Prokop potvrdil, že je fér. Nicméně, dále dodal, že část lidí, a to je to ta část, která má nebo bude mít nejnižší důchody, nemá příliš mnoho potenciálu si spořit. Politici by se měli zamyslet nad tím, jestli daňovým systémem nemusí nechávat více peněz nižší pracující třídě zaměstnanců, aby si mohli spořit. To znamená zreformovat třetí pilíř.

Za jeden z vážných problémů třetího pilíře považuje obrovské poplatky bank, které jsou zhruba dvoj až trojnásobné než v zahraničí. Stát by si měl došlápnout na sektor fondů, snížit poplatky, podporovat vstup do toho třetího pilíře v mládí. Dnes si tam spoří lidé v důchodovém věku, což, podle Prokopa, vůbec nemá smysl.

Je třeba podporovat, aby si lidé začali spořit, když jim je dvacet. Aby pilíř sloužil jako doplatek důchodu, prohlásil v závěru pořadu Českého rozhlasu sociolog Daniel Prokop.

Nezaměstnanost v lednu, jako každý rok, mírně vzrostla

Úřad práce ČR evidoval k 31. 1. 2023 celkem 283 059 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 11 256 více než v předchozím měsíci a o 15 983 více než loni. Podíl nezaměstnaných osob meziročně vzrostl o 0,3 p. b. na 3,9 %. V mezinárodním srovnání byla míra nezaměstnanosti podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za prosinec) nejnižší v celé EU, a to 2,2 % (průměr EU 6 %).
 
V lednu nezaměstnanost roste pravidelně a letos tomu nebylo jinak.
 
„Vývoj počtu lidí bez práce i volných míst podrobně sledujeme. Sice jsme nyní svědky určitého mírného nárůstu nezaměstnanosti, jde ale na začátku roku o obvyklý jev. Od firem navíc díky našemu podrobnému průzkumu víme, že osm z deseti velkých zaměstnavatelů stále hledá nové pracovníky a dvě třetiny z nich také plánují růst mezd. Že firmy nechtějí šetřit na lidech je v dnešní době důležitou pozitivní zprávou. Děkuji jim za to,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
 
V předchozím měsíci se do evidence Úřadu práce ČR hlásili ve větší míře lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících. S rozjezdem lyžařské sezóny je, obdobně jako loni, zájem též o zaměstnance v horských střediscích a cestovním ruchu (např. o kuchaře, číšníky, pomocníky do kuchyně, recepční nebo třeba lyžařské instruktory).
 
„V přijímání nových zaměstnanců jsou zaměstnavatelé letos opatrnější než v předchozím roce a zaměřují se, zejména kvůli dražším energiím či surovinám, i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Počet volných pracovních míst, která přes ÚP ČR nabízejí, klesl. Přesto se podíl nezaměstnaných osob drží nadále, navzdory lednovému nárůstu, na relativně nízkých hodnotách. V následujících měsících by nezaměstnanost mohla stagnovat, případně mírně vzrůst. S příchodem jarního počasí a rozjezdem sezónních prací by pak mohla začít klesat,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
 
V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od dopadů energetické krize na zaměstnavatele, průběhu válečného konfliktu na Ukrajině či aktuální epidemické situace.
  • Zdroj: Úřad práce ČR