Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v dubnu kvůli koronavirové krizi meziročně propadl o rekordních 76,3 procenta na 270 682 vozů, Podle zpravodajství České televize to oznámilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Většina prodejen aut v EU byla v důsledku opatření proti šíření koronaviru po celý duben uzavřena. V České republice výroba osobních aut do konce dubna meziročně klesla o 31,1 procenta, v dubnu způsobily odstávky propad produkce o 88,5 rocenta. Oznámilo to v úterý Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Sdružení v této souvislosti uvedlo, že v důsledku přijatých restriktivních opatření došlo k nejvýraznějšímu měsíčnímu poklesu poptávky.

Rovněž v EU se v období od ledna do dubna prodej aut snížil, přičemž meziročně klesl o 38,5 procenta na 2,75 milionu vozů. ACEA zároveň upozornila, že v dubnu vykázaly všechny členské země EU dvouciferný propad automobilového trhu.

Český Svaz dovozců automobilů již dříve uvedl, že v České republice se prodej nových osobních aut v dubnu meziročně snížil o 53 procent na 10.679 vozů. Nejprudší pokles v EU postihl v dubnu Itálii, kde prodej klesl o 97,6 procenta na 4279 vozů.

„Lidé mají negativní očekávání ohledně budoucnosti. Proto odkládají dražší nákupy a omezují spotřebu. Jednou z největších obětí tohoto chování je automobilový průmysl, který za duben hlásí nejvýraznější propad poptávky v historii měření,“ říká k tomuto vývoji hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Odbyt mladoboleslavské automobilky Škoda Auto, která je součástí skupiny Volkswagen, se v dubnu v zemích EU meziročně snížil o 64,6 procenta na 20.007 vozů. Přitom, jak vyplývá z údajů ACEA, před rokem podíl této značky na trhu EU vzrostl z původních 4,9 % na na 7,4 %.

Výroba osobních aut v České republice do konce dubna meziročně klesla o 31,1 procenta na 337.497 vozů. V dubnu způsobily odstávky vyvolané pandemií koronaviru propad produkce o 88,5 procenta na 14 589 vozů. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu (SAP).

Škoda Auto vyrobila 218.374 automobilů, tedy meziročně o 29,6 procenta méně, nošovický Hyundai snížil produkci o 35,3 procenta na 65.890 aut a společný kolínský závod Toyoty, Peugeotu a Citroënu TPCA vyrobil 53.233 vozů, tedy méně o 31,5 procenta.

„Očekávaný dramatický pokles dubnové produkce o téměř 90 procent není špatnou zprávou jen pro finální výrobce, ale samozřejmě také pro celý dodavatelský řetězec. Samotným postupným znovuobnovováním výroby finalistů se současné problémy nevyřeší. Dubnové prodeje nových vozů v EU poklesly o 76 procent a vzhledem k úzké provázanosti dodavatelských řetězců napříč celou Evropou a silné závislosti autoprůmyslu na funkčním vnitřním trhu byl výrobní režim na všech úrovních silně narušený,“ uvedl k celému vývoji prezident Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar.

Také produkce autobusů Iveco byla po celý duben zastavena a v meziročním srovnání tak od ledna do dubna klesla o 19 procent na 1179 vozidel. Přitom zajímavou skutečností je, že koronavirus neměl dopad na výrobu autobusů v SOR Libchavy, který díky zvýšenému počtu zakázek produkci dokonce meziročně zvýšil o 44 procent na 144 autobusů. Zatímco, náš jediný výrobce motocyklů Jawa snížil výrobu o 82 procent na 135 strojů.

Snížená výkonnost autoprůmyslu má, podle Bohdana Wojnara, negativní dopad na řadu dalších odvětví, a proto by měla pokračovat opatření na zmírnění důsledků pandemie.

„Za klíčové nyní považujeme prodloužení programu Antivirus v režimu B, stejně jako zvážení vylepšení jeho parametrů. Firmám by rovněž pomohla implementace navrhovaného režimu C, založeného na snížení odvodů sociálního pojištění zaměstnavatelům. Oba programy by měly běžet paralelně tak, aby si firmy s ohledem na jejich aktuální ekonomickou situaci mohly mezi příspěvkem na mzdu a odpuštěním části odvodů za zaměstnance zvolit,“ dodal Bohdan Wojnar. 

Podle experta na automobilový průmysl EY Petra Knapa nemá zastavení výroby v předchozích měsících v mírových časech obdoby a dopady jsou dramatické pro finální výrobce i dodavatele. „Naprosto zásadní pro český autoprůmysl je teď zajistit a udržet postupné oživování poptávky napříč Evropou a zejména na velkých trzích. Květen a červen mohou výrazně napovědět, zda se podaří udržet výrobu v rozumném rozsahu. Nové objednávky před létem budou zásadní, neboť léto je tradičně slabé. Klíčem k úspěchu bude zvýšení optimismu a pozitivních očekávání firem i domácností,“ řekl Petr Knap.

Z údajů o trhu, které v rámci celé Evropy sleduje český automotive startup Carvago, vyplývá, že letos v dubnu poklesl i prodej ojetých vozů, a to meziročně o 86 procent a koronavirová pandemie způsobila rovněž snížení cen ojetin zhruba o pět procent.

„Zatímco ještě v únoru zaznamenával trh ojetých aut meziroční růst o necelá dvě procenta, v březnu se propadl o téměř 40 procent a v dubnu pak o 86 procent oproti stejným měsícům v minulém roce. Dramatický propad prodejů postihl vozy všech značek,“ konstatuje spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Carvago Jan Kranát.

Očekává také zásadní změnu chování zákazníků, kteří budou mnohem citlivější na cenu a náročnější na služby. Zatímco až do letošního jara podle něho meziročně rostla průměrná cena ojetých vozů, teď došlo k propadu o zhruba pět procent a průměrná cena nabízeného ojetého vozu je 255 tisíc korun.

„Zákazníci nakupují především již zlevněné vozy, ze kterých mají prodejci jen minimální marži. Současný trend preferování levnějších vozů bude pokračovat i v několika následujících měsících,“ říká Jan Kranát. A odhaduje, že během několika měsíců dosáhne trh ojetých vozů mezi 70 a 80 % výkonu předchozího roku.

Sektor cestovního ruchu v Evropě kvůli současné koronavirové krizi trpí a na nohy se bude stavět velice těžko. Evropská komise se snaží jeho opětovné nastartování koordinovat, a kromě strategie k postupnému otevírání hranic a dopravě vydala také konkrétní doporučení pro hotely, turisty nebo cestovní kanceláře.

Podstatný důraz klade evropská exekutiva na bezpečnost ubytování, především s ohledem na hygienu a potenciální šíření nákazy. Pro ubytovací zařízení navrhla soubor pravidel, která mají ochránit jak hosty, tak zaměstnance, a přispět k postupnému obnovení provozu. Patří sem například zajištění odpovídající kapacity lokálních nemocnic pro místní i turisty, nebo dostatečná schopnost monitorovat, testovat a trasovat případy.

„Tato pravidla dovolí lidem bezpečně přebývat v hotelech, kempech a dalších prázdninových ubytovacích zařízeních, jíst a pít v restauracích, barech, kavárnách, a využívat pláže a jiné odpočinkové prostory,“ píše EK.

Komise se také dohodla se členskými státy na pravidlech pro mobilní trasovací aplikace, především s ohledem na ochranu osobních údajů. Se zeměmi se shodla také na zajištění jejich interoperability, tedy schopnosti „spolupracovat“. Podobných aplikací, které mají většinou za úkol zmapovat, s kým přišli nakažení do styku, existuje totiž v rámci EU celá řada.

Jak na kompenzace?

Najít „správnou rovnováhu“ mezi ztrátami turistů a cestovních kanceláří a aerolinek rozhodně není jednoduché. Zákazníci mají právo na vrácení peněz, firmy však kvůli krizi často nemají kde brát. Kompromisem by se podle Komise měly stát vouchery s platností nejméně jeden rok, které by letecké společnosti a cestovky svým zákazníkům poskytly jako kompenzaci.

„Evropští spotřebitelé si mohou být jisti: Komise nezapomene na jejich právo kompenzace za zrušené cesty. Nicméně doporučujeme, aby bylo pro zákazníky atraktivnější vybrat si [místo peněz] vouchery,“ nechal se slyšet eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Větší atraktivitu poukazů na cestování či ubytování mají podle Komise firmy zajistit dalšími výhodami, jako je například větší flexibilita nebo možnost jejich využití jiným zákazníkem.

Ti, kteří by se pro voucher nerozhodli nebo by ho vybrat nestihli, by měli podle EK dostat své peníze zpět nejpozději do jednoho roku od začátku platnosti poukazu. V některých zemích  je nyní dovoleno, aby aerolinky dávaly svým zákazníkům vouchery místo peněz automaticky, bez možnosti výběru. To podle EK odporuje unijnímu právu, podle EURACTIV.com však instituce zatím vysílá smíšené signály, jestli skupinu 12 států, kam patří i Česko, bude nějakým způsobem trestat, nebo ne.

Česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE) návrhy Komise uvítala. „V tuto chvíli slyšíme ze strany Evropské komise jasný apel všem členským státům, aby se dodržovala evropská legislativa, a aby se zároveň zatraktivnila možnost voucherů. Já to považuji za velmi důležitý krok,“ řekla dnes na online tiskovém briefingu. Spotřebitelská agenda podle ní v současné době „dostává na frak“, protože se mimo jiné nedodržují řádné termíny proplácení zrušených letů a zájezdů.

Jak upozornila online verze magazínu Forbes, evropské aerolinky z mezinárodní organizace sdružující letecké dopravce IATA naopak ostře odmítly rozhodnutí Komise „nepotlačit“ spotřebitelská práva na kompenzaci, a poukázaly na to, že na jejich straně stojí vlády 16 členských států EU.

Podpora pro zasažený sektor

Zmíněné vouchery mají představovat součást komplexní pomoci tvrdě zasaženým evropským firmám podnikajícím v cestovním ruchu. Dnešní balíček však kromě návrhu společné komunikační strategie se členskými státy zaměřené mimo jiné na podporu lokálních podnikatelů neobsahuje nové cesty ekonomické pomoci sektoru, kterému údajně hrozí ztráta desetitisíců pracovních míst.

Komise však připomíná své dřívější návrhy plošné pomoci pro všechna odvětví zasažená pandemií. Jedná se o rozvolnění pravidel státní pomoci pro firmy nebo uvolnění jedné miliardy eur z Evropského fondu pro strategické investice. Zachránit pracovní místa by pak měl pomoct program SURE zaměřený na krátkodobou státní podporu mezd, který má disponovat financemi ve výši 100 miliard eur.

V sobotním pořadu České televize Události, komentáře vystoupili bývalí ministři financí Ivan Pilný (ANO) a Ivan Pilip. Třetím účastníkem televizní debaty předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Všichni tři se shodli na tom, že nejvýraznější pokles hospodářství od krize v roce 2009 se očekával s tím, že ekonomická situace se nejspíš ještě zhorší. Podle Josefa Středuly nemá dosavadní sanace ekonomiky požadovaný efekt, Ivan Pilip míní, že vládní pomoc je pomalá. Ivan Pilný vidí problém mimo jiné v nedostatečné mobilitě pracovních sil.

V pořadu České televize zároveň zaznělo, že česká ekonomika podle předběžného odhadu statistiků v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 2,2 procenta. Ve srovnání s posledním loňským kvartálem je to ještě výraznější pokles, a to  3,6 procenta. Také v Německu ekonomika meziročně klesla, a to o 2,3 procenta. Ekonomicky se propadá i celá EU.

„Tak špatné to zase není, ta data jsou post mortem a v té době se ještě aspoň sem tam ekonomice dařilo. Budeme mít asi čísla daleko horší, dá se to předpokládat. Není to žádná katastrofická vize, ale to horší skutečně teprve přijde,“ komentoval počínající krizi Ivan Pilný.

„Čísla jsou špatná, ale nejsou nijak dramaticky horší, než se očekávalo. Rozhodující bude, jak dlouho omezení ekonomiky potrvá. To rozhodne o tom, o kolik se propadne celý rok a jak rychle se nastartuje oživení. A to jde v tuto chvíli ještě velmi těžko odhadnout,“ dodal Ivan Pilip.

„Už v březnu se některá odvětví propadla o 15 i více procent, a pokud zohledníme celý měsíc, to znamená, až budeme měřit duben, tak se obáváme, že ta čísla budou možná až dvojnásobná v některých situacích,“ domnívá se Josef Středula. Zároveň v průběhu televizní debaty konstatoval, že nezaměstnanost u nás vzrostla z březnových tří procent na 3,4 procenta. „Očekáváme, že největší vlna přijde přibližně v červenci, v srpnu, až doběhnou výpovědní lhůty,“ komentoval současnou situaci Josef Středula. „Bude hodně záležet na vládě, jakým způsobem se postaví k sanaci ekonomiky. Zatím to bohužel nemá ten efekt, jaký bychom očekávali,“ dodal Josef Středula s tím, že ochránit pracovní příležitosti mají nyní i státní firmy.

I podle Ivana Pilipa je na hodnocení brzy. „Nezaměstnanost bude o to vyšší, čím pomalejší bude reakce vlády a podpora podnikům. Zatím je to velké selhání a nedostatek v tom, že podpora je strašně pomalá. Program COVID III, na který čeká velké množství podniků, se ještě nerozběhl. To znamená, že máme dva měsíce zastavenou výrobu a téměř žádný podnik nedostal žádnou relevantní podporu,“ míní bývalý ministr financí.

Také Ivan Pilný se domnívá, že údaje o nezaměstnanosti zatím nejsou příliš alarmující. „Naopak ta předchozí čísla byla velmi nezdravá, protože tady chyběla spousta lidí. Problém nevidím v tom, že by nebyla pracovní místa, ale v mobilitě. Z jednoho povolání do druhého lidi rychle nepřekvalifikujete. Také tady byla spousta práce, kterou vykonávali pracovníci z jiných zemí,“ v televizní debatě prohlásil bývalý ministr financí Ivan Pilný.