Vládní výbor pro jadernou energetiku, který se sejde ve středu, bude jednat mimo jiné o takzvaném bezemisním zákonu, který má zajistit rámec financování stavby nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany. V nedělním diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Naproti tomu, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, které byla další diskutující, se obává, zda schválení zákona ve Sněmovně, a to zrychleně v prvním čtení, jak je v plánu, není hazardem s vysokou veřejnou podporou, jakou jaderné zdroje v ČR mají.

Návrh zákona je nyní v připomínkovém řízení. Z podkladů k materiálu vyplývá, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních 20. LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky lze po dobu 13 dní. Snížil se i počet úřadů, které mohou do normy mluvit. Podobu zákona mohou ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí a vedoucí Úřadu vlády.

Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž žádá, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku souhlasila Poslanecká sněmovna s návrhem už v prvním čtení. Podle důvodové zprávy k návrhu zákona je jeho účinnost – vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice – navržena na 1. ledna 2021.

Dana Drábová k tomu zkrátka uvedla, že věcně se možná mnoho nezmění, ale pro ní samotnou je to docela s otazníkem, neboť se domnívá, jestli kvůli tomuto zrychlenému projednání a přijetí zákona není tak trochu zahrávání si s vysokou veřejnou podporou jaderných technologií a elektráren. Mimochodem, tato podpora se pohybuje v současné době někde mezi 62 a 65 procenty. „Ale ve chvíli, kdy se spustí takový kobercový nálet, jaký zcela jistě spustí to, že ten zákon bude protlačen na první čtení, což asi bude – já nevím, jestli to stojí za měsíc, dva, tři urychlení,“ řekla Dana Drábová.

Jaroslav Míl pro změnu argumentoval tím, že Česká republika chce již na začátku července zahájit takzvaný prenotifikační proces v Bruselu a chce mít co nejvíce připravenou potřebnou legislativu. Zmíněný proces ověřuje názor Evropské komise na to, zda je zvolený postup správný z hlediska veřejné podpory. „Zkrácení toho termínu ovlivnit neumím,“ dodal vládní zmocněnec pro jadernou energetiku.

Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku JE Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.

Možnou stavbu nového jaderného zdroje v České republice roky brzdily nejasnosti o financování, obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Ministři na konci dubna přijali návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou firmou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu definující územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Stát v ní podle něj dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt.

Program jednání tripartity:
___________________________
Aktuálně přijímaná opatření v souvislosti s dopady koronavirové krize a možnosti jejich rozšíření dle požadavků sociálních partnerů
Materiál se věnuje souboru požadavků zpracovaných KZPS ČR

Valorizace zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Předkladatelem materiálu je MPSV ČR.

Současné zvýšené výdaje státu, krajů i měst spojené s pandemií koronaviru se už zároveň projevují v nutnosti najít úspory do dalších let. Jako uvedla Česká televize ve svém zpravodajství právě nyní začíná politická debata o budoucích platech státních zaměstnanců. Vedle toho pak krajští i obecní politici zvažují, na jakých akcích šetřit.

Česká televize dále informuje, že debata ministrů o přesunu peněz, a to v souvislosti se sestavením státního rozpočtu pro příští rok, nebude jednoduchá. Už teď ale objevují konkrétní požadavky na výdělky – úředníků, policistů, učitelů nebo lékařů, a to od KSČM, která současnou vládu toleruje. Bez hlasů poslanců KSČM může být pro vládu schválení rozpočtu pro rok 2021 v Poslanecké sněmovně velmi problematické.

„Měla jsem určité konzultace, když to tak řeknu, s paní ministryní (financí), kde jsem signalizovala, že to minimum, co bychom u státních zaměstnanců požadovali, vidíme alespoň v rámci valorizace o inflaci,“ uvedla předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zatím nechtěla být konkrétní. „Nějaký růst tam budeme muset zabezpečit, ale budeme se muset chovat velmi zodpovědně,“ uvedla Alena Schillerová.

Podle české televize jsou v nejlepší pozici učitelé. Zvyšování jejich platů, ke kterému došlo v několika posledních letech, má pokračovat v dohodnuté výši. Ministr školství Robert Plaga (ANO) potvrdil, že závazek vlády o navýšení platů pro pedagogické pracovníky platí. Tedy navýšení o 9 procent v příštím roce.

Zhruba poloviční nárůst by pak měli zaznamenat lidé ve zdravotnictví. „Ta debata se dneska vede kolem nějakých pěti procent jakožto nárůst, který by byl reálný,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). 

Místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) k tomu řekl, že si je vědom dlouhodobého problému u nižšího zdravotnického personálu. „A každý podnikatel, pokud mu nějaká profese chybí, tak ho to nutí na mzdě přidat,“ dodal Jan Skopeček.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se domnívá, že Česká republika vytáhne z recese to, že nebude opakovat chybu z doby před deseti lety. „Všichni jsme si utahovali opasky a výsledek byl, že jsme prodloužili recesi.“ Konkrétní, tj. jak plánuje navýšit mzdy v rámci rezortu kultury, ale nebyl.

Nejasný zatím také zůstává nárůst platů hasičů a policistů. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce počkat na začátek vyjednávání s ministryní financí.

KSČM předpokládá, že nárůst o inflaci by se mohl pohybovat kolem dvou až tří procent. „Valorizace o inflaci se nabízí, ale v tuto chvíli prostě musíme vyjít, nebudu slibovat žádný nárůst platů,“ řekla k tomu Alena Schillerová.

Minimalistická představa je růst platů o inflaci (například v dubnu zpomalil meziroční růst spotřebitelských cen na 3,2 procenta a čeká se další snižování), uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zároveň by pak chtěla, aby žádný zaměstnanec nezačínal svou tabulku pod minimální mzdou. To se podle ní děje ještě u 70 pozic.

Minimální mzda činí od letošního ledna 14.600 korun. Pracuje za ni asi 150 tisíc lidí.

Sněmovní opoziční strany souhlasí s tím, aby platy státních zaměstnanců vzrostly v příštím roce minimálně o inflaci. Zároveň vyzývají vládu, aby seškrtala v příštím roce neobsazená místa ve státní správě.

„Neupírám nikomu zvyšování platů a jsem pro to, aby se zvyšovaly platy všem pracujícím lidem. Ale v této krizové situaci bychom měli přeházet rozpočet tak, abychom nejdříve utnuli nepotřebné výdaje,“ řekl předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

„Vláda by měla zároveň s tím, o kolik chce zvedat platy, říct, kde na to ty peníze bude brát a jaké to bude mít rozpočtové dopady,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Kraje počítají propady na daních

Příjmy se významně propadnou i krajům. Jen na daních přijdou o několik miliard korun – v jejich rozpočtech je to propad o více než 10 procent. Zástupci krajů ve čtvrtek jednali s vládou o formách podpory. Kabinet slíbil peníze na opravu silnic i podporu z ministerstva pro místní rozvoj. Po krajích nebude žádat ani peníze za dodané ochranné pomůcky.

Například Středočeský kraj přijde podle svých odhadů kvůli nižšímu výběru daní o 2,7 miliardy korun. Bez miliardy v rozpočtu se budou muset obejít na severu Moravy, na Plzeňsku nebo v jižních Čechách. Tam ve čtvrtek zastupitelstvo navrhlo některé dotační programy úplně škrtnout. Například v oblasti podpory kultury nebo environmentální výchovy. Většina krajů ale tvrdí, že velké investice zatím rušit nemusí.

Kraj Vysočina zatím žádné investice odkládat nechce, úspory hledá spíš v provozu. „Když jsme udělali revizi rozpočtu, našli jsme nějakých 220 milionů, ale co se týká investic, tak neškrtáme,“ řekl náměstek hejtmana Kraje Vysočina Martin Kukla (ANO).

To, že kraje šetří, už však pocítila některá města. Kupříkladu Žďár nad Sázavou očekává, že škrty ještě zdaleka nejsou u konce. „Rozběhlé dotace samozřejmě běží, ty jsou pod smlouvou. Ale takové ty zbytné dotace, které jsme vyhlašovali mimo dotační program – třeba sport, kultura – tam zvažujeme ještě ve druhé fázi krácení, že sáhneme do provozu a eventuálně i do těch dotačních titulů,“ zmínil místostarosta Žďáru nad Sázavou Josef Klement (KDU-ČSL). 

Odkládat už připravené projekty musí například i v Třebíči. „V letošním roce právě v souvislosti s pandemií koronaviru počítáme s propadem příjmů, který se bude blížit až 43 milionům korun,“ řekla mluvčí města Třebíč Irini Martakidisová. Proto odloží například přístavbu hvězdárny, tím ušetří 12, 5 milionu korun. Letos nevykoupí ani pozemky pro průmyslovou zónu, což by mělo znamenat úsporu pěti milionů.

Podle starosty města Chodov Patrika Pizingera (HNHMR) je co opravovat, zejména na sídlišti. Například chodníky, dětské hřiště, parkoviště. Podle starosty sto město plánuje už roky. Přičemž se vedení města bude snažit projekt udržet. Jestli to vyjde, ale starosta ještě neví. „Pokud ministerstvo financí zrealizuje záměr, kde se budeme podílet na všech těch opatřeních, která připravují, tak nám vezmou i ten poslední zbytek peněz a nám už na tenhle projekt prostě nezbyde,“ konstatoval starosta. Patrik Pizinger. Dále uvedl, že opravovat se tam nebude ani přístupová cesta ke garážím. Pokud by ji dělníci v létě rozkopali, může se stát, že město už nebude mít peníze na její dokončení.

Pomoci právě s opravou některých silnic chce i ministerstvo pro místní rozvoj. „My jsme těsně před vyhlášením výzvy z IROP na silnice 2. a 3. tříd, ale máme i spoustu projektů v zásobníku,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). 

Home office jako dobré řešení? 

Home office zaměstnavatel nemůže jednostranně nařídit. Není-li možné vykonávat práci na obvyklém pracovišti, náleží zaměstnancům náhrada ve výši průměrného výdělku, vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Jde totiž o překážku v práci na straně zaměstnavatele.

Čtěte také: Má zaměstnanec při práci z domova nárok na stravenky?

Pokud se zaměstnavatel se zaměstnanec dohodne na práci z domova, je nutné domluvit podmínky práce, zejména náhradu za cenu využití vlastních telekomunikačních služeb a technického vybavení nutného k výkonu práce.  Zaměstnavatel často přistupuje k home office jako k benefitu pro zaměstnance, který mu byl poskytnut na jeho žádost. Platí ovšem, že na zaměstnance nemůže přenášet náklady spojené s výkonem práce. Využívá-li zaměstnanec k práci vlastní zařízení, má právo na finanční kompenzaci za jeho opotřebení, doplňuje Eduarda Hekšová. Stejně tak má zaměstnanec právo na náhradu za zvýšenou spotřebu energií, lze-li ji určit. Zákoník práce neupravuje konkrétní výpočet, a proto si strany mohou sjednat i paušální náhradu.

Stane-li se pracovní úraz, odpovídá za něj zaměstnavatel. Pokud zaměstnanec onemocní, má nárok na náhradu mzdy a následně na dávky nemocenského pojištění. V takovém případě zaměstnavatel nesmí přidělovat práci. Stejně se postupuje, když jde o ošetřování člena domácnosti, za což náleží ošetřovné.

Některá pracoviště fungují v běžném režimu. Zaměstnanec do nich může odmítnout docházet pouze tehdy, pokud by výkon práce bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval jeho život nebo zdraví. Musí jít o konkrétní a přímé ohrožení, nikoliv pouhé domněnky. Vláda zakázala osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest. Neuložila ale zaměstnavatelům povinnost vybavit rouškami zaměstnance.

Nařízená dovolená

Zaměstnavatelé mohou problémy spojené s pandemií řešit také nařízením dovolené. Tuto skutečnost musí zaměstnanci oznámit nejméně 14 dnů předem, nedohodnou-li se na kratší lhůtě. V důsledku snížení odbytu či poptávky mohou zavést takzvanou částečnou nezaměstnanost. To znamená, že zaměstnancům bude za odpracované hodiny náležet mzda v plné výši. Za zbývající neodpracované hodiny obdrží minimálně 60 % průměrného výdělku, vysvětluje Eduarda Hekšová.

https://www.podnikatel.cz/clanky/preslapy-zamestnavatelu-na-co-by-si-meli-dat-zamestnanci-pozor/?ref=strossle

Odklad pojistného a penále snížené o 80 %
Pojistné na sociální zabezpečení za květen až červenec 2020 (splatné vždy k 20. dni následujícího měsíce) budou moci zaměstnavatelé hradit až do letošního 20. října. Pokud se rozhodnou platby odložit, sníží se jim penále z dlužného pojistného o 80 %. Zaměstnavatelé tak budou mít díky odkladu pojistného k dispozici prostředky na chod firmy a udržení pracovních míst, a to za cenu sníženého penále z odloženého pojistného ve výši pouhých 4 % p.a., což odpovídá jen 1 % za čtvrtletí. Zachována zůstává povinnost zaměstnavatele z vyměřovacího základu zaměstnance srazit a odvést pojistné za zaměstnance (6,5 % z hrubé mzdy). Na příjmech z pojistného se opatření nijak neodrazí, neboť pojistné bude zaplaceno později, přesto stále v roce 2020.

Další změny
V komunikaci s ČSSZ dnes zcela převládá elektronické předávání informací a bezhotovostní platby.
Zaměstnavatelé budou nově OSSZ předkládat výhradně elektronicky:

– přehled o výši vyměřovacího základu a o výši pojistného;
– evidenční listy důchodového pojištění;
– přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění;
– oznámení o dni nástupu zaměstnance do zaměstnání a o dni skončení zaměstnání.

Nárok na ošetřovné
Až do 30. června zůstane zachován nárok na ošetřovné všem rodičům, kteří z objektivních důvodů nemohou dát dítě do školy či školky. Mezi takové důvody patří například zdravotní rizika (dítě náchylné k nemocem, alergické nebo žije ve společné domácnosti s někým z rizikové skupiny apod.). Jde také o situace, kdy je nedostatečná kapacita, krátká provozní doba ve školních skupinách atd.