Evropská komise navrhla pro oblast zdraví na období 2021–2027 nový ambiciózní samostatný program „EU pro zdraví“.

Program „EU pro zdraví“ významně přispěje ke nápravě situace po pandemii COVID-19 tím, že zlepší zdraví obyvatel EU, posílí odolnost systémů zdravotní péče a podpoří inovace v odvětví zdravotnictví. Tento nový program rovněž odstraní nedostatky, jež odhalila krize COVID-19, a zajistí, aby byly systémy zdravotní péče v EU dostatečně odolné, a mohly tak čelit novým a budoucím zdravotním hrozbám.

Pandemie COVID-19 ukázala, že je třeba výrazně posílit připravenost a schopnost EU účinně reagovat na vážné přeshraniční zdravotní hrozby.

Zejména prokázala, že EU potřebuje:

• více koordinace mezi členskými státy během zdravotní krize,
• větší kapacitu na úrovni EU pro přípravu na zdravotní krize a boj proti nim a
• více investic do systémů zdravotní péče, aby byly připraveny na budoucí výzvy.

Díky programu „EU pro zdraví“ bude nyní EU moci:

• investovat do vytváření rezerv zdravotnického vybavení pro případ krize,
• vytvořit rezervu zdravotnického personálu a odborníků, které lze mobilizovat za účelem prevence zdravotních krizí v celé EU nebo reakce na ně,
• školit zdravotníky pro účely jejich vyslání v rámci celé EU,
• posílit dozor nad zdravotními hrozbami a
• zvýšit odolnost systémů zdravotní péče s cílem zajistit lepší výsledky v oblasti zdraví pro všechny.

EU tak bude mít k dispozici více účinnějších nástrojů pro přijímání rychlých, rozhodných a koordinovaných opatření s členskými státy jak při přípravě na krize, tak při jejich řešení, a rovněž při zdokonalování fungování a výkonnosti systémů zdravotní péče v EU jako celku.

Jaké má program „EU pro zdraví“ hlavní cíle?

Program „EU pro zdraví“ má tři obecné cíle:

1. chránit lidiv EU před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a zlepšit kapacitu řešit krize;
2. za dostupné ceny dodávat léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a další produkty relevantní pro krize a podporovat inovace;
3. posílit systémy zdravotní péče a pracovní sílu ve zdravotnictví, včetně investic do veřejného zdraví, například prostřednictvím programů na podporu zdraví a prevenci nemocí a zlepšením přístupu ke zdravotní péči.

Kromě připravenosti na krize a reakce na ně bude program „EU pro zdraví“ řešit další významné dlouhodobé výzvy, jimž systémy zdravotní péče čelí, zejména:

• nerovnosti týkající se zdravotního stavu mezi různými skupinami obyvatelstva, zeměmi a regiony a přístupu k cenově dostupné preventivní a léčebné zdravotní péči dobré kvality,
• zátěž vyplývající z nepřenosných onemocnění, zejména rakoviny, duševní zdraví, vzácná onemocnění a rizika plynoucí z faktorů ovlivňujících zdraví,
• nerovnoměrné rozložení kapacity systémů zdravotní péče,
• překážky, které brání zavádění digitálních inovací v širokém měřítku a jejich co nejlepšímu využívání, jakož i jejich rozšiřování,
• rostoucí zátěž pro zdraví v důsledku zhoršování životního prostředí a znečištění, zejména zhoršování kvality ovzduší, vody a půdy, a také v důsledku demografických změn.

Kolik finančních prostředků bude v rámci programu „EU pro zdraví“ k dispozici a jak budou vynakládány?

Prostřednictvím programu „EU pro zdraví“ Komise navrhuje investovat do posílení systémů zdravotní péče 9,4 miliardy eur. Tato částka výrazně převyšuje částku 413 milionů eur stanovenou v předchozím návrhu Komise pro složku „Zdraví“ v rámci Evropského sociálního fondu+. Finanční prostředky budou částečně poskytnuty z rozpočtu EU (1,7 miliardy eur) a částečně z vnějších účelově vázaných příjmů pocházejících z výpůjčních operací Unie, jak je stanoveno v nařízení EU o nástroji na podporu oživení (7,7 miliardy eur). Pro žádný z cílů uvedených v programu nebude přidělení prostředků stanoveno předem. Rozdělení bude dohodnuto až během realizace programu „EU pro zdraví“.

V různých oblastech, na něž se program vztahuje, mohou být v budoucnu financovány rozličné druhy akcí. Patří mezi ně mimo jiné:

• pomoc a poradenství přizpůsobené zemím nebo skupinám zemí, které to nejvíce potřebují, formou twinningu, odborného poradenství a vzájemné podpory atd.,
• vzdělávací a výměnné programy pro lékařský a jiný zdravotnický personál,
• nové mechanismy například pro veřejné zakázky na zboží a služby, které jsou nezbytné pro prevenci zdravotních krizí a jejich řešení,
• audity, například audity opatření členských států v oblasti připravenosti a reakce (jako je řešení krizí, antimikrobiální rezistence, očkování) za účelem zajištění jejich účinnosti,
• klinická hodnocení za účelem urychlení vývoje, registrace a dostupnosti inovativních, bezpečných a účinných léčivých přípravků a očkovacích látek,
• přeshraniční spolupráce a partnerství, včetně přeshraničních regionů, s cílem předávat si a šířit inovativní řešení, a to i digitální, například prostřednictvím evropských referenčních sítí (ERN),
• zřizování a koordinace referenčních laboratoří Unie a center excelence,
• investice do předběžných projektů u iniciativ s vysokou přidanou hodnotou a do kritické zdravotnické infrastruktury,
• zavádění, provoz a údržba infrastruktury digitálních služeb,
• analytické činnosti, jako jsou studie, sběr dat a referenční srovnávání.

Úplný seznam možných akcí je uveden v příloze I návrhu nařízení o programu „EU pro zdraví“.

Jak bude nový program řešit nepřenosná onemocnění, jako například rakovinu?

Nepřenosná onemocnění a onemocnění vyplývající z životního stylu patří mezi největší výzvy, s nimiž se zdravotní systémy EU potýkají. Nepřenosná onemocnění jako kardiovaskulární choroby, rakovina, chronická respirační onemocnění či cukrovka jsou v Unii hlavními příčinami invalidity, špatného zdravotního stavu, odchodu do důchodu ze zdravotních důvodů a předčasné úmrtnosti a způsobují značné sociální a hospodářské náklady.

Aby se snížil dopad nepřenosných onemocnění na jednotlivce a na společnost jako celek a aby se jimi zapříčiněná předčasná úmrtnost snížila do roku 2030 o jednu třetinu, je potřeba zaměřit se na prevenci a současně usilovat o posílení zdravotnických systémů. Program „EU pro zdraví“ bude podporovat prevenci onemocnění (včetně screeningu a včasné diagnostiky) a programy podpory zdraví v členských státech.

Referenční sítě EU (ERN) pro vzácná a komplexní onemocnění a onemocnění s nízkou prevalencí budou rozšířeny i na další vzácná nepřenosná a infekční onemocnění, což umožní předávání lékařských znalostí a poznatků, aby pacienti nemuseli za zdravotní péčí cestovat.

Odkdy bude financování z programu „EU pro zdraví“ k dispozici? Reaguje program na současnou koronavirovou krizi?

Program „EU pro zdraví“ se vztahuje na období 2021–2027. Zohledňuje zkušenosti a nedostatky, které krize odhalila, a zavede strukturální změny, aby byla EU na další zdravotní výzvy lépe připravena. Předpokládá se, že poté, co návrh jeho zřizovacího nařízení přijmou členské státy a Evropský parlament, začnou se od 1. ledna 2021 v rámci programu „EU pro zdraví“ zahajovat specifické akce. V prvních letech programu bude kladen velký důraz na aktivní činnost, zejména na řešení krizí.

Jak program „EU pro zdraví“ respektuje pravomoci členských států v oblasti zdraví?

Pandemie COVID-19 ukázala, že v době krize je potřebná lepší koordinace a spolupráce mezi členskými státy EU. V rámci programu „EU pro zdraví“ bude probíhat spolupráce s členskými státy, při níž bude respektováno rozdělení pravomocí v oblasti politiky zdraví stanovené v článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a bude se navazovat na stávající mechanismy spolupráce se zaměřením na strategické a přeshraniční aspekty. V článku 168 SFEU se uvádí, že Unie má doplňovat a podporovat politiku členských států v oblasti zdraví, podněcovat spolupráci mezi nimi a podporovat koordinaci mezi jejich programy. To vše by mělo probíhat při plném respektování odpovědnosti, kterou mají členské státy za vymezování svých politik v oblasti zdraví a za organizaci a poskytování zdravotnických služeb a lékařské péče.

Jak bude program „EU pro zdraví“ realizován a jaká bude úloha agentur EU?

Program „EU pro zdraví“ budou realizovat členské státy a nevládní a mezinárodní organizace, které mohou žádat o financování z prostředků EU ve formě grantů, cen a veřejných zakázek, a také Evropská komise a výkonné agentury EU prostřednictvím nepřímého řízení.

Tyto agentury EU a dále Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) mají klíčovou úlohu při obraně Evropy před vážnými před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a pandemií, a to jak v oblasti prevence, tak při řešení krizí. Akce programu budou činnost těchto agentur EU doplňovat a posilovat.

Bude Komise nadále poskytovat financování v oblasti zdraví prostřednictvím Evropského sociálního fondu+ a dalších fondů EU?

Přijetím programu „EU pro zdraví“ Komise přizpůsobuje svůj návrh týkající se Evropského sociálního fondu plus (ESF+) tak, že jeho složku „Zdraví“ plně začleňuje do programu „EU pro zdraví“.

Program „EU pro zdraví“ je dosud nejambicióznějším programem v oblasti zdraví, a navíc budou v součinnosti s tímto programem v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu realizovány značné investice do zdraví prostřednictvím dalších nástrojů financování, kterými jsou:

• Evropský sociální fond plus (ESF+) na podporu přístupu zranitelných skupin ke zdravotní péči,
• Evropský fond pro regionální rozvoj na zlepšení regionální zdravotní infrastruktury,
• program Horizont Evropa na výzkum a inovace v oblasti zdraví,
• kapacity rescEU na vytvoření nouzových zásob zdravotnických prostředků a
• program Digitální Evropa na vytvoření digitální infrastruktury potřebné pro digitální nástroje v oblasti zdraví.

Klíčový význam bude mít spolupráce mezi jednotlivými programy a existence sdílených cílů mezi jednotlivými politikami.

Jaký je rozdíl mezi vytvářením zásob v rámci programu „EU pro zdraví“ a kapacit rescEU?

Mechanismus civilní ochrany Unie bude zajišťovat rychlou reakci a zaměří se na kapacity přímé reakce na krizi, kdežto program „EU pro zdraví“ bude zajišťovat strategické zásoby zdravotnických prostředků pro dlouhodobější použití a další strategické rezervy. Jejich součástí bude rezerva lékařského, zdravotnického a podpůrného personálu, který by bylo možné mobilizovat v případě krize, a tým Unie pro mimořádné zdravotní události sestávající z odborníků, kteří mohou být vyzváni na pomoc za účelem posouzení situace a koordinace reakce.

Jak bude program podporovat výzkum a inovace?

Program „EU pro zdraví“ se bude realizovat v úzké spolupráci s hlavním výzkumným programem EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa, který zahrnuje klastr „Zdraví“. Z programu Horizont Evropa se budou financovat výzkum a inovace v oblastech, jako jsou například celoživotní dobré zdraví, environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví, nepřenosná a vzácná onemocnění, infekční onemocnění a nástroje, technologie a digitální řešení pro zdravotnictví, pečovatelství a systémy zdravotní péče. Součástí programu budou rovněž výzkum a inovace týkající se rakoviny, což je jedna z hlavních priorit politiky Komise v oblasti zdraví. Program „EU pro zdraví“ pomůže zajistit co nejlepší využití výsledků výzkumu a usnadní zavádění, šíření a aplikaci zdravotnických inovací v systémech zdravotní péče a v klinické praxi

• Komise předložila „plán na podporu hospodářského oživení”
• Jde o návrh víceletého rozpočtu EU na roky 2021–27 posílený o nové finanční nástroje
• Hlavním z nich je „Next Generation EU“ ve výši 750 mld. eur
• Ten získá prostředky dočasným navýšením stropu vlastních zdrojů EU na 2 % HND EU
• Umožní Komisi získat výhodné půjčky na finančních trzích, splatné v letech 2028–2058
• Celkem tak bude k dispozici rozpočet 1,85 bilionu eur
• Cílem je pomoci evropským ekonomikám na nohy po pandemii COVID-19
• Tři pilíře „Next Generation EU“:

• Investice a reformy v členských státech, např:

• 560 mld. eur na ekologickou a digitální transformaci (granty a úvěry)
• 55 mld. navíc na soudržnost do roku 2022 pro nejvíce postižené země
• 40 mld. navíc na Fond pro spravedlivou transformaci
• 15 mld. eur navíc na zemědělství a rozvoj venkova

• Soukromé investice (např. 150 mil. eur na investice ve strategických odvětvích)
• Zdraví (např. 9,4 mld. eur na nový program „EU4Health“ pro případ krizí)

• Komise zároveň vydala upravený pracovní program na rok 2020

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Plán na podporu oživení proměňuje obrovskou výzvu, které čelíme, v příležitost, a to nejen díky podpoře oživení, ale také prostřednictvím investic do naší budoucnosti: Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace podpoří zaměstnanost a růst, odolnost našich společností a zdraví našeho životního prostředí. Toto je evropská chvíle. Naše odhodlání nám musí pomoci dostát výzvám, kterým čelíme, a nástroj „Next Generation EU“ je ambiciózní odpovědí.“

Komisař Johannes Hahn odpovědný za rozpočet EU uvedl: „Náš společný rozpočet je ústředním bodem plánu na podporu oživení Evropy. Dodatečná síla nástroje „Next Generation EU“ a posílený víceletý finanční rámec nám umožní solidárně podpořit členské státy a hospodářství. Společně můžeme dosáhnout toho, aby Evropa byla konkurenceschopnější, odolnější a nezávislejší.“

Místopředseda Komise Maroš Šefčovič odpovědný za interinstitucionální vztahy a strategický výhled k tomu uvedl: „Oživení bude vyžadovat silné politické směřování. Upravený pracovní program, který odráží novou realitu, ukazuje, že se všechny naše kroky zaměří na překonání krize, nastartování ekonomiky a směřování Evropské unie k odolnému, udržitelnému a spravedlivému oživení. Pomůže nám to vyjít z této situace silnější.“

INVESTICE PRO PŘÍŠTÍ GENERACE

Rozpočet EU doplňuje vnitrostátní úsilí a má jedinečné předpoklady k tomu, aby zajistil spravedlivé socioekonomické oživení, ozdravení a revitalizaci jednotného trhu, zaručil rovné podmínky a podpořil naléhavé investice, zejména do ekologické a digitální transformace, která má klíčový význam pro budoucí prosperitu a odolnost Evropy.

Nástroj „Next Generation EU“ získá prostředky dočasným zvýšením stropu vlastních zdrojů EU na 2 % hrubého národního důchodu EU, což Komisi umožní využít svůj silný úvěrový rating k zapůjčení prostředků ve výši 750 miliard EUR na finančních trzích. Tyto dodatečné finanční prostředky budou poskytovány prostřednictvím programů EU a spláceny po dlouhou dobu v rámci budoucích rozpočtů EU – ne před rokem 2028, ale nejpozději do roku 2058. Aby to bylo možné provést spravedlivě a společně, Komise navrhne řadu nových vlastních zdrojů. Aby byly finanční prostředky dostupné co nejdříve a bylo možné reagovat na nejnaléhavější potřeby, navrhuje Komise také pozměnit stávající víceletý finanční rámec na období 2014–2020 tak, aby již v roce 2020 byly k dispozici dodatečné finanční prostředky ve výši 11,5 miliardy EUR.

Finanční prostředky z nástroje „Next Generation EU“ budou investovány do tří pilířů.

1. Podpora členských států v oblasti investic a reforem:

• Nová facilita na podporu oživení a odolnosti s prostředky ve výši 560 miliard EUR nabídne finanční podporu na investice a reformy, a to i pokud jde o ekologickou a digitální transformaci a posílení odolnosti ekonomik jednotlivých států, a propojí je s prioritami EU. Tato facilita bude součástí evropského semestru. Bude vybavena grantovým nástrojem v hodnotě až 310 miliard EUR a bude schopna poskytnout úvěry v objemu až 250 miliard EUR. Podpora bude k dispozici všem členským státům, ale bude se soustředit na ty, které jsou nejvíce postiženy a kde je největší potřeba zvýšit odolnost.
• Navýšení prostředků stávajících programů politiky soudržnosti od současnosti do roku 2022 o 55 miliard EUR v rámci nové iniciativy REACT-EU, které mají být přiděleny na základě závažnosti socioekonomických dopadů krize, včetně míry nezaměstnanosti mladých lidí a relativní prosperity členských států. 
• Návrh na posílení Fondu pro spravedlivou transformaci o 40 miliard EUR má pomoci členským státům rychleji přejít na klimaticky neutrální ekonomiku.
• Navýšení prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova o 15 miliard EUR má podpořit venkovské oblasti při provádění nezbytných strukturálních změn v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a dosáhnout ambiciózních cílů v souladu s novou strategií v oblasti biologické rozmanitosti a strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“.

2. Nastartování ekonomiky EU prostřednictvím pobídek pro soukromé investice:

• Nový nástroj pro podporu solventnosti bude mobilizovat soukromé zdroje na naléhavou podporu životaschopných evropských společností ze všech hospodářských odvětví. Může být zprovozněn od roku 2020 a bude mít rozpočet ve výši 31 miliard EUR s cílem uvolnit 300 miliard EUR na podporu solventnosti podniků ze všech hospodářských odvětví a připravit je na budoucnost, aby byly čistší, digitální a odolné.
• Zvýšení kapacity stěžejního investičního programu Evropy – InvestEU na úroveň 15,3 miliardy EUR za účelem mobilizace soukromých investic do projektů v celé Unii.
• Díky příspěvku ve výši až 15 miliard EUR z nástroje „Next Generation EU“ má nová facilita pro strategické investice, která byla vytvořena v rámci fondu InvestEU, generovat investice až do výše 150 miliard EUR k posílení odolnosti strategických odvětví, zejména těch, která jsou spojena s ekologickou a digitální transformací, a klíčových hodnotových řetězců na vnitřním trhu.

3. Ponaučení z krize:

• Nový program v oblasti zdravotnictví „EU pro zdraví“ s rozpočtem 9,4 miliardy EUR na posílení zdravotní bezpečnosti a přípravy na budoucí zdravotní krize.
• Mechanismus civilní ochrany Unie – rescEU bude rozšířen a posílen o 2 miliardy EUR s cílem vybavit Unii k tomu, aby se mohla připravit na budoucí krize a reagovat na ně.
• Program Horizont Evropa bude posílen o 94,4 miliardy EUR s cílem financovat životně důležitý výzkum v oblasti zdraví, odolnosti a ekologické a digitální transformace.
• Podpora globálních partnerů Evropy prostřednictvím dalších 16,5 miliardy EUR na vnější činnost, včetně humanitární pomoci.
• Další programy EU budou navýšeny, aby byl budoucí finanční rámec v plném souladu s potřebami oživení a strategickými prioritami. Posíleny budou i další nástroje s cílem zlepšit flexibilitu rozpočtu EU a jeho schopnost reagovat.

Aby oživení získalo novou dynamiku a EU byla vybavena účinným nástrojem, který pomůže obnovit stabilitu hospodářství a připravit je na budoucnost, bude nutné do července dosáhnout rychlé politické dohody o nástroji „Next Generation EU“ a celkovém rozpočtu EU na období 2021–2027 na úrovni Evropské rady.

POLITICKÉ ZÁKLADY HOSPODÁŘSKÉHO OŽIVENÍ

Oživení ekonomiky neznamená návrat ke stavu před krizí, ale skok vpřed. Musíme napravit krátkodobé škody způsobené krizí tak, abychom rovněž investovali do naší dlouhodobé budoucnosti. Veškeré prostředky získané prostřednictvím nástroje „Next Generation EU“ budou přidělovány pomocí programů EU v rámci přepracovaného dlouhodobého rozpočtu EU:

Zelená dohoda pro Evropu jako strategie oživení EU:

• Rozsáhlá vlna renovací budov a infrastruktury a rozvinutější oběhové hospodářství přinesou pracovní příležitosti na místní úrovni.
• Zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zejména větrné a solární energie, a nastartování čistého hospodářství založeného na využívání vodíku.
• Čistší doprava a logistika, včetně instalace jednoho milionu dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, a rozvoj cestování po železnici a čisté mobility v našich městech a regionech.
• Posílení Fondu pro spravedlivou transformaci na podporu rekvalifikace a pomoc podnikům při vytváření nových ekonomických příležitostí.

Posílení jednotného trhu a jeho přizpůsobení digitálnímu věku:

• Investice do většího a lepšího propojení, zejména rychlého zavádění sítí 5G.
• Silnější průmyslová a technologická přítomnost ve strategických odvětvích, včetně umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, superpočítačů a cloudu.
• Vybudování reálné ekonomiky založené na datech jako hnací síly inovací a vytváření pracovních míst.
• Větší kybernetická odolnost.

Spravedlivé a inkluzivní oživení pro všechny:

• Krátkodobý evropský systém zajištění v nezaměstnanosti (SURE) poskytne 100 miliard EUR na podporu pracovníků a podniků.
• Agenda dovedností pro Evropu a akční plán digitálního vzdělávání zajistí digitální dovednosti pro všechny občany EU.
• Spravedlivá minimální mzda a závazná opatření týkající se transparentnosti odměňování pomohou zranitelným pracovníkům, zejména ženám.
• Evropská komise zintenzivňuje boj proti daňovým únikům, což pomůže členským státům generovat příjmy.

BUDOVÁNÍ ODOLNĚJŠÍ EU

Evropa musí posílit svou strategickou autonomii v řadě konkrétních oblastí, včetně strategických hodnotových řetězců a posíleného prověřování přímých zahraničních investic. Pro zlepšení připravenosti na krize a krizového řízení Komise posílí Evropskou agenturu pro léčivé přípravky a svěří významnější úlohu Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) při koordinaci zdravotnické reakce v krizích.

Oživení se musí jednoznačně zakládat na základních právech a plném dodržování zásad právního státu. Veškerá mimořádná opatření musí být časově omezená a musí být zcela přiměřená. Posouzení Komise bude zahrnuto do první zprávy v rámci mechanismu v oblasti právního státu.

Můžeme a musíme se z této krize poučit, ale toho lze dosáhnout pouze zapojením občanů, komunit a měst. Konference o budoucnosti Evropy bude hrát důležitou úlohu při dalším posilování demokratických základů Evropy v krizi po koronaviru.

ODPOVĚDNOST VEDOUCÍ ÚLOHY VE SVĚTĚ

EU je odhodlána vést mezinárodní úsilí směřující ke skutečně globálnímu oživení, zejména prostřednictvím společné koordinace s Organizací spojených národů, G20 a G7, Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou nebo Mezinárodní organizací práce. Bude i nadále úzce spolupracovat se svými bezprostředními sousedy na východě a na jihu a se svými partnery v Africe.

SOUVISLOSTI

Společné prohlášení členů Evropské rady přijaté dne 26. března 2020 vyzvalo Evropskou komisi, aby vypracovala koordinovanou strategii pro ukončování mimořádných opatření, komplexní plán na podporu oživení a navrhla bezprecedentní investice, aby umožnila normální fungování naší společnosti a hospodářství a dosáhla udržitelného růstu, který by měl zahrnovat ekologickou a digitální transformaci. Na základě tohoto mandátu předložili předsedové Komise a Rady dne 15. dubna jako první krok společný evropský plán rušení opatření proti šíření COVID-19. Balíček, který byl dnes předložen na základě přepracovaného návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU a aktualizovaného pracovního programu Komise na rok 2020, se zabývá druhou částí mandátu, konkrétně potřebou komplexního plánu na podporu oživení.

EU jako jeden celek již rychle a koordinovaným způsobem rázně zareagovala, aby zmírnila dopad krize způsobené koronavirem. Uvolnila rámec pro fiskální a státní podporu, aby poskytla členským státům prostor k jednání. V rozpočtu EU využíváme každé euro, které je dispozici, na podporu zdravotnictví, pracovníků a podniků a k mobilizaci finančních prostředků z trhu na pomoc při záchraně pracovních míst.

Nový stavební zákon ve čtvrtek půjde do legislativní rady vlády. Ta ho přes léto projedná a v září by měli návrh posoudit poslanci, uvedl to dnes na tiskové konferenci vlády ČR premiér Andrej Babiš (ANO). Platit by podle něho měl od jara 2021, přičemž jeho účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023.

Podle vládní analýzy přichází česká ekonomika pomalým povolováním staveb ročně o 7,1 miliardy korun. Jak dále uvedla ve svém zpravodajství Česká televize, novou podobu zákona už v pondělí kritizovaly podnikatelské komory a svazy, nelíbí se ani České komoře architektů.

Podle premiéra Andreje Babiše je nutné udělat vše, aby česká ekonomika nastartoval po koronavirové krizi. V první vlně tohoto nastartování by měly pomoci investice. „Jakmile se firmy postaví na nohy, musí ale přijít také soukromé investice a k tomu bude potřeba mít co nejdříve nový dynamický stavební zákon,“ zdůraznil Andrej Babiš.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), jejíž úřad za přípravu stavebního zákona odpovídá, doplnila, že není možné, aby investoři čekali na prosazení svých projektů pět let a u dopravní infrastruktury dokonce 13 a více let.

„Tak bychom se z krize nikdy nedostali. Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět, či nikoliv. Hlavním principem je zrychlení stavebního řízení, odstranění přebujelé administrativy, která ho provází, a zajištění dodržování lhůt ze strany státu,“ prohlásila Klára Dostálová.

Podle ní je problémem současné stavební legislativy především roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů. Dnes v České republice existuje téměř dvacet typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů.

„To nový stavební zákon vyřeší tím, že do budoucna bude už jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno razítko. Celý proces bude navíc digitalizovaný,“ uvedla ministryně Klára Dostálová.

Neintegrovaní, podle ní, zůstanou pouze částečně památkáři, a to u samotných kulturních a národních památek a památkových rezervací. „Tam je nicméně definitivní slovo památkářů namístě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny, a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo,“ vysvětlila Klára Dostálová.

Nový stavební zákon dle jejích slov vychází z věcného záměru. Jediné, čím se od něj částečně vzdálil, je dohoda se Svazem měst a obcí ze začátku ledna. Podle ní budou stavební úřady v první linii zachovány na obcích, státní stavební správa vznikne od krajů výš.

„Do ní budou integrovány dotčené orgány. Vznikne tak 14 krajských stavebních úřadů plus jeden specializovaný pro velké strategické stavby typu dálnic. V čele bude stát Nejvyšší stavební úřad,“ konstatovala Klára Dostálová.

Vláda si od nového stavebního zákona slibuje zejména zrychlení dopravních staveb. Ředitelství silnic a dálnic má nyní až třicet různě blokovaných prioritních staveb v různém stádiu příprav. „Dnes dokáže jednotlivec donekonečna zdržovat povolení klíčových staveb, ze kterých by měla prospěch celá společnost. Současný stavební zákon mu dává neskonale široké možnosti jak obstruovat,“ kritizuje tuto skutečnost generální ředitel organizace Radek Mátl s tím, že zdržení trvá i roky.

Podle něho je pozitivním počinem to, že by měl vzniknout také nový specializovaný stavební úřad, který by se zaměřil zejména na stavby velkého infrastrukturálního významu, jako výstavba dálnic apod. Radek Mátl totiž k tomu dodává, že malé stavební úřady, které vyznačují tím, že jsou bez zkušeností s povolováním velkých staveb, totiž zdržují řadu významných dálničních úseků. Jde například o část Pražského okruhu mezi D1 a D11, dále dálnice D11 nebo D35.

Zrychlení příprav by mělo podle vlády i ušetřit náklady na ně. Ministryně Klára Dostálová v této souvislosti zmiňuje úsek Pražského okruhu u Běchovic, kde kvůli průtahům náklady vzrostly už o 1,5 miliardy korun oproti původnímu plánu. Vedle stavebního zákona by měla urychlit přípravu dopravních projektů i novela liniového zákona, kterou bude ve druhém čtení řešit Poslanecká sněmovna.

Česká televize ve svém zpravodajství zároveň informuje i o tom, že o novém stavebním zákonu se hovoří už několik let. Od ledna byl současný návrh normy v meziresortním připomínkovém řízení. Podle ministerstva pro místní rozvoj se k zákonu sešlo přes pět tisíc připomínek, z nichž většinu se úřadu podařilo vypořádat.

Novou podobu zákona ovšem už zkritizovali podnikatelé, podle nichž se odchýlila od původní verze a věcného záměru. Situaci ve stavebnictví místo zjednodušení podle nich naopak zkomplikuje.

„Ze stavebního zákona se tak stala jen nepovedená dílčí novela, která situaci ve stavebnictví výrazně zhorší,“ prohlásil v pondělí prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. O aktuálním návrhu podle něj nikdo s komorou nediskutoval. Bez přepracování pak navrhuje tento návrh odmítnout.

O tom, že nejde o nový zákon, nýbrž spíše novelu toho stávajícího, mluví i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Legislativa situaci ve stavebnictví ještě více zkomplikuje, je přesvědčen. Navrhuje se proto vrátit k původní podobě předlohy a zapracovat do ní jen některé připomínky. Mimochodem, zde musíme dodat, že právě Hospodářská komora ČR, a její členská organizace Svaz podnikatelů ve stavebnictví, se velmi významně podílely na přípravě původního stavebního zákona, který byl na podzim loňského roku odmítnut Svazem města a obcí ČR a dalšími institucemi, a to především památkáři.

Rovněž podle Svazu průmyslu a dopravy ČR se na návrhu odrazilo, že se představitelé veřejného sektoru a vlády nebyli schopni jasně dohodnout a jednotlivé kompetence tak zůstávají roztříštěné. Příkladem je podle svazu vodoprávní řízení, které prý integrováno nebude, proti dnešku se má navíc vyloučit možnost spojení se stavebním povolením. „Jsme zklamáni, že zatím nedochází k původně avizované integraci všech agend a zjednodušení povolovacích procesů,“ komentuje viceprezident svazu František Chaloupecký.

Podle ministryně Kláry Dostálové však byl předchozí návrh (z podzimu loňského roku – pozn. red.) maximalistickou variantou, kterou bylo nutné podrobit kompromisům. I přesto má ale zákon v této podobě, podle ní, výrazně urychlit pomalé povolování staveb. „Současný stav se tak stoprocentně zlepší,“ míní ministerstvo pro místní rozvoj. Procesy ke stavebním povolením by podleněho měly místo současných až několika let nově trvat v řádu týdnů, maximálně měsíců.

Česká televize dále uvádí, že původní návrh normy měl řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy. Kriticky se vyjadřovaly zejména obce, města, ale i kraje.

K tomu je však zapotřebí vysvětlit, že v jejich kritice šlo především o to, že by jednotlivé stavební úřady v obcích a městech přešly ze sféry samosprávy do státní správy a byly by podřízeny Nejvyššímu stavebnímu úřadu. Kompromis spočívá v tom, že stavební úřady pod státní správou budou tedy od kraje výše, zatímco v obcích a městech zůstanou ve sféře samosprávy. Právě tento kompromis vede představitele podnikatelských svazů k tomu, že se domnívají, že vznikne nový hybrid, který ve své podstatě bude ještě horším řešením dané situace, než je stávající stav. Proto doporučují se vrátit k původnímu návrhu novely stavebního zákona s tím, že by byly do něho zapracovány především ty připomínky, a to z více než 2000 připomínek, které se tehdy na podzim loňského roku na ministerstvu pro místní rozvoj sešly, které by procesu zrychlení stavebního řízení prospěly.

Evropská komise přijala dne 20. května 2020 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy

Zelená dohoda pro Evropu popisuje, jakým způsobem učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Mapuje novou, udržitelnou a inkluzivní strategii růstu, jež má nastartovat ekonomiku, zlepšit lidské zdraví a kvalitu života, pečovat o přírodu a nikoho neopomíjet.

Ústředním prvkem Zelené dohody je strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. Komplexně se zabývá problémy udržitelných potravinových systémů a uznává neoddělitelnou vazbu mezi zdravím lidí, společnosti a planety.

Během pandemie COVID-19 se ukázalo, jak důležité je mít spolehlivý a odolný potravinový systém, který bude fungovat za všech okolností a bude schopen zajistit pro občany přístup k dostatečným dodávkám cenově dostupných potravin. Současná pandemie je pouze jedním příkladem. Období sucha, povodně, lesní požáry a nové škodlivé organismy, které se objevují stále častěji, nám neustále připomínají, že náš potravinový systém je ohrožen a musí se stát udržitelnějším a odolnějším.

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je nový komplexní přístup k tomu, jak Evropané oceňují udržitelnost potravin. Představuje příležitost pro zlepšení životního stylu, zdraví a životního prostředí. Pokud vytvoříme příznivé potravinové prostředí, které usnadní volbu zdravého a udržitelného stravování, napomůže to zdraví a kvalitě života spotřebitelů a sníží se náklady na zdravotní péči v celé společnosti.

Evropská komise předloží do září 2020 plán cílů v oblasti klimatu do roku 2030, který má navýšit cíl snižování emisí skleníkových plynů na 50 nebo 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ představuje nový způsob, jak zajistit, aby zemědělství, rybolov a akvakultura a potravinový hodnotový řetězec k tomuto procesu odpovídajícím způsobem přispěly.   

 Úplné znění Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy: