Rubrika: Odbory
Podnikový výbor OSŽ při ČD, a. s.: Doprava na Českých drahách se postupně obnovuje
Potraviny prudce zdražily!
Český statistický úřad (ČSÚ) vydal statistiku spotřebitelských cen za letošní duben. Z uveřejněných statistických údajů, jak o tom informuje server Seznam.cz, levněji vyšla doprava, zdražují náklady na bydlení i vybrané potraviny.
Podle Seznamu.cz zpráva ČSÚ konkrétně uvádí, že za zboží a služby platíme oproti loňsku více. Růst cen oproti březnovým hodnotám v dubnu mírně zpomalil a míra inflace dosáhla na 3,2 procenta (v březnu 3,4 procenta). Na nízké hodnotě ovšem meziroční nárůst cen držel zejména levný benzin.
Naopak zdražují zejména potraviny a nealkoholické nápoje. Například za kilogram citronů zaplatí Češi o téměř 29 korun více než loni, výrazněji si připlatí i za květák nebo česnek. Brokolice je dokonce nejdražší od roku 2012, jeden kilogram stál v dubnu přes 48 korun. Zatímco rajčata v tomto období obvykle zlevňují, v dubnu to bylo naopak.
Celkem se cena ovoce meziročně zvýšila o necelou čtvrtinu, cena zeleniny narostla o 11,8 %.
Redaktoři Seznamu.cz k vydané zprávě ČSÚ dále konstatují, že ne všechny potraviny ale v delším časovém horizontu zdražily. Cenově stabilnější potraviny, jako jsou například kuřecí prsa, svou cenu v posledních letech výrazně nezměnily a nestalo se tomu tak ani teď. Některé potraviny dokonce v poslední době spíše zlevňují. Například pstruha si lidé v dubnu mohli koupit o 10 % levněji než v předchozích měsících.
Výrazně zdražilo vepřové maso, které oproti loňskému dubnu, stálo téměř o pětinu víc. Za kilogram vepřového bůčku si tak nyní zákazníci připlatí 15 korun. Stejně tak je potřeba vzít si více peněz při nákupu mouky a cukru. Obě suroviny jsou o 16 % dražší než před rokem. Lihovinám stoupla cena o desetinu, pivu o 4 % a vínu o jedno procento. Milovníci tabákových výrobků si připlatí o 3,2 % více. Zdražilo se také nájemné, vodné, stočné nebo elektřina.
Cenová hladina se naopak snížila v dopravě, kde klesla o 3,8 %, v poště a telekomunikacích dokonce o pět procent. Pohonné hmoty zlevnily za poslední tři měsíce o 10,5 %. Meziměsíčně podle statistického úřadu zaznamenaly největší propad od roku 1993, kdy měření začalo. Za Natural 95 zaplatili motoristé v dubnu průměrně 26,37 koruny za litr, motorová nafta vyšla v průměru na 26,83 koruny za litr.
Ohrožení zaměstnanci by neměli být nuceni k neplacené dovolené
Regionální pracoviště OS KOVO proměnil COVID-19 v poradensko-informační centrum
Portugalsko, Španělsko a Itálie požadují evropský minimální příjem
LISABON
Jižní země požadují evropský minimální příjem. Ministři práce a sociálních věcí portugalské, španělské a italské vlády volají po vytvoření systému evropského minimálního příjmu. Na krizi způsobenou novým koronavirem je podle nich nutné reagovat solidaritou a zavedení společného rámce pro minimální příjem může být jedním z klíčových kroků. (Pedro Sousa Pereira, Lusa.pt)
MADRID
První fáze. Španělský premiér Pedro Sánchez v sobotu vyzval občany regionů, ve kterých má začít první fáze uvolňování karanténních opatření, aby zůstali opatrní.
Přibližně 51 procent populace se dočká mírného uvolnění přísných opatření kvůli koronaviru, ale největší města jako Madrid nebo Barcelona, která jsou nejvíce zasažena, zůstanou zatím v přípravné fázi. (EuroEFE.EURACTIV.es)
ŘÍM
Rozvolňování se bude lišit region od regionu. Italská ekonomika se od 18. května začne pomalu obnovovat. Vzhledem k tomu, že pandemie zasáhla některé regiony méně než jiné, o rozvolňování jednotlivých sektorů bude vláda rozhodovat s ohledem na daný region.
Počet nových případů nákazy koronavirem v Itálii stále klesá. Země poprvé za dva měsíce zaznamenala za den méně než 1000 nakažených. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
ATHÉNY
Do Řecka jen s negativním testem. Pasažéři cestující letecky na území Řecka se budou muset prokázat maximálně tři dny starým negativním testem na koronavirus. Informovala o tom řecká média, která měla možnost nahlédnout do návrhu pro záchranu turismu. Ten má být představen již tento týden. Díky přísným kontrolám na letištích nebudou muset aerolinky snižovat kapacity svých letadel. Myslí si to řecký ministr turismu Charis Theocharis. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)
VALLETTA
Rezignace velvyslance. Maltský velvyslanec ve Finsku Michael Zammit Tabona rezignoval poté, co na svém facebookovém účtu přirovnal německou kancléřku Angelu Merkelovou k Adolfu Hitlerovi. Informoval o tom deník The Times of Malta. (EURACTIV.com)
ZÁPAD
BERLÍN
Protesty proti koronavirovým omezením. I přes nedávné uvolnění opatření kvůli koronaviru vyšly v největších německých městech o víkendu do ulic tisíce demonstrantů, kterým se omezení nelíbí. Protestující nedodržovali povinné rozestupy a neměli zakrytý nos a ústa. Politiky a zdravotnické experty viní z šíření strachu a omezování základních občanských práv.
Odmítnutí ambiciózních plánů. Křesťanští demokraté (CDU/CSU) v Německém spolkovém sněmu odmítli navýšení cílů pro snižování emisí skleníkových plynů. Narušili tak plány kancléřky Angely Merkelové, která chce v zemi prosadit ambicióznější klimatickou politiku. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
PAŘÍŽ
Uvolňování opatření v rozdělené zemi. Francouzská vláda dnes začala s postupným uvolňováním karanténních opatření, čímž si vysloužila ostrou kritiku od pravice, extrémní pravice a extrémní levice, stejně jako od učitelů a odborů, kteří strategii považují za riskantní.
Zatímco prezident Emmanuel Macron se nechal ve svém sobotním proslovu ke Dni Evropy slyšet, že „jednotná Francie překoná všechny zkoušky“, k jednotě má jeho země daleko, především kvůli nedostatku ochranných masek a testů, což Francouzi nenesou dobře. Pouze 15 procent studentů se dnes vrací do škol, a od firem se požaduje, aby stále upřednostňovaly práci na dálku. Veřejná doprava zůstává omezená. (EURACTIV.FR)
BRUSEL
Už nikdy jako dřív? Život v Belgii možná už nikdy nebude takový jako před koronavirem, řekla o víkendu ministryně zdravotnictví Maggie De Blocková. Její země dnes znovu otevře obchody, a lidé se na veřejnosti mohou potkávat ve skupinkách po pěti. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
SEVER
HELSINKY
Podpora EU klesla. Finská veřejnost není spokojena s tím, jak EU reaguje na koronavirovou krizi. Z výzkumu, který minulý týden publikoval think tank EVA, vyplývá, že od loňského podzimu kleslo pozitivní vnímání EU o 7 %. Pro členství v EU je ale stále většina Finů (53 %). (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
OSTROVY
LONDÝN
Johnson rozvolňuje opatření. Spojené království začne s postupným uvolňováním koronavirových opatření. Lidé začnou opět chodit do práce a budou moci sportovat bez omezení. Plán, který premiér představil včera (10. května), však kritizují opoziční politici a odbory. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
DUBLIN
Nereálný termín pro dohodu mezi Británií a EU. Podle irského ministra zahraničí Simona Coveneye je kvůli koronaviru „prakticky nemožné“, aby byla dohoda o budoucích vztazích Spojeného království s Evropskou unií dojednána v termínu.
„Vzhledem ke komplexnosti jednání a dalším komplikacím, kterých je v důsledky covid-19 celá řada, dává smysl, abychom požadovali trochu více času,“ řekl ministr. Británie by měla dohodu s Unií uzavřít již do konce tohoto roku. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)
VISEGRÁD
VARŠAVA
Volby nevolby. Polské prezidentské volby se v plánovaném termínu 10. května neuskutečnily. Většina Poláků byla kvůli koronaviru pro jejich odložení na pozdější termín. Lídři koaličních stran se nakonec dohodli na odkladu voleb. Ty by se měly uskutečnit v červenci.
Předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński i poté tlačil na to, aby se volby konaly v ještě květnu (23. května). Už před začátkem koronavirové pandemie se podle průzkumů začaly snižovat šance na vítězství současného prezidenta a kandidáta vládní strany Andrzeje Dudy, zatímco podpora ostatních kandidátů začala pomalu ale jistě stoupat. Volby v nejbližším termínu by tak byly pro PiS výhodné. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
BRATISLAVA
Proevropská deklarace. Tři nejvyšší ústavní činitelé, prezidentka Zuzana Čaputová, premiér Igor Matovič (OĽaNO) a předseda parlamentu Boris Kollár (Jsme rodina), podepsali při příležitosti Dne Evropy (9. května) deklaraci o spolupráci v zahraniční politice. V deklaraci slibují konsensus v rámci proevropského a proaliančního směřování zahraniční politiky. Právě tato otázka byla za předchozí vlády problematická, obzvláště co se týče přístupu k Rusku. Slovenští představitelé také chtějí dostát závazku k NATO a do roku 2024 navýšit výdaje na obranu na 2 % HDP. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
PRAHA
Boj proti covid-19 v Mali. Nejen výcvik malijských jednotek či budoucnost mise, ale i karanténní opatření kvůli novému koronaviru bude mít během půlročního velení misi Evropské unie v Mali na starosti brigádní generál František Ridzák. Funkce se ujme v polovině června, česká armáda tak poprvé ve své historii převezme zodpovědnost za velení mezinárodní mise. (ČTK)
BALKÁN
SOFIE
Podpora pro aerolinky. Bulharské sdružení podnikatelského kapitálu (BICA) požaduje, aby stát dotoval částkou 6 tisíc eur všechny charterové lety, které míří do země a jsou provozovány bulharskými aerolinkami. Dotace by podle sdružení měly být udělovány ještě dva roky poté, co bude zrušen nouzový stav. Pokud vláda návrh přijme, musela by financovat až tisíc letů měsíčně. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
LUBLAŇ
Slovinci mohou navštívit své nemovitosti v Chorvatsku. Chorvatský institut veřejného zdraví povolil Slovincům překročit chorvatské hranice a navštívit své místní nemovitosti. Při přejezdu hranic musí podstoupit kontrolu a prokázat, že do Chorvatska jedou oprávněně. (Zoran Radosavljevic | EURACTIV.com)
ZÁHŘEB
Kandidát na primátora? Chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš se těší velké oblibě. Vládní strana HDZ proto přemýšlí, kde by v budoucnu mohla využít jeho potenciál. Podle chorvatského deníku Jutarnji list by mohl Beroš být kandidátem strany HDZ na post primátora Záhřebu. (Tea Trubić Macan, EURACTIV.hr)
BĚLEHRAD
Nová rezoluce OSN. Ruský velvyslanec v Srbsku Alexander Botsan-Karačenko se domnívá, že kosovskou otázku by mohla konečně vyřešit nová rezoluce Bezpečnostní rady OSN. Ta by nahradila stávající rezoluci 1244. (EURACTIV.rs, betabriefing.com)
Česko nosí roušky a trasuje nakažené. Kde v Evropě sáhli ke stejným opatřením?
Česká republika byla prvním evropským státem, který zavedl povinné nošení roušek na veřejnosti. Má také svou oficiální trasovací aplikaci. Řada zemí v Evropě se rozhodla pro stejná opatření. Přinášíme grafický přehled.
Evropské státy aplikují v boji s pandemií koronaviru různá opatření, jejichž úspěch bude možné zhodnotit pravděpodobně až s delším časovým odstupem. Některá z nich jsou vyloženě praktická, jako nošení roušek, jiná se zakládají na „chytrých“ strategiích.
Vyznat se v rozdílech, platnosti či rozsahu zvolených opatření napříč Evropou není vůbec jednoduché, mezi státy totiž i přes společné proklamace o jednotě evidentně neexistuje příliš velká vůle pro koordinaci na unijní úrovni. Přístup jednotlivých zemí například k povinnému nošení pokrývek obličeje či k využívání „chytré karantény“ pomocí mobilních trasovacích aplikací se často velmi liší.
S rouškou (z krize) ven
Účinnost a smysluplnost běžně dostupných či podomácku vyrobených roušek a dalších pokrývek obličeje bývá zpochybňována, celá řada zemí napříč Evropou je však po svých občanech ve snaze zpomalit epidemii koronaviru vyžaduje, nebo jejich nošení alespoň doporučuje.
Konkrétně česká vláda zavedla povinné nošení roušek na veřejnosti 18. března, a k tomuto kroku sáhla jako vůbec první v Evropě. Konec povinnosti nosit pokrývku obličeje venku má přijít 25. května.
Například Slovensko se do „rouškového klubu“ přidalo 25. března, Bosna a Hercegovina 29. března, Rakousko 6. dubna a Polsko 16. dubna. Plošné nařízení nosit roušky začalo v Německu platit 22. dubna. Francie v porovnání s Českou republikou zvolila jinou strategii, a pokrývky obličeje vyžaduje až s uvolňováním dalších opatření od 10. května.
Nakažení v hledáčku aplikací
Jednou z „chytrých“ cest z pandemie je tzv. trasování kontaktů nakažených, čili zmapování, s kým přišel člověk s koronavirem do styku, případně kde se pohyboval. K tomuto účelu se v Evropě využívá celá řada mobilních aplikací, správa získaných dat však zároveň představuje kontroverzní otázku, a to kvůli jejich potenciálnímu zneužití. Na důležitost otázky soukromí a dobrovolnosti v tomto ohledu upozornila i česká eurokomisařka Věra Jourová.
Názory a přístup k takovým aplikacím se v jednotlivých evropských zemích značně liší. Zatímco litevský premiér vyzval k vytvoření jednotné aplikace pro celou EU, ten lucemburský se postavil proti využívaní osobních dat tímto způsobem.
Konkrétně v České republice funguje oficiální aplikace eRouška, kterou v současnosti provozuje ministerstvo zdravotnictví. Také řada dalších evropských zemí má svou vlastní oficiální aplikaci, někde se její vývoj připravuje, někde fungují neoficiální aplikace, a například v Srbsku se o problematice zatím jen diskutuje. Slovensko svou aplikaci nemá, data z mobilních telefonů k trasování nakažených však přesto využívá.
Ne všechny aplikace vytvořené v souvislosti s koronavirem však řeší šíření viru, například ta španělská lidem pomáhá identifikovat symptomy nemoci Covid-19.
Zaměstnanci i zaměstnavatelé na železnici zaslouží velkou pochvalu za to, jak k vzniklé mimořádné situaci, která zatím neměla v ČR obdobu, přistupovali
Dle dostupných informací a získaných poznatků je současná mimořádná situace v souvislosti s nákazou COVID-19 zaměstnavateli i zaměstnanci na železnici zatím zvládána dobře. Ze strany zaměstnavatelů byla přijata celá řada nutných opatření. Zaměstnanci jsou vybavováni nezbytnými osobními ochrannými prostředky a dezinfekcí. Větší pozornost je ze strany zaměstnavatelů věnována i úklidu. Kromě hygienických opatření byla přijata i ta organizačního charakteru. Jedná se například o omezení pohybu (omezení pracovních cest, zamezení osobních kontaktů), střídání zaměstnanců a tam, kde to bylo možné, byla se zaměstnanci dohodnuta tzv. práce z domova (home office). Jiná situace však byla na samotném začátku epidemie, kdy zaměstnavatelé nedisponovali dostatečnými počty osobních ochranných a dezinfekčních prostředků. Dlužno však podotknout, že tento problém nebyl v té době jen u železnice, ale v celém státě. Domnívám se, že zaměstnanci i zaměstnavatelé na železnici zaslouží velkou pochvalu za to, jak k vzniklé mimořádné situaci, která zatím neměla v ČR obdobu, přistupovali. Zejména pak ti, kteří vykonávali svoji pracovní činnost v první linii, např. zaměstnanci HZS, vlakové čety a další.
Těmito informacemi samozřejmě nedisponujeme, odborové organizace nám tyto informace cíleně nesdělují a žádné takové statistiky si nevedou. O případech nakažení se dozvídáme pouze v případě, že se na naše oddělení obrátí například předseda základní organizace s odborným dotazem ohledně případného posuzování takových případů z hlediska ochrany zdraví při práci, celkově se však jednalo o velmi zanedbatelný počet případů.
S těmito případy jsme se naštěstí nesetkávali a žádné případy šikany nebo slovního napadání jsme nezaznamenali, a bohudík nemuseli ani řešit. Na druhou stranu jsme zodpovídali celou řadu telefonických dotazů, které byly směřovány na oblast související s povinnostmi zaměstnavatelů vybavovat své zaměstnance osobními ochrannými prostředky, na problematiku karantény, a týkaly se stanovených organizačních opatření přijatých v souvislosti s koronavirovou epidemií. V souvislosti s nákazou COVID-19 jsme nebyli nuceni řešit žádné spory se zaměstnavateli.
Potraviny kvůli suchu a viru zdražují. Nejsme soběstační a teď se nám to vrací, říká expert Lukáš Musil
Zelenina a ovoce zdražily oproti loňsku až o čtvrtinu. Další pohyb cen potravin bude následovat. Podle zpravodajství Lidových novin kilogram červených paprik za 120 korun, jeden květák téměř za 80, kilo rajčat za 55 a citrony za více než 75 korun. To je realita v některých supermarketech. Při porovnání s loňskými cenami je část položek zejména u ovoce a zeleniny dražší až o čtvrtinu i více. Obchody argumentují zejména oslabením koruny a zdražením ze strany dodavatelů. Odborníci však upozorňují, že vývoj má víc příčin.
„U některých potravin čelíme navyšování cen přímo od výrobce. Především se jedná o potraviny importované. Důvodem je nepříznivý kurz eura a dopravní náklady,“ řekla LN mluvčí Globusu Lutfia Volfová. Podobně situaci zhodnotil mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček: „V ceně hraje velkou roli oslabující koruna a posilující euro. Zvýšené jsou také logistické náklady.“
Rostoucí ceny potravin ale ovlivňují i další faktory. „Zaprvé se k nám hodně potravin dováží, což je za současné situace kvůli koronaviru poměrně složité a odráží se to v cenách. Zadruhé má velký vliv počasí. Loni bylo sucho a nyní máme vláhový deficit ze zimních měsíců, takže zemědělci se už obávají letošního sucha,“ řekl LN Lukáš Musil, agrotechnik ze startupu Agdata, který se zabývá digitalizací zemědělství a jeho procesů.
Na polích v mnoha zemích zároveň chybějí sezonní zahraniční pracovní síly, jejichž pohyb kvůli koronaviru téměř ustal. „Hodně lze vyřešit technologiemi, ale někde to bez manuální práce nejde,“ řekl Lukáš Musil. Česká republika také naráží na nízkou míru soběstačnosti v produkci ovoce a zejména zeleniny. Podle Zelinářské unie Čech a Moravy téměř dvě třetiny zeleniny dovážíme. Třeba u rajčat je to podle některých odhadů až osmdesát procent a soběstační zdaleka nejsme ani u brambor.
Ceny však nerostou jen u ovoce a zeleniny, ale také u dalších potravin od cukru po rýži. Například cena za vepřovou pečeni vzrostla asi o 25 korun na 150 korun za kilogram. Ani u vepřového masa přitom nejsme soběstační.
Co se týče vepřového masa, jsme podle Musila soběstační ani ne ze 40 procent, takže většinu jsme nuceni nakupovat v zahraničí.
A připlatíme si také za kilogram krystalového cukru, který podražil asi o dvě koruny za kilogram na více než 15 korun.
„Třeba v případě brambor jsme soběstační asi ze 45 procent – a teď se nám to vrací. Také květáku by se tady mohlo pěstovat více. Ten je teď drahý, protože země, které mají teplejší podnebí a pěstují ho, jsou velmi zasažené koronavirem. Z toho plynou vyšší náklady na sklizeň a dopravu,“ říká Lukáš Musil. Důvodem, proč v Česku nepěstujeme třeba více brambor a další zeleniny, je podle něj velká pracnost a konkurence.
„Některé země podporují zemědělce tím, že jim odpustí daň nebo jim dají úlevy na sociálním a zdravotním. Potom mají samozřejmě nižší vstupy na plodinu a mohou snížit konečnou cenu. Tohle je problém volného trhu,“ vysvětluje Lukáš Musil.
Podle Lukáše Musila se nyní nacházíme v mezidobí, kdy je skoro vyčerpaná zásoba loňských brambor. A rané brambory budou dostupné až na přelomu května a června. Podobně je tomu u jiných plodin. „Teď jsme v měsíci, kdy jsou brambory nejdražší za celý rok, ale to je běžné. Nemyslím si, že se bude jejich cena zvyšovat dramaticky,“ dodal Lukáš Musil.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček konstatuje, že trh s potravinami ovlivnilo právě i oslabení koruny. „Dopad měla panika kolem pandemie, kdy se investoři stáhli z rozvíjejících se trhů do větších a stabilních měn. To vedlo k prudkému oslabení koruny. Když Česko není soběstačné v produkci potravin, tak se to prodraží kvůli špatnému kurzu koruny vůči euru a jiným měnám,“ vysvětlil ekonom Štěpán Křeček.
Zároveň dodal, že pokud nepřijde další vlna pandemie, měla by se koruna postupně vrátit k silnějším hodnotám. Mohlo by tak dojít ke zlevňování dovážených potravin. Ceny jednotlivých plodin by mohlo vrátit k normálu i otevření hranic, kdy budou brigádníci zase cestovat do zahraničí na sezonní práce na polích.
Štěpán Křeček zároveň připustil, že ceny výrazně ovlivnila zvýšená poptávka po potravinách, která byla v březnu enormní. Lidé se předzásobili z důvodu obavy z koronaviru a březnové tržby se u potravin zvýšily o téměř pět procent. Jiná odvětví naopak procenta ztratila. „Někteří obchodníci se zkrátka pokusili využít příležitosti a zvedli ceny,“ řekl ekonom Štěpán Křeček Lidovým novinám.
Co bude s letošní úrodou, je zatím otevřená otázka. Lukáš Musil předpokládá, že se vše ukáže začátkem června. „V tuto chvíli je hodně důležité, jak bude vypadat květen z hlediska srážek a teplot. To bude mít vliv na to, jak čeští zemědělci vypěstují své komodity, uvidí předpoklad toho, jaká by mohla být úroda. Pokud bude průměrná, ten otřes nebude tak velký,“ uzavírá svůj výklad Lukáš Musil.
