Protiepidemická opatření, nařízená vládou ČR v souvislosti se šířením nákazy onemocnění COVID-19, zasáhla nějakým způsobem každého. Stejně tak tvrdě zasáhla různé velké i malé firmy, obchody, úřady, organizace a další subjekty. Mnoha lidem změnila i pracovní náplň a způsob její realizace.

 

Například jihočeské Regionální pracoviště Odborového svazu KOVO (RP OS KOVO) v Českých Budějovicích se doslova ze dne na den proměnilo v poradensko-informační centrum pracující formou home office.Zaměstnanci nejsilnějšího odborového svazu v zemi, který tvoří specialisté na pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce a podobně, přiznávají, že nápor srovnatelný se situací krátce po vyhlášení nouzového stavu, nepamatují.

 

„Zahrnulo nás naprosto neuvěřitelné množství dotazů zejména z oblasti pracovněprávní a bezpečnostní. Prvních čtrnáct dní to byl opravdu neuvěřitelný mazec. Spolu s koronavirovou krizí se ovšem objevila celá řada otázek k problematice, s níž jsme se stejně jako ostatní nikdy před tím nesetkali. Vždy po jednom se kvůli omezení střídáme v kanceláři, přičemž ostatní pracují z domova. Naše služební mobily v prvních dnech ztichly obvykle až v noci,“ popsala první dny „celoplošné karantény“ vedoucí českobudějovického regionálního pracoviště OS KOVO Pavlína Jirková.

 

Zpočátku dotazy směřovaly k užívání ochranných pomůcek a velmi rychle přecházely k tématům poklesů zakázek, omezování výroby, různých forem státní pomoci, jak firmám, tak zaměstnancům. „Velmi často jsme fungovali jako informační centrum přenášející informace z centra do regionu a obráceně. Vlastní kapitolou bylo připomínkování programu Antivirus a vyjednávání ve firmách o výši mzdových náhrad dle paragrafu 209 Zákoníku práce nad rámec zákonem daných 60 procent průměrného výdělku,“ zdůraznila Jirková.

 

Odboráři sehráli a sehrávají významnou roli i v případě poskytování informací managementům jednotlivých firem. „Díky ústředí OS KOVO a Českomoravské konfederace odborových svazů máme velmi kvalitní informace přímo z vlády či Ústředního krizového štábu, zatímco vedení firem je odkázáno často výhradně na média. Koronavirová krize jasně ukázala na potřebu spolupráce zaměstnavatelů s odbory. Nejsme protivníci, ale partneři a jde nám o společnou věc. Tedy přežít, restartovat podniky a vrátit všem klid a spokojený život,“ poznamenal v této souvislosti jihočeský zmocněnec OS KOVO Jan Janoušek.

 

Odbory v současné době podporují plošné odškodnění firem i lidí, včetně takzvaných pendlerů apod. za opatření související s koronavirovou pandemií. Dle jejich názoru by se měl pohybovat na úrovni 80 procent, tedy na hodnotě odpovídající navýšenému ošetřovnému.

„Ekonomiku podpora do firem sama o sobě nerozhýbe. Rozhýbe ji spotřeba a ta souvisí s tím, že lidé budou mít práci, peníze, důvěru, chuť a odvahu utrácet. Státní podpora by tak měla směřovat k lidem přímo, rychle a spravedlivě,“ konstatoval Janoušek.

 

Na základě společného požadavku Školských odborů a sociálních partnerů svolal ministr školství Robert Plaga na úterý odpoledne 12. 5. 2020 školskou tripartitu. Na programu jednání jsou aktuální opatření ve školství kvůli koronaviru.

 

Školské odbory požadovaly již určitou dobu zahájení dialogu sociálních partnerů o opatřeních ve školství kvůli epidemii. Dopisem nabízely ministrovi školství pomoc. Ke tvorbě tzv. „manuálu“ pro otevírání škol, vydaného ministerstvem, nebyly odbory ani sociální partneři přizváni. Vzápětí se na tento dokument snesla z různých stran kritika kvůli jeho nedopracovanosti.

 

Jedním ze sporných bodů bylo doporučení ředitelům škol, poslat zaměstnance z tzv. rizikových skupin na neplacené volno – podle odborů toto neodpovídá podmínkám Zákoníku práce. 

 

 

10. aktualizace k 8. 5. 2020

 

Monetární politika:

Obecně u vyspělých zemí platí, že není moc prostoru u úrokových sazeb, tedy se nabízejí jiné nástroje.

FED chce zabránit zamrznutí úvěrového trhu, a bude kupovat korporátní cenné papíry přes zvláštní finanční nástroje, které spustí znovu (poprvé od roku 2010). dále snížil úrokové sazby o půl procentního bodu. Na trh také vrhnul likviditu ve výši 1,5 bilionu dolarů. FED rozšiřuje swapové linky s dalšími centrálními bankami.

Nově FED přichází s bezprecedentní kombinací nástrojů, kde se FED zavazuje k neomezenému nákupu vládních dluhopisů a cenných papírů spojených s hypotékami . A) překlenovací financování pro firmy s kvalitním ratingem – FED bude přímo nakupovat nově emitované dluhopisy. Firmy mohou oddálit platbu jistiny i úroku, aby měly dost likvidity, ale zdroje nesmí být použity ke zpětnému nákupu akcií. B) nákup dluhopisů na sekundárním trhu. C) opět se oživuje nástroje TALF, který umožňuje nákup cenných papírů spojených se studentskými dluhy, a dalšími typy půjček, včetně těch pro malé firmy.

Uvažuje se o dalších nástrojích, který by přímé půjčky pro malé podnikatele a dále také programy namířené na dluh municipalit. Úroková sazba je na 0,25 %.

 

ECB už má teď záporné úrokové sazby, rozšíří program kvantitativního uvolňování a usnadní dále přístup k úvěrům

ECB připravila rozsáhlý plán nákupu dluhopisů, státních i firemních. Plán nese název Pandemic emergency purchase programme, výše je 750 mld. eur. Nová formulace „neexistuje žádné omezení našeho závazku vůči euru.“ Guvernérka Lagardeová připouští, že program může být i dále navýšen. ECB má dále zápornou úrokovou sazbu -0,75 % a v refinančních operacích jsou k dispozici až tři biliony eur. Bude navýšena výpůjční kapacita bank v eurozóně o 120 mld. eur kapitálu navíc.

ČNB, Bankovní rada České národní banky 7.května snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Naposledy rada snížila základní úrokovou sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Předtím už sazby snížila na mimořádném zasedání 16. března, o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Naposledy byla základní úroková sazba na úrovni 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. ČNB snížila také lombardní sazbu, a to o jeden procentní bod na jedno procento. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada nechala na 0,05 procenta.

Spolu s tím upravila ČNB i svůj odhad pro letošní rok na – 8 %. Tento odhad  je tak nejvyšší z dosud provedených institucionálních odhadů . Odhad Ministerstva financí (z dubna)  činil  – 5,6 % HDP a  Evropská komise z počátku května  – 6,2 % HDP.

Velká Británie, snížila úrokovou sazbu na rekordních 0,1 %, což je nejnižší hodnota za 325 let existence této centrální banky. Nové možnosti pro levné financování bank, aby pomohly malým a středním podnikům. Rozšíření kvantitativního uvolňování. Bank of England se rozhodla pro operaci „ways and means facility.“ Ta představuje přímé monetární financování vlády. Centrální banka nicméně tvrdí, že se jedná jen o dočasné využití nástroje, které byl již aktivován v souvislosti s Velkou recesí. Tyto operace mají stabilizovat trh, velkou výhodou je, že se vláda nemusí pro získání dodatečných prostředků obracet na dluhopisový trh.

Švýcarsko, ponechá zápornou úrokovou sazbu -0,75%, ale začne prodávat franky tak, aby udrželo měnový kurz franku. USA nicméně již delší dobu vyhrožují, že Švýcarsko kvůli tomuto typu operací označí za měnového manipulátora.

Švédsko, uvolnění zdrojů pro bezúroční půjčky pro podniky a firmy ve výši 500 mld. švédských korun. Další rozšíření programu podpory přes nákup dluhopisů, jak státních, tak firemních. Švédská má nemůže příliš snižovat úrokové sazby (nedávno ukončila období záporných úrokových sazeb). Snaží se likviditu dodat přímější cestou.

Dánsko, banky mohou dostat úvěr oproti kolaterálu se zápornou úrokovou sazbou -0,5 %

Polsko, snížení hlavní úrokové sazba na 1 %, plánuje se zavedení kvantitativního uvolňování. Polská centrální banka také zavede formu krátkodobého půjčování – bude kupovat vládní cenné papíry od finančních institucí a následně je za vyšší cenu prodá zpět.

Maďarsko, banky vyzvány k zavedení splátkového moratoria. Navýšení likvidity bankám v rámci týdenních swapů. Omezení ročního RPSN na 5 %.

Chorvatsko, centrální banka nakupuje chorvatské státní dluhopisy

Čína, snížení povinných minimálních rezerv, tj. dodání likvidity bankám.

Japonsko, rozšíření přímých nákupů firemních dluhopisů s cílem pomoci podnikům. Možnost rozšíření programu pro poskytování půjček s nízkým úročením pro finanční instituce, které pomáhají firmám. BoJ zvýší držbu státních dluhopisů a zřejmě zachová i zápornou úrokovou sazbu -0,1%.

 

Fiskální politika:

EU jako celek, uvolnění fiskálních pravidel, tj. potvrzena možnost využití flexibility u Paktu stability a růstu, mobilizace zdrojů z kohezních fondů, udržení toku zboží, aby se zabránilo kolapsu jednotného vnitřního trhu. Doporučení směřovat výdaje do a) zajištění zdravotnického vybavení, b) podpora malým a středním firmám c) varianty na Kurzarbeit. Diskutuje se o emisi „korona dluhopisů.“ Byly zavedeny licence na vývoz zdravotnických ochranných prostředků mimo EU. Jednání Evropské Komise s Čínou.  Finanční podpora firmy CureVac na vývoj vakcíny. Úprava pravidel pro poskytování vývozních úvěrů, zemím je umožněno poskytovat vývozní subvence.

V EU se diskutuje o zavedení zvláštního nástroje pro dočasnou podporu zmírnění rizik nezaměstnanosti ve stavu nouze (SURE). Nástroj má za úkol podpořit zkrácení pracovní doby, má pokrýt všechny země, a týkat se nejen zaměstnanců, ale i živnostníků. Nástroj má být financován přímo Evropskou komisí, která bude emitovat dluhopisy EU s nejvyšším ratingem v hodnotě až 100 mld. eur, za předpokladu záruk vlád členských zemí ve výši 25 mld. euro. Má se jednat o dočasný dluhový nástroj, který se může stát testem pro případné další společné dluhové nástroje.

Euroskupina se po obtížných jednáních shodla na třech pilířích. Není jasné, zda jsou koronabody stále ve hře, ale řada zemí je silně proti nim (zejména Nizozemsko). V třech pilířích je obsažen výše uvedený nástroj SURE, dále pak čerpání z fondu ESM (do výše 2 % HDP dané země) a to bez dodatečných podmínek, pokud se jedná o využití k boji proti koronaviru. Další jsou pak rozšířené půjčky z Evropské investiční banky. diskutuje se také o „fondu oživení ekonomiky“, ale rozpory mezi jednotlivými zeměmi, z hlediska výše, financování a nástrojů jsou stále značné.

 

ČR, podpůrná opatření jsou průběžně rozšiřována. Zahrnují daňové úlevy (včetně prodloužení termínu podání daňového přiznání do 1. července), dále pak opatření na podporu zaměstnanosti (vyplácení 60 % průměrného vyměřovacího základu), dále pak podpora firem z programu ČMRZB, která zahrnuje bezúročné půjčky pro firmy, které jsou postiženy epidemií. Je rozšířeno ošetřovné pro děti do 13 let věku, zaveden příspěvek pro OSVČ, které zajišťují péči o děti. Po spuštění EET zavedena tříměsíční „tolerance“, toto období bude bez sankcí.

Slovensko, využití Slovenské záruční a rozvojové banky pro poskytování bezúročných úvěrů. Prodloužení termínu pro podání daňového přiznání do konce června. Firmy nemusejí platit sociální a zdravotní odvody ani daně z příjmu za zaměstnance, kteří jsou z důvodu vládních nařízení mimo pracovní proces. Pro podporu zaměstnanosti jsou odložené odvody o tři měsíce. Uvažuje se o odpuštění bankovního odvodu a jedná se s bankami o suspendování splácení úvěrů.

Polsko, balíček 212 mld. zlotý (tj. 47 mld. eur), je to přes 9 % polského HDP. Ochranný štít je založen na pěti hlavních pilířích. Jsou to podpora pracovníků a malých firem, dodatečné zdroje pro zdravotnictví, podpora bank a veřejných investic. Dočasně se zruší zákaz prodeje v neděli.

Vláda pokryje 40 % mezd (ale jen do výše průměrné mzdy), dalších 40 % zaměstnavatele, zaměstnanci se musejí smířit se snížením o 20 %. Je zde kritérium – firma musí během posledního měsíce zaznamenat propad v tržbách alespoň o 25 %. Mzdový nárazník bude poskytnut i u živnostníků a pracovníků na částečný úvazek.

Firmy mohou oddálit platby za pojistné a za využívání utilit.

Plánují se také mikro-úvěry pro firmy a operační leasing pro sektor dopravy. Národní rozvojová banka rozšíří své garance de minimis na 80 % hodnoty půjčky pro malé a střední firmy. Bude se rozšiřovat dávková podpora pro rodiče, kteří pečují o děti, protože školy i školky jsou zavřené.

Kromě bankovního balíčku k ochraně depozit, bude založen veřejný fond (30 mld. zlotých) k podpoře veřejných investic. Zdravotnictví dostane dalších 7,5 mld. zlotých.

Maďarsko, svá opatření na podporu ekonomiky neustále rozšiřuje. V první vlně bylo odloženo splácení úvěrů, byly rozšířeny obchodní úvěry. U postižených sektorů (cestovní ruch, kultura) byly zrušeny platby na sociální zabezpečení. Speciální úlevy pro taxikáře. Daňové úlevy byly následně rozšířeny i na malé podniky. Ve vládní dekretu jsou uvedeny nejpostiženější sektory. Exekuce a vymáhání dluhů je suspendováno do doby, než skončí nouzový stav. poskytování dávek k péči o děti bude prodlouženo. Bezpečnostní složky pomáhají udržet v chodu strategické firmy (84) a to v oblasti energetiky, zdravotnictví, telekomunikace a dopravy.

Litva, odložené platby daní, kompenzace příjmů zaměstnance, balíček ve výši 5 miliard eur.

Lotyšsko, daňové úlevy zahrnují osvobození ze záloh na dani, daňové prázdniny až tři roky. Náhrada mzdy (až 75 %), suspendování žádostí o vyhlášení insolvence věřiteli. Státní úřady mohou odpustit nájemné, nebo ho snížit.

Estonsko, odklad platby daní až o 18 měsíců. Kompenzace mezd (70 %), kompenzace na zrušené akce. Přerušení fungování II. pilíře v důchodovém systému.

Bulharsko, zvláštní pomoc pro firmy, které jsou nuceny propouštět. Pomoc má být transferována přes Agenturu pro zaměstnanost až do 60 % platu zaměstnance. Využita bude zřejmě také Bulharská rozvojová banka.

Rumunsko, plánuje daňové úlevy, vratky DPH. Zvláštní sociální ochrana pro zaměstnance z odvětví postižených pandemií, stát uhradí až 75 % z čisté mzdy a to v nejvíce postižených sektorech jako je pohostinství. V dalších sektorech pak stát pokryje 25 % nákladů na mzdy. Zvýšení ručení za úvěry pro malé a střední firmy s možností navyšovat částky. Poskytování dotovaných úroků a úvěrů. Podpora pro firmy, které jsou schopny změnit výrobu tak, aby dodaly potřebný materiál.

Chorvatsko, odklady plateb vybraných daní. Splácení bude prodlouženo do dvou let. I zde vláda přispívá na platy zaměstnanců. Půjčky pro malé a střední firmy s nízkými úrokovými sazbami.

Slovinsko, odklad placení daní, podpora zaměstnanosti (40 % hrazeno státem), pro živnostníky odklad platby sociálního pojištění. Stát poskytne záruky a úvěry, bude využita Státní exportní a rozvojová banka. Stát připravuje cílená opatření pro sektor cestovního ruchu. Slovinská vláda také umožňuje zavést nouzová opatření, která by se týkala omezení obchodu/exportu u potravin. Zvažuje se možnost zastropovat ceny určitých potravin. Vláda nařídila snížení ceny energie pro domácnosti. Zvažují se jednorázové příspěvky pro důchodce, a ty, kteří pracují ve zdravotnictví, či jiném zásadním sektoru. Státní úředníci i vláda si mají platy snížit (o 30 %).

 

Řecko, odklad platby DPH, posunutí některých dalších splátek daní. Režim „dovolené“ pro pracující rodiče poté, co byly zavřeny školy. Zvláštní dávka pro pracovníky, kteří přišli o zaměstnání v důsledku epidemie.

Malta, omezení pracovníků ze 3 zemí. náhrada za investic do informačních technologií, které umožňují práci na dálku. Vláda přispěje na péči o děti, které nemohou chodit do školy. Společnosti, kterým se propadnou tržby, budou mít nárok na podporu na udržení zaměstnanců. Urychlení vratek DPH, rozšíření záruk. Celkem podpora ve výši 1,8 mld. eur.

 

Kypr, dočasné snížení sazeb DPH. Náhrada platu zaměstnancům (70 % platu). Podpora pro malé podniky výměnou za udržení zaměstnanosti. Podpora cestovnímu ruchu, orientace na podzimní turistickou sezónu.

 

Velká Británie, vláda převezme 80 % platu zaměstnanců, aby uchovala pracovní místa. Podpora pro malé firmy, včetně hotovostní pomoci. 330 mld. GBP (15% HDP) státem zaručených úvěrů – zaměření na provozní financování/pracovní kapitál. Dotace 10 000 – 20 000 GBP pro malé podniky a nejmenší podniky, zvýšená podpora pro firmy z sektoru cestovního ruchu. Zvláštní balíček pro letecké společnosti a letiště. Odklad/zrušení daně z nemovitostí, které jsou užívány pro podnikatelské účely malými firmami. Odklad splátek hypoték o 3 měsíce. Odklad plateb DPH.

Irsko, zvláštní balíček na nemocenskou a na podporu v nezaměstnanosti. Zvláštní podpory pro ty, kteří ztratili zaměstnání kvůli epidemii (týká se i živnostníků). Podpora podnikatelů pomocí půjček. Zvláštní poukázky na podporu místního podnikaní. Je možné odložení platby nájemného až o tři měsíce. Irská iniciativa zahrnuje mezinárodní skupinu vědců s cílem vytvořit levný a lehce ovladatelný plicní ventilátor. Stát bude hradit 70 % mezd, u firem, které toho nejsou schopné. Je ovšem stanoven strop na 410 euro týdně. Zákaz vypovězení nájemních smluv, zákaz navyšování nájemného, domácnost nesmí být odpojen od plynu a elektřiny. Odklad pro úvěry a hypotéky.

 

Francie, stimulační balíček ve výši 45 mld. euro. Macron: jsme ve válce. Odložení platby daně z příjmů korporací. Objevuje se zde možnost zestátňování velkých firem. (nebo cesta rekapitalizace, a přebírání podílu). Velké firmy budou jednat přímo s ministrem pro hospodářství. Vláda podpoří Air France 7 mld. euro. Zákaz spekulativního prodeje akcií. Zavedení Kurzarbeit, finanční podpora státu (70 % hrubé mzdy bude pokrývat vláda).

Solidární fond z příspěvku regionů má pomoci malým firmám a podnikatelům. Pro živnostníky a malé firmy se počítá s okamžitou pomocí ve výši 1500 euro. Bude zapojena státní investiční banka, poskytne záruky na úvěry. Dlouhodobější úvahy o bezpečnosti výrobních řetězců s důrazem na automobilový průmysl a farmacii. Zmenšit závislost na zahraničí.

Dopady na francouzskou ekonomiku budou značné. Počítá se s nárůstem dluhu ke 115 % HDP. O podporu požádalo 10 milionů lidí a 820 000 podniků. Propad ekonomiky Francie může být největší od konce II. světové války.

Pracovníci ve veřejných službách, kteří chodili do práce i v období karantény, by měli dostat zvláštní prémii.

 

Německo přijalo bezprecedentní balíček. Celkový objem opatření, který se odrazí ve státním rozpočtu, překročí 353 mld. € a objem garancí bude činit téměř 820 mld. €. Jedná se o cca 1/3 hospodářského výkonu země. Předpokládá se, že v letošním roce vzroste německé zadlužení z 60 na 75 % HDP.

Odložení placení daní, státní rozvojová banka poskytne rozsáhlé bezúročné půjčky a nemá mít limit na financování. Může jít až o 500 mld. eur. Dále pak vládní záruky a finanční zdroje na Kurzarbeit. I zde je krajní možností znárodnění tak, aby nedošlo k bankrotu strategicky důležitých firem. U Kurzarbeit se upravují podmínky tak, aby na ni podnik mohl dosáhnout i za situace, kdy je výpadkem ohroženo jen 10 % zaměstnanců. Podrobněji: 500 mld. EUR převážně úvěrového financování od KfW, pro všechny firmy bez ohledu na velikost nebo oborové zaměření – hlavní ekonomický nástroj a k tomu exportní úvěry a záruky bez specifikace objemu. Bavorsko specificky nákup majetkových podílů v zasažených firmách, alokace 10 mld. EUR.  V podstatě financování bez horního limitu. Odklady daní – v řádech miliard EUR – bude upřesněno. Stát zaměstnavatelům vrátí v plné výši sociální odvody za všechny pracovní hodiny, které jim vypadnou v důsledku státem či zemskou vládou nařízených opatření proti koronaviru nebo kvůli onemocnění či karanténě pacienta. Kurzarbeitergeld (za poslední krize po 2008 se týkalo cca 1,5 mil. zaměstnanců, celkové náklady 8 mld. EUR). Nárůst objemu na veřejné investiční programy v objemu 12 mld. EUR, bude financováno z přebytku státních rozpočtů.

Zvláštní informace k Bavorsku: obnova či výstavba nových nemocnic kvůli nedostačující kapacitě. Zemi chybí roušky. Do výroby nedostatkového zdravotnického materiálu se zapojují firmy jako Siemens.  Minister Aiwanger oznámil, že stát chce zabránit bankrotům malých a
středních firem. Navýší proto finanční pomoc, a to pro střední firmy s
50 až 250 zaměstnanci ze 30 na 50 000  eur a pro OSVČ z 5 na 9 000 eur.

Německo řeší problém se sezónními pracovníky. Sezónní pracovníci v zemědělství jsou z 90 % tvořeny cizinci. Pro příjezd 40 000 zahraničních pracovníků by měla být udělena výjimka. O příspěvek na Kurzarbeit je větší zájem než za Velké recese a Německo proto muselo přijmout stovky nových úředníků ke zpracovávání žádostí. Protože se zdroje alokované na politiku Kurzarbeit rychle spotřebovávají, pak vznikla nová iniciativa k podpoře nových pracovních míst. Ty by měly být osvobozeny od odvodů soc. zabezpečení.

Sociální opatření zahrnují 100 % příjmů po 6 týdnů nemoci (placeno zaměstnavatelem), to se týká i karantény. OSVČ mají v případě karantény nárok na úhradu ušlých zisků. Německo ale na rozdíl od ČR nemá systém ošetřovného. Programy na úrovni jednotlivých spolkových zemí by se měly sjednotit, opustí se dočasně systém testován dávek, aby se urychlila jejich distribuce.

Aktuálně: vláda navýšila podpora kurzarbeit na 70 % mzdy od 4. měsíce a od 7. měsíce na 80 % mzdy. Pro pracovníky s dětmi je podpora 77 % a 87 %. Platnost kurzarbeit je do konce roku. V gastronomii byla snížená DPH na 7 %.

Ukazují se také různé přístupy firem. automobilky budou znovu jednat o šrotovném. Ale řada jiných firem chce, aby zvládání krize přispělo k modernizaci německé ekonomiky, zejména v oblasti ekologické výroby. Mezi tyto firmy patří např. Telekom, Rossmann nebo Bayer.

Rakousko, krizový fond s možností navýšení až na 38 mld. eur. Státní záruky na půjčky jsou rozšířeny i na velké firmy. Každá z firem by měla dosáhnout na nějakou formu pomoci, prioritou je zachování pracovních míst. Systém Kurzabeit je rozšířen tak, aby se vztahoval na větší počet firem, chybějící mzdy kompenzuje stát.  Zvláštní fond je zřízení pro OSVČ. Jedná se také o přesun pracovní síly do obchodů, kde vzhledem k situaci pracovní síly chybí. Podrobněji: Krizový fond ve výši 4 mld. EUR a příslib rakouské vlády zasaženým podnikům pomoc ve formě záruk na půjčky pro překlenutí krátkodobého nedostatku likvidity. V případě insolvence bude stát ručit za 80 % dlužné sumy. 100 mil. EUR, kterými bude moci Rakouská banka pro hotelnictví a turismus ručit za úvěry malých a středních podniků v sektoru turismu, u kterých došlo snížením obratu o více než 15 %. Systém Kurzarbeit – zaměstnanci působí ve firmě pouze na částečný úvazek a stát kompenzuje ušlou část mzdy, aby nedošlo k jejich hromadnému propouštění (podpora ve výši €400 mil.). Rodiče dětí mladších 14 let mohou žádat až třítýdenní zvláštní péči, udělení závisí na zaměstnavateli a stát přebere až 1/3 mzdových nákladů.

 

Itálie, Garanční fond pro malé a střední podniky ve výši 1,2 mld. EUR, fond na podporu Made in Italy ve výši 150 mil. EUR.  Finanční náhrada ve výši 600 mil. EUR pro OSVČ, pracovníky v kultuře a cestovním ruchu. Daňové a sociální odvody a platby DPH pozastaveny do 31. 5. 2020. Po ukončení odkladu lze dlužnou částku uhradit v 5 splátkách. Integrační mzdový fond ve výši €1,3 mld., €150 mil. na přesčasy pro zdravotnický personál. Mimořádná 15 denní dovolená pro rodiče malých dětí s polovinou platu. Poukázka na Počítá se s půjčkami firmám, celkově se mohou mobilizovat až 300 mld. eur. Vysoká odečitatelnost darů, které pomáhají při epidemii. Zvláštní prémie pro ty, kteří v březnu pracovali ve výši 100 eur. Podpora pro zemědělství jako jeden z prioritních sektorů. Pozastavení splátek úvěrů i hypoték při ztrátě zaměstnání.

Vláda navýšila záruky na půjčky firmám až na 750 mld. euro. Nový dekret má dodat úlevy pro zaměstnance i OSVČ. Lombardská váda navíc připravuje „Marshallův plán“ investic. Investice se mají týkat infrastruktury.

 

Španělsko, daňové úlevy, mimořádný příspěvek pro živnostníky. Podpora práce z domova, proto i podpora investic do nových technologií pro malé a střední firmy. Balíček byl rozšířen, z původních 200 mld. euro, na 300 mld. euro v sociální oblasti a dalších 300 mld. pro zaručení dodávek plynu, vody elektřiny, moratorium na hypotéky. Balíček obsahuje prominutí sociálního zabezpečení, podporu pro živnostníky. Dále pak záruky, podporována je práce z domova. Opatření obsahují i zákaz kontroly neunijních investorů nad španělskými firmami. Zvláštní úvěrový rámec pro malé a střední firmy v postižených sektorech jako je cestovních ruch a doprava. Je zavedena ochrana velkých španělských strategických firem proti nepřátelskému převzetí na burze investory mimo EU.

 

Portugalsko, 3 mld. EUR (3,6 % HDP) na státem zaručované úvěry (z toho polovina bude cílit na firmy působící v oblastech turismu, hotelnictví a restauratérství. Druhá polovina míří do průmyslu typu textilie, dřevoprůmysl. Třetina z 3 mld. EUR je určena pro MSP a mikropodniky. 5,2 mld. EUR na fiskální stimuly ekonomiky typu odklad/zrušení sociálního pojištění, flexibilita plateb v oblasti daní a dalších odvodů . Portugalský model Kurzarbeitu – až 3/4 mzdy zaštítěna státem. 1 mld. EUR na sociální zabezpečení.

 

Finsko, 2 mld. EUR státem garantované úvěry pro malé a střední podniky (poskytovány Finnvera Oyj). 73 mil. EUR přímá podpora pro firmy. Podpora přes 3 mld. EUR v podobě fiskálních stimulů typu odkladu daní. Celkový balíček podpory dosahuje až 50 mld. eur. Firmy budou moci zkracovat výpovědní lhůty. Naopak se rozšíří a urychlí přístup k dávkám v nezaměstnanosti, i pro živnostníky a na osoby na volné noze. Aktualizace k 8.4.: Finská vláda se rozhodla navýšit výdaje (navíc 4,1 mld. euro). Kromě nákupů ochranného zdravotnického materiálu, bude vláda také provádět kompenzaci municipalitám. Finsko zavede i „ošetřovné“ pro rodiče, kteří se doma starají o děti do deseti let věku. Pomoc firmám bude mít především podobu přímé podpory. Zdroje půjdou na podporu malým a středním firmám, dále pak pro lokální rozvojová centra na ochranu malých firem i podnikatelů.

Nově vláda také zakázala propagaci instantních půjček a snížila max. povolenou úrokovou sazbu na 10 %. Omezuje se možnost navrhnout insolvenční řízení, bude změně exekuční zákon, bude zavedena nová finanční podpora středně velkým podnikům. Rozšířilo se čerpání dočasné podpory v nezaměstnanosti.

Připravuje se speciální kompenzace pro restaurace. Kromě finanční podpory bude i druhá kompenzace podmíněná ale tím, že budou znovu zaměstnáni pracovníci, kteří byli propuštěni.

 

Dánsko, 30 mld. USD z proticyklického fondu pro dánské banky, které tak získají vyšší likviditu a mohou půjčovat firmám. Vláda bude poskytovat záruky až do výše 70 % hodnoty výše úvěrů pro firmy, jejichž zisk klesl o více než 50 %. Finanční balík ve výši 6 mld. USD, ze kterého budou hrazeny fixní náklady dánským firmám (firmy s poklesem příjmů o 40 %, malé firmy pod 10 zaměstnanců 30 %). Kompenzace za zrušené akce (nad 1000 osob). Poskytnutí likvidity firmám díky odloženým platbám daní (DPH, daně z příjmu a příspěvku na podporu pracovního trhu) o čtyři měsíce v hodnotě 604 mld. Kč. OSVČ mají nárok na příspěvek v nemoci od příslušené místní samosprávy první dva týdny nemoci (pokud nebude nadále práceschopný, podpora bude pokračovat). Zaměstnavatel má právo žádat kompenzaci od místní samosprávy v prvních 30 dnech nepřítomnosti zaměstnance. Zaměstnanec má právo na ušlou mzdu formou kompenzace od místní samosprávy. Celková podpora až 9,4 mld. Kč: 1) OSVČ mají nárok na příspěvek v nemoci od příslušené místní samosprávy první dva týdny nemoci (pokud nebude nadále práceschopný, podpora bude pokračovat). 2) kompenzace státu ve výši 75-90 % mzdy za zaměstnance, kteří nemohou v důsledku nemoci pracovat.

Švédsko, odkládá splatnost daní o rok. Zvláštní podpora pro kulturu a sport. Podpora pro udržení zaměstnanosti, stát dorovná až do 90 % výše platu těm, kteří byli propuštěni, nebo mají zkrácenou pracovní dobu. Úvěry pro exportní společnosti ve výši 200 mld. švédských korun. Zvláštní balíček pro malé a střední firmy.

Doplnění původního balíčku se týká podpory zachování pracovních míst. Firmy mohou pracovní úvazky od května snížit až o 80 %, ale zaměstnance bude pobírat nadále mzdu ve výši 90 % (stát bude hradit 60 %).

 

 

Norsko, záchranný balíček pro firmy, kompenzace zaměstnancům a zvláštně postiženým sektorům. Opatření mají i dlouhodobý ráz, týkají se uvolnění zdrojů pro zvyšování kvalifikace zaměstnanců, pro které aktuálně není využití. Budou se kompenzovat části fixních nákladů firem, které byly pandemií obzvláště poškozeny. Dochází k restrukturalizaci na trhu práce, poptává se pracovní síla v zemědělství a zdravotnictví, u policie a v maloobchodě.

Nově schválena hotovostní podpora firmám, která má pomoci krýt fixní náklady firem. u akciových firem je podmíněnost – nemají vyplácet dividendy ani bonusy managementu. Vláda také zavedla kompenzace pro živnostníky, OSVČ ale musí doložit ztráty příjmu. Zvláštní výdaj na podporu ekonomiky se bude týkat údržby silniční infrastruktury.

 

Belgie, v první vlně opatření jen odsunutí termínu podávání daňových přiznání. Dále byl federální vládou schválen nouzový rozpočet. Aktivní jsou i regionální vlády. opatření zahrnují úlevy pro malé a střední firmy, pro živnostníky. Je možno využít právní úpravu dočasné nezaměstnanosti z důvodu vyšší moci, zvýšení dávek na 70 % průměrného stanoveného platu. Možnost odložit splácení hypotéky (jen u osob s finančními potížemi). Vládní systém záruk. Náhradní příjem pro živnostníky. Firmy, které věnují zdravotnický materiál nemocnicím, nebudou muset platit DPH.

Valonská vláda představila zvláštní plán obnovy. Plán zahrnuje podporu pro malé a střední podniky i živnostníky. Další opatření mají zajišťovat občanům přístup k základním potřebám. Další opatření se týkají transformace s ohledem na změny klimatu, ve spojení s digitálními technologiemi. K firmám i OSVČ se dostane další bonus – 2500 euro.

 

Nizozemsko, možnost odložení zaplacení daně. I zde na sebe vláda přebírá výplatu mezd (až 90 %). Půjčky pro malé střední firmy, navýšení záruk. Pro malé podnik zvláštní jednorázový příspěvek. Výdaje se zatím odhadují na 90 mld. eur s možností navýšení.

Lucembursko, opatření týkající se podpory zaměstnanosti zahrnují pomoc státním podnikům, i nová pravidla pro pracovní smlouvy. Odložení termínu pro podání daňových přiznání.

 

Mimo EU:

USA, nakonec byl mezi demokraty a republikány dohodnut rekordně velký fiskální balíček ve výši 2 bilionů dolarů. Balíček zahrnuje rozšíření pojistného v nezaměstnanosti, pomoc pro aerolinky ve výši 50 mld. dolarů. Demokraté prosadili, aby firmy, které mají být zachráněné ze státních peněz, nesmí následně zdroje použít pro zpětný odkup akcií a na platy manažerů. Podpora bude obsahovat i určitou formu „peněz rozhazovaných z helikoptéry.“ Konkrétně se jedná o:
• Poskytnutí jednorázových přímých plateb až do výše 1 200 USD pro
jednotlivce a 2 400 USD pro manželské páry, plus dalších 500 USD na každé dítě; přímé platby by byly postupně snižovány u ročních hrubých příjmů nad 75 000 USD u jednotlivce a 150 000 USD u manželského páru; horní hranicí pro nárok na platbu je roční hrubý příjem nad 99 000 USD u jednotlivce a 198 000 USD u manželského páru.
• Navýšení podpory v nezaměstnanosti o 600 USD týdně po dobu až čtyř měsíců nad rámec toho, co
příjemci již dostávají od jednotlivých států. Nárok na podporu se rozšiřuje i na samostatně výdělečně činné osoby a smluvní pracovníky.
• Vytvoření fondu v objemu 500 miliard dolarů na poskytování půjček, záruk za půjčky nebo investice
podnikům, státům a municipalitám poškozených krizí.
• Poskytnutí grantů ve výši 25 miliard USD pro letecké společnosti a 4 miliardy USD nákladním
dopravcům, které mají být použity výhradně  na výplaty zaměstnaneckých mezd a benefitů a vyčlenění dalších 25 miliard USD na půjčky a další 4 miliardy USD na záruky za půjčky pro tyto sektory.
• Poskytnutí 17 miliard USD na půjčky a záruky za půjčky pro nespecifikované podniky „kritické pro
zachování národní bezpečnosti“.
• Vložení 117 miliard dolarů do nemocnic a zdravotnických zařízení pro veterány.
• Poskytnutí 16 miliard dolarů na strategické národní zásoby farmaceutického a zdravotnického materiálu.
• Poskytnutí 350 miliard USD na úvěry pro malé podniky na pokrytí výplat mezd a benefitů v hodnotě 250 % měsíčních mzdových nákladů zaměstnavatele, s maximální půjčkou 10 milionů USD.
• Daňový úvěr za udržení zaměstnanců ve výši až 50% mezd vyplacených během krize, pro podniky, které musely pozastavit provoz nebo ty, u kterých došlo k poklesu hrubých příjmů o 50 % oproti předchozímu roku.
• Poskytovatelé pojištění jsou povinni krýt preventivní zdravotnické úkony související s koronavirem bez spoluúčasti pacientů.
• Odložení zálohované daně z příjmů pro zaměstnavatele, polovina odložené daně však musí uhrazena do konce roku 2021 a druhá polovina do konce roku 2022.
• Zákaz zpětného odkupu akcií společnostem, které obdrží vládní půjčky po dobu jednoho roku od splacení půjčky.
• Zamezení navýšení příjmu zaměstnanců a manažerů, kteří v loňském roce vydělali minimálně 425 000 USD.
• Vynětí obchodních aktivit prezidenta Trumpa a jeho rodinných příslušníků ze schvalované podpory.
Ustanovení se vztahuje také na viceprezidenta Mike Pence, představitele výkonné moci, členy Kongresu a jejich rodinné příslušníky.
• Pozastavení splácení federálních studentských půjček do 30. září bez růstu úroků z těchto půjček

 

Kanada, balíček ve výši 107 mld. kanadských dolarů, který se týká podpory rodin a malých podniků. Obsahuje také daňové úlevy. Ekonomika Kanady je postižena i propadem cen ropy.

 

Latinská Amerika, pandemií jsou zasaženy všechny země. Nejvíce postižené jsou Brazílie, Ekvádor a Chile. Přísná opatření přijala Argentina, naopak laxní přístup má Brazílie, kde se aktivity chopily spíše regionální vlády. Země jsou postiženy i sekundárně přes propad cen ropy.

 

Rusko, od 30.3 do 5.4, se vyhlašuje nepracovní týden, s plným nárokem na mzdu​, všechny rodiny s dětmi, kterých se týká „mateřský kapitál“, dostanou měsíčně 5000 rublů na jedno dítě do tří let, na dobu tří měsíců (od dubna)​, změní se schéma placení nemocenské – vycházet se bude ze sumy ne menší než je jedna minimální mzda za práci, platnost do konce roku​, vyhlásí se „prázdniny“ pro spotřebitelské a hypotéční půjčky bez pokut v případě propadu měsíčního příjmu o více než 30 %​, malý a střední byznys se odloží placení všech daní, kromě DPH, na dobu šesti měsíců. Pro mikropodniky bude odklad platit i na sociální platby, střední, malý byznys a mikropodniky, které se dostanou do složité situace budou mít také odloženy splátky půjček na 6 měsíců​, podpora v nezaměstnanosti se zvyšuje z 8 tisíc na 12 130 rublů​, pro vkladatele bankovních vkladů nebo investic do cenných papírů v hodnotě vyšší než 1 milion rublů se zavede daň na procentuální příjem ve výši 13 %​, šestiměsíční moratorium na osobní bankroty pro společnosti, kterých se koronavirus dotkl​, snížení plateb pojištění pro malý a střední byznys o polovinu, z 30 % na 15 %​, všechny výplaty dividend, které směřují do offshorů, budou adekvátně zdaněny ve výši 15 %​.

Ukrajina, odpuštění, pokud za neplacení příspěvků na sociální zabezpečení, osvobození od platby nájmu (nemovitost ale není využívána kvůli pandemii), banky nesmí navyšovat úrokové sazby. Klíčovou změnou nesouvisející s pandemií je zákon o otevření trhu se zemědělskou půdou.

Ukrajinská vláda odhaduje dosavadní ztráty z turistiky vzhledem k pandemii koronaviru na 1,5 mld. USD. Předseda vlády Ukrajiny D. Šmyhal informoval, že ukrajinská vláda zahájí program poskytování úvěrů podnikatelům se státní garancí.

 

Kazachstán, snížení DPH. Pomoc pro postižené sektory pomocí osvobození od daně z nemovitostí. Odklad plateb daní a sociálního pojištění. Půjčky pro malé a střední firmy, nízkoúročené úvěry pro zemědělce. Kompenzační dávky pro ty, kteří ztratili práci i pro živnostníky.

Kazachstán má být podle prezidenta Nazarbajeva řízen jako korporace z jediného centra. Klíčové podniky obdrží zvláštní vládní podporu (vratka DPH, garance za úvěry). Některé sektory budou osvobozeny od daní. I zde je strategickým záměrem soběstačnost. Nejsou očekávány problémy u zásobování potravinami. Připravuej se plán pro obnovu ekonomického růstu.

Čína, v postižené provincii Chu-pei jsou malé a střední firmy osvobozeny od DPH, dále pak snížení poplatků za elektřinu, místní vlády mohou odpustit daň z půdy. Snižování plateb sociálního zabezpečen. Řada úlev v oblasti daní směřovaných k udržení výrobní kapacity podniků. Prodloužení období pro podání daňového přiznání. Ekonomický život v Číně se pomalu vrací do normálu. Obnovují se provozy a zaměstnanci se vracejí do práce. poskytují se dotace na udržení zaměstnanosti v nejvíce postižených odvětvích jako je cestovní ruch (viz Šanghaj). Poskytnutí dotace je vázáno na řádné placení sociálního pojištění.

Čínské stimuly nejsou srovnatelné s těmi v západních zemích. Jedná se ovšem o systém, který zahrnuje státní formu vlastnictví a dlouhodobé strategické úvahy, včetně úvěrování státních podniků. Přijetí podrobných opatření může být ohlášeno ke konci května. Nejvýraznější propady jsou zatím patrné u maloobchodních prodejů a investic do fixních aktiv.

 

Hong Kong, opatření na podporu ekonomiky činí 10 % HDP země. Ekonomika patří k nejotevřenějším na světě, takže navzdory různým stimulačním balíčkům a mimořádným opatřením, je budoucnost země spojena s globálními vyhlídkami.

 

Indie, Nový fond by měl podporovat rozvoj farmaceutických výrobků. Celkový stimulační balíček by měl mít hodnotu 20,6 mld. euro. Bude využit k potravinové pomoci nejchudším, kteří jsou nejvíce postiženi „uzavřením“ celé země. Připravují se opatření na podporu malých a středních firem. Součástí budou zřejmě nižší úroky na úvěry a garance státu. Kategorie malých a středních firem projde redefinici tak, aby na pomoc dosáhlo více firem.

Čeká se na oznámení záchranného balíčku, neboť je patrné, že dopady karanténních opatření na indickou ekonomiku budou obrovské.

Jižní Korea, stimulační opatření včetně půjčky pro letecké firmy pomocí Korejské rozvojové banky a Korea Exim Bank. Zřejmě bude podpořena i Korean Air. Zřízena nouzová ekonomická rada, která má připravit stimulační balíček. Korea pro boj proti koronaviru využívá intenzivně moderní technologie, obzvláště speciální aplikace na mobilech. Stabilizační balíček ve výši 91,3 mld. eur. Podpora malých firem i živnostníků. Na balíček by mělo dosáhnout 70 % populace. Úlevy se mají týkat plateb za elektřinu, zdravotní pojištění a další.

Původní balíček pro 70 % domácností byl rozšířen na všechny, bohatší obyvatelé budou vyzváni, aby podporu vrátili. Kromě ochrany pracovního trhu budou podpořeny velké firmy (automobilový průmysl, lodě, těžba). Je distribuována sociální pomoc pro nejchudší. Nově byla stanovena pravidla pomoci pro malé a střední podniky.

 

Japonsko, Podpora pro malé a střední firmy i pro rodiče pečující o děti. Dále podpora pro firmy, které se kvůli epidemii dostanou do potíží. Japonsko bylo nuceno se smířit s odkladem Olympiády. Japonský mimořádný balíček má obsahovat opatření za celkem asi 13,7 mld. euro.

Aktuální balíček je výši pětiny japonského HDP. Japonsko si kvůli koronavirové krizi uvědomila značnou závislost na dodávkách z Číny. Opatření jsou proto směřována na podporu místních firem, které budou chtít přenést výrobu zpět do Japonska. Japonská vláda také uvažuje strategicky ve smyslu větší výrobní diverzifikace. Strategické úvahy také determinují rozhodnutí o zpřísnění podmínek pro vstup PZI do základních odvětví jako je kritická infrastruktura.

 

Izrael, půjčky podnikům, zvláštní zdroje na posílení zdravotnického systému.

 

Austrálie, dotace na mzdy (tzv. Jobkeeper). Celkový balíček tvoří 320 mld. australských dolarů. Silně postiženy jsou aerolinky, Virgin již vstoupily do nucené správy, nicméně se hlásí řada zájemců o jejich koupi.

Předseda ČMKOS Josef Středula upozorňuje na díry ve vládních opatřeních proti ekonomickým dopadům koronaviru. Kabinet je podle něj přijímá překotně a nepromyšleně. Stalo se tak, že vláda podle odborů úplně zapomněla na lidi, kteří nedostali mzdu, a pendlery hodila doslova přes palubu. Středula navrhuje, jak z toho ven, a říká, co čeká od jedání tripartity.

Podle Josefa Středuly čelíme problémům, které vznikly „překotnou snahou přijmout zákony“. Vláda podle něj v těchto případech nepřemýšlela o důsledcích a ty se teď objevují. Jako příklad Středula uvádí zaměstnance ve firmách, které jim nevyplatily mzdu. „Tito lidé nemají možnost o mzdu požádat. Za normálních okolností by využili zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a mohli by podat návrh na konkurs. V tuto chvíli je to ale zamezeno, návrh na konkurs se nesmí podat,“ říká šéf odborů.

Podle něj by na to mělo reagovat ministerstvo práce. A to tak, že by se zaměstnanci ke své mzdě dostali prostřednictvím Úřadu práce. „A stát by se tak stal věřitelem těchto subjektů,“ míní Středula. Následně se vrací k debatě o tzv. pendlerech: „Pokud jde o lidi pracující za hranicemi, ti byli podle našeho názoru hozeni přes palubu,“ nepochybuje a odmítá argument, že by šlo plošně o potenciální přenašeče koronaviru.

„Považuji to za hledání biče na někoho, kdo neučinil nic jiného než to, že pracuje v jiném městě. Asi tak, jako kdybychom kritizovali člověka z Olomouce, že pracuje v Brně. Všichni tito lidé jsou občany EU a mají právo pracovat i v jiné členské zemi. Do práce se ale nedostali a byl jim znemožněn výdělek, a tedy i jejich živobytí,“ vysvětluje Středula.

Pak tu jsou osoby samostatně výdělečně činné, majitelé restaurací, hotelů, obchodů, lidé z cestovního ruchu a další, kteří museli zavřít své provozy z rozhodnutí státu. Podle Středuly je proto třeba, aby se k tomu právě stát postavil čelem a těmto lidem skutečně pomohl.

„Stát by měl podle mého názoru říct hodnotu, do jaké chce odškodňovat, ideálně v nějaké procentuální výši, a k tomu směřoval všechny své nástroje. Co nám velmi schází, je, že se podpora nedefinuje jako podpora těm, kteří mají daňovou povinnost v České republice. Jsme pro to, aby se podpora nedávala těm, kteří daní mimo území České republiky. Pokud tady někdo žádá o pomoc, a zároveň se nepodílí na solidaritě, nechť žádá o pomoc tam, kde tu daňovou povinnost má. Neexistuje zkrátka důvod, aby čerpal pomoc z prostředků, na jejichž tvorbě se nepodílel,“ říká Středula.

Pokud jde o nadcházející týdny a měsíce, problémy očekává především u subjektů navázaných na turismus. „Jsou závislí na lidech ze zahraničí, kteří přijíždějí do České republiky. Týká se to třeba i kongresové turistiky, hotelů, výrobců potravin, čistíren prádla a dalších služeb, které jsou na turistický ruch navázány. V těchto případech to bohužel vypadá tak, že svou obvyklou klientelu, tedy lidi ze zahraničí, ještě několik měsíců mít nebudou,“ upozorňuje.

Podle odborů by proto měla vláda těmto subjektům pomoct nejen systematicky, ale především po delší časový úsek. „Všechny subjekty, jichž se to týká, nemají problémy kvůli špatnému byznys plánu, ale vinou koronaviru, který jejich byznys plán zastavil z hodiny na hodinu,“ vysvětluje Středula.

Řádné jednání tripartity je naplánováno na 25. května. Předseda ČMKOS v danou chvíli nečeká nějaký zásadní konflikt, hovoří spíše o odlišných východiscích. „Hlavním tématem pochopitelně budou opatření na pomoc ekonomice,“ potvrzuje.

Pokud se ho zeptáte, kde se mohou projevit zmíněné odlišnosti v přístupu jednotlivých členů tripartity, začne mluvit o případném plošném odpuštění sociálního pojištění. Odbory by s takovým návrhem měly podle všeho velký problém. „Zajímaly by nás skutečné dopady takového opatření. Jde o obrovské peníze, chtěly bychom vědět, z čeho se uhradí chybějící částka. Vidíme také jiné možnosti, než je likvidace sociálního pojištění, jeho zásadní ohrožení či jeho cesta do deficitu,“ říká Středula.

Obecně má za to, že na hodnocení, jak vláda zvládla koronavirovou krizi, je ještě brzo. „Stále se vymýšlejí nová opatření, některá z nich jsou ne tak úplně účinná. Za nejlepší považujeme zvýšení sazby ošetřovného na osmdesát procent. Každý rodič, který se stará o malé děti, to nepochybně ocení.“ Pokud jde o nejbližší týdny, vláda by se podle něj měla zaměřit zejména na to, aby měly firmy přístup k hotovosti, bez které nemohou elementárně fungovat. „Aby nezkolabovaly ty firmy, které jsou ještě uzavřeny kvůli rozhodnutí vlády. Jejich krach není v ničím zájmu, proto také věřím, že se forma a způsob pomoci brzy najde.“

Autor: Vratislav Dostál

https://www.info.cz/cesko/vlada-hodila-pendlery-pres-palubu-a-zapomnela-na-lidi-kteri-nedostali-mzdu-rika-stredula-45070.html

Přílohy:

 Dopis_OSZ_30_04_2020.pdf 489 kB