Stát by teď měl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zamezit nezaměstnanosti a podpořit malé firmy. V březnu zůstala nezaměstnanost na únorových třech procentech, a i když první dubnové dny vykazují standardní hodnoty, vývoj lze odhadovat jen s obtížemi, uvedla to v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Jana Maláčová také odmítla myšlenku premiéra Andreje Babiše (ANO) na podporu aerolinek Smartwings.

„Teď začíná být jasné, že teprve duben ukáže, jak budou firmy a vlastně vůbec celý trh práce reagovat na koronavirovou krizi. Čísla jsou potěšující, ale neznamená to, že to tak zůstane,“ prohlásila Jana Maláčová. V prvních dubnových dnech úroveň nezaměstnanosti, podle Jany Maláčové, neroste. Ministerstvo práce a sociálních věcí v současnosti předpokládá zvýšení nezaměstnanosti ze tří na osm procent. „Pět procent opravdu věštíme. Zkopírovali jsme to z dopadů hospodářské krize z let 2008 a 2009,“ řekla Jana Maláčová. Pětiprocentní nárůst označila jako černý scénář.

Ani podle ekonoma Filipa Matějky z CERGE-EI a člena Ústředního krizového štábu nelze vývoj předvídat. „Vypadá to, že je to největší ekonomická rána pro západní svět za posledních padesát let, daleko větší než finanční krize před deseti lety,“ prohlásil Filip Matějka. Stát podle něj musí hlavně zabránit vzrůstu nezaměstnanosti. „V každém případě vzroste hrozně moc,“ uvedl. Nepředpokládá ale, že by došlo k podobné situaci jako za velké hospodářské krize ve 30. letech. „Teď přece jen víme daleko více, jak řídit ekonomiku,“ řekl. Důležité je podle něho následující dva měsíce podpořit nejen firmy, ale i domácnosti, které nemají naspořeno.

Podle senátorky Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) nebude mít opozice problém s podporou pomoci živnostníkům nebo kurzarbeitu. Ten je podle ní potřebný, podmínky pro vyplnění žádosti jsou ale složité. S tím souhlasil i Filip Matějka.

„Ve Švýcarsku podnikatel jeden den vyplnil formulář a druhý nebo ten samý den měl peníze na účtu. Teprve potom vláda zkontrolovala, jestli si nevymýšlel. U nás to bylo tak, že podnikatelé vyplňovali strašně moc formulářů. Trvalo to den nebo dva a teprve potom za týden dostali e-mail s pořadovým číslem,“ uvedl ekonom Filip Matějka.

Ministryně Jana Maláčová ale oponovala, že vyplnit žádost o příspěvek na mzdu nebo její náhradu je jednoduché. Vyplácet by je podle ní mohl stát v řádech dní, záleží ale také na tom, jestli firmy nebudou v žádostech dělat chyby. „Pokud to budeme muset stornovat a vracet, tak se to pro všechny zpozdí. Pokud to bude všechno v pořádku, bude se to sekat jako cvičky,“ řekla Jana Maláčová.

V pořadu se také rozvinula debata o tom, že je třeba pomoci i lidem, kteří pracují na dohodu. V tomto duchu vystoupil ekonom Filip Matějka i senátorka Šárka jelínková. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová k tomu uvedla, že ministerstvo plánuje pomoci i lidem odkázaným na příjem z dohod o provedení práce. Na ně by mělo být rozšířeno vyplácení takzvaného bolestného, o kterém tento týden rozhodla vláda. Původně na něj měla dosáhnout jen menší část živnostníků, následně ale ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) oznámila úpravu pravidel.

Další část debaty se týkala otázky, komu je nutné pomoci, zda velkým firmám či spíše malým a středním. Svým způsobem tato debata vyplynula ze sobotního prohlášení premiéra Andreje Babiše, že stát by měl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli koronavirové krizi dostaly do problémů. Jako příklad uvedl nízkonákladové aerolinky Smartwings. Společnost už ale měla potíže před vypuknutím pandemie.

Ekonom Filip Matějka k tomu řekl, že stát by se měl zaměřit naopak na malé firmy. Velké firmy totiž zvládnou zařídit banky. Když bude mít problém třeba společnost Škoda, tak banka najde způsob, jak pomoci. Stát musí pomáhat plošně menším a středním firmám.

Podle Jany Maláčové premiér Andrej Babiš návrh vládě zatím nepředložil. „Diskuse na vládě o tom ještě neproběhla. Bude muset proběhnout. Pomáhat se má malým a středním podnikům, nikoliv miliardářům,“ prohlásila. Zároveň řekla, že privatizace někdejších ČSA, dnešních Smartwings, se podle ní ukázala jako chyba. „Zbavovat se strategických firem znamená, že je v krizi stejně zachraňuje stát. Zisky budou soukromé, ztráty veřejné,“ uvedla. A pokud by podle ní stát musel vstoupit do nějaké firmy, tak by to mělo být formou kapitálového vstupu, tedy že by stát ve firmě získal podíl. „Určitě o tom budeme debatovat na vládě,“ dodala.

Na zámku v Lánech kvůli epidemii jednal v sobotu poradní tým prezidenta Miloše Zemana. Přizváni byli ministři vnitra a obrany Jan Hamáček (ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO) a policejní prezident Jan Švejdar. Podle zpravodajství České televize oba ministři, po skončení této schůzky, uvedli na tiskové konferenci, že prezident a jeho poradci podpořili opatření proti koronaviru.

Je třeba pokračovat a vydržet, řekli ministři po čtyřhodinovém jednání novinářům. Podle ministra vnitra se situace v České republice zatím vyvíjí lépe, než vláda původně očekávala. Jan Hamáček po setkání rovněž pochválil státní zaměstnance a české občany za dodržování opatření. „Čeká nás ještě pár těžkých dnů a týdnů. Efektivita opatření bude ještě prověřena, nechystáme ale žádné zásadní změny,“ řekl Jan Hamáček.

Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka expertní tým prezidenta ČR vyjádřil velké ocenění práci Integrovaného záchranného systému. „Prezident republiky plně podpořil opatření Ústředního krizového štábu pod vedením Jana Hamáčka,“ uvedl mluvčí na Twitteru.

„Ze strany pana prezidenta jsem cítil velkou podporu jak vůči vládě, tak i zdravotníkům, policistům nebo vojákům,“ řekl Hamáček. Velká část debaty byla věnována ekonomickým opatřením, hlava státu se podle ministra Lubomíra Metnara také zajímala o projekt chytré karantény, v němž se velmi akcivně angažuje i Armáda ČR.

Systém chytré karantény má umožnit, a to se souhlasem nakaženého, vytvořit z údajů z jeho mobilního telefonu a platební karty mapu jeho pohybu z posledních pěti dní. Lubomír Metnar k tomu dále uvedl, že informacemi od operátorů nebudou disponovat vojáci, ale hygienici, kteří budou určovat, kam mají vojáci zajet pro odběr vzorků. „Ta data se nebudou ukládat déle než šest hodin, po šesti hodinách se automaticky smažou,“ uvedl ministr Lubomír Metnar. Pokud hygienici během této lhůty data nestihnou využít, budou muset nakaženého požádat o souhlas znovu.

Jan Hamáček k policejním opatřením rovněž uvedl, že chce zamezit tomu, aby se lidé o víkendech shromažďovali na parkovištích u turisticky vyhledávaných lokalit. Policejní hlídky budou tento víkend turisty z těchto míst vykazovat, aby se neopakovala situace z minulého konce týdne. Jan Hamáček věří, že sněmovna a senát v příštím týdnu dají policii možnost takováto shromažďování na místě pokutovat až částkou 10 tisíc korun.

Podle zpravodajství České televize se k situaci kolem pandemie koronaviru u nás v sobotu rovněž vyjádřil i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který prohlásil, že stát plánuje pravidelné testování personálu domovů pro seniory na nový typ koronaviru, ale u klientů těchto domovů pro seniory to s ohledem na jejich množství zatím není reálné. Dalším zvažovaným opatřením podle náměstka je, aby personál bydlel v provizorních podmínkách přímo v zařízeních a nechodil mezi běžnou populaci. Ministerstvo zdravotnictví, podle Romana Prymuly, nyní jedná s kraji ohledně distribuce rychlotestů. Pravidelné testování personálu by měli provádět lékaři, kteří do domovů docházejí, dodal. Plošné testování všech včetně seniorů v plánu není.

I v době, kdy se Evropou šíří nový typ koronaviru, zůstává Zelená dohoda pro Evropu klíčovou politikou Evropské komise. „Hospodářská obnova po pandemii COVID-19 musí být bezesporu zelená a udržitelná,“ říká polský komisař pro zemědělskou politiku Janusz Wojciechowski

Ministři zemědělství minulý týden diskutovali o tom, jak bojovat s negativními dopady nemoci COVID-19 na zemědělství a potravinářství.

Videokonference se zúčastnil i eurokomisař zodpovědný za zemědělství, Polák Janusz Wojciechowski. Ten ministrům představil opatření, která v souvislosti s koronavirem Komise zatím přijala. Polský komisař jim také objasňoval, jak se dnešní krize dotkne reformy společné zemědělské politiky EU (SZP), jejího přechodného období a dalších strategických plánů unijní exekutivy. Reakce ministrů prozradil v rozhovoru pro EURACTIV.com.

Čeho se ministři zemědělství zemí EU během krize nejvíce obávají?

Členské státy ve středu na Radě EU vyjádřily vícero obav – od rizika, že pro nedostatek pracovních sil se nebudou schopni vypořádat s veškerou administrativou spojenou se společnou zemědělskou politikou, až po logistické záležitosti, které by mohly ohrozit fungování potravinového řetězce v EU.

A jak jste na to reagoval?

Slíbil jsem jim, že jejich obavy bereme v potaz a pomůžeme jim v krizových časech potřebnou flexibilitou a zjednodušením pravidel agrární politiky. Já a můj kabinet budeme pozorně sledovat vývoj situace, a pokud to bude potřeba, jsme připraveni konat.

Může koronavirus zpomalit Vaši práci a jednání o SZP po roce 2020 a zejména oddálit dočasná opatření, která by měla platit během přechodného období?

Evropská komise se nedomnívá, že COVID-19 zásadně ovlivní přijatá nařízení týkající se přechodného období. Členské státy a Evropský parlament si uvědomují, jak důležité je zabezpečit plynulost plateb pro zemědělské podniky a obyvatele venkova v krizových časech, ale i po nich.

Pro všechny zúčastněné strany je přijetí legislativy naprostou prioritou a jsou odhodlány celý proces urychlit.

Evropský parlament i Komise mají kapacity na to, aby se přizpůsobily situaci a zajistily potřebná jednání a přijetí návrhů, přestože osobní schůzky budou omezené.

Mohla by podle Vás epidemie ovlivnit i rozhovory o klíčových tématech reformy SZP? Ministři a europoslanci by mohli v této situaci otočit a žádat větší finanční podporu na obnovu agrárního sektoru na úkor peněz určených na environmentální opatření.

Komise si velmi dobře uvědomuje, v jaké finanční situaci se ocitli zemědělci, a i proto je jejich podpora příjmů hlavním prvkem reformy SZP, kterou Komise představila v červnu 2018. V této chvíli bude klíčové monitorovat dopady současné krize na zemědělské trhy a dbát na to, aby podpora příjmů zajistila životaschopnost a odolnost evropských farem.

Zároveň jsme ale v Komisi přesvědčeni, že kromě ekonomiky při tom musí brát ohled i na životní prostředí. Návrh nové zemědělské politiky se právě snaží o to, aby byl soulad mezi oběma sférami nadále efektivní. V žádném případě teď nemůžeme zanedbat environmentální cíle zemědělské politiky.

Všichni zainteresovaní aktéři jsou připraveni dosáhnout pokroku tak rychle, jak to jen půjde. V zájmu farmářů, kteří obzvlášť v těchto dnech potřebují jistotu a předvídatelnost, je rychlá dohoda nevyhnutelná.

Nemyslíte si ale, že se ve světě po pandemii koronaviru tyto ambice oslabí? Jak to může změnit očekávanou potravinovou strategii Z farmy na vidličku (F2F) a jak se to dotkne samotné Zelené dohody pro Evropu, jejíž součástí je právě plán F2F?

Zelená dohoda zůstává nadále klíčovou politikou předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. Klimatická změna se s koronavirovou krizí nezastaví, a pokud chceme dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti, tak se i naše společnost musí chovat udržitelně.

Momentálně se nacházíme uprostřed krize a bylo by předčasné mluvit o tom, jak se její dopady projeví na návrhu politiky v rámci Zelené dohody. Hospodářská obnova po COVID-19 však určitě musí být zelená a udržitelná.

Co se týče krizového managementu, Evropská komise hned na začátku prodloužila lhůtu na podávání jednotných žádostí o přímé platby v tomto roce, což farmáři přijali velmi pozitivně. Nyní ale požadují i další podpůrná opatření. Má nyní Komise k dispozici ještě jiné nástroje, jimiž by v této situaci pomohla zemědělcům?

Jak jsme uvedli ve středu, Komise dělá všechny potřebné legislativní kroky k tomu, aby členské státy prodloužily lhůtu na podávání žádostí o platbu v rámci SZP.

K tomu jsme přijali nový dočasný rámec pro poskytování státní pomoci. Na základě něho mohou farmáři dostat od státu pomoc v hodnotě 100 tisíc eur na farmu (cca 2,7 milionu korun) a potravinářské firmy dokonce pomoc až do 800 tisíc eur (cca 21,6 milionu korun).

Tyto částky mohou být zvýšené o pomoc de minimis (tj. nízké sumy státní pomoci, které jsou osvobozené od kontroly státní pomoci, pozn. red.), což je národní podpora speciálně určená pro agrární sektor, kterou nemusí schvalovat Komise. Strop na takovou podporu se nyní posunul na hranici 20 tisíc eur. To znamená, že jedna farma může od státu dostat pomoc ve hodnotě až 120 tisíc eur (cca 3,24 milionu korun).

Kromě toho Komise pracuje na tom, aby zaručila plynulou přepravu potravin napříč celou EU. S členskými státy úzce spolupracujeme na zavedení tzv. zelených pruhů. V těchto pruzích, které se budou nacházet na klíčových hraničních přechodech, nesmí doba hraniční kontroly přesáhnout 15 minut. Tento přechod bude určený i pro agropotravinářské produkty.

Pokud dojde k vážnému narušení trhu, můžeme použít tržní opatření – např. ve formě veřejné intervence a pomoci pro skladování, anebo různá mimořádná opatření, která umožňuje SZP.

A nakonec, vzhledem k několika výzvám členských států uvedených během středečního zasedání Rady EU, přemýšlíme nad dalším zjednodušením administrativních procedur v době korona krize – a to jak pro farmáře, tak i národní orgány. To by například zahrnovalo možné výjimky z některých požadavků týkajících se kontrol na místě nebo požadavků na audit.

Jsou tyto sektory více postižené než ostatní? A chystáte nějaké speciální opatření šité na míru některým specifickým sektorům v zemědělství?

Současná krize ovlivňuje určitým způsobem každý sektor, ale farmáři, potravináři, zpracovatelé, výrobci či maloobchodníci jsou důležití z hlediska zabezpečení potravin. Komise se spolu se členskými státy snaží o to, aby potravinový řetězec nadále fungoval efektivně – v prvé řadě tím, že bude zabezpečena plynulá přeprava zboží na jednotném trhu.

Výrobky, které se tradičně spotřebovávají mimo domov (v restauracích, kavárnách a podobně), se přesouvají ke spotřebitelům, kteří si je mohou připravit doma. To se týká většiny potravin a některých výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Co se týče trhu s ovocem a zeleninou, očekává se, že dopad bude stejný jako během období omezení. Sektor ale může narazit na problémy s nedostatkem sezónních pracovníků, řidičů a přepravních vozidel v období sklizně.

Na trhu s mléčnými a masovými výrobky bude v závislosti na dopadech pandemie víc nejistoty, což se bude odvíjet i od dostupnosti pracovní síly. Problémem může být i logistika vzhledem k nedostatku přepravních kontejnerů. U některých výrobků, například mléka, se zvyšuje zájem ze strany maloobchodníků, kdy domácnosti nakupují více než obvykle.

Poptávka ze strany stravovacích zařízení a restaurací však zcela opadla, stejně tak se sníží i vývoz do třetích zemí.

Vzhledem k dodatečným clům ze strany USA se koronavirová krize může ještě více podepsat na poklesu poptávky po víně.

Nejvíce zasažen je nicméně trh s květinami, který čelí obrovskému propadu poptávky. Jenže ty Unie nedotuje a nevztahuje se na ně ani opatření pro společnou organizaci trhů. S problémy se potýká zejména Nizozemsko, kde toto odvětví dominuje a zaměstnává zhruba 760 tisíc lidí. Poptávka po květinách a ovocných stromech zde spadla o 80 procent.

U všech opatřeních, které dosud přijímáme, ale musíme být zároveň zdrženliví, protože krize je teprve na začátku.