Premiér Andrej Babiš chce zvýšit platbu za státní pojištěnce a masivně stavět

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu ve speciálním vysílání ČT24 uvedl, že chce od června zvýšit platbu za státního pojištěnce o 500 korun. Chce tak finančně pomoct zdravotnictví zatíženému pandemií nemoci COVID-19. Budoucnost České republiky vidí v masivních investicích do stavebnictví včetně výstavby přehrad. Českou národní banku pak vyzval k dalšímu snížení sazeb.

Česká televize v úvodu tohoto pořadu „Česko na křižovatce“ uvedla, že vláda v úterý uveřejnila plán postupného uvolňování protinákazových opatření v obchodech, restauracích a službách, ve vlnách se mají jednotlivé provozy odemykat až do začátku června. K normálu se snaží vrátit i školství, plný provoz ale už do začátku prázdnin neobnoví. A vedle toho stojí finanční intervence státu, zabrzděná ekonomika i varování Mezinárodního měnového fondu před globální recesí, nejhorší od dob velké deprese ve 30. letech.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v tomto kontextu vidí budoucnost českého hospodářství v odklonu od automobilového průmyslu, jenž výrazně podmiňuje proexportní charakter tuzemské ekonomiky. „Pro naši zemi je důležité říct si, kam půjdeme. Budoucnost naší země je stavebnictví. Musíme začít masivně investovat a zrychlit naše zákony, abychom mohli začít stavět,“ prohlásil v tomto pořadu.

Za zdrojový materiál pro budoucnost republiky označil Národní investiční plán, který vláda zveřejnila ještě před krizí, a explicitně akcentoval osmnáctimiliardové investiční záměry resortu zemědělství.

„Chci, abychom investovali do vody, do vodárenských soustav, můžeme začít stavět přehrady, od revoluce jsme žádnou nepostavili. Potřebujeme se naučit soběstačnosti v potravinách, potřebujeme vodu, potřebujeme se soustředit na cestovní ruch u nás doma,“ prohlásil předseda vlády ČR.

Vstřícnost čeká i od Evropské unie s tím, že doufá, že Brusel zapomene na Green deal, neboli plán na příklon k zeleným zdrojům, neboť by tyto plány zničily automobilový průmysl a také i českou ekonomiku. Čeká, že Evropa začne podporovat tradiční průmysl.

Z deficitů státního rozpočtu nemá obavy, protože, jak uvedl, „i kdybychom měli dvakrát dvě stě minus, stále koncem roku 2021 budeme mít nižší zadlužení, než jsme měli dluh vůči HDP v roce 2013.“ Tehdy se stal Andrej Babiš ministrem financí v Sobotkově vládě.  „Máme zájem co nejdřív nastartovat ekonomiku a znormalizovat život. To nejsou žádné pohádky. Chceme pomáhat všem a děláme maximum možného,“ dodal.

Vedle stavebnictví premiér Andrej Babiš vyzdvihl význam zdravotnictví. Podle něho musí Česká republika udělat všechno pro to, aby resort fungoval. Musí do zdravotnictví narvat desítky miliard. „Pro nás je to absolutně nejdůležitější resort. Není jiná alternativa!,“ sdělil.

Chod státní péče o veřejné zdraví chce podpořit také navyšováním plateb za státní pojištěnce, což, jak uvedl, ještě nekonzultoval ani s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO), ani se ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).

„Musíme navýšit platbu za státní pojištěnce tento rok. Od prvního června o 500 korun, musíme dostat do systému tento rok 19,2 miliardy. Příští rok plus dalších 200 korun, to by bylo o 700 korun a to je dalších 53 miliard,“ vyčíslil dodatečnou finanční podporu pro tuzemský zdravotnický systém.

Slibuje si od ní mimo jiné to, že personál bude dobře zaplacen a nebude už odcházet za prací do Rakouska nebo Německa, což je jedna z konstantních potíží tuzemského systému uplynulých let.

Seškrtání armádních výdajů a výzva k ČNB

Úspory se naopak podle předsedy vlády ČR zřejmě nevyhnou armádě. V rozhovoru již po několikáté zmínil tendr na pásová vozidla pro tuzemskou pěchotu, která měla vyjít obranu na 50 miliard. „Domluvili jsme se s resortem obrany, že to přibrzdíme,“ prohlásil premiér Andrej Babiš.

Další úspory je nutné najít i státním sektoru. Andrej Babiš nevyloučil, že někteří jeho ministři budou chtít stavy snížit. „Nechceme zaměstnávat lidi, které nepotřebujeme,“ dodal. Kolika lidí by se případné propouštění ve snaze najít úspory mělo týkat, premiér neuvedl.

Hospodářství by podle premiéra mohla stimulovat i Česká národní banka. „ČNB má obrovské rezervy, taky by se s námi mohla trochu podělit o zisk a mohla by snížit základní sazbu níž, než je dneska,“ navrhl Andrej Babiš. Základní úrokovou sazbu ČNB v očekávání recese snižovala na konci března o 0,75 procentního bodu na jedno procento, analytici už před aktuálním pobídnutím premiérem očekávali, že v horizontu měsíce sazbu sníží znovu.

  • Zdroj: Česká televize
 

Kdy se děti a studenti vrátí do škol? První stupeň 25. května, druhý až v září

Žáci prvního stupně základních škol se vrátí do lavic 25. května. Druhý stupeň zůstane do konce školního roku doma.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) představil na tiskové konferenci po jednání vlády časový rozvrh, jak se budou žáci a studenti ještě v letošním školním roce vracet do škol.

Jako první dostanou zelenou studenti posledních ročníků vysokých škol. Od 20. dubna se budou smět stýkat ve skupinách maximálně pěti osob. Ministerstvo školství tak chce zajistit, aby měli možnost v řádné době dokončit své studium.

„Týká se to individuálních konzultací nebo zkoušek, zvláště těch závěrečných,“ řekl Plaga. S rektory ministr školství řeší i způsob, jak by mohli dostudovat zahraniční studenti.

Po posledním ročníku vysokých škol se v další vlně v pondělí 11. května budou do lavic vracet žáci posledních ročníků středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol, ale výhradně z důvodu přípravy na maturitní a závěrečné zkoušky a absolutoria.

„To ale neznamená, že všichni studenti maturitních ročníků musí od 11. května do školy, je to pouze možnost,“ doplnil Plaga.

Maturity, závěrečné zkoušky a absolutoria tak budou moct proběhnout nejdříve 1. června. Jednotné přijímací zkoušky na střední školy a jejich školní část se může uskutečnit v průběhu června.

Od 11. května bude umožněna také individuální výuka na základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky (od 25. května pak ve skupinách po pěti), stejně tak bude obnovena prezenční výuka ve školách při dětských domovech a výchovných a diagnostických ústavech.

Třetí skupina, která bude mít možnost chodit opět do školy, budou žáci prvního stupně základních škol, a to od 25. května.

„Bude to formou školních skupin. Jsou tam přísná opatření a bude se jednat doporučeně o skupiny 15 dětí s tím, že bude v každé lavici jen jedno dítě,“ upřesnil Plaga. Nebude také možné měnit složení takových skupin. Učit je bude pouze jeden pedagog a děti se odpoledne nebudou mísit ve školních družinách.

„Roušky budou doporučeny a o nošení rozhodne vyučující. Pokud budou v lavicích při frontální výuce, tak nebudou nutné,“ vysvětlil Plaga. Povinně je budou muset děti nosit jen v případě skupinové práce nebo pokud se budou pohybovat v prostoru třídy.

Pokud se epidemiologická situace v Česku nezvrtne, v průběhu června se do škol dostanou nárazově i žáci druhého stupně základních škol. Ministerstvo školství ale nepočítá, že by na druhých stupních začala do konce školního roku klasická výuka. Žáci se potkají maximálně v menších skupinách a vyučování bude pokračovat vzdálenou formou.

Speciální režim bude platit pro mateřské školy, ty totiž neuzavřelo mimořádným opatřením Ministerstvo zdravotnictví, ale jejich zřizovatelé.

„Je ale namístě, aby se otevíraly jenom tam, kde budou naplnitelná omezení a opatření, která definuje Ministerstvo zdravotnictví,“ dodal Plaga. Podle něj by školky mohly začít fungovat zase od 25. května.

Školy vláda kvůli šíření epidemie nového typu koronaviru uzavřela 11. března.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kdy-se-deti-a-studenti-vrati-do-skol-prvni-stupen-25-kvetna-druhy-az-v-zari-100091

  • Zdroj: Seznamzpravy.cz

Vláda plánuje rozvolňovat opatření v pěti etapách do 8. června

Vláda v úterý představila plán pro otevírání obchodů a dalších zařízení a provozoven uzavřených kvůli novému typu koronaviru. Rozdělila ho do pěti etap od nejbližšího pondělí 20. dubna do pondělí 8. června. Nejprve by měli otevřít řemeslníci, farmářské trhy a autobazary, postupně by se měly každý týden a později po 14 dnech přidávat další obchody či akce. V poslední vlně by mohly otevřít například všechny provozovny v nákupních centrech, řekl novinářům v přímém přenosu České televize vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci vlády ČR.

Karel Havlíček uvedl, že vládní plán vychází ze scénáře, kdy by bylo šíření koronaviru „pod kontrolou“ a termíny jsou proto orientační. „Může tam dojít k určitým posunům, ale byli bychom rádi, kdybychom to takto dodrželi,“ řekl. Plán připodobnil k podobnému scénáři, který připravilo sousední Rakousko. Česká republika je podle něj obezřetnější v případě obchodních center.

Podle Karla Havlíčka měli v rozpisu otevírání provozoven epidemiologové. Kdy hlavní momentem, který sehrál rozhodující roli při rozhodování o tom, do které etapy zařadit otevírání provozoven a dalších zařízení včetně sportovišť, byl názor epidemiologů. Zároveň podotkl, že důležité bylo i hledisko poptávky zákazníků, a to, aby některý typ provozoven nezískal nezdravou konkurenční výhodu na úkor jiných. „Snažili jsme se udělat férový a vyvážený mix, který, dopředu říkám, není stoprocentně spravedlivý,“ dodal Karel Havlíček.

První etapa začíná v pondělí 20. dubna, kdy mohou začít fungovat řemesla a navazující provozovny, farmářské trhy, autobazary a autosalony. Dále venkovní tréninkové aktivity profesionálních a vrcholových sportovců v menších skupinách a za přesně definovaných podmínek. Možné budou také svatby do deseti lidí, stejně jako u tréninků za specifických hygienických podmínek.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že první vlna otevřených obchodů není z epidemiologického pohledu riziková. „Neměla by navýšit počet pozitivních pacientů, budeme tak mít do 27. dubna čas na vyhodnocení velikonočních svátků,“ uvedl Adam Vojtěch. Vnímal, že ne všichni lidé se o Velikonocích chovali s ohledem na přetrvávající epidemii nemoci covid-19 zodpovědně.

O týden později, 27. dubna, by měly začít fungovat všechny provozovny do 200 metrů čtverečních, pokud nejsou ve velkých nákupních centrech. „Poté už to dávkujeme podle požadavků epidemiologů, aby se vždy vyhodnotila situace,“ uvedl vicepremiér Karel Havlíček.

Ve třetí etapě, od 11. května, by měly fungovat provozovny do 1000 metrů čtverečních, autoškoly, posilovny a fitness centra, kde by ale návštěvníci nesměli využívat sprchy a šatny.

Čtvrtá etapa by byla zahájena v pondělí 25. května, kdy by se mohla otevřít venkovní zahrádky restaurací, hospod, bufetů, kaváren či vinoték, ale také kadeřnictví a holičství, masážní či regenerační salony. „Současně zprovozňujeme muzea, galerie a zoologické zahrady, nicméně se zavřenými pavilony,“ uvedl Karel Havlíček.

V poslední, páté vlně, by se měla 8. června otevřít obchodní centra, začít fungovat by měly hotely či ubytovací zařízení. Restaurace a zoologické zahrady by mohly otevřít i vnitřní prostory. Konat by se mohly začít kulturní, společenské či sportovní akce do 50 osob či svatby za speciálních podmínek. Zbývající činnosti, podle vlády ČR, budou povoleny v červnu podle aktuální epidemiologické situace. „Každý provozovatel, který bude otevírat, si musí uvědomit, že na každém záleží, jestli budeme moci dál rozvolňovat, nebo dojde k nějakému výkyvu,“ apeloval Adam Vojtěch na odpovědnost podnikatelů i zákazníků. Ministerstvo bude vývoj epidemie kontrolovat a podle toho případně časovou osu upraví. Provozovnám dá také manuál s hygienickými podmínkami pro jejich konkrétní činnost.

Na dotaz novinářů poté ministr Adam Vojtěch oznámil, že nemocnice mohou začít obnovovat i běžnou péči o pacienty, která byla kvůli pandemii koronaviru omezena. Ministerstvo zdravotnictví vyzve poskytovatele akutní lůžkové péče, aby zajistili kapacity i pro jiné výkony elektivní péče, část kapacity ale musí zůstat vyčleněna pro lidi s onemocněním covid-19.

„V tuto chvíli i z hlediska toho, že máme národní dispečink kapacit intenzivní péče a sledujeme tak intenzivní péči na denní bázi, tak jsme schopni toto už akceptovat a vyhodnocovat kapacity tak, aby je poskytovatelé mohli využít částečně pro jiné pacienty než s nemocí covid-19,“ řekl Vojtěch. Obnovení péče podle něj bude trvat dny až týdny, ale je nezbytné, neboť řada pacientů čeká na plánované operace.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) představil časový rozvrh, jak se budou žáci a studenti ještě v letošním školním roce vracet do škol.

Jako první dostanou zelenou studenti posledních ročníků vysokých škol. Od 20. dubna se budou smět stýkat ve skupinách maximálně pěti osob. Ministerstvo školství tak chce zajistit, aby měli možnost v řádné době dokončit své studium. „Týká se to individuálních konzultací nebo zkoušek, zvláště těch závěrečných,“ řekl Robert Plaga. S rektory ministr školství řeší i způsob, jak by mohli dostudovat zahraniční studenti.

Po posledním ročníku vysokých škol se v další vlně v pondělí 11. května budou do lavic vracet žáci posledních ročníků středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol, ale výhradně z důvodu přípravy na maturitní a závěrečné zkoušky a absolutoria. „To ale neznamená, že všichni studenti maturitních ročníků musí od 11. května do školy, je to pouze možnost,“ doplnil Robert Plaga.

Maturity, závěrečné zkoušky a absolutoria tak budou moct proběhnout nejdříve 1. června. Jednotné přijímací zkoušky na střední školy a jejich školní část se může uskutečnit v průběhu června.

Od 11. května bude umožněna také individuální výuka na základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky s tím, že od 25. května i ve skupinách po pěti. Stejně tak bude obnovena prezenční výuka ve školách při dětských domovech a výchovných a diagnostických ústavech.

Třetí skupina, která bude mít možnost chodit opět do školy, budou žáci prvního stupně základních škol, a to od 25. května.

„Bude to formou školních skupin. Jsou tam přísná opatření a bude se jednat doporučeně o skupiny 15 dětí s tím, že bude v každé lavici jen jedno dítě,“ upřesnil Robert Plaga. Nebude také možné měnit složení takových skupin. Učit je bude pouze jeden pedagog a děti se odpoledne nebudou mísit ve školních družinách.

„Roušky budou doporučeny a o nošení rozhodne vyučující. Pokud budou v lavicích při frontální výuce, tak nebudou nutné,“ vysvětlil Robert Plaga. Povinně je budou muset děti nosit jen v případě skupinové práce, nebo pokud se budou pohybovat v prostoru třídy.

Ministři na tiskové konferenci také uvedli, že rovněž i sportovci budou moci od pondělí trénovat ve skupinách. Na dotaz novinářů k tomu posléze dodali, že sportovcům bude, po 8. červnu, povoleno hrát i soutěže, tedy do určitého počtu účastníků na hřišti a v kabinách, to je nejen hráčů, ale i například trenérů, ale rozhodně bez přítomnosti diváků.

  • Zdroj: Česká televize, ČTK, Seznam.cz

Příspěvek 25 000 Kč pro OSVČ v otázkách a odpovědích

Kolik činí příspěvek a bude se vyplácet pravidelně?

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, které je od 12. března do konce dubna. Celkově tak může jít až o 25 tisíc korun. Jde nicméně jen o jednorázový příspěvek. Vláda ovšem připustila, že v případě, že vývoj situace nebude příznivý, podporu prodlouží.

Je příspěvek určen všem OSVČ?

Nikoli. Příspěvek nemohou dostat OSVČ, které kromě podnikání vykonávají i činnost, v jejímž důsledku jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Na podporu tak nemají nárok kromě zaměstnanců na hlavní pracovní poměr ani dohodáři o pracovní činnosti, kteří mají příjmy vyšší než 3000 korun, či dohodáři o provedení práce s příjmem vyšším než 10 000 korun.

Nárok naopak mají zbylé OSVČ, pokud 12. března 2020 podnikali nebo pokud měly přerušenou činnost ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019. O příspěvek tak mohou požádat i OSVČ vedlejší, které jsou zároveň důchodci, studenty nebo třeba na mateřské.

Dále platí, že bonus náleží jen těm OSVČ, které nemohly svoji činnost zcela nebo zčásti vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu

a) nutnosti uzavřít provozovnu subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz,

b) karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,

c) péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,

d) omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo

e) omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu

Tento výčet je nicméně jen demonstrativní a stačí jakékoli omezení činnost.

Je potřeba omezení podnikání nějak dokládat?

Není. Stačí vyplnit žádost a čestné prohlášení, že nárok splňujete. Nyní to finanční úřady kontrolovat nebudou, pokud ale zpětně zjistí, že jste za letošní rok měli třeba trojnásobné příjmy než loni, mohou zahájit kontrolu. Pokud vyhodnotí, že jste neměli na příspěvek nárok, budete jej muset vrátit. Podmínky jsou na druhou stranu formulovány tak široce, že se do nich vejde takřka každá OSVČ, které se aspoň trochu krize dotkla a úřad vám jen stěží bude dokazovat opak.

Kdy půjde o bonus žádat?

O příspěvek lze již žádat. Server Podnikatel.cz nabízí formulář ke stažení.

Co se bude vyplňovat a co bude nutné dokládat?

Stačí vyplnit žádost, kde kromě obecných náležitostí uvedete i číslo účtu a čestné prohlášení, že splňujete podmínky. Nic dalšího dokládat nemusíte.

Jak o příspěvek požádat?

Žádost může být podána jedním z těchto způsobů:

  • osobně na podatelně finančního úřadu,
  • podáním poštovní zásilky na poště,
  • prostřednictvím datové schránky,
  • prostřednictvím technického zařízení správce daně (EPO) za předpokladu, že daňový subjekt má elektronický podpis,
  • pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na e-mailovou adresu zveřejněnou správcem.

Dokdy je nutné žádost podat?

Žádost musíte podat nejpozději do 30. června 2020.

Lze bonus kombinovat s ošetřovným pro OSVČ?

Ano, je to možné.

Lze bonus kombinovat s podporou v nezaměstnanosti?

Nikoli, souběh čerpání kompenzačního bonusu je s výplatou podpory v nezaměstnanosti vyloučen. Nicméně kdo například čerpal v březnu podporu v nezaměstnanosti a v dubnu již nikoliv, může o kompenzační bonus zažádat za duben. Dostane pak 15 000 Kč.

S jakými dalšími příspěvky a dávkami lze bonus kombinovat a jakými nikoli?

Jak upozorňuje ministerstvo financí, pobírání jakýchkoli dávek není překážkou pro vznik nároku na kompenzační bonus, ale v určitých situacích může být výplata kompenzačního bonusu důvodem pro snížení či nepřiznání sociální dávky či podpory (bonus je pro potřeby výpočtu dávky započitatelným příjmem).

  • 6měsíční odpuštění minimálního sociální a zdravotní pojištění – ANO, lze kombinovat
  • Nemocenská – ANO, lze kombinovat
  • Ošetřovné pro OSVČ – ANO, lze kombinovat
  • Starobní důchod, invalidní důchod, rodičovský příspěvek, mateřská či dávka pěstounské péče – ANO, lze kombinovat  
  • Dávky v hmotné nouzi – NE, nelze kombinovat a tyto dávky nebudou při čerpání bonusu vyplaceny, resp. mohou být vyplaceny ve výši rozdílu dávky a bonusu, přesahuje-li výše dávky kompenzační bonus
  • Podpora v nezaměstnanosti – NE, nelze kombinovat. Tyto dávky nemusí být vyplaceny při čerpání bonusu, resp. kompenzační bonus nemusí být vyplacen při čerpání podpory v nezaměstnanosti
  • Příspěvek na bydlení – NE, nelze kombinovat, resp. tyto dávky nemusí být vyplaceny při čerpání bonusu

Lze bonus čerpat, i když má OSVČ zaměstnance?

Ano, při splnění podmínek nejsou zaměstnanci problém.

Může bonus čerpat spolupracující osoba?

Ano, může, pokud vykonává samostatnou činnost jako hlavní, tj. příjmy, které jsou na ni rozdělovány, jsou jejím jediným zdrojem příjmů nebo jsou na ni rozdělovány příjmy a spolupracující osoba měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, případně měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství či osobně pečovala o osobu závislou na její pomoci.

Mohou bonus čerpat i OSVČ vedlejší, které jsou zároveň „dohodáři“?

Jen někteří. U dohody o pracovní činnosti jde o ty, které mají maximální příjem do 3 tisíc korun. U dohod o provedení práce je pak limit 10 000 korun. Při vyšší odměně se totiž stáváte účastníkem nemocenského pojištění a z bonusu jste vyloučen.

Bude se muset bonus danit?

Nebude a příspěvek nepodléhá ani pojistnému.

Kdy úřady příspěvek vyplatí?

Lhůtu sice úřady nemají stanovenou, měly by tak ale učinit bez zbytečného odkladu. Už v dalších týdnech by tak peníze měly začít rozesílat.

  • Zdroj: Podnikatel.cz

Pracovnělékařské prohlídky v době mimořádných opatření

V souladu se zákonem o specifických zdravotních službách jsou zaměstnavatelé povinni zajistit pro své zaměstnance periodické, mimořádné a výstupní lékařské prohlídky. Uchazečů o zaměstnání se samozřejmě týkají vstupní lékařské prohlídky. V souladu s ustanovením § 43 odst. 8 zákona o specifických zdravotních službách, jestliže se posuzovaná osoba nepodrobila lékařské prohlídce za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu ve stanoveném termínu bez uvedení vážného důvodu, hledí se na ni pro činnost, pro kterou měla být zdravotně posouzena, jako na zdravotně nezpůsobilou nebo jako na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, anebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován. V případě, kdy jde o pravidelně se opakující lékařskou prohlídku a posuzovaná osoba se jí nepodrobila, hledí se na ni jako na osobu zdravotně nezpůsobilou podle věty první ode dne, kdy končí platnost předchozího lékařského posudku.

Je tedy jasné, že pokud se uchazeč o zaměstnání nepodrobí vstupní prohlídce, jedná se o osobu nezpůsobilou, pokud zaměstnanci uplyne platnost periodického posudku, jde o osobu, která ztratila způsobilost vykonávat dosavadní práci.

Již před vyhlášením nouzového stavu někteří lékaři odmítali pracovnělékařské prohlídky vzhledem ke své pracovní vytíženosti provádět. Zaměstnavatel, který zaměstnanci bez platného lékařského posudku přidělil práci, se vystavoval možnému postihu od inspektorátu práce. Čtěte také: Koronavirus a práce na dohody konané mimo pracovní poměr

Vyhlášením nouzového stavu se situace mění

To ovšem platilo před vyhlášením nouzového stavu, tj. před 15. březnem 2020. Od tohoto data lze pracovnělékařskou prohlídku nahradit čestným prohlášením.

Vláda nařizuje, že po dobu trvání nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 lze u zaměstnanců, jejichž pracovně právní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření, nahradit čestným prohlášením zdravotní průkaz podle zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání dle zákona o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

https://www.podnikatel.cz/clanky/pracovnelekarske-prohlidky-v-dobe-mimoradnych-opatreni/?utm_source=newsletter-html-w&utm_medium=text&utm_campaign=2020-04-12

  • Zdroj: Podnikatel.cz

Krize COVID-19 nesmí být zneužita k podkopání práv pracujících

IndustriAll Europe varuje před pokusy chránit ekonomiku na úkor práv pracujících a tleská zemím, které se rozhodly pro konsensuální řešení a sociální dialog.
 
Jako odbory musíme zvonit poplašnými zvonky proti využívání současné krize k podkopávání práv pracovníků a zvýšení flexibility. Vzhledem k tomu, že vlády v celé Evropě provádějí mimořádná opatření s cílem oddálit šíření corona viru a ochránit zdraví obyvatel a hospodářství, industriAll Europe varuje před pokusy chránit ekonomiku na úkor práv pracujících a tleská zemím, které zvolily konsensuální řešení a sociální dialog.
 
IndustriAll Europe varuje před opakováním chyb globální finanční krize 2008–09, kdy politici potvrdili požadavky zaměstnavatelů na větší flexibilitu a následně podkopali práva pracovníků. Škodlivé účinky demontáže systémů kolektivního vyjednávání v reakci na krizi 2008–2009, zejména v zemích nejvíce zasažených krizí, byly dobře zdokumentovány. Viděli jsme, jak zvyšující se flexibilita prospívá hlavně velkému podnikání a jak zisky, které pracovníci pomohli generovat, skončily v kapsách akcionářů.
 
Dnes jsme velmi znepokojeni určitými vládními opatřeními v reakci na krizi COVID-19.
 
V Maďarsku byla demokracie nahrazena vydáváním vyhlášek a vláda Viktora Orbána oslabuje již tak slabá práva pracovníků. Zaměstnavatelé se nyní mohou odchýlit od zákoníku práce jednoduše ústními dohodami se zaměstnanci. Zaměstnavatelé mohou v krátké době jednostranně změnit pracovní dobu. Pracovní smlouvy lze ukončit bez předchozího upozornění. Mzdy lze měnit a snižovat pod minimální mzdu. Právo na dovolenou lze zrušit. Kromě toho neexistují žádné záruky, že tato opatření budou zrušena po pandemii, protože neexistuje žádný konečný termín platnosti těchto vyhlášek.
 
Maďarsko není jedinou zemí, kde se současná nouzová situace využívá k podkopávání práv pracovníků. V Polsku odbory a organizace zaměstnavatelů silně protestovaly proti útokům na autonomii sociálního dialogu po pokusech o zavedení nařízení, které předsedovi vlády umožní propustit členy Rady pro sociální dialog. Polský parlament naštěstí tato omezení sociálního dialogu odmítl. V Chorvatsku se vláda pokusila zavést možnost jednostranně zrušit kolektivní smlouvy nebo jejich části a další drastické změny pracovního práva. Chorvatské odborové hnutí, podporované Evropskou odborovou konfederací (ETUC) a Evropskými odborovými federacemi, včetně industriAll Europe, dokázalo těmto změnám zabránit.
 
Útoky na sociální dialog, odbory a snahy podkopávat práva pracovníků lze pozorovat také v zemích západní Evropy. Francouzská vláda rovněž rozhoduje vyhláškou, která zaměstnavatelům umožňuje odchýlit se od zákoníku práce a kolektivních smluv. Zaměstnavatelé dostali flexibilitu při rozhodování o tom, kdy mohou být placeny dovolené a dny odpočinku, a v některých odvětvích mohou zvýšit pracovní dobu na 60 hodin týdně a umožnit práci v neděli. Odborové organizace vyjádřily velké obavy z možnosti zvýšit týdenní pracovní dobu ze 48 na 60 hodin. Domnívají se, že zejména v důležitých odvětvích, kde jsou pracovníci již týdny pod tlakem, je to jednoduše nepřijatelné z lidského a fyziologického hlediska.
 
Na druhém konci spektra vidíme, jak účast zaměstnanců a zapojení odborů do řešení současné krize může situaci výrazně zlepšit a vést k přijatelným řešením jak pro pracovníky, tak pro zaměstnavatele. V Rakousku, Dánsku, Finsku, Německu, Itálii a Švédsku uzavřeli sociální partneři tripartitní a bipartitní dohody o zkrácené práci, mimořádných dávkách z důvodu nemoci a rodičovské dovolené, mimořádné technické nezaměstnanosti a dalších opatřeních k zajištění toho, aby pracovníci a zaměstnavatelé dostávali nezbytnou podporu k překonání krize. Monitor COVID-19 industriAll v Evropě poskytuje dostatečné informace o takových dohodách.
 
Luc Triangle, generální tajemník industriAll Europe, řekl v komentáři k současnému vývoji v reakci na pandemii COVID-19 v celé Evropě: „Vítáme úsilí vlád řešit krizi COVID-19, zejména ty, které zapojují sociální partnery do hledání řešení na podporu pracovníků a hospodářství v těchto těžkých dobách. Jako odbory však musíme zvonit poplašnými zvonky proti využívání současné krize k oslabení práv pracovníků a zvýšení flexibility. Bohužel vidíme, že některé vlády naslouchají velmi pečlivě zaměstnavatelům, a nikoli pracovníkům a jejich odborům. Ochrana práv pracovníků a udržování zapojení odborů je důležitější než kdy jindy. Vyzýváme politiky, aby neopakovali chyby minulosti a poučili se z předchozí hospodářské krize, když podkopávání práv pracovníků pouze zpomalilo oživení.“
 
  • Zdroj: OS KOVO
 

Poslanci povolili zvýšit strukturální deficit a rozšířili možnosti ČNB. Rozhodnou také o exekucích

Poslanci začali dnes také hlasovat o vládních návrzích, které mají zmírnit krizi způsobenou opatřeními proti šíření koronaviru. Schválili rozšíření možností centrální banky obchodovat na volném trhu, změnili i pravidla pro poskytování úvěrů a zvýšili strukturální deficit až na čtyři procenta HDP. Uvedla to ve svém zpravodajství Česká televize.

Opoziční poslanci nesouhlasili se stanoviskem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), když potvrdila, že chce zrušení daně z nabytí nemovitosti vynahradit zrušením daňových odpočtů u hypoték. Policisté i strážníci zřejmě budou moci pokutovat až 10 tisíci korunami lidi, kteří budou porušovat opatření proti šíření koronaviru.

Poslanci schválili rozšíření kompetencí České národní banky (ČNB), změnu pravidel pro poskytování úvěrů a také zvýšení strukturálního deficitu až na čtyři procenta HDP. Vláda míní, že bez takové změny by nemohla sestavit rozpočet na příští rok. Opoziční poslanci podali řadu pozměňovacích návrhů, které ale při konečném hlasování neprošly, což se jim nelíbilo.

Rozšíření kompetencí ČNB

„Pokud jde o zákon o ČNB, ten dává centrální bance širší možnosti obchodování na volném trhu. Obchodovat bude moci nejen se zlatem, ale se všemi drahými kovy, stejně tak s cennými papíry s delší splatností a nakupovat více například státní dluhopisy. „Velmi to pomůže, oživí to finanční trh,“ řekla poslancům ministryně financí Schillerová. Část opozice se ale domnívá, že by banka neměla možnosti, které jí zákon dá, dostat vůbec.

Předseda klubu poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek k tomu poznamenal, že není fér, když v okamžiku, kdy bude krachovat řada ekonomických subjektů v reálné ekonomice, aby ty v tom finančním sektoru byly stoprocentně sanovány zásahy České národní banky. A především se obává, že ztráty z bilancí bankovního sektoru se přenesou do ztrát České národní banky.

Ve Sněmovně vystoupil i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něj může banka nakupovat cenné papíry na takzvaném centrálním trhu i nyní, ale pouze od bank a spořitelních družstev a musí jít o cenné papíry se splatností do jednoho roku. „Je evidentní, že pro prosazování finanční a cenové stability se může ukázat jako nutné vstoupit v nějaké krizové situaci na trh a kupovat veškeré státní dluhopisy nebo i ty s dlouhou splatností a také mít možnost kupovat dluhopisy ne přes zprostředkovatele, kterými jsou banky, ale třeba od pojišťoven, penzijních fondů, investičních společností,“ prohlásil guvernér ČNB.

Nakonec prošel vládní návrh ovšem s tím, že bude rozšíření pravomocí ČNB časově omezené do konce roku 2021. S tím souhlasila i ministryně financí.

Změna zákona o spotřebitelských úvěrech

Změna zákona o spotřebitelských úvěrech omezí maximální možnou výši úroků ze spotřebitelských úvěrů, které nebyly spláceny déle než 90 dnů. Zároveň omezuje výši sankcí pro osoby samostatně výdělečně činné za opožděné splátky úvěrů. Při prodlení delším než tři měsíce pokuta nebude moci přesáhnout 0,1 procenta denně z dlužné částky.

Tento zákon bude platit i po skončení nynější krize. „Proti úvěrovým predátorům je třeba bojovat nejen během současné krize, ale i po jejím skončení,“ zdůvodnila Alena Schillerová.

Schválena byla i další ekonomická opatření

Zvýšení podílu strukturálního deficitu z 0,75 (což byl dosavadní střednědobý cíl pro roky 2020 až 2022) až na čtyři procenta vláda ve sněmovně prosadila i přes velké opoziční výhrady. Miroslav Kalousek (TOP 09) a Mikuláš Ferjenčík (Piráti) neúspěšně navrhli dokonce zamítnutí návrhu novely zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Zákonodárci se mimo pořad schůze dotkli i slíbeného zrušení daně z nabytí nemovitosti. Ministryně Alena Schillerová řekla, že s tím počítá, ale potvrdila, že zároveň chce zrušit daňové odpočty z úroků u hypoték. „Přece jenom je to určitý výpadek. Teď je doba, kdy byty klesly, kdy se oživuje trh, celá řada lidí čekala na tuto dobu. Mám připraveno zrušení možnosti odečtu úroků z hypoték od základu daně – samozřejmě pro nové smlouvy, aby to bylo spravedlivé,“ připustila ministryně financí.

Předseda SPD Tomio Okamura vnímá plány Schillerové tak, že sice zruší daň, kterou označil za „amorální“, ale nahradí ji opatřením, které zhodnotil obdobně. „Vy výměnou za to vlastně potrestáte občany, kteří mají hypotéku,“ vyčetl ministryni financí. V obdobném duchu promluvil i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Pokud jde o další opatření, která byla přijata v důsledku pandemické krize, poslanci schválili, že policisté budou moci pokutovat lidi, kteří porušují opatření. Umožní jim to udělovat blokově desetitisícové pokuty za porušení nařízení vydaných v souvislosti s koronavirem.

Zákonodárci rovněž schválili návrh, který cestovním kancelářím umožní vydávat klientům poukazy místo již zaplacených peněz za zrušené zájezdy. Senioři a osoby se zdravotním pojištěním tyto náhradní poukazy mohou odmítnout.

Na schválení zatím ještě čeká úprava exekucí

Na schválení ještě čeká úprava exekucí. V předloženém návrhu je mimo jiné uvedeno, že do konce června by se podle vládního návrhu, respektive znění projednaného ústavně-právním výborem neměly provádět exekuce movitých věcí. Výjimkou budou případy, kdy s tím dlužník souhlasí nebo pokud jde o pohledávky na výživném, za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů.

Exekuovat dočasně nepůjde ani nemovitost v případě, že v ní má dlužník trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla možná až u dluhů nad sto tisíc korun místo nynějších 30 tisíc.

Z odstupného například v případě výpovědi ze zaměstnání by se podle úprav, jak je podpořil výbor, v širší míře odečítalo v případě exekuce nezabavitelné minimum. Exekuci by nově nepodléhal daňový bonus na dítě.

Vládou navrhovaná úprava přijímacích zkoušek na vysoké školy potom počítá s tím, že by se mohly konat prezenčně nejdříve patnáct dnů po znovuotevření škol, ale mohly by probíhat i dálkově. Bez osobního setkání studenta se zkoušejícími by mohly probíhat i státní zkoušky. 

Poslanci budou jednat také o ochraně nájemníků před výpovědí z bytů nebo prostor pro podnikání. Poslanci se budou zabývat také například normou o odkladu doplňovacích senátních voleb na Teplicku.

  • Zdroj: Česká televize

Individuálně sportovat bude možné bez roušek, vláda od čtvrtka umožní i provoz některých prodejen

Vláda se na jednání opět zabývala opatřeními pro boj proti koronaviru, 6. dubna 2020.
Vláda se na jednání opět zabývala opatřeními pro boj proti koronaviru, 6. dubna 2020.
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 6. dubna přistoupila k částečnému uvolnění přísných protiepidemických opatření. Od úterý umožní lidem individuálně sportovat bez roušek, ve čtvrtek budou moci otevřít některé dosud povinně zavřené obchody a od úterý 14. dubna bude možné vycestovat z České republiky v nezbytných případech.

Od půlnoci z pondělí na úterý budou moci občané České republiky opět začít využívat venkovní sportoviště, parky a další veřejná prostranství k individuálnímu sportování. Pokud dodrží minimální odstup dvou metrů od ostatních osob, nebudou muset mít při sportování, a to včetně jízdy na kole či běhu, roušku. Společně sportovat mohou nanejvýš dvě osoby s výjimkou členů domácnosti a nesmí přitom využívat vnitřní šatny, sprchy a další uzavřené společné prostory. V praxi to znamená, že si lidé mohou venku nově věnovat třeba tenisu, nohejbalu, golfu, jízdě na koni, bruslení či vodním sportům při omezení počtu dvou osob na hřišti či v posádce.

Od úterý mohou začít fungovat sběrny surovin, sběrné dvory a kompostárny, od čtvrtka 9. dubna si pak lidé budou moci jít nakoupit kromě již povolených prodejen a provozoven také do hobbymarketů, železářství, stavebnin a prodejen jízdních kol a cykloservisů. Všichni prodejci, nově i dříve povolení, však budou muset od čtvrtka dodržovat přísnější hygienická opatření – budou muset zajistit ve svých provozovnách dodržování minimálně dvoumetrových odstupů mezi zákazníky, u nejvíce exponovaného zboží umístit dezinfekční přípravky a obsluhovat v rukavicích.

Ministerstvo zdravotnictví zároveň prodloužilo opatření o zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb a o omezeném pohybu osob do konce trvání nouzového stavu.

Zároveň vláda rozhodla, že se s okamžitou platností ruší dosavadní omezení činnosti pracovišť Czech POINT, aby si lidé mohli touto formou vyřizovat neodkladné úřední věci. Ministři rozhodli také o změně mimořádného opatření, které se týká činnosti obecních samospráv. Zastupitelé mohou zasedat, pokud budou mít ochranné prostředky dýchacích cest a budou mezi sebou dodržovat dvoumetrové odstupy. Mají také zajistit, aby se vhodným způsobem mohla jednání zúčastnit i veřejnost, a to v oddělených prostorách. I nadále vláda obecním i krajským zastupitelstvům doporučuje, aby při jednání upřednostnily videokonferenční formu.

Od úterý 14. dubna se také mírně uvolní dosavadní zákaz vycestovat z České republiky. Kromě pendlerů a dalších osob, které mají výjimku ze zákazu už dnes, budou moci ze země vycestovat i lidé, kteří prokáží, že cesta do zahraničí je nezbytná, ať už z pracovních či soukromých důvodů. V zahraničí se mají maximálně zdržet osobních kontaktů a při návratu budou muset projít kontrolou zdravotního stavu a projít karanténou.

Vláda schválila také návrh zákona o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu, jak ji k tomu vyzval verdikt Nejvyššího správního soudu. Jedná se o doplňovací volby ve volebním obvodu 32 – Teplice. Návrh předpokládá, že prezident republiky vyhlásí termín voleb tak, aby se obě kola uskutečnila do 30. června 2020. Více informací o bodech jednání předložených Ministerstvem vnitra.

Vláda na videokonferenční schůzi schválila i další legislativní návrhy, které chce předložit k projednání Parlamentu v režimu legislativní nouze. Návrhem zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na odvětví cestovního ruchu chce pomoci cestovním kancelářím, kterým kvůli rušení zájezdů klienty z důvodu pandemie a z toho vyplývající povinnosti vracet zaplacené zálohy může reálně hrozit krach.

Kabinet proto navrhuje, aby pro refundace zaplacených dovolených, u nichž klient odstoupil od smlouvy, protože nebylo možné zájezd realizovat, platilo roční přechodné období. Během této doby nabídne cestovní kancelář klientům voucher na zájezd v hodnotě zájezdu, který si klient zaplatil. Vrátit peníze bude cestovní kancelář muset až tehdy, pokud klient během dvanácti měsíců tento voucher nevyužije. Toto pravidlo se nemá vztahovat na seniory, osoby s hendikepem a další zvláště zranitelné skupiny klientů. V případech, kdy má klient zakoupený zájezd s termínem do 31. srpna 2020, a v případě jeho zrušení by musel uhradit tzv. storno poplatek, bude moci cestovní kancelář požádat o vydání voucheru v hodnotě zaplaceného storna, a svůj zájezd tak odsunout na pozdější dobu.

Vláda také Parlamentu předloží také návrh zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře a nelékařských zdravotnických povolání osobami, které získaly vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie, v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Předložil ho ministr zdravotnictví s úmyslem umožnit po dobu trvání nouzového stavu a bezprostředně po jeho skončení vykonávat lékařské či nelékařské povolání i osobám ze třetích zemí, které mají adekvátní vzdělání, ale buď o jeho uznání v České republice dosud nepožádaly, nebo ještě nestihly složit všechny zákonem požadované části aprobační zkoušky. Tito lékaři a zdravotníci mají pomoci českým kolegům překonat současnou koronavirovou krizi.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-6-dubna-2020-180882/.