Za Zemědělský svaz ČR na tiskové konferenci vystoupil jeho předseda Martin Pýcha, za Zelinářskou unii Čech a Moravy její předseda Petr Hanka, za Ovocnářskou unii ČR její předseda Martin Ludvík a za Český bramborářský svaz jeho předseda Josef Králíček.

Takže hlavním tématem této tiskové konference byla otázka soběstačnosti v ovoci, zelenině a bramborách. Dále jakou podporu by pěstování těchto komodit mělo mít v době současné pandemie COVID-19 a zároveň i jaká je situace, pokud jde o využití sezónní pracovní síly. Přirozeně, že tisková konference se věnovala i zhodnocení situace na trhu, zásobování a vývoji cen.

Představitelé těchto pěstitelských svazů informovali o společném stanovisku Ovocnářské unie ČR, Zelinářské unie Čech a Moravy a Českého bramborářského svazu.

Soběstačnost tuzemské produkce v ovoci:

Pokud jde o soběstačnost v tuzemské produkci, tak úvod tiskové konference patřil situaci v pěstování ovoce. Zpráva Ovocnářské unie ČR uvádí, že výměry ovocných sadů trvale klesají. Za předchozích 30 let už z naší krajiny zmizelo bez náhrady na 10 tisíc hektarů ovocných sadů. Za posledních pět let (od zavedení embarga na vývoz ovoce do Ruska z EU) se plocha snížila o 3,5 tisíce hektarů a ovocnáři předpokládají, že za letošní zimu poklesnou plochy sadů o dalších 1500 hektarů.

V souvislosti s poklesem plochy také dochází k poklesu produkce a tím pádem i ke snížení soběstačnosti. Soběstačnost u hlavních ovocných druhů se pohybuje se od 10 do 50 % a od devadesátých let minulého století výrazně poklesla. Česká republika je tedy výrazně závislá na dovozu čerstvého ovoce zejména ze zemí, jako je Itálie, Španělsko nebo Polsko.

Důvodem ústupu pěstitelů od pěstování ovoce je dlouhodobě záporná rentabilita odvětví v důsledku nadprodukce ovoce v EU způsobeném především uzavřením ruského trhu a zvyšující se polskou produkcí, která za podnákladové ceny končí i v tuzemských supermarketech. Dalším důvodem jsou stále častější negativní vlivy počasí – zejména výrazné škody jarními mrazy, které často zásadně snižují produkci a pěstitelé se proti nim obtížně brání. Jde o nepojistitelné riziko a veškerá technická opatření (např. protimrazové závlahy nebo ohřívání sadů) jsou velmi drahé a ne vždy spolehlivě účinné. Dalším důvodem poklesu produkce je nedostatek sezónní pracovní síly a zejména nejistota sklidit úrodu ve správný čas. Ovocné sady tak v krajině nahrazují rentabilnější plodiny, zejména obiloviny a řepka, tedy plodiny, které nepotřebují sezónní pracovní silu a nejsou tolik náchylné na negativní klimatické jevy (např. mrazy).

Soběstačnost tuzemské produkce v pěstování zeleniny:

Zpráva Zelinářské unie Čech a Moravy uvádí, že dlouhodobý nezájem ze strany státu v kombinaci s vysokým zdaněním práce způsobil hlavně po našem vstupu do EU propad soběstačnosti z původních takřka 70 % na dnešních 30 – 32 %. Celková roční spotřeba zelenina se pohybuje kolem 950 tis. tun, dvě třetiny dovážíme. Díky kombinaci poklesu ploch s rostoucím podílem zeleniny v našem jídelníčku se stala Česká republika závislou na dovozech z okolních států. Čeští a moravští pěstitelé zvládají z velké části uspokojovat poptávku v hlavní sezoně, největší deficit mají od února do května, kdy jsou zcela závislí na dovozech i u základních druhů zeleniny. Ke zvýšení soběstačnosti potřebují navýšit produkční plochy ze současných 11 tis. ha na dvojnásobek, aby se Česká republika přiblížila státům jako je Německo nebo Rakousko. Jde hlavně o základní druhy jako je cibule, kořenová a košťálová zelenina, pěstitelům zeleniny schází i kryté plochy. Potřebují nově vybudovat, nebo zrekonstruovat závlahové systémy, schází jim přes 100 tis. tun skladové kapacity. Pěstování zeleniny je mimořádně investičně náročné a rizikové. Nejedná se jen o počasí. V minulých letech byl největším soupeřem pro naše pěstitele dumpingový dovoz ze zemí s nižší daňovou zátěží (např. z Polska), nebo výprodej krátkodobých přebytků z celé Evropy. Proto je pro ně podpora domácí produkce od zákazníků, a přirozeně, že i podpora investic ze strany státu, zásadní! Bez nich postupnou nápravu nezvládnou.

Soběstačnost tuzemské produkce v pěstování brambor:

Zpráva Českého bramborářského svazu konstatuje, že v roce 2019 bylo v České republice sklizeno celkem 28.868 ha brambor, z toho v zemědělském sektoru 22.894 ha a v rámci samozásobení domácností (plochy do 1 ha) 5.974 ha. Celková produkce brambor dosáhla 756.310 tun, průměrný výnos 26,20 t/ha. Regionálně byly porosty poškozeny suchem, propad výnosů ale nebyl tak významný jako v roce 2018, výnosy odpovídaly víceletému průměru. Průměrné výsledky vykázaly i ostatní bramborářské státy EU.

Česká republika dlouhodobě není ve spotřebě konzumních brambor soběstačná, přibližně třetinu jejich spotřeby musí každoročně dovážet. To odpovídá v průměru 150 tis. tunám ročně, zejména v jarních měsících. Významný je rovněž dovoz výrobků z brambor, který činí po přepočtu na brambory ve slupce dalších 200 tis. tun, naopak vývoz je zhruba třetinový. Rozhodující dodávky konzumních brambor jsou z Německa, významné dovozy též z Francie a Nizozemí. Dovozy v posledních letech rostou. Vývoz brambor je významně nižší a směřuje zejména na Slovensko.

Plochy brambor dlouhodobě stagnují. Problém se týká hlavně konzumních brambor. Faktorů, které rozsah pěstování ovlivňují, je několik – vyšší pěstitelské náklady a vyšší podíl lidské práce ve srovnání s pěstitelsky méně náročnými komoditami jako jsou obilniny, kukuřice a řepka, nižší stabilita výnosů (rozložení srážek, sucho), na rozdíl od vyspělých bramborářských zemí nedostatečná kapacita kvalitních (klimatizovaných) skladů pro zásobování v jarních měsících, dovoz přebytků z EU za podnákladové ceny v době nadúrody a další.

Na Českomoravské vysočině bylo v minulých letech vybudováno v zemědělských podnicích značné množství bioplynových stanic. V návaznosti na opakované problémy s nedostatkem srážek a současně přísnější protierozní i jiná opatření je prioritou zajištění dostatku kukuřice jako krmiva pro živočišnou výrobu, stejně jako suroviny pro bioplynové stanice. Tím jsou brambory z části osevního postupu vytlačovány.

Podpory pro sektor ovoce, zelenina a brambory:

Pokud jde o okamžitou pomoc při zajištění dostatku sezónní pracovní síly, včetně podmínek pro vstup a práci cizinců, jako jsou víza, zaměstnanecké karty, vstup do země atd., tak řada zejména menších farem ovocnářů, zelinářů a bramborářů ztratila odbyt v souvislosti s uzavřením restaurací, stravovacích zařízení (jídelny, školy apod.) a farmářských trhů. Z prostředků Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) požadují pěstitelé ovoce, zeleniny a brambor spuštění programu provozních úvěrů se snížením jistiny. Rovněž z PGRLF požadují maximální možnou podporu u programu pojištění speciálních plodin.

V případě střednědobé pomoci jde o zajištění včasných a zálohových výplat letošních podpor z národních dotací i evropských fondů podnikům pěstujícím ovoce, zeleninu a brambory, včetně jejich odbytových družstev.

Samozřejmě, že jejich požadavky a návrhy se týkají i dlouhodobé pomoci. Jako zásadní pro zvýšení soběstačnosti v pěstování ovoce, zeleniny a brambor v dlouhodobém horizontu považují zejména tato opatření:

• zařadit ovoce, zeleninu a brambory mezi strategické plodiny, stanovit nezbytný podíl soběstačnosti a vytvořit podmínky pro naplnění cílů;
• Program rozvoje venkova – v maximální míře podpořit investice směřující ke zvýšení soběstačnosti těm, kteří pěstují ovoce, zeleninu a brambory;
• upravit podmínky pro jednodušší zaměstnávání sezónních pracovníků;
• v rámci nového programového období Společné zemědělské politiky EU po roce 2021 výrazně preferovat podniky pěstující ovoce, zeleninu a brambory;
• vytvořit fond těžko pojistitelných rizik;
• zabránit obchodním řetězcům nákup ovoce, zeleniny a brambor •za podnákladové ceny;
• zařadit ovoce, zeleninu a brambory do 10 % sazby DPH tak, jako je to obvyklé i v ostatních zemích EU, kde jsou tyto komodity v nejnižší příslušné sazbě DPH; podpořit tak růst spotřeby těchto zdravých produktů;
• zajištění financování újmy zemědělcům, kteří se dobrovolně přihlásí k dodržování pravidel integrované produkce konzumních brambor (podprogram IP zeleniny);
• na národní nebo komoditní úrovni ustanovit instituci pro systematické financování a realizaci propagace tuzemské zemědělské produkce na principu Marketingového fondu, který je zaveden v řadě zemí EU (obdoba Vinařského fondu);
• podpořit investice směřující do budování a rekonstrukce závlahových systémů včetně úsporných detailů;

podpora státu při propagaci systémů integrované produkce ovoce a zeleniny, Q-CZ či bezreziduální produkce;

• zahájení certifikace konzumních brambor a vybraných výrobků z nich v režimu jakosti Q-CZ od roku 2021.

Zajistit sezónní pracovní síly:

V sektoru ovocnářství je potřeba sezónní pracovní síly nejvíce od června do listopadu podle sklízených druhů a to od 1 do 5 tisíc pracovníků.

V sektoru zeleniny je aktuální potřeba cca 1 tisíc pracovních sil, od konce května do konce října dalších 4 až 5 tisíc sezonních pracovníků na zajištění sklizně.

Pěstitelé ovoce, zeleniny a brambor požadují umožnit vstup pracovníkům ze zahraničí i na výjimku, pokud budou uzavřeny hranice, dále obnovit vyřizování víz a zaměstnaneckých karet ve třetích zemích a také upravit podmínky práce na DPP, sezónním pracovníkům odpustit daně a pojištění (viz Německo).

Zhodnocení situace na trhu, zásobování a vývoje cen:

U všech sektorů, tj. ovoce, zeleniny a brambor, pěstitelé konstatují, že Česká republika není tím, kdo udává ceny na trhu. Tím je evropský trh jako takový. Ceny v České republice se tedy vyvíjejí v závislosti na něm.

Letošní úroda ovoce je ohrožena mrazy

Zpráva dále uvádí, že v současné době je u pěstitelů ovoce zásoba cca 10 tisíc tun tuzemských jablek z loňské sklizně. Do nové sklizně jablek, která začne v srpnu, bude tuzemský trh poptávat cca 45 tisíc tun jablek, bude tedy potřeba dovézt minimálně 35 tisíc tun, zejména z Itálie a Polska, tedy ze zemí, na jejichž dovozu je český trh závislý. Letošní úroda ovoce je v České republice ohrožena jarními mrazy. Výrazně je poškozena úroda meruněk, škody na produkci pěstitelé očekávají také u třešní, broskví a zřejmě i dalších, zejména letních druhů ovoce. To ještě zvýší závislost českého trhu na zásobování z dovozu po celou sezónu. Lze předpokládat mírný nárůst cen a možné jsou i částečné výpadky v zásobování ze zahraničí s ohledem na zvládnutí sklizňových prací ve Španělsku a Itálii, které jsou také výrazně závislé na zahraniční pracovní síle, která nyní je a bude méně dostupná.

Loňská sklizeň zeleniny je již téměř vyprodaná

Zpráva rovněž konstatuje, že aktuálně je zelenina, nejen ta česká, z loňské sklizně již téměř vyprodaná. Nově začínají pěstitelé sklízet chřest, jarní cibulku a ředkvičky, průběžně sklízí plodovou zeleninu z krytých ploch (rajčata, okurky). Do začátku letošní sklizně plodin, jako je např. cibule nebo mrkev, je třeba čekat citelný růst cen umocněný obavami z nedostatku zeleniny v souvislosti s koronavirem a COVID – 19. Dobrou zprávou je, že se zatím se nepotvrdily obavy ze zastavení nebo výrazného omezení dovozů z Itálie a Španělska. Skladové zásoby kořenové zeleniny a cibule v Evropě jsou nedostatečné a ceny těchto komodit aktuálně stoupají.

Čeští a moravští zelináři se snaží zakládat porosty v plánovaném rozsahu. Přičemž často jsou do jarních prací zapojeni všichni členové rodin zelinářů, kteří dělají vše proto, aby tuzemská produkce na našem trhu nechyběla.

Co se týká počasí, letošní jarní mrazy celkovou produkci zásadně nepoškodily, nejranější porosty jsou nakryty netkanou textilií, která letos hodně pomohla. Panují obavy především ze sucha a možného nedostatku závlahové vody. Úspěšné pěstování zeleniny je bez doplňkové závlahy nereálné a bez doplňkových závlah se většině pěstebních ploch se neobejdeme.

Jen velmi omezené množství domácích konzumních brambor

V současné době je k dispozici jen velmi omezené množství domácích konzumních brambor. Měsíčně se na doplnění trhu dováží cca 16 tis. tun ze zahraničí, zejména z Německa, Francie a Nizozemska. Tam v současné době průměrná farmářská cena volného zboží kolísá na úrovni 6 Kč/kg. Dovozy budou v této výši pokračovat i v dalších měsících. Přes složitou situaci nebyly zaznamenány významnější problémy s dodávkami konzumních brambor ze zahraničí. V opačném případě by přerušení dodávek v řádu týdnů znamenalo významné omezení nabídky v maloobchodě. Spotřebitelské ceny se nyní pohybují na úrovni 12-20 Kč/kg, ojediněle i více. V následujícím období s jejich dalším zvyšováním nepočítáme. Vývoj cen může ovlivnit situace na evropském trhu s výrobky z brambor. Sklizeň domácích raných brambor lze předpokládat v první dekádě června zejména z oblasti Polabí a také z jižní Moravy.

Ani v letošním roce nepředpokládáme významnější změny v osázených plochách. Jak u konzumních brambor, tak u brambor pro produkci škrobu lze předpokládat stagnaci ploch, resp. mírný pokles v jednotkách procent.

V současné době je v ranobramborářské oblasti významná část produkčních ploch zasázena, v hlavní bramborářské oblasti – na Vysočině se s výsadbou právě začíná. Zde bývá ukončena obvykle v prvním květnovém týdnu.

Zemědělský svaz ČR: Pěstitelé potřebují vyšší podporu státu!

V závěru této zprávy se zdůrazňuje, že zvýšená konzumace ovoce, zeleniny a brambor je za současné situace doporučována lékaři jako jedna ze základních podmínek pro zvýšení imunity vůči nemoci COVID-19. Zásobování tuzemského trhu těmito čerstvými produkty tak je a bude zásadní.

Zpráva dále uvádí, že dne 2. května 2016 schválila Vláda ČR zásadní a strategický dokument „Strategie resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030“. Pěstitelé ovoce, zeleniny a brambor konstatují, že k naplnění cílů v roce 2030 uvedených v tomto dokumentu je potřeba výrazně větší podpory pěstitelům ovoce, zeleniny a brambor. Některé dílčí indikátory ze Strategie se nedaří plnit již nyní (např. současná výměra ovocných sadů je o tisíc hektarů nižší, než výměra plánovaná na rok 2020 v této Strategii).

„Letošní tuzemská produkce ovoce, zeleniny a brambor bude určená pro naše obyvatelstvo a pro trh v ČR. Aby tomu tak mohlo být i v dalších letech, je třeba tyto komodity výrazně více podporovat. Musíme zvýšit soběstačnost v produkci a snížit tak závislost České republiky na dovozech a produkci ovoce, zeleniny a brambor v zahraničí, která nemusí být v podobných nouzových situacích vždy dostupná v potřebném množství,“ uvádí se ve zprávě pěstitelů ovoce, zeleniny a brambor.