Vláda v pátek požádá Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 25. května. V současnosti stav nouze platí do čtvrtka 30. dubna. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na tiskové konferenci, kterou přenášela Česká televize v přímém přenosu, uvedl, že všichni ministři s prodloužením stavu nouze souhlasí. Jeho úřad má připravit materiál, který by měla vláda v pátek schválit. Vláda ve čtvrtek také schválila Městským soudem v Praze zrušená opatření ministerstva zdravotnictví jako krizová opatření vlády podle krizového zákona, na což měl čas do pondělí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) prodloužení stavu nouze ve svých původních prohlášeních, která sdělil veřejnosti před několika dny, nepovažoval prodloužená nouzového stavu za nutné. V tom se lišil od vicepremiéra, ministra vnitra a předsedy Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka, který naopak na prodloužení nouzového stavu po 30. dubnu trval, což zdůvodňoval především nutností nadále zajišťovat dodávky zdravotnického materiálu centrálním způsobem. Zároveň připouštěl, že by respektoval stanovisko epidemiologů, zda prodloužit či nikoliv.

Na tiskové konferenci se ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vyjádřil v tom smyslu, že se se vláda ČR shodla, že je zde rozsudek, který je pravomocný. V takovém případě platí, že vláda musí nouzový stav prodloužit nejméně do poslední vlny rozvolnění, aby opatření platila, jak je původně nastavila. Podle Adama Vojtěcha vláda zatím schválila daná krizová opatření, ne však formálně prodloužení nouzového stavu. Ministerstvo zdravotnictví v pátek předloží kabinetu daný materiál, v němž bude formulována žádost vlády ČR o prodloužení nouzového stavu, které bude poté předána Poslanecké sněmovně k projednání a ke schválení. Ministr Adam Vojtěch nepředpokládá, že by proti prodloužení někdo ve Sněmovně protestoval.

Debatu o prodloužení nouzového stavu ovlivnilo čtvrteční rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Vláda měla čas do pondělí, aby opatření přijal v zákonné formě, tedy jako krizové opatření, což dnes učinila.

Soudem zrušená opatření nejprve vláda v polovině března vydala na základě nouzového stavu. Následně je ale přeměnila na mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Ministr Adam Vojtěch také prohlásil, že ministerstvo zdravotnictví podá kasační stížnost proti rozsudku soudu o zrušení čtyř opatření resortu, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby v provozovnách. Zároveň Adam Vojtěch uvedl, že je rád, že rozsudek v zásadě konstatuje, že opatření jsou efektivní, přestože měla být podle názoru soudu nařízena skrze krizový zákon. „Respektujeme rozsudek Městského soudu v Praze, byť proti němu budeme podávat kasační stížnost,“ řekl Adam Vojtěch. Podle něj i soud konstatoval, že není předchozí judikatura, ze které by se dalo vycházet. „Z našeho pohledu by o tom měl ještě rozhodovat Nejvyšší správní soud a celou věc posoudit, protože to není úplně jednoznačné. Je otázka, jaká je reálná pravomoc ministerstva zdravotnictví, na kterém je zodpovědnost za to, aby činilo kroky k omezení a zabránění šíření epidemie,“ poznamenal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Před zasedáním evropských vůdců ve čtvrtek 23. dubna je Oliver Röpke, předseda pracovní skupiny EHSV, vyzývá, aby jednali solidárně a rychle přijali nejnovější balíček opatření k řešení hrozných sociálně-ekonomických důsledků krize koronavírů. Solidarita není nyní zapotřebí pouze ve výšce koronové krize, ale měla by být trvale zabudována do struktur EU. Lidé umírají!

Tento nejnovější soubor nouzových opatření poskytne peníze na posílení zdravotních systémů a zlepšení prevence v členských státech prostřednictvím evropského mechanismu stability; podporovat podniky prostřednictvím Evropské investiční banky a pracovníků prostřednictvím nového nástroje dočasné podpory ke zmírnění rizik nezaměstnanosti v případě nouze (SURE).

„Vyzýváme proto evropské vedoucí představitele, aby v reakci na krizi COVID-19 podporovali sociální dialog a kolektivní vyjednávání a zajistili plné zapojení sociálních partnerů do navrhování a provádění přijatých opatření,“ Oliver Röpke přidané.

Lídři EU budou rovněž diskutovat o odchodu a dlouhodobějším strategickém přístupu zaměřeném na strategii obnovy Evropské unie a její financování.

Oliver Röpke řekl: „Je zřejmé, že v sázce je přežití a budoucnost EU. EU je dobře připravena na řešení této krize. Mnoho národních vlád nejprve jednalo sobecky, zastavilo vývoz zdravotnického materiálu do ostatních členských států a uzavřelo hranice bez jakákoli koordinace. Dokonce i nyní, když je strategie obnovy po krizi vytvořena, několik nejbohatších členských států projevuje spíše úzkostlivost než svou solidaritu. Přesto by bylo velkou chybou příliš odmítat EU. “

„Bude důležité najít dohodu o evropském rozpočtu, která zohlední výše uvedené priority. Je však zřejmé, že ani větší víceletý finanční rámec (VFR) nebude stačit k tomu, aby se vyhnul závažné krizi. proč navrhujeme kromě víceletého finančního rámce také fond obnovy, jako zvláštní nástroj na podporu evropské odolnosti, na nápravu sociálních a zdravotních škod, na oživení evropského hospodářství a obnovení fungování vnitřního trhu, “uvedl. 

„Proto naléhavě potřebujeme společný dluhový nástroj, jako jsou„ koronové dluhopisy “, který má EU zaručit. Nejde o sdružování dluhů členských států EU, ale o sdílení investic potřebných k oživení ekonomiky. Každý stát, který je proti tomuto kroku, zradí základní hodnoty, které jsou základem evropské integrace, “varoval Oliver Röpke.

Pokud nedojde k dohodnutí životaschopné hospodářské reakce, vystaví EU vážné riziko. V sázce je evropská demokracie, hospodářství a sociální soudržnost.

Je také zřejmé, že když se dostaneme z krize, nemůžeme se vrátit zpět k podnikání jako obvykle, „proto, když je vše hotovo, nastává obrovská náprava“. Evropa potřebuje transformační strategii, „silnou, sociální, udržitelnou a inkluzivní strategii obnovy“. Oliver Röpke dodal.

Schodek státního rozpočtu letos bude 300 miliard korun, schválila sněmovna. Poslanci kývli také na to, aby živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) postižené opatřeními kvůli koronaviru dostávali jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Zákon nyní posoudí Senát. Poslanci také přehlasovali senátní veto o rozvolnění zákona o rozpočtové odpovědnosti. Uvedla to ve svém středečním zpravodajství Česká televize.

Poslanci podpořili to, aby živnostníci a další OSVČ postižené opatřeními proti koronaviru dostávali příspěvek 500 korun denně i po 30. Dubnu. Zákon umožní prostředky vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ, s čímž vláda počítá do 8. Června.

Legislativa vytváří druhé bonusové období, tedy rozmezí od 1. Května do 8. Června. V ten den se podle současných předpokladů očekává ukončení klíčových opatření, která omezují zejména činnost provozoven osob samostatně výdělečně činných, uvedla vláda.

Příspěvek je určen nejen živnostníkům, ale dalším obdobným samostatným profesím, a nepodléhá exekuci ani dani z příjmů. Podmínky programu Pětadvacítka, z něhož se peníze poskytují, se podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nemění, podnikatelé ale musí předložit nové čestné prohlášení.

Deficit státního rozpočtu 300 miliard korun

Poslanecká sněmovna také schválila zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 300 miliard korun. Nedávno – rovněž ve zrychleném režimu – poslanci potvrdili deficit 200 miliard, původně ministerstvo financí počítalo se schodkem 40 miliard.

Pro návrh ve středu hlasovalo 59 z přítomných 100 zákonodárců. „Navrhovaná úprava je nezbytná z důvodu potřeby reagovat na krizovou situaci vyvolanou pandemií nemoci COVID-19,“ napsala vláda v důvodové zprávě. Podle ekonomů není vyloučeno, že schodek může být letos ještě vyšší.

Aktuální návrh počítá s celkovými příjmy 1,428 bilionu korun a výdaji 1,728 bilionu korun. Novela proti předchozí předloze počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Ministerstvo financí zároveň navýšilo výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, které kabinet také schválil, a posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu.

Ministryně financí Alena Schillerová zdůraznila, že není možné předpovídat budoucí vývoj. „Já vám neřeknu, jestli jsem tady naposled, já to nevím, jestli jsem tady naposled,“ řekla k tomu, zda je nynější změna rozpočtu změnou poslední. Nevyloučila úspory, nebudou však podle ní v řádu desítek miliard.

Podle poslanců ODS vláda rezignovala na jakékoliv úspory a měla by přijít především s podporou nabídky prostřednictvím nižších daní a odvodů. Předseda SPD Tomio Okamura považuje za nutné seškrtat některé výdaje, například dotace do fotovoltaiky či nákupy amerických vrtulníků. Předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus ml. obvinil ministryni Alenu Schillerovou, že „tiskne peníze jako diktátor v Zimbabwe“.

Plénum uvolnilo rozpočtová pravidla

Poslanecká sněmovna řešila i otázku podílu strukturálního deficitu státního rozpočtu na HDP, který se měl původně pohybovat pod jedním procentem. Vláda si ale chce otevřít cestu až ke čtyřem procentům. Poslanci jí to schválili, senátoři ale byli proti. Nakonec se ve sněmovně ve středu našlo nutné minimum 101 hlasů, které se pro návrh vyslovily.

V Poslanecké sněmovně vystoupila předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která kritizovala vládu, že v dobrých časech nevytvořila rezervu. Varovala, že se „z této krize obdobně jako z hypoteční krize započaté v roce 2008 ve Spojených státech rychle vyvine krize dluhová“, přičemž 40 procent dluhu podle ní vlastní zahraniční investoři. „Česká republika je mladý dlužník s krátkou historií na finančním trhu, současně je náš domácí finanční trh velmi mělký,“ dodala Zamrazilová. Domnívá se, že rozpočet na příští rok lze sestavit i bez rozvolnění rozpočtových pravidel.

Stanovisko vlády před poslanci i senátory vždy rozhodně obhajuje ministryně financí Alena Schillerová, která při debatě v Senátu prohlásila, že „bez přijetí novely zákona bychom museli přistoupit ke konsolidaci, která by v dějinách České republiky neměla obdoby. Jen na příjmech bude v příštím roce chybět minimálně 140 miliard korun.“

Obdobně argumentovala nyní i ve sněmovně. To, že by bylo možné nynější krizi zvládnout v rámci současných pravidel, jak tvrdí Národní rozpočtová rada, ministryně Alena Schillerová odmítla. „Kdyby taková možnost existovala, byla bych první, kdo by se jí chopil. Bohužel realita taková není, nedají se použít radou doporučované únikové klauzule,“ řekla ministryně poslancům.

Ujistila přitom, že „následná konsolidace je plně v souladu s evropskými pravidly“.

Stát se zaručí 150 miliardami za úvěry firem

Poslanecká sněmovna také vyjádřila souhlas s tím, aby stát mohl poskytnout záruku ve výši 150 miliard korun za komerční úvěry pro firmy s nejvýše 500 zaměstnanci. Státní záruka se vztahuje na dluhy Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), které vzniknou z ručení za dluhy z úvěrů sjednaných do konce letošního roku.

Záruka ČMZRB bude ve výši 90 % pro malé podnikatele a 80 % pro střední podniky. V případě malých a středních firem do 250 zaměstnanců bude stát ručit za 90 procent dluhu z úvěru, v případě větších firem s 250 až 500 zaměstnanci bude ručit za 80 procent dluhu. Za zbývajících deset, respektive 20 procent bude ručit banka.

Záruční banka poskytne u obou skupin firem bankám portfoliovou záruku do výše 30 procent poskytnutých jistin úvěrů. Vláda navrhovala na žádost ministryně Aleny Schillerové limit 25 procent. Jeho zvýšení prosadil poslanec ČSSD Roman Onderka, podle něhož na úvěry dosáhne více firem. Podle Schillerové to ale bude znamenat snížení celkového objemu pomoci z vládou zamýšlených 600 na 500 miliard korun.

Novela daňového řádu byla zamítnuta

Podle zpravodajství České televize poslanci zamítli novelu daňového řádu, která má mimo jiné umožnit také spuštění on-line finančního úřadu. Například lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty se tak nakonec neprodlouží z nynějších třiceti na 45 dní. Chyběly pro to tři hlasy.

Senát novelu rovněž poslancům vrátil s pozměňovacím návrhem. Sněmovna ho neschválila, pro setrvání na původní verzi potřebovala vládní koalice spolu s KSČM alespoň 101 hlasů. Pro novelu hlasovalo jen 98 poslanců. Ministerstvo financí předloží novelu v kompromisním znění znovu.

Prodloužení lhůty pro vracení odpočtů na DPH patřilo mezi nejkritizovanější součásti předlohy.  Ministryně Alena Schillerová argumentovala tím, že opatření umožní lépe zacílit kontrolní činnost.

On-line finanční úřad, portál MOJE Daně, tedy Moderní a Jednoduché daně měl poplatníkům umožnit spravování daňových záležitostí s finančním úřadem z domova nebo kanceláře. Ministryně financí tento projekt již dříve označila za vlajkovou loď ministerstva.

Asociace soukromého zemědělství ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Společnost mladých agrárníků a Svaz marginálních oblastí – jako nevládní organizace působící v zemědělském sektoru a sdružující zemědělské podniky všech forem, zaměření a velikostí, vyjádřily v úterý 21. dubna 2020 nesouhlas s plánovaným rozdělením financí, jež byly vládou na konci března převedeny na pomoc zemědělcům se zvládnutím současné koronavirové krize.

Ve společném stanovisku těchto nevládních zemědělských organizací se uvádí, že vyjednaná finanční alokace má být dle prohlášení ministerstva zemědělství z 26. března 2020 pomocí pro zemědělce a výrobce potravin v současné krizi, a to zejména pro malé a střední podniky, které mají tuto podporu čerpat primárně. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství z 16. dubna 2020 však má směřovat drtivá většina těchto financí do investičního opatření v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). S tímto rozdělením tyto organizace zásadně nesouhlasí. Zdůvodňují to tím, že tato forma podpory z významné části směřovaná na projekty nad 5 milionů korun bude po žadatelích vyžadovat v této nejisté době značné investiční zatížení, neboť finance se k farmářům dostanou v řádu jednoho roku či spíše dvou let. Podle signatářů společného stanoviska je nesporné, že malé a střední podniky na tyto prostředky nedosáhnou, protože v rámci svých peněžních toků nebudou schopné uvolnit tyto částky na nezbytné předfinancování projektů. Navíc se, podle nich, tato podpora bude týkat pouze velmi omezeného počtu zemědělských subjektů a pouze v několika málo sektorech bez většího zdůvodnění jejich výběru ze strany ministerstva.

„Naopak bychom jako daleko efektivnější pomoc v době plošných a velmi rychle uplatňovaných mimořádných opatření od státu očekávali stejně tak plošnou a rychlou podporu všech zemědělských subjektů ve formě, která bude efektivní pro co nejširší spektrum zemědělských podniků a omezí tak jejich možný úbytek v souvislosti s krizí, který by v konečném důsledku mohl vést právě ke snížení soběstačnosti,“ uvádějí signatáři společného stanoviska. Míní, že touto cestou může být například využití funkčního a osvědčeného režimu de minimis, který nepodléhá režimu schvalování Evropské komisi a lze jej využít prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) ke snížení úvěrového zatížení farem nebo jako přímou dotaci, a to navíc ve velmi krátké době, což je v současné situaci rozhodující. Zároveň upozorňují, že je zapotřebí společně hledat i jiné formy této finanční pomoci, včetně varianty uložení části těchto prostředků k řešení dalších očekávaných krizí v zemědělství v budoucnu, jako je problém sucha apod.

Signatáři stanoviska dále konstatují, že návrh zveřejněný ministerstvem nebyl se všemi zemědělskými organizacemi řádně projednán, a to ani v rámci Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova (PRV), což je podle jejich názoru stěžejní, protože na veškeré finanční zdroje poskytované prostřednictvím programu PRV se vztahuje povinnost tohoto projednání.

Žádájí proto ministra zemědělství, aby přehodnotil rozdělení finančních prostředků a jednal se všemi dotčenými organizacemi tak, aby finanční pomoc schválená vládou zemědělcům na řešení dopadů epidemie měla podporu širší zemědělské veřejnosti a byla skutečně efektivní a rychle dostupná pro co největší počet subjektů.

Stanovisko, které zveřejnili 21. dubna, podepsali všichni předsedové či prezidenti zmíněných nevládních zemědělských organizací.