Deset dnů ke generální stávce

 
 
Akce ČMKOS ke 30. výročí generální stávky  
 
Vážené odborářky, vážení odboráři,
 
pojďte si s námi připomenout události před 30 lety, klíčovou roli zaměstnanců v roce 1989 a stávkových výborech, které se společně s odborovými organizacemi významně podílely na přípravě generální stávky.
 
KDE: Café Radost, Dům Radost, nám. W. Churchilla 2
KDY: 11. – 29. listopadu 2019 po-pá 8.00 – 18.00 hodin
 
Oficiální zahájení výstavy, na které jste srdečně zváni, se uskuteční 11. 11. v 15.00 hodin. Vstup na výstavu je samozřejmě zdarma.
 
Dále vás chceme pozvat na dvě události, které se v rámci výstavy odehrají:
 
– Tou první je přednáška prof. Jiřího Pokorného „Máme toho dost!“, která se uskuteční 27. 11. 2019 v 17:00 ve Velké zasedací místnosti, Dům Radost, nám. W. Churchilla 2.
Tématem přednášky je vznik a činnost stávkových výborů, které organizovaly generální stávku a zasloužily se o rozbití prorežimních odborových struktur a vznik nových demokratických odborů. Vstup opět zdarma.
 
– Tou druhou je akce v kavárně Radost, která si připravila speciální nabídku k výročí generální stávky, tzn. k 27. 11.
Nenechte si ujít ojedinělou výstavu, která se zaměřuje na obnovu demokratického režimu v tehdejším Československu z pohledu odborů.
S pozdravem
ČMKOS
Českomoravská konfederace odborových svazů
m: +420 739 505 444  t: +420 234 463 556
w: cmkos.cz e: info@cmkos.cz
 
U příležitosti významného výročí připravilo vydavatelství Sondy zvláštní publikaci, přinášející ojedinělé svědectví písemné i obrazové o pohnuté době generální stávky a vzniku nových, moderních odborů.

Školské odbory: stávka bude

Na tiskové konferenci v pondělí (4. 11.) v Praze vyhlásily školské odbory oficiálně důvody stávky, která se bude konat ve středu 6. 11. 2019.
 
„Chtěli bychom se omluvit rodičům i zřizovatelům, že jim zkomplikujeme život,“ řekl na úvod konference předseda školských odborů František Dobšík, který následně připomněl postup vyjednávání o růstu mezd i neférový přístup ministerstva školství v této věci.
 
Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová uvedla, že prozatím není jasné, kolik škol se do stávky zapojí. „Máme signály z regionů, že se zapojí přes 50 procent škol,“ řekla. Podle ní některé školy budou zcela zavřeny a další budou mít pro děti jiný program. Školy, které se zapojí, budou označeny logem s podporou stávky.
 
Ve zkratce zopakujeme hlavní důvody stávky: 
 
Zaručený nárůst tarifů
Bylo slíbeno 15 % objemu finančních prostředků na růst platů pedagogických pracovníků. Po všech jednáních to bylo 10 % objemu na rok 2020 a 9 % na rok 2021. Z objemu, který umožňuje 12,5 % růst tarifů, požadují odbory zaručený nárůst tarifních platů o 10 % od 1. 1. 2020 pro pedagogy.
 
Ministr rozhodl bez projednání se sociálními partnery o 8 % navýšení tarifů. O dalším navýšení kapitoly školství pro RgŠ jsou odbpry připraveny jednat s poslanci a poslankyněmi PS ČR v průběhu projednávání státního rozpočtu na rok 2020.
 
Níže videogalerie z tiskové konference:

Kolektivní vyjednávání na ČD Cargo zahájeno! Odborovým centrálám byl předán návrh Podnikové kolektivní smlouvy ČD Cargo 2020/2021

Ve čtvrtek 30. 10. 2019 se uskutečnilo jednání zástupců odborových centrál a zástupců zaměstnavatele ČD Cargo. Hlavním bodem programu byl návrh 3. změny Katalogu zaměstnání. Byly projednány poslední dvě profese, a to vozmistr a strojvedoucí. Všechny odborové centrály se shodly na textu, který se během jednání upravoval a finalizoval. Zda 3. změna Katalogu zaměstnání vstoupí v platnost, bude předmětem kolektivního vyjednávání.

Dále byl odborovým centrálám předán návrh Podnikové kolektivní smlouvy ČD Cargo 2020/2021, čímž bylo zahájeno kolektivní vyjednávání. Ke zpracování protinávrhu se rozšířený tým kolektivních vyjednavačů OSŽ sejde 14. listopadu a následně 19. listopadu s kolektivními vyjednavači ostatních odborových centrál. Více v Aktuálně v ČD Cargo.

Přízrak krize: Je světová ekonomika v ohrožení?

Jaké důsledky mohou mít obchodní války? Jak se po letech spolupráce začíná opět projevovat protekcionismus některých zemí? Zaspala Evropa rozvoj informačních technologií? A může ještě USA a především země východní Asie vůbec dohnat?
 
 

VOKOUN: „Podle mých zkušeností a ohlasů členské základny jsme k porušení sociálního smíru hodně blízko.“

Větší vstřícnost vůči Českým drahám očekával I. místopředseda OSŽ Vladislav Vokoun od zástupců Jihomoravského kraje na pátečním (25. 10. 2019) jednání na GŘ ČD, zvlášť když je na stole smlouva na poměrně krátkou dobu. „A to na některých zástupcích kraje bylo patrné, že by je (režijky) nejraději neuznali vůbec,“ říká. „Ale vyčkejme, jak dopadne finální podoba dohody. Čekáme rovněž na konečný postoj vedení Českých drah.“ I. místopředsedy OSŽ Vladislava Vokouna jsme se zeptali na jeho pocity z pátečního jednání zástupců Českých drah s představiteli Jihomoravského kraje.

Ať to čtu zepředu dozadu, nebo zleva doprava, považuji výši kompenzaci, kterou Jihomoravský kraj od Českých drah požaduje za jednoho držitele „režijky“, za nehoráznost – už jen proto, že České dráhy se do soutěže přihlásily jako jediný dopravce a kraj jej na oplátku za to „potrestá“. Myslím si, že nebudu daleko od pravdy, když vyslovím domněnku, že železničáři budou držet basu a nenechají se „ukojit“ nižší kompenzací pro zaměstnance Českých drah v Jihomoravském kraji a jejich rodinné příslušníky.
Přiznám se, že se vůbec nedivím tomuto pohledu na výsledek dosavadních jednání. Domnívali jsme se, že zástupci jihomoravského kraje více ocení vstřícnost Českých drah k zajištění své dopravní obslužnosti v situaci, kdy nabízená smlouva je na poměrně krátkou dobu a obsahuje velmi těžce splnitelné závazky. Dobrý pocit jsme neměli ani v tom, jak se smluvní partneři stavěli k počtu prodejních míst (pokladen) ČD a k uznávání celostátního tarifu TR10. Zde se po poměrně dlouhé debatě patrně podařilo najít shodu, ale vyčkejme, jak dopadne finální podoba dohody.

U režijních výhod bylo od počátku zřejmé, že o podobě jejich uznání panují značně rozdílné názory. Na některých zástupcích kraje bylo patrno, že by je nejraději neuznali vůbec. Po delší debatě a jedné přestávce nakonec zopakovali nabídku zlevněné průkazky pro zaměstnance ČD pracující v Jihomoravském kraji a jejich rodinné příslušníky. Dále sdělili, že režijní průkazy sice uznají, ale za ostatní držitele jízdních výhod požadují od ČD kompenzaci ve výši 1500 Kč za každou prolongaci. Upozornili jsme je, že výše kompenzace je značně přemrštěná s ohledem na reálné využívání ze strany držitelů jízdních výhod. České dráhy nabízely paušální kompenzaci, která je dle našeho názoru rozumným průmětem rozsahu železniční dopravy v Jihomoravském kraji a reálného využití. Bohužel tato nabídka nebyla v době jednání akceptována. Připadalo mi, jako kdybychom si chtěli koupit pár jablek na chuť, ale zaplatit bychom měli za celý sad.

Takže, znovu zopakuji, pro nás je výše požadované kompenzace naprosto nepřiměřená a zásadně s ní nesouhlasíme. Doufám, že dojde ke změně. Čekáme rovněž na konečný postoj vedení Českých drah.

Mimochodem, jaký osobní pocit máte z jednání se zástupci Jihomoravského kraje?
Jednání probíhalo poměrně korektně. Trochu mě zaskočil postoj zástupců Jihomoravského kraje k problematice uznávání tarifu TR10. Chvílemi to vypadalo, že hrozící chaos a vlna nevole u cestujících – v důsledku jeho neuznání ve vlacích Jihomoravského kraje a problémech s elektronickým odbavením – je pouze záležitostí Českých drah a okolních krajů, než důsledek původního záměru zastupitelů Jihomoravského kraje. Důležitý je však výsledek a toho snad bylo dosaženo. Bohužel u „režijek“ jsme společný názor nenalezli.

Sečteno a podtrženo: Jak to vidíte? Jaký je váš názor na věc? Co bude dál? Půjdeme do stávky?
Pořád je určitý prostor k jednání, ale podle mých zkušeností, dosavadních názorů kolegů a ohlasů členské základny jsme k porušení sociálního smíru hodně blízko. Je logické, že případné protestní akce by byly směřovány vůči tomu, kdo je dle našeho názoru vyvolal. Situací se budou zabývat členové Ústředí OSŽ na mimořádně svolaném zasedání. Celou situaci samozřejmě probereme i se zástupci ostatních odborových centrál na železnici tak, abychom postupovali ve shodě. A v neposlední řadě budeme jednat se zástupci dotčených stran.

Úkolem předsedy svazu není pochybovat, ale naopak motivovat lidi kolem sebe ke zdravé sebedůvěře

V situaci, jaká nyní panuje kolem režijních výhod, kdy má na možný výsledek vliv celá řada subjektů s rozdílnými motivacemi a vzájemnými vztahy, lze jen málokdy s jistotou předvídat do detailu další vývoj. „Úkolem předsedy svazu však není pochybovat, ale naopak motivovat lidi kolem sebe ke zdravé sebedůvěře a v každé situaci hledat a činit nejvhodnější kroky k prosazování oprávněných zájmů našich členů,“ říká předseda OSŽ Mgr. Martin Malý v rozhovoru, který vznikl ještě před pátečním (25. 10. 2019) jednáním Českých drah s vedením Jihomoravského kraje, a který v úterý 29. 10. 2019 vyjde v Obzoru č. 21.

Sdělovací prostředky nás denně „masírovaly“ informacemi, jak se kraj po kraji přidává, co se týče tarifu, k Jihomoravskému kraji a mnozí železničáři už se pomalu pod tlakem těchto zpráv loučili s režijkami. Řadě zaměstnanců ČD, ČD Cargo a SŽDC by se tak podstatně prodražila cesta do práce. Jak se vám dařilo železničáře uklidňovat, že ještě není definitivně rozhodnuto, že se stále jedná? A jak tyto informace působily na vás, nezapochyboval jste ani jednou?
Pokud se týká první části otázky, tak jsme se snažili na webových stránkách OSŽ seriózně informovat o tom, že návrh 16. změny Tarifu z dílny MD ČR je zatím pouze návrhem, který musí projít diskusí se sociálními partnery, to jest s odborovými organizacemi, a také se zaměstnavateli na železnici, především tedy s Českými drahami. A v této souvislosti jsme jasně deklarovali, které myšlenky zapracované MD ČR do návrhu 16. změny Tarifu nám vadí a proč. Především nám tedy vadil návrh MD ČR zapracovat do Tarifu ustanovení, které by umožnilo v případě dohody objednatele (kraje) a dopravce (Českých drah) vyloučit platnost režijky prakticky v jakémkoliv vlaku ČD v regionální železniční dopravě. Informovali jsme také o tom, že OSŽ není v tomto názorovém rozporu s MD ČR samo, neboť 13. 10. 2019 se nám na společném jednání v sídle OSŽ se zástupci všech odborových organizací působících na železnici podařilo dohodnout na jednotném společném stanovisku, které obsahovalo naše zásadní výhrady k návrhu MD ČR.
A pokud se týká těch pochybností, tak samozřejmě v situaci jako je tato, kdy má na možný výsledek vliv celá řada subjektů s rozdílnými motivacemi a vzájemnými vztahy, můžete jen málokdy s jistotou předvídat do detailu další vývoj. Úkolem předsedy svazu však není pochybovat, ale naopak motivovat lidi kolem sebe ke zdravé sebedůvěře a v každé situaci hledat a činit nejvhodnější kroky k prosazování oprávněných zájmů našich členů.

Jak hodnotíte samotné jednání, ke kterému došlo na půdě ministerstva dopravy ve čtvrtek 17. 10., a jak hodnotíte jeho výsledek? Lze říct, že se jedná o úspěch?
Musím říci, že ze z tohoto jednání mám spíše dobrý pocit, neboť se vyvíjelo očekávaným směrem. Díky výsledkům předcházejících přípravných neformálních jednání s představiteli MD ČR, ČD i SŽDC se nám podařilo vytvořit předpoklady pro to, aby MD ČR stáhlo z navrhované novelizace Tarifu ustanovení zavádějící možnost vyloučení platnosti režijky na základě prosté dohody objednatelů a Českých drah. To je jednoznačně pozitivní výsledek. Pokud se však týká praktických dopadů už stávajícího znění tarifu, tj. vyloučení platnosti režijek v regionálních spojích Jihomoravského kraje v důsledku toho, že kraj zde uzavřel smlouvu s Českými drahami na základě nabídkového řízení a navíc v kombinaci s tím, že se jedná o tzv. brutto smlouvu, kdy výnosy z tržeb náleží objednateli a ne dopravci, zde jsme se zatím rozumné dohody o způsobu zajištění jízdních výhod držitelů režijek nedobrali. Rozdílné jsou přitom zatím nejen představy o budoucím postavení držitelů režijek v Jihomoravském kraji, ale neshodneme se zatím ani na jednotném výkladu právních předpisů, které na tuto situaci dopadají. Zde budou jednání ještě určitě obtížná a další vývoj se může ubírat více směry. Takže zatím jsme tak na půli cesty k potřebnému výsledku.

I přes jednoznačný posun v jednání zůstává řada nedořešených problémů. Namátkou mohu zmínit Ústecký kraj, kde významnou část výkonů převezmou soukromníci, takže zaměstnanci ČD, ČD Cargo a SŽDC nebudou moci režijní výhody, navzdory dohodě na 16. změně Tarifu, stejně využít…
Platná legislativa nedává MD ČR pravomoc rozšířit platnost režijek na jiné dopravce než na České dráhy. Ztrátu možnosti používat režijku u těchto soukromých dopravců je proto třeba řešit jiným způsobem. Aktuálně je situace taková, že naši kolektivní vyjednavači jsou připraveni hledat řešení samostatně s jednotlivými železničními společnostmi (ČD, ČD Cargo, SŽDC) a to cestou zavedení nějaké nové formy příspěvku na dopravu. Diskutuje se přitom jak varianta jednotného příspěvku, tak i varianta diferencovaného příspěvku, např. podle vzdálenosti dojíždění zaměstnanců na pracoviště. Z dlouhodobého hlediska je však třeba hledat nové systémové řešení a zde se nejčastěji diskutuje o myšlence nalezení nějakého vhodného způsobu navázání jízdních výhod železničářů například na rodící se jednotný státní tarif jízdného s tím, aby k němu měli přístup zaměstnanci všech železničních společností. To však ještě bude běh na dlouhou trať a opět prozatím s nezaručeným výsledkem. Do doby nalezení nějakého nového řešení musíme proto důsledně hájit stávající jízdní výhody postavené na v současnosti platném právním základu.

Tento rozhovor vznikal ještě před úterním (22. 10.) jednáním na ministerstvu dopravy, kde se mělo najít řešení pro Jihomoravský kraj. Teď je pár hodin po něm, takže jak to jednání dopadlo?
Na úterním (22. 10. 2019) jednání zástupců vedení MD ČR, ČD a odborových organizací došlo k velmi významnému posunu. Účelem jednání bylo vyjasnění právního výkladu příslušných ustanovení Tarifu „režijního jízdného“, která upravují další postup v situaci, kdy podle ustanovení § 2, odst. 3) písm. a) až e) Tarifu je platnost režijky v daném vlaku vyloučena. Po krátkém jednání došlo ke shodě, že ze zpracovaných analýz právních předpisů jednoznačně vyplývá, že jediným subjektem, který je právními předpisy zmocněn ke stanovení časového příplatku pro držitele režijek, který je opravňuje k použití i takových vlaků, jsou České dráhy, a. s., a nikoli objednatel vlaků v závazku veřejné služby, tedy kraj. Bylo proto konstatováno, že tato právní úprava samozřejmě platí také u vlaků objednávaných Jihomoravským krajem, kde je platnost režijky vyloučena na základě ustanovení § 2, odst. 3) písm. e) Tarifu, jelikož zde byla smlouva mezi krajem a ČD uzavřena na základě nabídkového řízení.
Zástupci ministerstva dopravy proto přislíbili zaslat Jihomoravskému kraji dopis, kde jej MD ČR bude o této skutečnosti informovat. Dále byli všichni přítomní informováni o tom, že se v pátek 25. října uskuteční jednání mezi zástupci vedení ČD a Jihomoravského kraje, kde se na tomto právním základě bude jednat o dalším postupu ve věci režijek, který by měl být výhodný pro obě strany.
Z pohledu vyjednavačů Odborového sdružení železničářů by konečným výsledkem dalších jednání měla být možnost pro všechny držitele režijek, kteří si opatří příslušný časový příplatek ČD, užívat i regionální vlaky objednávané Jihomoravským krajem, jako je tomu obdobně u komerčních vlaků a lanovky ČD na Ještěd. OSŽ bude potom ve spolupráci s ostatními centrálami v kolektivním vyjednávání u jednotlivých zaměstnavatelů dále také usilovat o to, aby v duchu uzavřeného Memoranda o zachování sociálního smíru ze 4. prosince 2017 i nadále příslušné časové příplatky pro své zaměstnance, jejich rodinné příslušníky a důchodce hradili jejich zaměstnavatelé. Tímto konečným výsledkem celého obtížného vyjednávání by potom podle našich představ měla být ještě před nedávnem v médiích predikovaná hrozba rozpadu či postupného zániku jízdních výhod železničářů prakticky zažehnána.
Na konec je však třeba připomenout, že stále ještě nejsme v tomto preferovaném konečném stavu, neboť jednání ČD s Jihomoravským krajem, stejně jako podpis kolektivních smluv na příští období, jsou teprve před námi. Jsme však pevně rozhodnuti věci dotáhnout do zdárného konce.

Zdroj: Odborové sdružení železničářů

Exkluzivně pro Sondy: víme o nových benefitech

Ministerstvo financí navrhuje optimalizaci nabídky benefitů zejména pro zaměstnance
 
Ministerstvo financí odeslalo do připomínkového řízení novelu vyhlášky, která upravuje čerpání benefitů zejména pro zaměstnance organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Exkluzivně zveřejňujeme výtah z jejího obsahu. Od nového roku by tak zaměstnavatelé mohli svým zaměstnancům v rámci stávajících rozpočtů přispívat třeba na dentální hygienu, dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo očkování. Zvýšit se mají také maximální částky pro zápůjčky na bytové nebo sociální účely. Snahou je zefektivnit využívání fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) jak organizacemi, tak jejich zaměstnanci.
 
Úprava vyhlášky o čerpání z fondu FKSP je výsledkem jednání pracovní skupiny složené se zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců ve veřejné správě, přijatých podnětů a rozsáhlého dotazníkového šetření, kterého se účastnilo přes 1700 zaměstnanců a zaměstnavatelů z veřejné správy.
 
Díky návrhu Ministerstva financí by zaměstnanci mohli využívat příspěvky například na péči o dítě a to buď formou příspěvku na dětskou skupinu provozovanou zaměstnavatelem, nebo na mateřskou školu či jesle. Dále třeba na dopravu do práce pravidelnou hromadnou dopravou.
 
Proplácet by se také nově mohly pomůcky a péče, kterou jinak nehradí zdravotní pojišťovna, jako je dentální hygiena či jiná zubařská péče nebo dioptrické brýle, kontaktní čočky a speciální optické pomůcky.
 
Zvýšit by se mohly také maximální částky:
o   pro zápůjčky na bytové účely ze 100 000 Kč na 300 000 Kč pro účely pořízení bytu nebo domu, a z 50 000 Kč na 100 000 Kč na koupi bytového zařízení,
o   pro sociální výpomoc (při řešení tíživých a neočekávaných sociálních situací) z 15 000 Kč na 30 000 Kč a z 30 000 Kč na 50 000 Kč v případě živelních pohrom a havárii, u nichž byl vyhlášen nouzový stav,
o   pro sociální zápůjčku (k překlenutí tíživé finanční situace) z 20 000 Kč na 50 000 Kč a z 50 000 Kč na 10 000 Kč v případě živelních pohrom a havárií, u nichž byl vyhlášen nouzový stav.
 
Možnost využívat kulturní, tělovýchovná nebo rekreační zařízení budou moci nejen zaměstnanci, ale nově i jejich rodinní příslušníci. Navrhovaná právní úprava také upravuje stav u státních podniků a sjednocuje právní úpravu fondu kulturních a sociálních potřeb pro všechny povinné subjekty do jednoho předpisu, kterým bude nová – novelizovaná – vyhláška.
Současné znění vyhlášky bylo již zastaralé a neodpovídalo potřebám zaměstnavatelů a zaměstnanců. Snahou je rozšířit možnosti v této oblasti a přiblížit se tak rozsahu benefitů, které jsou poskytovány v podnikatelském sektoru.