Ano, my to myslíme vážně! Nám není zdravotnictví lhostejné, chceme o jeho financování diskutovat. I proto se konala ve středu 9. října na půdě Poslanecké sněmovny panelová diskuze na téma Dostupné zdravotnictví a jak dál?, kterou uspořádala poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD) ve spolupráci s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR pod záštitou poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické. Diskuze byla rozdělena do čtyř panelů a k účasti na ní byli přizváni zástupci Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví, stejně jako zástupci Ministerstva zdravotnictví.
Zdravotnictví je v krizi, chybějí peníze, není na platy, na mzdy, na rozvoj, nemocnice se zadlužují, některé již stojí před krachem. Takovéto informace zaznívaly z úst diskutujících neustále v průběhu celého dne. Také z tohoto důvodu je politováníhodné, že se diskuze, i přes pozvání, nezúčastnil žádný zástupce Ministerstva zdravotnictví! Vždyť kdo jiný by měl diskutovat o současnosti a budoucnosti zdravotnictví, když ne zástupci Ministerstva zdravotnictví?
Je české zdravotnictví dostupné? Existují bariéry, které brání dostupnosti zdravotní péče?
První panel nesl název Je české zdravotnictví dostupné? Existují bariéry, které brání dostupnosti zdravotní péče? Jaká je role malých nemocnic v rámci poskytování zdravotní péče? Svou prezentací jej uvedli místopředsedové Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Petr Fiala a Lukáš Velev.
Petr Fiala hned na úvod zmínil slova premiéra Andreje Babiše o tom, že v roce 2021 půjde do zdravotnictví celých devět procent hrubého domácího produktu. Dle propočtů AČMN by to ovšem znamenalo zvýšit objem financí do zdravotnictví v letech 2020 a 2021 vždy o 57 až 58 miliard korun oproti dnešním prognózám. Naproti tomu stojí fakt, že zůstatky zdravotních pojišťoven v září tohoto roku činily celých 57 miliard korun, tedy více než jedno procento HDP. Dalším číslem, kterým místopředseda AČMN vzbudil rozruch v sále, byl výpočet hrubého měsíčního příjmu lékaře a zdravotní sestry, vždy za základní pracovní dobu, tedy 40 hodin týdně. Ten činí 47 068 korun hrubého pro lékaře a 27 270 korun v případě zdravotní sestry, což odpovídá 1,48, respektive 0,86násobku průměrné mzdy v ČR.
Lukáš Velev srovnal výdaje na zdravotnictví v České republice s průměrem Evropské unie. V roce 2016 šlo do zdravotnictví v ČR 7,1 % HDP, zatímco průměrné výdaje na zdravotnictví zemí EU činily 9,9 % HDP. Ze zmíněných čísel je patrné, že i kdybychom dosáhli cíle a české zdravotnictví by bylo financováno celými 9 % HDP, pořád budeme daleko za průměrem EU, natožpak vyspělými zeměmi západní Evropy. V další části svého vystoupení místopředseda AČMN vzpomenul zavřená oddělení jednotlivých nemocnic z důvodu nedostatku personálu a zpochybnil argumentaci zdravotních pojišťoven ohledně vysokých zůstatků na jejich účtech. Peníze si prý schovávají takzvaně na horší časy. Lukáš Velev je přesvědčen, že až skutečně hospodářská krize či recese přijde, bude mít větší šanci na její zvládnutí zdravá nemocnice, která si nenese žádné vnitřní dluhy z let minulých.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek rozdělil zdravotnictví na virtuální, ve kterém je vše zalité sluncem, které má dostatek zdravotnického personálu, nezná pořadníky na vyšetření, zákroky, kde je dostatek financí v podstatě na cokoli, tedy to, o kterém hovoří ministr Vojtěch, a na to zdravotnictví, ve kterém pracujeme. Upozornil na rozevírání pomyslných nůžek v dostupnosti zdravotní péče v hlavním městě a v regionech, přičemž zdůraznil potřebu více peněz pro celé zdravotnictví z účtů zdravotních pojišťoven.
Diskutující naráželi na to, že fakticky neexistuje jediné zdravotnické zařízení, které by dodržovalo zákoník práce. Nedostatek personálu je takový, že nelze udržet chod zařízení bez toho, aniž by se ve velkém porušoval zákoník práce. I přesto nástupní mzda pomocného zdravotnického personálu v krajské nemocnici činí 17 tisíc hrubého. Za takovýchto podmínek opravdu více lidí do zdravotnictví nepřijde.
Proč jsou domácí péče, zdravotní péče v sociálních službách a následná péče „Popelkou“?
Dalším blok, který nesl název Proč jsou domácí péče, zdravotní péče v sociálních službách a následná péče „Popelkou“?, se zabýval financováním právě těchto odvětví. Za naprosto neuvěřitelnou označil i sám premiér Andrej Babiš během jednání s Krizovým štábem informaci o maximálním hrubém platu sestry v domácí péči ve výši 21 463 korun hrubého. Tu se dozvěděl, stejně jako účastníci diskuzního panelu, z úst Ludmily Kučerové, koordinátorky zdravotních aktivit Charity Česká republika, která zastupovala sektor domácí péče.
Společně s Petrem Boťanským, členem Odborné společnosti Gratia futurum 913 a zároveň ředitelem Domova pro seniory Severní Terasa, upozornili na největší nedostatky v segmentech 913 a 925. Ve svém vystoupení vyslovili požadavky, které shrnuli do výzvy vládě a poslancům, ve které požadují zapracování navrhovaných požadavků do úhradové vyhlášky a seznamu zdravotních výkonů, dále navýšit rozpočet pro segmenty 913 a 925 pro rok 2020 a samozřejmě výdaje na zdravotnictví ve výši 9 % HDP.
Jsou potřeby pacientů na prvním místě? Co pacienti očekávají od zdravotníků?
Třetí panel nesl název Jsou potřeby pacientů na prvním místě? Co pacienti očekávají od zdravotníků? a svými příspěvky jej uvedli prezident Svazu pacientů České republiky Luboš Olejár, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása a Pavel Kalvach, člen předsednictva Rady seniorů České republiky.
Luboš Olejár ve svém vystoupení vyzval všechny přítomné, a nejen ty, aby v reakci na slova ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a premiéra Andreje Babiše o tom, jak je české zdravotnictví v naprostém pořádku a nehrozí mu žádná krize, napsali své zkušenosti z každodenního fungování českého zdravotnictví na e-mailovou adresu posta@vlada.cz
Je práce ve zdravotnictví bezpečná? Máme, či nemáme krizi?
Poslední diskuzní blok s názvem Je práce ve zdravotnictví bezpečná? Máme, či nemáme krizi? doprovodili svými příspěvky předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel a předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a zároveň spolupořadatelka diskuzního panelu Dagmar Žitníková.
Martin Engel hovořil o současné personální krizi, kterou způsobila arogance politiků minulých i současných v čele se současným ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, který svými kroky a svým jednáním vyhání lidi pryč z českého zdravotnictví. Pokud se nezmění pracovní podmínky lékařů v českých nemocnicích, budou podle Engela i nadále odcházet za prací do zahraničí. A zvýšený počet mediků na lékařských fakultách povede jen k dalšímu a většímu úprku mladých lékařů a lékařek za hranice České republiky.
Dagmar Žitníková opět upozornila na kritický nedostatek personálu, na diskriminaci v odměňování a ujistila přítomné, že bude dále usilovat o zvýšení mezd a platů zaměstnanců ve zdravotnictví od 1. ledna 2020. Zároveň upozornila na fyzické a psychické přetěžování zaměstnanců, na čím dál větší neatraktivitu povolání, a tím i menší ochotu mladých lidí jít studovat zdravotnické obory. V kontextu pracovních nabídek ostatních oborů tak jednoznačně bude docházet k prohlubování stávající personální krize.
V závěru svého vystoupení poděkovala za spolupráci a podporu při vyjednávání o změnách v úhradové vyhlášce jak poslankyni Aleně Gajdůškové, která celou diskuzi během dne řídila a moderovala, tak odborné mluvčí ČSSD pro oblast zdravotnictví Lence Tesce Arnoštové.
Ta na konci celé diskuze potvrdila slova všech zúčastněných o probíhající krizi ve zdravotnictví. Zároveň podpořila požadavek Krizového štábu a vyslovila odhodlání ČSSD prosadit navýšení úhradové vyhlášky na příští rok o dalších 7 miliard korun.
Výsledkem diskuzního panelu pak byly závěry reflektující na čtyři panely samotné diskuze, které bude poslankyně Alena Gajdůšková prezentovat na zasedání poslaneckého výboru pro zdravotnictví i na grémiu ČSSD.
Závěry panelové diskuse:
1. Zdravotní péče je podfinancovaná, přitom peníze ležící na účtech pojišťoven jsou penězi pacientů, kterými si platí zdravotní péči. Hrozí kolaps personálního zajištění zdravotní péče.
2. Domácí péče zajišťuje násobně pacientů proti lůžkovým a pobytovým zařízením. Pojišťovny nemohou zadržovat platby za poskytnutou péči. V současnosti dluží proplacení péče za stamiliony. Potřeba k zajištění péče je navýšení v rozsahu cca 1 mld. Kč. Je nutné připravit podmínky pro doplnění profesí ošetřovatelů a možnost uplatnění neformálních pečovatelů.
3. Dostupná a kvalitní zdravotní péče znamená čekací dobu dle zdravotního stavu pacienta na vyšetření zpravidla do 14 dnů a na operaci do 1 měsíce a uspokojení potřeby dofinancování zdravotní péče nemocnicím, domácí péči a sociálním službám.
Od roku 2021 je nutné stanovit mechanismus valorizace plateb za státní pojištěnce.
Vláda zřejmě nemá informace o skutečném stavu českého zdravotnictví. Účastníci panelové diskuze na návrh Svazu pacientů ČR vyzývají veřejnost k zasílání popisu konkrétních případů problémů v oblasti zdravotnictví na Úřad vlády a Ministerstvo zdravotnictví s požadavky na jejich řešení.
Spokojený zaměstnanec znamená spokojený zaměstnavatel, a to znamená spokojený pacient.
4. Je nezbytně nutné řešit nedostatek zdravotníků. Vytvořit legislativní a finanční podmínky pro příjem nových zaměstnanců.
Ke zlepšení atmosféry a situace ve zdravotnictví je zásadní vytvořit dobré pracovní prostředí pro zaměstnance včetně nabídky benefitů tak, aby pracovní místa ve zdravotnických zařízeních byla dostatečně konkurenceschopná na trhu práce v ČR.
Účastníci setkání upozorňují na diskriminaci v odměňování ve zdravotnických zařízeních formátu obchodních společností, kde jsou mzdy o 8 až 10 tisíc nižší než platy v příspěvkových organizacích státu i krajů. Proces dorovnání výše mezd v jednotlivých právních formách zdravotnických zařízení není ukončen.
Nastavení parametrů úhradové vyhlášky neodpovídá současným potřebám financování zdravotní péče. V případě, že úhradová vyhláška bude vydána v současné podobě, hrozí další zhoršování dostupnosti a kvality zdravotní péče pro pacienty a další odchody zdravotních sester a lékařů z českých nemocnic.
Pro udržení kvality a rozsahu zdravotní péče je bezpodmínečně nutně zvýšit objem financí ve zdravotnictví minimálně na 9 procent HDP.
