Jak zvednout nízké důchody pečujících osob

Komise pro spravedlivé důchody se zabývala možnostmi narovnání nízkých důchodů pečujících osob
 
V pátek 3. května 2019 se uskutečnilo III. zasedání Komise pro spravedlivé důchody za účasti ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Na tomto jednání byla diskutována opatření k odstranění nespravedlivě nízkých důchodů pečujících osob. Komise doporučila postoupení návrhu změn ve vyměřovacím základu za dobu péče o závislé osoby do koaliční rady a rovněž navrhla finální dopracování návrhu na uplatnění doby péče o dítě od 4 do 9 let jako vyloučené doby.
 
Na předchozím jednání komise se členové shodli, že by měly být více rozpracovány návrhy řešení rozdílů v důchodech pečujících osob. Situace je dnes taková, že osoby dlouhodobě pečující o své blízké, ať už se jedná o děti či nemohoucí příbuzné, jsou za tuto péči v důsledku postiženy nižšími příjmy a důchody. Takovými osobami jsou typicky ženy.
 
Hlavní závěry z dnešního jednání komise pro spravedlivé důchody:
 
Změny ve vyměřovacím základu za dobu péče o závislé osoby
V současné době mohou pečující osoby pro účel výpočtu důchodu příjmy z období péče použít či vyloučit. Za příjmy jsou v přesně stanovených případech dnes považovány i příspěvky na péči. Nově bude možné za účelem výpočtu důchodu stanovit příjmy tak, že půjde o součet skutečných výdělků pečující osoby a průměrné mzdy. Pečující tak budou mít stanovenu vyšší částku příjmu pro výpočet důchodu, a nebudou tedy penalizováni za péči o své blízké. Tato varianta bude dle závěrů komise předložena k projednání koaliční radě.
 
Uplatnění doby péče o dítě od 4 do 9 let jako vyloučené doby
 
Jedná se o možnost rozšíření tzv. vyloučené doby, tedy období péče o děti, za které nižší příjmy pečujících negativně neovlivní výši jejich důchodů. V závislosti na výši příjmů si dnes mohou rodiče dětí do 4 let zvolit, zda se jim budou příjmy za toto období započítávat do výše důchodu. Návrh komise počítá s možností rozšíření tohoto období až do 9 let věku dítěte.
 
„Narovnání nespravedlností v důchodech je jedním z klíčových úkolů komise a výstupy z dnešního jednání ukazují, že komise funguje, jak má, a drží pohromadě. Členové v rámci jednání vystupují velmi profesionálně a mám radost, že se nám daří nacházet shodu a podporu napříč politickými stranami. I díky tomu jsme dnes dospěli k několika závěrům,“ dodává ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
 
Termín příštího jednání komise je stanoven na 24. 5. 2019. Komise by se na tomto jednání měla zabývat řešením situace současných důchodců, možnostmi úprav III. důchodového pilíře a dřívějšími odchody do penze pro lidi vykonávající náročné profese.

Sociální nespravedlnost v záběru mladých odborářů

 
Ze setkání CEYTUN (Central European Youth Trade Unionist Network)
 
Středoevropští mladí odboráři se na počátku dubna sešli v Praze na setkání organizace CEYTUN (Central European Youth Trade Unionist Network). Věnovali se tématu sociální nespravedlnosti. Na setkání vystoupili i Josefa Středula a Aleš Chmelař, náměstek ministra zahraničních věcí.
 
„Mladí si uvědomují, že sociální spravedlnost a solidarita jsou podstatnou hodnotou odborového hnutí, proto patří mezi jeho priority. Nejsilnější nástroj k jejich dosažení je kolektivní vyjednávání…“ řekl František Gajdoš, předseda Rady mladých KOZ SR.
 
I když je téma sociální spravedlnosti rozsáhlé, mladí odboráři dokázali najít společnou řeč při identifikaci sociálních problémů střední Evropy. Shodli se i na konkrétních opatřeních, která by stát a odbory měli udělat pro jejich řešení. Bylo mezi nimi například zkrácení pracovní doby bez snížení mezd, boj proti daňovým únikům, ale také dostupné bydlení v celé Evropě.
 
„Sociální spravedlnost je stav, když se nikdo necítí být vyčleněný. Teprve pokud každý bez ohledu na původ, sexuální orientaci, pohlaví, náboženství nebo ekonomické postavení má stejnou příležitost, můžeme mluvit o sociálně spravedlivé společnosti,“ shrnul výstupy z diskusí koordinátor sítě mladých odborářů CEYTUN Václav Procházka.
 
Pozn.: CEYTUN je síť středoevropských mladých odborářů z České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Rakouska a Německa. Její úlohou je kromě diskuse a získávání nových znalostí také vytvoření platformy pro dlouhodobou spolupráci mezi odboráři v Evropě.
 
Autor: Jan Exner

Hlasujte o vítězi! Soutěž Zlaté české ručičky 2018 – 2019 jde do finále

Soutěž Zlaté české ručičky, kterou pořádáme, jde do finále. A vy spolurozhodujete o tom, kdo letošní ročník vyhraje!
 
Hlasovat můžete na Facebooku svými lajky ve třech kategoriích:
 
Své hlasy/lajky můžete udělovat jednotlivým hračkám až do 12. května!
 

Počet smrtelných úrazů se v roce 2018 opět zvýšil !!!

 
 
V Česku loni přibylo smrtelných pracovních úrazů. O život v práci přišlo 123 lidí, podobně jako v roce 2010 či 2011. Předloni přitom počet zemřelých poprvé klesl pod stovku. Každoročně 28. dubna si odbory na celém světě připomínají památku obětí pracovních úrazů, nemocí z povolání a zraněných při práci. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) uspořádala před svým sídlem v Praze pietní akt k uctění památky těchto obětí.

Josef Středula: Jde nám zejména o růst tarifů

Odbory veřejného sektoru vyzvaly v úterý (23. 4. 2019) vládu, aby s nimi začala co nejdříve jednat o růstu platů na příští rok. Jaké navýšení budou pro zaměstnance státu a veřejných služeb požadovat, zatím odbory neupřesnily. ČSSD podporuje brzké zahájení vyjednávání o platech s vládou. Novinářům tyto informace po setkání vedení ČSSD s odboráři sdělili předseda strany Jan Hamáček a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
 
Ve veřejných službách a správě pracovalo loni na 640.700 lidí. Průměrný plat byl 35.437 korun. Platy se zde zvyšovaly naposledy letos v lednu. Tarify – tedy základ příjmu – narostly od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům pak o deset procent. Další nemalý balík peněz měl jít do odměn. „Budeme požadovat zejména růst tarifů,“ sdělil k tomu Josef Středula. „Zkušenost, kterou jsme letos bohužel udělali, je, že tam, kde byl slíben nadtarifní růst, tak se prakticky nerealizoval. Nevidíme žádný důvod, aby zaměstnanci státu a další byli jakkoliv kráceni s tím, že politik slíbí a zaměstnanec neobdrží,“ uvedl dále Josef Středula. Dodal jen, že odbory budou usilovat o „významné navýšení“ a požadavky sdělí nejdříve vládě.
 
K rychlému zahájení vyjednávání odborů s kabinetem se kloní i ČSSD. „Nechceme držet zaměstnance v nejistotě,“ uvedl Jan Hamáček. Podle něj vedení strany a odbory diskutovali o postupu přípravy rozpočtu a o představách růstu výdělků. Tyto představy zatím nejsou shodné. „Liší se možnosti, jak je nastaven státní rozpočet,“ uvedl mj. Jan Hamáček. Pokud by se podle něj podařilo sociálním demokratům prosadit do státního rozpočtu na rok 2020 „nové položky na straně příjmů“, pak by peníze z těchto příjmů mohly být použity na splnění požadavků odborů. (Pozn.: ČSSD navrhuje zavést bankovní a digitální daň.)

I práce má svůj svátek! 1. máj 2019

Stejně jako v minulých letech připravujeme i letos oslavy 1. máje – Svátku práce. Připraven je bohatý program pro děti i dospělé: hudební i taneční vystoupení, akce pro děti, prezentační stany ČMKOS a OS KOVO, prezentace škol či Science centra VIDA. Budeme velice rádi, když přijdete společně s námi strávit příjemné odpoledne na brněnský Špilberk. Vstup zdarma!
 
 
Přílohy:

Peníze z emisních povolenek zpátky do postižených regionů

 
Peníze z emisních povolenek zpátky do postižených regionů, žádá petice zákonodárců dvou krajů
 
Poprvé v historii se spojilo 26 poslanců a senátorů ze dvou krajů napříč všemi politickými stranami, aby společně s městy i obcemi bojovali za region. Členové obou komor Parlamentu ČR za Ústecký a Karlovarský kraj požadují společně po státu, aby urychleně zřídil transformační fond, ze kterého se bude financovat masivní restrukturalizace Mostecké a Sokolovské hnědouhelné pánve.
 
Důsledkem globální snahy o snižování emisí skleníkových plynů bude pro Ústecký a Karlovarský kraj zánik jednoho z tradičních průmyslových odvětví, těžby a zpracování hnědého uhlí. Na ně jsou v současnosti vázány tisíce pracovních míst a velká část ekonomiky obou krajů. Tlak na rychlé omezení tohoto odvětví tak zcela reálně může způsobit zásadní ekonomickou i sociální destabilizací obou regionů. Ty přitom už dnes patří ke strukturálně nejpostiženějším nejen v celé České republice, ale i v měřítku celé Evropské unie.
 
Ve společném prohlášení poslanci a senátoři poukazují na skutečnost, že zatímco okolní státy aktivně řeší důsledky přechodu na nízkoemisní technologie, aby nedošlo k sociálním ani ekonomickým otřesům a aby byla zajištěna prosperita uhelných regionů i v budoucnosti, v České republice je této problematice věnována jen okrajová pozornost.
 
Poslanci a senátoři ve svém prohlášení společně poukazují na skutečnost, že stát získává miliardové příjmy z tohoto průmyslu, a to nejen formou běžných daní, ale také mimořádných poplatků například ve formě emisních povolenek. Podle zákonodárců je však nyní zcela nezbytné, aby se tyto prostředky začaly alespoň z části vracet zpět ve formě cílené podpory vzniku nových pracovních míst v hnědouhelných pánevních oblastech obou krajů.
 
Na podporu svých požadavků poslanci a senátoři připravili veřejnou petici nazvanou „Peníze z emisních povolenek zpátky do regionů“.
 
Iniciativu zákonodárců podporuje i Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu.„Petiční iniciativu, stejně jako program RE:START podporujeme, protože uvedené regiony jsou ve velkých problémech a společně s Moravskoslezským krajem patří k nejpostiženějším a nejchudším krajům v Česku. Potýkají se s nejvyšší nezaměstnaností v republice. Pracující v Karlovarském kraji mají nejnižší průměrný výdělek v zemi. Je to přímý důsledek utlumování dobývání hnědého uhlí. Zdálo by se, že je logické a spravedlivé, aby se miliardové finance vybrané v těchto regionech za emisní poplatky a poplatky za vydobytý nerost, nebo alespoň jejich část, vrátily do postižených regionů a byly použity k tvorbě nových pracovních míst a zlepšení života občanů,“ řekl předseda OS PHGN Jan Sábel.
 
„K iniciování zmíněné petice nás vedl problém, který se rýsuje nejen na Sokolovsku, ale celorepublikově. Jedná se o stálé snižování objemu těžeb uhlí, o útlum důlního průmyslu. My jsme v Sokolovském regionu připravovali takzvanou Chodovskou výzvu, která byla následně přepracována za účasti senátora Miroslava Balatky do petice a má za úkol nejen zaměstnancům Sokolovské uhelné, ale všem občanům obou regionů vysvětlit, co jsou emisní povolenky, kolik to stojí firmy, kolik peněz v důsledku toho odchází z regionu a kde tyto peníze končí. Pro představu, pouze ze Sokolovské uhelné odejde během čtyř let do státního rozpočtu osm miliard korun,“ upozorňuje předseda Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné Jan Smolka.

Odbory: minimální mzda 15 000 korun

ČMKOS požaduje pro rok 2020 navýšení o 1650 korun 
 
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro příští rok navýšení minimální mzdy o 1650 korun na 15 tisíc korun. O částce začne vyjednávat s vládou. Minimální mzda se zvedala naposledy v lednu, a to o 1150 na 13 350 korun. Proti jejímu rychlému růstu se stavějí zaměstnavatelé. Přidání projedná tripartita. S výraznějším navýšením souhlasí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
 
 „Úroveň české minimální mzdy je v EU jedna z nejnižších. Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu,“ uvedl předseda největší odborové centrály Josef Středula. Podle něj firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun zvládnou.
 
Také podle ministryně práce a sociálních věcí je česká minimální mzda „ostudně nízká“. Sumu, o kterou by se měla zvednout, navrhne Maláčová až po projednání s odboráři a zaměstnavateli. „Až potom se budeme bavit o konkrétních částkách. Jako sociální demokratka samozřejmě chci, aby byl růst spravedlivý. Minimální mzda má totiž ochránit zaměstnance před chudobou, motivovat lidi pracovat,“ uvedla ministryně.
 
Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150 tisíc lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.
 
Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého. Kritizují také to, že se české mzdy a platy k příjmům ve starých unijních státech nepřibližují. „V době nejnižší nezaměstnanosti je důvod, aby mzdy významně rostly. Pomůže to kupní síle, pomůže to malým a středním podnikům, pomůže to i tomu, že český občan bude věřit v budoucnost,“ je přesvědčen Josef Středula.
 
Premiér Andrej Babiš nedávno prohlásil, že tak silný růst mezd jako v minulých letech kvůli zpomalování ekonomiky neočekává. Nezaměstnanost by však podle Českého statistického úřadu měla být i nadále velmi nízká, a to průměrně 2,2 procenta. Inflace by měla dosahovat 2,1 procenta. Mzdy by se mohly zvednout nominálně téměř o osm procent.