Odborové svazy sdružené v ČMKOS s velkým zármutkem vyjadřují hlubokou soustrast rodinám zahynulých horníků.„Každý smrtelný pracovní úraz je zbytečně ztracený lidský život, je nám nesmírně líto vyhaslých životů horníků z Dolu ČSM, kteří se už nevrátí z práce ke svým rodinám. Důlní neštěstí si opět vybralo krutou daň. Vzhledem k tomu, že šlo i o oběti polské národnosti, jsem v kontaktu se zástupci polských odborů – OPZZ. ČMKOS bude žádat vyšetření všech okolností a příčin neštěstí, Odborový svaz hornictví, geologie a naftového průmyslu bude mít ve vyšetřovacím týmu svého zástupce,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Zmařený život v práci je nesmírnou tragédií nejen pro nejbližší okolí těch, kteří se stali obětí pracovního úrazu. Zaměstnání v hlubinných dolech je stále velmi nebezpečné a rizikové i přes dokonalejší bezpečnostní opatření. Hornické odbory trvale prosazují pro toto náročné povolání lepší pracovní podmínky, například už letos mohou podle nových pravidel využívat předčasné odchody do důchodu.

Senát proti zdraví zaměstnanců

Českomoravská konfederace odborových svazů od roku 2008, kdy byla zavedena tzv. karenční doba, upozorňuje na její velmi negativní sociální a zdravotní dopady na zaměstnance.

Dnešní rozhodnutí Senátu ČR nepodpořit její zrušení, je plivnutí do tváře zaměstnanců.  Senátoři, kteří proti zrušení neplacení prvních tří dnů nemoci zvedli ruku, vyslali jasný vzkaz, že je vůbec nezajímá tíživá situace zaměstnaných lidí v době, kdy onemocní.

„Poznatky, které máme z odborových organizací z firem, jednoznačně hovoří o tom, že lidé počátek nemoci přecházejí, léčí se sami, berou si dovolenou. Finanční dopad neplacení prvních tří dnů nemoci způsobuje strach být nemocen a léčit se.  Je s podivem, že senátory nezajímají finanční dopady nemoci na lidi s nižšími a průměrnými příjmy. Podle společnosti Trexima například zaměstnanec s hrubou průměrnou mzdou 20 tisíc korun přijde za pět dní nemoci o 2610 korun. To je velmi citelný zásah do jeho rozpočtu. Názor, že karenční doba je dobrým opatřením proti zneužívání nemocenské, je ten nejhloupější argument,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. „Je to velmi špatný signál veřejnosti i vzhledem k tomu, že Senát dlouhodobě toleroval pouhou omluvu v době dlouhodobé nemoci senátora. Věřím, že Poslanecká sněmovna tuto chybu senátorů napraví,“ dodal Josef Středula.

V Praze 20. 12. 2019

Historicky druhou Kolektivní dohodu vyššího stupně podepsali 12. prosince 2018 představitelé vlády a odborových svazů, které zastupují státní zaměstnance. Díky dohodě, platné pro roky 2019 a následující, se podařilo např. potvrdit pět dnů indispozičního volna, takzvaných sick days, rozšířit okruh odměn při životních výročích, ale také zajistit povinnost úřadů přijmout vhodná opatření, jako třeba úpravu služební doby, už od teploty v objektu 28 °C.

„Je to dobrá zpráva pro 70 tisíc státních zaměstnanců. Věříme, že přispěje ke zvýšení atraktivity státní služby,“ uvedl předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

Kromě něj dohodu podepsali také zástupci Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Českomoravského odborového svazu pracovníků školství a Asociace samostatných odborů. Za vládu se pod dokumentem nachází podpis předsedy vlády Andreje Babiše a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.

Co dohoda např. přináší:

Nadále zůstává zachován institut indispozičního volna v délce 5 dnů v kalendářním roce. Totéž platí i pro převod zbývající části dovolené do dalšího kalendářního roku. Rozšiřuje se okruh odměn při životních výročích, a to o poskytnutí odměny při dovršení věku 40 let. Došlo též ke sjednocení podmínky pro odměnu při životním výročí, a to na dobu nejméně 5 let trvání služebního poměru.
Objevuje se v ní také povinnost úřadů přijmout vhodná opatření, včetně případné úpravy pracovní doby, jestliže teplota v objektu dosáhne 28 stupňů Celsia.
V KDVS byl zakotven zákaz služebního úřadu vyžadovat od státních zaměstnanců údaje o členství v odborové organizaci, který zákon o státní službě, oproti zákoníku práce, neobsahuje. KDVS nově obsahuje definici pojmu „informování“ a „projednání“ ve vztahu mezi služebním úřadem a odborovou organizací.

Chcete pomoct dobré věci? Potřebujeme co nejvíce podpisů a vy můžete pomoci tím svým, aby obchody zůstaly o 7 svátcích uzavřeny.

Petici můžete šířit jak v listinné podobě, tak v elektronické. Děkujeme vám za podporu #NeberteNámSvátky, kterou organizují odboráři z Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb. Více najdete na jejich stránkách www.uzo.cz.

Před týdnem zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR) svou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí. Vzhledem k tomu, že se jedná o první zásadní dokument tohoto nově zřízeného nezávislého orgánu dohledu, očekávala Českomoravská konfederace odborových svazů se zájmem jeho výsledek. Vznik a fungování NRR vnímá ČMKOS jako šanci pro formulaci silného odborně kvalifikovaného, nezávislého názoru na veřejné finance.

„Bohužel první dokument očekávání ČMKOS zklamal, po odborné stránce je zřejmé, že k němu neproběhla žádná odborná oponentní diskuze. Jeho zveřejnění zbytečně vyděsilo veřejnost. NRR dospěla k závěru, že za padesát let bude náš důchodový systém neudržitelný a neufinancovatelný. Makroekonomové ČMKOS k projekci NRR zaujali stanovisko a kromě jiného dokazují, že padesátiletý horizont je příliš dlouhý, aby mohl poskytnout relevantní informace. V takto dlouhých obdobích dochází velmi často ke změnám trendů a vývoje jako takového. Bylo by velmi zajímavé např. porovnat prognózy vývoje Československé socialistické republiky z 60. let minulého století po uplynutí padesáti let, kdy republika není ani socialistická, ani československá…

Jsme si vědomi složitosti a podmíněnosti dlouhodobých úvah a výhrady neuvádíme proto, abychom předložený materiál lacině shazovali. Ale chceme upozornit českou veřejnost, že tyto výrazně podmíněné projekce v žádném případě neopravňují ke strašení našich občanů vývojem Řecka. Pokud by se rozpočtová politika soustředila na vytváření dlouhodobých přebytků, jak NRR doporučuje v uvedeném rozsahu v padesátiletém horizontu, znamenalo by to výrazné omezení veřejné poptávky a samozřejmě zastavení či dokonce pokles ekonomického růstu. Něco podobného nastalo v letech 2012-2013 na sklonku vlád pravicových koalic. O nějaké konvergenci by si pak Česká republika mohla 50 let nechat pouze zdát. 

Dobře míněná projekce NRR spíše věci uškodila než prospěla, věřím, že příští prognózy už budou realističtější, ve prospěch zdravého vývoje veřejných financí, přibližuje stanovisko odborů Josef Středula.

V Praze dne 8. 11. 2018

První republika trvala krátce, jen dvacet let, která se vtěsnala mezi dvě strašlivé války. Musela čelit agresivitě nepřátelských totalitních sil i celosvětové hospodářské krizi. Přesto se považuje za nejšťastnější období, které český národ ve své moderní historii prožil. Naši předkové si svého státu vážili. Věřili, že přes všechny obtíže se jim podaří vybudovat Československo jako stát demokratický, moderní a sociálně spravedlivý. V tomto úsilí hrály nemalou roli i odbory, které se podílely na formulování sociální politiky a zasahovaly do všech oblastí sociální péče a ochrany dělnictva.

(Fotografie ukazují záběry z příjezdu T. G. Masaryka a E. Beneše do vlasti, požadavky dělnictva, které tlumočila největší odborová centrála –Odborové sdružení českoslovanské, a konečně jídla servírovaná na hostině při příležitosti příjezdu prvního československého presidenta do Prahy. Tento jídelní lístek pochází ze sbírek Svazu kuchařů ČSR.)