Podíl zaměstnaných k celé populaci 15–64letých dosáhl v dubnu 75,6 %. Oproti dubnu 2021 se zvýšil o 2,5 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů činila 82,3 %, u žen 68,5 %. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–29 let činila 45,3 %, u 30–49 let 87,6 %, u 50–64letých 80,0 %.

Míra nezaměstnanosti

Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v dubnu letošního roku 2,4 %. Meziročně se snížil o 1,0 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 1,9 %, u žen 3,0 %

Míra ekonomické aktivity

Podíl ekonomicky aktivních k populaci 15–64letých dosáhl 77,5 %. Oproti dubnu 2021 se zvýšil o 1,9 procentního bodu. Míra ekonomické aktivity mužů (83,9 %) převyšovala míru ekonomické aktivity žen o 13,3 procentního bodu.

„Míra ekonomické aktivity 77,5 % je historické maximum. Zasloužily se o to především ženy, u kterých se obnovil rychlý růst po koronavirovém období. Za posledních 15 let se míra aktivity u žen zvýšila o 9 procentních bodů, zatímco u mužů byl nárůst méně než 6 p. b.,“ vysvětluje výsledky Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
 

Mezinárodní srovnatelnost

Veškeré uvedené údaje jsou sezónně očištěny. Vztahují se k věkové skupině 15–64letých. Pocházejí z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) prováděného vlastní tazatelskou sítí ČSÚ v domácnostech a jsou metodicky odlišné od administrativních dat Úřadu práce ČR o evidovaných uchazečích o zaměstnání (konkrétně ukazatele Podíl nezaměstnaných osob).

VŠPS má mezinárodně srovnatelnou metodiku, která definuje zaměstnané a nezaměstnané v souladu s doporučeními Mezinárodní organizace práce. ČSÚ data z tohoto šetření pravidelně zasílá Eurostatu, který z nich připravuje měsíční přehledy o nezaměstnanosti za členské státy EU, avšak za věkovou skupinu 15–74 let. Míra nezaměstnanosti v této věkové skupině 15–74 let byla v dubnu za Českou republiku také na úrovni 2,4 %.

V souladu s mezinárodní metodikou pro VŠPS se zjišťování provádí pouze v soukromých domácnostech, nejsou pokryta hromadná ubytovací zařízení, ani dočasná přístřeší. Z těchto důvodů se příchod válečných uprchlíků z Ukrajiny v trendech zatím projeví jen okrajově.

„Vláda si místo zajištění potravinové bezpečnosti České republiky vybrala laciný politický marketing. Nastavením redistributivní platby na úrovni 23 procent, tedy na dvojnásobku hodnoty obvyklé jinde v Evropě, dojde u nás s největší pravděpodobností k dalšímu poklesu stavů hospodářských zvířat a útlumu v pěstování citlivých komodit, jako jsou brambory, ovoce, zelenina nebo chmel. Těmito náročnými činnostmi zemědělské prvovýroby se totiž zabývají zejména střední a větší podniky, kterým vláda svým rozhodnutím nastavila neférové podmínky a poškodila jejich konkurenceschopnost na evropském trhu. Čeká nás tak menší pestrost krajiny, bez organické hmoty z živočišné výroby je ohrožena půdní úrodnost a schopnost půdy zadržovat vodu. Ještě více se prohloubí naše závislost na dovozech potravin. V době extrémní inflace vstupů již mnoho produkčních zemědělských podniků, které vyrábějí většinu potravin domácího původu, hlásí omezení produkce. Národní strategický plán Společné zemědělské politiky po roce 2022 v navržené podobě je posledním hřebíčkem do rakve a posledním pádným argumentem k úplnému ukončení provozu. Vláda současně nereflektovala připomínky Evropské komise, která požadovala po členských státech zohlednění situace na Ukrajině ve strategických plánech a zajištění dostatečného množství potravin pro obyvatele. Někomu jde o to, jak věci vypadají, někomu o to, jak dopadnou,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal k rozhodnutí vlády k Národnímu strategickému plánu Společné zemědělské politiky, které jsme obdrželi.

Medián mezd v roce 2021 dosáhl 35,2 tisíce korun a meziročně vzrostl o téměř 6 procent. Zaměstnanci s nejvyšším meziročním nárůstem prostřední hodnoty mezd byly ženy – specialistky a měsíční mzdu nad 100 tisíc korun pobírala necelá 3 procenta zaměstnanců.

Výsledky strukturálního šetření o mzdách zaměstnanců v loňském roce naleznete v čerstvé publikaci Struktura mezd zaměstnanců – 2021.

Medián mezd vzrostl mezi roky 2020 a 2021 o téměř 6 % na 35 169 Kč. Prostřední hodnota mezd byla u mužů 37 070 Kč a u žen 32 800 Kč. Nejvíce vzrostl medián mezd ženám pracujícím jako Specialistky, tedy především vysokoškolačkám zaměstnaným v oblasti zdravotnictví, výchovy a vzdělávání, vědě a technice či informačních technologiích. Naopak nejméně se v absolutních hodnotách zvýšil pomocným a nekvalifikovaným pracovníkům.

V roce 2021 pobíralo pět procent mužů mzdu nižší než 17 806 Kč. V případě žen to bylo 17 481 Kč. Naopak pět procent nejlépe placených mužů mělo výdělek vyšší než 90 867 Kč, zatímco u žen to bylo téměř o 21 tisíc méně, konkrétně 69 882 Kč. Mzdu nad 100 tisíc korun pobíralo 2,72 procent všech zaměstnanců, z toho 3,87 procenta mužů a 1,33 procenta žen.

Dnes zveřejněná publikace přináší výsledky strukturálního šetření o mzdách zaměstnanců v roce 2021 v podrobných členěních, například podle pohlaví, věku, vzdělání a zaměstnání a také údaje o distribuci mezd. Strukturální šetření mezd se odlišují od ostatních mzdových zjišťování, a to v několika směrech. Především jsou zde přímo sledovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy na úrovni podniků či organizací. Jsou podrobně zjišťovány všechny složky hrubého výdělku a také důležité personální údaje o zaměstnanci jako např. pohlaví, vzdělání a věk. ČSÚ tak získává velmi detailní statistiku, která slouží podrobným analýzám trhu práce a jeho vývoje.