Výsledky hospodaření Odborového svazu PHGN za rok 2021, návrh rozpočtu svazu na rok 2022, prodej hotelu Harmonie II a nájem hotelu Harmonie I, legislativní úprava dokumentů svazu a příprava na vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího stupně byly hlavní body, o jejichž přijetí 21. dubna rozhodovalo 52 delegátů III. sněmu OS PHGN, který se uskutečnil v hornickém hotelu Harmonie I v Luhačovicích. O schválených prioritách, které ovlivní činnost svazu i v příštích letech, HGN hovořil s jeho předsedou Rostislavem Paličkou.
V rozhovoru spolu probereme jednotlivé body programu sněmu. Začneme účetní závěrkou a návrhem rozpočtu svazu na letošní rok. Váš komentář?
Před zasedáním rady jednala revizní komise OS PHGN, jejíž předsedkyně Dita Hricová poté delegátům sněmu doporučila schválit účetní závěrku a návrh rozpočtu na rok 2022. Delegátům jsme v předstihu zaslali materiály s podrobnými informacemi o hospodaření svazu za loňský rok. Vyplývá z nich, že jsme hospodařili zodpovědně. Revizní komise konstatovala, že rozpočet byl čerpán v souladu se zásadami hospodaření svazu. Schválený rozpočet na letošní rok je v této chvíli odsouhlasený, ale stále otevřený. Důvodem je probíhající prodej hotelu Harmonie II. Finance z prodeje budou dodatečně zahrnuty na výnosové stránce rozpočtu. Rovněž koupě nového sídla a stěhování pražského pracoviště na novou adresu si vyžádá další výdaje. Z toho důvodu je schválený rozpočet pro letošní rok stále otevřený. O prodeji Harmonie II informujeme v každém čísle svazového měsíčníku HGN. Nyní prodej hotelu na návrh rady svazu schválil také sněm.
V jakém stadiu se proces nachází?
Prodej Harmonie II patřil ke stěžejním tématům. Vedení a rada svazu poskytly delegátům podrobné a přehledné informace o tom, v jakém stavu jsou oba hotely, jak je třeba do budoucna situaci řešit. Dlouhou dobu jsme investovali do hotelu Harmonie I, který je v dobrém stavu. Harmonie II stojí naopak před velkými investicemi. Proto jsme rozhodli o jeho prodeji a z výnosu bychom zainvestovali rekonstrukci kotelny v hotelu Harmonie 1. Sněm rozhodl a stanovil směr, kterým bychom měli postupovat a prodej dokončit. V tuto chvíli vyřizujeme praktické záležitosti, jako zapsáni pozemku pod hotelem na katastrálním úřadu a právní dořešení finálních kupních smluv k prodeji Harmonie II současnému nájemci.
Proč vedení a rada svazu předložili sněmu legislativní úpravu stanov a dalších svazových dokumentů?
Prioritou je úprava našich stanov v důsledku koupě nového sídla a stěhování na novou adresu. Další úprava se týká změn statutu svazového pracoviště. Reaguje na změnu legislativy skartačního řádu. Úprava nám umožní ve spolupráci se státním archivem dokumenty archivovat, případně skartovat.
Jednali jste i o dalších změnách v legislativě?
Svazová právnička Markéta Marinková seznámila delegáty s povinností pro všechny právnické osoby mít od příštího roku datovou schránku. V závislosti na evropské legislativě se budou muset také doplňovat skuteční majitelé, což je problém, protože odborové organizace vlastně žádného majitele nemají. Svazový právník Antonín Těšík informoval o novém návrhu úprav v rámci důchodové reformy k těžkým a rizikovým profesím. Byla vypuštěna třetí kategorie a zůstala pouze kategorie čtvrtá. Doktor Těšík požádal delegáty z firemních odborových organizací, aby urychleně nahlásili na svaz přesný počet zaměstnanců, kteří pracují v těchto firmách ve třetí a čtvrté kategorii těžkých profesí.
Delegáti při schvalování usnesení k jednotlivým dokumentům hlasovali jednomyslně. Nikdo se nezdržel ani nehlasoval proti. Vnímáte to jako vyjádření důvěry a podpory odborářů radě a vedení svazu?
Delegáti dostali všechny materiály, o kterých na sněmu hlasovali, dopředu a mohli se s nimi podrobně seznámit. Část delegátů navíc zasedá v radě, která materiály s vedením svazu připravovala a na zasedání rady den před jednáním sněmu naposledy kontrolovala. Platí to i o zprávě o činnosti odborového svazu od posledního sněmu. Zpráva byla věcná a na sněmu jsem s ní pomocí názorných slidů delegáty seznámil. Měli tedy přehled o stavu majetku v Praze a Luhačovicích, o všech důležitých jednáních, kterých se vedení svazu zúčastnilo, a o všech akcích, které vedení a rada podnikli pro zachování pracovních míst, růst mezd, mimořádné hornické důchody a další. K útlumu těžby uhlí a k propouštění zaměstnanců ale stále dochází. Naší povinností je postarat se o ně a dohlížet, aby se jim dostalo všeho, co jim náleží. V této souvislosti rád připomínám historické úspěchy odborového svazu a jeho členů při vyjednávání dřívějších odchodů do starobního důchodu pro hlubinné zaměstnance a rovněž nařízení vlády číslo 167/2016 a nařízení vlády číslo 342/2016 pro hnědé uhlí. Odborový svaz odvádí prospěšnou, a hlavně týmovou práci, má výsledky, a proto delegáti neměli důvod, aby na sněmu hlasovali proti předkládaným dokumentům.
Kromě rady a sněmu proběhla v Luhačovicích řada dalších akcí, například konference odborového a Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu. Zástupci zaměstnavatelů přednesli zajímavé přednášky o energetické bezpečnosti EU a ČR a o tom, zda je uhlí nepřítel, nebo cesta k energetické nezávislosti. Přednášky se těšily velkému zájmu účastníků, což potvrdila i bohatá diskuse. Co byste k tomu ještě dodal?
Společný projekt zaměstnavatelského a odborového svazu běží už od roku 2019, konference tento projekt ukončila. Byl jsem mile překvapen zájmem a přístupem našich členů. Obsah přednášek byl aktuální, zejména pokud se týká další budoucnosti těžby a zpracování uhlí. Účastníci se dozvěděli, že situace v energetice je kvůli ideologickému rozhodování našich i evropských politiků vážná, ne-li krizová. V populaci se rozmáhá energetická chudoba. Růst mezd dohodnutý odbory v našich odvětvích nepokrývá strmý růst inflace. Na energetickém mixu se v loňském roce uhlí podílelo 37 procenty a 36 procenty jádro. Víme, v jakém stavu jsou naše jaderné elektrárny, prodlužuje se jejich životnost, a než budou postaveny nové jaderné bloky, uplynou roky. Jaderné elektrárny jsou ruského typu a potřebují ruské palivo, a bez ruského plynu se zatím neobejdeme, stejně jako ostatní státy EU. Z přednášek odborníků vyplynulo, že uhlí, kterého má zatím Česká republika dostatek, je v současné energetické a ekonomické krizi třeba chápat jako strategické palivo. To naši politici, včetně této vlády, stále nechápou a nechtějí připustit, že obnovitelné zdroje nejsou spolehlivým výrobcem a dodavatelem elektřiny a tepla.
Na programu dvoudenního setkání v Luhačovicích byly i samostatné porady vyjednavačů odvětvové kolektivní smlouvy za odbory a zaměstnavatele. Vyvrcholením bylo společné jednání obou týmů k přípravě nové odvětvové smlouvy pro rok 2023. Jak hodnotíte výsledky?
Na poradě odborových vyjednavačů jsme konstatovali, že vyjednávání letošního dodatku odvětvové smlouvy bylo problematické. Ze strany zaměstnavatelského svazu tu byl nezájem společně jednat o dodatku a v rozumném termínu dospět k závěrečnému podpisu. Podíl na tom měl i neschválený státní rozpočet. Dodatek KSVS byl nakonec podepsán, ale až letos v březnu, což je pozdě. Odvětvová smlouva a mzdové tarify jsou minimem pro podniky, které pod odvětvovou smlouvu spadají. Pokud se ve firmě nepovede uzavřít smlouvu, nebo zde není odborová organizace, včas dojednané tarify z odvětvové smlouvy představují minimum, které zaměstnanci musí dostat.
Vyplývá z toho, že jste se nedohodli?
Naopak. První, nebo přesněji nulté kolo jednaní zaměstnavatelů a odborů proběhlo na úrovni. Obě strany se ujistily, že odvětvovou smlouvu uzavřít chtějí, tentokrát v rozumném termínu. Předběžně jsme se dohodli, že nová smlouva bude mít platnost pět let a bude vycházet ze stávající odvětvové smlouvy. Jednat se bude každý rok o dodatcích a výši tarifů. Vyjednávat začneme na podzim. Chci i prostřednictvím HGN poděkovat vyjednavačům obou týmů, hlavně těm odborovým, že letošní start byl nakonec úspěšný.
Jaké jsou svazové priority v letošním roce?
Dokončit prodej hotelu Harmonie II, přestěhovat pražské pracoviště do nového sídla a dokončit včas vyjednávání nové kolektivní smlouvy vyššího stupně. Chtěl bych poděkovat členům rady a delegátům sněmu, odborovým vyjednavačům odvětvové smlouvy, revizní komisi a zaměstnancům našeho svazu za perfektní a profesionální přípravu dvoudenního jednání v Luhačovicích.
A teď z jiného soudku. Ministerstvo financí požádalo vedení OKD, aby vypracovalo analýzu o možném prodloužení těžby černého uhlí na několik dalších let. Váš názor?
Již na jednáních Uhelné komise jsem říkal, že může přijít doba, kdy stát bude prosit vlastníky dolů a uhelných lomů, aby pokračovali v těžbě uhlí. V této chvíli stát sonduje, zda se v OKD dá prodloužit těžba černého uhlí. Když budete velmi investovat, tak se těžit dá. Ale bohužel černé uhlí bylo v minulých letech vystaveno rozmarům politiků asi jako žádné jiné odvětví. Vzpomeňme, kolikrát zaznělo, že se bude těžit do roku 2025, pak do 2030, pak zase do 2023 a teď zase do 2025. Těžba v hlubinných dolech se musí plánovat a připravovat, a to se díky rozhodnutím politiků dělo už jen ve velmi omezené míře. Mám obavu, že další těžba bude už jen velmi obtížně a nákladově velmi draze proveditelná. A to jak z důvodu legislativy, samotné připraveností bloků, tak především z personálních důvodů. Mzda horníka není natolik lukrativní, aby se lidem vyplatilo nastoupit do dolů na tři roky, dnes si obdobné peníze vydělají na povrchu v čistších a zdraví méně poškozujících provozech. A bez náboru dle mého názoru dál těžit není možné. Jiné je to u hnědého uhlí. Snad už si stát a vládní politici začínají uvědomovat, že pokud se chtějí obejít bez ruského plynu, což podle mě není okamžitě možné, musíme mít spolehlivou náhradu. A tou je právě hnědé uhlí, kterého máme dostatek a jsme soběstační na mnoho let. V opačném případě nastane, nebo již přichází velká krize energetiky, která má, a ještě bude mít katastrofální následky pro český průmysl, občany a domácnosti.
