Jedním z často posuzovaných problémů je činnost obchodních řetězců. Tuzemští dodavatelé si často, spíše kuloárně, stěžují na jejich praktiky, kterými je nutí k častým cenovým ústupkům a nejrůznějším slevám resp. k tomu, že „dobrovolně“ akceptují jejich požadavky na tzv. zalistování, podíl na reklamních akcích atd. Považují to za diskriminační, ale uvědomují si, že do sporu s těmito silnými organizacemi není možné se pustit.

Na druhé straně obchodní řetězce poukazují na to, že u nás fungují s velmi nízkými maržemi a tedy nemohou akceptovat cenové návrhy našich dodavatelů, protože trh je nasycen a probíhá zde cenová „válka“ mezi jednotlivými řetězci, které se snaží nízkými cenami resp. nejrůznějšími slevami získat významný podíl na trhu.

Proto je jistě vhodné podívat se blíže na ekonomické výsledky některých řetězců.

GLOBUS CR v.o.s. na našem trhu operuje jako veřejná obchodní společnost, což jak uvidíme má svá specifika. Na veřejnou obchodní společnost byla forma podnikání změněna v roce 2019, předtím firma podnikala jako komanditní společnost. Důvodem je zjevně výhoda nezdaněného převodu zisku mateřské firmě v SRN.

V hospodářském roce 2020 tato firma realizovala obrat ve výši 24,1 mld Kč. Zisk uváděný ve výsledovce je 400,3 mil Kč. Tento zisk je v plné výši odváděn společníkovi tj. GLOBUS Holding SRN. Daně z příjmu se neplatí při odvodu zisku společníkovi – podle zákona.

Kromě toho existuje ještě firma Praha West Investment v.o.s., vlastněná Globus Holding SRN, která s GLOBUSem úzce spolupracuje. Je také podílníkem GLOBUS CR v.o.s v rozsahu 0,0021 %, a je vlastníkem všech prodejních objektů, za což Globus platí nájem. I v tomto případě dosažený zisk – 421 mil Kč – je v plném výši a bez zdanění odváděn mateřské firmě. Při celkových tržbách ve výši 1,16 mld Kč jde o velmi vysokou míru zisku.

Praha West Investment v.o.s. je příjemcem úvěrů, za které má zastaven majetek resp. stavby hypermarketů. Podle výroční zprávy jde o úvěry zhruba za 2,2 mld Kč. Za pronájem hypermarketů jí pak Globus CR platí roční nájemné 1,09 mld Kč. Účetní hodnota majetku resp. staveb je necelých 8 mld. Uvedený nájem tedy s rezervou kryje tuto hodnotu. Přitom hodnota nemovitého majetku zůstává.

Kromě toho mezi Globus CR a mateřskou Globus Holding existují další smlouvy, kterými český Globus platí za dodávky resp. nájem softwaru, poradenství atd. v hodnotě několik stovek mil Kč.

Průměrná mzda personálu Globus CR v roce 2019 dosahovala 31 tis. Kč měsíčně, Praha West Investment více než 65 tis. Kč.

Celkově se proto dá odhadnout, že ročně odchází jako zisk, který není v ČR zdaněn na mateřskou firmu v SRN minimálně 1 mld Kč – při tržbách kolem 23 mld tedy 4 % obratu. K tomu je nutno připočítat ještě další příjmy mateřské firmy resp. platby do zahraničí nezdaněné – za pronájem v hodnotě více než 1 mld plus další příjmy za software, poradenství atd. v celkové hodnotě minimálně 1,5 mld celkem.

Celkově tedy odchází nezdaněné příjmy v hodnotě zhruba 2,5 mld Kč tj. přibližně desetina obratu firmy v daném roce.   

Obchodní řetězec Penny Market s.r.o. je součástí skupiny REWE-Zentralfinanz eG. SRN. V roce 2020 dosáhl v ČR tržeb 42,1 mld Kč. Zisk po zdanění dosáhl 1,046 mld Kč, zaplacená daň z příjmu  246 mil Kč.

Firma má uzavřenu řadu smluv se svými partnery resp. se členy stejné skupiny o poradenství. Např. jde o smlouvu o používání systému SAP (REWE- Informations GmbH), nebo smlouvu o řízení Penny (REWE-International), stejně tak má smlouvy o nákupu zboží se zahraničními filiálkami REWE atd. Tyto smlouvy pokrývají v podstatě celé spektrum činnosti firmy vč. pojištění, nákupu energií, resp. poskytování vnitrokoncernových půjček atd. Za služby platí ročně více než 3,6 mld Kč tj. téměř desetinu ze svého obratu.

Zásadním problémem budou v tomto případě vnitrokoncernové ceny. Firma, jak je patrné, nakupuje v mnoha komoditách centrálně na celoevropských trzích. Ceny, za které jsou pak přefakturovány pro českou filiálku, by mohly být nástrojem, jak z české filiálky odčerpávat část zisku – opět nezdaněně.

Průměrné mzdy zaměstnanců v roce 2020 dosáhly 35 600 Kč a zvýšily se oproti předchozímu roku o 10%, průměrné mzdy vedoucích pracovníků dosahovaly 180 tis. Kč měsíčně.

V roce 2020 bylo rozhodnuto o vyplacení dividendy ve výši 1,2 mld Kč a v březnu 2021 pak zálohy na dividendu ve výši 800 mil Kč – celkově tedy v letech 2020 a 2021 byla vyplacena dividenda ve výši 2 mld Kč.

Pokud do úvah o velikosti plateb do zahraničí zahrneme i velkou část plateb za služby, které vyplývají ze smluv s filiálkami REWE v Německu, pak i v tomto případě jde o peněžní toky, které mohou být odvodem zisku, jak zdaněného, tak nezdaněného např. zahrnutého do koncernových cen. Lze odhadnout, že jde o platby v rozsahu zhruba desetiny celkového ročního obratu dosahovaného na českém trhu.

Kaufland ČR v.o.s. podniká v ČR jako veřejná obchodní společnost. Vlastníkem firmy je Kaufland Tschechien, SRN a 0,001 % vlastní Kaufland Management CR, s.r.o.

V roce 2019 dosáhl tržeb 54,3 mld Kč. V tomto roce dosáhl zisk 2,1 mld Kč – daň ze zisku jako veřejná obchodní společnost neplatí. Celý zisk je převeden majiteli do SRN.

Firma uvádí řadu smluvních vztahů s firmami ve skupině, které jí poskytují služby, stejně jako pro ni nakupují zboží z jiných zemí. Objem nakupovaných služeb dosáhl 4,5 mld Kč. Nákupy zboží se spřízněnými firmami představovaly 2,5 mld Kč.

Průměrný plat zaměstnanců v roce 2019 dosáhl 31 300 Kč. Vedoucí pracovníci jsou zjevně vypláceni prostřednictvím firmy Kaufland Management. Jejich počet není uveden.

Další spolupracující firmou je Immo-Log-CZ, která vlastní část nemovitostí, které pronajímá Kauflandu. Vlastníkem firmy je Kaufland Stiftung SRN.

I v tomto případě lze odhadnout, že objem plateb směřujících do zahraničí dosahuje kolem 4 -5 mld Kč, tedy kolem desetiny celkového obratu.

Dalším obchodním řetězcem působícím na českém trhu je MAKRO Cash and Carry ČR s.r.o., který vlastní METRO Cash and Carry B.V. Holandsko. Je zaměřen především na dodávky pro obchodníky resp. živnostníky, tedy spíše působí jako velkoobchod.

V roce 2020 dosáhl tržeb ve výši 26,6 mld Kč. Výkonová spotřeba byl 24,6 mld Kč, provozní zisk 200 mil Kč a zisk před zdaněním 80 mil Kč. I přes to firma vyplatila v roce 2020 společníkům ze zisku minulých let 416 mil Kč.

Firma je součástí holdingu METRO a udržuje vztahy s firmami holdingu – oficiálně uvádí nákupy v hodnotě 3 mld Kč. Kromě toho v této skupině provádí také cash pooling – jde oficiálně o rozsah 1 mld Kč. Významnou spolupracující společností je METRO Properties s.r.o., která pronajímá provozní budovy MAKRO, za které inkasuje nájemné. Tato firma dále přijala úvěry od mateřské společnosti (1,35 mld Kč), které jí splácí.

Kromě toho je např. známo, že MAKRO nabízí svým dodavatelům možnost využívat zpracování jejich plateb v další firmě ze skupiny METRO, která však sídlí v zahraničí a za zpracování těchto faktur musí dodavatel platit v rozsahu 0,5 % z každé faktury tj. v souhrnu, pokud by se jednalo o veškeré tržby, pak by tyto platby dosahovaly 130 mil Kč. Touto platbou tak zatěžuje své dodavatele. Pokud by dodavatelé tento návrh neakceptovali, což je možné, pak platby na jejich účet jsou poukazovány hromadně (bez rozlišovacích symbolů za jednotlivé dodávky atd.).

Celkově je proto možné říci, i když je zde zachycen jen malý vzorek obchodních řetězců, že jejich podnikání v ČR je nesporně ziskové a to ve větším rozsahu, než by vyplývalo z výkazů jednotlivých společností.

Všechny řetězce na našem trhu jsou součástí větší skupiny firem, kterým platí za dodané služby. Typicky jde o nájem objektů, nebo dodávky služeb. Vždy jde o platby zahraničním společnostem patřícím do stejné skupiny. Právě v těchto dodávkách je bez pochyby možné realizovat další zisk ze své činnosti na českém území. Stejně tak je tomu v případě nákupů zboží v rámci celé skupiny. Tato forma na jedné straně může stlačovat ceny, ale je také nástrojem k transferu zisku k mateřské společnosti, který je naprosto nepostižitelný běžnými postupy.

Stejně tak nejsou zachyceny efekty z finančních operací uvnitř těchto obchodních skupin – půjčky resp. přijaté úvěry, efekty z cash poolingu atd.

Tvrzení některých představitelů Svazu obchodu, kteří vysvětlují široké veřejnosti, že činnost obchodních řetězců na našem trhu probíhá jen s minimálním ziskem resp. je to téměř charita, ve světle těchto faktů zjevně neodpovídají skutečnosti.

15. listopadu 2021

Bohumír Dufek

předseda ASO

Polovina Čechů, kteří v posledním roce rekonstruovali své nemovitosti, si na pomoc přizvala řemeslníky. V téměř polovině případů se cena za služby řemeslníků jevila jako vysoká. Nejčastěji využitými profesemi byli zedníci, instalatéři a elektrikáři.

Čtyři z deseti Čechů v posledním roce prováděli nějaký typ rekonstrukce bydlení. Nejčastěji si na pomoc přizvali zedníky (47 procent), instalatéry (41 procent) a elektrikáře (38 procent). Dalších 15 procent Čechů rekonstrukci plánovalo, ale nakonec neuskutečnilo. Podle zpravodajství serveru Aktualne.cz to vyplývá z průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank a Raiffeisen stavební spořitelnu mezi tisícovkou respondentů.

Téměř pětina Čechů využila během pandemie řemeslníky. Polovina z nich hodnotila cenu za jejich služby jako odpovídající, zatímco 47 procentům připadala cena vysoká. Jen tři procenta dotazovaných by byla ochotna zaplatit i víc. Řemeslníky však bylo obtížné sehnat, což může být jedním z důvodů, proč si zbývající polovina těch, kteří v loňském roce rekonstruovali, potřebnou práci udělala sama.

„Jsme národ kutilů, a to se odráží i ve vysokém počtu lidí, kteří rekonstruují svépomocí. Přesto je poptávka po službách řemeslníků tak vysoká, že se na ně čeká i několik týdnů. Rekonstrukce navíc prodražuje i zvyšující se cena vstupních materiálů, takže řada lidí musí sáhnout hlouběji do kapsy nebo žádat o úvěr,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank a Raiffeisen stavební spořitelny Petra Kopecká.

Na 38 procent z těch, kteří v posledním roce nerekonstruovali, plánuje rekonstrukci provést v následujícím roce. Nejvíce z nich se chystá malovat (32 procent) a rekonstruovat kuchyň (24 procent) nebo koupelnu (23 procent). Celkovou rekonstrukci plánuje devět procent dotazovaných.

 

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR odsuzuje kampaň iniciativy Zlatý špendlík a vyzývá její sympatizanty, aby okamžitě upustili od administrativního přetěžování pracovníků hygienické služby.

Účastníci této kampaně si zřejmě neuvědomují, že svými kroky poškozují všechny. Útočit na přepracované zaměstnance hygienické služby je odporné a ohrožuje to nejen fungování hygienické služby, která je nezastupitelným orgánem ochrany veřejného zdraví, ale i zdraví a životy občanů. Nebezpečí nákazy koronavirem hrozí všem!

Právě zaměstnanci hygienické služby se již více než rok a půl na pokraji fyzických a psychických sil snaží trasovat a celkově řešit epidemii nemoci COVID-19, včetně práce o večer a o víkendech, na úkor svého soukromého života a rodiny, většinou si nemohli ani vybrat dovolenou atd.

Vyzýváme Ministerstvo zdravotnictví, aby využilo všechny možnosti, které mu dává český právní řád, k zastavení nesmyslné a lidi ohrožující kampaně iniciativy Zlatý špendlík.

 

 

 

 

 

 

MOP – Vyúčtování DPI
Podpora, kterou připravilo MPSV pro postižené domácnosti, předpokládá, aby lidé v co nejkratší době přešli od dodavatele poslední instance (DPI) ke standardnímu smluvnímu dodavateli, což udělala podle předběžných informací od MPO zatím jen čtvrtina odběratelů. Ve chvíli, kdy klient opustí režim DPI, musí mu být neprodleně vystaveno vyúčtování a potom přichází na řadu pomoc od MPSV. „MOP – Vyúčtování DPI“ pomůže s nedoplatkem na vyúčtování, pokud bude mít domácnost potíže s jeho uhrazením z vlastních zdrojů. Na rozdíl od běžné MOP, tedy mimořádné okamžité pomoci, nastavuje mírnější podmínky například s ohledem na úspory žadatele. Upravená MOP bude časově limitovaná: „Lidé musí proto do konce roku přejít z DPI k novému dodavateli a nechat si zaslat vyúčtování,“ popisuje Jana Maláčová. Setrvání v režimu DPI je značně nevýhodné zejména pro to, že jsou zálohy rozpočítané pouze do 6 měsíců (tj. v tuto chvíli jen na topnou sezonu, kdy je spotřeba nejvyšší) a zároveň jsou ceny stanoveny jiným způsobem než produkty v běžném ceníku.

 

Klasická MOP
Těm, kteří zaplatili zálohy, ocitli se kvůli tomu v hmotné nouzi a nemají peníze na základní životní potřeby, je rovněž možné v mezích zákona pomoci přes klasickou MOP. „Tady
jsme schopni pomoci zejména s výdajem, na který již nezbylo, například s doplacením nájmu, případně s pořízením nového zimního oblečení,“ říká ministryně.

 

Úřad práce je připraven
Na příjem žádostí vyčlenil Úřad práce ČR tisíc lidí a stejný počet pak i na jejich vyřizování. „Vyzýváme všechny žadatele, aby se snažili co nejvíce spolupracovat s pracovníky Úřadu práce, aby vyřizování pomoci urychlili,“ říká ministryně práce a sociálních věcí. Je potřeba zdůraznit, že se stále jedná o testovanou dávku a ÚP bude potřebovat znát příjmy, majetek (úspory) a náklady na bydlení. Vyřizováním této pomoci nesmí být ohrožena výplata průběžných dávek, co by dostalo do neřešitelné situace lidi závislé na pravidelné pomoci státu.

Úprava dávek na bydlení
Kromě „MOP – vyúčtování DPI“ připravuje MPSV také návrh, jak bude možné reagovat na skokový nárůst cen energií prostřednictvím dávek na bydlení. „Stále však čekáme na
data od MPO, abychom věděli, jaký je předpoklad trvalých cen energií na příští rok. Musíme najít řešení, které podpoří i příští vláda. Je to aktuálně jediná možná plošná pomoc lidem prostřednictvím dávek, přičemž se na ní musí podílet i můj nástupce,“ uzavírá Jana Maláčová.

 

 

 

1. příklad
Pan Novák má měsíční čistou mzdu 25 000 Kč (ze zákona se příjem započítává ze 70 % = 17 500 Kč), jeho náklady na bydlení jsou 15 000 Kč. Pan Novák má na bankovním účtu našetřeno 20 000 Kč. V jeho případě se nepřihlíží k majetku (tj. úsporám) v částce až do výše 37 720 Kč (maximální výše majetku, ke které se nebude přihlížet: dvojnásobek životního minima, tedy 2 x 3 860 + dvojnásobek nákladů na bydlení, tedy 2 x 15 000), tudíž jeho našetřené peníze se nebudou pro výpočet poskytnuté MOP započítávat a vycházet se bude z příjmů (započítaných dle zákona ze 70 %). Nedoplatek za vyúčtování je přitom u pana Nováka 15 000 Kč.

 

 

2. příklad
Paní Krásná pobírá důchod ve výši 16 000 Kč (ze zákona se důchod započítává z 80 % = 12 800 Kč). Na bankovním účtu má našetřeno: 25 000 Kč. U paní Krásné se nepřihlíží k majetku (tj. úsporám) v částce až do výše 27 720 Kč (dvojnásobek životního minima, tedy 2 x 3 860 + dvojnásobek nákladů na bydlení, tedy 2 x 10 000), tudíž její našetřené peníze se rovněž nebudou započítávat a vycházet se bude z příjmů (započítaných dle zákona z 80 %). Paní Krásná má náklady na bydlení ve výši 10 000 Kč a přišel jí nedoplatek za vyúčtování energií 5 000 Kč.

 

 

 

 

 

Podle místopředsedy Valáška se jednalo ze strany kováků, kteří na účet přispěli, o výjimečný projev solidarity. Jejich příspěvky na speciální konto začaly docházet hned po jeho zřízení. „Jakmile bylo jasné, že škody po tornádu budou dosahovat obřích rozměrů, rozhodlo Výkonné vedení Odborového svazu KOVO o zřízení speciálního účtu. Spustilo jej v úterý 29. června, během několika dní na něj odboráři přispěli statisíci korun. Za to jim patří velké poděkování. Ukázali, že solidarita je mezi námi stále na prvním místě. Díky jejich pomoci jsme mohli obětem vyplatit ze speciálního konta celkem 2 194 643 korun. Se všemi postiženými byly uzavřeny darovací smlouvy a peníze byly odeslány na jejich
účty,“ upřesnil místopředseda svazu.

 

 

Tento rok svaz daroval pět milionů
Organizace Člověk v tísni uvedla, že tornádem bylo silně poškozeno 1600 domů. Ke zbourání jich bylo určeno asi 200. Ze strany odborářů nezůstalo jen u finanční pomoci, na postižená místa se mnozí vydali osobně pomáhat. Mezi dobrovolníky, kteří vyrazili odklízet trosky, patřili například kováci z brněnského IG Watteeuw. Osobně navštívil postižená místa v červenci a září rovněž místopředseda Valášek. „Rodinné domy smetené tornádem, domy bez střech doslova prostřílené částmi trosek, rodiny bydlící v přístřešcích mimo ruiny svého domova, to byly otřesné obrazy, na které nikdy nezapomenu. Ti lidé přišli o vše,“ popsal silně emotivní zážitky.

 

 

 

 

Stavební produkce v září reálně meziročně vzrostla o 2,2 %. Meziměsíčně byla vyšší o 0,4 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 1,0 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 28,8 %. Meziročně bylo zahájeno o 57,3 % bytů více. Dokončeno bylo o 10,2 % bytů méně.

„Stavební produkce v září meziročně mírně vzrostla, meziměsíčně spíše stagnovala. Vzhledem k poměrně nízké základně to není uspokojivý výsledek. Inženýrské stavitelství, které vychází ze segmentu velkých firem, zaznamenalo pokles a po téměř dvou letech vykázalo horší výsledek než pozemní stavitelství,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky.

Stavební produkce¹ v září 2021 byla reálně meziměsíčně vyšší o 0,4 %. Meziročně vzrostla o 2,2 %. Produkce v pozemním stavitelství se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 4,9 % (příspěvek +3,4 procentního bodu). Produkce inženýrského stavitelství meziročně klesla o 3,6 % (příspěvek -1,2 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců² ve stavebnictví se v září 2021 meziročně snížil o 1,2 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v září 2021 meziročně vzrostla o 6,4 %.

„Oblast stavebních povolení a bytové výstavby využila nízkou základnu z loňského září. Rostl počet i hodnota stavebních povolení a také počty zahájených bytů. Pouze dokončování rodinných domů se zdá být v problémech, když pátý měsíc v řadě klesá. Důvodem by mohl být nedostatek stavebních kapacit a růst cen stavebních materiálů,“ vysvětluje Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby.

Stavební úřady v září 2021 vydaly 7 509 stavebních povolení, meziročně o 1,0 % více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 34,0 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 28,8 %.

Počet zahájených bytů v září 2021 meziročně vzrostl o 57,3 % a dosáhl hodnoty 4 045 bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 16,9 %. V bytových domech byl zaznamenán růst počtu zahájených bytů o 260,3 %. Počet dokončených bytů v září 2021 meziročně klesl o 10,2 % a činil 2 121 bytů. V rodinných domech došlo k poklesu o 24,5 %, v bytových domech počet dokončených bytů vzrostl o 47,9 %.

Stavební produkce podle údajů Eurostatu v srpnu 2021 v EU27 meziročně klesla o 1,0 %. Pozemní stavitelství se snížilo o 0,7 % a inženýrské stavitelství kleslo o 1,5 %. Údaje za září 2021 Eurostat zveřejní podle předběžného harmonogramu dne 17. 11. 2021.

Stavebnictví ve 3. čtvrtletí 2021
Stavební produkce ve 3. čtvrtletí 2021 byla reálně v porovnání s 2. čtvrtletím 2021 nižší o 1,6 %. Meziročně produkce vzrostla o 1,3 %. Produkce pozemního stavitelství se meziročně zvýšila o 1,2 % (příspěvek +0,9 p. b.) a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční růst o 1,5 % (příspěvek +0,4 p. b.).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se ve 3. čtvrtletí 2021 meziročně snížil o 1,2 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců ve 3. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostla o 6,5 %.

Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci ve 3. čtvrtletí 2021 v tuzemsku uzavřely 21 279 stavebních zakázek a meziročně tento počet vzrostl o 12,8 %. Celková hodnota těchto zakázek se meziročně zvýšila o 7,7 % a činila 70,1 mld. Kč, na pozemním stavitelství 30,3 mld. Kč (růst o 13,4 %) a na inženýrském stavitelství 39,8 mld. Kč (růst o 3,7 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,3 mil. Kč a byla meziročně o 4,6 % nižší.

Stavební úřady ve 3. čtvrtletí 2021 vydaly 23 328 stavebních povolení, meziročně o 3,9 % více. Orientační hodnota těchto staveb činila 162,7 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 69,7 %.

Počet zahájených bytů ve 3. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostl o 42,1 % a činil 12 096 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech rostl o 13,4 %, u bytů v bytových domech byl zaznamenán růst o 171,6 %. Počet dokončených bytů ve 3. čtvrtletí 2021 meziročně klesl o 9,3 % a činil 7 293 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech klesl o 17,0 %, u bytových domů byl růst o 12,9 %.

__________________
Poznámky:

¹ Meziroční vývoj stavební produkce, není-li uvedeno jinak, je publikován po očištění o vliv počtu pracovních dnů. Meziměsíční, popř. mezičtvrtletní tempa jsou očištěna také o vliv sezónnosti. Příspěvky k růstu, nebo poklesu, jsou počítány z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů.
² Ukazatele týkající se zaměstnanosti ve stavebnictví se vztahují k celé populaci podniků s převažující stavební činností. Ukazatel evidenčního počtu zaměstnanců nezahrnuje osoby pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti, pracující majitele podniků a spolupracující členy domácnosti, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru. Do údaje o evidenčním počtu zaměstnanců ve stavebnictví nejsou rovněž zahrnuti zaměstnanci agentur, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru v odvětví služeb (CZ-NACE 78.2).