Celková zaměstnanost ve 3. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostla o 23,9 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) klesl o 8,3 tis. a počet ekonomicky neaktivních včetně dětí do 15 let se snížil o 12,0 tis.

Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 3. čtvrtletí 2021 proti 2. čtvrtletí 2021 stoupl o 57,0 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 23,9 tis., tj. o 0,5 % na 5 257,2 tis. Za tímto nárůstem stojí především návrat žen na trh práce. Jejich počet se meziročně zvýšil o 23,2 tis., zatímco počet pracujících mužů se prakticky nezměnil. Klesl celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 42,6 tis., a to zejména v důsledku snížení počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 29,4 tis. Počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) rovněž klesl, o 13,3 tis. Snížil se i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 7,5 tis. osob. Naopak počet zaměstnanců vzrostl, o 74,1 tis. na 4 421,5 tis.

Dlouhodobě se projevují změny ve věkové struktuře pracujících. „U zaměstnaných v mladším produktivním věku zaměstnanost klesla o 60,5 tisíc. Pokles byl přitom výrazný jak u žen, tak u mužů, konkrétně o 24,2, respektive 36,4 tisíce. Vysoký nárůst zaměstnaných, a to přes 50 tisíc, byl naopak ve věkové skupině 45 až 49 let,“ říká Marta Petráňová, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ. Celkově pracujících nad 45 let přibylo o 84,5 tis.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 3. čtvrtletí 2021 v ČR rozdílný ¹⁾. Zaměstnanost klesla v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví (o 16,0 tis. na 1933,5 tis.), především v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 27,2 tis.). Proti snížení počtu pracujících v průmyslu se naopak meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 16,7 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost stoupla o 48,8 tis. na 3 193,8 tis. V tomto sektoru se zvýšil zejména počet pracujících osob v sekci vzdělávání (o 37,2 tis.), v informačních a komunikačních činnostech (o 31,8 tis.), v sekci profesní, vědecké a technické činnosti (o 15,5 tis.) a v peněžnictví a pojišťovnictví (o 6,9 tis.). Naopak se v sektoru služeb značně snížila zaměstnanost v administrativních a podpůrných činnostech (o 15,1 tis.) a také v ubytování, pohostinství a stravování (o 9,9 tis.) a v sekci doprava a skladování (o 9,2 tis.). Primární sektor zemědělství, lesnictví a rybářství zaznamenal pokles počtu pracujících o 8,4 tis. na 129,6 tis.

S vývojem zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích koresponduje vývoj počtu pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 91,4 tis.) a ve třídě řídících pracovníků (o 43,2 tis.). Naopak se snížil počet technických a odborných pracovníků (o 43,8 tis.) a řemeslníků a opravářů (o 24,6 tis.) a významně klesl počet nekvalifikovaných pracovníků (o 16,4 tis.).

S těmito změnami ve struktuře zaměstnanosti souvisí i trend vývoje počtu pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Značně se zvýšil počet pracujících s terciárním vzděláním o 110,7 tis. Naopak zaměstnaných v obou nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou ubylo. Počet zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity klesl o 26,2 tis., pracujících středoškoláků s maturitou ubylo o 36,9 tis. Klesl i počet pracujících se základním vzděláním o 23,3 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 3. čtvrtletí 2021 v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila o 0,6 p. b. na 75,0 %. U mužů vzrostla o 0,2 p. b. na 81,8 %, u žen o 1,0 p. b. na 67,8 %.

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO ²⁾, očištěný od sezónních vlivů, ve 3. čtvrtletí 2021 v porovnání s 2. čtvrtletím 2021 klesl o 24,3 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 8,3 tis. a dosáhl 145,6 tis. osob. Došlo především k poklesu počtu nezaměstnaných mužů o 6,8 tis. na 66,5 tis., počet nezaměstnaných žen se téměř nezměnil (pokles o 1,6 tis. na 79,1 tis.). Nejvíce nezaměstnaných ubylo v Ústeckém (o 4,3 tis.) a v Královéhradeckém kraji (o 3,2 tis.). Největší meziroční nárůst byl naopak v Moravskoslezském kraji (o 5,5 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 11,2 tis. a dosáhl 42,0 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 3. čtvrtletí 2021 meziročně klesla o 0,2 p. b. na 2,8 %.

Z regionálního pohledu byla obecná míra nezaměstnanosti nejvyšší v kraji Karlovarském (5,0 %) a Moravskoslezském (4,9 %). Naopak nejvíce míra nezaměstnanosti 15–64letých klesla v Královéhradeckém kraji (o 1,2 p. b. na 2,1 %) a Ústeckém kraji (o 1,2 p. b. na 3,0 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci Česka měl kraj Jihočeský (1,8 %).

Ekonomická neaktivita
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 21,5 tis. a byl na hodnotě 3578,6 tis. Počet všech ekonomicky neaktivních včetně dětí do 15 let klesl o 12,0 tis. na 5301,1 tis. Neaktivních žen ubylo o 19,5 tis., neaktivních mužů naopak přibylo o 7,5 tis.

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 3. čtvrtletí roku 2021 činil jejich počet 66,0 tis. osob, tj. o 32,8 tis. méně než ve stejném období roku 2020. Relativně vysoký je počet osob, které by chtěly pracovat, ale nemohou ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 32,3 tis. osob.

____________________

¹⁾ Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
²⁾ Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dosluhující premiér Andrej Babiš (ANO), podle zpravodajství České televize, v neděli oznámil, že současná vláda připravuje trestní oznámení na společnost Bohemia Energy. Podle něho své klienty podvedla. Kromě konce jednoho z dodavatelů energií řeší stát také jejich zdražování. Kandidát na premiéra Petr Fiala (ODS) ale odmítá nová plošná opatření kvůli rostoucím cenám. Uvedl to v pořadu Partie televize CNN Prima News. Trvá na tom, že kdo nebude mít dost peněz na elektřinu nebo plyn, bude moci využít příspěvek na bydlení.

Nynější vláda kvůli ukončení činnosti skupiny Bohemia Energy připravuje trestní oznámení pro podezření na podvodné jednání, oznámil v neděli premiér Babiš na sociálních sítích. Babiš chování skupiny označil za neuvěřitelné, Bohemia Energy podle něj své klienty podvedla.

Dosluhující vláda by v té souvislosti měla také znovu schválit uzákonění hromadné žaloby a návrh předložit nové sněmovně. V minulém funkčním období vláda premiéra Andreje Babiše tento institut nestihla v parlamentu prosadit.

„Všem poškozeným teď doporučuji, abyste se koordinovali a postupovali jednotně vůči této skupině firem,“ uvedl premiér.

Bohemia Energy ukončila činnost v polovině měsíce a jejích zhruba 900 tisíc odběratelů si musí hledat nového dodavatele energií. Ukončení činnosti oznámily i další firmy s tisíci odběrateli. Dodavatelé poslední instance ale některým lidem předepsali i několikanásobné zálohy oproti původním dodavatelům.

Premiéra A. Babiš, stejně jako ministerstvo průmyslu a obchodu a současně i Energetický regulační úřad, rovněž doporučil, aby lidé co nejrychleji od dodavatelů poslední instance přešli ke standardnímu dodavateli energií. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) budou mít potom lepší cenu a také budou moci lépe řešit individuální problémy, například skrze splátkové kalendáře.

Ministr K. Havlíček v minulosti hovořil o energetických šecích pro nízkopříjmové domácnosti. Později uvedl, že asi desetina českých domácností bude mít nárok na jednorázové dávky. Podle Petra Fialy ale není potřeba žádný nový mechanismus. Trvá na tom, že je možné použít to, co již existuje.

„My jsme řekli, že je možné využít příspěvek na bydlení. Pokud mají být nějaké další dávky, bavme se o tom, ale nemůže to být tak, jak říká ministr Havlíček, to znamená plošně,“ řekl Petr Fiala. Nechce „pomáhat plošně všem, když v největší krizi jsou jenom někteří“.

Podpořit naopak podle kandidáta na předsedu vlády potřebují lidé, jejichž dodavatel energií skončil a své zákazníky přenechal dodavatelům poslední instance. Ministr K. Havlíček nyní jedná s Energetický regulačním úřadem o stanovení cenového stropu na zálohy za energie.

Petr Fiala se zmínil o něčem podobném, domnívá se však, že je potřeba domluvit se přímo s dodavateli poslední instance a poskytnout jim státní půjčku nebo garanci. „Musí to fungovat tak, že se stanoví maximální částka, procento, o kterou je možné zvýšit zálohy,“ nastínil. Jde, podle něho, o „pomoc odběratelům prostřednictvím dodavatelů“.

Dohoda na míře kofinancování z národního rozpočtu pro II. pilíř Společné zemědělské politiky (SZP), tedy pro rozvoj venkova, je nejdůležitější pro dokončení Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP). Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství ministr Miroslav Toman na jednání vlády, která se uskutečnila v minulém týdnu, předložil materiál k navýšení kofinancování ze 40 na 65 % pro II. pilíř SZP, bez něhož by nemohly být poskytovány podpory k rozvoji českého zemědělství a potravinářství, jako jsou například investice do zpracování zemědělských produktů, inovace, pozemkové úpravy či diverzifikace.

„Návrh kofinancování ve výši 65 procent vychází z analýzy potřeb zemědělců a venkova, směřuje k udržení dosavadní míry podpory rozvoje venkova a bere v úvahu kofinancování v okolních státech, které jsou našimi hlavními konkurenty v zemědělství a potravinářství. Kofinancování v této výši je nezbytné pro udržení dosavadní potravinové soběstačnosti České republiky a zabránění prohlubování závislosti na dovozu potravin,“ řekl ministr Miroslav Toman.

Kromě podpory konkurenceschopnosti je adekvátní míra kofinancování nepostradatelnou součástí opatření na ochranu krajiny, půdy, vody a životního prostředí. Z tohoto důvodu je návrh Strategického plánu předkládán s kofinancováním v míře 65 % ze státního rozpočtu.

Součástí materiálu je rovněž nastavení přímých plateb, které zahrnuje řadu nových prvků, zejména jde o redistributivní platbu. Ta bude poskytována všem žadatelům bez zastropování, a to na výměru půdy o velikosti maximálně 150 hektarů, přičemž v zájmu dostatečného efektu přerozdělení bude postupně snižována pro výměry nad 50 ha a nad 100 ha.

Přestože v tuto chvíli stále není schválený právní rámec pro Společnou zemědělskou politiku na období 2023 až 2027, musí členské státy Evropské komisi předložit oficiální verzi Strategického plánu SZP do 1. ledna 2022. Při nesplnění tohoto požadavku by nemohly čerpat prostředky na SZP z rozpočtu EU v období 2023 až 2027.