Rubrika: Odbory
Nová webová stránka Práce cizinců v České republice
Stránka nabízí užitečné a praktické odpovědi na otázky týkající se například:
- pobytu cizinců na území ČR;
- bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
- práv cizinců v oblasti zdravotní péče a sociálního zabezpečení;
- důsledků a rizik spojených s nelegální prací v ČR;
- výhod legální práce v ČR;
- podmínek výkonu legální pracovní činnosti v ČR.
Webová stránka Práce cizinců v České republice se nachází na www.pracecizincu.cz.
Webová stránka byla finančně podpořena z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2018–2022 jako součást projektu č. 08-2020-VÚBP Problematika nelegální práce s důrazem na pracovněprávní aspekty a související zajištění BOZP, řešeného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., ve spolupráci s Ústavem státu a práva Akademie věd ČR, v. v. i., v letech 2020–2022.
JIRÁNEK: „Jsem připraven plně se zapojit do práce v RRS OSŽ a pomoci v hájení práv seniorů.“
Před pár měsíci odešel do důchodu ze zaměstnání vozmistra u ČD Cargo. V OSŽ ale zůstává zapojen v několika funkcích, v současné době mimo jiné také jako nově zvolený člen Republikové rady seniorů. Co očekává od této práce, jak hodlá přispět k práci Rady a jak vnímá úlohu seniorů ve společnosti, jakož i v OSŽ samotném? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru, který byl zveřejněn v Obzoru číslo 21, Bořivoj Jiránek.
Na IV. konferenci Republikové rady seniorů (RRS) OSŽ jste byl zvolen jako nový člen této čtrnáctičlenné rady. Jaké je vaše původní povolání a jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s prací v odborech?
Do důchodu jsem odešel letos začátkem června po 43 letech práce na dráze. V posledních letech jsem byl zaměstnán jako vozmistr u společnosti ČD Cargo v provozní jednotce Praha na pracovišti Nymburk. V odborech jsem organizován prakticky celý svůj profesní život – od roku 1971, přičemž v současné době stále zastávám v OSŽ několik funkcí. Do 13. října letošního roku jsem byl členem Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo, do května jsem vykonával funkci předsedy v naší ZO OSŽ, tam byl po mém odchodu zvolen předsedou Petr Chailazov. Jsem členem Ústředí OSŽ a člen předsednictva akciové společnosti Pacifik OSŽ. V současné době k tomu přistoupila práce v Republikové radě seniorů. Takže i po odchodu do penze mám stále co dělat a dělám to opravdu rád.
Stal jste se tedy jedním ze čtrnáctičlenné Republikové rady seniorů, kde byl jako předseda na konferenci v Praze znovu zvolen Kurt Mužík. Jaké máte představy o vaší práci v této radě?
Podle mého názoru rada funguje bez větších problémů – přenáší potřebné informace z Ústředí OSŽ do klubů seniorů, poskytuje seniorům potřebné rady, stará se o jejich kulturní a sportovní vyžití. Dobře spolupracuje s Ústředím OSŽ, mimo jiné také v možnostech cenově přijatelných rekreací. Určitě bude potřeba se ještě více a intenzivněji zaměřit na právní pomoc seniorům, například při problémech s bydlením. Pozornost si zaslouží i očkování proti Covidu 19, o kterém mají někteří senioři zkreslené informace. Potřebné je také rozšiřování znalostí seniorů v oblasti počítačové techniky. To ostatně zmínila na konferenci jako úkol Rady seniorů České republiky její nová předsedkyně Lenka Desatová.
Co konkrétně máte na mysli onou znalostí počítačové techniky?
Není žádným tajemstvím, že mnozí senioři se v počítačové technice orientují někdy dost obtížně. Mnozí z nich ani počítač nemají a vlastní jen obyčejný (nechytrý) mobilní telefon prostě proto, že se domnívají, že se složitějším by si stejně nedokázali poradit. Právě z toho důvodu by k takovým seniorům měla ze strany Klubů seniorů směřovat pomoc, například formou různých školení. Taková pomoc je velice potřebná, neboť prostřednictvím moderní techniky se senioři dostanou k celé řadě informací, které jsou pro ně důležité. Vzpomenu například problematiku režijních výhod, či různou právní nebo sociální pomoc. Zde by mohli hodně pomoci senioři, kteří odcházejí do důchodu v této době a mají zkušenosti s počítačovou technikou ještě z pracovní činnosti. Těm seniorům, kteří dávají přednost osobnímu styku, by měly Kluby seniorů umožnit pravidelná setkávání, kde by potřebné informace, které je zajímají, dostávali ústně. Například v mé domovské ZO OSŽ mají senioři takovou možnost každý poslední čtvrtek v měsíci.
Je ovšem nemálo seniorů, kteří odcházejí do důchodu a končí i se členstvím v OSŽ. Jaký máte názor na tuto otázku?
Každý předseda ZO OSŽ by se měl snažit, aby odcházejícího zaměstnance přesvědčil o potřebnosti a výhodách, proč nadále zůstat v odborech. Vždyť poplatek za členství ve výši 120 Kč za rok (10 Kč za měsíc) je určitě přijatelný. Na oplátku má pak senior možnost získávání kvalitních informací, právnické pomoci a dalších benefitů. Nezanedbatelná je i možnost účastnit se společenského života formou různých exkurzí, výletů nebo návštěv kulturních akcí, které Kluby seniorů OSŽ pro své členy pořádají. Je toho samozřejmě daleko víc a kluby, které takto fungují – a není jich málo – si zaslouží uznání. Vždyť aktivním životem v seniorském věku si udržujeme psychickou i fyzickou kondici a to je velice důležité!
Již jste zmínil dobrou spolupráci vedení OSŽ s Republikovou radou seniorů a pomoc ze strany Rady seniorů ČR s novou předsedkyní Lenkou Desatovou. Jak tedy na závěr zhodnotíte možnosti, které dnes senioři na dráze (a nejen tam) mají?
Jsem přesvědčen, že seniorům je ze strany OSŽ věnována patřičná pozornost. V Radě seniorů ČR mají rovněž silné a kvalitní zastoupení. Ostatně místopředseda RRS OSŽ Alois Malý je současně také místopředsedou Rady seniorů ČR. Pokud bude starost o seniory v tomto duchu dále pokračovat a rozvíjet se, mohou být senioři klidní, i když problémů na ně doléhá v současné době dost a dost. Já sám jsem připraven plně se zapojit do práce v RRS OSŽ a pomoci v hájení práv seniorů.
Rada OS KOVO: Žádáme růst mezd o šest procent
Všem ZO a členům svazu, kteří přispěli na speciální účet OS KOVO na pomoc lidem postiženým červnovým tornádem, poděkoval místopředseda OS KOVO Tomáš Valášek. „Díky štědrým dárcům se podařilo na účtu shromáždit přes dva milióny korun. Osobně jsem v červenci a září navštívil zasažená místa na jižní Moravě. Na základě vyhodnocení škod, které tam běsnící živel napáchal na majetku našich kolegů, rozhodlo Výkonné vedení OS KOVO o další finanční výpomoci těmto členům nad rámec pravidel Konta živelních pohrom. Finanční prostředky budou rozděleny mezi osm postižených členů OS KOVO, se kterými bude uzavřena darovací smlouva,“ upřesnil místopředseda Valášek.
Podporujeme zavedení evropského pilíře sociálních práv
S růstem cen za energie může pomoci ÚP ČR
Příspěvek slouží jako primární pomoc státu lidem, kteří mají kvůli nízkým příjmům potíže s úhradou nákladů na bydlení. Nárok na dávku má vlastník nebo nájemce bytu či domu, jestliže 1/3 jeho příjmu a příjmu všech společně posuzovaných osob nedostačuje na pokrytí nákladů na bydlení. Jednodušeji řečeno – pokud 30 % (v Praze 35 %) příjmů nestačí na zaplacení nájmu a nákladů souvisejících s bydlením.
Jednorázová dávka je určena lidem, kteří nemají vzhledem ke svým příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné finanční prostředky na úhradu nezbytného výdaje.
V případě obecných dotazů pak klientům poradí zaměstnanci Call centra ÚP ČR (tel. 800 779 900 bezplatná linka, e-mail: callcentrum@uradprace.cz)
Jaké postavení má učitelská profese ve společnosti?
Education International, mezinárodní odborová organizace pracovníků v sektoru vzdělávání, oficiálně publikovala 13. 10. 2021 online verzi zprávy s názvem Globální zpráva o statusu učitelů 2021. Jedná se již o třetí zprávu v pořadí, která se podrobně zabývá statusem učitelů. Předchozí zprávy vydala organizace Education International v roce 2018 a 2015.
Cílem zprávy bylo zmapovat změny ve statusu učitelů a učitelské profese v období od roku 2018 do roku 2021. Zpráva se zaměřuje na postavení učitelů, otázky odměňování i pracovních podmínek a současně popisuje další aktuální témata v sektoru vzdělávání. Velká část zprávy je tedy nepřekvapivě věnována pandemii COVID-19 a jejímu dopadu na sektor vzdělávání.
Zpráva byla vytvořena na základě dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 128 členských organizací Education International. Jedná se tedy o pohled odborů na to, jakému postavení se učitelé a jejich povolání těší v jednotlivých zemích.
Zpráva konstatuje tyto závěry:
- Většina odborových svazů vnímá obraz učitelů tvořený médii jako nepříznivý.
- V mnoha zemích narůstají mezi učiteli obavy z toho, že narůstá prekarita (neboli nejistota týkající se pracovněprávních podmínek) v učitelském povolání. To se negativně odráží na nízké atraktivitě učitelského povolání pro stávající i učitele i pro potencionální nové adepty.
- Většina odborových organizací vnímá generační obměnu v učitelské populaci jako velmi důležité téma. Z povolání odchází velké množství učitelů. Důvody odchodu učitelů z učitelské profese jsou různé a patří mezi ně nedostatek profesní podpory, nedostatek možností kariérního růstu, nárůst pracovních povinností, špatné platové ohodnocení ve srovnání s ostatními profesemi srovnatelného požadovaného vzdělání.
- Podpora učitelů a jejich další profesní rozvoj nejsou pro vlády prioritou, a proto do těchto oblastí nesměřují svoje investice. Obecně se pracovní podmínky učitelů za poslední tři roky zhoršily. Odborové svazy ve vzdělávání se domnívají, že další vzdělávání pedagogických pracovníků by mělo odpovídat jejich reálným potřebám, mělo by být dostupné během pracovní doby a mělo by být poskytováno zdarma.
- Mezi učiteli, kteří z profese odcházejí, je velké množství mladých učitelů. Nedostatek nových učitelů pak často vede k tomu, že jsou zaměstnáváni učitelé bez požadované kvalifikace.
- Mezi učiteli a dalšími pracovníky ve školství došlo k nárůstu stresu vlivem zvyšujících se nároků na jejich profesi.
- Ve vzdělávacím sektoru posiluje trend privatizace a komercializace vzdělávání.
- Pandemie COVID-19 měla na sektor vzdělávání jednoznačně velmi negativní dopad. Přechod na distanční výuku byl spojen se zvýšenou mírou stresu a práce. Množství práce se bohužel nesnížilo poté, co se školy vrátily ke klasické prezenční výuce. Stejně tak neklesla ani míra stresu. Nejednalo se pouze o to, že si učitelé museli nejprve zvyknout na distanční výuku a jí přizpůsobit výukové metody, ale byly zde ještě další faktory jako např. změny ve výukových plánech, pomoc s výukou žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a ze znevýhodněného prostředí. Po znovuotevření škol se museli učitelé snažit rychle dohnat neprobrané učivo, a navíc měli více práce s tím, že během distanční výuky se prohloubily nerovnosti ve vzdělávání jednotlivých žáků.
- Ačkoliv většina odborových svazů v dotazníku uvedla, že během pandemie si rodiče a společnost uvědomili, co vlastně obnáší práce učitelů, a jak je důležitá pro budoucnost celé společnosti, jedna čtvrtina respondentů uvedla, že během pandemie a omezujících opatření byli učitelé často nálepkováni jako lenoši nebo potížisté, když se bránili předčasnému otevírání škol, které nesplňovaly hygienická a bezpečností kritéria.
- V důsledku pandemie též řada učitelů zaměstnaných v pracovním poměru na dobu určitou, či na základě jiných pracovně právních vztahů (např. obdoba české DPP a DPČ) o práci během pandemie přišla, nebo nepobírala žádný příjem. Tento jev se týkal převážně soukromých škol.
Odbory vnímají, že pandemie COVID-19 ještě umocnila rozdíly v přístupu ke vzdělávání. Tyto problémy byly patrné již před pandemií COVID-19, pandemie je pouze akcelerovala. Dalším problémem jsou nedostatečné financování sektoru vzdělávání, škrty v rozpočtech, nedotažené politiky spojené s reformami školství a nedostatek zapojení hlasu učitelů do formování podoby vzdělávání a jeho budoucnosti. Učitelé, ředitelé škol a zástupci odborů by měli být vždy součástí rozhodování o politikách a reformách, které jsou systémem představovány za účelem zlepšení vzdělávání. To může přinést mnoho výhod v podobě vytvoření efektivních a odolných vzdělávacích systémů a struktur.
Bohumír Dufek: Požadujeme nezávislé konsilium lékařů pro vyšetření prezidenta ČR Miloše Zemana!
Okolo zdravotního stavu prezidenta Zemana se rozehrává podivná hra. Má všechny znaky spiknutí, které má za cíl odebrat prezidentovi rozhodovací pravomoci a izolovat ho v nemocnici. Je to bezpochyby pokus o zneužití naší ústavy.
Není to poprvé ani v novodobé historii, kdy je prezident ve stavu nemocných. Podobnou situaci – možná v něčem ještě horší zažili i naši předchůdci v třicátých letech minulého století, kdy prezident Masaryk byl také stižen chorobami stáří a jeho rozhodovací schopnosti byly omezeny. Naši otcové a dědové se však tehdy nesnížili k tomu, aby veřejně nemocného prezidenta tak dehonestovali, jako to vidíme v současnosti.
Dnes je nemoc prezidenta medializována a zcela nepokrytě využívána v mocenském boji. Jakoby naše pravicová opozice, která se ve volbách dostala k moci, potřebovala svoje vítězství završit svržením prezidenta. O nic jiného než o faktické svržení prezidenta – parlamentní puč – dnes nejde.
Lidé, a zdůrazňuji důvěryhodní lidé, kteří se s prezidentem Zemanem setkali v posledních dnech, hovoří o tom, že prezident s nimi normálně rozmlouvá a domnívají se, že může rozhodovat. Naproti tomu zdravotní zpráva ÚVN hovoří o opaku.
Kde je tedy pravda?
Požadujeme proto, aby vláda bez odkladů jmenovala nezávislou komisi lékařů, kteří nejsou spojeni s ÚVN, která vypracuje oponentní zprávu o zdraví prezidenta.
Nebylo by to poprvé, kdy se o zdraví prezidenta stará konsilium odborníků. Bylo tomu tak i v minulých letech, kdy se právě o zdraví prezidenta Zemana staralo podobné konsilium. Proč nepokračuje ve své práci, dosud také nikdo nevysvětlil.
Pouze takový krok, který vláda již dříve měla učinit, může rozptýlit pochybnosti, které postup pravicových politiků v široké veřejnosti vyvolává.
Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů
Deset doporučení ČMKOS nové vládě
Českomoravská konfederace odborových svazů jako největší nezávislá odborová centrála v České republice, sdružující členy či voliče prakticky celého politického spektra úvodem považuje za potřebné zdůraznit, že v řádném případě nezasahovala do volebního boje politických stran. Nepopírá ale, že celou řadu nastolovaných problémů a způsobů řešení i úroveň politické diskuse probíhající v rámci předvolebního boje sledovala a sleduje s velikými rozpaky. Velmi citlivě vnímá řadu signálů naznačujících zastavení, či obrácení směru dosavadního vývoje české společnosti v oblasti sociálního partnerství a sociálního dialogu.
Českomoravská konfederace odborových svazů proto zformulovala pro nastupující vládu přehled svých zásadních postojů a doporučení klíčovým sociálním a ekonomickým otázkám.
Českomoravská konfederace odborových svazů zdůrazňuje, že to bude především postoj nové vlády k těmto jejím návrhům a požadavkům, který předznamená vztahy mezi odbory a vládou na příští roky.
- Za zásadní úkol nové vlády považuje ČMKOS další pokračování sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. Sociální dialog je klíčovým nástrojem udržení sociálního smíru ve společnosti a podstatnou podmínkou pro udržení její sociální soudržnosti. Úroveň sociálního dialogu dlouhodobě dosahuje v České republice velmi vysoké úrovně, a proto je v zájmu celé společnosti v něm pokračovat. S určitým znepokojením jsme proto sledovali, že se k sociálnímu dialogu a sociálnímu partnerství ve volbách nehlásila ve své volební kampani a programových dokumentech žádná ze stran nastupující nové vládní koalice.
- ČMKOS považuje v současné situaci za naprosto nezbytné urychleně zpracovat a realizovat plán na podporu ekonomického růstu, modernizace a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Jen tuto cesta je zárukou dlouhodobého a plynulého zvyšování reálných mezd i celkových příjmů občanů České republiky. Zárukou přibližování jejich životní úrovně občanům nejvyspělejších zemí EU.
- ČMKOS je přesvědčena, že pouze prostřednictvím realizace takto pojatého plánu je možno zdárně naplnit úkol nezbytné konsolidace veřejných financí ČR včetně zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodového pojištění a zároveň i splnění požadavků evropského projektu Green Deal bez zásadního poškození české ekonomiky a snížení životní úrovně obyvatelstva.
- ČMKOS zdůrazňuje, že základní podmínkou udržení a prosazení ekonomických cílů je zachování sociální soudržnosti české společnosti. Při této úloze hraje klíčovou stabilizující úlohu systém veřejných služeb a sociálních transferů. Důchodci, rodiny s dětmi, nezaměstnaní a další osoby ve zranitelném postavení se nesmějí oběťmi hospodářských, finančních ani sociálních reforem. Proto ČMKOS v minulosti vždy zásadně odmítala, a odmítá i dnes, hluboké zásahy do daňového a odvodového systému státu v řádu desítek či dokonce stovek miliard korun. Představa, že plošné snížení daní pomůže ekonomice a všem lidem, je nebezpečnou iluzí. Snížení daní skutečně pomůže jen nejbohatším vrstvám obyvatelstva. Zůstane však po něm destruovaný veřejný sektor. Plošné snížení daní na jedné straně a zavedení školného, doplatků ve zdravotnictví a redukce důchodů a sociálních dávek na straně druhé jsou dvě strany jedné mince. Veřejné služby je nutno zefektivnit a nikoli zničit. ČMKOS proto zásadně odmítá zavedení školného, zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví či privatizaci důchodů.
- ČMKOS zásadně odmítá snahy výrazně snížit daně z příjmu či sazby sociálního a zdravotního pojištění pod záminkou údajné podpory „nárůstu mezd a platů za podvod zaměstnancích. Takovéto nepravé „zvýšení mezd“ nám kupní sílu našich platů a mezd nezvýší. Nevyhnutelně totiž povede k destrukci, privatizaci a zpoplatnění zdravotnictví, sociálních služeb a k hlubokému deficitu důchodového systému se všemi z toho plynoucími důsledky – ukončení valorizace penzí, přepočty starobních důchodů atd.
- ČMKOS spatřuje hlavní problém daňového systému ČR v jeho nespravedlnosti. Stávající daňový systém totiž umožňuje vybrané poplatníky daní a pojistných odvodů zdaňovat výrazně méně než jiné. ČMKOS se hlásí k daňové reformě. Ta však musí začít tím, že se především začnou odstraňovat dávno známé – avšak dodnes neřešené – nerovnosti v daňovém systému. Především však musí být přijata taková opatření, která zajistí rovnoměrné rozložení daňového břemene mezi všechny daňové poplatníky. ČMKOS se shoduje s největšími a nejreprezentativnějšími zástupci zaměstnavatelů na tom, že rozvoj podnikání musí být postaven za zdravém základě růstu konkurenceschopnosti vč. pomoci a podpory státu, a nikoli na nerovném zdanění a daňových výjimkách, a také na toleranci k daňovým únikům, na které většina společnosti doplácí. Pokud půjdou daňové reformy v České republice tímto směrem, je ČMKOS připravena se na nich aktivně podílet.
- Čeští zaměstnanci jsou daňoví soumaři. Jejich daňové a odvodové zatíženi je velmi vysoké a je třeba zajistit pro ně základní daňovou spravedlnost zvláště v oblasti daně z příjmu. Jsou to oni, kteří nesou nemalé náklady na zajištění a udržení svého zaměstnání – avšak, na rozdíl od jiných společenských skupin, nejsou tyto náklady v jejich zdanění vůbec zohledněny. Stejně tak jsou zaměstnanci největšími přispěvateli do sociálního a zdravotního pojištění a hlavními nositeli solidarity v těchto systémech. I zde se – a bylo by žádoucí, co nejdříve – musí zjednat náprava a prostředky potřebné na zajištění důchodů, nemocenských dávek a zdravotních služeb musí být výrazně rovnoměrněji rozloženy na všechny daňové poplatníky.
- Českomoravská konfederace odborových svazů byla a stále je zastáncem všech nástrojů a postupů vedoucích k boji proti daňovým únikům. Platit daně považujeme za normální a vyhýbání se placení daní musí být nejen trestně ale i společensky odsouzeno. Osoby a jiné subjekty, které v České republice neplatí daně a prostřednictvím nejrůznějších machinací provádějí daňovou optimalizaci, nemají podle názoru ČMKOS morální právo rozhodovat o věcech veřejných.
- ČMKOS zásadně požaduje a bude prosazovat zachování dosažené úrovně pracovněprávní ochrany zaměstnanců na základě uznávaných mezinárodních standardů s ohledem na skutečnost, že dnes platná právní úprava (Zákoník práce ad.) spojuje v sobě prvky flexibility a jistoty v míře, která v žádném případě nebrání rozvoji ekonomiky a neomezuje konkurenceschopnost zaměstnavatelů působících v ČR.
- ČMKOS bude zásadně bránit snahám o rozšiřování možností přílivu laciné pracovní síly z tzv. třetích zemí na trh práce v ČR a bude podporovat maximální využití vnitřních zdrojů pracovní síly pro uspokojování poptávky ze strany zaměstnavatelů s využitím všech forem které nabízí aktivní politika zaměstnanosti. Neřízená pracovní migrace je nebezpečným faktorem vedoucím k destabilizaci trhu práce, sociálnímu dumpingu a zastavení pozitivního vývoje v růstu mezd.
Bytovou výstavbu táhnou rodinné domy
Za uplynulých 11 let se v Česku dokončilo 330 tisíc bytů. Nejvíce se stavělo ve Středočeském kraji, kde převažuje výstavba rodinných domů. Téměř polovina všech bytů v bytových domech pak byla dokončena v Praze.
V průběhu let 2010 až 2020 bylo dokončeno na 330 tisíc nových bytů, z toho více než 55 % v rodinných domech a téměř 30 % v domech bytových. Nejvíce rodinných domů, 45 tisíc, postavili ve Středočeském kraji. Vzniklo v nich 48 tisíc nových bytů, na něž bylo potřeba vynaložit investice ve výši 162 mld. Kč. V průměru nejdražší, ale také největší, se rodinné domy stavěly v Praze. V průběhu let se přitom investiční náklady na výstavbu neustále zvyšovaly. V roce 2020 šlo v průměru na jeden rodinný dům o investici ve výši 3,75 mil. Kč, v Praze 6,2 mil. Kč. Velikost domů se naopak postupně zmenšovala. „Průměrný obestavěný prostor se od roku 2010 snížil ze 771 m3 na 759 m3 a obytná plocha z 95 m2 na 91 m2. Mezi jednotlivými kraji jsou však značné rozdíly. Nejméně rodinných domů se dokončilo v Karlovarském kraji, nejmenší domy se stavěly v Plzeňském a Moravskoslezském kraji,“ říká Silvie Lukavcová z oddělení stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Rodinné domy se nejčastěji staví v dispozici 4+1. Klesá doba výstavby, v roce 2020 to byly zhruba tři roky. Aktuálně převažuje třída B energetické náročnosti a tento podíl v posledních letech výrazně roste. Rodinné domy mají nosné konstrukce v naprosté většině ze zděných materiálů, ale v posledních letech je možné pozorovat zvýšený zájem o dřevěné stavby.
Nejvíce bytů v bytových domech bylo dokončeno v Praze. „Praha je oproti jiným regionům výjimečná tím, že zde jako v jediném kraji převládají byty v bytových domech. Byla jich zde dokončena téměř polovina ze všech,“ upozorňuje Silvie Lukavcová. Nejméně bylo takových bytů dokončeno v Ústeckém kraji. Největší byty se v průměru stavěly v Karlovarském kraji, kde byly vynaloženy i největší investiční náklady na jeden byt.
Byty v bytových domech jsou především velikosti 2+1. Doba výstavby bytového domu bývá v rozmezí od několika měsíců po více než deset let. Nejčastější svislá nosná konstrukce je zděná, ve větších městech se více vyskytují montované konstrukce. Naopak podíl dřevostaveb je nižší než v případě rodinných domů a staví se spíše v menších obcích. V kategorii bytových domů převažují domy s energetickou třídou B a trend je v posledních letech obdobně jako v případě rodinných domů rostoucí. Mimořádně úsporné bytové domy s energetickou třídou náročnosti A se staví zřídka.
