Automobilky a jejich dodavatelé by kvůli omezení výroby měli začít čerpat příspěvky z programu Antivirus. Stát by jim mohl proplácet 60 procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun. Podle zpravodajství Českého rozhlasu se na tom v pondělí shodla Rada hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartita. Po jednání to na tiskové konferenci řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Tuto podporu pro automobilový průmysl chce vyjednat v Evropské komisi. Vláda by mohla o spuštění programu jednat nejpozději 7. listopadu, dodal Babiš.

„Většina účastníků tripartity podpořila návrh varianty, že podpoříme automobilový průmysl plus navazující segmenty,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

„Příspěvek státu by byl ve výši 60 procent na tu částku, kterou přispěje zaměstnavatel. Zaměstnavatel si bude platit 50 až 70 procent a zbytek by připlatil stát,“ uvedl ministr průmyslu a dopravy za ANO Karel Havlíček. „Myslíme si, že je to férové, protože jde o klíčové odvětví české ekonomiky, které generuje 10 procent HDP, 20 procent exportu. A bylo by ohroženo v řádu sta tisíců pracovních míst,“ doplnil.

Podle Karla Havlíčka by příspěvky mohli pobírat výrobci motorových vozidel, přívěsů a návěsů s klasifikací CZ NACE 29. Získat by je mohly i podniky, které těmto producentům dodávají a mají kvůli výpadkům poptávky potíže.

Ministerstvo práce spočítalo výdaje na měsíc asi na 440 milionů až 1,7 miliardy korun podle počtu podpořených firem a podle rozsahu omezení jejich výroby.

Z programu Antivirus se proplácely výdělky v zavřených provozech i náhrady mezd lidem v karanténě či firmám s výpadkem poptávky, surovin a personálu kvůli koronaviru.

Peníze je možné podle evropských pravidel poskytovat do konce roku, jedná se o prodloužení podpory do konce června příštího roku. Zatím by podniky mohly pobírat peníze za říjen a listopad.

Na tiskové konfrenci dále zaznělo, že program Antivirus je nyní pro všechny firmy. Premiér Andrej Babiš k tomu dále řekl, že dopisem požádá eurokomisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou o schůzku, aby s ní projednal úpravu pravidel Antiviru a jeho nastavení pro automobilový průmysl. Sejít by se s ní chtěl ve čtvrtek.

Pokud by, podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly, změny komise neodsouhlasila, měla by vláda Antivirus přesto spustit plošně.

Prezident zaměstnavatelského Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák uvedl, že automobilový průmysl obstarává devět procent hrubého domácího produktu a zhruba čtvrtinu produkce průmyslu i českého exportu. „Jsem optimista, že nebude problém s Evropskou komisí. Jestliže někdo v Bruselu uvažuje o prodloužení podpory do 30. června, proč by komplikoval a nesouhlasil s nasazením v České republice,“ uvedl Hanák.

Česko má od července i nový zákonný kurzarbeit. Podle ministerstva práce tento nástroj ale zatím není možné využít, čeká na schválení Evropskou komisí.

Automobilka Škoda Auto od pondělí dočasně výrazně omezuje nebo úplně zastavuje výrobu vozů. A to ve všech třech závodech, tj. v Mladé Boleslavi, Kvasinách i ve Vrchlabí. V Kvasinách nakonec zůstane v provozu jen jedna linka. Důvodem je nedostatek čipů potřebných pro výrobu aut.

Desetitisíce lidí, kteří teď do práce nebudou moct chodit, zůstávají doma nikoli za 85, ale za 80 procent průměrného platu, do kterého spadají například i mimořádné roční bonusy. Náhrada mzdy tak zhruba odpovídá dennímu výdělku, řekl pro Radiožurnál předseda odborů KOVO ve Škodě Auto Jaroslav Povšík.

Škoda Auto předpokládá, že situace se významně změní příští rok, kdy by měla znovu začít stabilní dodávka polovodičů.

Vážení zaměstnanci,
říjnové volby demokratickým způsobem vyloučily všechny levicové strany z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, přičemž levice nemá zastoupení ani v Senátu a nebude ani zastoupena ve vládě ČR.

České zdravotnictví je stabilní, personálně saturované, zdravotníci mají dostatek času na slaďování osobního a soukromého života, jejich platy a mzdy jsou na takové úrovni, že už další navýšení není třeba = ideální stav. A skutečnost? Mnoho nemocnic ohrožuje odchod jediného lékaře, v mnoha nemocnicích jsou zavřená oddělení, protože chybí sestry a další nelékaři.

Zdravotníci, kteří zůstávají, jsou považováni skoro za blázny. A jak by také nebyli. Lékaři běžně každý měsíc odpracují přes 300 hodin a sestry měly v období pandemie COVID-19 i dvacet šest dvanáctek. Že za tuto práci mají zaplaceno, je normální. Když se někdo rozhodne své práci obětovat osobní život, rodinu, přátele tak má alespoň peníze.

Ale má je opravdu? Informace o nárůstu průměrné mzdy v nemocnicích o 19 % je po rozboru navýšení úplně mimo. Jen odměny zvýšily průměr o 12 % a zbytek je 7 %!!! Paradoxy na nás číhají na každém kroku. Poslední nabídky na pozici strážníka u městské policie v jednom městě: nástupní plat 40 100 Kč, náborový příspěvek 100 000, požadované vzdělání SŠ, město nabízí zájemcům další benefity včetně možnosti zajištění ubytování. Která sestra má základní nástupní plat 40 100 Kč? A lékaři?

Hodně kamarádů mně po covidu sdělilo, že půjdou z nemocnic. Situace se nedá zvládnout a oni, jako ambulantní lékaři, budou mít daleko více času a stejné peníze. Žijeme v divné době a divné zemi. Za odbory jsme chtěli stabilizovat personál v nemocnicích zvýšením platů a mezd. Dle poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví – Rady poskytovatelů a také dle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je zvýšení platů a mezd údajně kontraproduktivní. V žádném jiném sektoru zvýšení platů kontraproduktivní není. Vláda například vytváří podmínky, kterými se umožní zvýšit tabulkové platy IT a dalších specialistů, ve školství má závazek pravidelného navýšení.

Ve zdravotnictví to ovšem zřejmě neplatí. Peníze a navýšení platů jsme po mnoha tahanicích a vysvětlování prosadili, a to přes odpor ministra zdravotnictví a zaměstnavatelů, opět u premiéra Andreje Babiše. Kdo se ovšem ozval jako první? Samozřejmě ti, kteří nechtěli nic, čili poskytovatelé/zaměstnavatelé. Napsali svým členům, že oni prý docílili zvýšení platů a někteří šli dokonce tak daleko, že tvrdili, že navýšení prosadili přes odpor prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Paradoxem je, že to byl on, kdo celou dobu prosazoval zvýšení financí a potažmo i zvýšení platů, a to jako jediný z řad ambulantního sektoru.

Na jednání s premiérem jsme chodili ve trojici: předseda LOK-SČL Martin Engel, prezident ČLK Milan Kubek a já. Opakovaně jsme upozorňovali na tristní personální situaci v nemocnicích a na dohody k navýšení mzdových indexů. Pro komplexní jednání jsme chtěli od ministra podklady, a to v časových řadách, aby bylo vidět, jak se komu navyšovaly úhrady a jaký je plán Ministerstva zdravotnictví pro rok 2022. Nedostali jsme nic.

Ministr Adam Vojtěch jen vše komentoval. Na prvním jednání sdělil, že navýšení úhrad kopíruje dohody a že bude v jednotlivých segmentech růst o 4 %. Sdělil také, že se nedohodli jen ambulantní specialisté a cudně zamlčel podmínku platnosti dohody u nemocnic, která platila jen v případě nezvýšení platů a mezd. Premiér Babiš se ovšem ptal na podrobnosti a na základě našeho doporučení dostal od ministra ekonomické podklady. A pak to začalo. Upozorňujeme, že nám podklady poskytnuté nebyly a vše interpretujeme jen podle toho, co bylo konstatováno ústně.

V podkladech byla dle sdělení premiéra úplně jiná čísla, než uváděl ministr. Navýšení úhrad o 4 % už nebyly 4 % všem, ale v průměru. A průměr? Například ambulantní specialisté – gynekologie navýšení o 16 %, stomatologie navýšení o 12 % – prý nové výkony. Navýšení u záchranné služby mínus 18 %, nemocnice růst o jedno procento. Vše proti plánu na rok 2021, žádné objektivní vyhodnocení, žádné zohlednění koronaviru. Dle ministra Adama Vojtěcha hrozí nedostatek financí ve zdravotnictví. Objektivní stav, kdy je na účtech zdravotních pojišťoven řádově okolo 60 mld. Kč, ministr nereflektoval.

Premiér chtěl znovu čísla, dostal je.

Odbory chtěly, aby byly navýšené platy a mzdy a aby na toto navýšení nemocnice dostaly finanční prostředky.

Česká lékařská komora chtěla, aby byla dodržena dohoda o zvýšení mzdových indexů o 10 % a aby proběhlo stejné navýšení jako u všech ostatních. Následně Milan Kubek požádal o zvýšení financí na platy a mzdy také v ambulantní sféře.

Za odbory jsme samozřejmě tento návrh podpořili, kolegyně v sociálních službách, v domácí péči, v mobilních hospicích, řidiči dopravy nemocných a raněných a všichni další si také zaslouží spravedlivou odměnu za svoji práci. Jaká byla dohoda? Zaměstnancům nemocnic v příloze nařízení vlády č. 1 a zdravotníkům zařazeným do 7. platové třídy v příloze č. 2 se zvýší platy o 1400 Kč. Zdravotníkům zařazeným od 8. platové třídy v příloze č. 2 a lékařům se zvýší platové tarify o 6 %. Adekvátně tomuto navýšení budou navýšené úhrady, a to tak, aby se mohly o stejné částky a stejná procenta zvýšit mzdy.

Ministr zdravotnictví původně tvrdil, že na zvýšení platů o 6 % stačí další tři procenta. Dle našich zkušeností samozřejmě nestačí, a proto Ministerstvo zdravotnictví navýšilo úhrady v průměru téměř o 9 %. Ne z důvodu tlaku Rady poskytovatelů, ale naprosto pragmaticky. Nemocnice by z navýšení o 3 % nezvládly zvýšit platy a mzdy o 6 %. Je nejvyšší drzostí zástupců jednotlivých segmentů tvrdit, že letošní navýšení platů je jejich zásluha. Dopisy některých pro jejich členy jsou až tak zavádějící, že dokonce vyznívají, že zástupci Rady poskytovatelů byli účastníky jednání s premiérem. Neuvěřitelné.

Společnost hrubne. Doby, kdy byl jednou z nejvyšších autorit lékař, a to i z důvodu morálních zásad a vzorového chování, bohužel pro část zástupců odborných společností už neplatí. Morální kredit vzal za své, a to jak při vyplácení odměn pro sestry z ambulancí, tak při jednání o platech. Normální slušní lékaři by se měli zamyslet nad tím, kdo je zastupuje, komu mohou věřit a kdo „jede“ v jejich neprospěch. Část zástupců Rady poskytovatelů určitě normálním lékařům nefandí.

Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR, na základě podnětů od svých členů a zároveň i signálů z trhu s plynem, upozorňují na extrémní riziko, že od začátku příštího týdne začnou být odpojováni od dodávek plynu firemní zákazníci Bohemia Energy se spotřebou vyšší než 630 MWh ročně. Dodavatelé poslední instance totiž nemají povinnost těmto zákazníkům plyn dodávat, jak také vyplývá ze stanoviska Energetického regulačního úřadu. Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR proto dnes, tj. ve čtvrtek 14. října 2021, začaly mapovat mezi svými členy, kolika z nich odpojení od plynu hrozí. Zároveň vyzývají Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR k neodkladnému řešení této situace, neboť může dojít k nevratným škodám v ekonomice České republiky.

Vítězem prvního ročníku soutěže Odpovědně ke krajině se stalo Zemědělské družstvo se sídlem ve Sloupnici na Svitavsku. Rozhodla o tom odborná komise složená ze zástupců ministerstev životního prostředí a zemědělství a resortních výzkumných ústavů. Cílem této soutěže, vyhlášené Zemědělským svazem ČR, je ukázat, že produkční zemědělství dokáže hospodařit v souladu s přírodními principy a v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje.

„Zemědělství je základem naší civilizace už několik desítek tisíc let a jeho hlavním posláním je zajistit dostatek potravin,“ říká předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle něho v posledních desetiletích vzrostl jeho význam i při údržbě krajiny. Zároveň zdůraznil, že produkční zemědělci nejsou těmi, kdo krajinu poškozují. „Naprostá většina zemědělců se chová odpovědně a chceme ukázat příklady, které toto tvrzení podporují,“ dodal Martin Pýcha.

Komise u vítěze prvního ročníku ocenila především komplexnost přístupu k zemědělské výrobě a vztahu k okolí. Organizačně je podnik rozdělen do čtyř středisek a každé z nich používá šestihonný osevní postup se střídáním zlepšujících a zhoršujících plodin. Při práci s půdou jsou používány technologie vhodné pro konkrétní pozemek a velkou roli mají technologie precizního zemědělství, které optimalizují použití minerálních hnojiv a prostředků na ochranu rostlin. To umocněno vhodným využitím krycích plodin a meziplodin a novou technologií pásového zpracování půdy (strip-till). „Stále hledáme nové způsoby, jak pracovat s půdou i se zvířaty tak, abychom dosáhli dobrých ekonomických výsledků a mohli zde hospodařit i za deset či dvacet let,“ objasnil předseda ZD Sloupnice Jaroslav Vaňous.

Kromě péče o již existující krajinné prvky družstvo v posledních třech letech založilo mokřad u obce Přívrat, obnovilo remíz u obce Dolní Sloupnice, sanovalo vodní nádrž v Němčicích, zbudovalo dva průlehy, třetí je těsně před dokončením a opravilo několik polních cest. Ročně do údržby krajiny investuje kolem milionu korun z vlastních prostředků.

Důležitá je i spolupráce s obcemi a občany. S obcemi spolupracuje při obnově místních komunikací, zřídilo sběrný dvůr pro biologický odpad, komunikuje své podnikatelské záměry a spolupracuje na spolkovém životě v obci. Jen na podporu spolkové činnosti v obcích věnuje ročně kolem 200 tisíc korun.

Kromě ZD se sídlem ve Sloupnici odborná komise vybrala z nominovaných zemědělských podniků do finále nejužšího finále další dva podniky. Dalším z nich bylo ZD Haňovice, které sídlí nedaleko Litovle na Hané, a kde komise ocenila především bohatý osevní postup, využití technologií přesného zemědělství a využití odpadního tepla při vytápění skleníků. Finálovou trojici doplnila akciová společnost ZETKA Strážník na Trutnovsku s bohatým zastoupením plodin a vysokým podílem krajinných prvků.

U dalších podniků komise pozitivně hodnotila např. že Společnost AGRO Chomutice ve Vysoké nad Labem na Královéhradecku má rovněž bohatý osevní postup, využívá technologie precizního zemědělství a buduje ochranné pásy.

ZD Klapý na Litoměřicku využívá technologie přesného zemědělství a pečuje o vlastními silami vybudované větrolamy bránící větrné erozi. ZD Pluhův Žďár na Jindřichohradecku také využívá technologie pro práci s půdou přizpůsobené konkrétnímu pozemku a plodině, pečuje o existující krajinné prvky a umožňuje veřejnosti návštěvy farmy.

Při hodnocení přihlášených zemědělců komise kladla důraz na tolerantnost produkčního zemědělství k žádoucím úpravám a ochota konvenčního zemědělství přijmout určitá opatření při klasickém hospodaření. Preferováno bylo současné provozování produkční zemědělské výroby a péče o stávající prvky ekologické mikrostruktury zemědělské krajiny. Všechna realizovaná opatření musí splňovat kritéria efektivity, ekonomiky a pozitivního ekologického dopadu na životní prostředí. „V zemědělství ani v ochraně životního prostředí neexistují jednoduchá řešení, která nám jsou někdy nabízena. Vždy o komplex opatření, jejichž cílem je zajistit dostatek potravin a minimalizovat dopad na okolní prostředí,“ zakončil hodnocení prvního ročníku soutěže Odpovědně ke krajině Martin Pýcha.

Do finále míří vyjednávání o jedné z největších investic, které kdy do České republiky přitekly, a které mohou dát transformaci autoprůmyslu zcela nový rozměr. Předseda představenstva koncernu Volkswagen Herbert Diess, podle zprávy ekonomického magazínu E15, přijel do České republiky jednat o možné stavbě továrny na baterie do elektromobilů, takzvané gigafactory. Investice za zhruba padesát miliard korun by, podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO), umožnila vznik dvou tisíc pracovních míst. Herbert Diess bude v České republice, oproti původním plánům, řešit také problémy mladoboleslavské Škody Auto, která je součástí koncernu. Ta kvůli nedostatku čipů až do konce roku omezí či zcela přeruší výrobu ve třech svých českých závodech.

Na programu návštěvy Herberta Diesse v České republice je dnešní jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Hrzánském paláci. Premiér Babiš se bude nejvyššího šéfa německé automobilové skupiny snažit přesvědčit, aby VW v Česku vybudoval továrnu na baterie. Ta by mohla vzniknout v areálu bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1. Schůzka měla původně proběhnout ještě před volbami, podle Babiše však bylo obtížné najít společný termín.

Součástí jednání by měli být také zástupci energetické skupiny ČEZ a mladoboleslavské Škody Auto. Ani jedna z firem se k návštěvě Herberta Diesse nechce vyjadřovat. Svůj zájem na vzniku gigafactory v České reoublice nicméně už dříve zdůraznily. ČEZ se o elektromobilitu a její komponenty zajímá i proto, že mají být jedním z tahounů budoucího růstu spotřeby elektřiny v Evropské unii.

E15 ve své zprávě připomněla, že na konci letošního července podepsali memorandum o podpoře plánovaného projektu továrny na baterie v České republice vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Zájem, podle Havlíčka, má vedle koncernu Volkswagen také korejská LG. Podle dřívějších informací má investice v první fázi činit minimálně 52 miliard korun a v souvislosti s ní se předpokládá vznik minimálně 2300 nových pracovních míst.

ČEZ dříve uvedl, že plánovaná továrna na baterie do elektromobilů by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin, což vystačí pro 400 tisíc až 800 tisíc osobních aut ročně.

Podle E15 Škoda Auto nedávno sdělila, že za deset let bude v Evropě prodávat 50 až 70 procent svých aut na elektřinu, loni v Evropě prodala přes 650 tisíc vozů. To by znamenalo, že při zachování objemu produkce bude na začátku příští dekády ročně vyrábět 300 tisíc až 450 tisíc aut na elektřinu. Loni byl podíl vyráběných škodovek na elektřinu pod pěti procenty. K růstu má přispět nový model Enyaq i další nejméně tři elektrické vozy, ale také rozšiřující se skupina hybridů. Vedle Škody v Česku vyrábí elektrické vozy i Hyundai.

Volkswagen chce do roku 2030 zbudovat na starém kontinentu šest gigatováren, jedna z nich by mohla stát v České republice, Polsku nebo na Slovensku. O investiční pobídce v řádu několika miliard korun, která má motivovat VW k výběru České republiky, rozhodne vláda v příštích týdnech.

Česká republika má výhodnou polohu, rozhodnou však pobídky V pomyslném souboji se Slovenskem a Polskem chce Česko konkurovat přímými i nepřímými pobídkami. Nespecifikovanou část investic do hmotných aktiv by tedy platil stát, jenž by investorům poskytl daňovou úlevu.

Česká republika má, oproti dalším státům, konkurenční výhodu v geografické poloze blízké Německu, znevýhodňuje ho ale chladný zájem o elektromobilitu a její slabá podpora, uvedl již dříve pro E15 odborník na automobilový průmysl Petr Knap.

V současnosti jsou evropské automobilky závislé na dodávkách baterií jakožto klíčového komponentu z Asie, což v důsledku prodražuje už tak vysokou cenu elektromobilů na evropském trhu. V Evropě mají proto v příštích letech vyrůst desítky továren na baterie. Investiční apetit koncernu VW je, mimo jiné, odpovědí americké Tesle, jež staví gigafactory u Berlína.