Odbory – 50. stránka

Stres a muskuloskeletální poruchy – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců 5

Pátá část mediální kampaně Výzkumného ústavu bezpečnosti práce se zaměřuje na muskuloskeletální poruchy.

Muskuloskeletální poruchy (MSD) jsou nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivé tkáně postihující kosti, svaly, klouby, vazy, šlachy i nervy. Mezi nejčastější MSD vznikající v souvislosti s prací patří bolesti zad (bolesti bederní páteře), onemocnění horních končetin (syndrom karpálního tunelu), otoky dolních končetin a další. Stres a psychosomatika hrají důležitou roli ve výskytu MSD. Stresový charakter práce může být jednou ze základních vyvolávajících příčin MSD.

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizování. To se týká i muskuloskeletálních poruch.

Téměř 40 % firem v České republice uvádí, že se u nich vyskytuje rizikový faktor „časová tíseň“.

Plakát kampaně

Přílohy:

5-plakat5-A4.pdf 1.16 MB

Odboráři z Týnce nad Sázavou jsou na JAWU hrdí

Motocykly z továrny JAWA v Týnci nad Sázavou jsou jedinečným fenoménem českého průmyslu. Jejich věhlas překonal hranice naší republiky a v těžké konkurenci se dokázaly prosadit i v zahraničí. Stačí zmínit například jejich úspěšnou výrobu v Indii. Není se co divit, hlavní devízou JAWY byla vždy jednoduchost, spolehlivost a nadčasový design.

Současný retro trend nahrává historicky prověřeným strojům a krásné „Kývačky“ a „Péráci“ z JAWY v moderní úpravě znovu dobývají český trh a zájem projevují i motorkáři z dalších evropských zemí. Dobře si vedou i nové modely. Není divu, že zaměstnanci firmy jsou na své výrobky hrdí. V prostředí prosperující firmy se dá očekávat, že vztahy managementu a zaměstnanců jsou na dobré úrovni. To potvrzují jak zástupci místních odborů, tak vedení.

„S vedením podniku vycházíme velmi dobře. Naše vztahy jsou založeny na respektu a věcné komunikaci. Klademe důraz na vzájemnou informovanost mezi managementem a odbory, proto pravidelně zveme jednatele společnosti na zasedání výboru a členské schůze ZO OS KOVO. Aktuální informace od zástupců firmy, kteří nás seznamují s finanční a výrobní situací a s plány do budoucna, nám umožňují vést efektivní kolektivní vyjednávání,“ zdůrazňuje oboustrannou snahu o dobrý sociální dialog ve firmě Martin Niesner, člen výboru ZO OS KOVO JAWA Moto.

Týnečtí kováci fungují v současnosti bez předsedy. Zdeněk Šandera, který vedl místní ZO do června a jehož podpis stojí pod kolektivní smlouvou na rok 2021, odešel do důchodu a místo předsedy je prozatím neobsazeno. Za odbory v JAWĚ vystupuje člen výboru ZO Martin Niesner, který zároveň odpovídá za BOZP. Týneckou ZO vede předseda Koordinační rady ZO OS KOVO JAWA Moto a předseda ZO OS KOVO při a.s. Jihostroj, Bc. Jiří Řihout. Jeho zkušenosti s vedením základky ve společnosti Jihostroj, a.s., ve Velešíně, pod kterou JAWA spadá, jsou pro odboráře přínosem. Jiří Řihout rovněž působí jako zástupce v Krajském sdružení pro Jihočeský kraj. Podle něho se s managementem JAWY daří vést dlouhodobě kvalitní sociální dialog. Odpovídají tomu i výsledky kolektivního vyjednávání. „Vyjednávání zahajujeme vždy koncem října předložením návrhu kolektivní smlouvy na další období. KS v JAWĚ Moto je uzavírána na kalendářní rok. Ta poslední garantuje od 1. ledna 2021 každému zaměstnanci solidní mzdový růst. Pro tento rok se jedná o čtyři procenta, minimálně však 99 korun na hodinu. V uplynulém období 2018–2021 bylo ve společnosti JAWA Moto dohodnuto celkové zvýšení základních mezd zaměstnanců minimálně o 22 procent s tím, že minimální základní mzda (1. tarifní stupeň) se ve stejném období zvýšila minimálně o 20 korun na hodinu,“ upřesňuje předseda koordinační rady.

Jednatel a výkonný ředitel společnosti JAWA Moto, spol. s r. o., František Hruška dobrou spolupráci s odbory potvrzuje. Navzdory problémům, které přináší covidová pandemie, vidí budoucnost JAWY optimisticky. „Témata, v nichž se postoje vedení firmy a odborů zásadně odlišují, neexistují. Podle v současné době zpracovávaného výhledu na období cca pěti následujících let lze předpokládat postupné zvyšování výroby a prodeje motocyklů spojené s náborem nových zaměstnanců,“ uvádí příznivou předpověď pro zaměstnance a fanoušky motocyklů.

Nalézání shody je mottem odborové práce

JAWA v současné době zaměstnává zhruba osmdesát lidí. V OS KOVO jich je sdruženo patnáct. Počet členů se za čtyři roky snížil o padesát procent. Jejich úbytek je zapříčiněn především odchodem do důchodu. Získat nové zájemce není jednoduché. Za uplynulé čtyřleté období místní kováci pár členů přijali, statistiku to příliš nezvedlo. I tak se jim ale daří sjednávat kvalitní kolektivní smlouvy ve prospěch všech zaměstnanců. Podle Jiřího Řihouta je důležité udržet růst mezd. „Stejně jako je to v jiných odborových organizacích, je naším zásadním požadavkem každoroční dynamický mzdový růst. Prioritou je navíc růst základních (tarifních), tzn. zaručených mezd každému zaměstnanci. Dlouhodobým cílem je dosáhnout v JAWĚ Moto takovou hodnotu průměrné mzdy, která je obvyklá v kovozpracujícím průmyslu ve Středočeském kraji,“ zdůrazňuje. Základ úspěšné činnosti odborů vidí v týmové práci. „O všech důležitých tématech jednáme a snažíme se formulovat společný závěr, se kterým jdeme na jednání s vedením. Týká se to především obsahu kolektivní smlouvy a jejího plnění. Bylo by špatné, aby se tři lidé (koordinační rada) nebo čtyři lidé (výbor ZO) nedokázali spolu domluvit. Osobně jsem přesvědčen, že hledání a nalézání shody je hlavním mottem odborové práce,“ dodává.

JAWA znovu dobývá české silnice
Historie značky JAWA sahá do dvacátých let minulého století. Jedná se o nejstarší dosud existující československou firmu na výrobu motocyklů. Založena byla v roce 1922 českým konstruktérem, vynálezcem a průmyslníkem Františkem Janečkem. Původním zaměřením zbrojovka se od roku 1929 věnovala výrobě motocyklů i automobilů. Dnes je značka JAWA neodmyslitelně spjata především s motocykly. Od doby svého založení jich vyrobila téměř 3,5 milionu. „Kývačka“, „Panelka“ nebo „Pérák“, to jsou pojmy, při nichž se pamětníkům vybaví ikony českých silnic. Sportovně založení motoristé nedají dopustit na JAWU 500 OHC z poloviny padesátých let. Její sběratelská cena každým rokem stoupá. Historické „mašiny“ jsou součástí expozice firemního muzea. Sbírka je však neveřejná a své skvosty otevírá veřejnosti pouze při významných výročích firmy. Na nové stroje reaguje český trh se zájmem. Podle ředitele Františka Hrušky je zatím nejúspěšnějším modelem JAWA 300 CL. Jeho design byl inspirován právě érou slavných „Kývaček“ z počátku 50. let. Jedná se ovšem o moderní stroj, jehož srdce tvoří moderní pohonná jednotka s rozvodem DOHC a šestistupňovou převodovkou.

„JAWA prodává své motocykly převážně v Česku, z výraznějších odběratelů v zahraničí lze jmenovat Slovensko. Naším cílem je proniknout výrazněji i do ostatních zemí v Evropě, kde současný prodej činí přibližně desítky motocyklů ročně. V současné době JAWA vyrábí a prodává cca sedm základních verzí motocyklů v kubaturách od 300 ccm do 500 ccm. Jedná se o tradiční dvouválcové JAWY 350 s dvoutaktním motorem, dále dva typy motocyklů JAWA 350 OHC, vyráběné ve spolupráci s asijskou firmou, motocykly JAWA 300 CL a JAWA 350 CL Pérák vyráběné na základě licenční smlouvy v Indii a v neposlední řadě dva typy motocyklů RVM 500 by JAWA vyráběné ve spolupráci s naším obchodním partnerem z Argentiny. Nejúspěšnějším modelem se v současné době jeví motocykl JAWA 300 CL vyráběný v Indii,“ upřesňuje ředitel František Hruška.

Přísná covidová opatření se nevyhnula ani týneckému závodu. Vedení podniku i zástupci odborů se shodují na tom, že v JAWĚ věnovali maximální pozornost zamezení šíření viru. Několik málo pozitivně testovaných výrobu neohrozilo.

Jiná situace nastala v dodávkách dílů a komponentů dovážených ze zahraničí, zejména z Asie. Zde stále dochází k výpadkům. Odstávky by mohly zaměstnance bez kompenzace mezd ohrozit.

„V minulém období byly hlavním tématem dodávky a expedice motocyklů. To souviselo především s nepříznivou epidemiologickou situací v celém světě. Proto byla uzavřena dohoda o tzv. ,odstávce‘ s náhradou mzdy ve výši 80 procent průměrného výdělku,“ zdůrazňuje význam vyjednávání mezi odbory a managementem předseda Koordinační rady ZO OS KOVO Jawa Moto, Bc. Jiří Řihout.

Myslím si, že jsme to ani jedna strana nečekali, uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda na adresu brzkého podpisu PKS na rok 2022

Asi nebude mnoho lidí, které by podpis podnikové kolektivní smlouvy u Správy železnic v tak rekordním čase nepřekvapil, když překvapený byl i sám generální ředitel Správy železnic Bc. Jiří Svoboda: „Prostě jsem se rozhodl, že to ten den vyřeším, a ono to vyšlo,“ přiznává. Ve středu 6. 10. 2021 vpodvečer byla devíti odborovými centrálami a vedením Správy železnic podepsána PKS na rok 2022 s mzdovým nárůstem 5 procent.

Přitom každý rok to bývá kolektivní vyjednávání velice komplikované a zdlouhavé: „Při vší úctě k odborovým centrálám, kolektivní vyjednávání je právě umocněno o to, že máme devět odborových centrál, kde i mezi nimi se tříští názory na to, která profese je na Správě železnic více důležitá, což já od samého začátku považuji za velice nešťastné. Přece nejsme nikdo více, každý se potřebujeme, a já bych nikdy nepřipustil, aby se to takto kategorizovalo,“ říká Jiří Svoboda s tím, že na začátku jsou vždycky dva (proti)návrhy: zaměstnavatele a odborů.

„Při minulém kole (kolektivního vyjednávání), když pominu různé benefity, noční příplatky a tak dále, což je skutečně marginální záležitost, byl z jejich strany předložen požadavek mzdového nárůstu ve výši devíti procent a s tím se otevřelo téma, co bude dál, když zaměstnavatel na to nepřistoupí, což jsem samozřejmě nepřistoupil. Oni pak přišli s tím, že budou požadovat mzdový nárůst podle platné inflace plus tři procenta, což je v součtu 7,1 %. Když jsem pak slyšel, co všechno začíná být ve hře, tak jsem se rozhodl navrhnout těch pět procent, čímž jsem je zaskočil, protože oni plánovali kolektivně vyjednávat až do listopadu. Po jejich vzájemné debatě, u které my samozřejmě nejsme, byl můj návrh všemi devíti odborovými centrálami přijat, byť i z jejich strany byl pochopitelně očekáván nárůst vyšší, ale podepsali jsme to. Prostě když jsem viděl ty unavené odboráře, vypálil jsem číslo a bylo to.“ Přesto nakonec mezi překvapenými byl i on sám: „Myslím si, že obě strany, a teď mluvím za zaměstnavatele, jsme to nečekali,“ přiznává.

O podpisu PKS za výše uvedených podmínek a v takovém časovém předstihu rozhodly podle Jiřího Svobody dva faktory: „Za prvé jsme se v letošním roce snažili poměrně hodně cílit na počet zaměstnanců, i když jsem moc neprezentoval, kolik a kde lidí propustíme, nebo jak moc zracionalizujeme počet zaměstnanců. Ale v současné době máme podstav přes 600 zaměstnanců, a to je i výchozí základna pro rok 2022, která nám samozřejmě umožní takovýto mzdový nárůst. A ruku v ruce s tím jdou i modernizace, díky modernímu zabezpečovacímu zařízení nám i klesá potřeba řídících zaměstnanců z pohledu řízení provozu, ale samozřejmě i zaměstnanců udržujících. Takže tohle všechno je mix a těch pět procent byl absolutní strop, a jasně jsem řekl, že v příštím kole se už na toto téma nebudu bavit a oni na to kývli,“ uzavřel.

Správa železnic, státní organizace, má sjednánu Podnikovou kolektivní smlouvu na rok 2022!

Dne 6. října 2021 byla sjednána Podniková kolektivní smlouva Správy železnic (dále SŽ), státní organizace, na rok 2022. Za zaměstnavatele sjednal tuto kolektivní smlouvu generální ředitel Správy železnic, státní organizace, Bc. Jiří Svoboda, MBA, se zástupci 9 odborových organizací působících u této organizace.

V nové uzavřené Podnikové kolektivní smlouvě pro rok 2022 dochází zejména ke zvýšení tarifních mezd o 5 % a zachování dosavadních benefitů. „Jsem velmi rád, že jsme dospěli k rychlé dohodě, která přinese i v této složité době jistotu jak našim současným, tak i budoucím zaměstnancům a Správa železnic bude i nadále vnímána jako perspektivní a stabilní zaměstnavatel.“ uvedl po podpisu generální ředitel SŽ Bc. Jiří Svoboda, MBA.

V následujících týdnech budou probíhat jednání o Zásadách Fondu kulturních a sociálních potřeb a dalších interních normách.

Hlášení pracovních úrazů – zkušenosti a problematické otázky z praxe

Podle § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, v platném znění, „zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu“ dotčeným orgánům za definovaných podmínek. Není ale jednoznačně stanoveno, který zaměstnavatel. Zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance, nebo zaměstnavatel, na jehož pracovišti k úrazu došlo?

V systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) je dohodnuto a stanoveno, že hlásit pracovní úraz (PÚ) má povinnost zaměstnavatel úrazem poškozeného zaměstnance. Toto je trochu v rozporu s logikou právě uvedeného § 4 odst. 1 NV č. 201/2010 Sb., konkrétně písm. e), kde je jasně stanovena ohlašovací povinnost zaměstnavatele, který při hlášení PÚ kromě jiného „ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.“ Zatímco povinnost vyšetřit, tj. objasnit příčiny a okolnosti vzniku PÚ a neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku PÚ je povinností zaměstnavatele, u něhož k PÚ došlo, tj. na jehož pracovišti k úrazu došlo, a je dána § 105 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, je povinnost hlásit závažné PÚ bez zbytečného odkladu nejednoznačná.

Problémy s hlášením závažných a inspektory vesměs šetřených PÚ, zejména některými zahraničními pracovními agenturami, se začaly množit. Při dalších postoupených PÚ, které na oblastní inspektorát (OIP) oznámila Policie ČR (PČR), jsme neustále zjišťovali, že se OIP o většině těchto závažných PÚ dozvídá s velkým časovým odstupem a pouze díky postoupení PÚ k dalšímu projednání PČR. Často se potom stává, že při zahájení šetření PÚ jsou již statutární zástupci agentur obtížně dosažitelní, agentury se k PÚ neznají, zranění zaměstnanci už v době šetření PÚ nejsou na území České republiky a dokumentace kontrolovaná při šetření PÚ inspektory OIP je cíleně upravená a doplněná. Šetření PÚ se potom stává pro inspektory OIP velice komplikované, výsledek je nejistý a podezření inspektorů se nedaří průkazně doložit.

Zřejmě by stálo za zvážení pokusit se na úrovni SÚIP změnit stanovisko dotčených orgánů a přenést povinnost hlásit závažné PÚ na zaměstnavatele, na jehož pracovišti k závažnému PÚ došlo (a který ví o PÚ většinou jako první). Zatímco zaměstnavatel, na jehož pracovišti k úrazu došlo, je většinou stabilní a dostupný (pracoviště se tak snadno a rychle nepřemístí), tak zaměstnavatel úrazem poškozeného zaměstnance (a zejména poškozený zaměstnanec) se stává nedostupným a nedosažitelným velice často. Přineslo by to nepochybně zlepšení současného stavu při šetření závažných a smrtelných PÚ agenturních zaměstnanců a přitom by nebylo v rozporu se stávajícími ustanoveními právních předpisů. Uvedená změna by potom samozřejmě vyřešila i případy hlášení, resp. nehlášení závažných a zejména smrtelných PÚ pracovníků vykonávajících práce na pracovišti dodavatelsky jako OSVČ.

Jak ovlivňuje nezaměstnanost a evidence na úřadu práce budoucí nárok na důchod?

V životě člověka mohou nastat situace, kdy je či byl po určité období z různých důvodů nezaměstnaný. Tato skutečnost má vliv na budoucí nárok na důchod i jeho výši, především záleží na tom, jak dlouho nezaměstnanost v průběhu života trvala a zda byl člověk veden jako uchazeč o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ČR.

Nezaměstnanost neevidovaná

Období, po které člověk je či byl z jakýchkoliv důvodů nezaměstnaný a nepřihlásil se do evidence ÚP ČR, se mu do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod nezapočítává. Je-li taková nezaměstnanost dlouhodobá, může mít za následek i to, že mu nárok na důchod nevznikne vůbec, protože nezíská potřebnou dobu pojištění. Pokud nárok přece jen vznikne, doba neevidované nezaměstnanosti negativně ovlivní výši částky vyměřeného důchodu. Nepříznivé důsledky nezaměstnanosti na důchodové nároky je možné v některých zákonem stanovených případech řešit nebo alespoň zmírnit využitím tzv. dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k pojištění se podává na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušné podle trvalého bydliště (v Praze Pražské, v Brně Městské správě sociálního zabezpečení).

Nezaměstnanost evidovaná

Doba nezaměstnanosti, po kterou člověk je nebo byl veden v evidenci ÚP ČR jako uchazeč o zaměstnání, je tzv. náhradní dobou pojištění. Znamená to, že se tato doba v určitém zákonem stanoveném rozsahu započítává pro nárok na důchod i jeho výši, i když za ni nebylo odvedeno pojistné.

Podle aktuální právní úpravy platí, že:

doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se před 1. 1. 1996 započítává bez jakéhokoliv omezení;
doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci;
doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, protože osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, je od 1. 1. 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také se započítává vždy;
doba vedení v evidenci ÚP ČR, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše 3 let. Tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod;
pokud byla tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítává se z ní pouze 1 rok;
takto získané doby se pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši dále krátí na 80 %. Uvedené neplatí v případě nároku na invalidní důchod.

Doba evidence na úřadu práce je pro výpočet důchodu dobou vyloučenou

Pokud doba evidence na ÚP ČR zasahuje do tzv. rozhodného období, což je období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, je tzv. dobou vyloučenou. V praxi to znamená, že doba evidence na ÚP ČR se vyloučí z rozhodného období, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou pracovní činností.

Příklad: Rozhodné období pro výpočet důchodu přiznaného v roce 2020 je 1986–2019, tj. 34 let. Pokud byl v tomto období občan celkem 2 roky evidován na Úřadu práce ČR, úhrn příjmů získaných za celé rozhodné období se rozpočítá na 32 let, nikoliv na 34, vyloučená doba tedy průměrný příjem nesníží.

Ne každá evidovaná doba musí být vždy započítána

ČSSZ v souladu se zákonem o důchodovém pojištění v průběhu celého života občana sbírá a eviduje řadu různých dokladů a informací, ale posoudí je až pro potřeby konkrétní důchodové dávky. Hodnocení je pak závislé na právní úpravě v době, kdy člověku vznikne nárok na důchod nebo si o něj požádá. Součet dob uvedených ve výpisu/přehledu dob důchodového pojištění se pak liší od zhodnocených dob při výpočtu konkrétní dávky důchodového pojištění právě u doby evidence na ÚP ČR, která je ve výpisu dob pojištění uvedena (správně) celá, ale do důchodu poté může být hodnocena jen zčásti.

Kde vám poradí?

Vysvětlení k zápočtu doby evidence na ÚP ČR v konkrétní situaci a informace o nároku na důchod poskytne OSSZ příslušná podle místa trvalého bydliště, klientské centrum ústředí ČSSZ na adrese Křížová 25, Praha 5, popř. call centrum důchodového pojištění na telefonu 800 050 248.

Světový den za důstojnou práci 7. října

Vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie zaniklo více než 200 milionů pracovních míst, dalších sto milionů je stále ohroženo a velké množství nezaměstnaných, z nichž naprostou většinu tvoří ženy, jednoduše vypadlo z trhu práce, budou všechny vlády 7. října v rámci Světového dne důstojné práce vyzvány, aby vypracovaly plány zaměstnanosti.

Více na stránkách Mezinárodní odborové organizace.

Nezaměstnanost v září klesla na 3,5 procenta

Úřad práce ČR evidoval k 30. 9. 2021 celkem 262 142 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 5 747 méně než v předchozím měsíci a o 14 873 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3, 5 %. To je o 0, 1 p. b. méně než v srpnu a o 0,3 p.b. méně než před rokem. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za srpen 2021) nejnižší v celé EU, a to 3 % (průměr EU 6,7 %).

Trh práce ovlivňuje poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích, zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. V řadě regionů nadále trvá, i přes počínající útlum sezónních činností, zájem o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod.

„Pandemie zasáhla ekonomiku velmi tvrdě. Pochopitelně tedy panovaly obavy, že koronakrize dopadne i na trh práce. Přestože se nezaměstnanost loni nepatrně zvýšila, díky programu Antivirus se černé scénáře nenaplnily. Pokládám to za velký úspěch Ministerstva práce a sociálních věcí i Úřadu práce ČR, který podporu vyplácel. Jen díky tomu jsme stále evropskými premianty,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„V uplynulém měsíci došlo k oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se často potýkají s výpadky kvůli nedostatku materiálů a komponentů. K oživení došlo též v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání. A jako každý rok dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila,“ shrnuje aktuální situaci generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v září v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji (5,3 %) a dále v Karlovarském kraji (4,5 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v září loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,2 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Karlovarském kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti září 2020 poklesl o 0,5 p. b. na 4,5 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Praha-východ (1,5 %), Jindřichův Hradec (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou a Jičín (1,8 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,9 %), Most (6,8 %) a Ostrava-město (6,3 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53 % ženy, což představuje 138 886 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 3,9 % a mužů 3,3 %. U žen došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,1 p. b., u mužů zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné hodnotě. V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 38 129 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,5 % z celkového počtu nezaměstnaných. Průměrný věk nezaměstnaných byl v září 42,8 roku, zatímco loni to bylo 41,9 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,5 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 1 568 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 30. 9. 2021 celkem 94 841 a tvořili 36,2 % z celkového počtu nezaměstnaných. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání s vyučením bez maturity a se základním vzdělání. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 5 160) a uchazečů se střední školou (o 3 728).

Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci září bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 75 235. Jak už bylo uvedeno – v září dorazila do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. K 30. 9. 2021 jich Úřad práce ČR evidoval 12 805 (srpen 2021 – 7 505, září 2020 – 12 694, září 2019 – 9 793). Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce celkově 16 015 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to více o 5 814, meziročně pak více o 47 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6,1 % (srpen 2021 – 3,8 %, září 2020 – 5,8 %). V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), osobní a provozní služby (kadeřník) a podnikání. Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především pak lékařských fakult, škol zaměřených na informační a komunikační technologie (ICT), dále absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů, nebo třeba oborů zdravotnictví a farmaceutické vědy. Velká poptávka je také po absolventech řemeslných oborů.

Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky základních, středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Tyto aktivity se odehrávají v kombinaci v Informačních a poradenských střediscích (IPS) a ve školách. ÚP ČR zároveň organizuje burzy práce, veletrhy řemesel, vzdělání či přehlídky škol, na kterých jeho zástupci pomáhají zájemcům zorientovat se na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol. To vše v souladu s protiepidemickými opatřeními.

„Cílem je nasměrovat žáky a studenty tak, aby je vybraný obor nejen bavil, ale aby v něm také co nejdříve po absolvování studia našli uplatnění. Mladým lidem pomáhají při vstupu na pracovní trh též cílené projekty,“ shrnuje ředitelka Odboru zaměstnanosti a EU z Generálního ředitelství ÚP ČR Eva Stratilová.

V září naopak klesl počet nově evidovaných zaměstnanců ze školství. Celkem se jich do evidence nově přihlásilo 540 (srpen 2021 – 858, září 2020 – 557), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 1 314. Celkem jich úřad evidoval 2 932 (srpen 2021 – 3 811, září 2020 – 2 663), z toho nejvíce bylo učitelů v oblasti předškolní výchovy (591) a dále specialistů a odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání (522) či učitelů středních škol (kromě odborných předmětů) včetně konzervatoří a 2. stupňů ZŠ (497). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 1 906 volných pracovních míst v tomto oboru (srpen 2021 – 2 062, září 2020 – 2 009). Školy měly zájem hlavně o lektory a učitele jazyků (429 míst) a o učitele na středních školách, konzervatořích a na 2. stupních ZŠ (348 míst).

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v září 2021 v meziročním srovnání vzrostl o 13,5 p. b. na 34,9 %, tedy celkem na 91 590 osob a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání se srpnem zkrátila o 2 na 502 dnů.

Evropský týden BOZP se koná již brzy

Více na stránkách Mezinárodní odborové organizace.

Ve dvou dnech proběhla jednání PV OSŽ Správy železnic a obou republikových rad

Ve dnech 30. 9. – 1. 10. 2021 proběhlo přeložené jednání Podnikového výboru OSŽ Správy železnic, po kterém následovalo pravidelné jednání obou republikových rad.

Prvním z celé řady jednání bylo zasedání PV OSŽ Správy železnic, které začalo v dopoledních hodinách 30. 9. 2021. Po krátkém úvodním slovu předsedy PV Petra Štěpánka, který celý PV moderoval, došlo na pravidelnou agendu podnikového výboru. Z informací o zásadních jednáních, která v minulých dnech proběhla, je třeba zmínit stav kolektivního vyjednávání na další období.

Postranní panel