Odbory – 55. stránka

Odborář: Zaměstnanci platí zdravotní pojištění, mají právo na proplácení testů

Zaměstnanci mají mít právo na proplácení testu na koronavirus i proto, že si platí zdravotní pojištění, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek. Věří také tomu, že testy ve firmách bude nakonec znovu proplácet stát. Zaměstnavatelé by ale podle něj měli začít s testováním svých pracovníků sami.

Vít Samek ve vysílání CNN Prima NEWS do jisté míry kritizoval vládu kvůli tomu, že ohledně otázky testování a potažmo i očkování lavíruje. Ministerstvo zdravotnictví, podle něho, „každý týden říká něco jiného“. I proto apeluje na zaměstnavatele, aby se o testy pro své zaměstnance minimálně zprvu postarali sami. „Věřím, že rozum zvítězí. Zvítězí tím, že zaměstnavatelé pochopí, že chtějí vyrábět a mít své zaměstnance zdravé,“ řekl místopředseda ČMKOS Vít Samek.

S tímto názorem souhlasí i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. „Zaměstnavatel je povinen vytvářet vhodné a zdravotně nezávadné prostředí,“ řekl v pořadu 360°. Připustil ale, že cesta, kdy společnosti testují své zaměstnance na své vlastní náklady, není správná. „Není to možná dobře, nicméně my vždy budeme hledat cestu, jak se starat o své zaměstnance,“ doplnil.

Podle něho jsou na tom malé i velké firmy v této věci prakticky stejně. Malá společnost sice nemá tolik peněz, ale velké podniky zase mnohdy zaměstnávají daleko více lidí. „Pro každého je to obdobná karta. Když je podnik malý, tak platí málo testů,“ popsal jednoduchou úměru Jan Rafaj. Podle něho právě firmy přispěly ke zlepšení koronavirové situace tím, že v uplynulých měsících zavedly testování svých zaměstnanců a některé k tomuto kroku přistoupily znovu i nyní.

S tím, aby zaměstnavatelé platili svým zaměstnancům testy, ovšem nesouhlasí šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. „To je přenesení odpovědnosti a nákladů. Pokud chce stát něco zavést, musí nést náklady,“ řekl v pořadu 360°.

Vít Samek je přesvědčen, že testy ve firmách nakonec skutečně bude platit stát. „Já věřím, že to vláda zaplatí,“ řekl místopředseda ČMKOS ve vysílání CNN Prima NEWS. Navíc v této věci mohou zaměstnanecké a zaměstnavatelské organizace spojit síly. „My s nimi budeme bojovat za to, aby jim to stát zaplatil,“ zdůraznil. Podle něho ale zároveň nelze přehlédnout fakt, že zaměstnavatelé mají povinnost minimalizovat riziko nemocí u svých zaměstnanců.

Miroslav Svoboda

Zdroj: CNN Prima NEWS

Češi rekordně střádají, na běžných účtech jim ale na úsporách hoduje inflace, jak uvedla Česká televize

Úspory českých domácností podle České národní banky dosahují téměř tří bilionů korun, přičemž téměř polovina peněz leží na běžných účtech. Kvůli inflaci ale lidé o část z nich mnohdy nevědomky přicházejí, protože během posledních čtyř let inflace překročila úroveň úrokových sazeb jak na běžných, tak i na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Podle zpravodajství České televize podle aktuální prognózy ČNB by letos na konci roku měla inflace dosáhnout až čtyř procent.

Česká televize ukázala několik konkrétních příkladů lidí, kteří pracují a šetří, ale veškeré úspory mají na běžných účtech. Přičemž ty mají jen minimální úroky. Takže, díky vlivu inflace reálná hodnota uložených peněz klesá, a to i výrazně.

„Část investorů, zvlášť těch mladších, jsou ochotni investovat třeba do akcií, které velmi svižně v posledních letech narůstaly. Pořád je to ale nesrovnatelně méně peněz, než se nachází na běžných účtech,“ zhodnotil pro Českou televizi současnou českou situaci analytik ČSOB Petr Dufek.

„Absolutní prim z pohledu úspor domácností hrají momentálně bankovní účty, které reprezentují až 57 procent veškerých úspor,“ potvrdila výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani.

Podle zpravodajství České televize někteří lidé vidí řešení této situace v nakupování kryptoměn, které se však ukazují jako vysoce rizikové.

Zároveň Česká televize dále uvedla, že české domácnosti drží víc než polovinu (53,5 procenta) všech naspořených peněz na nejméně výhodných, tedy běžných bankovních účtech. V investičních fondech mají přes jedenáct procent úspor, podobná suma leží i v penzijních fondech. Na stavebním spoření mají 10,5 a na životním pojištění 7,2 procenta naspořených peněz.

V průběhu této televizní reportáže se dále konstatuje, že v porovnání s předchozími roky je vidět, jak úspory Čechů rostou. Třeba loni stouply meziročně asi o tři sta miliard. Nejvýraznější změna úspor nastala právě u běžných bankovních účtů, peněz je na nich uloženo o zhruba 17 procent víc než před rokem. O devět procent pak vzrostl počet dluhových cenných papírů a podobně také investičních fondů.

Naopak na účtech s vyšším zúročením, tedy například těch spořicích, je o devět procent úspor méně.

Česká televize dále upozornila, že lidé ve velkém ukládají peníze i do nemovitostí. Největší zájem je o malé byty, které lze nadále pronajímat. Tento způsob využívá zhruba třicet procent aktivních investorů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments. Prudký růst cen především v Praze je pro některé investiční poradce varující.

„Osobně mám v tuto chvíli podezření, že už je na investiční nákup pozdě, že ceny nemovitostí už by do budoucna mohly růst výrazně pomaleji, dokonce si umím představit, že by mohly i klesnout, a v tu ránu by se tahle investice ukázala jako nepříliš rozumná,“ prohlásil analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Dalším příkladem zhodnocení peněz je i ta skutečnost, že zájemci ale nemusí kupovat jen byty ve velkých městech a nemusí jít jen o milionové částky. Zhodnotit peníze je možné i v realitních fondech. Ty nakupují nejen byty, ale třeba i kanceláře, sklady, nebo hotely.

„Jsou otevřeny pro všechny střadatele, jde vesměs o pravidelný vklad od 500 korun měsíčně. Fondy nemají nějaké velké rozdíly,“ přibližil specialista na nemovitostní fondy, portfolio manažer Conseq Investment Management Vladan Kubovec. Roční výnosy takových fondů dosahují obvykle tří až sedmi procent.

Roste i zájem o drahé kovy. Jen po zlatě se poptávka za poslední rok zvedla o třetinu. „Nejpoptávanější z hlediska kupujících je jedna trojská unce. Jde o 31 gramů a cena se pohybuje někde kolem 45 tisíc korun za cihličku,“ říká Pavel Řihák z investiční společnosti GoldenGate.cz. I když je zlato nejžádanějším drahým kovem, drobní investoři stále častěji sahají také po stříbru a platině.

Nedostatky, které vytýká NKÚ u investic do sociálních služeb, jsou už minulostí. Byly napraveny

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu přispěly dotace vyplacené v letech 2017 až 2019 k dosahování cílů jednotlivých programů, nejvíce výtek NKÚ pak bylo k posilování kapacit pobytových sociálních služeb. V současnosti je právě navyšování počtu lůžek jednou z hlavních priorit MPSV. S většinou kritizovaných pochybení se už povedlo vypořádat.

V předchozích letech byl vyčleněn na navyšování pobytové kapacity poměrně nízký rozpočet (například v roce 2017 byl celkový rozpočet dvou programů, které jsou předmětem kontroly NKÚ cca 233 milionů korun). „V nejnovější aktualizaci programu jsme navýšili cílový počet nových lůžek. Rozdělení finančních prostředků je přizpůsobené tomu, aby sice pokrylo všechny cíle programu, ale větší důraz dáváme i na pobytové kapacity,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ta doplnila, že v roce 2021 bylo například v rámci jednoho z kontrolovaných programů vyhlášeno 6 nových výzev, přičemž na podporu poskytovatelů sociálních služeb jsou připraveny finanční prostředky ve výši 1,1615 miliardy korun.

Při přípravě dokumentace programu se vycházelo při stanovení potřebného počtu lůžek z odborného odhadu a ze šetření u krajských úřadů. „Víme samozřejmě, jaký je demografický vývoj, a to, že pravděpodobně vzroste potřeba počtu lůžek v sociálních zařízeních. Musíme ale také vycházet z možností, které jsou dány státním rozpočtem. Letos i tak počítáme s vyššími investicemi právě na vytváření lůžkových kapacit,“ dodává ministryně. Ta připomíná, že sice populace stárne, ale důležitý je rovněž rozvoj terénních služeb, protože ústavní péče je až jako nejzazší východisko. „Pro lidi je mnohem lepší být, pokud to jen jde, v domácí péči. Tomu jsme podřídili například i podporu dlouhodobého ošetřovného. Širší možnosti pečovat o své blízké doma za využití terénních služeb je smyslem i dalších legislativních změn, které MPSV připravovalo a z velké části už i prosadilo,“ vyzdvihuje Jana Maláčová.

Nejvyšší kontrolní úřad také vytýká MPSV, že vyplatilo vyšší dotace, než mělo. Akce kritizovaná NKÚ však byla podle ministerstva financována v souladu s řídícím dokumentem, při jehož vydávání je vždy sledována účelnost a hospodárnost vynaložení finančních prostředků státního rozpočtu. „V tomto konkrétním případě MPSV dotaci nekrátilo. Při administraci projektů ale vždy postupujeme v souladu se zákonem. Podle závěru Nejvyššího kontrolního úřadu měla být krácena dotace příjemci za situace, kdy celkové skutečné náklady na realizaci akce byly vyšší než náklady, s nimiž se počítalo při stanovení dotace poskytnuté ze státního rozpočtu,“ vysvětluje ministryně.

Dílčí nedostatky vesměs formálního charakteru byly odstraněny ještě v rámci kontroly, případně MPSV nastavuje taková opatření, aby k těmto dílčím pochybením v budoucnu už nedocházelo.

Podpora investic v oblasti sociálních služeb, která byla předmětem kontroly, zahrnuje široké spektrum potřeb. Obecně je cílena na zařízení sociálních služeb poskytující péči
formou pobytové, ambulantní a terénní péče, tedy na týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, odlehčovací služby. O dotaci mohou žádat kraje, obce, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti, ústavy, sociální družstva, spolky a obchodní společnosti.

Tempo růstu cen průmyslových výrobců zrychlilo

Meziměsíčně se zvýšily ceny průmyslových výrobců o 1,6 % a stavebních prací o 1,0 %, klesly ceny zemědělských výrobců o 1,8 % a ceny tržních služeb pro podniky o 0,8 %. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 5,2 %, ceny průmyslových výrobců o 7,8 %, stavebních prací o 5,6 % a tržních služeb pro podniky o 1,0 %.

Meziměsíční srovnání

Ceny zemědělských výrobců se snížily o 1,8 %. Klesly ceny brambor o 28,9 %, vajec o 6,8 %, olejnin o 5,3 % a drůbeže o 2,6 %. Vzrostly ceny skotu o 1,5 %, obilovin o 0,6 % a mléka o 0,2 %.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 1,6 %, což bylo nejrychlejší tempo růstu od ledna 2008. Ceny v odvětví dřeva, papíru a tisku byly vyšší o 7,8 % a v odvětví obecných kovů a kovodělných výrobků o 4,3 %. Rychle rostly i ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se zvýšily o 0,3 %, z toho ostatních potravinářských výrobků o 1,4 %, průmyslových krmiv o 1,0 % a mléčných výrobků o 0,6 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 1,0 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 2,9 %.

Ceny tržních služeb pro podniky klesly o 0,8 %, a to v důsledku snížení cen za reklamní služby a průzkum trhu o 16,0 %. Ceny v pozemní dopravě klesly o 0,6 %. Vzrostly ceny za poradenství v oblasti řízení o 3,3 % a za služby v oblasti nemovitostí o 0,6 %. Ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě, za vydavatelské služby a za finanční služby kromě pojišťovnictví a penzijního financování se shodně zvýšily o 0,5 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby vzrostly o 0,2 %.

Meziroční srovnání

Ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 5,2 % (v červnu o 5,8 %). V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 6,8 %. Vyšší byly ceny obilovin o 14,2 % a olejnin o 8,2 %. Ceny zeleniny klesly o 7,1 %, brambor o 10,2 % a ovoce o 19,5 %. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 3,1 %. Vzrostly ceny mléka o 7,3 %, skotu o 5,1 % a drůbeže o 1,5 %. Klesly ceny vajec o 3,5 % a jatečných prasat o 6,6 %.

Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 7,8 % (v červnu o 6,1 %), více ceny vzrostly naposledy v listopadu 2004. Nejvíce se zvýšily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Významně vzrostly ceny obecných kovů a kovodělných výrobků o 20,0 % a chemických látek a výrobků o 37,7 %. Ceny dřeva, papíru a tisku byly vyšší o 17,9 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se zvýšily o 1,2 %, z toho rostlinných a živočišných olejů a tuků o 16,1 % a mléčných výrobků o 3,7 %. Snížily se pouze ceny dopravních prostředků o 1,1 %, z toho ceny dílů a příslušenství pro motorová vozidla o 2,4 %.

Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny meziproduktů o 15,5 % a energií o 9,1 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 5,6 % (v červnu po zpřesnění o 4,9 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 12,8 % (v červnu o 9,5 %).

Ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší o 1,0 % (v červnu o 0,9 %). Vzrostly ceny za služby v oblasti zaměstnání o 7,7 % a za poradenství v oblasti řízení o 6,0 %. Ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě, za právní a účetnické služby a za vydavatelské služby byly shodně vyšší o 2,0 %. Nižší byly ceny za informační služby o 5,5 %, za architektonické a inženýrské služby o 1,7 % a za reklamní služby a průzkum trhu o 0,5 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 1,1 % (v červnu o 1,2 %).

Ceny průmyslových výrobců v EU – červen 2021 (předběžná data)

V zemích Evropské unie (EU), podle údajů zveřejněných Eurostatem, byly ceny průmyslových výrobců v červnu meziměsíčně vyšší o 1,4 % stejně jako v květnu. Nejvíce se zvýšily ceny v Dánsku o 5,1 %. V Německu, v Rakousku a v Polsku vzrostly ceny o 1,1 %, v Česku o 0,8 % a na Slovensku o 0,2 %. Ceny klesly pouze v Irsku o 0,3 %.

V červnu meziročně vzrostly ceny v EU o 10,3 % (v květnu o 9,6 %). Nejvíce se zvýšily ceny v Irsku o 42,5 %. V Polsku byly ceny vyšší o 8,9 %, v Německu a v Rakousku o 7,6 %, v Česku o 6,1 % a na Slovensku o 3,5 %.

Napo je zpět s cílem poprat se s muskuloskeletálními poruchami na pracovišti

Od roku 2007, kdy Napo prostřednictvím svého filmu Posviťme si na břemena upozornil na muskuloskeletální poruchy související s prací, jej trvale vysoká prevalence tohoto závažného zdravotního problému v Evropě inspirovala k představení šesti dalších videí s tradiční dávkou humoru i užitečných rad.

Mezi rizikové faktory, se kterými se musí Napo, Napette a šéf vypořádat, aby eliminovali nebo zmírnili muskuloskeletální trápení na pracovišti, najdeme sedavou práci, monotónní a opakující se pohyby, nedostatek fyzické aktivity a zvedání těžkých břemen. Jednotlivé scény poukazují na včasné zásahy, technická nebo organizační preventivní opatření, ergonomické vybavení a muskuloskeletální zdraví od školního věku s cílem předat jednoduché poselství, že muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací lze předcházet.

Přidejte se k Napovi v jeho novém dobrodružství Napo ve filmu posviťme si na břemena – 2021.

Navštivte internetové stránky kampaně na období 2020–2022 Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž.

Očekává se průměrná úroda obilovin, sklizeň máku bude příznivá

Na základě druhého letošního odhadu sklizně k 15. červenci se očekává úroda základních obilovin 6 995 tis. tun a řepky 1 079 tis. tun. V meziročním srovnání je úroda základních obilovin o 293 tis. tun nižší (−4,0 %) a řepky se sklidí o 166 tis. tun méně (−13,3 %). Naproti tomu předpokládaná sklizeň máku 31 tis. tun je nejvyšší za posledních deset let.

Odhadovaná úroda základních obilovin (bez kukuřice na zrno) 6 995 tis. tun je meziročně o 293 tis. tun nižší (−4,0 %). Na poklesu produkce se podílí jak nižší hektarový výnos 5,66 t/ha (−2,9 %), tak menší osevní plocha 1 235 tis. ha (−1,2 %). Očekávaná úroda základních obilovin je o 1,1 % nižší než průměr sklizní za posledních deset let (osevní plocha −4,1 %; hektarový výnos +3,1 %).

„I přes výrazně pomalejší postup žní způsobený častými dešti byli zemědělci ve svých odhadech sklizně optimističtější než před měsícem. Proti prvnímu odhadu z června se v červenci, díky příznivějším hektarovým výnosům, odhad sklizně základních obilovin navýšil o 227 tis. tun na 7 mil. tun,“ uvedla Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Očekávaná sklizeň všech druhů ozimých obilovin je meziročně nižší. Nejrozšířenější obiloviny, pšenice ozimé, se sklidí 4 322 tis. tun, o 477 tis. tun méně než v loňském roce (−9,9 %). Důvodem je především pokles osevních ploch, ale také hektarového výnosu na 6,09 t/ha (−1,8 %). Ječmene ozimého se podle odhadu sklidí 632 tis. tun (−9,4 %) s výnosem 5,70 t/ha (−6,4 %), tritikale 204 tis. tun (−4,4 %) s výnosem 4,99 t/ha (−1,6 %) a žita 134 tis. tun (−22,5 %) s výnosem 5,31 t/ha (−3,1 %).

Naproti tomu je odhad sklizně jařin příznivější. Odhadovaná sklizeň pšenice jarní 373 tis. tun je díky výraznému rozšíření osevní plochy i vyššímu hektarovému výnosu 4,96 t/ha (+15,1 %) ve srovnání s loňským rokem více než trojnásobná. Sklizeň ovsa 212 tis. tun je meziročně o 15,5 % vyšší díky rozšíření osevní plochy i přes nižší odhadovaný hektarový výnos 3,67 t/ha (−6,4 %). Úroda ječmene jarního je téměř na stejné úrovni jako v loňském roce, sklidí se 1 117 tis. tun (−0,1 %) s výnosem 5,18 t/ha (+0,6 %).

Předpokládaná úroda řepky 1 079 tis. tun je meziročně o 166 tis. tun nižší (−13,3 %). Důvodem tohoto poklesu je významné snížení osevní plochy na 342 tis. ha (−7,0 %) i nižší očekávaný hektarový výnos 3,15 t/ha (−6,8 %). Při porovnání s desetiletým průměrem je odhad sklizně řepky o 15,1 % nižší (osevní plocha −12,1 %; hektarový výnos −3,4 %). Aktuální červencový odhad úrody řepky se výrazně neliší od prvního odhadu. Hektarový výnos se mírně zvýšil z 3,13 t/ha na 3,15 t/ha a očekávaná sklizeň se tak proti červnovému odhadu navýšila jen o necelých 8 tis. tun (+0,7 %).

„Odhadovaná úroda máku 31 tisíc tun je nejvyšší za posledních deset let. Zatím rekordní sklizeň byla dosažena v roce 2008, kdy se sklidilo téměř 50 tisíc tun máku,“ uvedla Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Plocha osetá mákem se letos rozšířila na 44 tis. ha (+9,0 %) a očekávaný hektarový výnos 0,71 t/ha je na stejné úrovni jako v loňském roce. Letošní předpokládaná produkce máku je díky nárůstu osevní plochy meziročně o 8,2 % vyšší a výrazně převyšuje průměr sklizní za posledních deset let (sklizeň +41,4 %; osevní plocha +46,0 %; hektarový výnos −2,8 %).

Podrobnější informace zabývající se také odhady hektarových výnosů a sklizní hrachu na zrno, vybraných druhů ovoce a zeleniny za ČR celkem a v regionálním členění jsou uvedeny v navazující publikaci Odhady sklizně – operativní zpráva k 15. 7. 2021. Zpřesnění odhadů sklizní rozšířené o odhad dalších plodin (kukuřici na zrno i na zeleno a siláž, brambory, cukrovku, slunečnici na zrno a sóju) zveřejní Český statistický úřad 10. září 2021.

Prohlášení Představenstva OSŽ k zamýšlenému zastavení objednávky na osobní vlakovou dopravu na 7 regionálních tratích a zásadní redukci objednávky na dalších 5 regionálních tratích ze strany vedení Středočeského kraje

Představenstvo OSŽ zásadně nesouhlasí se zamýšlenou redukcí rozsahu osobní vlakové dopravy na výše uvedených tratích. Stejně jako mnoho dalších občanů jsme přesvědčeni, že se jedná o neuvážený krok, který je z dlouhodobého hlediska v zásadním nesouladu se záměry EU a ČR v oblasti posílení a rozvoje ekologické dopravy.

Je mimo pochybnost, že železniční doprava je po zahrnutí všech faktorů jednou z nejšetrnějších druhů hromadné dopravy k životnímu prostředí, což jednoznačně potvrzuje rovněž budoucí předpokládaný technický rozvoj úrovně železničních vozidel a tratí.

Jsme rovněž přesvědčeni, že při započtení všech externalit, vyšší kapacitě a životnosti vozidel, rozsahu bezpečnostních prvků pro ochranu zdraví cestujících a narovnání podmínek se silniční dopravou, nemusí osobní železniční doprava vycházet jako ta výrazně dražší, ba naopak.

Je nám známo, že Středočeský kraj ve spolupráci s hlavním městem Prahou doposud silně podporoval a podporuje veřejnou železniční dopravu. To vnímáme pozitivně. Chápeme rovněž, že současná situace tlačí velkou část společností a institucí k úsporným opatřením.

Domníváme se však a zároveň apelujeme na vedení Středočeského kraje, aby s ohledem na výše uvedené a s ohledem na budoucnost revidovalo svůj záměr ohledně redukce veřejné železniční dopravy. Chceme upozornit, že v minulosti vedly všechny tyto a podobné redukce k těžko vratitelným negativním dopadům.

Za další vážný argument proti zamýšlené redukci lze uvést skutečnost, že u některých tratí došlo v uplynulém období k poměrně značným investicím do modernizace tratí. Redukcí provozu by došlo k znehodnocení proinvestovaných prostředků. Je smutným příběhem, že je to z velké části následek absence řádně projednané, dlouhodobé a konzistentní dopravní politiky státu.

Považujeme za nezbytné, aby vedení Středočeského kraje a MD ČR zahájilo dialog, jehož cílem by mělo být nalezení oboustranně přijatelného řešení pro zachování veřejné osobní železniční dopravy.

Termín uzávěrky soutěže PROFESIONÁL BOZP se blíží

Šestý ročník národní soutěže PROFESIONÁL BOZP je určený pro osoby odborně způsobilé plnící úkoly v prevenci rizik u podnikajících subjektů provozujících svou činnost na celém území České republiky.

Soutěž má za cíl podpořit aktivní přístup k úkolům v prevenci rizik, zpopularizovat tuto pracovní činnost, zvýšit prestiž osob, které úkoly v prevenci rizik plní, a podpořit jejich oprávněnou hrdost na dosažené úspěchy.

Soutěžit mohou:
A. fyzické osoby provádějící úkoly v prevenci rizik v pracovněprávním vztahu,
B. osoby samostatně výdělečně činné provádějící úkoly v prevenci rizik jako službu mimo pracovněprávní vztahy.

Informace k soutěži, propozice i soutěžní formulář jsou dostupné na webových stránkách Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. – www.vubp.cz/profesional-bozp.

Termín uzávěrky pro odevzdání Přihlašovacího formuláře: 31. srpna 2021.

Slavnostní předání ocenění vítězům 6. ročníku národní soutěže PROFESIONÁL BOZP se uskuteční 26. října 2021.

Proplácet dál první tři dny nemoci? Ano, shoduje se většina stran

Už přes dva roky dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Ke konci letošního června bylo zhruba o třetinu víc ukončených neschopenek než před změnou systému. Vliv na to měl i koronavirus. Podle zpravodajství České televize se většina současných sněmovních stran shoduje, že karenční doba by se obnovit neměla.

Náhradu mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti dostávají lidé od předloňského července. Zaměstnavatelům se v návaznosti na to snížily odvody.

Před zrušením karenční doby k polovině roku 2019 bylo kolem devíti set šedesáti tisíc případů ukončené dočasné pracovní neschopnosti. Letos o 460 tisíc víc. „Nedokážu si představit, jak bychom jinak zvládli pandemii bez proplácení prvních tří dnů nemocenské,“ konstatovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Při finálním hlasování v Poslanecké sněmovně byli pro zrušení karenční doby vedle ČSSD i zástupci hnutí ANO, Piráti, KSČM a většina poslanců KFU-ČSL Znovu zavádět by se podle nich neměla.

Na dotaz České televize, zda hnutí ANO bude prosazovat obnovení karenční doby, odpověděl premiér Andrej Babiš, že ne. „My program zveřejníme v září,“ podotkl.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by návrat karenční doby byl chybou. „Byl by to krok, který je už dávno překonán,“ řekl.

„Covid nám znova připomněl, že nejvíce infekční jsme na začátku nemoci, takže právě ty první tři dny jsou dost důležité,“ myslí si místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

Znovu zavádět by se karenční doba neměla ani podle SPD nebo Starostů. ODS by se rozhodla po jednání se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Podobného názoru jsou také poslanci KDU-ČSL. „My nevidíme důvod ty parametry měnit,“ řekl předseda KDU.ČSL Marian Jurečka.

Pro by byla podle vývoje epidemie TOP 09. „Obecně v časech normálnějších ta spoluúčast každého je namístě,“ dodala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

VIDEO: Jak to dopadlo s odměnami pro zdravotníky?

Několik měsíců Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR intenzivně tlačil na to, aby mimořádné odměny za péči o covidové pacienty, jež s vládou vyjednal, dostali opravdu všichni zaměstnanci, kterým odměny náleží. Někteří zaměstnavatelé v ambulancích si totiž tyto peníze chtěli nechat pro sebe. Jak do dopadlo?

Odborový svaz pro zdravotníky z nemocnic k načerpání fyzických a psychických sil po vysilujících službách při epidemii vyjednal 8000 Kč na lázeňskou či jinou rehabilitační péči. O příspěvek bylo třeba požádat prostřednictvím nemocnice. Využili to zdravotníci a jejich zaměstnavatelé?

Vláda rozhodla o dofinancování sociálních služeb. Co to bude znamenat pro jejich zaměstnance?

Postranní panel