Dne 30. července 2021, na základě usnesení vlády z téhož dne č. 704, podepsali zástupci Odborového svazu státních orgánů a organizací, Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Českomoravského odborového svazu pracovníků školství a Asociace samostatných odborů ČR na straně jedné a předseda vlády na straně druhé dodatek k aktuálně účinné Kolektivní dohodě vyššího stupně.

Na základě tohoto dodatku, který je účinný dnem podpisu smluvních stran a uzavírá se na dobu do 31. prosince 2021, poskytnou služební úřady státním zaměstnancům, kteří byli očkováni proti onemocnění covid-19 a tuto skutečnost doloží indispoziční volno nad rámec indispozičního volna poskytovaného podle Kolektivní dohody vyššího stupně, a to v případě jednodávkového schématu očkování v rozsahu 2 dnů a v případě dvoudávkového schématu v rozsahu 1 dne za každou aplikovanou dávku.
Kolektivní dohoda vyššího stupně je závazná pro všechny služební úřady a nároky z ní vznikají všem státním zaměstnancům.

Fotokopie dodatku naleznete ZDE.

Zdroj Vláda ČR: „Státní zaměstnanci očkovaní proti covid-19 budou mít nárok na dva dny placeného volna, schválila vláda“ naleznete ZDE.

Zdroj iROZHLAS.cz „Bonusové volno se týká hasičů, policistů i některých zdravotníků, vysvětluje náměstek Hůrka“ naleznete ZDE.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce zapojilo do kampaně #Rights4AllSeasons Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), jejímž cílem je připomenout práva sezónních pracovníků, podpořit zaměstnavatele při plnění jejich povinností a zajistit spravedlivé podmínky zaměstnávání.

Kampaň # Rights4AllSeasons začala v celé Evropské unii 15. června 2021 a potrvá do konce října 2021. Webová stránka kampaně obsahuje rady a pokyny sezónním pracovníkům pracujícím v Evropě a zaměstnavatelům nabízejícím sezónní zaměstnání. Ministerstvo práce a sociálních věcí v boji proti prevenci vykořisťování zahraniční pracovní síly a sezónních pracovníků vyvíjí dlouhodobě mnoho aktivit, letos byl připraven leták v několika jazykových verzích, ve kterém jsou sdíleny základní informace o právech zahraničních pracovníků a poskytnuty rady a pokyny v případě podezření na zneužití pracovních práv a povinností.

Více informací o základních právech v pracovně-právních vztazích v ČR jsou k dispozici v přehledém letáku sestaveném Státním úřadem inspekce práce a v neposlední řadě můžete využít poradenství prostřednictvím emailu, telefonicky nebo osobně na konzultačních místech.

Celková zaměstnanost se ve 2. čtvrtletí 2021 meziročně snížila o 41,3 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 32,3 tis. a počet ekonomicky neaktivních včetně dětí do 15 let se zvýšil o 7,8 tis.

Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2021 proti 1. čtvrtletí 2021 stoupl o 8,2 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 41,3 tis., tj. o 0,8 % na 5 171,3 tis. Počet mužů se snížil o 6,4 tis. a počet žen o 35,0 tis. Klesl celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 56,6 tis., a to zejména v důsledku snížení počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 48,7 tis. Zároveň mírně klesl počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 7,9 tis. Snížil se i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 7,1 tis. osob. Naopak počet zaměstnanců vzrostl o 22,4 tis. na 4 352,5 tis.

Dlouhodobě se projevují změny ve věkové struktuře pracujících. Ve skupině zaměstnaných v mladším produktivním věku do 45 let zaměstnanost klesla o 72,5 tis. Pokles v tomto věku byl výrazný jak u žen (o 43,8 tis.), tak u mužů (o 28,7 tis.). Naopak nárůst zaměstnaných byl ve věkové skupině 45 až 49 let, a to o 37,3 tis.

Změnila se četnost a struktura důvodů, proč zaměstnaní v referenčním období nepracovali (neodpracovali ani jednu hodinu). Počet těchto zaměstnaných se meziročně významně snížil téměř o polovinu (o 349,3 tis.). Výrazně se snížil počet pracujících, kteří nepracovali z tzv. ostatních důvodů, ve kterých byly převážně zahrnuty případy související s pandemií koronaviru (o 321,4 tis.). Snížil se i počet případů nepřítomnosti z důvodu pracovní neschopnosti a nedostatku práce.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 2. čtvrtletí 2021 v ČR rozdílný¹⁾. Zaměstnanost klesla ve všech třech sektorech národního hospodářství. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 27,5 tis. na 1 930,0 tis., především v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 48,5 tis.). Proti poklesu počtu pracujících v průmyslu se naopak meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 21,4 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 5,7 tis. na 3 111,1 tis. V tomto sektoru se snížil zejména počet pracujících osob v sekci ubytování, stravování a pohostinství (o 28,0 tis.), ve velkoobchodu a maloobchodu a opravě motorových vozidel (o 23,0 tis.), dopravě a skladování (o 13,5 tis.), dále v administrativních činnostech a v sekci veřejná správa. Naopak se v sektoru služeb značně zvýšila zaměstnanost v sekci informačních a komunikačních činností (o 39,8 tis.), ve vzdělávání (o 32,0 tis.) a v sekci peněžnictví a pojišťovnictví. Primární sektor zemědělství, lesnictví a rybářství zaznamenal pokles počtu pracujících o 8,3 tis. na 130,0 tis.

S vývojem zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích koresponduje vývoj počtu pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 103,0 tis.) a ve třídě řídících pracovníků (o 40,2 tis.). Naopak se snížil počet pracovníků ve službách, prodeji (o 57,3 tis.) a řemeslníků a opravářů (o 55,2 tis.) a významně klesl počet technických a odborných pracovníků (o 33,5 tis.).

S těmito změnami ve struktuře zaměstnanosti souvisí i trend vývoje počtu pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Značně se zvýšil počet pracujících s terciárním vzděláním o 109,5 tis. Naopak zaměstnaných v obou nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou výrazně ubylo. Počet zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity klesl o 88,5 tis., pracujících středoškoláků s maturitou ubylo o 38,5 tis. Klesl i počet pracujících se základním vzděláním o 24,4 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se v 2. čtvrtletí 2021 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 0,4 p. b. na 73,7 %. U mužů klesla o 0,1 p. b. na 80,9 %, u žen o 0,7 p. b. na 66,1 %.

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO²⁾, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2021 v porovnání s 1. čtvrtletím 2021 klesl o 9,8 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 32,3 tis. a dosáhl 158,6 tis. osob. Došlo především k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 24,9 tis. na 86,4 tis., nárůst nezaměstnaných mužů o 7,4 tis. na 72,2 tis. byl významně nižší. Nejvíce nezaměstnaných přibylo ve Středočeském (o 11,0 tis.) a v Moravskoslezském kraji (o 7,3 tis.). Větší nárůst počtu nezaměstnaných byl i v kraji Plzeňském (o 4,9 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 18,9 tis. a dosáhl 45,2 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 2. čtvrtletí 2021 meziročně stoupla o 0,6 p. b. na 3,1 %.

Z regionálního pohledu byla obecná míra nezaměstnanosti nejvyšší v kraji Karlovarském (5,6 %), a Moravskoslezském (5,3 %). Naopak nejvíce míra nezaměstnanosti 15–64letých klesla v Královéhradeckém kraji (o 1,1 p. b. na 1,9 %) a byla spolu s Jihočeským krajem (1,9 %) v Česku nejnižší.

Ekonomická neaktivita
Počet všech ekonomicky neaktivních včetně dětí do 15 let vzrostl o 7,8 tis. na 5365,7 tis. Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně téměř nezměnil a byl na hodnotě 3644,0 tis. Nárůst neaktivních žen o 5,2 tis. vyrovnal pokles počtu neaktivních mužů o 6,5 tis.

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 2. čtvrtletí roku 2021 činil jejich počet 113,5 tis. osob, tj. o 4,2 tis. více než ve stejném období roku 2020. Relativně vysoký je počet osob, které by chtěly pracovat, ale nemohou ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 49,1 tis. osob.

____________________
1⁾ Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.

O Uhelné komisi, čerpání svazových financí pro členy, o pomoci členům svazu postižených tornádem, o prodeji hotelu Harmonie 2 v Luhačovicíh a dalších akcích připravovaných na září hovořil HGN s předsedou Odborového svazu PHGN Rostislavem Paličkou.

V minulém čísle HGN jste oznámil, že pokračuje jednání s vládou o požadavku odborů na snížení počtu směn pro dřívější odchod do důchodu pro horníky, kteří nenaplní podmínky z důvodu útlumu černého uhlí. Podařilo se jednání úspěšně dokončit? 
Rád zopakuji, že s druhým místopředsedou svazu a předsedou Sdružení hornických odborů OKD Jiřím Waloszkem jsme před časem jednali s vládou o útlumu černého uhlí v OKD. Požádali jsme kabinet, aby umožnil některým hlubinným horníkům odejít do předčasného starobního důchodu, i když nesplnili požadovaný počet odfáraných směn. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) vyhověla našemu požadavku a podepsala dodatek zákona, který se zabývá řešením problematiky útlumu těžby v OKD. Díky tomu asi 200 horníků z OKD bude moci odejít do předčasného důchodu, aniž by splnili k tomu stanovené podmínky. 
(V tomto čísle HGN zveřejňujeme přesné znění rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti zákona, § 4 odst. 3, § 5 bod 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení pro dřívější odchod do hornického důchodu – pozn. red.) 
Rozhodnutí ministryně Maláčové je podepsané a projednané s Českou správou sociálního zabezpečení. Připravujeme finální znění dopisu, který společně s vedením OKD zašleme hlubinným horníkům, kterých se to týká. Svazový právník Antonín Těšík k tomu zpracoval vysvětlující materiál, který je, jak už bylo řečeno, zveřejněn v tomto čísle HGN. V těžké době pro těžební průmysl považujeme možnost odejít do předčasného důchodu pro další skupinu hlubinných horníků za velký úspěch odborového svazu. 

Lze očekávat, že v příštích dnech obdržíte mnoho děkovných dopisů od horníků, kterých se to týká… 
V tomto očekávání bych byl opatrný. Řadu horníků znám osobně, někteří dokonce pracovali v kolektivu, kde jsem byl předákem. Nevíme, zda tito horníci byli členy odborů v OKD. Ze zkušenosti víme, že ne vždy se nám to vrací v dobrém. Platí to i v případě zaměstnaneckých výhod dojednaných se zaměstnavateli v odvětvových a firemních kolektivních smlouvách. Někteří zaměstnanci, kteří nejsou členy odborů, bývají k dosaženým výsledkům kritičtí. Dlouho zastávám názor, že vlastně parazitují na kolektivních smlouvách a dalších požitcích, což je například možnost předčasných odchodů do starobních důchodu. Z úspěchů hornických odborů mají užitek i nečlenové. 

V červenci se poprvé od loňského prosince sešla Uhelná komise. O čem jednala? 
Hlavním tématem bylo rozhodnutí Evropské komise dosáhnout dalšího výrazného snížení emisí skleníkových plynů nikoliv do roku 2050, ale již do roku 2030. Našemu odborovému svazu se to jeví jako neproveditelný záměr a Uhelná komise projednávala, co nastane, až drastické snížení emisí a další růst cen emisních povolenek dotlačí provozovatele tepláren a elektráren ke krachu. Podle nás a skutečných odborníků nastane nedostatek tepla a elektřiny a prudký růst jejich cen, což bude mít negativní dopady na domácnosti a firmy a celkově na životní úroveň obyvatel. Odbory od začátku překotné dekarbonizace žádají politiky, například na jednáních tripartity, aby nechali vypracovat analýzy dopadů na průmysl, energetiku, regiony a obyvatele. Odborový svaz společně s ČMKOS od počátku zastává jednotné stanovisko. Je zodpovědné a nutné nejdříve spočítat, jaké bude mít dekarbonizace dopady, a teprve poté se k ní přihlásit. Bohužel, náš premiér podepsal Zelenou dohodu pro Evropu dříve, než bylo známé, co to způsobí, což je podle nás krajně nezodpovědné. 

K jakým závěrům dospěla Uhelná komise? 
V loňském roce Uhelná komise doporučila vládě odklon od spalování uhlí v roce 2038. Mezitím pokračoval růst cen emisních povolenek a je jasné, že ani tento kompromisní termín nebude dodržen. Konec uhlí může přijít daleko dříve. Uhelná komise se ve svých pracovních skupinách zabývá možnými kritickými scénáři, které bezpochyby nastanou. Jsem rád, že bude opět jednat pracovní skupina číslo tři, které jsem členem. Jednat bude o sociálních dopadech a o opatřeních pro zaměstnance firem a občany regionů, kteří budou postiženi odklonem od uhlí. A právě naše pracovní skupina doporučí Uhelné komisi – a ta následně vládě – konkrétní formy pomoci a kompenzačních příspěvků pro postižené horníky, například možnost nekrácených předčasných odchodů do důchodu, bych považoval za jedno z dobrých řešení. Náš svaz má zpracovanou řadu doporučení a opatření, která by se dala využít. Některá z nich se už aplikovala v těžebních společnostech Sokolovská uhelná a OKD.

Tornádo, které postihlo jižní Moravu, způsobilo škody odborové organizaci Moravských naftových dolů a jejím členům. Mohou od odborového svazu očekávat pomoc? 
Ano, o pomoci je již rozhodnuto. Přírodní katastrofa poničila v Moravských naftových dolech kancelář odborů a sídlo předsedy odborové organizace. Škody jsou i na majetku našich členů. Požádali jsme předsedu Českomoravského sdružení Jindřicha Jadwiszczoka a předsedu odborové organizace MND Vladimíra Baldriana, aby vyhodnotili způsobené škody. V minulých dnech mimořádná rada odborového svazu odsouhlasila formou per rollam pomoc ve výši 300 tisíc korun našim členům, za což jsem velice rád.

Jak si funkcionáři a zaměstnanci odborového svazu užívají okurkovou sezónu? 
Okurková sezóna se v našem odborovém svazu nekoná. Přes omezení způsobená covidem 19 vedení svazu a jeho zaměstnanci naplno pracují pro své členy. Již několik týdnů připravujeme několik akcí, které se uskuteční v září.

Které to budou? 
Na počátku měsíce se svaz bude podílet po právní stránce a svým zastoupením na vyjednávání kolektivní smlouvy mezi státním podnikem Diamo a důlní společností OKD. Pro budoucnost je to velice důležité, protože kolektivní smlouva OKD platí pouze do konce roku 2022. Další každoroční akcí je setkání s vedením Českého báňského úřadu, během něhož bude oceněn zástupce organizace, která uspěla v soutěži o Zlatého Permona, což je Sokolovská uhelná. Významné bude rovněž jednání rady odborového svazu. Mimo jiné bude řešit prodej hotelu Harmonie 2 v Luhačovicích. Radě budeme předkládat varianty prodeje tohoto hotelu a přehled investic vložených do hotelu Harmonie 1. Poprvé se zúčastníme vyhodnocení plnění dohody uzavřené mezi Diamem a Odborovým svazem PHGN. Potěšila mě zpráva, že došlo k fúzi státního podniku Diamo s Palivovým kombinátem Ústí nad Labem. Předpokládám, že tato dohoda pomůže situaci v hnědém uhlí a rozšíří působnost odborového svazu v těchto lokalitách. 

Řešíte také jiné problémy? 
Vedle úspěchů řešíme i řadu problémů. Konkrétně jsme zpracovali stanovisko k situaci v největší regionální zaměstnanecké zdravotní pojišťovně v Ostravě. Působí v ní naše odborová organizace. V pojišťovně došlo k přerušení dodávky pitné vody. Očekávali bychom, že vedení pojišťovny uzná, že se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a osloví odborovou organizaci a dohodne způsob, jak za nastalé situace řešit nároky zaměstnanců. Vedení zdravotní pojišťovny ale rozhodlo samo a odborovou organizaci ignorovalo. Naše členy v této záležitosti podpoříme, svazový právník Antonín Těšík již vypracoval stanovisko svazu. Věřím, že dojde k dohodě mezi odbory a vedením pojišťovny a v příštích měsících a letech se budou obě strany, hlavně ale vedení zdravotní pojišťovny, k sobě chovat jako partneři.

Žalobce se domáhal u soudu, aby bylo určeno, že toto okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Uvedl, že po příchodu do zaměstnání (v 5,30 hodin) se jeho zdravotní stav při čekání na opravu vozidla, se kterým měl provést rozvážku, zhoršil natolik, že nemohl ze zdravotních důvodů vykonat zadaný úkol. Informoval o tom pracovníky expedice a poté vyhledal praktického lékaře, který žalobce uznal dočasně práce neschopným.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že při rozdělování pracovních úkolů jí nebyla známa žádná skutečnost nasvědčující zdravotní indispozici žalobce znemožňující mu provést výkon práce, ale že žalobce byl nespokojen s přidělenou rozvozovou trasou a domáhal se přidělení jiné trasy. Když mu žalovaná nevyhověla, opustil žalobce pracoviště, aniž by se zmínil o svých případných zdravotních problémech. Porušení povinností žalobcem způsobilo žalované závažné provozní potíže a škodu, neboť se jedná o zboží podléhající rychlé zkáze, které je nutné rozvézt bez zbytečného odkladu.

Obvodní soud pro Prahu 5 žalobu zamítl a rozhodl ve prospěch žalované.

Městský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Rozhodl, že závěry soudu prvního stupně jsou předčasné a že soud je učinil, aniž by správně a úplně zjistil skutkový stav věci, který by mu umožnil náležité právní posouzení věci.

Toho dne se žalobce dostavil do ordinace lékaře, který rozhodl o jeho dočasné pracovní neschopnosti z důvodu kataru horních cest dýchacích. Onemocnění s touto diagnózou nemohlo výrazně ovlivnit schopnost řídit motorové vozidlo. Pokud je však žalobce zařazen jako řidič, lze předpokládat, že by pacient s takovou diagnózou mohl být při práci řidiče ovlivněn. Lékař neprověřoval teplotu žalobce, nenechal vypracovat krevní testy, antibiotika mu nepředepisoval. Vozidlo, které bylo žalobci přiděleno k výkonu práce, bylo v provozu a funkční. Soud dospěl k závěru, že žalobce odmítnutím pokynu žalované porušil povinnost zaměstnance konat práci podle pracovní smlouvy a podle pokynů zaměstnavatele. Nic na tom nemění ani následná pracovní neschopnost žalobce, neboť nebylo prokázáno, že by žalobce žalovanou o svém nepříznivém zdravotním stavu informoval již při odmítnutí pokynu, ani to, že by zde nepříznivý zdravotní stav žalobce v tomto okamžiku skutečně byl. Návštěvu žalobce u ošetřujícího lékaře v den incidentu lze považovat za ryze účelovou.

Žalobcem tvrzená skutečnost, že řešil nutnost opravy na přiděleném voze, byla vyvrácena výpovědí svědka. Jediným důvodem, pro který žalobce odmítl práci vykonat, byla jeho nespokojenost s přidělenou rozvozovou trasou, neboť ta narušila jeho plány po práci. Soud dospěl k závěru, že žalobce porušil své povinnosti zvlášť hrubým způsobem a na žalované nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce, který svým chováním narušil vzájemnou důvěru a projevil se jako nespolehlivý zaměstnanec, zaměstnávala byť jen po dobu výpovědní lhůty.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítal, že odvolací soud posoudil nesprávně otázku, zda jde o porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Soudy nepřihlédly při zkoumání intenzity porušení pracovních povinností k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastával, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovních povinností, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledku porušení pracovních povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod. Podle něj nebyly splněny podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalované. Z výslechu lékaře vyplynulo, že žalobce v době pracovní neschopnosti nebyl schopen řídit motorové vozidlo. Žalovaná měla využít jiné právní prostředky, jak zajistit bezproblémový chod směny a rozvozů v nepřítomnosti žalobce.

Paragraf 191 zák. práce hovoří o důležitých osobních překážkách na straně zaměstnance. Podle ustanovení § 57 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil. Podle ustanovení § 57 odst. 3 tohoto zákona ošetřující lékař může v případě, že pojištěnec nemohl navštívit ošetřujícího lékaře nebo v jiných odůvodněných případech rozhodnout, že dočasná pracovní neschopnost pojištěnce vznikla i přede dnem uvedeným v odstavci 2.

Odmítnutí výkonu práce, byť dohodnuté v pracovní smlouvě, pro jejíž výkon není zaměstnanec zdravotně způsobilý, není porušením pracovních povinností, a tudíž ani důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru.

Brání-li zaměstnanci v konání práce některá z překážek v práci, zákoník práce mu ukládá, aby – pokud je mu tato překážka předem známa – včas požádal zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Nedozví-li se zaměstnanec o překážce v práci předem, je v takovém případě povinen zaměstnavatele uvědomit o této překážce a předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu, tj. prakticky hned, jak to bude možné (§ 206 odst. 1 zák. práce). Zákon ukládá zaměstnanci povinnost existenci překážky prokázat. Zaměstnanec může zaměstnavatele uvědomit o překážce v práci i dodatečně a její existenci dodatečně prokazovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 48/2015).

Pokud se žalobce dne 23. 3. 2017 v brzkých ranních hodinách dostavil do místa výkonu práce a měl být připraven provést rozvážku masa, avšak s výkonem práce nezapočal z důvodu nespokojenosti s přidělenou rozvozovou trasou, přičemž v provedení jízdy mu nebránily zdravotní důvody, z pracoviště odešel a teprve poté (okolo jedenácté hodiny dopolední téhož dne) navštívil ošetřujícího lékaře, který mu vystavil doklad o pracovní neschopnosti, je závěr odvolacího soudu správný a námitka důvodnost dovolání nezakládá.

Nejvyšší soud již dříve ve své judikatuře dovodil, že pro posouzení, zda zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech není pojem porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem definován, přičemž na jeho vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení takové povinnosti. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. V každém případě jde o vyhodnocení konkrétních, zcela individuálních skutkových okolností.

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce zamítl.