Odboráři hutního podniku Liberty Ostrava (LO) vyzvali zaměstnance, aby důsledným dodržováním některých věcí dali zaměstnavateli najevo, že jsou ochotni firmu bránit. Chtějí, aby zaměstnanci například odmítali přesčasovou práci, neřešili pracovní e-maily a telefonáty po pracovní době, nepoužívali jakkoli poškozené nářadí nebo využívali nároku na návštěvu lékaře v pracovní době. Důsledné dodržování takových věcí může podle odborů chod podniku citelně zasáhnout. V pondělí 26. dubna to médiím řekl předseda Základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina. Odbory LO jsou od 13. dubna ve stávkové pohotovosti, protože současná situace a konání mateřské firmy podle nich ohrožuje chod ostravské huti.
Vadí jim například, že majitel zvažoval, že rumunské huti v Galati rovněž ze skupiny Liberty Steel půjčí emisní povolenky v hodnotě téměř šesti miliard korun patřící ostravskému podniku. Greensill Capital, stěžejní financující instituce GFG, vyhlásil na začátku minulého měsíce insolvenci a Gupta pak neúspěšně požádal britskou vládu o podporu 170 milionů liber (5,2 miliardy Kč).
„Dostáváme se do situace, kdy je naše firma v ohrožení. Vyhlásili jsme stávkovou pohotovost, ale dle dostupných informací to majitel a jeho tým nebere vážně. Musíme ukázat, že jsme ochotni naši firmu bránit,“ uvedli odboráři ve výzvě zaměstnancům.
Minulý týden odboráři prohlásili, že jsou připraveni továrnu ochromit, aby ji ochránili. Právě k tomu má vést jejich dnešní výzva. „Chceme ukázat panu Guptovi, že bude daleko přínosnější, když se s námi domluví, než když se nedomluví. Je to trochu namířené proti fabrice, ale nevidíme jinou možnost vzhledem k tomu, co dělá,“ řekl Slanina. „Nemůžeme vyhlásit stávku, to je protizákonné, ale tohle bude hodně poznat, když půjdeme do důsledku,“ zdůraznil předseda místních odborů.
Odboráři vyzývají zaměstnance, aby například striktně dodržovali detailní technologický popis práce, i když to bude méně efektivní. Neměli by pracovat na pracovním zařízení, které se zdá být jakkoli neseřízené, poškozené. V případě, že se potkali s někým, kdo je pozitivní na covid, okamžitě se mají nahlásit na hygienickou stanici i včetně všech spolupracovníků, s kterými se setkali, a zůstat doma.
LO je od roku 2019 součástí Liberty Steel Group z globálního koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Podnik vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Své výrobky dodává do více než 40 zemí. Roční kapacita výroby je 3,6 milionu tun oceli. I s dceřinými společnostmi má firma 6000 zaměstnanců.
Parlament ČR schválil ve středu 21. 4. 2021 novelu zákona č. 438/2020 Sb., podle kterého se poskytuje tzv. krizové ošetřovné. To bude nyní náležet za dny péče v kalendářním měsíci ve výši 80 % redukovaného denního vyměřovacího základu (dosud to bylo 70 %) a doplatí se bez žádosti zpětně za období od 1. 3. 2021.
Aby bylo možné poskytovat ošetřovné v nové výši, je samozřejmě nezbytné, aby schválená novela byla publikována ve Sbírce zákonů ČR.
Česká správa sociálního zabezpečení vnímá situaci rodičů a důvody navýšení ošetřovného a je připravena učinit vše pro to, aby bylo zpracování doplatků realizováno v co nejkratším termínu. Za předpokladu, že bude novela publikována ve Sbírce zákonů ČR ještě tento týden, učiní Česká správa sociálního zabezpečení vše proto, aby zpracování doplatků bylo realizováno během příštího týdne, i když právní úprava stanoví pro zpracování doplatků delší termín, a to konec druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za které ošetřovné náleží (tedy ošetřovné za měsíc březen má být dopláceno v termínu do konce května 2021). Doplatky budou vyplaceny stejným způsobem, jakým bylo vyplaceno ošetřovné, které je dopláceno. Doplatky by rodiče měli tedy obdržet v průběhu prvních dvou květnových týdnů, a to v závislosti na zvoleném způsobu výplaty. Při bezhotovostní výplatě je převod prostředků rychlejší, při výplatě v hotovosti složenkou je termín odvislý od doručení složenky ze strany České pošty, s. p. konkrétnímu příjemci.
V souvislosti s nárůstem počtu zpracovávaných dávek je zátěž okresních správ sociálního zabezpečení značná, jak je patrné ze statistik, které uveřejňuje na svých stránkách pravidelně MPSV. Zpracování doplatků ošetřovného však aktuálně bude věnováno maximální úsilí a bude upřednostněno před jinými, méně prioritními, nedávkovými agendami, tedy nikoli na úkor zpracování běžných výplat dávek nemocenského pojištění.
Závěrem také pro úplnost upozorňujeme pojištěnce, že doplatky nenáleží v situaci, kdy díky stanovené minimální výši ošetřovného za kalendářní den (400 Kč, případně se krátí, pokud nejde o plný úvazek) již byla dávka poskytnuta tak, že sama o sobě dosahuje výše 80 % redukovaného denního vyměřovacího základu či ji přesahuje.
V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 15 852 kontrol, což je přibližně o 10 tisíc méně než v roce přechozím. Z tohoto počtu se 6 226 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 3 408 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 5 557 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 661 kontrol.
Kromě inspekční činnosti v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení provedly oblastní inspektoráty práce 605 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů. Dále oblastní inspektoráty práce vydaly 1 734 vyjádření k projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, a účastnily se v 1 009 případech kolaudačních řízení staveb.
Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce v roce 2020 byla významně ovlivněna pandemií covid-19, část zaměstnanců byla dočasně přeložena k jiným správním úřadům na výpomoc s administrací vládního programu Antivirus, k realizaci veřejnosprávních kontrol tohoto programu a k pomoci krajským hygienickým stanicím při trasování. Kontroly na pracovištích zaměstnavatelů byly s ohledem na omezující opatření spojená s nouzovým stavem vyhlášeným na území České republiky prováděny především v těch nejzávažnějších případech, například v případě nevyplacení mezd nebo náhrad mezd, rozvazování pracovněprávních vztahů bez výpovědní doby a odstupného, případně v situacích, kdy dochází k ohrožení života a zdraví zaměstnanců na pracovištích. Za situace, kdy bylo namístě maximálně omezit osobní kontakty fyzických osob, byly v případech, kdy to bylo prakticky realizovatelné, prováděny kontroly distančně, formou zasílání dokumentů. Zároveň se oblastní inspektoráty se snažily co nejméně zatěžovat svou kontrolní činností zaměstnavatele nejvíce zatížené dopady pandemie a nouzového stavu, především ve zdravotnictví a sociálních službách.
Ve srovnání s předchozími lety tak došlo jednak k celkovému snížení počtu provedených kontrol a poklesl i počet a výše uložených pokut.
Celkem bylo u zaměstnavatelů při kontrolách zjištěno 25 184 porušení, přičemž 14 219 z nich bylo zjištěno v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení, 5 376 při kontrolách v oblasti pracovních vztahů a podmínek, 4 323 porušení spadalo do oblasti nelegálního zaměstnávání a pod zákon o zaměstnanosti 1 266. Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů oblastní inspektoráty práce nejčastěji zjišťovaly u zaměstnavatelů porušování povinností v oblasti odměňování zaměstnanců, při sjednávání a ukončování pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr, dodržování pracovní doby zaměstnanců a v oblasti agenturního zaměstnávání.
Při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání odhalily oblastní inspektoráty práce 3 110 nelegálně zaměstnaných osob. Jednalo se o 556 občanů České republiky, 2 413 cizinců ze třetích zemí a 141 občanů jiných členských států EU.
V roce 2020 obdržely orgány inspekce práce celkem 5 833 podnětů ke kontrole, z nichž některé se paralelně vztahovaly k různým oblastem kontrolní působnosti Úřadu. Poměrně často šlo například o kombinaci oblasti pracovněprávních vztahů (dále PPV) společně s oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích (dále BOZP), resp. s oblastí nelegálního zaměstnávání (dále NLZ). Ve všech oblastech došlo k poklesu počtu podnětů: na úseku PPV bylo v loňském roce přijato 3 629 podnětů, na úseku BOZP celkem 698 podnětů, přičemž 58 směřovalo do oblasti vyhrazených technických zařízení. Na možný výkon nelegální práce upozorňovalo 1 337 podnětů a na jiná možná porušení v oblasti zaměstnanosti dalších 216 podnětů. Orgány inspekce práce rovněž obdržely 18 podnětů upozorňujících na nedodržování podmínek vymezených zákonem o dětské skupině. Procentuální rozložení podnětů podle jednotlivých oblastí působnosti Úřadu se oproti předchozímu roku výrazně nezměnilo, stále se kolem 62 % podnětů týká oblasti PPV, 26 % podnětů se týká zaměstnanosti a NLZ a zbylých 12 % se vztahuje k BOZP.
V roce 2020 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3 101 pokut v souhrnné výši 274 961 500 Kč.
|
Ukazatel |
Rok |
||
|
2018 |
2019 |
2020 |
|
|
Počet kontrol |
22 995 |
25 834 |
15 852 |
|
Počet uložených pokut |
4 045 |
3 562 |
3 101 |
|
Výše uložených pokut (Kč) |
299 359 611 |
344 576 200 |
274 961 500 |
Vývoj počtu kontrol, uložených pokut a výše pokut v letech 2018 až 2020
Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek takový, jaký by mohl být, kdyby tyto země pomoc zavedly hladce a bez technických překážek.
Ve své analýze to dnes uvedla mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service.
Naopak Česká republika a Slovinsko budou mít z pomoci relativně slabý prospěch, což je ale dáno jejich celkově příznivější výchozí situací.
„Financování, které Evropská unie poskytne vládám zemí střední a východní Evropy, zvýší růst hrubého domácího produktu (HDP), omezí dluhovou zátěž a zlepší dluhovou dostupnost. Potíže při zavádění tohoto programu ale v některých zemích zbrzdí jeho celkový přínos.“ píše se ve zprávě.
Objem financování se v rozpočtovém období 2021 až 2027 přitom výrazně zvýší ve srovnání s předchozím sedmiletým obdobím. Region střední a východní Evropy by měl dostat 46 procent objemu unijních peněz určených na politiku soudržnosti a rozvoj venkova.
Dostane i 22 procent všech grantů a půjček z fondu Recovery and Resilience Facility (RRF), který má sloužit k nastartování evropských ekonomik zasažených epidemií covidu-19, a rovněž 21 procent půjček z nouzového programu na podporu zaměstnanosti nazvaného SURE.
„Zvýšení financování od Evropské unie urychlí hospodářský růst ve střední a východní Evropě, pravděpodobně se tím zlepší i fiskální ukazatele. Potíže při konkrétním přidělování těchto prostředků ale mohou zpomalit či dokonce snížit přínos v zemích, jako je Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko, které z toho financování jinak budou mít největší prospěch,“ upozornil hlavní analytik agentury Moody’s Heiko Peters.
Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko podle zprávy dosáhnou v rozpočtovém období 2021 až 2027 největšího zisku – u prvních dvou zemí to bude 1,0 procentního bodu, v případě Rumunska 0,8 procentního bodu. Ovšem jenom za předpokladu plného využití tradičního financování a grantů RRF. Naopak Slovinsko, Česká republika a Polsko zaznamenají nejnižší nárůst, a to 0,2 procentního bodu.
Unijní financování podpoří také investice regionálních a místních vlád, což se odrazí ve vyšším růstu ekonomiky. Kapitálové investice regionálních a místních vlád se v rozpočtovém období 2021 až 2027 zvýší zhruba na 139 miliard eur (3,6 bilionu Kč) ze 131 miliard eur v předchozím sedmiletém období.
O zkušenostech s přípravou strategických plánů Společné zemědělské politiky (SZP) a o příležitostech pro zemědělce ve spojitosti se strategií Farm to Fork (Od zemědělce ke spotřebiteli) ve středu 21. dubna 2021 jednali na videokonferenci ministři zemědělství zemí V4+4. Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství ČR diskutovali také o účinných opatřeních pro zvýšení organizace zemědělského sektoru v těchto zemích. Na závěr jednání přijali ministři Visegrádské skupiny (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska společné prohlášení.
Ministr zemědělství Miroslav Toman považuje za zásadní zjednodušení pravidel pro zemědělce a co nejrychlejší dokončení legislativy, bez které nelze strategické plány a národní legislativu dokončit. Při jednání také zmínil otázku aktivního zemědělce.
„Vnímáme tlak Evropského parlamentu a Evropské komise, aby tato definice byla znovu zavedena a povinná. Chtěl bych upozornit, že podobnou definici již EU měla a kvůli administrativní zátěži se neosvědčila a v roce 2018 byla zrušena. Pokud by byla znovu zavedena, musí být skutečně jednoduchá a založená pouze na zemědělských činnostech. V případě, že někdo orá a hnojí pole, seje a sklízí na něm plodiny, tak se jej přeci nebudeme každý rok ptát, jestli je skutečně zemědělec,“ řekl ministr zemědělství Toman.
V souvislosti s Evropskou zelenou dohodou Miroslav Toman své kolegy informoval, že již nyní ČR v rámci environmentálních opatření Programu rozvoje venkova (PRV) podporuje opatření, která přispívají k cílům formulovaným touto dohodou a následně odpovídají i plnění doporučení.
„Jde zejména o podporu ekologického zemědělství a přechod k němu, agroenvironmentálně-klimatická opatření, například integrovaná produkce, zatravňování, ošetřování travních porostů, lesnicko-environmentální opatření v lesích nebo zalesňování. Tato opatření budeme i nadále podporovat i v přechodném období, než bude nová SZP uvedena do praxe,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ve společném prohlášení ministři zdůrazňují, že strategie Farm to Fork byla zveřejněna bez posouzení možných environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů její realizace. Členským státům rovněž nebyla poskytnuta analýza dlouhodobého dopadu strategie na jejich makroekonomickou a odvětvovou situaci. Ministři proto Evropskou komisi (EK) vyzývají, aby před zahájením jakékoli fáze provádění předložila příslušnou analýzu dopadu strategie.
Dokument také poukazuje na to, že provádění cílů strategie členskými státy povede k zásadní změně struktury zemědělských podniků, objemu produkce a organizace zemědělských trhů, jakož i podílu EU na globálním trhu se zemědělskými a potravinářskými výrobky. Současná situace ve vztahu ke COVID-19 ukázala, že EU si nemůže dovolit opatření, která reálně mohou vést k ohrožení vlastní produkce potravin a destabilizaci zemědělských a potravinářských trhů.
Ministři věří, že rozvojové plány pro ekologické zemědělství mohou vést k vytváření nových pracovních míst a přilákat mladé zemědělce a zároveň přispět k zachování biologické rozmanitosti, pokud bude za tímto účelem k dispozici odpovídající finanční příděl. V prohlášení podpořili myšlenku přijetí opatření na úrovni EU zaměřených na snížení množství používaných přípravků na ochranu rostlin, antimikrobiálních látek a omezení nadměrného užívání minerálních hnojiv, aby se snížilo znečištění ovzduší, půdy a vody a zvrátil úbytek biologické rozmanitosti.
Středeční videokonferenci předsedal ministr zemědělství a rozvoje venkova Polska Grzegorz Puda a kromě Miroslava Tomana se jí dále účastnili maďarský ministr zemědělství István Nagy, ministr zemědělství a rozvoje venkova Slovenska Ján Mičovský, ministryně zemědělství, potravinářství a lesnictví Bulharska Desislava Taneva, chorvatská ministryně zemědělství Marija Vučković, ministr zemědělství a rozvoje venkova Rumunska Nechita-Adrian Oros a ministr zemědělství, lesnictví a potravinářství Slovinska Jože Podgoršek.
Druhá vlna opatření proti šíření koronaviru ve 4. čtvrtletí 2020 omezila provoz části nefinančních podniků, především v oblasti služeb a obchodu. To vedlo i k poklesu jejich hrubé přidané hodnoty. Spotřeba domácností byla podobně jako na jaře restrikcemi limitována a jejich úspory rekordně vzrostly.
Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků byla ve 4. čtvrtletí meziročně nižší o 8,7 mld. korun. Omezení dopadla jen na část sektoru, takže se neopakoval tak hluboký pokles jako ve 2. kvartálu. Za celý rok 2020 hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků klesla o 93,4 mld. korun. Její reálný propad loni činil 7,2 %, což bylo nejvíce od roku 2009. Silný pokles se dotknul také investiční aktivity. „Během celého roku se postupně prohluboval meziroční propad investičních výdajů a za celý rok investice nefinančních podniků klesly o více než 90 miliard korun. Míra investic tak dosáhla jen 27 %, což je nejméně za dobu existence Česka,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.
Příjmy domácností se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšily o 37,0 mld. korun. Na jejich nárůstu se značně podílely prostředky ze stabilizačních programů, které kompenzovaly slabší dynamiku mezd a platů. Spotřeba domácností byla opět omezena uzavřením části provozoven obchodu i služeb, takže se jejich příjmy přelily do úspor. Za celý rok 2020 hrubé úspory domácností narostly o 217,1 mld. korun a podíl úspor na disponibilním příjmu vyskočil na více než 18 %.
Řešení krize kladlo velké nároky na výdaje vládního sektoru, které ve 4. čtvrtletí prudce vzrostly. Zvyšovaly se hlavně výdaje na sociální dávky, náhrady zaměstnancům ve zdravotnictví a silových složkách, a také dotace a kapitálové transfery související se stabilizací ekonomiky. Deficit hospodaření vládních institucí se ve 4. čtvrtletí prohloubil na 141,6 mld. korun.