Za 8 hodinovou pracovní dobu se bojovalo už v Chicagu v roce 1890. Nyní bojujeme za další zkrácení pracovní doby pro všechny zaměstnance při zachování stejných platů. Má to smysl.

České dráhy začaly výrazně šetřit na personálních nákladech. Už na jaře snížily mzdy v administrativě. A teď zaměstnancům oznamují výraznou reorganizaci. Odbory zatím vyčkávají – vedení říká, že bez úspor firma neobstojí. Její ředitel České televizi sdělil, že o místo přijde až 40 procent řídicích pracovníků.dráhy budou propouštět

Tři vagony se starší lokomotivou po nákladní trati podél Labe z Kolína až do Ústí nad Labem nikdy nebyly ty nejdůležitější rychlíky. Jenže když si pro jejich provoz ministerstvo dopravy vybralo v březnu konkurenční RegioJet, pro České dráhy to byl impulz ke změnám.

„Žijeme v tom svém světě, jak se to dělalo posledních 15, 20, 30 let. Kolega je dvě hodiny v práci a tři hraje Solitaire,“ sdělil v interním videu Českých drah, které se objevilo na jejich intranetu, generální ředitel Ivan Bednárik. Přičemž vysvětlil zaměstnancům, že úspory budou bolet.

„Pokud nechceme ztratit 20 procent trhu v horizontu dvou let, je nevyhnutelné nastavit k 1. 7. novou organizační strukturu tak, aby byla rychlejší a přinesla úspory mzdových nákladů,“ řekl také ve videu Ivan Bednárik.

Úspory mají mířit především na ředitelství, ne na řadové zaměstnance. Vedení s tím chce seznámit odbory v polovině května a potom oznámí zřejmě i počty lidí, kteří přijdou o místo.

Vedení Českých drah chce ušetřit asi 7 procent nákladů. Ve firmě, která má přes 23 tisíc zaměstnanců, tedy nepůjde o malé počty. Místo až sedmistupňového řízení má vzniknout maximálně čtyřstupňové. Právě zde se má škrtat nejvíce.

Podle Ivana Bednárika může jít o 30 či 40 procent řídicích pracovníků. „Prioritně musíme zachovat funkčnost celku. Aby se nestalo, že se cestující nedostanou do práce, do školy, k lékaři,“ prohlásil.

Představitelé železničních odborů ale přitom hovoří o určité obezřetnosti při revizi řídící struktury Českých drah. „Já netvrdím, pokud ta struktura tomu bude odpovídat, že se jí budeme bránit. Na druhé straně historické zkušenosti nás vedou k velké obezřetnosti,“ dodal předseda podnikového výboru Odborového sdružení železničářů Vladislav Vokoun.

Česká televize dále upozorňuje, že České dráhy ale něco udělat zjevně musejí, protože za poslední tři roky přišly o šest dotovaných rychlíkových linek, a ještě rychleji ztrácejí zakázky od některých krajských samospráv. Soukromá konkurence – stavěná na zelené louce – je v tendrech často levnější, i když si vozidla musí kupovat.

 

Již od roku 1953 bojují odbory za rovné mzdy mužů a žen. I dnes upozorňujeme na to, že rozdíl mezi platem mužů a žen na stejné pozici je v ČR 22 procent v neprospěch žen. Tuhle genderovou diskriminace chceme odstranit.

Prioritním posláním Úřadu práce ČR je zprostředkování zaměstnání. Uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v jeho evidenci, nabízí širokou škálu služeb, jejichž cílem je pomoci konkrétnímu klientovi v získání nové práce. Na Úřad práce ČR se ale mohou obracet i ti, kteří zaměstnání mají a chtějí ho změnit, jsou ve výpovědní lhůtě nebo třeba studují či se starají o dítě do 4 let věku.

 

Pokud se zaevidují jako zájemci o zaměstnání, poskytne jim ÚP ČR takovou péči, aby v ideálním případě nastoupili rovnou k novému zaměstnavateli. Na rozdíl od uchazeče se zájemcem o zaměstnání může stát každý, kdo má zájem o zprostředkování práce. Stačí jen podat na kterémkoli kontaktním pracovišti ÚP ČR, bez ohledu na trvalé bydliště, žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání.

 

„Úřad práce ČR může následně takovému klientovi zprostředkovávat vhodné zaměstnání, poskytne mu kariérové poradenství nebo třeba zabezpečí, a to i finančně, vhodnou rekvalifikaci. V neposlední řadě ho může zařadit do některého z projektů a nabídnout mu tak ještě větší, a hlavně přesně cílenou a individuální péči. Za všechny mohu uvést např. celorepublikový projekt OUTPLACEMENT,“ vyjmenovává generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.

 

Právě tento projekt se zaměřuje na pomoc všem, kteří by mohli přijít o práci nebo se ocitnout v evidenci ÚP ČR jako nezaměstnaní. Pomáhá jim přejít z práce do práce. A netýká se jen případů hromadného propouštění. Vstoupit do něj mohou všichni, kteří se dostali do obtížné životní situace, jakou je budoucí ztráta zaměstnání. Jedinou podmínkou je, že se zaevidují na Úřadu práce ČR jako zájemci o zaměstnání. ÚP ČR jim pomůže najít to nejvhodnější řešení. Více informací, včetně videa, je k dispozici na webových stránkách ÚP ČR (https://www.uradprace.cz/web/cz/-/outplacement).

 

Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání je možné podávat hned několika způsoby. Lidé mohou s Úřadem práce ČR komunikovat elektronicky, a to prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem s elektronicky uznávaným podpisem. Další možností je zaslání dokumentů poštou (s vlastnoručním podpisem) nebo jejich odevzdání v době úředních hodin na podatelně či do schránek umístěných obvykle při vstupu na příslušné kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR. Potřebný formulář je k dispozici na https://www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-ozarazeni-do-evidence-zajemcu-o-zamestnani. Zájemce o zaměstnání nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci.
Pokud si lidé nevědí rady s vyplněním konkrétního formuláře nebo mají další dotazy obecného charakteru, mohou se obracet na Call centrum ÚP ČR prostřednictvím bezplatné linky 800 77 99 00. Dotazy lze posílat také elektronickou cestou na e-mail kontaktni.centrum@mpsv.cz, callcentrum@mpsv.cz. V případě programu OUTPLACEMENT je zájemcům k dispozici speciální e-mailová adresa outplacement@uradprace.cz. Další praktické podrobnosti jsou k dispozici na webových stránkách Úřadu práce ČR – www.uradprace.cz.

 

Zájemci mohou využít i služeb „virtuálního asistenta“. Tzv. chatbot komunikuje na základě nejčastějších otázek z oblasti zaměstnanosti i nepojistných sociálních dávek. Pokud klient potřebuje řešit konkrétní záležitosti, je vhodné obrátit se na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR.

 

 

V úterý proběhla schůzka předsedy OS hasičů s ministrem vnitra a generálním ředitelem HZS. Schůzka se týkala odměn za práci při zvládání pandemie.

Předmětem jednání byly odměny za COVID a příspěvek na stravu z provozních prostředků.
Jak již předseda informoval členy předsednictva, zveřejnil pan ministr na tiskové konferenci 8. 4. 21 po jednání s předsedy NOSP a UBS,
že požádá vládu o přidělení prostředků na odměny pro 26 000 policistů a 1 600 hasičů……

Po argumentaci OSH uznal, že původní čísla nekorespondují s objemem činností odváděných příslušníky HZS a slíbil, že požádá vládu o prostředky na odměny pro předsedou  navržených 7 000 příslušníků HZS.

Co se týká druhého tématu, byly vysvětleny problémy a nevýhodnost stravenkového paušálu pro 2/3 příslušníků HZS. V připravovaném pokynu MV je zpracována dohoda ministra s policejními odbory o poskytnutí příspěvku z provozních prostředků ve výši 39,- Kč, ovšem formou paušálu. Po debatě došlo k dohodě, že pokyn bude upraven tak, aby generální ředitel HZS mohl rozhodnout, jakou formou bude příspěvek poskytnut.

V úterý 27. 4. 2021 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška č. 172/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 = kompenzační vyhláška II. Tato vyhláška kompenzuje dopady koronavirové pandemie na zdravotnická zařízení, určuje mimořádné odměny zdravotníkům za práci při druhé vlně pandemie COVID-19 a dodatečně vybraným segmentům dává odměny za první vlnu.

● Zdravotničtí pracovníci, kteří pracují u poskytovatelů ne-lůžkové zdravotní péče a u poskytovatelů lékárenské péče, mají za své mimořádné nasazení obdržet odměny ve výši 75 000 Kč za druhou vlnu pandemie COVID-19.

● Zdravotničtí pracovníci pracující na zdravotnických záchranných službách obdrží mimořádné odměny až 120 000 Kč.

● Mimořádné odměny dostanou za první vlnu dodatečně navíc ještě další vybrané segmenty – dialýzy, dopravní zdravotní služba a mobilní hospice (u těchto zdravotníků se odměny sčítají).

Citace z důvodové zprávy ke kompenzační vyhlášce:

„Nyní, po skončení roku 2020, se ukazuje, že v některých segmentech zdravotní péče byly propady objemu poskytnuté péče větší, než bylo anticipováno, což by bez dalších opatření u poskytovatelů způsobilo propad příjmů v rámci vyúčtování roku 2020.

Kromě toho došlo k rozhodnutí o dodatečném finančním ohodnocení práce zdravotníků za první vlnu pandemie v segmentech domácí hospicové péče, přepravy pacientů neodkladné péče, zdravotnické dopravní služby a ambulantní hemodialýzy. Tyto dosud neodměněné segmenty jsou strukturou péče podobné segmentům, jejichž pracovníci dostali odměnu za práci během března až května 2020. Dodatečné stanovení odměn ve zmíněných segmentech odstraní nerovnost v odměňování, ale zároveň u poskytovatelů vyvolá dodatečné náklady, které je třeba kompenzovat.

K novelizačním bodům 1 a 2 (§ 15):

V rámci novelizace vyhlášky se navyšuje celoroční hodnota bodu o 0,11 Kč. Toto navýšení je určeno na kompenzace osobních nákladů na odměny za první vlnu pandemie COVID-19. Segment zdravotní dopravy za první vlnu pandemie nedostal žádné mimořádné odměny, ačkoliv je typem poskytované péče podobný se zdravotnickou záchrannou službou nebo dopravou poskytovanou nemocnicemi, což jsou segmenty, které mimořádné odměny dostaly. Poskytovatelé dopravní služby převáželi často i COVID pozitivní nebo suspektní pacienty, za což na rozdíl od záchranné služby jejich pracovníci nedostali odměny. Navýšením hodnoty bodu se tudíž tento rozdíl v odměnění vyrovnává.

Výše kompenzace je kalkulována na odměny ve výši 60 000 Kč hrubého (plus odvody) pro pracovníky dopravní služby. Zároveň je pro tuto kompenzaci stanovena záloha na kompenzaci, aby prostředky poskytovatelům na odměny mohly být vyplaceny co nejrychleji po nabití účinnosti novely, nejpozději pak do 31. května 2021.

K novelizačnímu bodu 14 (příloha č. 6):

V rámci novelizace vyhlášky se navyšuje úhrada za výkony domácí paliativní péče poskytnuté v období od 13. března 2020 do 31. května 2020, tedy během první vlny pandemie COVID-19 (po které se vyplácely odměny u poskytovatelů sociálních služeb). Navýšení u výkonů je kalkulováno na základě času nositelů výkonů, kde každá minuta práce nositelů výkonů je bonifikována dodatečnými 1,79 Kč. Jedná se o stejný způsob stanovení navýšení za péči poskytnutou během první vlny pandemie, jaký byl použit u poskytovatelů domácí péče v části A bodu 9 a představuje celkovou odměnu ve výši 25 000 Kč hrubého (plus odvody).

Toto navýšení je určeno na kompenzace osobních nákladů na odměny za první vlnu pandemie COVID-19. Segment domácí paliativní péče za první vlnu pandemie nedostal žádné mimořádné odměny, ačkoliv je typem poskytované péče podobný s domácí péčí nebo zdravotní péčí poskytovanou poskytovateli sociálních služeb, což jsou segmenty, které mimořádné odměny dostaly. Zároveň je pro tuto kompenzaci stanovena záloha na kompenzaci, aby prostředky poskytovatelům na odměny mohly být vyplaceny co nejrychleji po nabytí účinnosti novely, nejpozději do 31. května 2021.

K novelizačnímu bodu 15 (příloha č. 8):

V rámci novelizace kompenzační vyhlášky bylo doplněno navýšení kompenzací za výkony poskytovatelů hemodialýzy za období první vlny pandemie, tj. od 1. března 2020 do 31. května 2020. Navýšení u výkonů je kalkulováno na základě počtu zdravotnických pracovníků a vykázané péče, a to tak, aby toto navýšení bylo dostatečné na poskytnutí odměny pro pracovníky hemodialýzy ve výši 75 000 Kč (plus odvody) za zmíněné období, což je částka analogická s odměnami pracovníků nemocnic.

Toto navýšení je určeno na kompenzace osobních nákladů na odměny za první vlnu pandemie COVID-19. Segment hemodialýzy za první vlnu pandemie nedostal žádné mimořádné odměny, ačkoliv je typem poskytované péče podobný nemocniční hemodialyzační péči, v rámci které byly vypláceny odměny z dotačního programu ministerstva. Na rozdíl od jiných ambulantních segmentů je hemodialýza svojí podstatou neodkladná péče, a její poskytovatelé během jarní vlny pandemie nemohli omezit provoz nebo přejít na distanční způsob poskytování péče. Z těchto důvodů byli poskytovatelé hemodialýzy nuceni poskytovat péči i COVID pozitivním pacientům, a to za situace jarní vlny pandemie, kdy byl nedostatek ochranných prostředků. Pracovníci hemodialýzy tak byli během jarní vlny vystaveni podobnému riziku infekce onemocnění COVID-19 jako zaměstnanci nemocnic, a je třeba je tudíž i stejným způsobem odměnit.

Zároveň je pro tuto kompenzaci stanovena záloha na kompenzaci, aby prostředky poskytovatelům na odměny mohly být vyplaceny co nejrychleji po nabytí účinnosti novely, nejpozději do 31. května 2021.“

● A jak to bude s odměnami pro zdravotnické pracovníky?

Citace z důvodové zprávy ke kompenzační vyhlášce:

„Souběžně s tím bylo na národní úrovni rozhodnuto o vyplácení odměn pro zdravonické pracovníky za druhou vlnu pandemie COVID-19, která začala v říjnu 2020, přičemž odměny v mimo-nemocničních segmentech mají být financovány formou kompenzací ze zdravotního pojištění. Výše odměn je analogická jako za první vlnu, tj. 75 000 Kč hrubého na každého zdravotnického pracovníka, případně 120 000 Kč u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby“.

Počty pracovníků a týdenní kapacity zdravotnických pracovníků budou přejaty z příloh č. 2 smluv mezi poskytovateli a pojišťovnami. V těchto smlouvách by měli být evidováni všichni pracovníci, i když nejsou nositeli výkonů v seznamu výkonů.“

● Mimořádné odměny by měli zaměstnavatelé vyplatit ve výplatě za měsíc květen, tedy v červnu. Poskytovatelé obdrží finance na odměny od zdravotních pojišťoven nejpozději do 31. května.

Citace z důvodové zprávy ke kompenzační vyhlášce:

„U kompenzací nákladů spojených s odměnami jsou také stanoveny zálohy na kompenzaci, které poskytovatelům zaručí co nejrychlejší vyplacení těchto kompenzací, nejpozději do 31. května 2021.“

● Je na odměny dost peněz? Kolik zdravotní pojišťovny vyplatí?

Citace z důvodové zprávy ke kompenzační vyhlášce:

„Celkové dopady novelizace kompenzační vyhlášky jsou odhadnuty na 12,6 mld. Kč. Z toho cca 1 mld. Kč tvoří dodatečné kompenzace segmentům, kde došlo k většímu než očekávanému propadu produkce. Dalších 0,2 mld. Kč představují kompenzace za zvýšené osobní náklady související s odměnami zdravotníkům za první vlnu pandemie COVID-19. Zbývajících 11,4 mld. Kč je určeno na kompenzace osobních nákladů vzniklých v souvislosti s odměnami zdravotníků za druhou vlnu pandemie COVID-19.“

Následující synoptická tabulka shrnuje dopady novely kompenzační vyhlášky v jednotlivých segmentech zdravotní péče:

Typ kompenzace	Segment zdravotní péče	Náklady v tis. Kč
Dorovnání propadu produkce	Celkem	1 017 613
z toho:	Ambulantní specialisté	103 039
	Diagnostika	46 902
	Následná péče	689 626
	Lázeňská péče	178 046
Kompenzace nákladů – 1. vlna COVID	Celkem	232 989
z toho:	Dopravní služba	158 589
	Hemodialýza	72 521
	Domácí paliativní péče	1 879
Kompenzace nákladů – 2. vlna COVID	Celkem	11 370 000
Všechny kompenzace	Celkem	12 620 602

Tato naše zde podávaná informace o kompenzační vyhlášce a o odměnách v ní zakotvených je sice delší, ale komplexní. Věříme, že poskytovatelé zdravotní péče budou přesně takto postupovat a všechny odměny vyplatí v souladu s kompenzační vyhláškou.

Vážení a milí zdravotníci z ne-lůžkové péče, děkujeme vám za vaši obětavou práci a přejeme, ať si užijete své zasloužené odměny ve zdraví.