Evropská komise si jako jednu z priorit stanovila dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Přispět k tomu má i sektor zemědělství, v němž má dojít k plošnému omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. Oba tyto cíle mají být splněny už za devět let. Dosud však chybí konkrétní plán, jak by toho zemědělci měli dosáhnout. Stejně tak zemědělci postrádají jakýkoliv výhled do budoucna, jak ambiciózní evropské cíle změní jejich byznys a zdroj obživy. Agrární komora České republiky, ve své tiskové zprávě, proto vyzývá k vytvoření a zveřejnění dopadové studie takzvaného Green Dealu na státy Evropské unie, a především na Českou republiku.

„Neexistuje posouzení dopadů k ani jednomu z cílů strategie. Evropská komise jejich předložení plánuje, ale pouze k jednotlivým navazujícím iniciativám, a až v době, kdy budou tyto iniciativy aktivně diskutovány, tedy v průběhu následujících 3 až 4 let. Komise ale již nyní tlačí na to, aby členské státy zahrnuly cíle strategie do svých Strategických plánů Společné zemědělské politiky, které musí být dokončeny do konce letošního roku. Posouzení dopadů tedy mohou být předložena až několik měsíců či let po schválení národních Strategických plánů, které už ale pravděpodobně nebude možné upravovat,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Pro zemědělce představuje jednu z největších výzev zmíněné snížení hnojiv a pesticidů o desítky procent oproti současnému stavu, k němuž má dojít do roku 2030. Tyto cíle patří k základům Zelené dohody. Není však jasné, jak jich mají zemědělci při současných cenách a úrovni podpor dosáhnout, ani jak bude zohledněna výchozí situace jednotlivých členských států.

Například Česká republika už snížila spotřebu pesticidů podle publikace Agricultural Atlas 2019 mezi lety 2011 až 2016 o celých 13 procent. Státy jako například Francie (+17,4 procent), Španělsko (+5,2 procent), Polsko (+12,5 procent) či Maďarsko (+14,2 procenta) spotřebu naopak zvýšily. V řadě případů se přitom jedná o země, které jsou významnými importéry zemědělských komodit do České republiky. Sousední Rakousko, které je mnohdy Česku dáváno za vzor, zvýšilo ve sledovaném období spotřebu pesticidů o 26,5 procenta. Spotřeba těchto látek se v České republice snižovala i v následujících letech. Podle posledních dat Ministerstva zemědělství ČR klesla v roce 2019 celkem o deset procent za tříleté období.

Tyto ambiciózní cíle v kombinaci s odlišnou startovací pozicí jednotlivých členských států staví zemědělce do nejisté situace, kdy i po čtyřech letech vyjednávání reformy dosud nevědí, s jakými konkrétními požadavky se budou muset už za několik let potýkat. Současně dosud chybí finanční nástroje, které by k plnění těchto cílů měly přispět. Rozpočet Společné zemědělské politiky na období po roce 2020 se pro roky 2023 až 2027 s velkou pravděpodobností bude pohybovat pod úrovní současného rozpočtu.

„Zatím se pouze obecně mluví o 25 procentech rozpočtu EU, které by měly směřovat na plnění cílů v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a částce cca 20 miliard eur ročně, která se má vynaložit na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu. Konkrétní adaptační a inovativní programy, které by byly určeny přímo pro zemědělce mimo rámec současné Společné zemědělské politiky a pomohly by jim při rostoucích nákladech a při cenách zemědělských komodit, jež určuje světová poptávka a nabídka, plnit cíle Green Dealu, zatím nejsou na stole. V České republice se navíc stále potýkáme s realitou nižších veřejných podpor ve srovnání s průměrem EU. Hovoří se o omezování, to ale není podepřeno veřejnou podporou ani případným omezením dovozu ze zemí, které si s ochranou přírody vůbec nelámou hlavu,“ poznamenává Jan Doležal.

Rozsáhlou studii, která upozorňuje na dopady Zelené dohody na evropskou i světovou populaci, vypracovalo americké ministerstvo zemědělství (USDA). Studie počítá se třemi scénáři. Zjednodušeně se jedná o scénář EU, dále střední scénář, kdy dohodu přijme EU a její hlavní obchodní partneři Ukrajina, Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) a severní Afrika, a konečně globální scénář. Scénář EU počítá s 12procentním propadem produkce zemědělských komodit v Evropě, přičemž celosvětově by to znamenalo pokles 1 procento. Střední scénář by pak měl za následek propad produkce ve světě asi o 4 procenta, a nakonec globální scénář o 11 procent.

V případě přijetí Green Deal pouze v Evropské unii by nedošlo k výraznějšímu nárůstu cen, protože by propad produkce v EU částečně vyvážil větší dovoz ze zbytku světa. Pokud by ovšem na Green Deal přešly i země EFTA, Ukrajina a severní Afrika, došlo by až k 60procentnímu nárůstu cen v Evropě a 21procentnímu zvýšení cen ve světě. Model totiž počítá s určitou formou omezení obchodu do Evropy (uhlíková daň), přičemž ve zbytku světa by obchod pravděpodobně probíhal bez větších omezení. Globální scénář pro přijetí Green Deal by pak znamenal téměř 90procentní nárůst cen zemědělských komodit ve světě s největším dopadem na nejchudší země světa.

Tuto americkou studii Evropská komise odmítá, s vlastním scénářem budoucího vývoje ale nepřišla. „Vyzýváme proto Evropskou komisi k vytvoření dopadové studie Zelené dohody na Evropu i jednotlivé členské státy Evropské unie, která bude veřejně dostupná. Čeští zemědělci musí vědět, s čím mají do budoucna počítat. Cíle musejí být férové a realistické, proto považujeme dopadovou studii za první krok k jejich naplnění,“ sděluje Jan Doležal.

K tématu Green Deal proběhla debata na TV Zemědělec, kterou pořádala Agrární komora ČR a záštity se ujal poslanec Evropského parlamentu Martin Hlaváček. Celou diskuzi s názvem Zelená dohoda – ambice versus realita můžete zhlédnout ZDE.

(https://tvzemedelec.cz/zelena-dohoda-online/)

Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví lesního a vodního hospodářství v České republice sdílí znepokojení odborářů a zaměstnanců ve společnosti Liberty Ostrava a.s., jakožto i v celé skupině Liberty Steel Group, týkající se převedení emisních povolenek do ciziny, a vyjadřuje plnou podporu ve vyhlášení stávkové pohotovosti, včetně všech následujících kroků, které podniknou, aby ochránili stávající pracovní místa a samotnou huť.

V Praze dne 4. května 2021

JUDr. Mgr. Jaroslava Nestěrová
předsedkyně OS DLV

Organizační příprava a konání II. sněmu OS PHGN probíhaly ve velice složitém období. Pandemie covidu-19 a vládou vyhlášený nouzový stav ztěžovaly činnost funkcionářům a pracovníkům odborového svazu po celý rok. Přesto se jim podařilo odvést od loňského I. sněmu mnoho práce ve prospěch členů, zaměstnanců odvětví a firem. Na tom se shodlo 54 delegátů sněmu, který se konal 22. dubna formou videokonference. O tom i o dalších událostech HGN hovořil s předsedou Odborového svazu PHGN Rostislavem Paličkou.

Jaké dojmy jste si odnesl ze sněmu jako předseda svazu? 
Organizační a technická příprava jednání IV. rady a následně II. sněmu OS PHGN trvala řadu týdnů. Za odvedenou práci si organizátoři, včetně obou místopředsedů, zaslouží velké uznání. Delegáti pochopili mimořádné podmínky a byli velice dobře připravení a disciplinovaní. To vše přispělo k hladkému průběhu sněmu. Pomohla nám i podpora techniky od IT odboru ČMKOS. V osm hodin ráno začala rada svazu, poté následoval sněm. Delegáti schválili, aby se rada zabývala možným prodejem hotelů v Luhačovicích, z toho důvodu jsme odpoledne jednali se zástupci realitní kanceláře. Poslední slovo v této záležitosti ale bude mít rada našeho svazu. Ještě v týž den jsme informovali nájemce hotelů v Luhačovicích. Máme zájem na zachování korektních vztahů. Takže 22. duben byl velice náročný den, ale pro náš odborový svaz užitečný. Už jen proto, že delegáti schválili důležité dokumenty, především návrh rozpočtu svazu pro letošní rok. To umožní, abychom se mohli řádně starat o své členy a jednat ve prospěch zaměstnanců uhelných a ostatních firem. 

Zmínil jste hotely v Luhačovicích. Jak probíhá rekonstrukce bazénu a bazénové haly, která byla ve skluzu? 
Ve středu 28. února jsem navštívil Luhačovice se soudním znalcem, který pracuje na ocenění obou nemovitostí a asi za měsíc budeme mít výsledek. Pří této příležitosti jsem provedl kontrolu rekonstrukce bazénové haly a mám pro naše členy dobrou zprávu: bazénová hala je kompletně zrekonstruována, dodělává se mozaika bazénu a do 8. května by měly být všechny práce dokončeny a bazén předán do užívání našim členům.

A pokud se týká covidu-19? 
Pandemie je tady s námi už víc než rok a podstatně ovlivnila celou řadu činností svazu. Především omezila osobní jednání a přesunula je do online prostředí. Od loňského sjezdu 12. března se prezenčně uskutečnila pouze rada, a to 16. září 2020 v Luhačovicích. Epidemie omezila cestování. Začala se využívat práce z domova. Zvýšily se naše náklady na ochranné prostředky. Bohužel se i snížily výnosy z majetku svazu a Majetkové, správní a delimitační unie odborových svazů, což mělo a má přímý vliv na rozpočet a činnost svazu.

Odborový svaz, jako jediný v rámci ČMKOS, se usnesl, že jeho členové odvádějí měsíčně členský příspěvek jednu korunu. Jeho činnost je plně hrazená právě z majetkových výnosů. Je za situace, kdy tyto výnosy klesly, odborový svaz schopný plnit úkoly uložené IX. sjezdem? 
Potvrzuji, že odborový svaz je plně stabilizovaný i v oblasti majetkové a finanční. Pochopitelně se i v tomto pohledu projevují uvedené vnější vlivy. To ale není důvod k panice, vedení svazu pečlivě plánuje další postup, přemýšlíme dopředu. Připravujeme se na den, kdy budeme muset opustit stávající sídlo a najít si nové. K tomuto rozhodnutí přispívá rovněž stálé zdražování služeb v bývalém Domě odborových svazů v Praze, dnes v domě Radost. Ubezpečuji, že žádná radost to ale není. O změně sídla jedná i odborová centrála ČMKOS. Proto zvažujeme prodej hotelu v Luhačovicích, abychom na případnou změnu sídla měli dostatek finančních prostředků. Odborový svaz si zaslouží, aby měl do budoucna své vlastní sídlo. 

Na sněmu zazněla informace, že jednáte s vedením státního podniku Diamo o uzavření dohody. Čeho se týká? 
Generálnímu řediteli Diamo jsme předali návrh na uzavření podobné smlouvy, jako už máme i s jinými organizacemi, například se Státní báňskou správou, Sdružením nájemníků a dalšími subjekty. Smlouva by se týkala všech zaměstnanců a samotných členů odborového svazu, kteří přešli vlivem útlumu z OKD pod Diamo, ale zachovali si odborové organizace, které spadají pod Sdružení hornických odborů OKD. S případnou dohodou tyto organizace souhlasí. Myslíme si, že je to pro budoucnost důležitý krok, protože těžba černého uhlí v OKD pomalu končí, ale útlumové práce budou ještě dlouho pokračovat. Proto je žádoucí, aby na úrovni vedení odborového svazu a Diama i do budoucna existoval sociální dialog. Je to důležité především pro ty odborové organizace a stovky bývalých horníků z OKD, kteří již pracují v Diamu na útlumových činnostech. Dohoda by sestávala ze tří částí: obecné dohody o spolupráci, dohody o bezpečnosti práce a legislativní a právní části. 

Patří do tohoto rámce i dohoda o spolupráci se Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu?
Po nástupu nového prezidenta zaměstnavatelského svazu Vladimíra Budinského se vzájemná spolupráce rozšířila. Máme možnost zúčastňovat se jednání zaměstnavatelů, konzultovat vývoj současné situace v energetice a těžebním průmyslu v České republice i v Evropě, posuzovat vliv legislativy na odvětví a společný postup sociálních partnerů při řešení problémů. Jsme přizváni k projektu nazvaného Společným postupem sociálních partnerů k řešení klíčových témat v odvětvích. Se zaměstnavatelským svazem vyjednáváme kolektivní smlouvu vyššího stupně. Pro letošní rok naši vyjednavači v čele s prvním místopředsedou svazu Jozefem Zelenkou dojednali v dodatku smlouvy navýšení mzdových tarifů o 2,2 procenta a navýšení mzdy za práci ve ztíženém pracovním prostředí z osmi na 10 korun. Za stávající těžké situace, ve které se těžební a další společnosti nacházejí, v čase útlumu a propouštění zaměstnanců, je to velice dobrý výsledek. Uznání patří všem svazovým vyjednavačům a právníkům.

Jednání Pracovního týmu pro zdravotnictví Rady hospodářské a sociální dohody ČR (zdravotnická tripartita) se konalo 29. dubna 2021. Termín jednání se vždy stanovuje tak, aby se mohl osobně účastnit ministr zdravotnictví. V současné mimořádné době je náročné takový termín najít a i když se najde, ministr zdravotnictví se často na poslední chvíli omlouvá. Také dubnový termín jednání pracovního týmu byl v ohrožení, konalo se mimořádné jednání vlády, ale sociální partneři vyjádřili požadavek jednání uskutečnit i bez osobní přítomnosti ministra zdravotnictví Petra Arenbergera.

Hlavními představiteli sociálních partnerů byli za stranu odborů předsedkyně OSZSP ČR Bc. Dagmar Žitníková, předseda LOK-SČL MUDR. Martin Engel, za stranu zaměstnavatelů prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA, za vládní stranu náměstkyně ministra zdravotnictví Ing. Helena Rögnerová. Jednání se konalo v budově Ministerstva zdravotnictví, ale byla také možnost on-line připojení. Na programu jednání byly body týkající se ekonomických a personálních otázek resortu zdravotnictví.

Ekonomická situace oddlužených nemocnic

Účastníci jednání se seznámili s informací o ekonomické situaci oddlužených nemocnic. Konkrétně se jednalo o Fakultní nemocnici Bulovka, FN Královské Vinohrady, Fakultní Thomayerovu nemocnici, FN Brno, FN u svaté Anny a Všeobecnou fakultní nemocnici, které byly v dubnu roku 2020 oddluženy souhrnnou částkou 6,6 mld. Kč.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že za standardní situace by bylo možné tvrdit, že došlo ke zvrácení negativního trendu a uvedené nemocnice mají nakročeno k budoucí prosperitě. Do hospodaření roku 2020 a 2021 ale zasahují dopady způsobené koronavirovou krizí a je z pohledu ministerstva nutné tyto efekty od ekonomických ukazatelů očistit.

Náměstkyně ministra Ing. Helena Rögnerová sdělila, že za 1. čtvrtletí roku 2021 nemá žádná z uvedených nemocnic problémy, a vyzvala účastníky, pokud by měli informace o zhoršení stavu, aby na situaci upozornili.

Účastníci jednání se dohodli, že v termínu po 30. červnu se sejde pracovní skupina k vyhodnocení ekonomického vývoje oddlužených fakultních nemocnic.

Dopady 1. a 2. vlny COVID-19 do úhrad zdravotní péče

K analýze dopadů 1. a 2. vlny COVID-19 do úhrad zdravotní péče v jednotlivých segmentech Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že po skončení roku 2020 bylo provedeno zhodnocení dopadů pandemie COVID-19. Hodnotila se produkce poskytovatelů zdravotních služeb a úhrad za poskytovanou péči. V době jednání pracovního týmu byla data zpracovávána.

Bc. Vladimír Kothera, MBA, za zaměstnavatele položil otázku, zda mohou být data relevantní.

Zástupce Ministerstva zdravotnictví připustil, že v době řešení COVID-19 a situace ve zdravotnictví nejsou data a jejich vypovídající hodnota ideální. Lze však konstatovat, že u řady mimo-nemocničních segmentů nedošlo k takovému poklesu produkce, který se za 1. vlnu COVID-19 očekával. Tam, kde byly propady produkce, byly kompenzovány.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková upozornila, že v materiálu nejsou data k segmentu nemocnic (akutní péče) a požádala o jejich doplnění, což Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo.

Zástupci Asociace českých a moravských nemocnic se kriticky vyjádřili k tomu, že jedním z nejvíce zasažených segmentů a nevykompenzovaných výpadků produkce je segment následné péče.

Ministerstvo zdravotnictví tyto propady v novele kompenzační vyhlášky dorovnává a financování následné péče stabilizuje. Samostatnou kapitolou je segment lázeňské léčebně-rehabilitační péče, který zaznamenal pokles pobytových dnů meziročně o 29 %. Pro tento segment byly v kompenzační vyhlášce stanoveny kompenzace, současně byly pro lázeňství k dispozici také dotace z programu Antivirus.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková vznesla dotaz, zda je pomoc lázním dostatečná. Samo Ministerstvo zdravotnictví totiž konstatuje, že kompenzace je pouze 23 % a propad 29 %. Je spočítáno, že kompenzace z programu Antivirus a navýšení úhrad pokryjí propady? Odborům se jeví pomoc jako nedostatečná, a proto navrhují, aby i v další kompenzační vyhlášce byl segment lázeňství řešen.

Ministerstvo zdravotnictví reagovalo, že navýšení celoroční úhrady za rok 2021 je v kompenzační vyhlášce domluveno se zástupci poskytovatelů lázeňské péče.

Ministerstvo zdravotnictví předložilo informaci o kalkulaci ceny provádění PCR vyšetření. Informaci si vyžádali zaměstnavatelé, protože došlo ke snížení ceny PCR výkonu od 1. ledna 2021. Na snížení ceny se po jednáních a rozdílných stanoviscích nakonec dohodly Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny i odborná společnost ČLS JEP.

Úhradová vyhláška pro rok 2021

Druhým bodem jednání byla úhradová vyhláška pro rok 2021 ve vazbě na odměňování zaměstnanců v přímo řízených organizacích Ministerstva zdravotnictví. Konkrétně šlo o to, že pro příspěvkové organizace se nařízením vlády č. 341/2017Sb. zvyšovaly platové tarify lékařům a nelékařským zdravotnickým profesím o 10 %, ale ne kategoriím dělnických a technickohospodářských povolání. Na předchozích jednáních byli zástupci odborů ujištěni, že úhradová vyhláška pro rok 2021 zabezpečuje finance na navýšení platových tarifů a základních mezd všem zaměstnancům o 10 %. Současně k tomu obdrželi podpůrný dopis od tehdejšího ministra prof. MUDr. Romana Prymuly. V nemocnicích přímo řízených organizacích ministerstva však k takovému nárůstu platů, a to jakoukoliv formou, pro dělnické a technickohospodářské profese nedochází. V předloženém materiálnu byl uveden popis úhradové vyhlášky, ale informace, jak je to u přímo řízených nemocnic ministerstva se zvýšením platů dělnických a technickohospodářských profesí, sdělena nebyla.

Ministerstvo zdravotnictví rozvinulo kritickou diskusi ke způsobu odměňování v příspěvkových organizacích, s čímž odbory ostře nesouhlasily. Závěrem bylo, že pokud se na odbory obrátí přímo řízená organizace Ministerstva zdravotnictví s problémem odměňování zaměstnanců, budou to odbory s ministerstvem řešit.

Kompenzační vyhláška pro rok 2021

Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že zákon č. 160/2021 Sb., o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2021, byl již zveřejněn ve Sbírce zákonů. Zákon umožní vydat tzv. kompenzační vyhlášku pro rok 2021, tím umožní kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb v roce 2021, obdobně jako v roce 2020.

Očekává se, že nenaplněná produkce poskytovatelů zdravotních služeb bude pouze za nemocniční sektor představovat 3,2 mld. Kč měsíčně za každý měsíc omezení poskytování plánované péče. Na druhou stranu náklady však poklesnou pouze minimálně. Kompenzací se upraví celoroční úhrady, celoroční vyúčtování. Problematická situace bude v segmentech, u nichž se obvykle každoroční vyúčtování neprovádí, protože nemají stanoveny zálohy. Jedná se zejména o poskytovatele následné lůžkové péče a poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče. Uvedení poskytovatelé mají problémy již nyní, proto se počítá s tím, že budou dotčeným poskytovatelům vypláceny zálohy na kompenzaci již v průběhu tohoto roku. Je přitom nezbytné zajistit vyplácení záloh co nejdříve, jinak hrozí vážné hospodářské dopady na uvedené segmenty.

Závažná je informace, že ze strany zdravotních pojišťoven je zásadním požadavkem při tvorbě kompenzační vyhlášky pro rok 2021 udržení a splnění schválených zdravotně pojistných plánů.

Odbory i zaměstnavatelé požadavek na dodržení zdravotně pojistných plánů odmítli. Za současné situace není možné předem takto postupovat. Zásadní je udržet a stabilizovat zdravotnická zařízení a nemocnice pro další poskytování zdravotní péče.

Zástupci zaměstnavatelů a odborů se také negativně vyjádřili k zavedení a uplatnění DRG. Ministerstvo vidí v uplatnění DRG na jedné straně obtíže, ale také nástroj. Mezi sociálními partnery a ministerstvem nedošlo ke shodě.

Předseda Asociace českých a moravských nemocnic MUDr. Eduard Sohlich, MBA, přímo varoval před zaváděním novátorských postupů v této kritické době.

Předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková sdělila, že zavedení DRG je pro systém hazardem, a to zvláště ve vztahu k výpočtům dalších úhrad pro příští léta.  

Zástupci odborů a zaměstnavatelů požádali o projednání návrhu kompenzační vyhlášky pro rok 2021, a to již při přípravě, ve vnitřním i vnějším připomínkovém řízení. Kompenzační vyhláška se bude připravovat v květnu a červnu.

V současné době se Ministerstvo zdravotnictví také soustředí na úhradovou vyhlášku pro rok 2022, připravuje tzv. pilíře jistoty, na kterých chce postavit základ úhrad za poskytovanou zdravotní péči.

Stabilizační opatření k udržení zdravotníků

Posledním plánovaným bodem jednání byla otázka stabilizačních opatření k udržení zdravotnických pracovníků v lůžkových zdravotnických zařízeních. Zdravotnictví potřebuje stabilizaci zdravotnických pracovníků, doba pandemie tuto potřebu jasně potvrdila a ukázala na problémy, které neřešením personální stabilizace vznikly. Sice je vytvořena pracovní skupina k personální stabilizaci, ale činnost je nutné obnovit a nastartovat. Tohoto úkolu se ujal náměstek ministra zdravotnictví Ing. Vlastimil Vajdák.

Připravuje se realizace návrhu na poskytnutí finanční podpory na lázeňský pobyt vybraných zdravotnických pracovníků. Byl doplněn požadavek, aby tuto možnost měli i vybraní zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, hygienické služby.

Zvýšení platby za státní pojištěnce

Sociální partneři vznesli společný požadavek na navýšení platby za poskytovanou zdravotní péči za skupinu státních pojištěnců, a to o 500 Kč.

Reforma psychiatrické péče

Zástupci odborů požádali o společné setkání se zástupci Ministerstva zdravotnictví a zaměstnavateli kvůli postavení psychiatrických nemocnic a reformě psychiatrické péče.

Změny v hygienické službě

Zástupci odborů požádali o setkání se zástupci ministerstva k návrhu novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Novela by měla řešit změnu struktury, práce a postavení orgánů ochrany veřejného zdraví.

Termíny je nutné stanovit co nejdříve, stejně jako termín pro další jednání pracovního týmu.