Každým rokem si 28. dubna připomínáme Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a Mezinárodní vzpomínkový den za oběti pracovních úrazů a nemocí z povolání. V tento den bychom měli vždy vzpomenout na ty, kteří šli do práce a již se nikdy ke svým rodinám nevrátili.
Skutečně si vzpomeneme a zamyslíme se, jak se to vlastně mohlo stát? Věnujeme dostatečnou pozornost tomu, abychom se z práce domů ve zdraví vrátili? Bohužel musím ze svých bohatých zkušeností konstatovat, že se problematice pracovních úrazů, zejména příčinám jejich vzniku, vlastnímu šetření a také procesu jejich odškodňování některé odborové organizace a jejich funkcionáři nevěnují dostatečně a odpovídajícím způsobem, ačkoliv, co by mělo být v odborové práce důležitější, než se starat o bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců.
A když už se pracovní úraz stane, měla by se odborová organizace ujmout postiženého zaměstnance, věnovat mu svůj čas a pozornost, případně jeho pozůstalým, dbát na to, aby byl jeho pracovní úraz ze strany zaměstnavatele skutečně správně vyšetřen a spravedlivě odškodněn. V praxi se však bohužel často setkáváme s tím, že dotyčná odborová organizace, jejíž je nebo byl postižený členem, se této záležitosti vůbec nevěnuje, nebo jen velice povrchně. A to už nemluvím o tom, že pokud se jedná o zaměstnance, který není členem odborů, měla by jej zastupovat největší odborová organizace u zaměstnavatele. Naše platné právní předpisy přitom počítají s tím, že zaměstnavatel musí každý pracovní úraz vyšetřit za účasti odborové organizace, proto platí povinnost zaměstnavatele bezodkladného informování odborové organizace o tom, že se pracovní úraz stal. Jak je to ve skutečnosti právě u vás?
Některé odborové organizace namítají, že se třeba o pracovním úrazu vůbec nedozví včas nebo vůbec. Zde je pak nutno připomenout, že podle § 105 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel mj. povinen, pokud u něj dojde k pracovnímu úrazu, objasnit jeho příčiny a okolnosti vzniku za účasti odborové organizace. Ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 201/2010 Sb., dále stanoví, že zaměstnavatel musí ohlásit pracovní úraz odborové organizaci bezodkladně. Takže odborová organizace se o tom musí dozvědět, a to bezodkladně, takže každé další případné výmluvy jsou zde nadbytečné. Připomeňme si, že člen odborové organizace si platí členské příspěvky zejména proto, aby měl ze strany odborů zajištěnu ochranu svých práv.
Dále je potřeba v této souvislosti upozornit i na to, že došlo od 1. ledna letošního roku k podstatnému zvýšení jednorázového odškodnění v případě smrtelných pracovních úrazů (např. z částky 240 000 Kč až na dvacetinásobek průměrné mzdy). Samozřejmě došlo i k dalším důležitým změnám. Na tomto místě je potřeba ukázat i na to, že pokud má odborová organizace důsledně hájit práva svých členů, musí tyto věci sama znát a případně vědět, na koho se obrátit pro kvalifikovanou pomoc (radu, konzultaci). Oddělení BOZP Odborového sdružení železničářů vám v této problematice může být kdykoliv nápomocno.
Další možností je i účastnit se školících aktivit OSŽ, které jsou pro vás každoročně pořádány. Jen vyškolení zástupci zaměstnanců (funkcionáři odborů) mohou být skutečnou oporou a zastoupením pro své členy při jednáních se zaměstnavateli. Ze zdrojů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v loňském roce bylo v ČR zaznamenáno celkem 108 smrtelných pracovních úrazů, což představuje nárůst o 13 oproti roku 2019. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů se stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, téměř v 56 %. Další nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, při prodlévání v ohroženém prostoru, a to téměř ve 12 %. Nejvíce „smrťáků“ utrpěli zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, jednalo se o 86 úmrtí. Dále to byly osoby pracující jako OSVČ (12), zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (9) a tzv. agenturní pracovníci (1).
Dvanáct tisíc hektarů smíšených, klimatické změně odolných lesů ročně. Za tři roky celkem 36 tisíc hektarů nově obnovených lesů, což je zhruba rozloha Krkonošského národního parku. Kromě výsadby lesů obsahuje část Národního plánu obnovy (NPO), za kterou zodpovídá Ministerstvo zemědělství (MZe), i opatření na malých vodních nádržích nebo pozemkové úpravy. Nutný podíl klimaticky příznivých opatření, který EU stanovila na 37 procent, plní MZe více než dvojnásobně. Z přidělených 15 miliard korun, o kterých bude rozhodovat MZe, půjde na klimaticky příznivá opatření nejméně 84 procent. Záměry MZe podpořily i odborné instituce, jejich vyjádření je součástí tiskové zprávy.
„Mezi našimi opatřeními jsou kromě obnovy lesů také pozemkové úpravy, jejichž součástí jsou travnaté pásy, příkopy, meze a jiné krajinné prvky, které rozčleňují krajinu a poskytují úkryt ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům. Plánujeme také podpořit zadržování vody v lese, aby voda ze strmých strání příliš rychle neodtekla a les ji mohl lépe využít pro svůj vývoj. Podpoříme úpravy na drobných vodních tocích a stavby malých vodních nádrží, tedy rybníků. Ty zase pomůžou zlepšit místní mikroklima,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Klimatická změna se v posledních letech projevuje rekordně teplými a na srážky chudými roky, ale i krátkými silnými srážkami. Proto je nutné chránit krajinu před suchem, ale i přívalovými dešti. Musíme také podpořit šetrné a efektivní zemědělské hospodaření v suchých oblastech. Do NPO proto MZe vybralo opatření, která kombinují adaptaci na klimatickou změnu a zároveň přinášejí benefity pro životní prostředí.
Návrh MZe v plánu obnovy se skládá z šesti částí. Nejvíce peněz, zhruba 8,5 miliardy korun, půjde na budování lesů odolných klimatické změně. Cílem je vysázet lesy s pestrým zastoupením různých druhů dřevin, které nahradí prázdná místa po kůrovcové kalamitě. Nově vysázené stromy budou obrovským úložištěm oxidu uhličitého a zároveň příznivým prostředím pro mnoho živočišných druhů. Lesů se týká také zadržování vody v lesích, na které chceme v NPO využít 300 milionů korun.
Tři oblasti se týkají vodního hospodářství. Až 1,85 miliardy korun půjde na opatření podporující malé vodní nádrže. V rámci těchto investic podpoříme rekonstrukce rybníků a na vhodných místech vybudování malých vodních nádrží z přírodních materiálů, které zachytí vláhu v době jejího nadbytku, zadrží vodu v krajině a celkově zlepší vodní režim v okolí. Kromě toho poskytnou útočiště velkému množství vodních živočichů a obojživelníků, z nichž mnoho patří mezi chráněné druhy.
Součástí NPO jsou i protipovodňová opatření (2,5 miliardy korun), protože nemůžeme zapomínat na ochranu životů našich obyvatel a jejich majetku. Z velké části jde o opatření blízká přírodě, například řízené rozlivy v krajině. Součástí NPO není žádná stavba přehrady, jak chybně v předchozích dnech zaznívalo v médiích.
Zhruba 780 milionů korun půjde také na budování závlah. Až 1 miliardu investujeme do pozemkových úprav, jejichž součástí jsou travnaté pásy, stromořadí, meze, mokřady a jiné krajinné prvky, které rozčleňují krajinu a poskytují úkryt ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům.
Navržená opatření se vzájemně vhodně doplňují a odpovídají doporučením Evropské komise podpořit investice na zvyšování odolnosti evropských lesů, infrastruktury a odolnosti půdy vůči změně klimatu.
MZe navrhuje k realizaci reforem prostřednictvím NPO investice, které naplňují jak cíle v oblasti klimatu ze 100 % (vodní a lesní hospodářství), tak investice naplňující cíle ze 40 % (pozemkové úpravy). Celkový klimatický rozměr komponenty MZe je na úrovni 84 %.
V dubnovém čísle Bulletinu jsem popsala nejdůležitější změny v poslanecké novele zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., který předložili poslankyně a poslanci ze šesti poslaneckých klubů (Jana Pastuchová a Lenka Dražilová za ANO, Jana Bauerová za ODS, Hana Aulická Jírovcová za KSČM, Vít Kaňkovský za KDU-ČSL, Lucie Šafránková za SPD, Markéta Pekarová Adamová za TOP 09).
Vedení odborového svazu a členové výkonné rady ze sociální oblasti se intenzivně předloženým návrhům věnovali a společně zpracovali připomínky, které následně zaslali výše zmíněným poslankyním a poslancům, MPSV a prezidentovi Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřímu Horeckému. Novela zákona o sociálních službách byla předložena ve dvou sněmovních tiscích – tisk č. 1143/0 a č. 1144/0 a najdete je na webových stránkách Poslanecké sněmovny.
Sněmovní tisk 1144/0 se věnuje změně příspěvku na péči. Odborový svaz souhlasí s návrhem, který odstraňuje diskriminaci mezi jednotlivými příjemci příspěvku na péči. Nesouhlasí však s tím, aby navrhovaná změna byla rozpočtově neutrální a aby bylo možné o stejnou částku snížit dotaci pro poskytovatele sociálních služeb. Dle našeho názoru je bezpodmínečně nutné zajistit kvalitní a dostupnou péči pro klienty jednotlivých typů služeb, k tomu je nutné zachovat i dotaci pro poskytovatele sociálních služeb, proto navrhujeme vypustit z důvodové zprávy na str. 7 v bodu F následující text: „v souvislosti s touto změnou by mohly být sníženy dotace poskytovatelům těchto služeb (v kontextu změn a potřeb v systému sociálních služeb v daném roce, tj. v roce účinnosti navrhované změny). Zvýšený příspěvek na péči by mohl být zohledněn snížením státních dotací ke snížení dopadů na státní rozpočet či dosažení rozpočtové neutrality dopadů na státní rozpočet ČR“.
Ke sněmovnímu tisku č. 1143/0, který bychom mohli nazvat malou novelou příslušného zákona, měl odborový svaz následující připomínky:
V § 33 odst. 5 se zavádí distanční forma pro některé vybrané činnosti poskytované v sociálních službách. V důvodové zprávě k této změně postrádáme podrobnější vysvětlení, které činnosti při poskytování sociálních služeb lze poskytovat v distanční podobě. Dále bychom uvítali informaci, zda se tento navrhovaný bod bude konkretizovat v prováděcím právním předpisu.
Ačkoliv chápeme důvody, proč byl tento bod do novely zákona přidán (souvislost s pandemií onemocnění COVID-19 a výkonem práce zaměstnanců z domova), tak bychom chtěli upozornit na možné ohrožení kvality poskytování sociálních služeb.
V § 34 se zavádí nová služba, která má název domovy sociální péče, kdy dochází ke sloučení domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a domovů pro osoby se zdravotním postižením. Vnímáme jako velmi problematické sloučení jednotlivých typů služeb (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením) pod souhrnný název „domovy sociální péče“. Dle našeho názoru může toto sloučení vytvořit jakýsi „univerzální typ sociálního zařízení“, který namísto administrativního zjednodušení naopak zhorší orientaci potenciálním klientům při výběru vhodného typu sociální služby. Vnímáme zde možné riziko zhoršení kvality poskytované služby a zhoršení kvality péče pro uživatele.
Navržené znění § 34 neposkytuje žádné vysvětlení, jakým způsobem se budou určovat cílové skupiny domova sociální péče. Připomínáme, že tato část novely byla velmi diskutovaná i v rámci různých skupin při přípravě velké novely sociálních služeb na MPSV. Za OSZSP ČR a další skupiny by bylo kompromisním řešením do návrhu § 34 doplnit větu tak, že „poskytovatelé domovů sociální péče definují cílové skupiny uživatelů, pro které je služba určena“.
Z hlediska financování, rozdílného věcného a materiálně-technického vybavení jednotlivých „domovů sociální péče“ máme za to, že by toto muselo být blíže dořešeno prováděcím právním předpisem. Po zvážení všech dopadů ke změnám v typologii sociálních služeb, a jejich financování máme za to, že se jedná o administrativně náročnou změnu, zatěžující organizace v sociálních službách – nová registrace, změny ve standardech kvality, změny ve výši dotace na jednotlivé typy služeb.
Rovněž bychom chtěli upozornit na další možné dopady do pracovního práva související například s poskytováním dodatkové dovolené podle § 215 odst. 4 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. I v současnosti se setkáváme v sociálních službách s problémy s tím, že zaměstnavatelé v rozporu s výše uvedeným neposkytují zaměstnancům dodatkovou dovolenou, proto máme za to, že po sloučení jednotlivých typů služeb pod název „domovy sociální péče“ bez jasné definice cílových skupin uživatelů bude situace ještě obtížnější.
Další negativní dopad sloučení jednotlivých typů služeb pod název „domovy sociální péče“ by se mohl projevit i v poskytování zvláštního příplatku podle § 129 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v souvislosti s § 8 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Z tohoto důvodu a s ohledem na výše uvedené navrhujeme ponechat jednotlivé druhy pobytových služeb ve stávajícím znění.
Změna v § 76a zavádí valorizační mechanismus k navyšování stanovených maximálních úhrad za poskytované sociální služby. Za OSZSP ČR souhlasíme s předloženým návrhem valorizačního mechanismu k navýšení plateb klientů služeb. Nesouhlasíme však s návrhem uvedeným v čl. II bodu 1, aby došlo ke skokovému navýšení maximálních úhrad – plateb klientů o 20 %. Žádáme navrhovaný bod 1 („Ministerstvo zvýší maximální úhrady stanovené prováděcím předpisem o 20 % s účinností ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“) vypustit z novely zákona o sociálních službách.
Podle dat zveřejněných Českým statistickým úřadem (https://www.czso.cz/csu/czso/graf-prumerna-vyse-starobniho-duchodu-v-ceske-republice) a dat ISPV byla průměrná výše důchodu v ČR za rok 2019 13 487 Kč, přičemž průměrná měsíční výše důchodů činila v roce 2019 12 946 Kč a v roce 2020 13 906 Kč. Upozorňujeme, že existuje velké riziko, že se zvýší počet klientů, kteří na zvýšenou platbu nebudou mít dostatečné množství finančních prostředků.
V § 79 se upravují podmínky registrace a upřesňují některé údaje, které žadatel musí povinně dodat k žádosti. Navrhujeme z navrhovaného paragrafu vypustit z odst. 1 písm. i) zajištění personálních podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb, protože mezi sociálními partnery nedošlo ke shodě na vytvoření personálního standardu. Počet zaměstnanců si v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci podle § 101 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, stanovuje sám zaměstnavatel s ohledem na počet a zdravotní stav klientů poskytované sociální služby. Máme obavy, že by byl při registraci stanoven minimální personální standard.
mV této souvislosti bychom chtěli připomenout, že podobné obavy jsme měli i v oblasti minimálního personálního zabezpečení zdravotních služeb, kde bohužel musíme konstatovat, že se naše obavy potvrdily. Mnoho poskytovatelů zdravotních služeb s odvoláním na znění vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, přistoupilo ke snížení počtu zdravotnických pracovníků až na právě vyhláškou stanovená minima. Uvědomujeme si, že stanovení požadavků na personální zabezpečení v sociálních službách je velmi problematické, neboť řada zaměstnavatelů vnímá minimální počty „potřebných“ zaměstnanců jako počty optimální pro zajištění svých služeb.
Upozorňujeme na skutečnost, že redukce počtu personálu vede k přetěžování a vyšší vyčerpanosti pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků a k rozvoji syndromu vyhoření a bylo by jen otázkou času, kdy by se zásahy do počtu personálu na podkladě navrhovaného materiálu negativně podepsaly na kvalitě poskytovaných služeb.
Změny v ustanoveních v § 89 vztahující se k opatřením omezujícím pohyb osob a změny při užití opatření ve specifických situacích. Za problematické považujeme z navrhovaného § 89 vypuštění formulace o případném podání léčivých přípravků na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti. Lékař velmi dobře zná zdravotní stav klienta a ordinuje léky, které pacient-klient potřebuje. I když novela umožňuje použít místnost upravenou pro bezpečný pobyt podle konkrétní situace, tak kdo jiný by měl vyhodnotit zdravotní stav klienta, když ne přivolaný lékař. Není nám znám důvod vypuštění léčivých přípravků a z důvodové zprávy není zcela zřejmé, zda se budou moci léčivé přípravky užít. Navrhujeme proto ponechat zařazení léčivých přípravků na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti.
V připomínkách jsme uvedli připomínku k § 111 odst. 1, kdy předložený návrh na další vzdělávání bohužel opět neřeší problém u zaměstnanců s nižšími úvazky. Odborový svaz požaduje snížit počet hodin dalšího vzdělávání poměrně k úvazku zaměstnance.
Dále požadujeme z § 111 odst. 2 písm. f) vypustit supervizi, která se má stát další formou dalšího vzdělávání. Odmítáme, aby jednou z forem dalšího vzdělávání byla i supervize. Supervize byla dosud samostatnou metodou při práci se zaměstnanci, která jim pomáhala zvládat složité situace v práci s klienty, se svými spolupracovníky a s vedoucími zaměstnanci. Zároveň upozorňujeme na skutečnost, že supervize snižuje objem hodin dalšího vzdělávání zaměstnanců, kteří si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci.
Naše další připomínka se vztahuje k § 116 odst. 5 písm. d) ve spojení s přechodnými ustanoveními. Z uvedeného vyplývá, že se navrhuje změna spočívající v odborné způsobilosti pracovníka v sociálních službách podle § 116 odst. 5 písm. d). Dosud stačilo pro získání odborné způsobilosti k výkonu pracovníka v sociálních službách pod dohledem sociálního pracovníka k činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu.
Nově budou muset mít tito pracovníci v sociálních službách pro získání odborné způsobilosti nejméně střední vzdělání s maturitou, nebude již dostačovat základní vzdělání, střední vzdělání či střední vzdělání s výučním listem. Přechodným ustanovením se určité skupině pracovníků v sociálních službách, kteří mají základní vzdělání, střední vzdělání či střední vzdělání s výučním listem a kteří současně získali nejméně 5 let praxe při výkonu povolání pracovníka v sociálních službách, zachovává odborná způsobilost.
Tato změna zasáhne určitou skupinu pracovníků v sociálních službách, kteří mají základní vzdělání, střední vzdělání či střední vzdělání s výučním listem a kteří získali méně než 5 let praxe při výkonu povolání pracovníka v sociálních službách. Tito zaměstnanci již nebudou mít odbornou způsobilost pracovníka v sociálních službách k tomu, aby pod dohledem sociálního pracovníka vykonávali činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů. Není zřejmé, jak velké skupiny zaměstnanců se toto v praxi bude dotýkat a nelze proto zcela jednoznačně v důvodové zprávě uvést, že „nedojde tak nedostatkem pracovníků k možnému ohrožení péče o potřebné klienty“.
Současně se do budoucna omezí skupina zaměstnanců, kteří mohou získat odbornou způsobilost, což by podle nás mohlo vyústit v prohloubení personální krize v sociálních službách. Na základě výše uvedeného proto navrhujeme, aby odborná způsobilost pracovníka v sociálních službách podle § 116 odst. 5 písm. d) zůstala zachována ve stávajícím pojetí. Jestliže se zpřísní kritéria pro získání odborné způsobilosti k výkonu činností, pak máme za to, že tím by mohlo dojít k odchodu stávajících zaměstnanců, kteří by nadále neměli odbornou způsobilost k výkonu výše uvedených činností. Pro zaměstnavatele by bylo obtížnější získávat nové zaměstnance, kteří by nový požadavek středního vzdělání s maturitou splňovali. Na základě navrhované změny by tak mohlo dojít ke zvýšení rizika možného ohrožení péče o potřebné klienty.
§ 116b doplňuje povinnost vedoucího pracovníka se podrobit dalšímu vzdělávání. Z našich zkušeností z jednání s vedoucími zaměstnanci doporučujeme sladit navrhovaný § 116b, který upravuje vzdělávání vedoucích pracovníků, s ostatním vzděláváním v novele zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tj. v rozsahu nejméně 24 hodin za období 2 kalendářních roků. Jsme přesvědčeni, že provozu sociálních služeb to pomůže a zkvalitní práci vedoucích zaměstnanců.
Dovolila jsem si shrnout všechny naše připomínky k poslanecké novele zákona č. 108/2006 Sb. a děkuji všem, kteří se na připomínkách podíleli, zejména předsedkyni Dáše Žitníkové, členům výkonné rady Marcele Holčákové, Tomášovi Havláskovi a za právní zpracování Štěpánce Řandové.
Všichni doufáme, že předkladatelé se budou našimi připomínkami zabývat a zváží změny, které navrhujeme.
Zdravotníci evropských odborů vyzývají Evropskou unii, národní vlády, aby chránily duševní zdraví zdravotnických pracovníků a více investovali do pracovních podmínek.
COVID-19 více než kdy jindy ukázal zásadní roli sester ve zdravotnictví a sociálních službách. Bez sester by se nezvládly tři vlny pandemie. Instituce Evropské unie, národní vlády musí uznat zásadní práci sester a zajistit jim lepší pracovní podmínky. Nutné je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, zabezpečit podmínky pro zvládání psychosociálních rizik a pracovního stresu.
Náročná intenzivní práce v době pandemie způsobená nedostatečným počtem zdravotnických pracovníků, nedostatečným vybavením a investicemi zvýšila tlak na práci sester. Práce ve stresu negativně ovlivnila duševní pohodu sester, nárůst pracovní neschopnosti a u mnohých nastartovala syndrom vyhoření. V některých zemích sestry kvůli nesnesitelně stresujícím podmínkám zvažují ukončení své práce. To jen ve většině zemí prohloubí nedostatek zdravotnických pracovníků.
Zdraví a pohoda zdravotních sester je zásadní pro poskytování péče o evropské obyvatelstvo.
Za tímto účelem evropští odboráři veřejných služeb vyzývají Evropskou unii, aby:
• Vypracovala specifickou směrnici pro oblast psychosociálních rizik a stresu při práci.
• Zahrnula opatření na řešení stresu na pracovišti do příští strategie Evropské unie 2021–2027.
• Investovala větší část rozpočtu EU4Health (EU pro zdraví) do zlepšení pracovních podmínek sester. Finance vynaložené v rámci rozpočtu musí poskytnout ekonomickou podporu členským státům pro navýšení počtu zdravotnických pracovníků a jejich nutné vzdělávání. Evropská komise by měla vyzvat členské státy, aby o finance pro tyto účely žádaly.
• Zajistila, aby byly finance pro národní plány obnovy podmíněny tím, že významná část bude použita přímo na zlepšení poskytované veřejné zdravotní péče, včetně zlepšení pracovních podmínek a navýšeného počtu zaměstnanců, finanční zdroje musí také přímo získat ošetřovatelský personál.
Evropští odboráři vyzývají národní vlády a zaměstnavatele, aby:
• Řešily nedostatek zaměstnanců.
• Zajistily vymahatelnost právních předpisů v oblasti BOZP.
Vlády musí prosazovat povinnosti zaměstnavatelů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců (rámcová směrnice o BOZP (89/391 / EHS).
• Více investovaly do veřejných služeb v oblasti duševního zdraví, aby k nim měly všechny sestry přístup.
Na celosvětové úrovni je třeba aktualizovat staré úmluvy Mezinárodní organizace práce, aby bylo zajištěno, že zdravotním sestrám budou zajištěny kvalitní a bezpečné pracovní podmínky, včetně ochrany před zdravotními riziky a přístupu ke vzdělávání.
Evropští odboráři požadují, aby:
Všechny zdravotní sestry a zdravotničtí pracovníci měli k dispozici vakcíny, aby mohli i nadále zachraňovat životy.
Na COVID-19 zemřelo více než 17 000 zdravotnických pracovníků, přesto Evropská komise a mnoho vlád Evropské unie blokuje vzdání se práv duševního vlastnictví na vakcíny COVID-19, což by zemím umožnilo vyrábět dostupné verze patentovaných vakcín COVID. Zatímco americký prezident Biden dne 5. května oznámil, že vláda USA již nebude bránit vzdání se práva, vlády EU stále kladou zájmy farmaceutických společností nad globální zdraví. V tento Mezinárodní den sester znovu opakujeme, že nikdo není v bezpečí, dokud každý nebude mít přístup k bezpečné a účinné léčbě a vakcínám.
Tarifní mzdy ve společnosti extrunet Kaplice, dříve ps-ECO, letos vzrostou minimálně o výši loňské inflace, tedy cca o 3,2 procenta. Nejméně o šest korun za hodinu práce každému zaměstnanci v dělnických profesích a o tři procenta u technicko-hospodářských zaměstnanců. Další navýšení pevné složky mzdy se bude lišit podle pracovního zařazení. Shodlo se na tom vedení firmy s vyjednavači Odborového svazu KOVO. Odborářům se tak i v této relativně malé firmě s průměrně 45 zaměstnanci podařilo dosáhnout na minimální hranici svých mzdových požadavků a zachovat zde dosavadní výši reálných příjmů.
„Základním principem a cílem kolektivního vyjednávání je udržení reálné mzdy, to znamená zajištění smluvní garance růstu nominální mzdy alespoň ve výši předpokládané inflace. To se nám v naprosté většině firem dlouhodobě daří. V řadě firem bez přítomnosti odborů mzdy často stagnují, což v důsledku inflace znamená pokles reálných příjmů,“ uvedl Jiří Řihout, předseda Základní organizace OS KOVO, který zaměstnance společnosti Extrunet Kaplice zastupuje.
Průměrná míra inflace, vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2020 proti průměru roku 2019, dosáhla 3,2 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu více než v roce 2019. Byla to nejvyšší průměrná roční míra inflace od roku 2012. Ceny zboží úhrnem a ceny služeb vzrostly v roce 2020 shodně o 3,2 procenta.
„Součástí nové kolektivní smlouvy je současně zvýšení příplatku na penzijní připojištění o 100 korun z 1 300 na 1 400 korun. Stravovací paušál 72 korun denně zde navíc mohou získat i ti, kteří z objektivních důvodů nevyužívají závodní stravování,“ sdělil Řihout a dodal: „Nová kolektivní smlouva zohledňuje ve všech ohledech jak zájmy zaměstnanců, tak zaměstnavatele s ohledem na jeho aktuální možnosti. Velice si cením toho, že se firma nesnažila argumentovat růstem mezd vázaným na zrušení superhrubé mzdy“.
Ke zrušení superhrubé mzdy došlo k 1. lednu 2021 a pro zhruba čtyři milióny zaměstnanců to podle výše příjmů znamená, že v jejich peněženkách končí po výplatním termínu o několik set až tisíc korun měsíčně navíc. Minimální mzda současně vzrostla o 600 na 15 200 korun.
„Naši rakouští vlastníci na tyto podmínky přistoupili i proto, že loňské hospodaření dopadlo s ohledem na koronakrizi velmi dobře a slušně se vyvíjí i letošní rok. Pomohlo také to, že valorizace inflace je v Rakousku běžnou záležitostí,“ řekl vedoucí provozu extrunet s.r.o. Kaplice Eduard Stráský. Firma si je podle něho také dobře vědoma toho, že si nemůže vzhledem k nedostatku lidí na trhu práce dovolit ztrácet zaměstnance. „Samozřejmě se nemůžeme srovnávat se mzdovou úrovní v Rakousku, ale firma přidává pravidelně řadu let za sebou,“ dodal Stráský. Výhodou extrunetu je i malý kolektiv a pestrá, kreativní práce bez striktních norem.
„Jsem si jistý, že podoba nové kolektivní smlouvy vyváženě zohledňuje ve všech ohledech jak zájmy, zaměstnanců, tak zaměstnavatele. Nevidíme do budoucna a těžko odhadneme, co nás čeká. Realitou ale je, že strojírenské podniky, přes výkyvy na světových trzích, mají často víc zakázek než lidí na jejich realizaci. Rozhodně tak není doba, na mzdová omezení. Míra inflace je tedy spodní, nepřekročitelnou hranicí při uzavírání nových kolektivních smluv,“ zhodnotil výsledky kolektivního vyjednávání v extrunetu zmocněnec Krajského sdružení Odborového svazu KOVO Jihočeského kraje Jan Janoušek. Stagnující mzdy totiž v důsledku inflace znamenají pokles reálných příjmů a kupní síly zaměstnanců.
___________
Společnost extrunet s.r.o. Kaplice, stoprocentně vlastněná rakouskými majiteli, byla na jihu Čech založena před dvaceti lety a až do loňska zde působila pod značkou ps-ECO. „Rodinná firma“ s průměrně 45 zaměstnanci je známa v mnoha zemích světa jako konstruktér a výrobce technologií pro extruzní vytlačování plastů. Mezi její zákazníky patří firmy vyrábějící různé plastové profily, například k výrobě plastových oken, lišt, okapů a podobně.
Za tímto účelem zdůrazňujeme, že:
V této souvislosti vítáme akční plán Evropského pilíře sociálních práv předložený Evropskou komisí a nejvhodnějšími nástroji, při respektování zásady subsidiarity a minimální administrativní zátěže pro malé a střední podniky, vyzýváme všechny příslušné subjekty, aby si vzali ponaučení z této pandemie a spojili úsilí v:
Vyzýváme Evropskou radu, aby podpořila hlavní cíle do roku 2030 navržené Evropskou komisí v akčním plánu Evropského pilíře sociálních práv a aby prosazovala:
Vyzýváme členské státy, aby stanovily ambiciózní národní cíle, které při náležitém zohlednění výchozí pozice každé země představují odpovídající příspěvek k dosažení evropských cílů.
Potvrzujeme, že v rámci hospodářské a sociální správy EU je evropský semestr a jeho různé nástroje, jako je obnovený Srovnávací přehled sociálních ukazatelů, vhodným politickým rámcem pro monitorování pokroku při implementaci Evropského pilíře sociálních práv a na tomto základě požadujeme na nejvyšší politické úrovni pravidelné hodnocení pokroku naplňování hlavních cílů pro rok 2030 a vzestupné konvergence. Mimořádné zdroje, které jsou k dispozici na podporu obnovy Evropy, jsou šancí, kterou si nelze nechat ujít při pokroku směrem k lepší implementaci nezbytných reforem na národní úrovni v souladu se zásadami a cíli sociálního pilíře.
Na závěr zdůrazňujeme význam zapojení a debaty o tom, jak posílit sociální rozměr Evropy se všemi občany v rámci Konference o budoucnosti Evropy i mimo ni, při zapojení sociálních partnerů a mobilizování evropské společnosti.
Porto, 7. května 2021
Luca Visentini, generální tajemník Evropské odborové konfederace
Pierre Gattaz, předseda BusinessEurope
Pascal Bolo, předseda SGI Europe
Alban Maggiar, předseda SMEunited
Piotr Sadowski, předseda Social Platform
David Sassoli, předseda Evropského parlamentu
Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise
António Costa, premiér Portugalska
