práce ČR alespoň 3 měsíce a od doby, kdy ukončili studium, získali maximálně 3 roky praxe.
„Záruky pro mladé“ podpořily už více než 11 tisíc lidí
práce ČR alespoň 3 měsíce a od doby, kdy ukončili studium, získali maximálně 3 roky praxe.
Odborům vadí, že vláda minulý týden odložila schválení výstupů Uhelné komise. Materiál s doporučením komise ukončit v ČR využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl stažen z jednání kabinetu a bude předložen do meziresortního připomínkového řízení. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) v tiskové zprávě v úterý 9. února uvedly, že nad tímto postupem vlády vyjadřují „zásadní znepokojení“.
Podle odborářů Uhelná komise jako poradní orgán vlády splnila úkoly, kvůli kterým byla ustanovena. „Uhelná komise předložila na jednání vlády komplexní materiál včetně jednotlivých doporučení. Upozorňujeme také na skutečnost, že v komisi byly zastoupené všechny platformy reprezentující různé sektory, kterých se odklon od uhlí může dotknout. Výstup práce komise je tak opravdu konsensuální,“ uvedly odborové svazy.
Zdůraznily, že závěry komise byly přijaty jasnou většinou – z 19 členů hlasovalo pro závěry 15 členů pro, dva proti a dva se zdrželi. „Komise vládě doporučila jako realistický rok útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v České republice rok 2038. Ovšem pouze za předpokladu, že budou splněné jasně stanovené podmínky. ČMKOS i OS PHGN považují rok 2038 za kompromis,“ sdělili odboráři. Dodali, že na výstupech komise se na jednání tripartity s odbory jednohlasně shodli také zástupci zaměstnavatelů.
Podmínkami útlumu jsou podle usnesení Uhelné komise zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými a právě zajištění energetické bezpečnosti. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.
Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Orgán se zároveň v prosinci usnesl, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí.
Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má nyní největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo předloni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní ČEZ nebo soukromé firmy Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.

Nežijeme zrovna v lehké době. Ať už chceme nebo nechceme, společnost se zásadně proměňuje pod vlivem digitálních technologií (digitální transformace), pod tíhou klimatické změny a postupným přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku (zelená transformace) a konečně vlivem a dopady covidu-19. Je na místě obava? Nezapomínejme, každé riziko je příležitost. Procesy digitalizace a automatizace vytvářejí nová pracovní místa. Nové dovednosti přinášejí nové nápady a zvyšují konkurenceschopnost. Indicie naznačují, že kompas, který nás má bezpečně navigovat v průběhu těchto rozsáhlých transformací, ukazuje k tématu dovedností a celoživotnímu učení.
ČMKOS proto v rámci projektu ESF „Sociální dialog a Společnost 4.0“ organizuje diskusní fóra, jejichž náplní je v moderovaném formátu mluvit o dovednostech zaměstnanců, roli firemního vzdělávání a příslibu celoživotního učení. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. Účast na diskusním fóru je otevřena všem, tj. není podmíněna pracovní pozicí, ani nutnou zkušeností z oblasti vzdělávání dospělých a firemního HR (personalistiky).
Cílem diskusních fór je připravit relevantní podklady a argumentaci pro Návrh koncepce dalšího vzdělávání z pohledu zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů v České republice. Tato diskusní fóra pořádá Českomoravská konfederace odborových svazů v partnerství se Svazem průmyslu a dopravy ČR a ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Diskusní fóra se uskuteční online prostřednictvím MS Teams v následujících termínech:
Z online diskusních fór nebude pořizován žádný audiovizuální záznam. Pro účast je nutné se registrovat na tomto odkazu. Před samotným konáním online diskusního fóra obdržíte na svůj uvedený e-mail veškeré informace potřebné pro úspěšné přihlášení.
V případě dalších dotazů a upřesnění neváhejte prosím kontaktovat poradce pro oblast vzdělávání. Program diskusního fóra je nedílnou součástí pozvánky. Těšíme se na setká(vá)ní online v regionech České republiky.
Lukáš Němec
Poradce pro oblast vzdělávání ČMKOS
e-mail: nemec.lukas@cmkos.cz
Usnesením vlády č. 125 byl pro Českou republiku vyhlášen nouzový stav, a to pro období od 15. února 2021 do 28. února 2021.
Současně bylo vydáno usnesení vlády č. 137, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 71/2021 Sb., které opětovně stanovilo možnost omezit provádění periodických pracovnělékařských prohlídek a nahradit vstupní pracovnělékařské prohlídky nových zaměstnanců čestným prohlášením.
Pro komplexnost uvádíme další dotčená krizová opatření.
Usnesení vlády č. 1049 (publikované pod č. 418/2020 Sb.) stanovilo možnost omezit provádění periodických pracovnělékařských prohlídek a nahradit vstupní pracovnělékařské prohlídky nových zaměstnanců čestným prohlášením, a to s účinností od 19. října 2020 po dobu platnosti nouzového stavu.
Na základě usnesení vlády č. 1291 (publikovaného pod č. 512/2020 Sb.) došlo ke změně dosavadního usnesení vlády č. 1049 – čestná prohlášení, na která bylo možné pohlížet jako na posouzení zdravotní způsobilosti k práci osob ucházejících se o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, při stanovení okruhu těchto osob podle bodu I. odst. 1, 2 usnesení vlády, bylo možné použít nejdéle do 31. prosince 2020 do 23.59 hodin. Od 1. do 18. ledna 2021 tedy nebylo možné, aby u fyzických osob ucházejících se o zaměstnání, byl použit institut čestného prohlášení.
Usnesení vlády č. 54 (publikované pod č. 17/2021 Sb.) opětovně stanovilo od 19. ledna 2021 možnost omezit provádění periodických pracovnělékařských prohlídek a nahradit vstupní pracovnělékařské prohlídky nových zaměstnanců čestným prohlášením.
Nouzový stav vyhlášený vládou ČR od 15. února 2021 na dobu 14 dnů, tj. do 28. února 2021 se pro účely pracovnělékařských prohlídek a vydávání zdravotního průkazu považuje za pokračování nouzového stavu, ukončeného dne 14. února 2021.
Předpokládané ukončení nouzového stavu je tedy dne 28. února 2021. V této souvislosti (v případě vyhlášení ukončení nouzového stavu) ode dne 1. března 2021 se započne počítat lhůta 30 a 90 dnů pro provedení vstupních a periodických pracovnělékařských prohlídek („PLP“) a lhůty pro vydání zdravotních průkazů (ZP), jak uvádí níže přiložená tabulka. Ministerstvo zdravotnictví tímto doporučuje poskytovatelům zdravotních služeb a zaměstnavatelům, aby respektovali možnost zahájení plynutí výše uvedených lhůt již od 1. března 2021.
Ministerstvo zdravotnictví důrazně upozorňuje, že po ukončení nouzového stavu budou obnoveny pracovnělékařské služby a pracovnělékařské prohlídky budou probíhat v obvyklém režimu (tzn. jako před vyhlášením nouzového stavu). Pracovnělékařské prohlídky velmi významně přispívají k ochraně zdraví zaměstnanců, a proto je zapotřebí jim věnovat náležitou pozornost.
Bližší informace ke lhůtám pro provedení vstupních a periodických pracovnělékařských prohlídek („PLP“) a lhůty pro vydání zdravotních průkazů (ZP) v souvislosti se skončeným nouzovým stavem (NS) jsou znázorněny v tabulce níže.
Základní příklady, k nimž může v praxi při provádění POC antigenních testů pro společnosti sídlící v ČR docházet
V případě testování zaměstnanců společností sídlících v ČR může testování provádět přímo poskytovatel pracovně-lékařských služeb. Pokud má místo poskytování zdravotních služeb přímo v areálu podniku a zároveň je smluvním poskytovatelem zdravotní pojišťovny (zdravotních pojišťoven), může při splnění výše uvedených podmínek vykazovat příslušný výkon zdravotní pojišťovně automaticky a bude mu uhrazen.
Bude-li se jednat o poskytovatele pracovně-lékařských služeb, který nemá sídlo přímo v areálu podniku, musí požádat příslušný krajský úřad o vydání povolení k poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení podle § 11a zákona o zdravotních službách. U nesmluvního poskytovatele zdravotních sužeb je nutné požádat zdravotní pojišťovny o přidělení identifikačního čísla zařízení (IČZ) a identifikačního čísla pracoviště (IČP).
U poskytovatelů, kteří u zaměstnavatele neprovádějí pracovně-lékařské služby, platí v zásadě výše uvedené. Lze doporučit, aby případné dohody o POC antigenním testování byly uzavírány především se smluvními poskytovateli zdravotních služeb, čímž odpadne nadbytečná administrativa a tito poskytovatelé mohou automaticky vykazovat výkon POC antigenního testování zdravotní pojišťovně. V naprosté většině případů pak bude třeba žádat o vydání povolení podle § 11a zákona o zdravotních službách.
V neposlední řadě poté nic nevylučuje, aby zaměstnavatel dohodnul a zorganizoval testování zaměstnanců přímo u smluvního poskytovatele zdravotních služeb, který působí v blízkosti jeho podniku.
Celý článek si můžete přečíst zde.
SÚIP i nadále doporučuje veřejnosti upřednostňování písemného, elektronického či telefonického kontaktu s úřadem ve všech případech, kdy je to možné.
| pondělí, středa: | 08,00–17,00 |
|---|---|
| úterý, čtvrtek, pátek: | 08,00–14,00 |
Loňský rok, stejně jako začátek toho letošního, se nesl ve znamení mimořádných protiepidemických opatření. V jejich důsledku se mění i zaběhnuté zvyklosti v práci základních organizací OSŽ. Jak si s tímto novým stavem dokáží poradit? Dokáží hájit zájmy svých členů stejně jako v „normální“ době? Co bylo potřeba změnit? A jak nesou tyto změny samotní zaměstnanci? Na tyto a další otázky odpovídá předseda jedné velké základní organizace OSŽ na jižní Moravě Jožka Matůšů – předseda ZV OSŽ Slovácko z Veselí nad Moravou.
Rok 2020 byl z hlediska protiepidemických opatření složitý pro každého. Jak z tohoto pohledu hodnotíte činnost vaší ZO OSŽ Slovácko?
Rok 2020 se mně nehodnotí úplně lehce. Ale to asi nikomu z předsedů základních organizací. V naší ZO OSŽ ŽST Veselí nad Moravou – Slovácko jsme alespoň stihli, těsně před vyhlášením covidových opatření, uspořádat vloni v březnu konferenci členů ZO. To jsem byl, v kontextu pozdějších událostí, opravdu rád. V době covidových omezení jsme, jak se závodním výborem, tak s členskou základnou, komunikovali emaily. Stejně tak emailem probíhalo jednání ZV. Tady problém nemáme. Poněkud omezenější bylo z pochopitelných důvodů pořádání sportovních a společenských akcí – zde jsme, bohužel, museli naše členy hodně „ošidit“. Naše ZO pořádá za normálních okolností spoustu různých akcí rozličného typu a v loňském roce jsme stačili realizovat pouze menší část toho, co bychom uspořádali normálně.
Obtížná situace panovala rovněž při kolektivním vyjednávání. Splnily uzavřené kolektivní smlouvy Vaše očekávání?
V situaci jež panovala v roce 2020, se nedá uzavření kolektivních smluv hodnotit jinak než pozitivně. Nasmlouvané podmínky jsou u podniků, kde byly PKS uzavřeny, podle mého názoru téměř maximem toho, čeho šlo v té situaci dosáhnout. Záměrně říkám téměř, vždy jde všechno udělat o něco lépe. Ale musíme si uvědomit, že i hůře a tady to akutně hrozilo. Za naši ZO a za mě osobně patří poděkování všem kolektivním vyjednavačům. Potřebná školení k PKS ČD, a. s., a Správy železnic, s. o., probíhají letos per rollam formou videokonferencí a těch se, samozřejmě, za naši ZO účastníme.
Jak dalece změnila mimořádná situace pracovní režim u zaměstnanců a členů vaší ZO OSŽ?
Současná situace na zaměstnanost a pracovní režim našich členů příliš velký vliv nemá. Pouze např. u vlakových čet se dočasně přešlo do režimu letmo, ale zaměstnavatel toho nijak nezneužívá. Toto si samozřejmě hlídáme. Taktéž u našich členů v pozici dispečerů a výpravčích platil v některých obdobích loňského roku speciální režim kvůli omezení osobního kontaktu mezi zaměstnanci. V letošním roce očekávám zklidnění covidové situace a s tím spojené i zklidnění situace u zaměstnavatelů i v odborech. Věřím, že pokud se vše vrátí do „starých kolejí“ a nebudou (např. u ČD, a. s.) vznikat tak obrovské finanční ztráty, pak to všechny podniky, kde máme své členy, ustojí a nebude muset dojít k žádným vážnějším restrikcím vůči zaměstnancům.
Dařilo se vám uspokojovat zájem členů o odborové záležitosti, především v oblasti informovanosti?
Naše členy jsme samozřejmě průběžně informovali nejen o veškerém dění v OSŽ, ZO, ale i o vývoji situace u zaměstnavatelů. Máme v databázi adresy na více než 90% členů naší ZO, takže jakékoliv důležité informace jsme jim okamžitě předávali i s naším komentářem. Stejně tak jsme postupovali například při výpomoci OSŽ samoživitelům s následným vyřízením této pomoci. Dokonce jsme dostali i několik poděkování, čehož si vždycky moc vážíme.
Stejně jako jiné ZO OSŽ, i vaše základní organizace registruje značnou část seniorů. Jak ti prožili pro ně obzvláště náročný rok?
Pokud jde o seniory naší ZO, tak ty jsme museli ošidit úplně. U nás jsou zvyklí, že pro ně děláme dvakrát ročně společné setkání, kde se od nás dozví veškeré novinky a naše hodnocení situace na dráze jako takové. Zvláště v oblasti Jihomoravského kraje, kde se dělají „kotrmelce“ s režijními výhodami i pro seniory, je to pro ně důležité. Takto jsme, bohužel, pouze odpovídali na dotazy těch, co nás kontaktovali.
Letošní rok je rok voleb v OSŽ. Jak se na ně připravujete a nemáte v souvislosti s nimi obavy z „covidových“ opatření?
Čekají nás volby jak do závodních výborů, tak do vrcholných orgánů OSŽ včetně podnikových výborů. Dále pak podnikové konference a na finále sjezd. Nejen mým přáním samozřejmě je, aby se sjezd, popřípadě už podnikové konference mohly uskutečnit v normálním režimu. Z dlouholeté zkušenosti vím a cítím, že osobní styk je vždy daleko prospěšnější než domluva přes různá média, byť sebelepší. Pokud se nic nezmění, jsme připraveni provádět volby v naší ZO, vzhledem k situaci a blížícímu se termínu, dvojím způsobem. Prvním z nich jsou volby per rollam pomocí e-mailu do speciálně zřízené e-mailové schránky, druhý způsob je klasický – tištěným volebním lístkem do volební urny – tak budou volit např. zaměstnanci DPOV, kteří mají své pracoviště na jednom místě, kde bude zřízena volební místnost. Volební místnost zřídíme také v obvodu železniční stanice Veselí nad Moravou – ta bude sloužit všem členům, kteří nemají emailové adresy. Způsobem per rollam pomocí e-mailu bude probíhat i konference delegátů z řad členů ZO, která bude předcházet volbám a bude schvalovat vše potřebné pro bezproblémové fungování naší ZO. Ideální by bylo provést konferenci pomocí videokonference, jenže, bohužel, všechny delegáty v jeden čas bychom asi k počítačům nedostali.
Český statistický úřad již podruhé publikuje údaj o penzijních nárocích domácností. Penzijní závazky vyjadřují hodnotu nároku současných i budoucích penzistů na starobní penze. Ke konci roku 2018 dosáhly celkové výše 14,7 bilionu Kč, což odpovídá 276 % hrubého domácího produktu.
V České republice vyplývají nároky domácností především z prvního důchodového pilíře, tj. průběžného systému financování důchodů (dávkově definovaného důchodového pojištění) a třetího pilíře ve formě naspořených prostředků v penzijních fondech.
„Většinu penzijních závazků v hodnotě 14,2 bilionu korun tvoří nároky domácností v rámci prvního důchodového pilíře. Zbylou část závazků ve výši 0,5 bilionu představuje naspořený zůstatek účastníků v penzijních fondech, tedy třetí důchodový pilíř,“ shrnuje ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ Petr Musil.
Provedené odhady vycházejí z publikace Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts, vydané roku 2020 Eurostatem. Dle Transmisního programu Eurostatu jsou členské státy povinny odhady penzijních závazků publikovat od konce roku 2017 v tříleté periodicitě.
Vedle metodických popisů je součástí aktuální publikace také analýza citlivosti celkové výše penzijních závazků na výši aplikované úrokové sazby. Úroková sazba je v modelu využita pro diskontování budoucích nároků do současné hodnoty a má tak významný vliv na výsledek modelu. Dále je výše závazků ovlivněna dalšími ekonomickými faktory, především inflací a valorizací důchodů, a také počtem a stářím obyvatel, kteří mají nebo budou mít nárok na jeden z typu důchodu, tzn. starobní, invalidní, sirotčí či pozůstalostní.
V souladu s metodikou není hodnota penzijních nároků z průběžného systému financování důchodů (1. pilíř) součástí dluhu sektoru vládních institucí (tzv. maastrichtské kritérium).