Nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví včelařství, které projednala a schválila vláda, stanovuje podmínky poskytování dotací pro tento sektor tak, aby Česká republika splnila podmínky stanovené předpisy Evropské unie a mohla poskytovat včelařům finanční podporu z nového programového období Společné zemědělské politiky 2023–2027. Čeští včelaři si tak budou moci rozdělit zhruba 110 milionů korun ročně, půl na půl z evropských dotací a ze státního rozpočtu, například na školení pro včelaře a výstavnictví, na investice do hmotného majetku či na boj proti včelím nákazám. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Podobně vláda schválila i novelu nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, která rovněž souvisí se zahájením nového programového období Společné zemědělské politiky 2023–2027 a se změnou předpisů Evropské unie a s novelou zákona o zemědělství, která vstoupila v účinnost od 1. ledna a například definuje jednotlivé druhy zemědělské kultury v evidenci půdy tak, aby byly splněny podmínky stanovené evropskými předpisy, nebo rozšiřuje druhy ekologicky významných prvků v jejich evidenci o nový krajinný prvek skalka.

Vláda se zabývala také tím, jak i v letošním roce podpořit Ukrajinu humanitárními dary prostřednictvím Hasičského záchranného sboru ČR nebo ze zásob Správy státních hmotných rezerv. Stejně jako v loňském roce ve snaze o maximální zjednodušení administrace této humanitární pomoci dala oběma organizacím předběžný souhlas s udělením výjimky z podmínky nepotřebnosti darovaného materiálu až do souhrnné výše 200 milionů korun za rok. Hasiči budou moci zprostředkovávat i humanitární pomoc věnovanou Ukrajině od soukromých donátorů, kteří sami nejsou schopni zorganizovat dovoz darovaného materiálu na Ukrajinu. Vláda souhlasila s tím, že se darovaný materiál nejprve převede jako dar České republice, konkrétně Ministerstvu vnitra, a hasiči ho pak ukrajinské straně dopraví.

Kabinet schválil rovněž návrh zahájit koordinaci rozvoje kvantových technologií v České republice. Kvantové technologie jsou klíčové k tomu, aby si Evropa i v budoucnu udržela nejen konkurenceschopný průmysl, ale i vojenskou a civilní bezpečnost, Česká republika ale jejich zapojení do strategických odvětví není připravena řešit. Napravit tento stav chce vláda tím, že koordinací rozvoje kvantových technologií pověřila Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, který disponuje odbornými a personálními kapacitami v této oblasti a historicky byl aktivně zapojen do aktivit na úrovni Evropské unie. Finanční prostředky na jejich rozvoj chce čerpat z Národního plánu obnovy.

Kabinet odsouhlasil návrh ministra dopravy zrušit v rámci úsporných opatření ke konci roku 2023 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a převést jeho agendu pod Úřad na ochranu hospodářské soutěže.

Vláda schválila také návrh měnící novelu zákona o podpoře regionálního rozvoje. Novela z loňského roku, která byla přijata v souvislosti se zrušením regionálních rad regionů soudržnosti, neobstála před Nejvyšším správním soudem, a je proto ji nutné upravit tak, aby soudnímu nálezu vyhověla a odpovídala původnímu záměru zákonodárce.

Výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-22-unora-2023-203199/.

Česká pobočka UNICEF dnes ve spolupráci s MPSV, MŠMT a Úřadem vlády uveřejnila výsledky sociologické studie Mladé hlasy, která v intervalech několika let pravidelně mapuje postoje, názory a očekávání dětí v České republice. Jedná se o unikátní výzkum založený na osobních rozhovorech s dětmi, který umožňuje nahlédnout do myslí a životů českých dětí, s cílem identifikovat tužby a přání současné mladé generace a umožnit jí vyjádřit svůj názor.

„Každé jedno dítě je stěžejní nenahraditelnou součástí naší společnosti. Stejně jako každý z nás, i děti vnímají veřejné dění a pociťují důsledky celospolečenských rozhodnutí. Málokdy mají však možnost vyjádřit své názory, nápady, pocity či obavy, a to ani u rozhodnutí, která je zásadně či dokonce výlučně ovlivňují. Mladé hlasy ale musí být slyšet. Vládní tisková konference i sociologická studie „Mladé hlasy“ proto upozorňují, že na pohledu dětí samotných skutečně záleží. Tisková konference představuje unikátní setkání političek a politiků s dětmi, které tak dostávají volný prostor pro otázky a vyjádření k tématům, která se jich každodenně dotýkají,“ otevřela tiskovou konferenci zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Výsledky studie ukázaly, že 60 % dětí je rozhodnuto žít v dospělosti v ČR, více než čtvrtina si zatím není jistá. Jedním z cílů účasti MPSV na prezentaci výsledků Mladých hlasů je podpořit mladou generaci, vyslechnout její názor a dát dětem a mladým lidem jasně najevo, že jim Česká republika naslouchá a má zájem na tom, aby pro ně byla skutečně dobrým místem pro život. Bylo také zjištěno, že více než třetina dotázaných dětí se osobně zapojila do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. To ukazuje, že ani dětem samotným nejsou osudy nevinných lidí prchajících před ruskou agresí lhostejné,“ komentuje výsledky studie místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Mladé hlasy pokrývají také okruh vzdělávání. Více než dvě třetiny dotazovaných dětí chodí do školy rády, hlavně kvůli kamarádům, ale i novým znalostem. Vztahy s učiteli i mezi žáky jsou zpravidla dobré, ovšem na učilištích jsou vztahy s učiteli výrazně horší. „Vytvoření bezpečného prostředí ve škole je jednou z klíčových podmínek efektivního vzdělávání. Více než polovina dotázaných dětí uvedla, že mají ve škole možnost mluvit o svých potřebách a problémech. Nejčastěji se svěřují spolužákům nebo učitelům, školního poradce ale využije málokdo. To je pro nás důležitá zpětná vazba, se kterou můžeme dále pracovat,“ uvádí Martina Běťáková, náměstkyně ministerstva školství.

„Pozitivním zjištěním je, že od prvního výzkumu v roce 2001 zůstává v Česku stabilně vysoký počet dětí, které se cítí šťastně skoro pořád: je to více než polovina. Současně studie ukazuje na oblasti, ve kterých děti potřebují naši podporu: zvýšení informovanosti o dětských právech, ochranu před dopady chudoby a vytvoření bezpečného zázemí, kam se mohou obrátit pro pomoc v případě problémů,“ upozorňuje Pavla Gomba, výkonná ředitelka Dětského fondu OSN – UNICEF. Děti se cítí šťastné nejčastěji s kamarády nebo rodinou. U více než třetiny dětí se na pocitu štěstí také zásadně podílí dobré známky. A co dětem dělá největší starosti? Většinou, když se něco přihodí v rodině nebo když se jim ve škole nedaří. U dětí z příjmově slabších rodin jsou nejhoršími situacemi ty, kdy jejich domácnost nemá peníze (46 %). Tato skutečnost je ještě umocněna v případě, že jde o děti žijící s jedním rodičem. Ohledně budoucnosti Česka děti příliš optimistické nejsou – v lepší budoucnost země věří jen čtvrtina z nich.

„Jako jeden z největších přínosů projektu vnímám možnost zachytit a popsat rozdíly mezi věkovými kategoriemi děti a mladých dospělých, kteří byli ve výzkumu tázáni. Díky němu si můžeme poslechnout dětské i mladé hlasy – a stejně jako ve zbytku světa, i u nás zní každá skupina trochu jinak,“ popisuje Jan Tuček, ředitel výzkumné agentury STEM/MARK, která sociologickou studii Mladé hlasy realizovala. Rozdíly mezi dětmi do 13 let a mladými dospělými, kteří procházejí pubertou, se dobře diferencují například u otázky vztahů v rodině – zatímco vztah s matkou by jako “velmi dobrý” popsaly tři čtvrtiny mladších dětí, u starších už je to jen 58 %.

Jedním z témat, kterým se Mladé hlasy věnují, je také informovanost dětí o různých tématech a jejich názory na aktuální dění ve společnosti. Účastníci výzkumu uvedli, že toho ví hodně o prevenci drog nebo sexuálních vztazích. Téma dezinformací je pro většinou z nich naopak neznámé. K dětem z Ukrajiny se podle oslovených dětí chováme spravedlivě (54,9 %), horší situace panuje ohledně dětí z chudých rodin, k nim se chováme v Česku fér podle 42 % dotázaných. Názory dětí jejich rodiny respektují jen někdy. Na nerespektování názorů v rodinném kruhu si častěji stěžují děti z početnějších rodin, v nichž se střetává více názorů, proto ten jejich není vždy zohledněn.

„Dětské hlasy musí být slyšet. Ke zdravému vývoji důvěry v sebe i v okolí totiž patří vědomí, že je dítěti nasloucháno, že není jen subjektem rozhodnutí dospělých, že na jeho hlasu upřímně záleží. Zapojení dětí do rozhodování má svůj smysl na všech úrovních – od té rodinné až po tu celostátní. Děti navíc vidí svět svým vlastním neotřelým způsobem. Právě z něj mohou pramenit zdroje inspirace, ale i konkrétní nápady a věcné návrhy, které si zaslouží být vyslyšeny,“ uzavírá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Důležitým tématem jednání byla stabilizace veřejných financí. „Bavili jsme se o plánu konsolidačního balíčku na snížení strukturálního deficitu státního rozpočtu o 70 mld. Kč. Plánujeme v této souvislosti řadu změn. Politické rozhodnutí ještě ale nepadlo, proto musíme mít odborné materiály a analýzy, znát dopady. Na tom nyní MF pracuje. Chceme udělat úpravy v daňové oblasti, ale při zachování současné celkové daňové zátěže pro lidi a firmy. Musíme udělat určité úpravy v oblasti sociálního a důchodového systému, chceme pokračovat v optimalizaci a zefektivnění státní správy,“ uvedl premiér.

Předseda vlády zdůraznil, že platí závazek snížit schodek veřejných financí co nejdříve pod 3 % HDP. „Je zde celá řada návrhů, které zpracoval NERV, řada návrhů od nezávislých ekonomů. Nyní se dokončuje debata na pracovní úrovni mezi zástupci jednotlivých stran a poté balíček projednají vedení koaličních stran tak, aby ho během jara mohla schválit vláda a mohl se promítnout již do státního rozpočtu pro rok 2024,“ dodal po jednání premiér.

Vláda v souvislosti s energetickou krizí schválila tzv. Windfall tax po dobu tří let pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, petrolejářství, těžby a zpracování fosilních paliv a bank. „Příjem z windfall tax a cenových stropů EU pro výrobce elektrické energie v letošním roce by měl být víc jak 100 miliard korun a bude použit na zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti a firmy,“ řekl předseda vlády.

Dalším tématem jednání bylo i snižování počtu úředníků. Ministerstvo financí a jeho podřízené organizace jako Generální finanční ředitelství a další zrušily během loňského roku celkem 925 míst. Jdou tak příkladem celé státní správě. Část míst byla zrušena z důvodu rušení agend – např. EET či silniční daně.

Oba politici diskutovali rovněž o zvýšení ročního limitu pro povinnou registraci k DPH z 1 milionu na 2 miliony Kč či ukončení EET k 1. lednu. „Znamenalo to definitivní konec šikany živnostníků, která byla pozastavena na 2 roky již samotnou minulou vládou v důsledku covidové pandemie. Naše vláda tak plní programové prohlášení, kde slibovala úlevu od zbytečné byrokracie pro podnikatele, které provoz a aktualizace pokladních zařízení stálo každý rok cca 1,5 mld. Kč,“ řekl premiér Fiala.

Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je získání detailních informací o tom, co se ministrům podařilo a na co je potřeba se ještě více soustředit.

Mezi vybranými vědkyněmi a vědci neformálního poradního orgánu jsou osobnosti, které mají zkušenosti z prestižních světových univerzit a už ve svém mladém věku přispěly k významným vědeckým objevům napříč vědeckými obory či vybudovaly úspěšné firmy. Řada z nich se umístila v žebříčcích Forbes 30 pod 30, nebo získaly prestižní vědecká ocenění Neuron. 

Proč skupina vznikla?

Poradní skupina vznikla s cílem přinést vhled juniorních výzkumnic a výzkumníků do českého systému vědy, výzkumu a inovací, s tím, že řada zúčastněných nabídla velmi cenný vhled do systému fungování prestižních zahraničních výzkumných pracovišť a start-upů. 

Ministryně Helena Langšádlová je také předsedkyní Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která je složena z kariérně seniorních vědců a vědkyň. Vznikem nového neformálního poradního orgánu, aktuálně chce nabídnout prostor pro diskuzi i těm kariérně mladším. „V rámci mé politiky, razím názor, že vnímat potřeby a nápady juniorních vědkyň a vědců je mimořádně důležité. Nechceme-li, aby docházelo k brain-drainu, musíme přesně těmto mladým nadaným  lidem nastavit takové podmínky, aby se i z prestižních světových univerzit měli kam vrátit a předávat dál své zkušenosti. Proto si velmi vážím těchto mimořádně talentovaných mladých lidí, kterým není systém české vědy lhostejný, a chtějí přispět ke zlepšení českého výzkumného a inovačního prostředí,“ komentuje Helena Langšádlová. 

Inspirací pro tuto aktivitu je fungování pracovní skupiny organizace Youth, Speak Up! na podporu začínajících vědkyň a vědců, která fungovala v Poslanecké sněmovně v letech 2019–2021. Cílem organizace je dostávat důležitá témata mladých lidí do politiky. “Osvědčil se nám formát spolupráce mezi politiky a političkami a mladou generací. Je skvělé, že určitá část aktuální politické reprezentace dává mladým lidem prostor prosadit svůj názor a nekonvenční myšlenky, jelikož se na ně často ve veřejných politikách zapomíná. Velice si proto vážím aktivity paní ministryně,” dodává Jana Soukupová, zakladatelka Youth, Speak Up! a ředitelka Kabinetu ministryně Langšádlové  

Čím se skupina zabývá? 

Skupina bude diskutovat zejména tři hlavní priority ministryně Langšádlové, kterými jsou: rozvoj lidských zdrojů ve vědě, výzkumu a inovacích, transfer technologií a znalostí, zejména vznik spin-offů a start-upů, a podpora excelence. V rámci těchto témat skupina nabízí vhled do různých zahraničních systémů, ale také „insider“ pohled do českého systému z pozice kariérně juniornějších pracovnic a pracovníků. Kromě těchto oblastí  však necháváme v rámci diskuzí také tzv. „ring volný“ kdy dáváme prostor pro přemýšlení o vědě, výzkumu a inovacích tzv. out of the box. Pravidelně se skupina bude scházet každý měsíc.

„Založení tohoto poradního orgánu a první schůzku vnímám velmi pozitivně. Široká škála mladých expertů a expertek napříč obory od základního výzkumu, přes start-upy, až po veřejnou správu hned u prvního tématu – posilování excelence – ukázala, jak užitečné je dát prostor mladým lidem při hledání řešení,“ dodává Jan Lukačevič, kosmický inženýr a člen poradního orgánu.

Z prvního jednání vzešla celá řada doporučení, kterými se nyní úřad ministryně bude zabývat. Velká část diskuze se vedla o otevřenosti české vědy, a to jak z hlediska motivace českých výzkumníků získávat zahraniční zkušenosti, tak i schopnosti systému přilákat zahraniční talenty. Skupina doporučuje motivovat k výjezdům na zahraniční stáže již v rámci bakalářského a magisterského studia. Dále jako problém, který brání internacionalizace české vědy, vidí absenci výuky v anglickém jazyce či nekompatibilitu zahraničních titulů s českým systémem, což se mimo jiné jeví jako překážka českých vědců a vědkyň, kteří se chtějí vracet ze zahraničí domů. Celé situaci nepřispívají ani nepružné nostrifikace – tedy uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání jako rovnocenného s vysokoškolským vzděláním získaným v České republice. Ani uznávání titulů z takové univerzity jako Cambridge není v českém systému samozřejmost. Proces je často dlouhý a byrokraticky náročný. Skupina také otevřela otázku týkající se nedostatečné administrativní podpory v rámci vyplňování projektových žádostí. Členové a členky jednotně došli k závěru, že vědec nerovná se profesionální byrokrat. Potřebujeme proto kvalitní administrativní zázemí, které vědcům pomůže administrativní nálož projektů zvládnout.

Druhé jednání neformálního poradního orgánu proběhne v 2. polovině měsíce března a bude se především zabývat otázkou lidí ve vědě a výzkumu.

Členy poradní skupiny jsou: Lenka Slavíková, Stanislav Fořt, Jan Lukačevič, Filip Široký, Denis Dudáš, Markéta Klíčová, Hynek Roubík, Zuzana Musilová, Lucie Kalousová, Matěj Bajgar, Lukáš Kolek, Karel Zheng, Kateřina Kovaříková, Jan Čečrdle.

Vláda odsouhlasila úhrady dalších druhů antibiotik, která pomohou České republice vyřešit momentální výpadky dodávek tohoto druhu léků. Díky tomuto kroku bude možné dovézt dalších 25 tisíc balení antibiotik. Aby bylo možné podobným problémům do budoucna předcházet, zavádí ministerstvo zdravotnictví systém pro uplatňování aktivní lékové politiky a zároveň připravuje novelu zákona o léčivech.

„Tato dvě opatření dohromady zajistí lepší zjišťování množství zásob léků ve skladech, nebo povinnou kritickou zásobu léků na dva měsíce, o tomto úmyslu jsme už informovali. Díky těm aktivním krokům ministerstva zdravotnictví a rozhodným krokům vlády v této věci jsme dokázali vždy vyřešit akutní nedostatky léků, ale pro nás je důležité, abychom dokázali těmto věcem předcházet, abychom se dokázali poučit z této krize a do budoucna vytvořili takový funkční systém, který dokáže preventivně takovéto krize zvládat,“ řekl premiér. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Kabinet Petra Fialy projednal nová pravidla pro zajištění zázemí pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany po 1. dubnu 2023. Právě od tohoto data přechází tyto úkoly na Ministerstvo vnitra. To představilo nový systém registrace osob žádajících o udělení dočasné ochrany, který bude postaven na třech úrovních, jež se budou lišit dle rozsahu poskytované asistence nově příchozím. Krajům nadále zůstane v gesci zajištění ubytovacích kapacit v potřebném rozsahu, přidělování ubytování bude zabezpečeno na stanovených pracovištích Ministerstva vnitra.

Vláda se věnovala také změnám ve fungování Strategické skupiny ke koordinaci řešení dopadů uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu. Od 21. února 2023 tento poradní orgán povede z pozice národní koordinátorky vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a dojde také k jeho přejmenování a dílčí změně jeho zaměření. Těleso se bude nově jmenovat Strategická skupina pro koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny, což značí, že jeho hlavním úkolem bude zasazovat se o bezproblémové začlenění ukrajinských uprchlíků do české společnosti. Zrušeny byly také mimo jiné dvě pozice národních koordinátorů, jejichž existence již v současné době není nezbytná. Bližší informace přináší samostatná tisková zpráva.

Vláda projednala Analýzu připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně. Jejím cílem bylo zmapovat připravenost z hlediska organizačních, personálních a technických kapacit a právních nástrojů. Z analýzy plyne, že Česká republika v současné době nemá dostatečné nástroje a kapacity, které by v případě závažných informačních operací proti našemu státu ze strany cizí moci dokázaly efektivně reagovat.

Vláda rozhodla o odvolání vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímy a tuto pozici se zrušila. Agendy koordinace agendy boje proti vlivu cizí moci se od 16. února 2023 ujímá národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar a při Bezpečnostní radě státu vzniká nová pracovní podskupina složená z odborníků, jež se bude zabývat působením cizí moci.

„Michal Klíma ve své pozici dokázal nastartovat strategickou komunikaci státu a tím tak naplnil svůj úkol, který mu byl před necelým rokem svěřen. Chci mu poděkovat jménem celé vlády za velice dobrou spolupráci a přeji mu vše dobré v jeho dalších aktivitách,“ uvedl předseda vlády a dodal: „Jsme přesvědčeni, že po úvodní fázi, kdy bylo potřeba zahájit tuto činnost a vytvořit struktury, je potřeba přejít ke konkrétním aktivitám, které budou koordinovány činností pracovní skupiny pod Bezpečnostní radou státu a strategickou komunikací tady na Úřadu vlády.“ Více v samostatné tiskové zprávě.

Členové vlády se zabývali také poskytnutím dotace provozovateli přenosové soustavy na krytí části nákladů na ztráty v přenosové soustavě a na zajištění systémových služeb pro rok 2023. Za tímto účelem vláda schválila uvolnění finančních prostředků do výše 7,2 mld. Kč na krytí ztrát v přenosové soustavě pro rok 2023, a zároveň uvolnění finančních prostředků do výše 15,5 mld. Kč na zajištění systémových služeb. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kompletní výsledky jednání vlády.

Stejně jako v případě ostatních ministerstev, muselo v uplynulém období reagovat na neočekávané události a s nimi spojené situace také Ministerstvo kultury. Premiér také připomněl, že vláda se v nelehké situaci nestaví ke kulturní obci zády.

„V posledních letech stejně jako celá společnost čelila i kulturní obec nepříznivým okolnostem, ať už šlo o covidové restrikce, které na ni tvrdě dopadly, či o energetickou krizi a zdražování. Nebylo to snadné, ale podařilo se to zvládnout. Objem financí, které byly na kulturu vynaloženy, v loňském roce  ani v době napjatého státního rozpočtu nepoklesl,“ řekl předseda vlády.

Pro letošní rok je rozpočet ministerstva kultury, které je zodpovědné za podporu kultury a kulturních aktivit, historicky nejvyšší. Celkově jde o 18,498 miliardy korun, včetně výdajů dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. V roce 2022 to bylo 15,23 miliard korun. Jde tedy o navýšení o více než 21 procent. Podle premiéra resort kultury pod vedením Martina Baxy úspěšně zvládlo i legislativní výzvy, kterým čelilo.

„Před příchodem pana ministra do úřadu dokonce ČR hrozily pokuty za neschválení některých norem, ale tyto resty se novému vedení ministerstva podařilo rychle dotáhnout do konce,“ zmínil premiér.

Jednou ze zásadních legislativních počinů byla například novela autorského zákona a zákona o službách platforem, které reagují na prudce se měnící komunikační technologie, či nutné posílení nezávislosti veřejnoprávních médií prostřednictvím novely zákonů o Českém rozhlase a České televizi, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna.

„Hovořili jsme i o legislativě, kterou ministerstvo kultury momentálně připravuje. Jde zejména o zákon o veřejných kulturních institucích, velkou novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase a o zákonu o audiovizi. Každá z těchto norem má velký vliv na oblast, které se týká. Všechny tyto normy přinesou větší stabilitu a předvídatelnost financování kulturních institucí, veřejnoprávních médií a audiovizuálních projektů,“ uvedl předseda vlády.

V neposlední řadě ministr kultury seznámil premiéra s velkými investičními akcemi, které resort kultury chystá pro následující období. Jde zejména o paměťové instituce Památník Ticha Bubny a Lety u Písku – Památník holocaustu Romů a Sintů.

„V obou případech to jsou místa temných okamžiků naší historie a považuji za důležité, aby se z nich stala důstojná místa připomínky tisíců obětí zrůdného nacistického režimu. Připomínání důležitých historických milníků je jednou z priorit naší vlády,“ uzavřel premiér Petr Fiala.

Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je získání detailních informací o tom, co se ministrům podařilo a na co je potřeba se ještě více soustředit.