Třídenní slavnostní akce probíhá k připomínce prvního zasedání 4. prosince 1952, kdy se v Lucemburku ujali funkce první členové Soudního dvora. Zasedání se koná každoročně v zájmu udržování vztahů mezi Soudním dvorem a soudy členských států.

Letošního speciálního ročníku se účastní soudci Soudního dvora, předsedové ústavních a nejvyšších soudů všech členských států a předsedové Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). 

Projev ministra pro legislativu Michala Šalomouna: Justice blízká občanovi

Vaše Výsosti, Vážený pane předsedo, Vážené dámy, Vážení pánové.

Je mi ctí vystoupit na tomto fóru, při příležitosti oslav sedmdesátého výročí existence Soudního dvora, k tématu justice blízké občanovi. 

Jistě by se slušelo připomenout nyní velké případy, na kterých Soudní dvůr ukázal svou připravenost řešit v úzké spolupráci s národními soudy problémy Evropanů. Oslovit a oslavit Vás, Soudní dvůr a vrcholné představitele evropské justice, jazykem Vašich rozhodnutí. Dovolte mi však představit téma z druhého úhlu pohledu. Dovolte mi pohlédnout na evropskou justici, na tu v taláru Soudního dvora i v talárech členských států, z pohledu občana.

Ještě před rokem, před mým jmenováním ministrem, jsem byl aktivním advokátem. Setkal jsem se s justicí vstřícnou, naslouchající, i s justicí nekonečně vzdálenou, navzdory zdánlivé blízkosti v jednací síni. Chtěl bych se přitom zmínit o dvou tvářích evropské justice, které jsem mohl poznat. 

První tvář jsem viděl ve spojení s tímto soudem. Příběh pana Ryneše, kvůli kterému jsem měl první přímý kontakt se Soudním dvorem, se odehrál v jednom moravském městečku. V Třebíči, ze které pocházím já, pan Ryneš a shodou okolností i paní místopředsedkyně Jourová. Pan Ryneš byl místní novinář, pro mnohé potížista, který měl hodně nepřátel. Občas mu někdo rozbil okno nebo ho zmlátil nebo hodil do řeky. Pan Ryneš se snažil na tato příkoří reagovat, podával trestní oznámení, lepil ochrannou fólii na okno, zvyšoval ochrannou zeď, ale výsledky to nepřinášelo. Nakonec, zahnán do kouta, si na dům nainstaloval kameru. Na kameru se mu podařilo zachytit dvě postavy, které mu prakem prostřelily okno. Obrátil se na policii, která muže na záznamu identifikovala a začala je stíhat. 

Trestní soud obžalované zprostil obžaloby, neboť soudce nedokázal identifikovat osoby ze záznamu s obžalovanými. Jeden z těchto obžalovaných poté oznámil věc českému Úřadu pro ochranu osobních údajů, který dal panu Rynešovi za instalaci kamery pokutu. S tím se pan Ryneš nesmířil, najal si mě jako advokáta  a případ skončil u Nejvyššího správního soudu, který podal předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Ona otázka by se dala parafrázovat, zda instalaci kamery bylo možné podřadit mezi osobní nebo domácí činnosti, na které nedopadala regulace ochrany osobních údajů. Leitmotiv předběžné otázky byl zřejmý. Nezdálo se spravedlivé pokutovat pana Ryneše za to, co se stalo.

Živě si vzpomínám, jak do advokátní kanceláře došla obálka z Lucemburku od Soudního dvora. Pro mne i pro mého klienta to byl velmi hřejivý pocit. Případ, který narazil na právně filozofický problém, je řešen na celoevropské úrovni. K věci se vyjadřují členské státy Evropské unie.  Případ není řešen rutinně, ale má plnou pozornost justice.

Příběh nakonec dopadl dobře. Instalace kamery sice byla zpracováním osobních údajů, ale Soudní dvůr upozornil na jiné možnosti, jak věc podle směrnice o ochraně osobních údajů spravedlivě vyřešit.

Jako advokát jsem však viděl i zahalenou tvář justice. Často jsem zastupoval klienty ve sporech, které se týkaly autorského práva. To je dosti harmonizovaná oblast se širokým prostorem pro podávání předběžných otázek. V rámci mnoha soudních sporů jsem se pokoušel iniciovat položení předběžné otázky, ale nikdy jsem neuspěl. Odpovědi, které jsem na své návrhy dostával, pokud vůbec přicházely, byly různé. Jedna z nich, kterou jsem u soudního řízení mimo záznam dostal, mi stále zní v uších. Soud nebude nic nikam posílat, aby se neztrapnil. 

Myslím, že se jednalo o falešné obavy. Žádný soudce, který pošle předběžnou otázku,  by neměl mít obavy, že bude ostouzen. Soudní dvůr důsledně hájí právo národních soudů klást mu předběžné otázky, stejně jako jejich nezávislost při aplikaci evropského práva. V komunikaci s nimi však musí vždy opatrně pamatovat na to, jakou tvář jim ukazuje. Protože nebude-li naslouchající tvář Soudního dvora k národním soudům, nebude naslouchající tvář evropské justice k občanům.

Jaká by tedy měla být evropská justice, justice blízká občanům? Justice tvořená evropskými soudci zde v Lucemburku a evropskými soudy v jednotlivých členských státech, s nimiž se občané bránící svá evropská práva především setkávají.

Nedaleko odsud, v katedrále Panny Marie (Notre Dame), spočívá lucemburský hrabě, který se stal českým králem. V Česku je známý jako Jan Lucemburský, v Lucembursku jako Jan Český a v celé Evropě jako Jan Slepý. Býval nazýván ozdobou rytířstva a jeho mottem bylo „Ich dien“, „Sloužím“.

Myslím, že tyto charakteristiky slepého krále Vám mohou být dobrou inspirací. 

Buďte galantní ve Vaší vzájemné komunikaci, respektujte se a respektujte své role, protože se potřebujete. Soudní dvůr nemůže sloužit justici ani občanům bez národních soudů a národní soudy bez Soudního dvora nemohou sloužit evropské justici. 

Buďte silní při hájení práv občanů. Protože soudy jsou poslední nadějí, k níž se občané upínají, když se svých práv nedomohli jinde.

A nakonec, byť ne nejméně významně, služte. Vaší prací, Vaším posláním, je služba. Sebevědomá, nikoliv podřízená či ponížená, služba Vaší slepé dámě, evropské justici. 

Dámy a pánové, děkuji za pozvání, děkuji za pozornost a přeji Vám, přeji nám!, abyste tvořili justici, kterou jsem zmínil. Věřte, že pro účastníky řízení, pro občany, kterých se evropské právo týká, je důležitý pocit sounáležitosti, vědomí, že jsme v tom všichni v Evropě společně, že Evropská unie není něco vzdáleného. Vy jste evropská justice a my všichni jsme Evropská unie. 

Děkuji.

Více informací o celé akci naleznete zde.

„V průběhu předsednictví jsme pracovali na řadě otevřených legislativních návrhů. Jsem velmi rád, že i díky výborné práci našich diplomatů se u dvou z nich podařilo nalézt jednomyslnou shodu všech členských států, kterou dnes stvrdili ministři,“ řekl Ivan Bartoš, vicepremiér pro digitalizaci, který předsedal dnešnímu jednání Rady pro telekomunikace.

Ministři posvětili shodu Rady EU nad textem návrhu nařízení k umělé inteligenci (tzv. AI akt). Jedná se o první zastřešující evropskou legislativu, která se věnuje využití technologií založených na AI.  Záměrem je zajistit, aby tyto systémy vznikaly a fungovaly v souladu s lidskými právy a hodnotami Evropské unie, jako je např. právo na soukromí, důvěryhodnost a transparentnost.

EU tímto návrhem mimo jiné zcela zakazuje využívání některých technologií, jako jsou systémy hodnotící chování občanů na veřejnosti (tzv. social scoring, který známe z Číny) nebo systémy využívající podprahové techniky. Návrh českého předsednictví v Radě EU přináší i řadu podpůrných opatření pro další rozkvět tohoto odvětví v Evropě.

K zásadnímu posunu během doby trvání českého předsednictví došlo u návrhu elektronické identity (tzv. eIDAS2). Cílem návrhu je, aby občané a firmy mohli napříč EU využívat bezpečně a jednoduše digitální identitu při komunikaci se státem, ale i při využívání komerčních služeb. Návrh zavádí tzv. evropskou digitální peněženku, kterou budou moci občané používat ve formě mobilní aplikace.

Chystaná aplikace usnadní vyřizování nejrůznějších záležitostí s úřadem či firmou nejen v ČR, ale také napříč EU. Zároveň si budou moci uživatelé nahrát do aplikace řadu dalších dokumentů jako např. řidičský průkaz, osvědčení o dosaženém vzdělání a kvalifikacích. Digitální podoba těchto dokumentů bude rovnocenná papírové verzi. Na finální podobě obou výše zmíněných návrhů se musí nyní shodnout Rada EU spolu s Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

Ministři se v Bruselu věnovali také tématu digitálního vzdělávání. Podle posledních výsledků DESI indexu si pouze 54 % dospělé evropské populace osvojilo základní digitální dovednosti a EU také trápí enormní nedostatek IT expertů, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ministři proto vedli diskusi o tom, jak tento trend zvrátit.

„Otázka digitálních dovedností je naprosto klíčová k tomu, aby se nám dařilo využívat benefity digitální transformace naplno. S využitím finančních zdrojů z evropských programů se budeme v příštím roce v ČR této oblasti věnovat prioritně. Plánujeme například rozvinout silnou spolupráci se soukromým sektorem a neziskovými organizacemi,“ dodává Ivan Bartoš.

Za virtuální účasti náměstkyně ukrajinského vicepremiéra pro digitalizaci Valeriye Ionan projednali ministři a Evropská komise aktuální kroky na podporu Ukrajiny v dodávkách IT vybavení a spolupráci v oblasti digitálního vzdělávání.

Českému předsednictví se podařilo finálně dojednat dva nelegislativní návrhy, které byly dnes na Radě formálně schváleny. Prvním je politický program Digitální dekáda 2030, který stanovuje cíle, jež má v digitální transformaci EU splnit do roku 2030.

Cíle se týkají oblastí digitálního vzdělávání, konektivity, digitalizace podniků a digitálních veřejných služeb. Druhým dojednaným návrhem je Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, kterým by se měli řídit jak zákonodárci, tak i nevládní organizace a soukromé společnosti. Smyslem prohlášení je vytvořit na člověka orientované, bezpečné a otevřené digitální prostředí.  

TZ Rady EU v angličtině: European digital identity (eID): Council makes headway towards EU digital wallet, a paradigm shift for digital identity in Europe – Consilium (europa.eu)

Lídři na summitu potvrdili jednoznačný závazek k budoucímu členství v Evropské unii pro celý region západního Balkánu. Stabilita těchto zemí je zásadní i pro bezpečnost ČR. Je zde mnoho příležitostí i pro české firmy. „Považuji proto za úspěch, že se tento výjimečný summit uskutečnil v době českého předsednictví. Během posledních měsíců jsme v rámci předsednictví dosáhli řady konkrétních úspěchů v otázkách, které byly mnoho let na evropské úrovni zablokované. Povedlo se nám například zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií a také přijmout rozhodnutí o vízové liberalizaci s Kosovem,“ řekl po skončení summitu premiér Fiala.

Otázky migrace, terorismu a organizovaného zločinu patřily ke klíčovým bodům jednání. EU výrazně zvýšila svoji podporu regionu na řešení těchto problémů. „Za tímto účelem přijala EU nový program na posílení správy hranic v hodnotě 40 milionů eur a připravuje druhý program na zvýšení kapacity pro boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. V oblasti migrace jsme dosáhli významného pokroku v oblasti sladění vízových politik zemí západního Balkánu s vízovou politikou EU. Čím víc tento proces bude postupovat, tím víc bude docházet k uzavírání cest, které byly využívány pro nelegální migraci do Evropy,“ uvedl po jednání premiér Fiala.

Summit se věnoval také řadě otázek spojených s dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Prezidenti a premiéři zemí EU a západního Balkánu se shodli, že Rusko nese výlučnou odpovědnost za současnou energetickou a ekonomickou krizi. Důležitým výstupem summitu je podpůrný energetický balíček pro západní Balkán v hodnotě 1 miliardy eur (24,3 mld. Kč). Ten může přinést další investice až ve výši 2,5 miliardy eur (60,7 mld. Kč), ale také zmírnit dopady energetické krize na nejzranitelnější obyvatele. Prostředky budou přístupné od ledna 2023. Na okamžitou podporu rozpočtů půjde 500 milionů eur v grantech, konkrétně 165 milionů eur pro Srbsko, 80 milionů eur pro Albánii a Severní Makedonii, 75 milionů pro Kosovo a 70 milionů pro Bosnu a Hercegovinu. „Vyzvali jsme rovněž balkánské země k zapojení do naší platformy pro společné nákupy plynu. Věřím, že to přinese nižší ceny plynu nám všem,“ řekl Petr Fiala.

Na okraj summitu také byla uzavřena dohoda o snížení roamingových poplatků mezi Evropskou unií a státy západního Balkánu, která začne platit od října 2023. V Tiraně ji podepsali za účasti vrcholných představitelů EU zástupci telekomunikačních operátorů z tohoto regionu.

Lídři na závěr summitu přijali tzv. Tiranskou deklaraci.

Neformální setkání se na Úřadu vlády uskutečnilo jako poděkování zástupcům poradních orgánům za usilovnou práci v roce 2022. V současné době zajišťuje Úřad vlády činnost šestnácti rad, výborů či komisí a celkem pěti zmocněnců vlády. „Sluší se poděkovat všem, kteří se na agendách podílejí, protože to často dělají nad rámec svých povinností, například i ve svém volném čase. Za Úřad vlády vám moc děkuji, že vás máme a že nám pomáháte,“ řekla Jana Kotalíková.

Premiér Petr Fiala během setkání poděkoval členům rad, výborů a komisí za odvedenou práci v nelehké době během ruské agrese na Ukrajině a energetické krize a popřál mnoho sil pro rok 2023. Členové poradních orgánů následně měli možnost seznámit se i s členy a členkami jiných rad, výborů a komisí.

„Děkuji za tento nápad. Je důležité, abychom měli možnost se takto neformálně setkat. Chtěl bych vám především poděkovat. První rok naší spolupráce nebyl jednoduchý z několika hledisek. Přišli jsme s novým konceptem některých rad, upravovali jsme jejich ukotvení, složení, jmenovali jsme nové zmocněnce. Děkuji vám za to, že jsme vše společně zvládli. Za vládu mohu potvrdit, že si vašich doporučení a vaší práce velice vážíme,“ uvedl Petr Fiala.

Nová systemizace služebních a pracovních míst platná od 1. ledna 2023 se týká celkem 234 služebních úřadů, na kterých bude celkem 75 559 služebních a pracovních míst.

„Naše vláda se v programovém prohlášení zavázala k tomu, že budeme systematicky snižovat počty úředníků a že budeme zefektivňovat státní správu. Dnes jsme k tomu udělali další krok. Schválili jsme návrh systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2023, díky kterému dojde k meziročnímu snížení úřednických míst o 851. Tímto krokem plníme závazek naší vlády zavádět úspory a zeštíhlovat státní správu a to jde ruku v ruce s omezováním množství agend, kterými se musí stát zabývat. A v této cestě budeme v dalších měsících a letech pokračovat,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Vláda projednala také návrh novely zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Hlavním důvodem novely je prodloužení mechanismu dočasné ochrany pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině, vystupňované navíc barbarskými útoky na ukrajinskou civilní energetickou infrastrukturu, se připravuje v rámci Evropské unie návrh na prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny o dvakrát šest měsíců. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Novela zákona proto analogicky navrhuje prodloužit stávajícím držitelům dočasné ochrany, kteří se nacházejí na území České republiky, toto pobytové oprávnění za určitých podmínek až do konce března 2024. Novela obsahuje i několik dalších změn, které se týkají zjednodušení získání kvalifikace v oboru psychologie kvůli zvýšené poptávce po těchto službách v souvislosti s příchodem osob zasažených válkou, evidence zaměstnanosti uprchlíků, výplaty humanitárních dávek či zajištění předškolní a školní docházky ukrajinských dětí.

Kabinet schválil také navýšení odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků. Novým nařízením se od 1. ledna 2023 zvýší odměny za výkon funkce uvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků a maximální možná výše odměn za měsíc poskytovaných za výkon funkce neuvolněným členům zastupitelstev územních samosprávných celků plošně v průměru o deset procent v příslušných tabulkách. K dosud poslednímu navýšení odměn došlo od 1. ledna 2020, od té doby se podstatně zvýšila jak průměrná mzda v národním hospodářství, tak i ceny zboží a služeb, na druhou stranu se kvůli pandemii covid-19 a poté krizi spojené s válkou na Ukrajině narostla i náročnost výkonu těchto funkcí.

Vláda změnila také své usnesení z 6. dubna letošního roku, kterým stanovila strategické priority vlády České republiky ke zvládání dopadů uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu. Změnou převedla 560 milionů korun určených pro Ministerstvo pro místní rozvoj na podporu rozšíření kapacit pro nouzové ubytování ve vlastnictví územních samosprávných celků a jimi zřizovaných organizací ve prospěch Ministerstva práce a sociálních věcí (300 milionů), Správy státních hmotných rezerv (200 milionů) a Ministerstva zahraničních věcí (60 milionů) na pokrytí mimořádných výdajů spojených s důsledky války na Ukrajině a jí vyvolané uprchlické krize.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-30-listopadu-2022-201306/.

Jedním z hlavních témat setkání byla opatření proti nelegální migraci. „Shodli jsme se na potřebě lepší ochrany vnější hranice schengenského prostoru a zabránění aktivitám převaděčských skupin. Vyjádřili jsme také připravenost pomoci Maďarsku s ochranou vnější hranice,“ uvedl premiér Fiala. České předsednictví v Radě EU s ohledem na prudký nárůst migračních proudů svolalo na pátek mimořádné zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu. Počty zadržených nelegálních migrantů jsou letos rekordní. Od začátku roku do 13. listopadu bylo v ČR zadrženo 21 226 nelegálně tranzitujících osob. V roce 2021 to přitom bylo pouze 1011 lidí.

Lídři V4 se rovněž shodli na jednoznačné vojenské, humanitární a materiální podpoře Ukrajiny. „Je to důležitý krok k odražení ruské agrese. Máme společný postoj i k finanční pomoci Ukrajině a zajištění dlouhodobého financování pro příští rok, i když existují rozdílné názory ohledně praktického provedení této pomoci. Shodli jsme se také na tom, že Rusko nesmí nadále představovat hrozbu pro Evropu a že je třeba udělat vše pro zachování ukrajinské nezávislosti a suverenity,“ uvedl český premiér.

Unijní státy jsou připravené příští rok Ukrajině půjčit 18 miliard eur. Ukrajina ztratila přístup na finanční trhy a nemá tak prostředky na běžný provoz státu a zajištění chodu kritické infrastruktury. Cílem českého předsednictví v Radě EU je usnadnit projednání této pomoci, aby bylo možné návrh přijmout na Radě ministrů financí 6. prosince.

Dalším tématem jednání byla energetická bezpečnost a spolupráce v této oblasti. „Naším cílem je posílení odolnosti energetického systému a zbavení se závislosti na ruských fosilních zdrojích. Všichni se shodujeme na tom, a budeme to i nadále prosazovat společně, aby jednotlivé členské státy měly svobodu výběru svého energetického mixu, což pro řadu z nás znamená rozvoj jádra a obnovitelných zdrojů,“ dodal český předseda vlády.

Předsedové vlád zemí V4 se také shodli na dalších setkáních v tomto formátu. „Ta debata byla velmi otevřená a jsem rád, že jsme si mohli vyjasnit i některé otázky ve kterých třeba mezi sebou nemáme shodu. Takováto otevřená debata pomáhá předcházet nedorozuměním a je příslibem pro budoucí spolupráci,“ řekl Petr Fiala.

Cena předsedy či předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace se uděluje každoročně již od roku 2016. Ocenění je určeno nejen vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům, cestovatelům a dalším, kteří publikují na téma vědy a techniky a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu. Ivan Boháček se stal další osobností, které byla tato cena udělena. 

Kariéra Ivana Boháčka je neodmyslitelně spjata s časopisem Vesmír, do jehož redakce nastoupil v roce 1985 a jako redaktor v něm pracuje doposud. Od srpna 1990 do konce roku 2019 působil jako vedoucí redakce. „V porevoluční době, kdy hrozilo, že Vesmír zanikne, se spolu s kolegou Stanislavem Vaňkem zasadili o jeho další fungování a časopis tak mohl oslavit v minulém roce 150. narozeniny“, uvedl ve svém laudatiu na oceněného současný šéfredaktor časopisu Vesmír Ondřej Vrtiška.

„V těch devadesátých letech jsem já i kolega Standa Vaněk zachování časopisu Vesmír, jehož první číslo vyšlo již v roce 1871 a který si zachoval dobré jméno jak v období 2. světové války, tak v období od padesátých do devadesátých let, cítili jako velký závazek. Jisté je, že dopředu jsme netušili, do čeho se to pouštíme. Časopis jsme již předali skvělé mladší generaci s jistotou, že je v dobrých rukách,“ uvedl při přebírání ocenění Ivan Boháček.

„Mou snahou jako ministryně i jako předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace je posílení popularizace vědy a výzkumu, kterou považuji za nedílnou součást vědeckého procesu“, uvedla ministryně Helena Langšádlová a dodala, že „veřejné prostředky, které jsou věnovány do vědy a díky kterým dosahujeme ve výzkumu a inovacích úspěchů je také  třeba představovat veřejnosti a ukazovat vědu jako oblast zajímavou pro veřejnost i pro vědecký dorost“. „Popularizace vědy a výzkumu má obrovský smysl, a to hned v několika rovinách – jde o to zejména dětem a mladým lidem přibližovat svět vědy a podporovat jejich přirozenou zvídavost a tvořivost, seznamovat širokou veřejnost s výsledky vědecké práce, které pomáhají  řešit konkrétní problémy, s nimiž se potýkáme, a také upozorňovat na nezastupitelnou roli, kterou věda a výzkum v životě naší společnosti hrají,“ uvedla ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová.

O důležitosti vědy a výzkumu pro rozvoj české společnosti a ekonomiky mluvila ve svém projevu na slavnostním udílení ceny také předsedkyně Poslanecké sněmovny předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová. „Česká věda a české inovativní firmy dlouho čekaly na to, až vláda začne vnímat jejich důležitost. Troufám si říct, že v nás mají konečně oporu. K podpoře vědy, výzkumu a inovací jsme se zavázali ve volebním programu i programovém prohlášení vlády. Je to klíčové, abychom si udrželi konkurenceschopnost. Jen tak totiž můžeme z malých věcí udělat věci velké a důležité,“ uvedla paní předsedkyně Pekarová Adamová.

Cena za popularizaci vědy je určena nejen vědeckým pracovníkům, ale i všem, kteří publikují na téma vědy a techniky a celkově přispívají k popularizaci vědy a výzkumu. Cenu uděluje a o jejím nositeli rozhoduje předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. V minulosti cenu obdrželi například František Koukolík, Václav Cílek, Václav Větvička nebo Jiří Grygar.

Životopis Mgr. Ivan Boháček

* 30. listopadu 1946

Vystudoval jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1969). V letech 1969–1977 se v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského ČSAV zabýval molekulovou spektroskopií, v letech 1977–1985 se v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů (ÚVVVR) věnoval detektorům ionizujícího záření v pevné fázi.

Už během svého působení ve výzkumných ústavech byl aktivní v popularizaci vědy.  Je spoluautorem knihy o fyzice Newton by se divil (Albatros, Praha 1975; spolu s Františkem Běhounkem a Zdeňkem Pincem) a autorem knihy o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1977).

V roce 1985 nastoupil do redakce Vesmíru a popularizaci vědy se začal věnovat na plný úvazek. V roce 1991 spoluzaložil nakladatelství Vesmír, s. r. o., které od r. 1994 převzalo vydávání časopisu Vesmír a vydalo řadu přírodovědných knih (mimo jiné  Tři dialogy o vědění od Paula Karla Feyerabenda, Úsvit robotů, soumrak lidstva od Kevina Warwicka nebo několik titulů od antropologa Emanuela Vlčka nebo od biologa a filosofa Stanislava Komárka).

Od srpna 1990 do konce roku 2019 Ivan Boháček v časopise Vesmír působil jako vedoucí redakce, jako redaktor v něm pracuje dosud.

V roce 2015 obdržel Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy a v roce 2022 medaili za zásluhy o rozvoj vědy Učené společnosti České republiky.

O časopise Vesmír a roli Ivana Boháčka v něm

Časopis Vesmír založil roku 1871 student medicíny Václav F. Kumpošt, žák Jana Evangelisty Purkyně. O rok později vydávání časopisu převzal Antonín Frič. Po pauze v letech 1908 až 1922 časopis obnovil na popud Aloise Rašína botanik prof. Bohumil Němec. Od 50. do 90. let dvacátého století časopis vydávala Československá akademie věd, od roku 1994 za tímto účelem založená společnost Vesmír, s. r. o. V letech 1990–2019 byl šéfredaktorem Vesmíru Ivan M. Havel, nyní jím je vědecký novinář Ondřej Vrtiška.

Vesmír od svého založení do současnosti popularizuje především přírodní vědy a medicínský výzkum, s přesahy do oblasti společenských a humanitních věd. Je určen vědcům, studentům, učitelům a širší veřejnosti se zájmem o vědu. Představuje ji nikoli jako „černou skříňku“ generující objevy a vynálezy, ale jako spletitý proces poznávání světa. Koriguje mediální zkratky a zprostředkovává argumenty pro diskusi o společenských tématech, k nimž má věda co říci. Autory většiny článků jsou aktivní vědci, články podléhají odborné revizi. Redakce se stará o to, aby publikované materiály byly srozumitelné a přínosné i pro čtenáře bez hlubších znalostí daného oboru.

V turbulentních devadesátých letech hrozilo, že Vesmír přestane vycházet. Ivan Boháček a jeho redakční kolega Stanislav Vaněk proto založili Vesmír, s. r. o. s cílem časopis zachránit. Ivan Boháček se v roli jednatele nakladatelství a vedoucího redakce staral o to, aby si časopis udržel svou odbornou i publicistickou kvalitu a aby se finančně udržel nad vodou, přestože to na malém českém trhu bylo a stále je nesmírně obtížné. O trvalém zájmu čtenářů svědčí skutečnost, že po propadu mediálního trhu v důsledku finanční krize z roku 2008 počet předplatitelů postupně roste. Důvěru vědecké obce v serióznost časopisu dokazuje setrvalý zájem vědců o publikování ve Vesmíru, ale také medaile udělené Ivanu Boháčkovi Akademií věd (2015) a Učenou společností České republiky (2022), viz životopis kandidáta.

Časopis má kromě tištěné i elektronickou podobu (web + pdf), popularizaci vědy se věnuje i na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Instagram). Spolupracuje s vědci všech generací, publikují v něm autoři z ústavů Akademie věd ČR, z univerzit i z dalších výzkumných a vzdělávacích institucí. V redakční radě je mnoho výrazných osobností řady oborů (např. lékař prof. Michal Anděl, geolog dr. Václav Cílek, buněčný imunolog prof. Jan Černý, psychiatr prof. Cyril Höschl, matematický fyzik prof. Roman Kotecký, lékař prof. Ladislav Machala, astronom prof. Jan Palouš, reprodukční biolog prof. Jaroslav Petr, fyzikální chemik prof. Petr Slavíček, ekolog prof. David Storch, archeolog dr. Jan Turek, lékařský etik dr. Marek Vácha, fyzik prof. Bedřich Velický, fyziolog prof. František Vyskočil nebo fyzik dr. Vladimír Wagner. Časopis je partnerem středoškolských vědeckých olympiád a dalších akcí zaměřených na popularizaci vědy a na vzdělávání, oslovuje tak všechny generace zájemců o vědu a nové znalosti.