Vláda Petra Fialy vzala na vědomí rezignaci Filipa Neussera z funkce předsedy Národní sportovní agentury a k 30. listopadu 2022 jej z této funkce odvolala. Současně s účinností od 1. prosince 2022 do funkce předsedy NSA jmenovala Ondřeje Šebka.

„Je to zkušený manažer, který se v oblasti sportu pohybuje celý život, celou profesní kariéru. Má zkušenosti z různých typů sportu a různých sportovních aktivit. V současné době je předsedou úspěšného Českého veslařského svazu. Jsme přesvědčeni, že nový předseda vnese do Národní sportovní agentury potřebné zkušenosti, klid, rozvahu a ji bude spravovat takovým způsobem, aby dobře plnila všechny funkce, které plnit má ve prospěch českého sportu i české společnosti,“ konstatoval premiér Petr Fiala a připomněl vládní slib věnovat se podpoře sportu, změnám ve fungování NSA a nastavení transparentních a předvídatelných podmínek financování sportu a sportovních institucí.

„Jsme si vědomi toho, že sportovního prostředí se dotýkají současné problémy s cenami energií. Proto jsme také prosadili zastropování cen energií i pro sportovní kluby a provozovatele, což jim zaručuje stabilitu a to, že ty rostoucí náklady nějakým způsobem zvládnou. Zvýšili jsme také rozpočet Národní sportovní agentury o dvě miliardy korun na 6,9 miliardy,“ připomněl předseda vlády.

Kabinet projednal také návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který má do českého práva aplikovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) z října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. K uplynutí transpoziční lhůty došlo už 17. prosince 2021 a minulé vládě se tento zákon prosadit nepodařilo. Nový návrh vychází z pravidel vyžadovaných evropskými předpisy, má zajistit ochranu širokému okruhu osob vykonávajících práci v soukromém i veřejném sektoru pro případ, že oznámí protiprávní jednání, o kterém se v souvislosti s výkonem práce dozvěděly. Nebude se týkat oznamování přestupků a neřeší ani anonymní podání. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Vláda také na návrh ministra kultury prohlásila osm stávajících kulturních památek za národní kulturní památky. Jedná se o klášter augustiniánů v Pivoni, zámek Jezeří s arboretem, klášter augustiniánů v Roudnici nad Labem, hrad Veveří, klášter augustiniánů s chrámem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, zámek Moravský Krumlov, zámek Rosice u Brna a zámek Plumlov. Více v tiskové zprávě Ministerstva kultury.

Vláda na návrh místopředseda vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj zřídila funkci vládního zmocněnce ke zřízení Digitální a informační agentury a do této pozice jmenovala dosavadního ředitele Správy základních registrů Michala Peška. Jeho úkolem bude pracovat na zřízení Digitální a informační agentury. Jmenovala rovněž nového státního tajemníka v Ministerstvu zemědělství. Od 1. prosince se jím stane dosavadní zástupce státního tajemníka Michal Hutňan.

Ministři a ministryně rozhodli i o vykrytí výdajů souvisejících s ruskou agresí na Ukrajině a jejími dopady na Českou republiku a dalších nezabezpečených výdajů za použití finančních prostředků z vládní rozpočtové rezervy. Například Ministerstvu obrany bude navýšen rozpočet až o dvě miliardy korun na zajištění financování strategického zpravodajství, Ministerstvo práce a sociálních věcí dostane až 34,334 miliardy na dávky důchodového pojištění, Ministerstvo průmyslu a obchodu získá dalších až 1,31 miliardy pro státní podnik DIAMO na financování útlumu těžby a na zahlazování následků hornické činnosti.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-23-listopadu-2022-201154/.

Předseda vlády v projevu poukázal na nezbytnost modernizace armády. Válka na Ukrajině, kterou vyvolalo Rusko a trvá už devět měsíců, je podle něj varovným signálem. „Rizika přirozeně doléhají přímo na Českou republiku a je naší povinností na ně reagovat, a to v prvé řadě zvyšováním připravenosti naší armády. Naše vláda od začátku kladla důraz na modernizaci ozbrojených sil a na to, abychom pro vás zajistili adekvátní zdroje. Jsou to závazky, které jsme začlenili do svého programového prohlášení, a paní ministryně Černochová je pak dále rozpracovala ve svém Desateru pro obranu. Situace na Ukrajině jen potvrdila, že to byla správná rozhodnutí a správné priority,“ řekl premiér a dodal, že jeho vláda chce do roku 2024 do obrany investovat dvě procenta HDP ročně. Letošní výdaje na obranu činí 89,1 miliardy, což je 1,35 % HDP. Pro příští rok vláda počítá s částkou 111,8 miliardy, tj. 1,51 % HDP.

Armáda pořídí například 52 francouzských děl Caesar na českých podvozcích Tatra 8 x 8 a obdobně probíhá také výroba obrněných vozidel Titus 6 x 6. Ministerstvo obrany v srpnu podepsalo smlouvu na dodání 209 těžkých nákladních terénních automobilů Tatra a armáda bude mít také 15 nových tanků. „Podařil se zásadní posun v akvizici nových bojových vozidel pěchoty, s Německem jsme dojednali mechanismus pořízení nových tanků, Spojené státy nám dodají osm dalších helikoptér a uvolnily na modernizaci české armády pomoc dosahující téměř tří miliard korun. Zároveň s nimi jednáme o pořízení letounů F-35, které naše letectvo posunou do 21. století. To jsou dobré zprávy. Rozhodně chceme využít veškeré příležitosti k modernizaci Armády České republiky,“ řekl předseda vlády.

Vojákům ve svém projevu premiér Petr Fiala poděkoval za to, jak rychle dokázali zařídit dodávky zbraní a munice na Ukrajinu. „Především díky vám jsme se zařadili mezi nejvýznamnější podporovatele Ukrajiny v Evropě. Významným příspěvkem Česka k obraně Ukrajiny je také poskytování výzbroje a výcviku. Vláda 16. listopadu schválila pobyt a výcvik ukrajinských vojáků na českém území, který opět zabezpečí Armáda ČR. Podle schváleného mandátu počítáme se sérií pěti rotací, pokaždé s kapacitou až 800 vojáků. Tato pomoc zatím vychází z bilaterální dohody mezi Českem a Ukrajinou, ale výhledově ji převedeme pod asistenční misi Evropské unie,“ uvedl předseda vlády a zmínil, že válka na Ukrajině posílila jednotu západních zemí a akceschopnost mezinárodních institucí. „Na rozdíl od předcházejících ruských provokací se tentokrát západní demokracie neomezily jen na diplomatické nóty a symbolické sankce,“ řekl premiér a připomněl, že primárním rámcem bezpečnosti České republiky je Severoatlantická aliance.

„Chci ocenit aktivní roli armády v zahraničí. Vedeme mnohonárodní bojové uskupení na Slovensku, významně přispíváme do podobných aliančních uskupení v Pobaltí, dokázali jsme operativně prodloužit působení našich vzdušných sil v Litvě,“ uvedl premiér a dodal, že česká armáda si podle něj vybudovala skvělé jméno na zahraničních misích v Kosovu, Bosně a Hercegovině, v Mali, Iráku a Kuvajtu, na Sinajském poloostrově nebo na unijní misi bojující proti nelegální migraci ve Středomoří. „Významně tím přispíváte k mezinárodní bezpečnosti i k propagaci dobrého jména České republiky ve světě, a proto bych vám za tuto dobrou práci chtěl zvlášť poděkovat.“

V závěru projevu ocenil premiér Fiala službu armádního generála Aleše Opaty, kterého v červenci nahradil generálmajor Karel Řehka. „Generál Řehka se své funkce zhostil v mimořádně složité době, ale jeho široké zkušenosti a výsledky jsou myslím dobrou zárukou, že se Česká republika na svou armádu bude moct i nadále spolehnout,“ řekl předseda vlády.

Praha, 22. 11. 2022 – Zprávu o nelegálních drogách v České republice 2022 dnes schválila Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Jednání předsedal premiér Petr Fiala. Stěžejní je zjištění, že míra užívání konopných látek i ostatních drog je v dospělé populaci dlouhodobě stabilní, mezi dospívajícími klesá.

„Dlouhodobé trendy ukazují potřebu systému jiné kontroly návykových a psychotropních látek. U méně rizikových látek, jako je konopí, jdeme spíše cestou dekriminalizace a přísně kontrolované dostupnosti. V současném stavu se stále čtvrtina občanů vystavuje riziku trestního a jiného postihu. Připomínám, že premiér Petr Fiala, který dnes osobně této radě předsedal, mě pověřil přípravou tohoto záměru,“ říká národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil a dodává:  „Na druhou stranu potřebujeme získat víc prostředků pro prevenci a léčbu těch, kteří potřebují léčbu v souvislosti s užíváním všech typů návykových látek nebo jiným závislostním chováním. Tyto prostředky bychom rádi vygenerovali třeba také právě díky možnému zdanění regulovaného trhu s konopím.“

Zpráva o nelegálních drogách 2022 shrnuje zjištění populačních i dalších výběrových studií zaměřených na rozsah a vzorce užívání nelegálních drog, představuje informace o sociálních a zdravotních souvislostech užívání drog, shrnuje situaci v oblasti prevence, léčby závislostí a snižování rizik spojených s užíváním nelegálních drog. Zaměřuje se také na národní politiku v oblasti závislostí a výzvy, kterým v posledních letech čelí, jako jsou dopady pandemie COVID-19 nebo současná krize na Ukrajině.

„Patříme společně se Španělskem, Nizozemskem, Itálií a Chorvatskem k zemím s relativně vysokou mírou užívání konopí v dospělé populaci. Mezi dospívajícími však zkušenosti s užitím konopí klesají, což je pozitivní vývoj. V zemích s nižší mírou zkušeností užívání konopí mezi 16letými narůstá, a to napříč Evropou,“ říká vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.

 „Zpráva o nelegálních drogách je díky vysoce profesionálnímu monitorovacímu středisku vědecký podklad a dává tak dobrý podklad pro strategické rozhodování o politice v oblasti závislostí,“ uvádí  národní koordinátor Vobořil a dodává: „Využijeme ji i při přípravě rámcového návrhu regulovaného trhu s konopím.“

• Hlavní pozitivní sdělení tedy je, že situace zůstává dlouhodobě stabilní. Odhadem 45 tis. lidí užívá rizikově pervitin nebo opioidy, z toho 35 tis. pervitin a 10 tis. opioidy. Necelých 41 tis. osob užívá drogy injekčně. Výskyt infekčních nemocí spojených s užíváním drog je nízký. V posledních letech roste objem výkonů adiktologických služeb, včetně distribuce harm reduction materiálu. ČR je tak společně se Španělskem, Lucemburskem a Norskem jednou ze 4 evropských zemí splňujících cíle WHO týkající se poskytování injekčních stříkaček osobám užívajícím drogy injekčně.
• Konopné látky užilo v posledním roce 6–10 % dospělých, což je asi 700–800 tisíc osob; menší část z nich konopné látky užívala intenzivně (rizikově). Čistě z důvodu samoléčby tělesných (nikoliv psychických) potíží užila konopí v posledním roce 2–3 % populace, tedy odhadem 190–250 tis. osob. Zatímco míra rekreačního užívání konopí je nejvyšší v populaci ve věku 15–34 let a s věkem významně klesá, užívání konopí čistě z důvodu samoléčby naopak s věkem respondentů roste a je nejvyšší v populaci osob starších 65 let.
• V posledních letech roste počet výdejů konopí pro léčebné použití v lékárnách i počet lékařů předepisujících konopí, ovšem počet pacientů, kterým je konopí lékařem předepisováno, dosahuje nadále pouze 4–4,6 tis. ročně.

Příloha k tiskové zprávě: Souhrn situace v oblasti nelegálních drog v ČR 2022

Zpráva o nelegálních drogách v České republice 2022 – plné znění zprávy (PDF) i její souhrn (PDF a html) jsou dostupné z úvodní stránky webu drogy-info.cz

Kontakty pro média:

Mgr. Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
M +420 702 087 862, E-mail chomynova.pavla@vlada.cz

Mgr. Jindřich Vobořil, národní koordinátor pro protidrogovou politiku
M +420 725 805 865, E-mail voboril.jindrich@vlada.cz

Žádosti o rozhovor a otázky je možno zasílat prostřednictvím Davida Hluštíka, hlustik.david@vlada.cz, +420 602 244 776

Kabinet se zabýval aktuálním vývojem bezpečnostní situace v Evropě v důsledku úterního incidentu na území Polska v těsném sousedství hranic s Ukrajinou, při kterém po dopadu rakety zemřeli dva polští občané. „V první řadě je nutné říct, že Česká republika není v bezprostředním ohrožení a našim občanům nic nehrozí. Od včerejšího večera jsem v kontaktu s polským premiérem Mateuzsem Morawieckim, stejně tak jsou se svými polskými protějšky v kontaktu moji kolegové z vlády. Polským přátelům jsem vyjádřil upřímnou soustrast a ujistil jsem je, že Česko stojí za nimi,“ uvedl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala.

„V tuto chvíli je nejpravděpodobnější, že raketu ruské výroby, která nedopatřením dopadla na polské území, použila Ukrajina v sebeobraně proti další vlně masivního bombardování civilních cílů ze strany Ruska. Česká republika stojí za Polskem a je s polskými přáteli a dalšími spojenci v rámci EU a NATO připravena nadále koordinovat případný další postup v celé věci. Stále ale je ale mimo vší pochybnosti, že na počátku tohoto nešťastného incidentu bylo barbarské bombardování civilních cílů na Ukrajině. Nebýt ruské agrese a ostřelování obyvatel ukrajinských měst, tuto situaci dnes vůbec neřešíme,“ poukázal předseda vlády.

Vláda projednala a schválila návrh novely zákona o státní sociální podpoře a zákona o životním a existenčním minimu. Kabinet Petra Fialy navrhuje mimo jiné, aby se od 1. ledna příštího roku zvýšil přídavek na dítě o 200 korun a aby došlo ke sjednocení podmínek nároku na příspěvek na bydlení pro všechny obce na 30 procent rozhodných příjmů domácnosti. V současnosti platí, že pro obyvatele Prahy je maximální hranice tzv. sociálně únosných nákladů na bydlení stanovena na 35 procent příjmů. „Je to reakce naší vlády na rychle rostoucí životní náklady, související především s nárůstem cen energií a vysokou inflací v důsledku ruské agrese na Ukrajině,“ konstatoval premiér Fiala. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí na https://www.mpsv.cz/documents/20142/2786931/TZ_vl%C3%A1da_161122_final.pdf/432acc90-b1f9-5cd7-15fa-c32f2dc9a243.

Vláda se zabývala také zvýšením energetické bezpečnosti České republiky a snížením závislosti na ruských dodávkách ropy. Odsouhlasila návrh, aby státní podnik MERO ČR investoval do projektu TAL+, což je připravovaná intenzifikace stávajícího ropovodu TAL. Zkapacitnění ropovodu, kterým až dosud proudí do českých rafinérií zhruba polovina z ročního objemu osmi milionů tun ropy, má nahradit ropovod Družba, jímž do ČR dodává Rusko druhou polovinu potřebného objemu ropy. Za současné situace, pokud by došlo k přerušení dodávek ropovodem Družba, není možné tento výpadek nahradit. Po dokončení projektu TAL+ s předpokladem v roce 2025 by naopak bylo možné dodávky ropy z Ruské federace zcela zastavit.

Vláda schválila také nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve vztahu k záruce poskytované v rámci státní podpory hospodářství v reakci na agresi Ruska vůči Ukrajině. Jedná se o program záruk poskytovaných Exportní garanční a pojišťovací společností a Českou exportní bankou českým firmám, které se dostaly do problémů v důsledku ruského útoku na Ukrajinu.

„Navazuje na program záruk Covid Plus, který také spravoval EGAP, a je určen pro firmy nad sto zaměstnanců, u kterých export tvoří alespoň 25 procent tržeb. Celkově bude možné poskytnout záruky v souhrnné výši přes šest miliard korun. Tento program může firmám pomoci také při řešení růstu cen energií,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Kabinet projednal také návrh na působení příslušníků Armády ČR, potřebné techniky a dalšího vybavení v zahraničních misích do roku 2024 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023. Čeští vojáci budou působit v asistenční misi Evropské unie pro Ukrajinu na území členských států Evropské unie, v operaci Globální koalice pro boj s Da´esh v Iráku a Kuvajtu a ve výcvikové misi Organizace Severoatlantické smlouvy v Iráku a v operaci Organizace Severoatlantické smlouvy Joint Enterprise v rámci sil KFOR v Kosovu. Více v tiskové zprávě Ministerstva obrany na https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vlada-schvalila-mandat-na-pusobeni-acr-v-zahranicnich-operacich-a-take-vycvik-ukrajinskych-vojaku-na-uzemi-cr-240588/.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-16–listopadu-2022-201049/.

Předseda vlády ČR Petr Fiala informoval místopředsedu Evropské komise o tom, že české předsednictví Rady EU má v plánu na mimořádném zasedání Rady pro energetiku dne 24. listopadu schválit další blok opatření, kterými EU reaguje na vysoké ceny energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Konkrétně by mělo jít o nařízení Rady o společných nákupech plynu, intervencích na trhu s plynem a nouzových opatřeních a solidaritě.
Pracuje se také na tom, aby se dohodla finální podoba nejnovějšího návrhu Evropské komise ke zrychlení povolovacích procesů u obnovitelných zdrojů, což je důležitým předpokladem pro posílení naší energetické soběstačnosti.

Podle předsedy vlády ČR by hledání shody na těchto návrzích napomohlo, pokud se Evropské komisi podaří předložit návrh na mechanismus pro korekci trhu včetně zastropování ceny plynu, po kterém je mezi členskými státy výrazná poptávka, ještě před konáním nadcházející mimořádné Rady.

“Pro ceny elektřiny je zásadní oddělení její ceny od ceny plynu, proto je potřeba, aby Evropská komise co nejdříve přišla s příslušnými legislativními návrhy, jak ji vyzvala Evropská rada v říjnu. Je také dobře, že se začíná rozbíhat systém společných nákupů plynu, který by měl jeho cenu pro spotřebitele snížit,” uvedl Fiala.

Místopředseda Evropské komise ocenil úsilí a profesionální přístup českého předsednictví, kterému se zatím daří na výbornou dotahovat do finální podoby všechny klíčové návrhy v oblasti řešení vysokých cen energií. Díky tomu, že v tomto nesmírně náročném období předsedá Radě EU právě Česká republika, je energetické téma považováno za naprostou politickou prioritu. Konstruktivní, ale zároveň asertivní přístup českých vyjednavačů již přiměl Evropskou komisi i členské státy k řadě kroků, které by za jiných okolností byly považovány za nepředstavitelné.

Partneři se také věnovali dalším perspektivám vývoje situace v energetice, kdy se shodli, že v tuto chvíli je v EU dostatek surovin na tuto zimu, je ale potřeba pomoci občanům i podnikům zmírnit dopady vysokých cen energií, a to i na průmysl.

„Oceňuji, že Komise na konci října vydala revizi krizového rámce, který nám umožní podpořit právě velké průmyslové podniky. V nastalé situaci potřebujeme společná a jednotná pravidla – neměli bychom dopustit, abychom nekoordinovanými národními opatřeními narušili fungování vnitřního trhu. Všechny členské státy nemají stejné fiskální možnosti, je proto potřeba hledat společná řešení,“ zmínil premiér Fiala.

V dlouhodobém horizontu je pak nutné zásadním způsobem zefektivnit a zvýšit odolnost našeho energetického trhu a zbavit se naší energetické závislosti na nespolehlivých a nestabilních dodavatelích.