Lídři EU diskutovali s představiteli odborů a zaměstnavatelů zejména o dopadech vysokých cen energií na domácnosti a firmy a hledání cest a nástrojů jak jim pomoci. „V současné době, která je ovlivněna ruskou agresí na Ukrajině a s ní spojeným růstem cen se ukazuje, jak důležité je zachování sociálního smíru nejen v jednotlivých členských zemích, ale v celé EU. Proto musíme v orgánech EU i v jednotlivých členských státech pracovat na takových opatřeních, a přijímat taková rozhodnutí, která nebudou mít negativní dopady na občany, firmy, nebo zdravotní a sociální systémy,“ uvedl premiér. 

„Energetická chudoba se stává hrozbou nejen pro nejzranitelnější skupiny, ale i pro střední třídu. Intenzivně sledujeme situaci domácností i firem. I proto je tento summit mimořádně důležitým setkáním, které nám umožňuje diskutovat s evropskými sociálními partnery. Zdůraznil jsem, že potřebujeme hledat společná řešení napříč EU, aby se z pomoci evropským podnikům a občanům nestal souboj národních rozpočtů,“ uvedl ministr Jurečka. 

Tématem jednání bylo i zastropování cen plynu a další návrhy, které budou hlavními body dvoudenního summitu lídrů EU, který začne ve čtvrtek. „Dosud se našemu předsednictví ve vyjednávání shody na klíčových opatřeních vedoucích ke snižování závislosti na Rusku a ke snižování cen energií dařilo, a já věřím, že budeme takto pokračovat i nadále. Jsme připraveni na tom usilovně pracovat a jsme připraveni i nadále moderovat a posouvat debatu tak, abychom rychle dosáhli takových řešení, která nenechají vlivem rostoucích cen nikoho padnout,“ dodal Petr Fiala. 

V rámci dnešní návštěvy se premiér Petr Fiala seznámil s výroční zprávou za rok 2021. Jednal s ředitelem BIS Michalem Koudelkou a jeho týmem. Setkání se uskutečnilo ve dnech, kdy uplynulo 8 let od tragického výbuchu ve Vrběticích. Při něm zemřeli dva lidé a výbuchy způsobily miliardové škody. Právě díky práci bezpečnostních složek včetně BIS se podařilo zjistit spojitost mezi ruskou rozvědkou a těmito výbuchy. Předseda vlády pochválil vzájemnou spolupráci a ocenil BIS za to, jak přispívá k ochraně zájmů ČR a jejích občanů.

„Informace, které vláda i já osobně od BIS dostáváme a se kterými je v podobě neutajované části výroční zprávy seznamována také veřejnost, se ukazují jako přesné a v současné době i velice důležité,“ uvedl Fiala.

Premiér také zmínil, že svou osobní návštěvou by rád vyjádřil zájem vlády o činnost BIS, a tím i poděkoval těm, kteří pracují v tajných službách pro český stát.

Význam bezpečnostních složek podle premiéra Petra Fialy v současné mezinárodní situaci vzrůstá, zejména kvůli ruské agresi na Ukrajině.

S nezbytnou energetickou transformací České republiky by mohly pomoci peníze získané prostřednictvím půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RFF), který je hlavním pilířem evropského plánu obnovy Next Generation EU. O možnosti využít této možnosti diskutovala vláda Petra Fialy a uložila vládnímu zmocněnci pro odolnost a modernizaci ekonomiky zpracovat podrobnou analýzu, na jejímž základě vláda rozhodne, na které projekty půjčené finanční prostředky případně využije, a předložit ji vládě k projednání do 30. listopadu 2022.

„Jedná se o výhodnou půjčku, ve které by Česká republika mohla dosáhnout až více než 14 miliard eur, což je zhruba 350 miliard korun, a to by mohlo České republice významně pomoci zajistit energetickou bezpečnost a také provést potřebné investice do infrastruktury. Připomenu, že možnosti požádat o tuto půjčku už využilo sedm evropských zemí včetně Polska nebo Slovinska,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „V současné situaci, kdy čelíme nárůstu cen energií a kdy jsme převzali státní rozpočet v takovém stavu, v jakém ho nechala minulá vláda, by tato půjčka mohla být možností, jak pomoci české ekonomice a energetické transformaci do budoucna,“ podotkl Petr Fiala.

Více k zahájení příprav a posouzení možností využití finančních prostředků z fondu RRF na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-dala-zelenou-priprave-podkladu-pro-ziskani-pujcky-z-fondu-unijniho-planu-obnovy–cr-by-si-od-evropske-komise-mohla-pujcit-az-350-mld-kc-199885/.

Kabinet se zabýval také plány na zapojení České republiky a českých firem do poválečné obnovy ruskou agresí zničené Ukrajiny. Ukrajina předložila rekonstrukční plán, který byl potvrzen začátkem července na konferenci v Luganu spolu se základními principy obnovy, a vyzvala své spojence k přípravě národních rekonstrukčních plánů a k jejich vzájemné koordinaci. Program navržený ministerstvy zahraničních věcí a průmyslu a obchodu má dvě části. První část, humanitární, stabilizační a rekonstrukční asistence Ukrajině 2023–2025, navazuje na pomoc, kterou ČR Ukrajině letos poskytuje. K dispozici bude 415 milionů korun ročně prostřednictvím humanitárních programů Pomoc na místě a MEDEVAC. Druhá část počítá se zapojením českých podnikatelských subjektů do rekonstrukce Ukrajiny a stát chce tyto aktivity podpořit částkou 85 milionů korun ročně.

Vláda projednala a schválila také nový strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Jeho prostřednictvím se mezi zemědělce, potravináře a lesníky rozdělí z evropského a českého rozpočtu přibližně 200 miliard korun. Plán je zaměřen na udržitelné zemědělství a ekologické hospodaření. Dotace se použijí například na zachování druhové pestrosti, boj proti erozi, na zadržování vody v krajině a na přípravu na změnu klimatu. Oproti minulosti se také zvyšuje podíl podpory malým a středním zemědělským podnikům, a to platbou ve výši 23 procent na prvních 150 hektarů. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda také dvěma nařízeními upravila pravidla pro udělování oprávnění k pobytu pro občany Běloruska a Ukrajiny. V obou případech bude nově umožněno podání žádosti o oprávnění k pobytu na zastupitelských úřadech za účelem studia. V případě občanů Běloruska budou z nyní platícího zákazu nově vyňati zájemci o studium na českých vysokých školách, kteří získali stipendium poskytované Českou republikou, Evropskou unií nebo mezinárodními organizacemi. Stipendia jsou udělována zájemcům o studium, kteří jsou z politických důvodů pronásledováni anebo mohou pozitivně ovlivnit vývoj Běloruska ve střednědobém horizontu. V případě nové výjimky pro občany Ukrajiny se bude jednat o studenty, kteří chtějí studovat v České republice a byla jim udělena dočasná ochrana v jiném členském státě Evropské unie nebo kteří o dočasnou ochranu v jiném členském státě Evropské unie požádali. V obou případech dosud nebylo vydání pobytového povolení možné. Více v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/ vysledky-jednani-vlady-12-rijna-2022-199861/.

Dámy a pánové, děkuji za pozvání na dnešní zahájení Týdne inovací.

Když jsem před pěti lety prohlásil, že by se Česká republika měla vrátit mezi deset nejúspěšnějších zemí světa, z řady stran jsem slyšel pochyby, někdy až posměšky. Copak může Česká republika patřit na světovou špičku?

Já si stále myslím, že je to možné, i když ne všude, tak v řadě oblastí. Ale samospádem toho nedosáhneme. Musíme změnit způsob, jakým pohlížíme nejen na sebe, ale také na budoucnost. Musíme si začít věřit a musíme začít měnit to, co nám brání ve zlepšení.

Klíčem jsou právě investice do výzkumu, vývoje a inovací. Na toto jsem sázel už v roli rektora Masarykovy univerzity, ministra školství, lídra opozice či teď předsedy vlády.

Vždy jsem věřil, že se Česká republika může postupně zařadit mezi země, kterým se daří investovat do rozvoje lidí a znalostní ekonomiky, budovat nejkvalitnější inovační ekosystémy, přilákat do nich nejlepší vědce a udržet si je.

Investice do vzdělání a schopnost inovovat jsou navzájem propojené výhody, kterých není snadné dosáhnout a udržet si je, a zároveň není jednoduché je někam přestěhovat. Zatímco výrobní továrnu či call centrum snadno přesunete do země s levnější pracovní silou, inovační potenciál je komplexně navázaný na celý systém institucí a firem, takže tlakům globální ekonomiky úspěšně odolává.

Proto světové ekonomice dominují země, které si důležitost vzdělání a inovací uvědomují a dlouhodobě je posilují.

Všichni, kdo jsme dnes tady, to dobře víme – a také si uvědomujeme, že není snadné učinit konkrétní kroky, které by nás k tomuto ideálnímu stavu podstatně přiblížily.

Česká republika se potýká se zásadními problémy:

První problém je strukturální. Naše ekonomika v poslední dekádě narazila na svůj strop, a bohužel tu dlouho neexistovala dostatečná vůle ten strop překonat pomocí promyšlených reforem a správných politických priorit.

Česko má v evropském i světovém měřítku nezanedbatelné výhody – jsme bezpečná země, kde se dobře žije. Nemáme ale moc oblastí, v nichž bychom byli na světové špičce (čest výjimkám).

V klíčových metrikách se obyčejně nacházíme někde ve střední části žebříčku, v oblasti evropského průměru. To rozhodně není špatné, ale přesto se tu nabízí podstatný prostor pro zlepšení.

Brzdí nás struktura ekonomiky, která z velké části zůstává ve střední – nejméně výhodné – části produkčních řetězců. Přitom znám spoustu excelentní českých firem, které se úspěšně prosadily na globálním trhu díky svým skvělým inovativním výrobkům. Z těchto firem si musíme brát příklad a snažit se je následovat.

Dalším akutním problémem, který musíme zvládnout, je mimořádná krize, která představuje výzvu pro celou Evropu. Válka a energetická nejistota ještě více násobí tlak na ekonomiku.

Proto už dnes nemáme volbu mezi dynamickým vývojem a pouhou stagnací. Už si nemůžeme dovolit přešlapovat na rozcestí a dlouze se rozmýšlet, kudy kam. Z inovování se stává doslova existenční výzva, a státy, které v této zkoušce neobstojí, dopadnou špatně.

Válka a energetická krize bohužel zastihla Česko nepřipravené, podinvestované a žijící z podstaty.

Abychom to překonali, musíme se inspirovat u úspěšných zemí a využít jejich zkušenosti. Je třeba podporovat skutečnou kvalitu, nikoli formální pravidla. Reformovat legislativu a omezit byrokracii. Ve školství, výzkumu nebo třeba v podpoře firem.

Nevýhody České republiky samozřejmě není možné zvrátit hned, zvláště s ohledem na současnou krizi, ale nevzdáváme se.

Investice do vývoje a inovací jsou pro Českou republiku podobně strategickou oblastí, jako je třeba zahraniční politika nebo obrana, protože přímo ovlivňují, jak dobře se nám povede a jakou roli budeme hrát v měnícím se světě.

Dámy a pánové, děkuji vám za to, že se v této důležité oblasti angažujete a hledáte funkční řešení.

Přeji vám úspěšný Týden inovací a nám všem přeji, aby se inovace staly základem naší ekonomiky, aby se z týdne inovací nakonec staly měsíce a roky.

Děkuji vám.

Petr Fiala
předseda vlády

V Praze se k neformálnímu jednání setkali vrcholní představitelé zemí Evropské unie. Po debatě s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou zasedli k jednacímu stolu ve Španělském sále Pražského hradu, aby prodiskutovali aktuální problémy, se kterými se země EU potýkají. K jednání se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Na dnešním neformálním jednání Evropské rady jsme diskutovali především o Ukrajině a o energetické situaci v Evropě, kterou ruská agrese na Ukrajině bohužel silně ovlivňuje. Jsem rád, že v rámci jednání, která probíhala v tomto týdnu za českého předsednictví, se členské země shodly na zahájení výcviku ukrajinských vojáků na území Evropské unie a na dalším sankčním balíčku proti Rusku. To je velmi důležité. Právě Rusko je agresorem a oba dny, oba formáty setkání ukázaly, že Evropa stojí jednotně za Ukrajinou. Že jsme připraveni Ukrajinu nadále podporovat a pracujeme na tom, aby se Ukrajině dostala z Evropy veškerá pomoc včetně peněz z již schváleného balíčku,“ uvedl po jednání lídrů Evropské unie český premiér Petr Fiala.

Představitelé sedmadvacítky se zabývali také současnou situací na trhu s energiemi. „Diskutovali jsme především o energetické krizi, do které se Evropa dostala kvůli silné závislosti na Rusku, a musím říci, že v základních věcech jsme došli ke shodě a že vítáme návrhy, se kterými přišla Komise. Stále větší podporu má oddělení ceny plynu od ceny elektřiny a to by znamenalo ve výsledku snížení cen pro všechny občany i firmy v Evropské unii. Zmínila to řada kolegů a mluvil jsem o tom i já: Navrhoval jsem uvolnění emisních povolenek z tržní rezervy, aby se snížila jejich cena, která má na ceny elektřiny a tepla také zásadní vliv. A musíme hledat také možnosti, jak pomoci s cenami energií velkým firmám, které dosud není možné podporovat ze státních rozpočtů, protože to jde proti unijním pravidlům. Nemůžeme dopustit soutěž jednotlivých národních řešení. Ve všech těchto případech je výhodnější, efektivnější a lepší dosáhnout evropského řešení,“ podotkl předseda vlády.

Na tématech, která řešil mimořádný summit, bude české předsednictví s unijními partnery dále pracovat. „Věřím, že řada z těch věcí, o kterých jsme dnes mluvili, se dočká zásadního posunu už za čtrnáct dnů na řádné Evropské radě v Bruselu,“ prohlásil premiér Fiala. Poděkoval také všem organizátorům a účastníkům dvoudenní akce. „Oba dny byly – a myslím, že nepřeháním – reklamou pro Českou republiku. Jsou důkazem, že naše země má nyní v zahraničí potřebný kredit a že máme důvěru našich partnerů,“ řekl předseda vlády.

Neformálnímu jednání Evropské rady předcházelo čtvrteční první zasedání Evropského politického společenství, což je nová platforma iniciovaná francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, ke které se přihlásilo 44 demokratických evropských zemí.

Evropské politické společenství, jehož první summit uspořádala na Pražském hradě Česká republika v rámci českého předsednictví v Radě EU, se má stát novou platformou pro neformální debaty představitelů demokraticky smýšlejících evropských zemí o klíčových tématech týkajících se evropského kontinentu. Hlavními tématy prvního summitu, na němž formou videokonference vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský, byly aktuální evropské problémy způsobené především ruskou agresí na Ukrajině, vysokými cenami energií a nelegání migrací.

Účastníky summitu na úvod společného jednání přivítal premiér Petr Fiala. „Evropa se v současnosti potýká s mnoha složitými problémy a my se zde scházíme, abychom diskutovali o jejich řešení. Nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou. Rusko pokračuje ve své nespravedlivé agresi vůči Ukrajině a Vladimir Putin není přístupný vyjednávání. Jeho jediným cílem je dobytí země. Kroky, které Rusko podniklo minulý týden, to opět potvrzují. Pořádání referend na okupovaných územích byl špinavý trik a mezinárodní společenství je nemůže brát vážně,“ prohlásil mimo jiné v zahajovacím projevu.

S myšlenkou uspořádat podobný mítink přišel během francouzského předsednictví Radě Evropské unie francouzský prezident Emmanuel Macron. „Chci poděkovat panu prezidentu Emmanuelu Macronovi za to, že přišel s nápadem tuto neformální skupinu vytvořit, a Charlesi Michelovi za to, že nám ji pomohl dotáhnout až do bodu, kdy jsme se tady sešli,“ uvedl předseda české vlády Petr Fiala po skončení celodenního jednání.

„Sešli jsme se totiž ve chvíli, kdy se bez nadsázky rozhoduje o budoucnosti evropského kontinentu. Sešli jsme se ve chvíli, kdy ruská agresivní válka ohrožuje naši společnou bezpečnost a stabilitu. To, že sem přijelo diskutovat 44 evropských partnerů, kteří chtějí hledat společná řešení a spolupracovat, je velký úspěch,“ konstatoval premiér Fiala.

„V rámci celodenního programu jsme v rámci plenárního jednání, tematických kulatých stolů a bilaterálních jednání hovořili především o míru a stabilitě, migraci, energetické bezpečnosti, nebo evropské ekonomice. Naším společným cílem je spolupracovat na posílení bezpečnosti, stability a prosperity Evropy jako celku. Dnešní setkání ukázalo, že formát Evropského politického společenství je smysluplný, a já se těším na naše další setkání v Kišiněvu, poté ve Španělsku a ve Spojeném království,“ shrnul průběh neformálního summitu předseda vlády.

Kromě společných jednání proběhla během summitu i řada bilaterálních schůzek jednotlivých účastníků. Premiér Petr Fiala se během dne sešel k jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. K důležitým schůzkám patřilo například separátní jednání tureckého prezidenta Erdoğana s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem, představiteli dvou dlouho znepřátelených států.

Evropské politické společenství je platformou k neformálním jednáním a diskusím nad aktuálními problémy, které sdružuje 44 evropských zemí. Jeho cílem není nahrazovat již existující evropské struktury, nepřijímá ani žádné konkrétní závěry. Má podpořit politický dialog a spolupráci při řešení otázek společného evropského zájmu.

Pražský summit bude zítra pokračovat neformálním zasedáním Evropské rady.

Excelence, vážené dámy a pánové, drazí přátelé, vítám vás v České republice a zde na Pražském hradě!

Tento hrad má v dějinách našeho národa v srdci Evropy zvláštní místo. Býval sídlem českých panovníků a od vzniku naší republiky v roce 1918 je sídlem našich prezidentů. Jsem potěšen, že dnes hostí tuto průlomovou konferenci.

Evropa se v současnosti potýká s mnoha složitými problémy a my se zde scházíme, abychom diskutovali o jejich řešení. Nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou. Rusko pokračuje ve své nespravedlivé agresi vůči Ukrajině a Vladimir Putin není přístupný vyjednávání. Jeho jediným cílem je dobytí země. Kroky, které Rusko podniklo minulý týden, to opět potvrzují. Pořádání referend na okupovaných územích byl špinavý trik a mezinárodní společenství je nemůže brát vážně.

Dámy a pánové, na prezidentské vlajce vlající nad tímto hradem je heslo PRAVDA VÍTĚZÍ, které lze vyložit tak, že pravda nakonec zvítězí nebo že pravda zvítězí nad lží. Toto heslo nám dávalo naději v těžkých časech a dobách útlaku.

Ve válce na Ukrajině vidíme odraz naší vlastní minulosti. Jedním z nejtěžších okamžiků naší historie byl srpen 1968, kdy Moskva do naší země poslala tanky, aby zničily naše snahy o větší míru svobody, známé jako pražské jaro.

Tak by se daly shrnout naše zkušenosti s politikou Moskvy. Mnozí z vás mají z historie svých zemí podobné zkušenosti.

Chápeme, že je těžké čelit zlu, ale víme, že pravda vítězí. Může to chvíli trvat, ale nakonec všichni ve svých srdcích víme, že Ukrajina vyhraje, protože pravda je na její straně.

Mezitím potřebuje Ukrajina naši trvalou podporu. My Evropané se musíme zavázat k prosazování hodnot, které nás všechny spojují. Jsou to hodnoty lidských práv, respektu a právního státu. Hodnoty, které prosazoval Václav Havel, slavný představitel naší země a první prezident samostatné České republiky. Byl to on, kdo ve svých spisech smýšlel o Evropě jako o „úkolu“. Otevřeném úkolu, který vyžaduje naši pozornost, odhodlání a integritu.

Myšlenka Evropského politického společenství vychází právě z tohoto způsobu myšlení. Čeho se snažíme dosáhnout? Chceme, aby tato skupina sloužila jako fórum pro neformální výměnu názorů – na aktuální dění v Evropě i mimo ni. Společenství by mělo být dostatečně flexibilní, aby pohodlně zahrnulo všechny evropské demokratické země.

Rozhodně nebudeme zakládat další evropskou organizaci. Nehodláme nahradit stávající formáty spolupráce. Těch je již dostatek. Ani dnes nebudeme přijímat žádná oficiální usnesení.

Smysl je jednoduchý – vést upřímnou diskusi o záležitostech společného zájmu, ale také o sporných tématech. Pro naši prosperitu existuje mnoho výzev, které vyžadují naši spolupráci.

Potřebu zajistit mír a bezpečnost jsem již zmínil. Ale tím to nekončí. Je tu také inflace a vysoké ceny energií, které jsou příčinou horší životní úrovně v Evropě. Dále naše závislost na dovážených zdrojích, která ohrožuje naši energetickou bezpečnost. Je třeba řešit přechod na udržitelnou energetiku a ekonomiku, investovat do posílení obrany a bezpečnosti, řešit nelegální migraci a mnoho dalších složitých problémů, které nás připravují o energii a znevýhodňují v globální konkurenci.

Dnes je naším společným úkolem vytvořit neformální platformu pro všechny evropské demokratické země, v rámci které bychom mohli spolupracovat, sdílet myšlenky a vyvíjet řešení, která by na náš kontinent vrátila prosperitu a mír.

Chtěl bych poděkovat Emmanuelovi, že s touto myšlenkou přišel, a Charlesovi, že ji uskutečnil a pomohl nám ji dále rozvíjet. A musím poděkovat i vám všem, že jste přijali naše pozvání.

Celá Evropa se dnes v Praze schází, aby projednala, co můžeme společně udělat pro obnovení míru, posílení spolupráce a navrácení prosperity. Pusťme se tedy do práce.

Pro dnešní den jsme pečlivě vybrali několik náročných témat, mezi která patří otázky míru, stability, energetické bezpečnosti a hospodářství. Po plenárním zasedání se přesuneme ke kulatým stolům, kde budeme o jednotlivých tématech podrobně diskutovat. Bude také dostatek času na bilaterální jednání. Večer se opět sejdeme na večeři a projednáme obecné výsledky.

Dámy a pánové, nechť je toto setkání prospěšné a inspirativní. Děkuji vám, že jste tu dnes s námi. Vítejte v Praze!

Petr Fiala, předseda vlády