V areálu výstaviště v pražských Letňanech vznikne záložní zdravotnické zařízení s 500 lůžky. Jeho zřízení za pomoci vojáků Armády ČR schválila vláda Andreje Babiše. Nemocniční lůžka zajistí Správa státních hmotných rezerv, armáda pomůže s jejím vybudováním, vybavením i personálním obsazením. Nemocnice bude aktivována v případě potřeby a bude sloužit lehčím případům. Disponovat ale bude i deseti lůžky s ventilací.

Vláda zároveň uložila Správě státních hmotných rezerv, aby vytvořila dostatečné pohotovostní zásoby zdravotnických lůžek pro intenzivní i běžnou péči a plicních ventilátorů. Ve státních rezervách by mělo být 1 500 lůžek pro standardní péči, 500 lůžek vhodných pro intenzivní péči a 500 plicních ventilátorů pro umělou plicní ventilaci. Na nákup těchto zdravotnických prostředků vláda uvolnila více než 400 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy.

Kabinet se zabýval také několika legislativními návrhy, které chce co nejrychleji prosadit v Parlamentu na pomoc subjektům postiženým dopady nových vládních nařízení. Návrh zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 počítá s obnovením vyplácení kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné, pro společníky vybraných společností s ručením omezeným a pro osoby pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Podpora tentokrát nebude plošná, drobní živnostníci z nejvíce postižených oborů budou moci získat 500 korun za kalendářní den od 5. října do 4. listopadu 2020. Více informací na Ministerstvu financí.

Vláda Parlamentu předloží také návrh novely zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, kterým chce prodloužit zrušení povinnosti pro podnikatele evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb z 31. prosince 2020 až do 31. prosince 2022. Zrušení by se týkalo všech vln EET, podnikatelům by stejně jako teď zůstala povinnost zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby poplatník předešel jejich zneužití, a v období dalších tří měsíců v rozsahu evidenční povinnosti a povinnosti umístit informační oznámení. Novelu zákona je třeba schválit ještě v letošním roce, proto chce vláda použít institut legislativní nouze. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda schválila také další podpůrné dotační programy pro české podnikatele a firmy. Osoby samostatně výdělečně činné budou moci, stejně jako na jaře, požádat o dotaci, pokud přišly o výdělek kvůli tomu, že se musely kvůli uzavření škol či karanténě starat o děti nebo o osobu, která je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislá na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I a které přijatá opatření znemožnila využívat nějaké sociální služby. Podpora z programu Ošetřovné II pro OSVČ je dále určena pro OSVČ, která pečuje o nezaopatřené dítě maximálně do věku 26 let, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost). Činit bude 400 korun na den a Ministerstvo průmyslu a obchodu na tento program vyčlení ze svého rozpočtu 200 milionů korun. Více na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Ministři odsouhlasili také záměr dotačního programu pro oblast potravinářství. Program Agrocovid Potravinářství bude určen na podporu producentů potravin, jejichž produkce směřuje do oblasti veřejného stravování, které bylo zásadně omezeno krizovým opatřením vlády. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že podpora se bude týkat zhruba 8 500 až 10 000 subjektů, a na program chce vyhradit tři miliardy korun. Konkrétní pravidla pro poskytování dotací z tohoto programu bude ještě vláda schvalovat. Podrobnosti v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství .

Pokračovat bude i záruční program Covid III. Na základě rozhodnutí Evropské komise prodloužit časovou platnost Dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy covid-19 vláda rozhodla o prodloužení národního záručního programu o dvanáct měsíců, tedy do 31. prosince 2021. Podnikatelé budou moci nově kromě provozních úvěrů požádat Českomoravskou záruční a rozvojové banku o záruku i na investiční úvěry. Prodlužuje se i doba, do kdy lze uplatnit plnění ze státní záruky, a to až do 30. dubna 2026, namísto původního 30. června 2024. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva financí.

Vláda se zabývala také několika novými krizovými opatřeními. Rozhodla o dočasném zrušení periodických lékařských prohlídek a nahrazení vstupní lékařské prohlídky nových zaměstnanců čestným prohlášením, o prodloužení platnosti lékařských posudků a o zákazu návštěv obviněných ve vazebních věznicích, odsouzených ve výkonu trestu a chovanců v zabezpečovací detenci. Zákaz začne platit od 23. října. Pracovní povinnost studentů budou moci nově využít všechna lůžková nemocniční zařízení. Vláda totiž na návrh ministra zdravotnictví zrevidovala původní krizové opatření, když zrušila seznam vybraných poskytovatelů zdravotních služeb.

Další krizové opatření má umožnit zahraničním pracovníkům se flexibilně zapojit do pomoci koronavirovou krizí postižených subjektům. Cizinci se zaměstnaneckou nebo modrou kartou nebudou nově muset během nouzového stavu splnit podmínky stanovené zákonem pro změnu zaměstnání, například šestiměsíční lhůtu předchozího zaměstnání v České republice. Změnu zaměstnavatele také bude stačit pouze ohlásit Ministerstvu vnitra, a to nejpozději v den nástupu na nové místo.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-16–rijna-2020-184266/.

Vláda rozhodla o prodloužení programu Covid – Kultura s tím, že pro podnikatele a umělecké a odborné technické profese v kultuře bude vyhlášena druhá dotační výzva. Na program bude vyčleněno 750 milionů korun a podpora bude poskytována ve formě dotace ex post na marně vynaložené výdaje za jednotlivé kulturní akce či projekty, které vznikly v rozhodném období od 1. října 2019 do 20. listopadu 2020, a za výdaje v rámci vykonávané kontinuální činnosti v oblasti kultury v období od 1. března 2020 do 20. listopadu 2020. Pořadatelé mohou dostat až polovinu uznatelných výdajů za přesunuté nebo zrušené kulturní akce a až 80 procent uznatelných výdajů za kontinuálně vyvíjenou činnost. Jeden subjekt může dostat nanejvýš 10 milionů korun, živnostník 60 000 korun.

Pokračovat bude i úspěšný program Antivirus A, nově jako Antivirus Plus. Stát jím hradí zaměstnavatelům mzdové náklady na zaměstnance, kteří se ocitli v karanténě či izolaci či na překážce v práci, pokud zaměstnavatel musel v důsledku vládních nařízení zavřít či významně omezit svůj provoz. Zaměstnavatelé, na které dopadla nařízení vlády v souvislosti s nově vyhlášeným nouzovým stavem, dostanou na tyto zaměstnance od státu sto procent mzdových nákladů, a to zpětně od 1. října s tím, že ze 39 000 na 50 000 korun se zvýší maximální měsíční hranice na osobu. Program bude prodloužen až do konce roku 2020. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda prodlouží a upraví také dotační program Covid – Nájemné. Ve druhé výzvě bude k dispozici 1,2 miliardy korun a nárok na příspěvek na uhrazení nájemného budou mít všichni podnikatelé provozující maloobchodní podnikatelskou činnost a poskytování služeb zákazníkům v provozovně, kteří jsou v nájmu a kterým bylo na základě přijatých krizových opatření zakázáno nebo výrazně omezeno poskytování služeb zákazníkům a prodej zboží v těchto provozovnách. Výše podpory bude činit polovinu z celkového nájemného za období červenec až září 2020 a nebude už podmíněna slevou ze strany pronajímatele. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Zcela nový dotační program Covid – Bus podpoří podnikatele v nepravidelné autobusové dopravě. Dopravci, kteří se zajišťují například zájezdy či dopravu dětí na tábory a školy v přírodě, přišli v první polovině roku vinou pandemie a vládou nařízeného zákazu akcí a dalších omezení o značnou část svých zakázek. Ministerstvo dopravy pro ně teď připravilo dotační program, který jim má kompenzovat propad tržeb. Výše podpory se bude odvíjet od ekologičnosti vozidla a počtu sedadel. Na program bude vyčleněna jedna miliarda korun. Více informací na stránkách Ministerstva dopravy.

Vláda se rozhodla podpořit i profesionální sport a pořadatele sportovních akcí, protože i to je sektor, který byl tvrdě postižen dopady koronavirové pandemie. O dotaci budou moci žádat jak sportovní kluby z hlavních profesionálních soutěží v ČR, tak i pořadatelé sportovních akcí, které se kvůli pandemii nemohly konat nebo musely být odloženy. Na dotační program Covid – Sport II půjde půl miliardy korun, výše konkrétní dotace se bude odvíjet od sportovního odvětví, velikosti klubu a nákladů na provoz. O nejvyšší částku, 12,5 milionu korun, si budou moci požádat kluby z nejvyšší fotbalové a hokejové ligy. Pořadatelům sportovních akcí bude proplaceno maximálně padesát procent uznatelných nákladů do výše nanejvýš 10 milionů korun. Podrobnosti o programu naleznete na https://www.agenturasport.cz/vlada-schvalila-vypsani-programu-covid-sport-2/.

Vláda také schválila záměr vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové vydat rozhodnutí, kterým promine úrok z prodlení u daně z přidané hodnoty splatné v období říjen až prosinec 2020, bude-li daň uhrazena do konce roku 2020, a zálohy splatné v prosinci 2020 na dani z příjmů fyzických osob, dani z příjmů právnických osob a dani silniční. Ministerstvo rychle dopracuje a předloží vládě také rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty. Více o liberačním balíčku zjistíte v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda se zabývala také problematikou evropských dotací. Schválila návrh ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové na využití prostředků REACT-EU v Integrovaném regionálním operačním programu 2014–2020. Evropská komise hodlá mezi členské státy dodatečně k Evropským strukturálním a investičním fondům přidělit dalších 47,5 miliardy eur, přičemž konkrétní rozdělení těchto peněz mezi členské státy ještě není známo. Komise rovněž upravila podmínky pro jejich čerpání. Čtvrtina alokace musí jít na plnění cílů v oblasti změny klimatu. Vláda proto odsouhlasila, že 56 procent alokace půjde na investice do zdravotnictví, 15 procent na investice do zázemí (kabiny) pro sportovce a 29 procent bude určeno na podporu integrovaného záchranného systému a výstavbu domovů důchodců v pasivním standardu.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-14–rijna-2020-184171/.

Vážené dámy, vážení pánové,

jsme ve složité situaci a dnes víc než kdy jindy se ukazuje, jak jsou výzkum, vývoj a inovace zásadní pro naplňování výzev, které před nás staví současnost a které nás v budoucnu čekají. Jako předseda vlády jsem se proto od roku 2018 ujal předsednictví Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která jako odborný a poradní orgán vlády určuje směřování této oblasti. Naším hlavním cílem je, aby se Česká republika během příštích deseti let zařadila mezi nejinovativnější země Evropy.

Hodně jsme už udělali, ale stále nás čeká spousta práce, a to v mnoha oblastech.

Jednou z nich je i uplatnění žen ve vědě a dosud nedostatečné využívání potenciálu kvalifikovaných žen. Vloni v listopadu jsme se spolu s vicepremiérem pro hospodářství a místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karlem Havlíčkem setkali se skvělou mladou vědkyní Vlaďkou Petrákovou, která tu dnes také vystoupí, a která má můj velký obdiv. Je máma čtyř dětí. Před rokem se vrátila z Německa, kde funguje systém poradkyň, jež vědkyním matkám pomáhají. Mají přehled o možnostech hlídání nebo benefitech pro rodiny. 

Slíbil jsem jí, že se věcí budeme zabývat, a to se také děje. 

V lednu byly do Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenovány tři nové členky, významné a uznávané vědkyně či odbornice Jitka Ulrichová,  Rut Bízková a Ilona Müllerová. Zastoupení žen v Radě se s jejich příchodem zvýšilo z 0 na 18 %. První dvě jmenované členky Rady odpovídají v Radě  mj. za nově ustavenou agendu skloubení vědecké profese a rodičovství a dnes se k tomu vyjádří.

Na vědkyně významnou měrou pamatujeme v nové Národní politice výzkumu vývoje a inovací 2021+ schválené usnesením vlády č. 759 ze dne 20. července 2020.

Národní politika reaguje mj. i na stávající genderové nerovnosti ve vědě a výzkumu a přispívá k jejich odstraňování zejména prostřednictvím Opatření 10 a 12. Jsou to opatření pro růst motivace k výzkumné kariéře, pro získávání a udržení odbornic a odborníků ve vědě a také pro vytváření podmínek ke skloubení výzkumné práce a rodičovství. Nová Národní politika má tedy potenciálně pozitivní dopad na rovnost žen a mužů v České republice.

Součástí mohou být návratové granty, které mají usnadnit znovuzapojení do vědecké práce po absolvování rodičovské dovolené, proplácení nákladů na školky, dětské koutky nebo hlídání dětí v průběhu konferencí nebo oceňování těch vědeckých pracovišť, které pro vědkyně něco dělají.

Při hodnocení podle vládou schválené Metodiky 2017+ by měly být oceněny ty výzkumné organizace, které mají prokazatelný systém řešení pracovních podmínek včetně podmínek pro kombinaci práce a rodičovství.

Národní politika je zastřešující strategický dokument na národní úrovni pro rozvoj všech složek výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Jsem proto přesvědčen, že to, co obsahuje, bude řádně zohledněno jak v institucionální podpoře výzkumných organizací, tak v národních programech výzkumu i v podpoře z Evropských fondů. K tomu náleží  také opatření vedoucí mj. ke snižování genderových nerovností ve vědě, zlepšení podmínek slučitelnosti rodinného a profesního života a podobně.

Andrej Babiš, předseda vlády

Vážená paní ministryně, vážení páni poslanci, vážení hejtmané, dámy a pánové.

Zdravím Vás v nelehké době, ve které se naše země nachází, a využívám příležitosti vstoupit do diskuze o probíhající i budoucí proměně našich „uhelných“ regionů.

Dovolte mi Vás přivítat na dnešní konferenci Strategie restrukturalizace věnované problematice Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Vnímám důležitost Strategie RE:START a jsem rád, že se od roku 2017 podařilo dosáhnout prvních výsledků, minimálně v podobě alokovaných peněz, kterých do těchto krajů přiteklo zhruba v objemu 8 mld. Kč nad rámec daňových příjmů a plošných dotací. Stejně důležité musí být také jejich zdárné využití.

V současné době se tyto regiony potýkají s řadou výzev daných historickými souvislostmi, ale i aktuálními dopady pandemie COVID-19. Vedle opatření proti koronaviru však chceme a musíme podpořit následné oživení ekonomiky.

To se samozřejmě týká i tzv. strukturálně postižených krajů, kterým se věnuje paní ministryně Dostálová, ale i další vládní kolegové, zejména pak pan ministr Brabec a pan vicepremiér Havlíček.

Transformace je dlouhodobým procesem a my jej musíme podpořit na místní, regionální, národní i evropské úrovni.

K hospodářské restrukturalizaci se v souvislosti s novými závazky ČR (Zelená dohoda pro Evropu a další) přidává i potřeba transformace energetiky a souvisejícího průmyslu.

Vláda ČR se při vyjednání s Evropskou komisí podílela na prosazení celé řady nástrojů a po letech vyjednávání se podařilo vyčlenit zdroje i na tuto hospodářskou proměnu. Fond pro spravedlivou územní transformaci umožní podporu celé řady transformačních aktivit přímo ve Vašich regionech. Tento fond, který aktuálně alokuje cca 42 mld. Kč, je zaměřen z velké části na energetiku, digitalizaci, podporu firem, kvalitní životní prostředí a v neposlední řadě i na fungující trh práce, který bude restrukturalizací také zasažen, ale může přinést i pozitivní změny.

Zmiňovaná částka 42 mld. Kč je součástí 960 mld. Kč pro ČR, které se mi podařilo vyjednat na mimořádném zasedání Evropské rady v polovině července tohoto roku. Po více než dvou letech projednávání je také schválen návrh Víceletého finančního rámce 2021–2027 a tzv. Fond obnovy. Cca 524 mld. Kč je přitom vyčleněno na politiku soudržnosti, která je pro regiony bezpochyby také mimořádně důležitá.

Z hlediska priorit ČR lze výsledný návrh považovat za velký úspěch, protože ve všech oblastech od počátku vyjednávání, které byly prioritou pro ČR, došlo k úpravám pozitivním směrem. Konkrétně jde o:

• navýšení míry spolufinancování – pro méně rozvinuté regiony je to 85%;
• prodloužení pravidla automatického zrušení závazku na n+3, obdobně jako v současném období;
• navýšení možnosti převodů mezi fondy na 20 %, přičemž pro ČR byla navíc vyjednána zvláštní výjimka až do výše 25 %;
• mimořádné navýšení alokace Fondu soudržnosti pro ČR o 1,55 mld. EUR.

Vnímám to všechno také jako velkou příležitost nejen pro zmiňované 3 kraje, ale pro celou zemi. Věříme tak, že se díky existující strategii hospodářské transformace podaří efektivně zacílit nástroje tohoto Fondu právě ve prospěch Vašich regionů a podaří se tak navázat na dosavadní iniciativy.

Vláda ČR si je vědoma problémů, které tíží Vaše regiony a také toho, že pomoc pro jejich řešení musí být co nejvíce cílená.  Jsme si vědomi, že není možné vyřešit všechny problémy v krátkém časovém horizontu, ale že proces hospodářské a energetické transformace je během na dlouho trať.

Problematiku transformace energetiky, definování jejich dopadů a hledání opatření pro jejich eliminaci řešíme také v rámci Uhelné komise ČR s cílem nastavení takového přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, který regionům přinese nikoliv další propad, ale potenciál dalšího rozvoje a prosperity.

Podmínkou je mimo jiné to, abychom měli dostatečně připravené strategické investice. Proto je dobře, že se nyní soustředíte zejména na tuto fázi a já Vás žádám, abychom věc nepodcenili. Uspějeme jen s potřebnými, dobře připravenými a udržitelnými projekty.  

Jsem proto rád, že jsme se zde dnes sešli v takto širokém uskupení, jelikož problematiku transformace nelze dělat bez úzké kooperace mezi regiony a jednotlivými resorty.

Věřím, že jsme nyní na přelomu historického milníku, který bude znamenat pro regiony ten správný impuls, a i přes obtížnost aktuální situace je nastartuje k dalšímu rozvoji.

Andrej Babiš, předseda vlády

Schválená krizová opatření mimo jiné znamenají, že od půlnoci 9. října se nově zakazuje provoz heren a kasín, provoz a používání vnitřních sportovišť (s výjimkou tělocviku na prvním stupni základních škol), provoz umělých koupališť a veškerých wellness zařízení, pokud se nejedná o zdravotní služby, a také návštěvy a prohlídky zoologických zahrad a veškeré organizované zájmové, rekreační a další kroužky pro děti od šesti do 18 let.

K dalšímu omezení dojde i u restaurací, barů a podobných stravovacích zařízení a také diskoték či klubů, které budou muset s výjimkou výdejních okének nově zavřít už ve 20 hodin a k jednomu stolu nebudou smět pustit více než čtyři osoby. V těchto zařízeních bude nově zakázána produkce živé hudby a tance. Ve foodcourtech budou moci sedět u jednoho stolku pouze dva lidé a nikde nebude moci být k dispozici veřejné bezdrátové připojení k internetu. Do nákupních center a dalších provozoven bude možné vstupovat ve skupinkách maximálně dvou lidí.

Divadla, kina a organizované sportovní akce budou za stávajících podmínek fungovat až do nedělní půlnoci. Od pondělí se ale na ně bude vztahovat druhá, přísnější vlna opatření, která bude platit 14 dnů. Během tohoto období budou zrušeny všechny kulturní, sportovní a společenské akce, bohoslužby, taneční či spolkové akce, a to jak amatérské, tak profesionální, pokud se na nich sejde více než deset osob uvnitř či dvacet osob venku, pokud se nejedná o členy jedné domácnosti. Zákaz se nebude vztahovat pouze na zaměstnance, podnikatele, schůze, zasedání a podobné zákonem vymezené činnosti. Nebudou se smět pořádat ani žádné poutě, kongresy či veletrhy. Omezena bude i účast lidí na svatbách či pohřbech a následných hostinách, a to na 30 osob, a na maximálně 500 osob se omezuje i shromažďovací právo, přičemž účastníci těchto akcí se mohou pohybovat v maximálně dvacetičlenných skupinkách udržujících alespoň dvoumetrové rozestupy a musí mít ochranné prostředky dýchacích cest.

K omezení dochází i v oblasti školství. Od pondělí 12. října bude zakázána přítomnost studentů na vysokých školách s výjimkou klinické a praktické výuky a praxe studentů studijních programů všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a dalších zdravotnických studijních programů. S výjimkou povinné školní docházky, praktického vyučování a praktické přípravy a výuky škol při zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, při Ministerstvu spravedlnosti a praktických škol jednoletých a dvouletých bude zakázána i výuka na středních a vyšších odborných školách a konzervatořích. Žáci druhého stupně základních škol se rozdělí na dvě poloviny tříd, přičemž každá polovina tříd půjde do školy jen v jednom z následujících dvou týdnů. S výjimkou individuální výuky je zakázán i provoz základních uměleckých a jazykových škol a úplný zákaz postihne i střediska volného času a školní kluby.

Úplný zákaz školní docházky pak bude platit ve dnech 26. a 27. října, protože pak následuje státní svátek 28. října a navazující krátké podzimní prázdniny. Děti tak nepůjdou do školy celý tento týden.

Vláda v rámci vyhlášeného nouzového stavu omezila také činnost úřadů a institucí tak, že úřední hodiny pro veřejnost budou po dobu dvou týdnů jen dva dny v týdnu a pět hodin denně, a až na přesně specifikované výjimky zakázala návštěvy ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče.

Vláda projednala a schválila také návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a novely zákona o nemocenském pojištění, kterým chce upravit podmínky pro poskytování ošetřovného rodičům, jejichž děti zůstaly doma z důvodu uzavření školy či kvůli nařízené karanténě. V návrhu, který chce vláda prosadit Parlamentem urychleně v rámci legislativní nouze, prodlužuje podpůrčí dobu pro poskytování dávky z devíti, respektive šestnácti kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu trvání mimořádného opatření. Ošetřovné budou moci pobírat i zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce.

Tyto změny budou platit během školního roku 2020/2021, skončí tedy 30. června 2021, přičemž ošetřovné nebude vypláceno za dny školních prázdnin, ředitelského volna či při omezení výuky v jednotlivých dnech. Zároveň zákon předpokládá zjednodušení podávání žádostí o přiznání této dávky. Rodiče například nebudou muset dokládat potvrzení školy, že byla uzavřena, postačí jejich čestné prohlášení. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kompletní výsledky vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-8-rijna-2020-184024/.

Česká republika potřebuje moderní dynamický stavební zákon

V den projednávání nového stavebního zákona vládou napsaly Hospodářské noviny titulek: Pokus číslo 27. Naše rekodifikace stavebního práva ale není pokus, máme ji na stole. V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali, že připravíme nový stavební zákon a to jsme dodrželi. Jde přitom o komplexní rekodifikaci a reformu, která v posledních deseti letech snese srovnání snad jen s novým občanským zákoníkem. Tedy žádná další novela! My jsme stihli rekodifikaci, která se dotkla téměř 80 právních předpisů, připravit za tři roky.

Novináři měli pravdu v tom, že těch pokusů vylepšit stavebních zákon bylo opravdu hodně.  Jejich výsledkem ale je, že jsme se v žebříčku Světové banky v rychlosti povolování staveb postupně propadli až na ostudné 157. místo. Jednodušší než u nás je výstavba i v zemích jako je Tádžikistán, Pobřeží slonoviny nebo v Mali. To teď změníme! Během prázdnin nový stavební zákon doporučila Legislativní rada vlády a my jsme ho na vládě schválili 24. srpna. Zákon teď míří do Poslanecké sněmovny.

Musíme umět připravit projekty, abychom mohli investovat

Žádná z předchozích vlád neměla odvahu udělat ten potřebný radikální krok – od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Já si myslím, že všichni vědí, že s novým stavebním zákonem přicházíme v hodině dvanácté. Už v době konjunktury jsme jako země ztráceli konkurenceschopnost, zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb dávali přednost Polsku nebo i Rumunsku. A teď v krizové době je ta potřeba ještě naléhavější. My jako vláda chceme investovat, nahradit výpadek soukromých investorů, když ale nebudeme mít připravené a povolené projekty, nebudeme mít do čeho investovat.

Přece není možné, aby povolování dálnice trvalo v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, když nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Můžeme vymýšlet různé podpůrné programy, ale bez toho, abychom uměli povolit bytové domy v nějakém reálném čase, se nepohneme z místa a ceny bydlení dále porostou. Vždyť v Praze už stojí metr čtvereční bytu v průměru přes sto tisíc korun a stavebníci spočítali, že klient zaplatí v důsledku přeregulace stavebního práva „navíc“ 10 až 15 procent, což vychází u bytu za 4,5 milionu kolem půl milionu korun. V Praze se přitom povoluje ani ne polovina z potřebného množství bytů – těch by bylo třeba stavět alespoň deset tisíc ročně. A jejich nedostatek má logicky vliv na ceny nových bytů i pronájmů.

Stavební zákon se tedy opravdu dotýká každého. Stávající byrokratický marasmus, do kterého jsme zabředli, ovlivňuje život všech, ať už jde o občany, developery nebo veřejný sektor. Občan trpí nefunkčností současného zákona podobně jako velcí investoři, jen v jiném měřítku. Snad každý zná někoho, kdo si chtěl postavit rodinný domek nebo ho jen rekonstruovat, a ono to z nejrůznějších důvodů trvá roky. A my lidem nemůžeme pomoci jinak, než právě tím novým zákonem. Nemocný je totiž systém, nejde většinou o chyby úředníků…Současný systém je totiž neskutečně složitý a opravdu potřebujeme zásadní reformu. Jen pro představu: dnes máme deset typů řízení a 20 typů stavebních úřadů – celkem jich je více než 1 300 a pracuje v nich 13,5 tisíce úředníků, kteří se dnes navzájem nemohou zastoupit. Stavební zákon proto přináší i nové uspořádaní stavební správy. A především každý stavebník včetně těch největších typu ŘSD nebo SŽ by měl podle nového stavebního zákona do roka vědět, zda může stavět, či nikoliv.

Pro občany, kteří si chtějí postavit rodinný dům, zákon zavádí zrychlené řízení. Pokud bude vše v pořádku, vydá stavební úřad povolení jako první úkon stavebního úřadu v řízení ve lhůtě 30 dnů. Rozšíří se také rozsah drobných staveb, které nemusí procházet povolováním vůbec. Takovou stavbou je například skleník do 40 metrů čtverečních a do pěti metrů výšky, stavby do 25 metrů čtverečních zastavěné plochy a do výšky pěti metrů s jedním nadzemním podlažím, běžné dobíjecí stanice, stavby obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW, přenosná prodejní zařízení nebo stánky nebo třeba stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se vzhled stavby. 

Největším investorem je stát

Všechny principy, které urychlí povolování staveb, pomohou všem. Je potřeba si uvědomit, že největším investorem je stát, ať už se jedná o stavbu dálnic, vysokorychlostních tratí, energetických zdrojů, škol nebo třeba nemocnic. Kupříkladu příprava jednoho kilometru dálnice se v ČR v důsledku dlouhého povolovacího procesu protáhne v průměru o 8,4 roku a jeho cena se zvýší o 65,6 milionů korun na jeden kilometr. A to se ještě ani nekopne do země. Ekonomové spočítali, že jako stát přicházíme pomalým povolováním staveb o 7,1 miliardy korun (RIA) za rok. To si přece nemůžeme dovolit. O tom, jaké martýrium představuje připravit a povolit projekt silnice nebo železniční trati na této konferenci uslyšíte od ředitele ŘSD Radka Mátla nebo ředitele Správy železnic Jiřího Svobody. My se pořád divíme, že dosud nemáme kolejové spojení centra města s letištěm, jako je to obvyklé v západních metropolích. Všichni také nadáváme na rekonstrukci D1, ale proč se to všechno tak táhne?

Já vám to řeknu na jednom absurdním příkladu. Aktivisté napadali opakovaně stavební povolení prakticky na všech úsecích prakticky obdobným způsobem, přestože na 3 úsecích před tím prohráli spor i u soudu. Tak posléze vymýšleli pro zablokování modernizace takové absurdní odvolání jako je např. ozelenění protihlukové stěny, kdy si nejdřív vyžádali ozelenění a posléze navzdory názoru všech odborníků požadovali jiných druh ozelenění. Dokonce podali rozklad proti stavebnímu povolení, až muselo ŘSD ustoupit a navrhnout jiný druh rostliny – a to přesto, že odborníci prokázali, že bude mít minimální šanci na přežití.

Výsledek toho všeho? Projekt se vracel třikrát na začátek.

Aktivisté dále v rámci odvolání do stavebních povolení na jednotlivých úsecích požadovali přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů, namítali ohrožení živočichů žijících na stávající dálnici nebo zpochybňovali to, že modernizace dálnice nemusí mít stanovisko EIA a územní rozhodnutí, přestože nejde o novou stavbu. Nelíbil se jim také technický způsob modernizace. Jen nabytí právní moci stavebního povolení se pro jeden úsek protáhlo v průměru o 444 dní. Cena stoupla v průměru o více než 145 milionů korun.

Připravit projekt dálnice trvá v průměru 13 let

A to šlo jen o rekonstrukci. Co teprve, když chceme postavit novou dálnici. Připravit výstavbu dálnice u nás v průměru trvá 13 let. Komplikované povolovací procesy například zbrzdily stavbu pražského okruhu do Běchovic už o 15 let a navíc ji prodražily o 1,5 miliardy korun. A to se ještě ani nekoplo do země! Pražský okruh se připravuje od 70. let minulého století a zatím je hotova necelá polovina. Pokračování okruhu směrem do Běchovic za více než 10 miliard přitom povoluje malý stavební úřad v Uhříněvsi, který se s takovým projektem v praxi před tím nesetkal.

To ale nový stavební zákon změní. Všechno zjednoduší a zkrátí. Takovou stavbu jako Pražský okruh bude povolovat specializovaný úřad státní stavební správy, kde budou soustředěni lidé, kteří mají s velkými projekty zkušenosti. Takový úřad potřebujeme nejen pro silnice, dálnice a nové tratě včetně těch vysokorychlostních, ale i pro nové energetické zdroje a vedení. Pan předseda představenstva ČEPS Martin Durčák dokonce spočítal, že nový stavební zákon zkrátí povolování jejich typických projektů až o 40 procent. Zatímco menší energetický zdroj typu plynové elektrárny lze postavit za pět let, linku, která tento výkon z elektrárny vyvede, povoluje ČEPS až 12 let. Přitom v Polsku podobnou 80 kilometrovou přenosovou linku povolí a postaví za 2,5 až 3 roky. Dům si stavíte většinou maximálně jednou, dvakrát za život, ale elektřinu a dálnice přece potřebuje každý, takže stavební zákon se opravdu dotýká nás všech.

Princip 1 úřad – 1 razítko – 1 rozhodnutí

Nový stavební zákon výrazně urychlí povolování všech staveb. Do roka budou stavebníci vědět, zda mohou stavět, či nikoliv. A to včetně odvolání a přezkumu. Takový byl cíl nového stavebního zákona a ten ministerstvo pro místní rozvoj splnilo.

Jak tedy dosáhneme zrychlení povolování staveb? Stavební zákon zavádí několik nových principů a opatření. Jsou to především pevně stanovené lhůty pro rozhodování, fikce souhlasu k vyjádření dotčeného orgánu a opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Dnes v zákoně řada takových lhůt chybí, nebo nejsou ze strany úřadů dodržovány. Stavebníci se tedy jen těžko dovolávají potřebných dokumentů a povolování staveb se neskutečně prodlužuje. Zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůty 30 dnů, které je možno ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní. Pokud dotčené orgány lhůty nedodrží, bude se mít za to, že souhlasí a nemají žádné připomínky. Pro samotné obecní stavební úřady bude platit, že pokud nerozhodnou včas, tedy ve lhůtě 30 dnů, 60 dnů nebo 120 dnů podle druhu stavby, případně ve lhůtě prodloužené o 30 nebo o 60 dnů, převezme řízení neprodleně nadřízený krajský státní stavební úřad a řízení dokončí namísto nečinného obecního stavebního úřadu.

Obíhat bude papír, ne stavebník!

Stavebník už také sám nebude obíhat často i více než 40 úřadů a prosit o razítka, aby mohl vůbec podat žádost na stavební úřad. Většina tzv. dotčených orgánů bude totiž integrována do stavebního úřadu, který vydá na základě podané žádosti jedno povolení, které nebude v rozporu s chráněnými veřejnými zájmy. U těch orgánů, které integrovány nebudou, pak bude platit fikce souhlasu. Velmi důležité je odstranění tzv. ping – pongu, kdy v případě podání odvolání nadřízený krajský úřad dnes vrací věc k novému projednání prvoinstančnímu úřadu, a to často opakovaně. To už nebude možné, odvolací orgán bude muset sám podle tzv. apelačního principu ve věci rozhodnout, tedy rozhodnutí obecního stavebního úřadu buď potvrdit, nebo změnit, nikoliv zrušit a vrátit věc k novému projednání.

Nový stavební zákon také přinese už jen jedno řízení místo stávajícího územního a stavebního řízení, ve kterých se dnes často řeší dokola ty stejné námitky. Vydávat se tak bude jen jedno povolení.

Žádost o povolení z gauče v obýváku

Velmi důležitá je také digitalizace stavebního řízení. Stejně jako dnes dokážeme bez problémů používat internetové bankovnictví, ve kterém jsme v Evropě na špičce, bude možné vyřizovat stavební povolení klidně doma z gauče v obýváku a komunikovat s úřady online, což je podstatné nejen vzhledem k pohodlí, ale i k transparentnosti všech procesů a hlídání dodržování lhůt. Dnes investoři vozí projekty na stavební úřad dodávkou a my se musíme v tomto ohledu posunout do 21. století. Stavebník také musí mít možnost najít všechny potřebné údaje o území v digitálně technických mapách krajů a obcí, jejichž vznik už předjímá změna zákona o zeměměřičství, kterou už schválil Parlament ČR.  I běžný občan tedy na internetu hravě najde například, jaké mu přes pozemek vedou sítě, jaká omezení se parcely týkají a podobně. Na kompletní digitalizaci stavebního řízení pilně pracuje ministerstvo pro místní rozvoj. Musí jít ruku v ruce s novým stavebním zákonem. Bez něho by se jen papíry překlopily do elektronické podoby a to by problémy nevyřešilo. Už příští rok spustí ministerstvo některé prvky, které usnadní elektronickou komunikaci stavebníka s úřady jako například hromadná podatelna. Jejím prostřednictvím bude moci stavebník požádat vlastníky technické infrastruktury o vyjádření potřebná pro stavební povolení. Celá digitalizace bude kompletně fungovat v polovině roku 2023 a my si od ní slibujeme i to, že by nejmodernější technologie mohly na stavební úřady přilákat nové mladé lidi, které tam potřebujeme. 

Andrej Babiš, předseda vlády