Dobrý den dámy a pánové,

jsem potěšen, že se můžeme vidět, byť prostřednictvím videokonference. Ale i to je výsledek digitalizace, kterou urychlil covid-19. Ano, covid nás mnohému naučil a například i pracovním setkáním na dálku.  Myslím si, že je to dobrá věc, že to funguje. Mně se to líbí, šetří to čas a často je mnohem efektivnější.  I to je důkaz, že se nás skutečně dotýká digitální transformace mnohem více, než bychom si dokázali připustit. Věci, které byly ještě před rokem nemyslitelné, se najednou stávají běžnými, jako například konference v digitální podobě, vláda, tripartita, škola, komunikujeme z práce, z domova. Už když vznikala kniha „O čem sním, když náhodou spím“, tak jsme digitalizaci věnovali celou část. Inspirovali jsme se v zahraničí státy jako Dánsko a hlavně Estonsko. Můj přítel, estonský premiér Jüri Ratas, je pro nás skutečně velkým vzorem. My jsme zde organizovali i společnou konferenci. No a ta vize se teď zhmotnila do čísla 5.

Konkrétně 5 let. To je termín, do kdy máme být podle Zákona o právu na digitální službu ve vztahu stát občan plně on-line. Rok již máme skoro za sebou a jsem rád, že jedeme dle plánu. Mnoho služeb již dnes digitálně dělat můžeme, máme portál občana, kde jsou k dispozici data a národní identita. Náš cíl je větší – vše vyřešit online. To nám ušetří spoustu kroků, ale i starostí a hlavně času. Museli jsme kvůli tomu změnit legislativu. Kromě tohoto zákona máme v běhu dalších skoro 200 legislativních změn, které čekají na přijetí. Tím pokryjeme legislativu a můžeme dotáhnout elektronické služby pro občany. Každý resort pro ně něco chystá. Na zdravotnictví dělají na e-Health, na financích Moje daně, na spravedlnosti e-Justice, další spousta projektů běží na Ministerstvu vnitra. Převádíme do elektronické formy formuláře a mapujeme životní události, abychom v Portálu občana a Portálu podnikatele poskytli maximální komfort uživatelům a nám občanům. Snažíme se myslet na každého. Znovu zopakuji, spousta služeb je hotových. Přes Portál občana vyřídíte z pohodlí domova nebo z kanceláře zhruba sto padesát služeb. Přes web businessinfo pro podnikatele jich je přes 1000! Všechny chceme přístupné z Portálu občana, kde pro sebe získáte informace – například body řidiče, přehled z katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku, atd. Zařídíte si tam například i rybářský lístek, ale především odbavíte množství žádostí, které souvisí s podnikáním ve výrobě, zemědělství nebo službách. Ideální je mít datovou schránku.  Tak nevím, jestli jí máte, ale skutečně je to to nejdůležitější.

Možná čekáte na bankovní identitu. Projekt BankID, který bude k dispozici už brzy, umožní přístup ke službám státu prostřednictvím stejných přihlašovacích údajů jako těch, které využíváme do svého internetového bankovnictví. Jednoduchá dostupnost pro 5,5 milionu lidí. A spoustu dalších věcí chystáme. Rýsují se nám prostřednictvím katalogu služeb, který mapuje jednotlivé oblasti, kde musíme v rámci digitalizace zabrat. Například stavební zákon. Teď už ho konečně snad Organizační výbor schválí, aby se dostal na schůzi 15. října. Je to roky otravná věc. Část legislativy, která se dotýká digitalizace, tu již máme a pracujeme na ni.  Teď nás čeká ještě rekodifikace.

Strategická koncepce Digitální Česko není jen o službách a e-Governmentu. Celá se dělá v širších souvislostech. Sem patří například podpora super hubů. Nemůžeme zapomínat na automatizaci a robotizaci, vzdělávání a další oblasti, které se hodně dynamicky mění. Dnes se daleko víc než v minulosti řeší digitalizace zdravotnictví. Již to není jenom o tom, co si řekneme tady v České republice, digitalizace má jasný přesah do evropské unie a za covidu jsme toho udělali skutečně dost. Tady je pro nás prioritou jednotný digitální trh a jsme hodně aktivní v tématech ohledně EU.

Snažíme se, protože chceme být digitální! Děláme služby a digitalizujeme jako nikdo před námi. Covid nás naučil dělat věci rychleji, například jsme udělali aplikaci eRouška a teď máme možnost i elektronického sebereportování, vyhodnocujeme data a na základě dat koordinujeme odběrná místa a laboratoře. Vytváříme kompetenční centrum s řadou specialistů ve státním podniku NAKIT u Vlada Dzurilly, kteří budou s digitalizací pomáhat. Ale potřebujeme odborníky i na ministerstvech. No a v neposlední řadě to jsou dodavatelé IT řešení do státní správy – jak stávající, tak i noví. Musí existovat platforma, kde si vyměníme zkušenosti a společně budeme tvořit nejlepší služby pro naše občany a firmy. Jenom propojení státní a komerční sféry tak budeme moci inovovat dostatečně rychle. Potenciál k tomu máme velký, takže pojďte do toho s námi.

Přeji vám hezkou konferenci.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR

Vláda uvolní ze státních rezerv až 2,9 milionu respirátorů FFP2. Prostřednictvím Hasičského záchranného sboru je pošle krajům a hlavnímu městu Praze, které je následně rozešlou do škol a školských zařízení. Každý z pedagogických a nepedagogických zaměstnanců dostane deset kusů, které by mu měli pomoci ochránit se před rizikem nákazy nemocí covid-19. Školy a školská zařízení jsou totiž v současnosti jedním z nejvíce rizikových míst šíření nemoci a vláda chce maximálně předejít možné nákaze učitelů a dalších pracovníků. O tento objem bude sníženo množství respirátorů, které se z rozhodnutí vlády převádí z Ministerstva vnitra no Správy státních hmotných rezerv, a SSHR má za úkol tento objem do rezerv opět dokoupit.

Vláda rozhodla také o přistoupení ke smlouvě mezi EU a výrobcem kandidátní vakcíny proti covid-19 společností AstraZeneca. Na nákup vakcíny uvolnila 152 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy. Od jednoho z potenciálních výrobců nové vakcíny prostřednictvím Evropské unie získáme tři miliony dávek vakcíny pro 1,5 milionu osob. Prvních deset procent z tohoto objemu by mělo do České republiky dorazit ještě v letošním roce, zbytek do poloviny roku 2021. Kromě toho bude ČR vyjednávat o vakcínách i od dalších výrobců.

Kabinet schválil také nový návrh zákona o občanských průkazech, který do agendy vydávání osobních dokladů přináší řadu důležitých změn, které povedou k jejímu zefektivnění a ke snížení administrativní zátěže jak pro úředníky, tak pro občany. Nové občanské průkazy by podle návrhu měly například obsahovat biometrické údaje o držiteli, zobrazení obličeje a otisku dvou prstů, jak požaduje Evropská unie, zmizet mají akademické tituly a dojde k dílčím změnám ve lhůtách jejich platnosti i v režimu jejich vydávání.

Vláda schválila také návrh novely zákonů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu se svým Programovým prohlášením v nich chce zásadně zjednodušit byrokracii, která provází například převody a evidenci vozidel. Mělo by dojít mimo jiné ke zjednodušení procesu zápisu změny vlastníka či provozovatele vozidla či k zavedení možnosti rezervovat si registrační značku na jeden měsíc. Požádat o zápis vozidla do registru silničních vozidel, žádosti o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel a žádosti o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel by mělo nově jít i elektronickou cestou.

Vláda projednala a schválila také věcný záměr zákona o účetnictví, kterým chce Ministerstvo financí zareagovat na mezinárodní trendy v oblasti účetnictví. Současný zákon, který platí už od roku 1991, již neodpovídá potřebám. Nová právní norma, kterou má ministerstvo předložit vládě do 30. června 2022, má mimo jiné rozšířit použití mezinárodních účetních standardů pro sestavení účetní závěrky pro některé účetní jednotky působící na finančním trhu, zejména banky a některé finanční instituce a pojišťovny a zvýšit právní jistotu účetních jednotek. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet také schválil zahájení přípravy realizace prvního úseku plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe. Konkrétně se má jednat o splavnění Odry v úseku Ostrava-Svinov – státní hranice ČR s Polskem v Koźle, což je součástí tzv. Oderské větve vodního díla. Vláda si od splavnění Odry v tomto úseku slibuje možnost efektivnější dopravy zboží k Baltskému moři i lepší možnosti pro rekreační plavbu a také vznik nových pracovních míst v regionu, který je a bude postižen dramatickým útlumem hornické činnost. Náklady na výstavbu tohoto úseku se odhadují na 44 miliard korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva dopravy.

Ostravského regionu se týkal i další bod jednání – novela nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem činnosti právnických osob v insolvenci zabývajících se těžbou černého uhlí. Vláda jím reaguje na schválený plán útlumu těžby dolech společnosti OKD s úmyslem zmírnit nežádoucí sociální dopady způsobené ztrátou zaměstnání a rovněž maximálně rozložit působení negativních důsledků spojených s útlumem těžby v čase, a to nejen vůči konkrétním zaměstnancům, ale v důsledku multiplikačních efektů i v daném regionu. Propouštění zaměstnanci budou mít nárok na příspěvek ve výši 5 300 nebo 8 000 korun měsíčně na dobu od tří do šedesáti měsíců, a to podle toho, jaký typ práce v OKD dělali a jak dlouho u OKD pracovali. Celkové náklady na tyto příspěvky byly odhadnuty na 800 až 820 milionů korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-5–rijna-2020-183949/.

První den jednání se lídři EU věnovali vnějším vztahům Unie. Složitá debata se vedla o situaci ve východním Středomoří a vztazích s Tureckem. Evropská rada vyjádřila solidaritu s Řeckem a Kyprem a vyzvala Turecko, aby se zdrželo kroků vedoucích k eskalaci napětí. „Jsem rád, že jsme se postavili za Řecko a Kypr, jejich situace není vůbec jednoduchá. Naší prioritou je jednoznačně deeskalace a konstruktivní dialog, které povedou k nalezení dlouhodobého a udržitelného řešení,“ uvedl premiér Babiš.

Lídři EU pokračovali také v diskuzi o situaci v Bělorusku. Polský předseda vlády Mateusz Morawiecki jménem V4 prezentoval ekonomický plán pro Bělorusko, o jehož vypracování následně Evropská rada požádala Komisi. „Je dobře, že jsme se k situaci v Bělorusku vrátili, protože tam nedochází k žádnému zlepšení. Cílené sankce, které jsme přijali, vyvinou tlak na běloruský režim,“ doplnil předseda vlády ČR.

K dalším tématům čtvrteční části summitu patřila eskalace napětí v oblasti Náhorního Karabachu a otrava Alexeje Navalného.

Druhý den lídři zahájili podrobnou diskuzí o zvládání boje s pandemií covid-19. Shodli se, že je potřeba intenzivněji koordinovat přijímaná opatření a zintenzivnit práce na vývoji a distribuci vakcíny na úrovni EU. „Uvítal jsem, že jsme se k covidu dostali, protože to považuji za momentálně skutečně nejdůležitější téma. Znovu jsem zdůraznil, že musíme přimět naše epidemiology, aby spolu pravidelně diskutovali, vyměňovali si informace a byli v neustálém kontaktu,“ řekl premiér Babiš.

Druhým klíčovým tématem pátečního jednání byl vnitřní trh a posílení odolnosti evropské ekonomiky. „Vnitřní trh musí být jádrem obnovy, to jsem zdůrazňoval už na jednání v červenci. Krize nám teď jasně ukázala jeho slabé stránky, takže musíme opravdu tvrdě pracovat na odstraňování bariér a nedostatků, zejména v sektoru služeb,“ dodal Andrej Babiš.

Krátce se lídři zabývali také obchodní politikou a digitální agendou. Vyslechli také prezentaci o aktuálním stavu a vývoji jednání o budoucích vztazích EU s UK, a to v kontextu zahájení procedury o nesplnění povinnosti (infringement) vyplývající z Výstupové dohody Evropskou komisí ve čtvrtek 1. října 2020.

Další Evropská rada se uskuteční ve dnech 15. a 16. října 2020 a jejími hlavními tématy budou klimatická politika, jednání o nastavení budoucích vztahů EU a UK a vnější vztahy.

Nouzový stav začne platit na celém území České republiky v pondělí 5. října 2020 od 0.00 hodin, a to na 30 dnů. Důvodem k jeho vyhlášení je zhoršení epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2. Vláda se usnesla, že vzhledem k vývoji epidemické situace v posledních týdnech jsou naplněny podmínky pro vyhlášení nouzového stavu podle čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Česká republika je ve stavu jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Na základě vyhlášeného nouzového stavu vláda rovněž přijala krizové opatření, kterým s účinností od 5. října 2020 od 0.00 hod. do dne 18. října 2020 do 23.59 hodin omezuje volný pohyb osob. V tomto období budou mimo jiné až na výjimky zakázány hromadné akce konané v počtu vyšším než deset osob ve vnitřních prostorech staveb a v počtu vyšším než dvacet osob ve vnějších prostorech, s výjimkou členů domácnosti. Zakázány budou rovněž koncerty, divadelní představení a jiná umělecká představení a slavnosti, při kterých se převážně zpívá, a to včetně zkoušek.

Vláda svým rozhodnutím také omezí i pořádání dalších hromadných akcí. Například divadelních, filmových a jiných představení, při kterých se nezpívá, se bude moci zúčastnit maximálně 500 diváků, a to výhradně na místech k sezení a bez možnosti občerstvení. Nad rámec limitu osob se budou moci konat i sportovní akce v rámci oficiálních soutěží, kterých se může zúčastnit bez diváků až 130 osob, což platí i pro organizovaný trénink. Na nanejvýš 100 osob jsou omezeny bohoslužby, přičemž i zde platí zákaz zpěvu, či účast veřejnosti na jednáních obecních a krajských samospráv.

Ke změně dochází i u provozoven stravovacích služeb, kde nově platí pravidlo, že u jednoho stolu smí sedět nanejvýš šest osob.

Vláda se zabývala i omezením školní docházky. Kabinet se shodl na tom, že školská zařízení se budou řídit rozhodnutím krajských hygienických stanic, které budou vydávat opatření podle situace v regionu na základě epidemiologického semaforu. Omezení výuky formou přechodu na distanční vzdělávání se má od pondělí 5. října týkat středních, vyšších odborných a vysokých škol v krajích s červenou či oranžovou barvou. Nebude se vztahovat na praktické vyučování a praktickou přípravu, individuální konzultace a zkoušky na vysokých školách a v případě víceletých gymnázií také na povinnou školní docházku. V ostatních krajích dochází k omezení provozu škol a školských zařízení podle školského zákona a vysokých škol podle zákona o vysokých školách tak, že součástí vzdělávání není zpěv a s výjimkou prvního stupně základního vzdělávání v základní škole nebudou dočasně součástí vzdělávání ani sportovní činnosti.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-30-zari-2020-183865/

V úvodu jednání se členové RVVI opětovně zabývali podporou vědy a výzkumu v rámci hospodářské strategie (Národní plán obnovy). 

„Téma bylo věnováno obsáhlé diskusi o využití připravovaných zdrojů z tzv. Národního fondu obnovy, který vyjednává premiér a vláda České republiky z evropských zdrojů. Rada se k tématu vrátí během dalších zasedání,“ sdělil místopředseda Rady Pavel Baran.

K danému bodu schválila Rada ustavení pracovní skupiny pro medicínský výzkum pod vedením Jana Konvalinky a pracovní skupiny pro průmyslový aplikovaný výzkum, kterou povede Luboš Novák.

Nejvyšší ocenění v oblasti vědy a výzkumu Národní cenu vlády Česká hlava navrhla RVVI udělit v roce 2020 prof. RNDr. Václavu Hořejšímu, CSc. za mimořádné výsledky v oblasti molekulární  imunologie. Nominace bude nyní předložena na jednání vlády. Národní cena vlády Česká hlava se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje. Je s ní spojena odměna ve výši jeden milion korun.

I tentokrát byla na zasedání projednávána Implementace Metodiky 2017+. Radní schválili zveřejnění prvních výstupů po 3. roce hodnocení dle platné metodiky, a dále ustavení a postup práce Pracovní skupiny (KHV) pro hodnocení aplikovaného výzkumu ve složení: Ing. Libor Kraus, prof. Ing. Josef Psutka, CSc., Ing. Ilona Müllerová, DrSc., doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., Ing. Petr Očko, doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., prof. Ing. Radim Vácha Ph.D., prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., doc. Ing. Jaroslav Machan, CSc., FEng, prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., dr. h. c., Ing. Jan Rýdl, Ing. Iveta Volšičková, CDV, Mgr. Ivo Hain.

Na programu zasedání byly volby tří kandidátů do předsednictva Grantové agentury ČR (GA ČR) včetně předsedy a dvou kandidátů do výzkumné rady Technologické agentury ČR (TA ČR). RVVI také navrhla vládě jmenovat místopředsedu VR.

Po tajné volbě RVVI navrhla vládě jmenovat na další funkční období stávající členy předsednictva GA ČR  doc. RNDr. Petra Baldriana, Ph.D., prof. RNDr. Jaroslava Koču, DrSc. a RNDr. Alici Valkárovou, DrSc. Profesor Koča byl zároveň nominován do funkce předsedy agentury. Jaroslav Koča je ředitelem Národního centra pro výzkum biomolekul při Masarykově univerzitě v Brně a vědeckým ředitelem Středoevropského technologického institutu (CEITEC).

V dalším tajném hlasování schválili členové RVVI návrh nových členů výzkumné rady TA ČR, kterými jsou prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D.  za akademickou sféru a Ing. Josef Kašpar, FEng. za resorty. Na místopředsedu výzkumné rady byl ze stávajících členů navržen Ing. Jan Kleindienst, Ph.D., ředitel IBM Watson Al Lab (IBM Česká republika).

Rada rovněž schválila mandát pro hlavního vyjednavače k vyjednávání optimálních finančních i dalších smluvních podmínek transformačních smluv (ve věci pořizování, zpřístupňování a publikování elektronických informačních zdrojů) a navrhla svému předsedovi jmenovat hlavním vyjednavačem Ing. Martina Svobodu, ředitele Národní technické knihovny.

V průběhu dalšího jednání RVVI schválila uspořádání společného zasedání s Mezinárodní Radou ve dnech 29. a 30. října 2020, a to formou videokonference s přihlédnutím k aktuální epidemiologické situaci. Členové RVVI odsouhlasili prodloužení mise diplomatů pro vědu, výzkum a technologie/inovace pro oblast jihovýchodní Asie a na zastupitelském úřadě Washington.
_________________________________________________

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.
Václav Hořejší je vynikající vědeckou osobností. Patří do vědecké špičky jako jeden z nejcitovanějších českých vědců, nejznámější a v zahraničí nejuznávanější badatel v oblasti molekulární imunologie. Působil mj. jako vědecký badatel na Harvardské univerzitě, v letech 2003-2011 byl členem Učené společnosti České republiky. Profesor Hořejší je vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. a profesorem imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

V první dekádě vědecké kariéry vyvinul nové afinitní modely izolace a charakterizace biologicky významných proteinů lektinů, se svým týmem se dlouhodobě věnuje identifikaci a biochemické charakterizaci povrchových molekul lidských bílých krvinek. K patrně nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří jeho podíl na objevení několika tzv. membránových mikrodomén. Výsledky výzkumu Václava Hořejšího zásadním způsobem přispívají k pochopení mechanismů fungování imunitního systému na molekulární úrovni.

Vláda rozhodla o změně statutu Ústředního krizového štábu, který z rozhodnutí předsedy vlády povede 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Vláda rozhodla o úpravě statutu tak, že předseda ÚKŠ bude návrhy řešení přednášet přímo na schůzi vlády. Rozšířil se také počet jeho členů, a to o zástupce Asociace krajů a Ministerstva kultury a MPSV.

Vláda také do statutu výslovně doplnila, že veškeré pravomoci, které na základě právních předpisů náleží jednotlivým ministerstvům a jiným správním úřadům, zůstávají nedotčeny. To konkrétně znamená, že například v případě zdravotní hrozby jsou veškerá zdravotní problematika a protiepidemická opatření a jejich komunikace ve vztahu k veřejnosti v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví, tj. zdravotní problematika není v působnosti ÚKŠ. Došlo rovněž k úpravě odborných pracovních skupin, byla například vytvořena pracovní skupina pro koordinaci krajů.

Vláda se zabývala také navýšením prostředků na platy zaměstnanců krajských hygienických stanic. Rozhodla, že z vládní rozpočtové rezervy uvolní dalších 59 067 325 korun, které budou určeny například na proplácení přesčasů a pohotovostí. V souvislosti s vývojem epidemie koronaviru je totiž nepochybné, že i v následujícím období bude vytížení zaměstnanců krajských hygien maximální a dojde k dalšímu navyšování jejich počtu, s čímž původní rozpočet na jejich platy nepočítal.

Kabinet rozhodl také o příspěvku státu na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro další roky. V intencích cílů Inovační strategie České republiky 2019-2030, Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice a dalších koncepčních materiálů rozhodla o navýšení státní subvence v roce 2021 na více než 37,468 miliardy korun a na roky 2022 a 2023 na 38 miliard korun. Cílem vlády zůstává podporovat vědecké a vývojové instituce, aby se Česká republika v průběhu příštích deseti let zařadila mezi inovační lídry Evropy.

Vláda schválila také pravidelnou valorizaci důchodů. Výpočet této valorizace je dán vzorcem přímo ze zákona o důchodovém pojištění a vypočítává se z údajů Českého statistického úřadu o růstu cen. U průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu bude navýšení od 1. ledna 2021 činit 839 korun, adekvátně tomu se zvýší i příplatky k důchodu.

Ministři a ministryně se zabývali také novým nařízením vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2021. Toto nařízení je nezbytným předpokladem k zajištění financování podpory elektřiny a podpory tepla z podporovaných zdrojů energie v roce 2021 tak, jak je nastaveno zákonem. Pro rok 2021 bude výše finančních prostředků na dotaci podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu činit 27 miliard korun, což je stejná částka jako v letošním roce.

Vláda také vyslovila souhlas s návrhem na neprodlené zahájení postupného převodu utlumovaných dolů a dobývacích prostorů společnosti OKD do majetku státního podniku Diamo. Náklady a výdaje na útlum těžby a dlouhodobé činnosti spojené se zahlazováním následků hornické činnosti v ostravsko-karvinském regionu a náklady a výdaje spojené se zajišťováním bezpečnosti na plynujícím ložisku černého uhlí v ostravsko-karvinském černouhelném revíru ponese v plné výši stát a budou průběžně hrazeny ze státního rozpočtu.

Státní podnik Diamo bude jednotlivé části OKD přebírat postupně, a to za cenu odpovídající znaleckému posudku. OKD zaměstnává přímo více než 6 000 lidí. V důsledku útlumu budou propouštěni postupně, část z nich se bude v rámci podniku Diamo podílet na útlumových pracích. OKD se kvůli velkému poklesu cen energetického i koksovatelného uhlí a dopadem celosvětové pandemie koronaviru a také kvůli vysokým nákladům na těžbu potýká s vysokou ztrátovostí. Nejdéle by měly zůstat v provozu doly ČSM-sever a ČSM-jih.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-21-zari-2020-183688/.

Nástroj pro mimořádnou podporu (Emergency Support Instrument – ESI) využívá Evropská komise k podpoře členských zemí, které se potýkají s pandemií covid-19. Pomocí ESI mimo jiné přispívá na vývoj nové vakcíny na nemoc covid-19. V současnosti Komise jedná s šesti farmaceutickými firmami, pro rozšíření portfolia chce oslovit i sedmého, firmu Novavax. Vzhledem k tomu, že stávající rozpočet ESI ve výši 2,61 miliardy eur již nepostačuje těmto potřebám, navrhla Komise jej navýšit z rozpočtů národních států o 750 milionů eur. Na Českou republiku připadl podíl ve výši 11,5 milionu eur.

Vláda dnes odsouhlasila, že Česká republika tento příspěvek ESI poskytne. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že firma Novavax bude svou vakcínu vyrábět i v České republice, a pokud by se ČR k příspěvku nepřipojila, hrozilo by, že bude z možnosti dodávky vakcín od této firmy vyloučena. Finance, které Evropská komise výrobcům vakcín prostřednictvím ESI poskytne, navíc budou členským státům EU vráceny ve formě nižších cen vakcín na covid-19.

Kabinet vzal na vědomí zřízení mezirezortní Rady pro podporu strategických technologií a produktů, která bude fungovat v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Úkolem Rady bude mimo jiné řešit krizové situace, mobilizovat případně a centrálně koordinovat tuzemské výrobní potenciál a kapacity, řídit podporu výzkumu a vývoje, chytré investice a certifikace a také nákup strategických výrobků, které v ČR chybí. Radu budou tvořit zástupci ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy a dále představitelé klíčových odvětví hospodářství, asociací, svazů a komor a vybraní odborníci. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda schválila návrh novely zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů. Současná verze zákona je už zastaralá, některá ustanovení se už ukazují jako nedostatečná nebo v praxi problematicky využitelná, což může vést ke ztížení plnění zákonných úkolů inspekce. Kromě úprav, které si vyžádala praxe, chce vláda novelou také harmonizovat tento zákon se souvisejícím zákonem o Policii České republiky, upravit problematiku mezinárodní spolupráce či problematiku stížností na inspekci a její příslušníky a zaměstnance. Zavést chce také zákonné oprávnění příslušníků inspekce vstupovat do všech služebních prostor bezpečnostních sborů a oprávnění provádět kontrolu přítomnosti návykové látky.

Ministři a ministryně se také zabývali celkem deseti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu a projednali i dva poslanecké návrhy novel zákonů. Jak novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, tak i novelu zákona o kompenzačním bonusu vláda po diskusi odmítla podpořit.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-14-zari-2020-183587/.