Vláda – 71. stránka

Premiéři zemí V4 se dohodli na užší spolupráci v boji s covid-19

„Dnes žádná politika, přišli jsme se bavit,“ přivítal návštěvníky Rodinného dne se Správou železnic ministr dopravy Karel Havlíček při dopoledním slavnostním zahájení v Dejvicích. Pražský železniční den, který se konal v sobotu 12. 9. 2020 v Praze a okolí, nastavil laťku hodně vysoko.

Na programu bylo vše, na co si člověk jen vzpomenul: od zájmových aktivit FISAIC sdružených v OSŽ, přes jízdy historických vlaků (včetně parních) v režii Českých drah až po Rodinný (super) den se Správou železnic.

To vše v atraktivních kulisách pražských nádraží a na romantických tratích v okolí Prahy. Samozřejmě, že nemalou měrou přispělo i nádherné letní počasí, ale Pražský železniční den připravili lidé a ti opravdu odvedli skvělou práci.

Pořadatelé měli tentokrát šťastnou ruku. Skoro se chtělo tleskat, když první, řekněme protokolární parní vlak, který mimo jiné vezl i vicepremiéra a ministra dopravy Karla Havlíčka, na vteřinu přesně vyrazil z Masarykova nádraží směr Dejvice a Veleslavín. A kouzlilo se i na nádraží v Dejvicích, a to de facto i de iure. A teď nemám na mysli jen kouzelníka, který na Rodinném dnu se Správou železnic (mimochodem velmi podařené akci) na travnaté ploše naproti nádraží bavil děti kouzly, ale především dejvického výpravčího, který „kouzelnou“ píšťalkou usměrňoval davy lidí a křižování vlaků.

Pohodu a přátelskou atmosféru ve svých projevech při slavnostním zahájení připomněli i oba řečníci: ministr dopravy Karel Havlíček a generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. „Dneska žádná politika, přišli jsme se sem bavit, je to úžasný den, máme krásné počasí,“ řekl na úvod slavnostního zahájení ministr dopravy Karel Havlíček, který do Dejvic přijel spolu s generálním ředitelem Správy železnic parním vlakem: „Doporučil bych vám, abyste ho vyzkoušeli také. Za chvíli pojedu zpět Komárkem, hrozně se na to těším. Železnice je dopravou budoucnosti a budeme ji nadále podporovat, udělám pro to maximum,“ slíbil a závěrem poděkoval Správě železnic za zorganizování Rodinného dne: „Je to úžasné.“

„Dneska jde opravdu o to oslavit železnici,“ řekl poté Jiří Svoboda, „…byť často mediálně se nám ne vždy úplně daří. Každý asi vnímá detailně, co se na železnici děje, ale pořád si myslím, že je více úspěchů než neúspěchů. Tohle místo je docela symbolické, protože zde to také bude o velkém úspěchu – konkrétně o zaústění tratě do tunelu, a to přesně tam, kde se nyní nacházíte. Takže přeji vám krásný den, počasí nám přeje, a mysleme všichni pozitivně, a když se v tom semkneme, tak i ten COVID porazíme.“

Vláda pošle seniorům osobní ochranné prostředky, ke kurzarbeitu se vrátí v pondělí

: Kvůli zhoršením epidemickým podmínkám se i mimořádné jednání vlády uskutečnilo formou videokonference, 9. září 2020.

Vláda Andreje Babiše se sešla ve středu 9. září 2020 k mimořádnému videokonferenčnímu jednání o aktuálních tématech. S ohledem na zhoršenou epidemickou situaci kabinet rozhodl rozeslat všem lidem nad 60 let osobní ochranné prostředky, respirátor a roušky. Členové vlády také dlouze diskutovali o návrhu zavést v České republice tzv. kurzarbeit. K debatě se vrátí na další schůzi.

Vláda nechá rozeslat prostřednictvím České pošty osobní ochranné prostředky lidem, kteří patří k nejvíce ohrožené skupině nemocí covid-19. Každý český občan nad 60 let by měl v nejbližších dnech obdržet zásilku s jedním respirátorem FFP2 a pěti rouškami. „Uděláme to neprodleně, určitě budeme spěchat,“ dodal premiér Andrej Babiš.

Celkem vláda plánuje rozdistribuovat 3 miliony respirátorů FFP2 a 15 milionů roušek. Potřebné údaje České poště má za úkol poskytnout Ministerstvo vnitra z registru obyvatelstva.

Potřebné množství respirátorů a roušek vláda vezme ze zásob Ministerstva vnitra, které měly být převedeny do evidence Správy státních hmotných rezerv. Vláda tedy současně v tomto smyslu zrevidovala své pondělní usnesení, které řešilo právě objem osobních ochranných prostředků, které mají být přesunuty z rezortu vnitra do státních hmotných rezerv.

Kabinet se podrobně zabýval také návrhem novely zákona o zaměstnanosti, kterým chce vláda jako náhradu za končící programy Antivirus zavést do české legislativy institut systémové ochrany pracovních míst, který by byl využitelný v mimořádných situacích, jako je současná krize zaviněná pandemií koronaviru, ale třeba i povodně či recese a další obdobné nečekané ekonomické problémy. Rozhodnutí o parametrech tzv. kurzarbeitu vláda odložila na nejbližší, pondělní jednání vlády.

Výsledky mimořádného jednán vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-9–zari-2020-183548/.

Premiér Babiš se ve Vídni zúčastnil jednání ve Slavkovském formátu

: Společné foto rakouského kancléře S. Kurze a předsedů vlád ČR A. Babiše a Slovenska I. Matoviče před jednáním ve Slavkovském formátu, 9. září 2020.

Předseda vlády Andrej Babiš jednal ve středu 9. září 2020 ve Vídni s rakouským spolkovým kancléřem Sebastianem Kurzem a slovenským premiérem Igorem Matovičem o možnostech spolupráce ve Slavkovském formátu a aktuálních evropských otázkách.

Vedle možností spolupráce ve Slavkovském formátu, který vznikl v roce 2015 jako platforma posílené regionální spolupráce České republiky, Rakouska a Slovenska, byly hlavními tématy jednání současná situace ohledně pandemie covid-19, příprava nadcházející mimořádné Evropské rady, reforma migrační a azylové politiky EU a brexit.

„Jsem velmi rád, že se dnešní jednání podařilo uskutečnit, protože úzká koordinace se sousedy je v dnešní složité době zcela zásadní,“ řekl po jednání premiér Babiš.

Většina států Evropy nyní čelí opětovnému nárůstu případů onemocnění covid-19, a tak se premiéři věnovali spolupráci v boji s ním na úrovni EU a diskutovali také o národních strategiích a přijímaných opatřeních. „S kolegy jsme si dnes vyměnili nápady pro boj proti onemocnění covid-19. Věřím, že pokračování včasné a intenzivní koordinace na regionální a evropské úrovni pomůže zamezit jakémukoliv obnovení omezení pohybu přes hranice,“ uvedl premiér.

Dalším z hlavních témat jednání byla příprava nadcházející mimořádné Evropské rady, která se uskuteční v Bruselu ve dnech 24. a 25. září 2020. Lídři EU se na tomto zasedání budou primárně zabývat zahraničněpolitickými a hospodářskými otázkami a vnitřním trhem. Evropská rada bude diskutovat také o aktuálních zahraničněpolitických otázkách, především situaci ve východním Středomoří a vztahům s Čínou. „Je pro nás důležité, aby byla EU v těchto otázkách jednotná,“ doplnil Andrej Babiš.

Premiéři během jednání dále hovořili také o reformě migrační a azylové politiky, která bude v příštích měsících předmětem diskuzí na evropské půdě. „Na migraci máme s kolegy velmi podobný názor. Povinné relokace jsou už passé, více se musíme soustředit na ochranu vnějších hranic nebo urychlení návratů,“ konstatoval premiér Babiš.

Posledním tématem setkání ve Slavkovském formátu byl brexit. Premiéři se shodli, že hlavní vyjednavač EU Michel Barnier má stále plnou podporu a že rozhodující je nyní přístup Spojeného království.

Vláda vyčlenila 3,2 milionu roušek pro krajské a senátní volby a navýšila rozpočet na výplatu dávek nezaměstnaným

: Premiér A. Babiš, vicepremiér K. Havlíček a ministr školství, mládeže a tělovýchovy R. Plaga na tiskové konferenci po jednání vlády, 7. září 2020.

Vláda Andreje Babiše zasedla v pondělí 7. září 2020 k jednání formou videokonference. Schválila mimo jiné převod osobních ochranných prostředků z Ministerstva vnitra do evidence Správy státních hmotných rezerv, rozhodla o navýšení rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí pro letošní rok na vyplácení podpor v nezaměstnanosti a schválila doporučení pro úřady k přijímání opatření proti šíření onemocnění covid-19.

Postup při převodu osobních ochranných prostředků zakoupených Ministerstvem vnitra do evidence Správy státních hmotných rezerv předložil vládě 1. místopředseda a ministr vnitra Jan Hamáček na základě rozhodnutí kabinetu z 27. července. Na základě dnešního souhlasu vlády rezort vnitra převede na SSHR mimo jiné 59,3 milionu roušek, více než 8 milionů respirátorů FFP2 a téměř 170 000 respirátorů FFP3. Tyto ochranné prostředky jsou a i nadále budou uloženy v policejním skladu v Opočínku, SSHR bude skladové prostory Policie ČR využívat bezúplatně.

„Po debatě jsme se rozhodli, že vláda uvolní do volebních místností 3,2 milionu roušek. Co se týká důchodců a respirátorů, tam jsme připraveni do tří dnů dodat tyto respirátory prostřednictvím České pošty,“ uvedl premiér Andrej Babiš. „Chtěl bych zdůraznit, že stát má dostatečné zásoby respirátorů FFP2, dostatečné zásoby roušek a dalších zdravotnických pomůcek,“ konstatoval předseda vlády. Na základě epidemiologického rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví bude vstup do volebních místností podmíněn použitím roušky. Vláda proto chce poskytnout občanům roušky přímo ve volebních místnostech, aby nebylo narušeno jejich volební právo.

Vláda rovněž pověřila ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, aby nabídl primátorovi Prahy respirátory pro učitele a pro zaměstnance škol. „Chceme udělat maximum pro to, aby nedošlo ke karanténě nebo k uzavírání škol,“ doplnil premiér Babiš.

Aktuální situací v šíření epidemie koronaviru se vláda zabývala i v další diskusi. Schválila doporučení pro úřady, které obsahuje soubor opatření omezujících riziko vzniku a přenosu infekce mezi zaměstnanci. Pro ministerstva a další ústřední orgány státní správy budou tato opatření závazná, pro hejtmany, primátory a starosty a jejich prostřednictvím příslušné úřady pak doporučující.

Jedná se například o povinné nošení roušek ve společných prostorách úřadů, omezení osobních kontaktů zaměstnanců úřadů s návštěvníky na nezbytně nutné minimum a maximální využívání prostředků vzdáleného přístupu či zavedení střídavého či vícesměnného provozu a využívání práce z domova.

Kabinet rovněž odsouhlasil požadavek ministryně práce a sociálních věcí na posílení výdajů MPSV pro letošní rok na vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Podle výpočtů rezortu budou v rozpočtu ministerstva kvůli neočekávanému, byť zatím jen mírnému růstu nezaměstnanosti způsobenému epidemií covid-19 chybět 4,4 miliardy korun. Z této částky pokryje MPSV 750 milionů korun z očekávaných úspor mandatorních výdajů, zbytek, 3,65 miliardy, rozhodla vláda uvolnit z vládní rozpočtové rezervy.

Podobně bude kvůli epidemii covid-19 posílen z vládní rozpočtové rezervy i rozpočet Kanceláře prezidenta republiky. Správa Pražského hradu požadavek na navýšení odůvodnila skutečností, že v důsledku pandemie a nutných karanténních opatření došlo k citelnému poklesu návštěvnosti Pražského hradu, zejména ze strany zahraničních návštěvníků, a neuskutečnila se řada nasmlouvaných komerčních akcí, přičemž zároveň se Hradu zvýšily výdaje na provoz s ohledem na nutná karanténní opatření, jako jsou zvýšený úklid, dezinfekce či nákup ochranných prostředků. Vláda proto rozhodla uvolnit z letošního rozpočtu 215 milionů korun, jimiž budou tyto výpadky příjmů i zvýšené náklady saturovány.

Vláda dále schválila také novelu zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, která reaguje na nové evropské předpisy, přijala nové nařízení vlády o mimořádném prodloužení lhůt v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, rovněž v souvislosti se změnami české a evropské legislativy, a vyslovila souhlas s poslaneckým návrhem novely Jednacího řádu Poslanecké sněmovny, kterým má být zaveden klouzavý mandát poslance.

Ministři souhlasili s návrhem 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra, aby se pro příští rok nezvyšovaly odměny členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ačkoliv pro to byly splněny vládním nařízením stanovené předpoklady. Podle názoru vlády ale není vhodné v době, kdy samosprávy kvůli koronavirové krizi přijdou o značnou část daňových příjmů, zároveň plošně zvyšovat jejich mandatorní výdaje.

Vláda dnes schválila také každoroční návrh dohody Rady hospodářské a sociální dohody ČR, jak to předpokládá zákoník práce. Sociální partneři by měli od státu na činnost dostat více než 36 milionů korun, dohodu ale ještě musí potvrdit na příštím jednání přímo zástupci tripartity.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-7–zari-2020-183496/.

Rada vlády řešila Národní plán obnovy v oblasti vědy a výzkumu

V pátek 4. září proběhlo ve Strakově akademii pravidelné zasedání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Hlavními tématy jednání byly Inovační strategie ČR 2019-2030, Podpora výzkumu, vývoje a inovací v rámci hospodářské strategie (Národní plán obnovy) a Návrh rozpočtu na VaVaI na roky 2021-2023. Předseda vlády dále informoval o záměru udělení Ceny předsedy Rady Václavu Cílkovi. Výběr kandidáta na Národní cenu Česká hlava byl přerušen v souvislosti s nutností zajistit mechanizmus hlasování vzdáleným přístupem.

Členové Rady přijali v úvodu informaci z jednání gestorů Inovační strategie České republiky 2019-2030, které opět bezprostředně zasedání Rady předcházelo.

„Jednotlivé projekty a iniciativy z akčního plánu Inovační strategie 2030 se navzdory covidové krizi daří průběžně naplňovat. Některé aktivity pandemická situace dokonce akcelerovala. Týká se to mimo jiné podpory inovací a začínajících podniků směřujících k rozvoji odolnosti či digitalizačních projektů,“ sdělila k výstupům schůzky gestorů náměstkyně MPO Silvana Jirotková. Úspěšnou realizaci Inovační strategie dokládá také čerstvý posun České republiky mezi 25 inovačních lídrů světa v Globálním inovačním indexu (Global Innovation Index). Česká republika se umístila na 24. místě ze 131 zemí světa.

Návazně Rada projednala také první teze připravovaného Národního plánu obnovy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. V této souvislosti Rada zřídí dvě pracovní skupiny, jež budou pracovat na návrzích intervencí v oblasti průmyslového aplikovaného výzkumu a výzkumu v oblasti zdraví, zahrnujícího oblasti zdravotnictví, biomedicíny a veřejného zdraví vč. dopadů pandemie na společnost. Tento bod jednání byl přerušen do následujícího zasedání Rady 25. září letošního roku.

Po jednání s Ministerstvem financí a vicepremiérem Havlíčkem, a po meziresortním připomínkovém řízení, schválila Rada v dalším bodě pro jednání vlády Návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace s výhledy do roku 2023 v celkových objemech takto: pro r. 2021 celkem 37,5 mld. Kč, pro r. 2022 celkem 38 mld. Kč, pro r. 2023 celkem 38,6 mld. Kč.

Premiér Andrej Babiš, který Radě předsedá, stvrdil na zasedání zájem vlády zachovat plánovanou finanční podporu vědy a výzkumu i v situaci deficitu státního rozpočtu v důsledku pandemie covid-19.

Členové Rady v návrhu rozpočtu zároveň přihlíželi k financím, které by měly do rozpočtu dále vstoupit z Národního fondu obnovy. Jedná se o prostředky z evropských fondů až do výše 5 miliard, jež by měly mít výrazný transformační charakter.

Rada dále projednala novelu zákona 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných zdrojů. Po náročných jednáních došlo ke konsensu, materiál byl schválen a bude postoupen vládě a následně do legislativního procesu.

V pravidelném bodě k Implementaci Metodiky 2017+ radní mj. zohlednili možné dopady výjimečné situace spjaté s covid-19 na průběh hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol. Tzv. on-site visits, návštěvy na místě, které měly probíhat během podzimu, mohou být realizovány videokonferenčně, což bude znamenat v mnoha případech důkladnější a náročnější diskuze. „Dále proběhla náročná diskuze o možnosti zveřejnění příkladů dobré praxe v hodnocení Modulu 1, tj. v hodnocení vybraných výsledků výzkumu odborníky. Bylo zřejmé, že chápání pojmu společenské relevance se liší nejenom mezi odbornými hodnotiteli ale také mezi členy Rady,“ sdělil první místopředseda Rady Petr Dvořák.

Členové Rady schválili text výzvy k podávání návrhů kandidátů na členky / členy vědecké rady Grantové agentury ČR. Jednání k bodu Návrh na udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2020 bylo přerušeno – důvodem je potřeba vyřešit mechanizmus hlasování vzdáleným přístupem, což dosud není formálně možné a vzhledem k pandemické situaci bude velmi užitečné.

Premiér Andrej Babiš rozhodl o opětovném udělení Ceny předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za prezentaci a popularizaci výzkumu. Prestižní ocenění získá v letošním roce známý geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek.

RNDr. Václav Cílek, CSc. ve své práci zabývá především popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí (různými aspekty environmentální geologie), vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací. Na svém kontě má kolem 400 esejů, přes stovku filmových dokumentů, spolupracoval na zhruba padesáti knižních titulech. Podílel se na řadě populárně naučných cyklů České televize, dále je mj. pravidelným komentátorem pořadu Českého rozhlasu Dvojka Jak to vidí… Do roku 2012 byl Václav Cílek ředitelem Geologického ústavu AV ČR, kde nadále působí jako vedoucí vědecký pracovník.

Předseda vlády Andrej Babiš diskutoval v Bledu o budoucnosti Evropy po brexitu a pandemii, s partnery řešil i dopady covidu-19

: Do diskuse na Bledském strategickém fóru o pobrexitové a pokoronavirové EU se zapojil i český premiér Babiš, 31. srpna 2020.

Premiér Andrej Babiš se v pondělí 31. srpna 2020 zúčastnil diskuse v rámci 15. ročníku Bledského strategického fóra. Představitelé účastnických států a institucí diskutovali o budoucnosti Evropy po odchodu Velké Británie z Evropské unie a věnovali se i výměně zkušeností, které přinesl boj s pandemií koronaviru.

Na 15. ročníku Bledského strategického fóra ve Slovinsku zastupovali vládu České republiky premiér Andrej Babiš a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. V panelu o kyberbezpečnosti se účastnil také ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka.

Letošní ročník prestižního debatního klubu středoevropských politických špiček byl zaměřen na budoucnost Evropy po brexitu a dopady pandemie nemoce covid-19. „Mottem konference byla Evropa po covidu a brexitu,“ konstatoval premiér Andrej Babiš. „Bavili jsme se o tom, co by Evropa měla udělat, a tam si myslím, že v tom máme jasno. Definovat jasně Schengen, definovat jasně, co bude se západním Balkánem, definovat jasně obchodní dohodu se Spojenými státy, vnitřní trh a samozřejmě řešit problémy, které máme s Tureckem, s Ruskem a transatlantickou vazbu,“ přidal podrobnosti předseda vlády.

Panel ministrů zahraničních věcí se zabýval zkušenostmi jednotlivých zemí s regionální spoluprací během koronavirové pandemie, jak by bylo možné tuto spolupráci zlepšit, jaká byla největší úskalí opatření proti šíření pandemie koronaviru a jaké jsou největší výzvy v zabezpečení infrastruktury v oblasti energií, mobility a digitalizace.

Premiér Babiš po diskusním fóru řešil i o aktuální situaci v přeshraničním styku se slovinským premiérem Janezem Janšou i maďarským protějškem Viktorem Orbánem. „Premiér Orbán mi slíbil, že zítra Maďarsko potvrdí, že naši občané, kteří si koupili nebo zarezervovali pobyt v Maďarsku před 1. zářím, budou moci do země vyjet, když budou mít negativní test na koronavirus, ne starší než pět dnů,“ řekl Andrej Babiš po jednání.

Také slovinský premiér Janša se podle premiéra Babiše bude ještě otázkou omezení vstupu českých turistů do Slovinska zabývat. „Argumentoval jsem mu tím, že Česká republika má za posledních čtrnáct dní na 100 tisíc obyvatel průměr asi 40,5 případu a Rakousko má 43,4. Přitom Rakousko žádné omezení nemá,“ uvedl předseda vlády.

Bledské strategické fórum umožňuje politickým lídrům, odborníkům i veřejnosti diskutovat nad aktuálními otázkami. Každý ročník se zaměřuje na nejzásadnější události a výzvy, kterým za uplynulý rok čelily státy ve střední a jihovýchodní Evropě. Při této příležitosti si zúčastnění hosté na vysoké úrovni mohou vyměňovat názory a zkušenosti a hledat inovativní řešení na současné i budoucí výzvy. Fórum zároveň poskytuje jedinečnou příležitost pro jednání a spolupráci v regionálním i světovém měřítku.

Premiér s ministrem životního prostředí si v jižních Čechách prohlédli projekty na zadržení vody v krajině

: Premiér Andrej Babiš vypustil do Malše chráněné perlorodky, 26. srpna 2020.

Premiér Andrej Babiš ve středu 26. srpna 2020 spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem navštívil několik obcí v Jihočeském kraji, které realizují projekty hospodaření s vodou v krajině. Zároveň do řeky Malše vypustili mladé perlorodky, které pomohou obnovit populaci.

Předseda vlády s ministrem životního prostředí zahájili cestu po Jihočeském kraji v obci Soběslav u rybníku Nový. Ten byl s pomocí evropských fondů odbahněn a revitalizován tak, aby posílil funkci krajiny a byl zde obnoven cenný biotop s výskytem mnoha chráněných druhů, zejména pak vodní a mokřadní vegetace.

V obci Jílovice ministr Brabec spolu s premiérem předali rozhodnutí o poskytnutí dotace na tři nové přivaděče pitné vody, které pomohou dovést pitnou vodu do osad Lipnice, Kramolín a Jílovice nádraží. Osady v současné době nejsou napojené na kapacitní vodárenskou soustavu a nemají ani žádné povrchové zdroje vody.

„I když tento rok slušně prší a i v následujících dnech asi bude pršet, tak pokračujeme v těchto projektech. Studny, rybníky, mokřady, propojování vodárenských soustav. Spolupráce ministerstev životního prostředí a zemědělství funguje velice dobře. Voda je pro nás prioritou a různých dotací a projektů je opravdu moc,“ uvedl Andrej Babiš.

Perlorodka patří mezi zvláště chráněné druhy nejenom u nás a současná česká populace čítající asi 10 tisíc perlorodek je jen zlomkem původního počtu ze začátku 20. století. Dnes vypuštěné perlorodky posílí česko – rakouskou populaci tohoto vzácného mlže. Vypouštění je vrcholem mezinárodního projektu Malsemuschel zaměřeného na podporu životního prostředí perlorodky, ve kterém jsou mimo jiné odchovávány mladé perlorodky k obnově přestárlé populace. Vedle odchovu perlorodek je nezbytnou součástí projektu také obnova přirozeného prostředí perlorodky a plán různých úprav a opatření v povodí řeky Malše, aby perlorodka mohla přežít a rozmnožovat se.

„Přeshraniční projekt na záchranu perlorodky říční napomáhá chránit přírodu bez ohledu na státní hranice. Tento vzácný mlž má velmi specifické nároky na prostředí, ve kterém žije. V povodích, která leží v různých státech, by to bez vzájemné spolupráce vůbec nemělo smysl,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Mlže dnes za přítomnosti expertů do Malše vypustili premiér Andrej Babiš, ministr životního prostředí Richard Brabec a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Premiér Babiš navštívil v Jevanech společnost, ve které se bude vyrábět klíčová složka vakcíny proti koronaviru

: Premiér Andrej Babiš navštívil společnost NOVAVAX, 25. srpna 2020.

Předseda vlády Andrej Babiš společně s vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romanem Prymulou a velvyslancem USA v ČR Stephenem Kingem navštívili v úterý 25. srpna výrobní závod Praha Vaccines, kterou v květnu tohoto roku koupila americká společnost NOVAVAX.

Ve středočeském výrobním závodu se bude vyrábět jedna složka vakcíny proti koronaviru. Výroba by měla začít roku 2021, přičemž výrobní kapacita bude dosahovat až 1 miliardu vakcinačních dávek ročně.

„Jsem velice rád, že se tady potkávám s panem prezidentem Erckem z globální firmy Novavax, který mi oznámil velice dobrou zprávu, že firma Novavax chce globálně vyrábět dvě miliardy dávek vakcín proti koronaviru. Z toho miliardu chce vyrábět tady u nás v České republice,“ řekl po prohlídce premiér Babiš.

Společnost NOVAVAX zahájila v květnu první část klinických testů své kandidátské vakcíny, které probíhaly v Austrálii. Úspěšné výsledky testování první části, vyhodnocující schopnost vyvolat imunogenicitu a bezpečnost možné protilátky, posouvají nyní kandidátskou vakcínu do druhé části.

„Tato vakcína vychází z proteinu, který není nijak infekční. To znamená, že tady se nepracuje s živým virem, pouze je tady nosič, kterým je hmyzí virus, nemůže nakazit nikoho. V tom chci zdůraznit, že pro naše obyvatelstvo je naprosto nulové riziko,“ doplnil vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

O Praha Vaccines (nově Novavax CZ)

Závod Praha Vaccines (nově Novavax CZ) byl založen po první světové válce. V současnosti disponuje nejmodernějším výrobním zařízením na výrobu a testování vakcín a biologických látek. Má vysokou úroveň biologického zabezpečení. V rámci akvizice Praha Vaccines a následného rebrandingu se k Novavaxu připojilo přibližně 150 zaměstnanců se zkušenostmi s výrobou vakcín.

Vláda schválila návrh nového stavebního zákona, prodloužila Antivirus A a B i platnost víz zahraničních pracovníků

: Tisková konference po jednání vlády, 24. srpna 2020.

Vláda Andreje Babiše na zasedání v pondělí 24. srpna 2020 schválila návrh nového stavebního zákona. Ten má podpořit a zrychlit výstavbu v České republice například pomocí jednoho stavebního řízení. V souvislosti se stavebním zákonem kabinet schválil i úpravu 58 dalších zákonů. Rozhodl o poskytnutí podpory Bělorusku a prodloužil čerpání Programu Antivirus.

Důležitým bodem jednání vlády bylo schválení návrhu nového stavebního zákona. Ten má za cíl podpořit a zrychlit výstavbu v České republice. Nově by tak mělo být vedeno pouze jedno stavební řízení, zakončené jedním rozhodnutím. Pomocí zákona se tak mají omezit průtahy. Očekává se zkrácení délky trvání řízení z téměř pěti a půl let na jeden rok. Úprava přinese hned několik změn. Dojde například k vytvoření nové soustavy státní stavební správy. To by mělo přinést zásadní sjednocení, zefektivnění a zlepšení ochrany veřejných zájmů a plnou digitalizaci stavebního řízení včetně jednotného zavádění nástrojů e-Governmentu.

Stavební zákon by měl odstranit i tzv. ping-pong, kdy odvolací orgány již nebudou vracet věc zpět k první instanci, ale budou rozhodovat přímo. Pomocí zákona dojde k posílení územních samospráv v oblasti územního plánování, zruší se dualita územního a stavebního řízení a dojde k reorganizaci dotčených orgánů a jejich integraci do krajských stavebních úřadů. Počítá se i se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu.

Se zavedením nového stavebního zákona souvisel i druhý projednávaný bod. Jednalo se o návrh úpravy celkem 58 navazujících zákonů. Bez provedených změn by nebylo možné stavební zákon správně aplikovat. Mění se například zákon o požární ochraně, který člení stavby z hlediska požární bezpečnosti do čtyř kategorií. Změn se dočká i vodní zákon v oblasti integrace vybraných kompetencí orgánů veřejné správy v oblasti ochrany vod a vodního hospodářství. Dále také horní zákon, lesní zákon, energetický zákon, či zákon o ochraně přírody a krajiny.

Vláda dnes rozhodla o poskytnutí finanční podpory Bělorusku na humanitární a občanské potřeby na roky 2020 a 2021. Česká republika podpoří konkrétní projekty. Jedná se například o zajištění zdravotní pomoci obětem represí, pomoc rodinám obětí, rehabilitační pobyty, poskytnutí ruskojazyčných lékařů nebo pomoc nezávislým médiím a navýšení podpory běloruské menšině v České republice. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

Pomoc Bělorusku poskytne Česká republika rovněž pomocí programu MEDEVAC, a to především na přijetí osob, jejich dopravu, zajištění ubytování v ČR a poskytnutí potřebné zdravotní a rehabilitační péče. O realizaci se postarají resorty vnitra, zdravotnictví, zahraničních věcí a obrany. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Ministři schválili rovněž návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Díky tomu by se měl usnadnit vstup léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad. Jde například o tzv. orphan drugs, tedy přípravky na léčbu velmi vzácných onemocnění. O vstupu léku do systému bude rozhodovat poradní orgán složený ze zástupců státu, pojišťoven, odborných lékařských společností a pacientské veřejnosti. Upravuje se také oblast rozhodování o úhradě zdravotních služeb. Cílem je zajistit rychlé správní řízení s jasnými právy pojištěnců a konstantní rozhodovací praxí pojišťoven. Změna se týká i úhrady některých zdravotních prostředků. Část z nich budou moci předepisovat i zdravotní sestry. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Až do 31. října se nově prodlužuje doba uznatelnosti výdajů Cílené podpory zaměstnanosti. Prodloužení se týká režimů A a B tzv. Programu Antivirus. Lze jej použít na náhradu nákladů vzniklých po 12. březnu 2020. Celkem se za období září a října očekávají náklady cca 4,25 miliardy korun. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet rovněž projednal a odsouhlasil prodloužení platnosti víz zahraničních pracovníků. Cizinci, kteří uzavřou pracovní smlouvu s datem uplynutí doby platnosti mezi 12. březnem a 16. listopadem 2020, mohou na území České republiky dále pracovat až do 16. listopadu 2020. Poté ovšem musí držitelé krátkodobých víz či víz k pobytu nad 90 dní za účelem zaměstnání či sezónním účelem republiku opustit.

Pomoci rozvoji kapitálového trhu má další návrh zákona, který schválila vláda. Význam zákona tkví v zavedení účtu dlouhodobých investic a alternativního účastnického fondu. Účet dlouhodobých investic má sloužit jako alternativa k existujícím produktům spoření na stáří, jako jsou penzijní fondy a životní připojištění. Jedná se o jiný způsob penzijního spoření, který tkví například v investici do cenných papírů nebo dluhopisů. Zároveň se i pro tento způsob umožňuje daňový odečet v maximální výši 2 000 korun měsíčně. Zároveň se očekává, že pomůže k podnícení zájmu investorů o kapitálový trh. Tyto účty jsou široce využívány v rozvinutých trzích a vytvářejí zájem investorů o správu úspor na stáří.

Alternativní účastnický fond pak má být další možnost k již existujícím dynamickým fondům. Díky tomu by společnosti nově mohly investovat například i do aktiv typu private equity fondů. Součástí návrhu je rovněž rozšíření emisních podmínek dluhopisů bez prospektu. Podmínky mají být nově zveřejněny na stránkách osob, které je nabízejí. Cílem je boj proti podvodným dluhopisům. Více naleznete na stránkách Ministerstva financí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-24-srpna-2020-183314/.

Premiér Babiš jednal o spolupráci ve vědě a výzkumu se saským ministerským předsedou Kretschmerem

: Premiér Andrej Babiš se saským předsedou vlády Michaelem Kretschmerem, 21. srpna 2020.

Premiér Andrej Babiš v pátek 21. srpna 2020 jednal s ministerským předsedou Svobodného státu Sasko o spolupráci v oblasti vědy a výzkumu. Společně navštívili Krajskou vědeckou knihovnu, Technickou univerzitu v Liberci a národní kulturní památku Ještěd.

Předseda vlády České republiky Andrej Babiš v Liberci jednal s ministerským předsedou Svobodného státu Sasko Michaelem Kretschmerem o podobě spolupráce v oblasti vědy a výzkumu mezi Českou republikou a Saskem. Jednali také o opatřeních proti šíření koronaviru, ekonomických dopadech pandemie i spolupráci v regionu v rámci záchranných služeb a dopravní infrastruktury. Úvodní jednání, kterého se účastnil také vicepremiér Karel Havlíček, se uskutečnilo v Krajské vědecké knihovně.

„Jsem velice rád, že se znovu setkáváme a my se setkáváme relativně často. Myslím, že máme velice přátelské vztahy a dneska jsme znovu mluvili o spolupráci mezi Českou republikou a Saskem. Máme celou řadu společných zájmů a samozřejmě i tady tato knihovna je historicky důkazem velice dobré spolupráce. My jsme dnes mluvili o strašně moc tématech, o koronaviru, o tom, že i v Sasku od 1. září děti nebudou mít roušky ve školách, že i v Německu funguje semafor. Dále ekonomická spolupráce, situace v evropském automobilovém průmyslu, situace v EU, Bělorusko, probrali jsme samozřejmě náš velice důležitý projekt boje proti rakovině, tam jsme se i domluvili na spolupráci,“ popsal Andrej Babiš na tiskové konferenci témata jednání.

Na Technické univerzitě v Liberci si oba politici prohlédli pracoviště nanovláken. Zároveň se zúčastnili podpisu Memoranda mezi Fraunhofer Gesellschaft a Technickou univerzitou Liberec. Jeho cílem je lepší propojení základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a průmyslu. Fraunhoferova společnost je jednou z nejdůležitějších vědeckých institucí v Německu, což umocňuje význam této spolupráce pro české výzkumné subjekty.

Ještě před pracovním jednáním předseda vlády Andrej Babiš v Liberci uctil památku obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Liberec byl před 52 lety po Praze druhým nejcitelněji postiženým městem. Zemřelo devět lidí a zraněných bylo 45. „Dnes je to 52 let, co nás obsadil Sovětský svaz. Kvůli tomu jsme ztratili 21 let svobody a demokracie. Teď máme svobodné volby, lidé mohou říkat, co chtějí, každý může žít, kde a jak chce. Nemůžu při tom s velkou nadějí nemyslet na Bělorusko,“ uvedl premiér.

Po skončení pracovního jednání se saským ministerským předsedou premiér Babiš navštívil Modelárnu Liaz, kde jednal s vedením společnosti a prohlédl si výrobu komponent pro automobilový, letecký, energetický či slévárenský průmysl.

Postranní panel