Vláda schválila návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020. Nový zákon má umožnit hlasovat ve volbách i lidem v nařízené karanténě a hlasování voličům umístěným v zařízeních, která byla rozhodnutím krajské hygienické stanice uzavřena. Volit bude možné na volebních drive-in stanovištích zřizovaných Armádou ČR, v pobytových zařízeních, která byla uzavřena z rozhodnutí krajské hygienické stanice či pomocí zvláštních přenosných volebních schránek. Podrobnosti naleznete na webu Ministerstva vnitra.

Kabinet schválil návrh novely školského zákona, ten nově nařizuje školám povinnost poskytnout distanční vzdělávání. Díky tomu mají být stanovena pravidla, kdy, komu a jak je škola povinná distanční vzdělání poskytnout. Novela povede ke stanovení pravidel pro případ dalšího uzavření škol, či zákazu přítomnosti žáků ve školách. Školy budou muset zajistit dálkovou výuku v případě, že bude znemožněna přítomnost většiny žáků z jedné třídy, studijní skupiny nebo oddělení. Zároveň stanovuje povinnost žákům účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky.

S distančním vzděláváním souvisel i další bod programu. Ministři schválili uvolnění 984,5 milionu korun ze státního rozpočtu na pořízení technického vybavení do základních škol. S již dříve schválenými 300 miliony tak celková částka dosahuje téměř 1,3 miliardy korun. Na každého učitele základní školy zřizované územním samosprávným celkem či dobrovolným svazkem obcí připadá částka 20 tisíc korun. Školy si za poskytnuté finance pořídí technické vybavení a software k zajištění online výuky. Kraje nebudou muset o finanční prostředky žádat, nejpozději v průběhu září by se pak školy měly dozvědět, jakou částku obdrží. Samotné odeslání financí školám se plánuje na říjen.

Vláda projednala také zajištění vakcíny proti onemocnění covid-19 prostřednictvím iniciativy Evropské komise. Na přípravě vakcíny pracuje řada farmaceutických společností. Dle odhadů má být k dispozici během roku 2021. Očekává se rozdělení dodávek vakcíny mezi více dodavatelů. Ministr zdravotnictví kabinet informoval o smlouvě o smlouvě budoucí s firmou Astra Zeneca.

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu je cílem návrhu novely zákona o silničním provozu, který dnes kabinet schválil. Změn se dočká bodový systém. Nově budou místo pěti pouze tři pásma. Udělovat se budou pouze 6, 4 a 2 body. Řidiči začátečníci by pak místo 12 bodů měli po dobu dvou let hranici sníženou na 6 bodů.  S účinností revize bodového systému se počítá od roku 2022.

Pomoci má také zpřehlednění sazebníku pokut, kdy dojde k redukci ze současných sedmi na čtyři pásma.  V jednotlivých pásmech pak dojde ke zvýšení především horních hranic sazeb a bude tak možné ukládat vyšší pokuty než dnes. Novinkou budou i pevné sazby, kdy o výši pokuty již nebude moci rozhodovat policista. Zpřísňuje se dále trest za jízdu pod vlivem alkoholu a vysoké překročení rychlosti. Naopak se sníží tresty za menší přestupky. Díky zákonu by se navíc na některých úsecích dálnic mohlo nově jezdit rychlostí až 140 km/h. Cílem je také zvýšit motivaci řidičů k řešení přestupků na místě. Nově bude totiž při vyřízení např. dopravní nehody ve správním řízení horní hranice dvojnásobná. Řidiči pak nově mají mít možnost informovat se o svém bodovém stavu pomocí SMS, e-mailu, či datové schránky. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

S bezpečností silničního provozu souvisí také návrh novely zákona o Policii České republiky a Celní správě České republiky. Cílem je vyřešit problém nedostatečné vymahatelnosti pokut, ty nezaplacené na místě přechází do tzv. dělené správy. Zde zůstává neuhrazeno téměř 60 % pokut. Problémem jsou především prakticky nevymahatelné pokuty cizinců. Policisté by díky novele zákona mohli v případě neuhrazení pokuty na místě zadržet registrační značku vozidla, či pomocí technických prostředků zabránit jeho odjezdu. Díky tomu se do roku 2026 počítá s příjmy do státního rozpočtu ve výši cca 10 až 20 milionů a s příjmy obcí 15 až 30 milionů korun. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Členové kabinetu měli na programu také celkem šest poslaneckých návrhů. Hned k pěti z nich zaujala vláda nesouhlasné stanovisko. Pouze návrh novely zákona o střetu zájmů obdržel neutrální stanovisko.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-17–srpna-2020-183182/.

Nový poradní orgán, Rada vlády pro zdravotní rizika, se bude zabývat velkými zdravotnickými hrozbami, které mohou ohrožovat občany nebo území České republiky. „Tato Rada je zřízena nejen kvůli koronaviru, ale eventuálně v budoucnosti také pro další zdravotní rizika. Jde o to, abychom spojili své síly, a musí to mít jasný systém řízení,“ konstatoval premiér Andrej Babiš, který se zároveň stal předsedou Rady. Místopředsedy jsou ministr vnitra a ministr zdravotnictví a dalšími členy jsou ministr obrany, vládní zmocněnci pro digitalizaci a pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, předseda Asociace krajů ČR a zástupce zdravotních pojišťoven.

Radě bude podřízen Integrovaný centrální řídicí tým, který bude výkonným operačním orgánem a bude operativně řešit problémy, pokud se objeví. Tento orgán bude řídit hlavní hygienička ČR a kromě Ministerstva zdravotnictví se do něj zapojí i experti Armády ČR, kteří budou pomáhat jak s efektivním řízením projektu Chytrá karanténa, tak případně i se zřizováním a zajišťováním odběrných míst.

Vláda schválila návrh využití prostředků ReactEU a přesunu prostředků mezi operačními programy v rámci programového období 2014–2020 a návrh implementace Fondu pro spravedlivou transformaci v programovém období 2021–2027. Dojde k přesunu finančních prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost do operačního programu Zaměstnanost a vznikne samostatný operační program pro implementaci Fondu pro spravedlivou transformaci řízený Ministerstvem životního prostředí.

Peníze z ReactEU mají být využity na řešení dopadů epidemie koronaviru a vláda rozhodla, že z téměř 49 miliard korun bude více než 32 miliard využito na investice do zdravotnictví – na výstavbu, přístrojové vybavení a pro záchranky. Dalších 8,2 miliardy plánuje vláda vyčlenit na kybernetickou bezpečnost ve zdravotnictví a veřejné správě, 3 miliardy korun na podporu infrastruktury pro sociální služby, dvě miliardy korun mají jít na podporu cyklodopravy atd. Více než 240 milionů eur pak chce vláda přesunout z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurence schopnost do operačního programu Zaměstnanost a zafinancovat z nich například program Antivirus.

Vláda rovněž rozhodla, jak odmění zdravotníky i nezdravotnické pracovníky, kteří v zařízeních lůžkové péče čelili dopadům epidemie koronaviru. Lůžková zdravotnická zařízení budou moci požádat Ministerstvo zdravotnictví o peníze z nového dotačního programu na podporu mimořádného finančního ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v souvislosti s epidemií COVID-19, který bude disponovat částkou 11,25 miliardy korun. Pro přiznání odměny bude rozhodující, zda zaměstnanci odpracovali v období od 1. 3. do 31. 5. plný úvazek. V takovém případě bude zdravotnickým profesím v lůžkové péči patřit mimořádná odměna 25 000 korun měsíčně, nezdravotnickým profesím pak 10 000 korun měsíčně podle počtu skutečně odpracovaných hodin.

Vláda se zabývala také zajištěním dostatečné rezervy ochranných prostředků na jednotlivých rezortech a ve Správě státních hmotných rezerv. Po diskusi se ministři a ministryně dohodli, jak naložit se stávajícími zásobami a jak zajistit další adekvátní rezervní množství pro další období epidemie covid-19. „V tuto chvíli máme na skladech obrovské množství různých prostředků, například téměř 75 milionů roušek, 11,7 milionu respirátorů FFP2, máme 14,5 milionu rukavic atd.,“ vypočítal předseda vlády s tím, že další nákupy ještě dobíhají.

„My jsme se dnes domluvili na tom, že rezorty si ponechají dvouměsíční potřebu a všechno nad dvouměsíční potřebu převedou do státních hmotných rezerv. Tuto zásobu všech potřebných zdravotnických prostředků ve státních hmotných rezervách budeme mít jako železnou rezervu na dva měsíce pro celou Českou republiku, podle zkušeností a potřeb z první vlny koronaviru,“ uvedl Andrej Babiš. Převedené ochranné prostředky budou i nadále skladovány v centrálním skladu Policie ČR, Správa státních hmotných rezerv je převezme jen účetně. Dvouměsíční rezervu by měla SSHR vytvořit do 30. srpna.

Kabinet schválil také návrh nového zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a související návrh novely energetického zákona. Nová legislativa má motivovat k výstavbě nových jaderných zdrojů v České republice, protože navrhuje minimalizovat riziko spojené s návratností investice do nových jaderných zdrojů zárukou výkupu elektřiny vyrobené v nízkouhlíkové výrobně za předem stanovenou realizační cenu po dobu 30 let, s možným prodloužením o 10 let, a to i opakovaným až do doby uzavření jaderného zdroje. Zákon zmocňuje stát prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu takovou smlouvu o výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny s oprávněným investorem uzavřít.

Vláda se vrátila také k novele zákona o ochraně spotřebitele, kterou chce vyřešit problém s dvojí kvalitou potravin a dalšího zboží od téhož výrobce pro české a zahraniční zákazníky. Původní verzi návrhu zákona muselo Ministerstvo průmyslu a obchodu poupravit po protestu Rakouska v rámci notifikačního procesu. Nový návrh rakouskou připomínku akceptuje a doplňuje podmínku srovnávání výrobku dostupného na českém trhu s výrobkem dostupným na nejméně dvou trzích v členských zemích EU.

Vláda se zabývala také celkem čtrnácti legislativními předlohami vypracovanými poslanci či krajskými zastupitelstvy. Při projednávání v Poslanecké sněmovně vláda podpoří návrhy na mimořádné prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanost pro malé lékárny do 15 zaměstnanců a na odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-27–cervence-2020-182836/.

Premiér Andrej Babiš a ministr kultury Lubomír Zaorálek dnes navštívili v Petrkově statek básníka a grafika Bohuslava Reynka, který by měl stát odkoupit od vnučky básníka Reynka za 18 milionů korun. Podle ministra kultury by areál v Petrkově měl přejít do vlastnictví státu ještě letos. Stát plánuje vytvořit v areálu kulturní centrum. Správu nemovitosti by měl mít na starosti Památník národního písemnictví.

„Je to skvělé místo, je to naše historie, je to skutečně historie naší kultury, našeho společenského života. Myslím si, že tady budeme schopni vytvořit skutečně nové centrum kultury. Hlavně pro mladé umělce to bude, myslím, velice inspirativní,“ podpořil odkup petrkovského sídla předseda vlády.

V obci Starkoč využili dotační program Ministerstva životního prostředí zaměřený na budování soustav domovních čistíren odpadních vod, a to hned dvakrát. Obec loni v létě zkolaudovala jednačtyřicet DČOV propojených do sítě, a dnes připravuje dalších devatenáct čistíren. Od Ministerstva životního prostředí na oba projekty získala 6,5 milionu korun. Starkoči soustava přináší potřebné odkanalizování a nižší náklady oproti vybudování klasické čistírny a kanalizace, která by v členité obci nedávala ekonomický smysl.

„Za mě je to určitě ekonomicky hospodárný systém pro řešení kanalizace pro malé obce. Pan starosta je velký propagátor, dělá tady konference. Je potřeba, aby další obce toto věděly a takhle řešily. Protože je to velice ekologické a hospodárné a de facto i rychlé řešení,“ ocenil starkočský projekt premiér Babiš.

Další zastávkou byly Holice. Tady úspěšně realizují další projekty, jejichž cílem je zadržování dešťové vody uvnitř městské zástavby a její návrat do půdy, místo odtoku do kanalizace a následně do řeky. V Holících vybudovali v posledním roce za finanční pomoci z programu Ministerstva životního prostředí velká Dešťovka závlahový systém využívající dešťovou vodu, která dopadá na místní parkoviště a další nepropustné plochy. Dešťovou vodu v obci svádějí do akumulačních nádrží pod plochou sportovního areálu. Tu pak využívají na zavlažování fotbalových hřišť a přilehlé zeleně. Celý projekt stál přes 19 milionů korun a město na ně z evropských prostředků dostalo dotaci necelých 14 milionů korun.

„Zájem o řešení sucha ze strany měst a obcí se naštěstí zvyšuje. Jsem rád, že starostové postupně zjišťují, že přírodní zdroj, jakým je dešťová voda, je ideální alternativou pitné vody a nabízí obrovské rezervy. V letošním roce je v programu velká Dešťovka k dispozici jedna miliarda korun, díky ní budou moci starostové efektivněji využívat vodu srážkovou, přispějí k řešení problému sucha a zároveň uspoří energie i finance z obecních rozpočtů,“ dodal ministr Brabec.

Členové vlády během dne navštívili také Národní přírodní rezervaci Bohdanečský rybník a prohlédli si projekt revitalizace slepého ramene Orlice u obce Malšova Lhota. Odbahněním a dalšími úpravami ramene dojde k eliminaci zanášení části toku, a tak i k jeho trvalému zavodnění. V místě pak přibyla tůň, která zadrží další vodu. To vše přispěje i ke zpomalení případné povodňové vlny. Úpravy břehů a prosvětlení vyhovují i vzácnému rdestu dlouholistému. Ten je jedním z druhů, pro které Agentura ochrany přírody a krajiny realizuje záchranné programy. Revitalizace proběhla v letech 2017-2019 a stála přes 6,5 milionu korun.

Ministerstvo životního prostředí do opatření proti suchu od roku 2014 investovalo přes 13 miliard korun v podobě více než 18 tisíc projektů.