Rubrika: Vláda

Vláda schválila kandidátku do Evropské komise, předsedu Národní sportovní agentury i novely zákonů o daňovém řádu či léčivech

Před jednáním vlády, 26. srpna 2019.
Před jednáním vlády, 26. srpna 2019.

Vláda Andreje Babiše se v pondělí 26. srpna 2019 sešla poprvé po vládních prázdninách. Členové kabinetu schválili nominaci Věry Jourové do Evropské komise a jmenovali předsedu Národní sportovní agentury. Schválili též novely zákonů o daňovém řádu či léčivech a souhlasili s poskytováním dotací na protidrogovou politiku. 

 

Hned prvním bodem jednání byla nominace Věry Jourové do Evropské komise pro období 2019 až 2024. Vláda kandidaturu schválila a historicky poprvé tak Česká republika navrhuje stejného komisaře na dvě období. Věra Jourová v uplynulých pěti letech řídila portfolio spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovnosti žen a mužů.

„Paní Jourová v Evropské komisi zastupuje zájmy Evropy, všech evropských občanů. O výběru budu informovat nově zvolenou předsedkyni Ursulu von der Leyenovou a uvidíme, jakým způsobem se posunou vyjednávání o portfoliu. Myslím si, že paní Jourová má dobrou šanci uspět, “ uvedl Andrej Babiš.

Dalším důležitým bodem bylo jmenování předsedy Národní sportovní agentury. S účinností od 26. srpna 2019 členové vlády jmenovali předsedou Milana Hniličku. Podle premiéra se jedná o důležitý krok, kterým vláda ukáže, že podporuje sport. Národní sportovní agentura má pomoci také tomu, aby se peníze dostaly přímo do klubů a dětem a to také prostřednictvím jednotlivých svazů. Celkem je letos pro sportovní účely vyčleněno 7 miliard korun.

Členové vlády dnes schválili také poskytování dotací ze státního rozpočtu na protidrogovou politiku. Jedná se o finance v rámci dotačního titulu Protidrogová politika na rok 2020, který se zaměřuje na dvě hlavní dotační oblasti. První oblast se zaměřuje především na uživatele návykových látek a další osoby se závislostmi. Cílem je podpora například ambulantní léčby, prevence rizikového chování či prevence proti předávkování. Druhá dotační oblast se pak zaměřuje na informativní a výzkumné projekty určené pro veřejnost. Rozpočet dotací na protidrogovou politiku pro rok 2020, činí celkem 206,5 milionu korun.

„Jde o věc, ve které chceme pokračovat. Chceme investovat především do prevence. Vedla se velká debata ohledně regulací, ohledně reklamy na alkohol atd.,“ doplnil předseda vlády.

Vláda dnes projednávala také novelu zákona o daňovém řádu. Ta souvisí s projektem MOJE daně, který se zabývá tím, aby bylo možné vyplňovat daňová přiznání pohodlně online z domova nebo kanceláře. V rámci zákona se řeší především čtyři hlavní oblasti. První z nich je podpora elektronizace, kdy si podnikatelé mohou pomocí tzv. daňové informační schránky sledovat placení povinností či úročení. Schránka má v budoucnu sloužit jako základ pro předvyplňování daňových přiznání. Dalším z cílů je zjednodušení kontrolních postupů při daňové kontrole. Toho se docílí za pomoci jednodušší komunikace emailem. Celkem má dojít k velkému urychlení celého procesu.

Třetí důležitou částí je revize úroků v daňovém systému. Jde o narovnání všech úroků a sankcí, které daňový řád zná. Jde například o úroky z prodlení či z posečkání. Cílem je snížení úroků celkem o 6 % na konečných 10 %. Poslední důležitou změnou je vracení části nadměrného odpočtu. Nově se možnost zadržovat nadměrný odpočet bude stahovat jen na tu část, o které má správce daně pochybnosti. Nesporná část se tak vrátí zpět plátci daně. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva financí. 

Vláda se také dnes seznámila se Zprávou o finančních opravách EU prostředků v České republice. Zpráva, rozdělená na dvě části, se v první části zabývá finančními opravami, tzv. korekcemi. Celkem byly do 30. června 2019 provedeny opravy ve výši 38,4 miliardy korun a za fondy EU v oblasti kohezní politiky pak došlo k opravám za 36,4 miliardy korun. Druhá část zprávy pak informuje o krocích, které české orgány učinily proti osobám, které opravy zavinily. Nejčastěji se používá vymáhání částek ze strany poskytovatele dotace. V určitých případech pak byly předány orgánům činným v trestním řízení.

Dostupnost léků pro pacienty by měla zajistit novela zákona o léčivech, spojená se zákonem o veřejném pojištění. K širší dostupnosti mají pomoci celkem čtyři základní pilíře. Prvním z nich je pozitivní zásah do trhu. Díky němu bude možné poslat do oběhu takový lék, který má administrativní problémy, například v oblasti dokumentace. Druhým pilířem je regulace reexportů, což je nekoordinovaný vývoz léčiv na zahraniční trhy. Vývoz léků má být možný pouze v případě, že není ohrožena jejich dostupnost pro české pacienty. Léky by pak v rámci třetího pilíře měly být dostupné pro pacienty v jakékoliv lékárně v České republice a to maximálně do 2 pracovních dnů od doby, kdy si pacient přijde s receptem do lékárny. Čtvrté opatření cílí na možnost snazšího dovozu léků ze zahraničí. V případě dražších zahraničních léků bude dočasně navýšena cena a úhrada léku. Toto opatření má zvýšit motivaci výrobců léky dovážet. Pacienti přitom zaplatí za lék stále stejnou cenu. Více informací na stránkách Ministerstva zdravotnictví.  

Členové vlády se dnes zabývali také dvěma poslaneckými a jedním senátním návrhem. Prvním návrhem byl zákon o bankách a opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. K tomu, stejně jako ke změně článku Ústavy na vysílání ozbrojených sil mimo území státu, zaujala vláda souhlasné stanovisko. K senátnímu návrhu na prodloužení doby projednávání zákonů v Senátu z 30 na 60 dní vyslovila vláda nesouhlas.

Vláda také schválila pokračování v podpoře zemí postižených migrační krizí. Více informací na stránkách Ministerstva vnitra.  A plán rozvojové pomoci i příspěvek na obnovu Sýrie. Více informací na stránkách Ministerstva zahraničních věcí. 

Kompletní výsledky jednání vlády 26. srpna 2019 naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-26–srpna-2019-175678/.

Premiér na agrosalonu Země živitelka: Je to skvělá výstava, na kterou chodím už 40 let

Mezinárodní agrosalona Země živitelka, 24. srpna 2019 v Český Budějovicích.
Mezinárodní agrosalona Země živitelka, 24. srpna 2019 v Český Budějovicích.
Předseda vlády Andrej Babiš v sobotu 24. srpna 2019 navštívil mezinárodní agrosalon Země živitelka, kde se zúčastnil zahájení Národních dožínek a zahájil konferenci Voda v krajině 21. století.

Premiér Andrej Babiš se spolu s dalšími členy vlády zúčastnil 46. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích, která letos nese podtitul Výzvy českého zemědělství. „Je to skvělá výstava, na kterou já osobně chodím už 40 let. V posledním období sem chodím hlavně v sobotu, abych měl víc času a mohl mluvit s našimi producenty, distributory a s našimi občany. My jsme zde od rána a přišli jsme ve velice silné sestavě – jsou tady dva místopředsedové vlády, paní Schillerová, která drží státní kasu a pan Havlíček nový místopředseda pro hospodářství a samozřejmě pan ministr zemědělství Toman,“ dodal Andrej Babiš.

Odpoledne předseda vlády zahájil spolu s ministrem zemědělství konferenci Voda v krajině 21. století. V rámci konference prezentovala řada nejen českých odborníků moderní přístupy k hospodaření s vodou. Například se diskutovalo o opatřeních v krajině proti suchu a povodním, využívání různých typů vody ve společnosti a v zemědělství nebo o zabezpečení vodních zdrojů v České republice. „Od roku 2014, kdy máme v historii zcela novou zkušenost, že dosavadní vodní blahobyt zajištěný existencí nádrží vybudovaných v minulosti a dostatečně doplňovanými zásobami podzemních vod z obvyklého přísunu srážek se mění. Hladiny podzemních vod klesají, nestačí se doplňovat a v některých regionech chybí dostatečná akumulace povrchových vod. Takže, my děláme opatření, vracíme vodu do přírody. Jenom tento rok jsme přidali půl miliardy korun na výstavbu vodovodů a kanalizací, obecních rybníků. Děláme všechny opatření, ale je to dlouhodobá záležitost. A jedná se o desítky miliard, to není jen záležitost této vlády. Je pravda, že jsme od revoluce nepostavili žádnou velkou přehradu a o některých mluvíme 20 let atd. A to jsou věci, které potřebujeme zásadně změnit,“ řekl mimo jiné premiér.

Předsednictvo BRS jednalo o aktuálních otázkách kybernetické bezpečnosti

Předsednictvo Bezpečnostní rady státu na zasedání 19. srpna 2019 projednalo aktuální otázky kybernetické bezpečnosti v ČR. Veškeré kybernetické útoky jsou brány vážně a vláda se jejich řešení vždy intenzivně věnuje a věnovala. Jedná se o jednu z dlouhodobých vládních priorit. 

V rámci schůze předsednictva BRS ředitel NÚKIB konstatoval, že se jednání senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost za NÚKIB nikdo neúčastnil a nikomu ze senátorů nebyly poskytnuty žádné informace, na jejichž základě následně senátní výbor přijal své usnesení ze dne 13. srpna 2019.

Vláda ČR ve spolupráci se specializovanými institucemi podniká přímé a konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti významných informačních systémů a modernizaci ICT v rámci celé státní správy.

Lobbování v České republice má dostat jasná pravidla, vláda schválila i další peníze na boj s kůrovcem a suchem

Vláda na jednání v úterý 30. července 2019 schválila mimo jiné důležitý návrh zákona o lobbování, 30. července 2019.
Vláda na jednání v úterý 30. července 2019 schválila mimo jiné důležitý návrh zákona o lobbování, 30. července 2019.
Vláda Andreje Babiše se netradičně v úterý 30. července sešla k poslední schůzi před vládními prázdninami. Ministři schválili například návrh nového zákona o lobbování, kterým chce vláda nastavit jasná pravidla pro lobbisty i lobbované osoby. Uvolnila také další půl miliardu na podporu projektů bojujících proti suchu a finančně podpoří i vlastníky nestátních lesů čelící kůrovcové kalamitě.

Schválením návrhu zcela nového zákona o lobbování vláda splnila další bod ze svého programového prohlášení. Zákon, pokud bude schválen Parlamentem, má nastavit v Česku dosud chybějící pravidla pro lobbing. Definuje, co je vlastně zákonem povolené lobbování, kdo jsou lobbisté a kdo lobbovaní. Klíčovým nástrojem má být zavedení jejich registru, který bude sloužit jako veřejně přístupná databáze, v níž budou evidovány obě strany a kam mají lobbisté i lobbovaní mimo jiné čtvrtletně vkládat zprávy o proběhlých kontaktech. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Součástí navržených změn, které mají platit od 1. ledna 2021, bude i úprava dalších zákonů. Jimi se má do české legislativy zakotvit institut tzv. lobbistické stopy. Bude mít podobu samostatného dokumentu přikládaného společně s důvodovou zprávou k návrhu každého právního předpisu, který bude zveřejňován ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a bude obsahovat jmenný seznam všech lobbistů a lobbovaných, kteří byli zapojeni do procesu tvorby právního předpisu, a další podrobnosti o jejich aktivitách.

Vláda schválila také spuštění nového dotačního programu Ministerstva zemědělství. Ten má podpořit vlastníky nestátních lesů, kteří se potýkají s důsledky kůrovcové kalamity. Během letošního a příštího roku jim stát vypomůže souhrnnou částkou 2,5 miliardy korun. Příjem žádostí by mohl začít na přelomu III. a IV. čtvrtletí roku 2019. Peníze mají vlastníkům lesů pomoci alespoň částečně saturovat škody, které v důsledku kůrovcové kalamity utrpěli. Jejich celková výše byla odhadnuta na 32,6 miliardy korun pro období let 2018 až 2020 a až 188,5 miliardy korun ve střednědobém horizontu do roku 2030. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Kabinet také odsouhlasil navýšení finančních prostředků pro potřeby financování vodohospodářských projektů ve výši 500 milionů korun. Jedná se o navýšení rozpočtu na dotační projekty Ministerstva zemědělství, které pomáhají řešit negativní dopady dlouhodobého sucha. Dotace jsou určeny na podporu výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací, podporu opatření na rybnících a malých vodních nádržích ve vlastnictví obcí, na budování protipovodňových opatření a na podporu zemědělských závlah. Navýšení o další půl miliardu korun má pomoci alespoň snížit značný převis poptávky žadatelů o dotace za situace, kdy ministerstvo již vyčerpalo všechny původně alokované zdroje. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Vláda schválila také Národní koncepci realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020. Národní koncepce má za cíl připravit ČR na čerpání v období 2021–2027, pro které bude k dispozici zhruba 20 miliard eur a je podkladem pro vznik Dohody o partnerství pro období 2021–2027 a k přípravě Dohody o partnerství a operačních programů ČR pro fondy EU v oblasti soudržnosti na období 2021–2027. Členové vlády rovněž vzali na vědomí informaci o možnostech zajištění monitorovacího systému fondů EU pro programové období 2021–2027 a o výběru nejvhodnější varianty dalšího postupu tak, aby nový monitorovací systém byl co nejhospodárnější a co nejvíce eliminoval možná rizika. Rozšířené informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda podpořila také vznik nové veřejně přístupné databáze právních předpisů územních samosprávných celků a právních předpisů správních úřadů s jinou než celostátní působností, které nejsou vyhlašovány ve Sbírce zákonů. V návrhu nového zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů kabinet předpokládá, že ucelená moderní databáze pomůže vyřešit současný stav, kdy se schválené právní předpisy obcí, krajů a dalších subjektů často nedostanou ke všem, kterých se týkají. Správcem Sbírky právních předpisů bude Ministerstvo vnitra. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o rozpočtových pravidlech. Nejdůležitější změnou, kterou vláda prosazuje, je úprava navázání finančních prostředků na tzv. neobsazená místa. Ministerstvo financí už v rámci rozpočtu na rok 2019 změnilo systém přidělování peněz na systemizovaná místa. Do té doby dostávaly orgány veřejné správy finance na tato místa bez ohledu na to, zda byla, či nebyla obsazena, nově se tato suma v případě neobsazených míst krátí. Nová pravidla teď ministerstvo zakomponovalo i do návrhu zákona. Pokud bude místo neobsazeno déle než dva měsíce, budou finanční prostředky na toto místo úřadu zkráceny, a teprve poté, co místo obsadí, dostane příslušnou sumu do rozpočtu zpět. Podrobnosti uveřejnilo Ministerstvo financí v tiskové zprávě.

Vláda také na návrh ministrů průmyslu a obchodu a životního prostředí zřídila svůj nový poradní orgán, Uhelnou komisi, a schválila její statut. Mezirezortní Uhelná komise bude mít 18 členů, jejími předsedy budou oba příslušní ministři. Hlavním úkolem komise bude zhodnocení budoucích potřeb hnědého uhlí se zaměřením na posouzení jednotlivých velkých spalovacích zdrojů. Výstupem činnosti má být i analýza možností budoucího odklonu od využití uhlí včetně návrhu harmonogramu. Zabývat se bude i náklady a dopady útlumu využívání hnědého uhlí na postižené regiony Dílčí výstupy mají být předloženy vládě do 30. září 2020. Další informace najdete v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Vláda odsouhlasila také už třetí úpravu úspěšného dotačního programu Nová zelená úsporám. Program bude nově rozšířen o nové dva podprogramy – Adaptační a mitigační opatření na podporu tzv. kotlíkových dotací a Finanční záruky na zvýšení dostupnosti úvěrů určených na realizaci opatření vedoucích k úsporám energie v budovách a k podpoře jejich vlastníků při realizaci komplexních a nákladnějších renovací. Z prodeje emisních povolenek získá Ministerstvo životního prostředí na podporu modernizace lokálních topenišť další 1,5 miliardy korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Kompletní výsledky jednání vlády 30. července 2019 naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-30-cervence-2019-175341/.

Premiér jednal s nastupující předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou

Premiér jednal s nově zvolenou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, 29. července 2019.
Premiér jednal s nově zvolenou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, 29. července 2019.
Předseda vlády Andrej Babiš se 29. července 2019 jako teprve třetí předseda vlády v EU sešel s nastupující předsedkyní Evropské komise paní Ursulou von der Leyenovou. Představil jí svá očekávání od jejího mandátu a také priority české vlády v EU. Projednali spolu i nominaci České republiky do budoucí Evropské komise a to, která portfolia by podle představy české vlády mohl náš nominant zastávat.

Předseda vlády zdůraznil, že pro Českou republiku je aktuálně nejdůležitější otázka budoucího nastavení rozpočtu EU, tedy víceletého finančního rámce. Připomněl, že by se rozhodování o investičních prioritách mělo přenést blíže občanům, protože to jsou národní vlády, které nejlépe vědí, kam peníze nasměřovat. Premiér Babiš také doporučil investovat evropské prostředky do podpory rodin s dětmi, do čističek, na boj se suchem a v neposlední řadě na dopravní infrastrukturu.

V otázce boje proti klimatické změně zdůraznil premiér platné závazky ČR, které hodláme dodržet, a do roku 2050 snížit naše emise skleníkových plynů o 80 %. Upozornil, že Evropa nesmí zůstat ve své ambici osamocená a že roli musí hrát i ostatní světoví hráči, především Rusko, Čína, Indie a USA. O problému a jeho řešeních je třeba hovořit, přičemž za vhodnou platformu považuje premiér Andrej Babiš například Valné shromáždění OSN na konci září v New Yorku, kterého se osobně zúčastní.

„Považuji paní von der Leyenovou za příjemnou a velmi vzdělanou političku, která dobře chápe potřeby našeho regionu a bude se snažit Evropu spojovat. Oceňuji, že mě přijala jako vůbec třetího předsedu vlády EU a že se snažila naše postoje pochopit. EU potřebuje pragmatické vedení, které chce všechna řešení dostatečně prodiskutovat, a paní von der Leyen tuto moji představu dobře naplňuje“, shrnul premiér Andrej Babiš. 

Tématem návštěvy v Ústeckém kraji byly sucho, doprava a tentokrát i biodiverzita

Premiér Babiš a ministr životního prostředí Brabec si vyslechli informace o chráněné krajinné oblasti Raná Hrádek, 23. července 2019.
Premiér Babiš a ministr životního prostředí Brabec si vyslechli informace o chráněné krajinné oblasti Raná Hrádek, 23. července 2019.
V úterý 23. července 2019 navštívil předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministry životního prostředí Richardem Brabcem a dopravy Vladimírem Kremlíkem Ústecký kraj. Hlavními body programu byly prezentace vodohospodářských a dopravních projektů či prezentace péče o přírodu v Českém středohoří. Andrej Babiš se zároveň zúčastnil vypouštění kriticky ohroženého druhu sysla do přírody.

První zastávkou předsedy vlády v Ústeckém kraji byla obec Velemín. Zde se nejprve setkal s vedením obce, kde hovořili o vodě, obnově vodárenské infrastruktury či o stavbě domova seniorů. Důležitým tématem byly projekty vodních vrtů, které by v případě dostatečné kvality podzemní vody mohly být napojeny na vodovodní síť a tím posílit veřejný vodovod v obci. V současné chvíli ve Velemíně existují dva projekty hydrogeologických vrtů. První se nachází v části Velemín – Dobkovičky a dosahuje hloubky 46 metrů. Druhý vrt ve Velemíně je hluboký 50 metrů. Projekty mají obci pomoci k zajištění nových zdrojů vody jako ochrany v boji proti suchu. Celkové náklady na vyhloubení obou vrtů se vyšplhaly na více než 860 tisíc korun. Z toho 651 tisíc poskytlo Ministerstvo životního prostředí, které pomohlo již v 418 obcích.

„Požádal jsem pana ministra, aby mi vyhotovil seznam obcí podle jednotlivých krajů, kde jsou problémy s vodou. Jsme v obci Velemín. Ministerstvo životního prostředí zde sponzorovalo dva vrty. Je to hlavně na starostech, aby nás oslovili, že mají problém s vodou. Jsme tu, abychom vyhověli, a chceme vyhovět, ale iniciativa musí vycházet hlavně z obcí. Záležitost vody a sucha je pro nás priorita a teď jsme v další obci, kde jsme to vyřešili,“ řekl Andrej Babiš.

Členové vlády si následně v obci prohlédli prezentaci projektů výstavby silnic a dálnic v Ústeckém kraji. Ředitel ústeckého ŘSD informoval, že do roku 2024 dojde k dokončení 24 kilometrů dálnice D7 v úseku mezi Slaným a Postoloprty. Během příštích dvou let by pak mělo být dokončeno zkapacitnění obchvatu Panenského Týnce. Na rok 2025 se plánuje dokončení prací na tzv. Kladenské spojce. Náklady na její stavbu činí přibližně 2,4 miliard korun.

„Měli jsme prezentaci ŘSD o stavbách různých obchvatů. Podle mě je to dlouhé a je potřeba, aby ŘSD zkrátilo termíny. Jde i o legislativu a já jsem připraven pomáhat. D8 jsme v tomhle kraji stavěli 32 let. Mluvil jsem se starostkou Bíliny, která marně čeká na výstavbu obchvatu. Ten by měl být hotový až za 10 let. Tyhle termíny jsou nepřijatelné,“ okomentoval premiér dopravní stavby v kraji.

Předseda vlády spolu s ministry poté navštívil obec Raná a Národní přírodní rezervaci Raná Hrádek, která patří do chráněné oblasti České středohoří. V lokalitě se nachází jedna ze dvou největších syslích populací. Spolu s přilehlým letištěm Hrádek je jejich počet odhadován na 1 000 jedinců.

Další zastávkou byla Bílá stráň pod Mílou. Zde si členové vlády prohlédli, jak probíhá péče o přírodu. Například díky projektu LIFE+ v Lounském středohoří se na území devíti obcí podařilo podpořit péči o 250 hektarů krajiny. Došlo k obnově tradičního hospodaření, konkrétně jde o pastvu smíšeného stáda ovcí a koz na 80 hektarech cenných stepních společenstev. Právě stepi jako vrchy Raná, Orlík, Srdov či Brník patří v Českém středohoří k nejohroženějším místům. Celková cena projektu se vyšplhala na více než 35,5 milionu korun.

Posledním bodem programu bylo vypouštění kriticky ohroženého sysla obecného do přírody. Cílem je propojení s nedalekými místy, kde syslové žijí a posílení zdejších populací. Vypouštění probíhá na místech, kde dříve žili a je jim poskytována pravidelná péče. Záchranné programy realizuje Agentura ochrany přírody a krajiny za finanční podpory Ministerstva životního prostředí. V rámci projektu Life České středohoří, který započal v roce 2017, dojde během šesti let k financování aktivit ve výši přibližně 62,6 milionu korun.

„Dnes jsme byli v Rané vypouštět sysly. Tento druh byl ještě v 50. letech označován za zemědělského škůdce a nyní je kriticky ohrožený. Vymizeli z přírody kvůli změnám v krajině a zemědělském hospodářství. V loňském roce se počet syslů v České republice odhadoval asi na 6 500 jedinců,“ dodal Andrej Babiš na závěr návštěvy Ústeckého kraje.

Vláda určila, co je přiměřené obydlí u dlužníka, podpoří vznik digitálních technických map

Ve Strakově akademii se 22. července 2019 uskutečnilo jednání vlády.
Ve Strakově akademii se 22. července 2019 uskutečnilo jednání vlády.
Vláda Andreje Babiše schválila na jednání v pondělí 22. července 2019 nové nařízení vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení. Schválila také změnu systému financování adiktologických služeb, která zvýší transparentnost financování protidrogových projektů.

Vládou schválené nové nařízení o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení, reaguje na novelu insolvenčního zákona. V ní došlo k obligatornímu spojení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty namísto stávající praxe, kdy bylo oddlužení možné buď prodejem majetku, nebo srážkami z příjmu dlužníka.

Nové nařízení, které připravilo Ministerstvo spravedlnosti, má za nových podmínek zaručit, aby dlužníkovi v procesu oddlužení zůstala možnost ponechat si přiměřené obydlí. Vláda argumentuje, že když dlužníkovi zůstane určité materiální zázemí, má následně větší šanci vrátit se do normálního života. Vlastní bydlení mu navíc umožňuje i více splácet, protože snižuje jeho životní náklady. Nově se tedy při posuzování, zda je dlužník povinen své obydlí vydat ke zpeněžení, bude posuzovat přiměřenost podle jednoznačně stanovených parametrů vycházejících ze statistik Českého statistického úřadu.

Vláda změnila také nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol. Na návrh Ministerstva zemědělství změnou podpořila malé školy do 150 žáků, kterým na náklady spojené s distribucí zdravé stravy přidala jednu korunu na porci. Aby náklady na program podpory udržela v rozumných mezích, schválila současně na základě odborné analýzy snížení dotace pro větší školská zařízení o 0,1 koruny na porci. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Ministři měli na stole také pět poslaneckých a jeden krajský návrh na legislativní změny. Neutrální stanovisko zaujali například k návrhu Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Cílem předkladatelů je rozšířit opatření v boji škůdcům i na porosty, které nemají ze zákona status lesa, a také na další druhy škůdců, jako jsou jmelí či nejrozšířenější druhy dřevokazných hub. Plnou podporu vlády bude mít poslanecký návrh na novelu zeměměřičského zákona, která má stanovit požadavky na obsah, pořizování a správu povinně vedených digitálních technických map kraje, dobrovolně vedených digitálních technických map obcí a zároveň provést úpravu informačního systému digitální mapy veřejné správy.

Vláda projednala také změnu systému financování adiktologických služeb, kterou navrhla Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Financování a správa dotačních titulů budou od příštího roku převedeny z ministerstev školství, zdravotnictví a spravedlnosti na Úřad vlády ČR. V souvislosti s touto centralizací dojde také k úpravě návrhu státního rozpočtu na rok 2020, když z rozpočtů dotčených ministerstev bude na Úřad vlády přesunuto celkem 41,5 milionu korun.

Vláda si od této změny slibuje zvýšení efektivity a transparentnosti financování projektů a dalších aktivit integrované protidrogové politiky ze státního rozpočtu. Život usnadní i žadatelům o projekty realizované v rámci integrované protidrogové politiky, protože dojde ke sjednocení podmínek pro udělování dotací ze státního rozpočtu a k zajištění rovného přístupu pro všechny žadatele. Zároveň dojde i ke snížení administrativní zátěže při zpracování a vyhodnocování žádostí o dotace jak pro žadatele, tak pro poskytovatele dotací.

Kompletní výsledky jednání vlády 22. července 2019 naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-22–cervence-2019-175189/.

Premiér s ministry navštívil střední Čechy, řešili boj proti suchu i dostavbu dálnic

Premiér s ministry navštívil střední Čechy, řešili boj proti suchu i dostavbu dálnic, 17. července 2019.
Premiér s ministry navštívil střední Čechy, řešili boj proti suchu i dostavbu dálnic, 17. července 2019.
Premiér Andrej Babiš ve středu 17. července 2019 vyrazil na pracovní cestu do Středočeského kraje. Tématem návštěvy byla především problematika sucha a její řešení. Kromě toho si prohlédl místo stavby pokračování Pražského okruhu a diskutoval o variantách středočeské části dálnice D3. Na cestě jej doprovázeli ministři životního prostředí Richard Brabec, zemědělství Miroslav Toman a dopravy Vladimír Kremlík.

Projekty vodních nádrží na Rakovnicku

Premiér s ministry zahájil návštěvu Středočeského kraje v městysu Senomaty na Rakovnicku. Tato oblast patří mezi nejvíce postižené suchem v České republice. Se zástupci Povodí Vltavy a Ohře diskutoval o projektech vodních nádrží Senomaty a Šanov. Členové vlády se seznámili též s komplexním řešením problematiky sucha v povodí Rakovnického potoka a s přípravou vodního díla Kryry. Které by mělo sloužit také k zajištění dostatku vody pro závlahy chmelařských a zemědělských oblastí a ke zlepšení průtoků během období sucha. Na první etapu souvisejících opatření je k dispozici 550 milionů korun. Celkově se pak na řešení sucha počítá s náklady přibližně 3,4 miliardy korun. Samotná realizace výstavby vodních nádrží je plánována mezi roky 2022 až 2025 a vodního díla Kryry o něco později.

„Máme na stole konečně konkrétní projekty na Šanov, Senomaty a velkou nádrž Kryry. Celkem jsou to náklady asi 3,5 miliardy korun a je to definováno projektem na propojení vody z řeky Ohře do této oblasti. Jde o to, aby vláda projednala dodatečné finanční prostředky na výkup pozemků. A samozřejmě jsou zde důležití starostové Senomat a Šanova, kteří by měli jednat s majiteli pozemků, aby se pozemky vykoupily a abychom mohli konečně začít investovat,“ uvedl Andrej Babiš.

Více informací k problematice sucha na Rakovnicku na stránkách Ministerstva zemědělství.

Krajině odpovědné zemědělství

Další zastávkou byla obec Chrášťany, kde delegace navštívila firmu Lupofyt, kde pěstují například odrůdu chmele Žatecký poloraný červeňák. Andrej Babiš si prohlédl chmelnice pod závlahou a diskutoval s místními zemědělci. Na budování a obnovu závlah je pro zemědělce určen program Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu. Zemědělci tak mohou na období let 2017 až 2022 využít celkem 1,1 miliardy korun. Na podporu kapkové závlahy do chmelnic je pak v národním programu vyčleněno celkem 35 milionů korun. Oproti roku 2018 jde o navýšení o téměř 9 milionů korun.

„V Evropě je jedním z největších témat klimatická změna a ta je dnes jasná. Před chvílí jsme navštívili firmu Lupofyt, zemědělci s tím mají velký problém. Je tam navýšení teploty, takže souvislost je jasná. Všechny tyto projekty bychom chtěli financovat hlavně z evropských peněz,“ řekl předseda vlády.

 Revitalizace vodního toku Loděnice

Předseda vlády se pak s ministry přesunul do obce Nenačovice, kde se seznámil s revitalizací vodního toku Loděnice. V letech 2014 a 2015 došlo k vytvoření nového meandrujícího koryta. To bylo rozšířeno z původních 6 až 8 metrů na přibližně 20 metrů. Kromě rozšíření došlo také k prodloužení toku o 370 metrů, změlčení koryta či vzniku několika tůní. Změlčení koryta pomůže ke zlepšení vodohospodářských poměrů a zmírnění dopadů povodní na níže ležící obce. V okolí koryta zároveň došlo k vysazení 10 000 stromů a keřů. Do investic v boji proti suchu se od roku 2014 investovalo již 40 miliard. V dalších letech se počítá s 30 miliardami korun z národního investičního plánu a minimálně 20 miliardami korun z evropských fondů.

Informace o projektech realizovaných ve Středních Čechách v rámci boje se suchem na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Pokračování Pražského okruhu

V odpoledních hodinách premiér navštívil místo budoucí stavby pokračování Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice. Územní řízení stavby bylo zahájeno v červnu 2019. V současné době probíhají jednání s hl. m. Praha o společném postupu při výkupu pozemků. Probíhají též práce na dokumentaci ke stavebnímu povolení. Do konce roku 2021 by mělo proběhnout výběrové řízení na zhotovitele stavby a samotný začátek prací se odhaduje na polovinu roku 2022. Zprovoznění úseku se očekává v roce 2024. Předpokládané náklady na dostavbu všech připravovaných úseků se odhadují přibližně na 68 miliard korun. Zároveň probíhá novelizace zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, který by měl zrychlit povolování staveb. Posun by mohla přinést i rekodifikace stavebního práva, díky které by nebylo možné stavby blokovat.

„Zde má pokračovat obchvat Prahy, to znamená trasa Plzeň – Hradec Králové. Z hlediska výkupu pozemků spolupracujeme s magistrátem a je snaha o zrychlení zahájení stavby. Termíny by se měly zkracovat, takže nejpozději v roce 2024 by mohlo být hotovo a trasu Plzeň – Hradec Králové pojedeme v kuse. Probrali jsme i dokončení druhého obchvatu, tedy na Ústí nad Labem a následné pokračovaní znovu na Plzeň z druhé strany,“ sdělil premiér.

Pokračování dálnice D3

Posledním bodem programu byla zastávka v Jílovém u Prahy, kudy má vést středočeská část dálnice D3. Premiér s ministrem dopravy se zúčastnili debaty se zástupci ŘSD, starosty měst a obcí na plánované trase a členy spolku Alternativa D3. Spolek zastupuje celkem 10 obcí, které nesouhlasí s tzv. západní variantou D3. Požaduje variantu východní, vedenou ve stopě současné silnice I/3. Přes tu je v současné chvíli vedena drtivá většina dopravy a způsobuje tak problémy obyvatelům přilehlých vesnic. Středočeská větev dálnice D3 má měřit 58,4 kilometru. Práce na novém úseku se plánují mezi lety 2024 a 2028.

Vláda navrhuje posílit ochranu klientů bank a spořitelen, zjednodušila i proces likvidace firem

Vláda na jednání v pondělí 15. července 2019 schválila například návrh novely zákona o bankách.
Vláda na jednání v pondělí 15. července 2019 schválila například návrh novely zákona o bankách.
Vláda Andreje Babiše schválila na jednání v pondělí 15. července 2019 návrh novely zákonů o bankách a o spořitelních a úvěrních družstvech, který má posílit ochranu jejich klientů v případě vlastnických změn. Rozhodla také administrativně a finančně zjednodušit proces likvidace právnických osob.

Novely zákonů o bankách a o spořitelních a úvěrních družstvech, jejichž návrh schválila vláda Andreje Babiše, navazují na obdobnou novelu, kterou v minulém volebním období po schválení kabinetem už nestihla projednat Poslanecká sněmovna. K nejdůležitějším navrženým změnám patří posílení ochrany klientů bank v případech, kdy dochází k přeměnám či jakékoliv dispozici s obchodním závodem banky nebo jeho částí, a přiznání suspenzivního účinku kasační stížnosti podané proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí ČNB o odnětí licence resp. povolení úvěrové instituci. Banky budou mít více informačních povinností a vkladatelé budou moci bezúplatně převést své nepojištěné pohledávky u vkladů jinam, pokud se jim změna vlastnické struktury nebude líbit.

Návrh také zjednodušuje pravidla oznamovací procedury v případě přeshraničního pohybu úvěrových institucí nebo úpravu jmenování likvidátora po zrušení banky a zjednodušuje postup v případě zúžení nebo prominutí požadavku ČNB na ověření řídicího a kontrolního systému banky a družstevní záložny. Významnou pozitivní změnou je i zpřesnění způsobu výpočtu vypořádacího podílu na majetku družstevní záložny a vyjasnění právní úpravy v situaci, kdy dochází k přechodu nebo převodu družstevního podílu na stávajícího člena družstevní záložny.

Vláda schválila také novelu nařízení, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Cílem návrhu je administrativně a finančně zjednodušit proces likvidace právnických osob. Zveřejnění oznámení vstupu právnické osoby do likvidace, společně s výzvou pro věřitele, kteří likvidátorovi nejsou známi, bude nově stačit uveřejněním vybraných údajů ve veřejném rejstříku, nikoli v Obchodním věstníku jako dosud. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Ministři odsouhlasili také rozvojový program pro realizaci záměru dislokace státních institucí v administrativním komplexu. Jedná se o zařazení dvanácti pozemků ve vlastnictví státu v pražských katastrálních územích Letňany a Vysočany, které jsou předběžně vytipovány pro výstavbu vládního komplexu, do rozvojového programu státu. Tímto krokem chce vláda předejít možnému vydání pozemků, na nichž má v budoucnu stát plánovaná vládní čtvrť, restituentům formou náhrady pozemků za pozemky v restituci, které nelze ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku restituentům vydat. V takovém případě totiž restituenti na základě soudního rozhodnutí mohou získat pozemek, který si sami vybrali.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-15–cervence-2019-175038/.

Vláda schválila návrh přísnějších pravidel pro hospodaření s vodou a učinila důležitý krok k výstavbě nového jaderného zdroje

Ve Strakově akademii se 8. července 2019 uskutečnilo jednání vlády.
Ve Strakově akademii se 8. července 2019 uskutečnilo jednání vlády.
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 8. července 2019 schválila investorský model výstavby nového jaderného zdroje Dukovany II a jmenovala členy expertního týmu pro potřeby vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Schválila také návrh novely vodního zákona a dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na roky 2019 až 2023.

Dostatek elektrické energie pro Českou republiku by měla v budoucnu zajistit nová elektrárna Dukovany II. Investorem její výstavby bude společnost Elektrárna Dukovany II, která je stoprocentní dceřinou společností ČEZ. Zvolit investorský model výstavby nového jaderného zdroje doporučil vládě Stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů v ČR. Po rozšíření Dukovan by měla přijít na řadu dostavba Jaderné elektrárny Temelín.

Výběr investorského modelu je důležitým krokem k zahájení výstavby nového jaderného zdroje. Stávající zdroje totiž dožívají. Současné dukovanské bloky by nové měly nahradit během 20 až 30 let. Vláda také jmenovala členy expertního týmu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, jimiž se stali Ing. Jan Vacík, MBA, Ing. Vojtěch Michalec, Ing. Jaromír Novák, Ing. Vladivoj Řezník a Ing. Jana Siegerová.

Na plnění úkolů Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů v ČR uvolní v letech 2019 a 2020 35,7 milionu korun. Vypsání výběrového řízení na zhotovitele výstavby Dukovan II odhaduje vláda nejdříve na konec roku 2020. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministři schválili také návrh novely vodního zákona a dalších tří souvisejících právních předpisů. Změny reagují na problémy s extrémním suchem. Vláda navrhuje mj. definovat pojmy sucha a nedostatku vody, uložit krajům a ministerstvům zemědělství a životního prostředí povinnost zpracovat pro území krajů i celé ČR plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, ustanovit komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody či zavést novou evidenci dohledu nad vodními díly. V novele zákona o vodovodech a kanalizacích chce vláda umožnit provozovatelům vodovodů reagovat na stav nedostatku vody dle vodního zákona. Novela chce také nově ustanovit předpovědní službu pro sucho. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Vláda schválila také dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na roky 2019 až 2023. Sleduje tři hlavní cíle – zásadně zlepšit odměňování pedagogů, podpořit zavádění inovovaných Rámcových vzdělávacích programů do škol a zlepšit řízení škol a školských zařízení díky zefektivnění spolupráce centra a krajských úřadů. Učitelé by podle záměrů kabinetu měli mít v roce 2021 platy na úrovni 150 procent jejich výše v roce 2017. Nominální plat pedagogů má dosáhnout minimálně 130 procent průměrné hrubé mzdy ve společnosti. Vláda chce například zlepšit matematickou a finanční gramotnost žáků, posílit metodickou podporu škol a školských zařízení či vytvořit jednotnou informační platformu Ministerstva školství.

Ministři se zabývali také zprávou o hodnocení centrálního nákupu státu a resortních systémů centralizovaného zadávání za rok 2018. Stát v rámci centrálních nákupů v loňském roce nakoupil celkem za 5,7 miliardy korun a na nákupech ušetřil zhruba 1,7 miliardy. Centrální nákupy státu jsou realizovány buď prostřednictví tzv. rezortního systému nákupů, nebo prostřednictvím Centrálního nákupu státu. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda dnes také schválila Plán systémového snížení administrativní zátěže podnikání na období 2019 až 2022. Cílem plánu na období 2019 až 2022 je odstranění existující administrativní povinnosti či korigování nastaveného systému. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kompletní výsledky jednání vlády 8. července 2019 naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-jednani-vlady-8-cervence-2019-174936/.